Domů Blog Strana 656

Vláda chce navýšit úhrady pojišťoven na záchrannou službu, bude s nimi jednat

Hejtmani se s vládou domluvili na zvýšení plateb pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Povedou se o tom jednání mezi vládou, kraji a pojišťovnami, řekl po dnešním jednání s hejtmany novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rozhodnutí ocenil předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) s tím, že podíl krajů na financování záchranné služby v posledních letech se výrazně zvětšil v porovnání s výší úhrad zdravotních pojišťoven. Navýšit plánuje vláda i finance na opravy silnic nižších tříd.

V současnosti kraje platí provoz záchranné služby zhruba ze 65 procent, zdravotní pojišťovny hradí zbylých 35 procent. Kuba uvedl, že rozdíl v poměru financování se rok od roku zvyšuje. „Očekáváme, že přesné parametry navýšení plateb na zdravotnickou záchrannou službu ze strany zdravotních pojišťoven nyní budou předmětem dalšího jednání s ministerstvem zdravotnictví, a to v rámci dohodovacího řízení nad podobou nové úhradové vyhlášky pro rok 2023,“ uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

V dohodovacím řízení spolu jednají vždy v létě o úhradách zdravotní péče na následující rok zdravotní pojišťovny a zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Výsledky dohod pak ministerstvo legislativně upraví v takzvané úhradové vyhlášce. V roce 2020 šla podle dat pojišťoven na provoz všech ZZS částka asi 3,3 miliardy korun, což byl proti roku 2016 nárůst zhruba o 30 procent. Celkově tvořily náklady ZZS v roce 2020 asi jedno procento nákladů na zdravotní péči.

Jihočeský kraj, ve kterém je Kuba hejtmanem, podle něj v roce 2016 platil za provoz zdravotních záchranných služeb skoro 300 milionů korun a zdravotní pojišťovny hradily téměř 200 milionů korun. Pro letošní rok ale kraj předpokládá, že jeho příspěvek pro záchrannou službu bude asi 520 milionů korun a zdravotní pojišťovny uhradí 280 milionů korun.

„Situace je podobná ve všech krajích. Liší se jen konkrétní čísla, ale poměr zůstává podobný jako u nás,“ uvedl Kuba už dříve. Za ideální označil, kdyby platil kraj polovinu a druhou část stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven.

Hejtmani dnes s novou vládou jednali poprvé od jejího ustavení, domluvili se, že se budou scházet třikrát do roka nad konkrétními tématy. Dnes probrali mimo jiné problémy krajů s fungováním pohotovostní služby či úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Zabývali se i financováním oprav silnic nižších tříd či plány krajů s úpravou rozpočtového určení daní. Na silnice nižších tříd chce dát vláda příští rok o dvě miliardy korun víc, než činí nynější platba krajům ve výši čtyři miliardy, uvedl Kuba.

Změna ve financování oprav silnic bude podle něj záviset také na úpravách rozpočtového určení daní, tedy mechanismu, podle kterého se dělí vybrané daně mezi stát a regiony. Fiala ocenil, že kraje pracují na vlastním návrhu rozdělení, který podle něj reaguje na aktuální situaci v jednotlivých regionech.

Mezi takzvané sdílené daně patří například daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.

 

Zdroj : ČTK

Německý dopravce FlixMobility zvažuje nákup vlaků za miliardu eur

Německá dopravní společnost FlixMobility zvažuje nákup nových vlaků asi za jednu miliardu eur (24,3 miliardy Kč). Informoval o tom dnes německý ekonomický list Handelsblatt. Firma je známá především díky své značce meziměstských autobusů FlixBus, které jezdí i v České republice.

Společnost vede počáteční jednání s bankami a potenciálními finančními partnery. Před případnou transakcí chce FlixMobility zjistit, zda se k normálu vrátí poptávka po cestování i poplatky za používání železničních tratí v Německu, uvedl Handelsblatt s odvoláním na několik svých zdrojů.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012 a loni firma koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Německý podnik se tak podle Handelsblattu stal jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Flixbus vznikl v roce 2013, v roce 2019 převzal konkurenčního dopravce Eurolines. Působí v 35 evropských zemích, na český trh vnitrostátní dopravy vstoupil v srpnu 2018. Na svém webu nabízí v celé Evropě 400.000 autobusových spojů. V roce 2019 tento autobusový dopravce v Česku přepravil 3,5 milionu cestujících, meziročně téměř o třetinu více.

 

Zdroj : ČTK

Letošní cenu EDIzone.cz získává MALL.CZ za automatizované schvalování objednávek a faktur

V prosinci se tradičně konalo vyhlášení soutěže portálu EDIZone.cz za projekt roku v oblasti elektronizace obchodních a logistických procesů. Do finále 11. ročníku se probojovala IT firma MoroSystems, která díky digitalizaci účetnictví šetří 60 hodin práce měsíčně, nebo maloobchodní řetězec Albert, který s digitalizací pomáhá svým dodavatelům. Vítězem se ale stal třetí finalista, e-shop MALL.CZ, který díky komplexnímu řešení automatizace dat šetří až 4 miliony korun ročně.

Odborný portál EDIZone.cz každoročně oceňuje firmy a projekty, které inovují obchodní a logistické procesy pomocí automatizace a elektronizace, a zároveň přispívají k popularizaci těchto řešení na českém trhu. Loňský ročník poprvé zažil předávání cen on-line a ačkoliv jsme doufali, že se situace zlepší, i letos jsme byli nuceni zůstat za obrazovkami. Vyhlášení vítězů opět proběhlo formou interaktivní prezentace.

Ve finále letošního ročníku se střetl mix malých i velkých společností. Viděli jsme úplné nováčky na poli automatizace, kteří řeší především zrychlení interních postupů, i zajeté firmy, které automatizaci aktivně zavádí do procesů se svými dodavateli.

Brněnská IT firma MoroSystems je příkladem toho, že automatizace prospívá i menším firmám. Do finále soutěže se dostala díky tomu, že za minimální náklady ušetřila 60 hodin práce měsíčně. A to je pro firmu o 130 lidech velký skok. „Dříve jsme jednu fakturu zpracovávali přibližně čtvrt hodiny, teď to stíháme za 5 minut,“ říká hlavní účetní Iva Šmerdová z firmy MoroSystems, která pro automatizaci příjmu faktur využívá řešení Invoice Flow.

Druhým finalistou byl maloobchodní řetězec Albert, který vytvořil jednoduchou webovou aplikaci pro své menší dodavatele, aby si mohli faktury či dodací listy posílat elektronicky. „S největšími dodavateli fungujeme elektronicky již od roku 2002, chtěli jsme ale zapojit také menší dodavatele, a proto jsme se společností Grit vyvinuli bezplatné řešení Albert portál. Jediné, co teď dodavatelé k bezpapírové komunikaci s námi potřebují, je přístup k internetu,“ říká manažer společnosti Petr Beran.

Absolutní vítěz, e-shop MALL.CZ, s digitalizací objednávek a faktur začal před sedmi lety. Jen za rok 2020 na zpracování faktur ušetřil 4 miliony korun. Zavedení systému MALL Invoice Financing usnadnilo financování faktur partnerským firmám. Ty mohou platbu obdržet ještě před datem splatnosti – třeba už 3 dny po vystavení faktury – a zlepšit si tak cashflow. MALL.CZ digitalizoval také schvalování objednávek a faktur. Díky tomu šetří čas na interních procesech i na administrativě s dodavateli, čímž se jim daří dlouhodobě zlepšovat vzájemné vztahy.

„Když se na elektronizaci faktur podívám zpětně, šlo při našem vysokém množství dodavatelů a dokladů o projekt s rychlou návratností,“ říká finanční ředitel MALL.CZ Jakub Chalupecký. „Nový digitalizovaný proces nám navíc pomohl zajistit snadné a bezpečné fungování v době covidu, kdy většina zaměstnanců pracuje na home office,“ dodává.

Nepříznivý vývoj pandemie v roce 2021 přiměl k digitalizaci mnoho firem, které dosud vyčkávaly. Maloobchody a malé e-shopy zjistily, že investice se rychle vrátí a účinně odbourá velkou část rutinní administrativy. Věříme, že i rok 2022 bude bohatý na nové příležitosti.

 

Zdroj : GRIT

Budoucnost pražského metra přibližuje výstava

Zahájení výstavy Adama Turečka MINULÁ BUDOUCNOST/PREVIOUS FUTURE ve vestibulu Na Knížecí stanice metra Anděl (linka B). Výstava je uměleckou a futuristickou vizí pražského metra skrze desítek artefaktů, tisků, koláží, historických fotografií, mozaik nebo autentických materiálů z metra jako jsou obklady či prefabrikáty.

Při příležitosti nedávného znovuotevření vestibulu Na Knížecí ve stanici metra Anděl připravil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v úzké spolupráci s Galerií hlavního města Prahy (GHMP) v rámci programu Umění pro město výstavu Adama Turečka Minulá budoucnost, jejíž hlavním tématem je pražské metro. 

Není to však pohled na jeho dějiny, realitu ani na plánovanou budoucnost, ale na kultovní paralelní vesmír, který vybízí ke snění během běžného dne. Výstava je instalována ve zrekonstruovaných vitrínách a je možné si ji prohlédnout od dnešního dne do konce letošního roku.

Představy o technologických možnostech civilizace jsou fascinující i s odstupem času, kdy se pokrok vyvine zcela odlišným směrem. Někdejší bývalá poněkud sešlá idea futuristického metra 70. let 20. století je zde portrétována jako příběh Julese Verna a vzbuzuje nutkání se zamyslet nad tím, o jakém metru a pokroku dnes sníme my. Cílem výstavy je procházejícímu divákovi poskytnout jiný úhel pohledu na materiály a umělecká díla skrze sci-fi a futuristické vize pro pražské metro.

Výstava nabízí několik vjemových a optických, navzájem propojených, nebo se překrývajících vrstev či plánů. Pražské metro – především jeho části vybudované do roku 1989 – obsahuje prvky, které i dnes připomínají různé záhadné artefakty z budoucnosti, z jiné dimenze nebo pozůstatky jiné civilizace.

Autorem koncepce výstavy je Adam Tureček, který se postaral také o architekturu a grafiku. Kurátorkami výstavy jsou Anna Švarc, architektka metra a Marie Foltýnová z GHMP. Výstava Adama Turečka ve vestibulu stanice metra Anděl je již čtvrtým projektem za dva roky, kdy spolupracuje program Umění pro město s Dopravním podnikem. Mám velkou radost, že dvě různorodé městské instituce dokáží takto profesionálně spolupracovat a dostávat současné umění mezi co nejvíce lidí, k tomu jsou prostory metra ideální. A co jiného by mělo zahájit provoz znovuoživených vitrín ve zrekonstruovaném vestibulu než výstava s tématem pražského metra. Věřím, že se bude líbit cestujícím i lidem, kteří se na výstavu přijdou cíleně podívat,“ dodává Hana Třeštíková, radní pro kulturu HMP.

Autentickou vrstvu neboli skutečnost tvoří prostorové objekty a fotografie, reálně použité materiály z pražského metra, stavební a architektonické prefabrikáty, části uměleckých děl a doplňků interiérů. Keramické, skleněné i kamenné obklady metra, kolem kterých každý cestující denně prochází během cesty do práce, do školy nebo domů a téměř nevnímá jejich estetickou hodnotu, v novém úhlu získávají nový rozměr a hodnotu díky asociativní vrstvě – výrazné grafické intervenci v lehké ilustrativní lince.

Poslední obsahovou vrstvu tvoří informační text, definice pojmů a popisky vystavených objektů, které divákům pomohou s orientací v čase i prostoru. „Výstava pracuje s vrstvami informací a emocí. Používá různých ohnisek perspektivy, kdy od výstupu z eskalátoru čteme jiné informace než při podrobnějším ohledání z blízka. Prostor vestibulu, který byl během rekonstrukce očištěn od komerčních vestaveb z 90. let, umožnil tuto optickou hru s výstavou, kterou bychom rádi výhledově doplnili prostorovou instalací uměleckého díla nebo třeba příležitostným uvedením uměleckých performancí, uvádí k projektu Anna Švarc, kurátorka výstavy a architektka metra.

Zdroj : DPP

Technologická předpověď pro rok 2022: co lze očekávat v hybridním pracovním světě

Předpovídat budoucí trendy není snadné. Svět technologií, výzvy společností i nepředvídatelnost spotřebitelských trendů se vyvíjí velmi rychle. Tento status quo narušují pouze inovace, které předbíhají dobu nebo jejichž trh se právě nyní formuje. Na základě aktuálního stavu, který pozorujeme v chování podniků a spotřebitelů, se nyní pokusíme předpovědět, kam se firemní technologie v letošním roce vydají.

Rok 2022 bude zásadním pro růst edge computingu a chytrých brýlí

Podle společnosti IBM plánuje 91 % podniků implementovat metody edge computingu během pěti let. Například v oblasti výroby se budou postupně stávat normou, protože související produkty, jako jsou chytré brýle pro asistovanou realitou (AR), budou klíčem k tomu, aby zaměstnanci mohli pracovat odkudkoli i bez připojení k Wi-Fi síti. Nicméně zavedení AR do procesů není snadné – aby ji bylo možné reálně využít, musí chytré brýle pracovat s množstvím dat a také reagovat v reálném čase. To může být obtížné, pokud každý krok vyžaduje odesílání dat ze zařízení ke zpracování. V některých situacích, například ve zdravotnictví, by při použití chytrých brýlí mohlo zpoždění ohrozit i život.A právě proto je nyní tak důležitý nástup edge computingu. Umožňuje totiž chytrým zařízením okamžitě a přesně reagovat a činí je použitelnějšími v mnoha ohledech i situacích. Náš vlastní výzkum, který jsme realizovali ve společnosti Dynabook, ukázal, že 63 % organizací plánuje nasazení chytrých brýlí během příštích 24 měsíců. Podle všeho mnohé z nich začnou právě v roce 2022 své nápady na implementaci těchto technologií formalizovat.

Zásadní bude zabezpečení hybridního pracovního prostředí

Pandemie navždy změnila pracovní prostředí, když vedla k nebývalému rozšíření vzdálené a hybridní práce. Toto odvětví s sebou však přináší i specifická rizika. Aby podniky chránily citlivá data, musí nyní pravidelně prověřovat a vyhodnocovat zabezpečení všech procesů. Jednou z oblastí, která se bude držet tento rok v popředí, je zabezpečení zařízení.Náš vlastní výzkum zjistil, že 81 % pracovníků s rozhodovací pravomocí v oblasti IT řadí při nákupu nových zařízení mezi nejdůležitější funkce bezpečnostní vlastnosti. A právě v souvislosti s přetrvávajícím trendem práce z domova bude význam zabezpečení dále narůstat. Aby byla data při vzdálené práci v bezpečí, budou společnosti muset poskytnout zaměstnancům dobře zabezpečená zařízení s dvoufaktorovým ověřováním identity, Windows 11 a modulem Trusted Platform Module. Během roku 2022 budou firmy dále zpřísňovat bezpečnostní opatření a implementovat více mobilních řešení.

Edge zlepší možnosti využití umělé inteligence (AI)

Zájem o edge computing vzrůstá také v souvislosti se zaváděním 5G sítí. Zpráva Linux Foundation z roku 2021 předpovídá, že globální kapitalizace trhu infrastruktury edge computingu vzroste do roku 2028 na více než 800 miliard USD. Podniky chtějí alespoň v některých svých oblastech investovat do AI. Pojem digitální transformace nabude v roce 2022 nového významu – spojením edge computingu a umělé inteligence budou stále dostupnější aplikace pro vzdálenou pomoc či monitorování montážních linek. Edge AI se dostane do popředí také kvůli lepšímu chápání spotřebitelských trendů, nákupních a rozhodovacích vzorců zákazníků. Tyto okamžité informace umožní činit správná obchodní rozhodnutí v reálném čase.Ve druhé polovině roku 2022 můžeme dokonce očekávat, že některé větší podniky využijí díky Edge AI optimalizované kamery k tomu, aby identifikovaly věkové skupiny spotřebitelů a zacílily na ně vhodně personalizovanou reklamu. I když se v souvislosti s tím nepochybně vyskytnou bezpečnostní problémy, které bude třeba řešit, nezdá se, že by se růst Edge AI měl v dohledné době zpomalit.

V logistice vzroste trend doručování pomocí dronů

Pandemie vyvíjí obrovský tlak na dodavatelské řetězce po celém světě a logistické společnosti se zaměřují na technologie z oblasti automatizace a robotiky, které jim mohou pomáhat vyskladňovat, balit a rozesílat stále rostoucí množství zásilek. Obě zmíněné technologie budou proto hrát během roku 2022 v oboru logistiky hlavní roli.Přibližně před pěti lety předběhla myšlenka doručovacích služeb pomocí dronů dobu. Proto jsou například plány Amazon Prime Air v současné době v krizi. Nedávné předpovědi však naznačují, že se situace brzy změní: očekává se, že globální trh skladové robotiky vzroste mezi lety 2021 a 2026 ze 4,7 miliardy USD na 9,1 miliardy USD. Spolu s postupným prosazováním těchto technologií se v příštích 12 měsících začne také opět více uvažovat o doručování pomocí dronů.

Rok 2022 bude rokem recyklování notebooků

Moderní předpověď se nemůže obejít bez úvahy o udržitelnosti. Podle nás je před námi nyní rok recyklování notebooků. Vzhledem k tomu, že od března 2020 narůstá množství firemních přenosných zařízení, vznikají obavy ze souvisejícího škodlivého dopadu, který by mohl mít negativní vliv na životní prostředí, a podniky jsou nuceny jednat.Aby se během pandemie přizpůsobily globální podniky přechodu na vzdálenou práci, muselo podle E-Waste 97 % z nich nakoupit nové notebooky. Pokud chtějí podniky plnit závazky COP26, budou letos usilovat o chytrá a udržitelná rozhodnutí. Jedním z relativně snadných řešení bude etická likvidace vysloužilých zařízení prostřednictvím přeprodeje či recyklace. Věříme, že se tyto iniciativy dostanou nyní do popředí a více společností najde nejlepší a nejudržitelnější způsob, jak snížit svou uhlíkovou stopu.

Zdroj : LogisticNEWS

Z Berlína vyjel zkušební vlak s novým systémem spojení vozů

Jako revoluci v nákladní železniční dopravě, díky které se Evropa dostane na špičku digitalizace a automatizace v přepravě nákladů po kolejích, německý ministr dopravy Volker Wissing označil nový systém spojování nákladních vagonů. Evropa více než 100 let používá ke spojení nákladních vozů těžké ústrojí, které se neobejde bez ruční práce posunovačů. Příprava soupravy tak může trvat i hodinu.

Nové digitální automatické spřáhlo (DAK), které má být v Evropě rozsáhle nasazeno do roku 2030, spojí nákladní vagony automaticky během okamžiku. K ukázce výhod, jaké DAK dopravě nabídne, se dnes z Berlína na cestu Evropou vydal testovací nákladní vlak, jehož vagony jsou mezi sebou spojeny digitálním spřáhlem.

„Dámy a pánové, díváte se na revoluci v nákladní železniční dopravě,“ prohlásil Wissing jen krátce před vypravením vlaku. Ten vyjel z překladového nádraží u berlínského přístavu Westhafen. „Všude ve světě se ke spojování nákladních vagonů používají automatická spřáhla, jen Evropa je výjimkou,“ uvedl. „Digitálním automatickým spřáhlem nechceme ostatní země jen dohnat, ale chceme, aby se Evropa stala špičkou digitalizace nákladní železniční dopravy,“ řekl a dodal, že DAK cestu k opravdovému pokroku otevírá.

Ke spojování nákladních železničních vozů se Evropě takřka výhradně používá táhlové ústrojí se šroubovkou. Práce s ním je fyzicky náročná a není bez bezpečnostního rizika, neboť posunovač musí vstoupit do prostoru mezi vagony a nasadit jednu ze šroubovek do táhlového háku. Při rozpojování zase musí šroubovku z háku sejmout.

„Asi 70.000krát za den musí naši pracovníci posunu zvednout dvacet kilogramů těžkou šroubovku do úrovně ramen, aby vozy spojili,“ vysvětlila Sigrid Nikuttaová, která má ve vedení německé železniční společnosti Deutsche Bahn na starosti nákladní dopravu. Posunovač také musí ručně propojit napájecí a vzduchové hadice a vše následně zkontrolovat.

Digitální automatické spřáhlo se bez manuální práce posunovače zcela obejde, protože v jediném kroku, kdy do sebe ústrojí při posunu zapadne, se vagony spojí nejen mechanicky, ale propojí se také napájecí, vzduchové a datové vedení. Dopravci pak budou mít informace nejen o správnosti a funkčnosti propojení, ale také údaje o nákladu či hmotnosti. „Přes půl milionu nákladních vozů s automatickým spojovacím systémem Evropu katapultuje do 21. století,“ řekl Wissing.

Instalace nového spojovacího zařízení na zhruba 490.000 nákladních vagonů a 17.000 lokomotiv v Evropské unii a také v Británii, Švýcarsku a Norsku bude podle propočtů německého ministerstva dopravy stát v rozmezí 6,4 až 8,6 miliardy eur (až 209 miliard Kč). Samotné Německo pak počítá s náklady kolem jedné miliardy eur (přes 24 miliard Kč). Zavádění DAK začne po testovací fázi, která skončí do dvou let.

Podle Nikuttaové přínosy DAK vysoce převažují, neboť nový systém spojení vagonů umožní vypravovat jednou soupravou i dvojnásobek nákladu. Nákladní vlaky také budou moci jezdit rychleji, takže nákladní železnice bude fungovat efektivněji a vstřícněji k životnímu prostředí.

 

Zdroj : ČTK

Německé ministerstvo kritizovalo extrémně rychlou jízdu českého boháče

Německé ministerstvo dopravy podle agentury AP kritizovalo extrémně rychlou jízdu českého miliardáře Radima Passera na německé dálnici, při níž jeho Bugatti jelo až 417 kilometrů v hodině. Jedno z videí z loňské jízdy osmapadesátiletý podnikatel v lednu umístil na internet.

Passer podle svého vyjádření vůz testoval na zhruba desetikilometrovém rovném úseku dálnice A2, která spojuje Berlín a Hannover. Uvedl, že bezpečnost, za kterou děkuje bohu, pro něj byla prioritou.

Jak ale poznamenává AP, na záznamu je vidět několik aut, které Passer předjíždí. Navíc podle agentury nejel za bílého dne.

Německé ministerstvo dnes v prohlášení dalo jasně najevo, že se staví proti „jakémukoliv chování v silniční dopravě, které ohrožuje, nebo by mohlo vést k ohrožení účastníků provozu“. Zdůraznilo také, že německý zákon vyžaduje, aby řidiči jeli jen tak rychle, aby měli vůz neustále pod kontrolou.

V neposlední řadě upozornil resort na pravidlo, které počítá s tím, že všichni účastníci silničního provozu se musí chovat tak, aby neublížili či neohrozili někoho jiného, nebo nebránili či nekomplikovali dopravu více než je za daných podmínek nutné.

Passer, který je podle magazínu Forbes 33. nejbohatším Čechem, si německou dálnici vybral zřejmě proto, že na nich z velké části neplatí žádné rychlostní omezení.

O tom, jestli zavést všeobecný dálniční limit 130 kilometrů v hodině, se ale v Německu v posledních letech opakovaně diskutuje. Výzkumy totiž ukazují, že na úsecích bez limitu dochází k výrazně vyššímu množství závažných nehod.

 

Zdroj : ČTK

Policisté s celníky dnes u dálnice D1 kontrolovali placení dopravních pokut

Několik desítek řidičů zkontrolovali dnes celníci s policisty na Vysočině při první společné akci zaměřené na kontrolu uhrazení pokut za dopravní přestupky. Neuhrazené závazky zaplatili řidiči na místě, jinak jim hrozilo nasazení takvzané botičky, případně odebrání registrační značky. ČTK to sdělila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Možnost požadovat zaplacení neuhrazené pokuty při silniční kontrole umožnila změna legislativy o policii, městské polici a celní správě.

„Jednalo se o první součinností dopravně bezpečnostní akci, které se zúčastnila jak Policie ČR, tak Celní správa ČR. Společně jsme dohlíželi na bezpečnost a plynulost silničního provozu, samozřejmě s tím, že jsme kontrolovali, zda mají řidiči uhrazené poplatky,“ řekla Rubášová.

Nejvyšší neuhrazená pokuta, kterou dnes řidiči při kontrole zaplatili, byla pětitisícová, několik řidičů platilo svůj dřívější závazek ve výši 500 korun, řekla ČTK Rubášová po 14:00. Kontrola na odpočívadle na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu podle ní bude ještě několik hodin pokračovat. „A podobné kontroly budou určitě pokračovat i v blízkých dnech,“ dodala Rubášová.

Zákonem 418/2021, který novelizoval zákon o Policii České republiky, zákon o Celní správě České republiky, zákon o obecní policii a zákony související, získali celníci, policisté a strážníci s účinností od 1. ledna oprávnění vyžadovat při kontrole vozidla zaplacení dosud neuhrazené pravomocné pokuty za dopravní delikty.

 

Zdroj : ČTK

Kupka navrhne vládě snížení slev v dopravě na 50 procent z ceny jízdného

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes vládě navrhne snížení výše slev v dopravě ze současných 75 procent na 50 procent z ceny jízdného. Státu to má letos přinést úspory až 1,8 miliardy korun. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně. Vláda ovšem bude vybírat i z dalších variant úpravy slev. Úprava slev by měla platit od dubna. Vyplývá to z dokumentu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Před covidovou krizí stát za slevy dopravcům vyplatil 5,79 miliardy korun v roce 2019, během krize účet klesl zhruba o dvě miliardy korun.

V současnosti mohou slevy ve výši 75 procent z jízdného využívat studenti do 26 let a senioři starší 65 let. Vládní koalice už před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny avizovala, že chce systém slev upravit. Současnou podobu koalice kritizovala jako nehospodárnou, zvýhodnění pro vybrané skupiny obyvatel však zůstane. Slevy ve výši 75 procent využívají ve veřejné dopravě i cestující s průkazem ZTP, u nich by se ovšem nic měnit nemělo.

Kupka dnes vládě představí tři varianty možných úprav slev v případě studentů a seniorů. Ministr přitom bude doporučovat variantu s plošným snížením slev na 50 procent z ceny jízdného pro děti, studenty i seniory. Podle výpočtů ministerstva by úspora měla oproti současnému systému letos činit při optimistickém scénáři počtu přepravených cestujících až 1,8 miliardy korun, při pesimistickém vývoji pak kolem 1,1 miliardy korun.

Další varianty počítají s rozdílnou výší slevy pro jednotlivé skupiny zvýhodněných cestujících. Při jedné verzi by 50procentní slevu z jízdného měli pouze děti a studenti do 26 let, senioři by pak měli nárok na slevu 25 procent. Při této variantě by stát ušetřil oproti současnému systému při optimistickém scénáři vývoji veřejné dopravy okolo 2,3 miliardy korun za rok. Další verze pak tento poměr slev otáčí ve prospěch seniorů, kde by roční úspora činila až 3,3 miliardy korun.

Kupka také plánuje vládě navrhnout rozšíření platnosti slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně. To však podle dokumentu bude vyžadovat ještě náročnější přípravu.

Slevy platí od září 2018, kdy o nich rozhodla tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových a regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

Zdroj : ČTK

Čipová krize způsobila celoroční pokles výroby vozidel v Česku

Narušené dodavatelské a logistické řetězce v čele s nedostatkem polovodičů vrátily produkci vozidel v ČR o osm let nazpátek. V roce 2021 tak bylo vyrobeno 1 141 698 silničních vozidel všech typů. To představuje pokles o 3,7 procenta vůči prvnímu pandemickému roku 2020. Pokles se dotkl především výroby osobních vozidel a autobusů, ostatní segmenty tuzemské finální výroby oproti roku 2020 rostly.

Rok 2021 byl pro automobilový průmysl velmi složitý. V globálně úzce propojeném odvětví se naplno projevily následky pandemie covidu-19. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada automobilek, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či úplně zastavovat své výrobní linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií,“ hodnotí uplynulý rok Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá.“

Vedle této operativní krize autoprůmysl čelí také strukturální transformaci směřující k čisté mobilitě a udržitelné výrobě. „Jedenáctiprocentní podíl elektrických vozidel na celkové výrobě automobilů v roce 2021 svědčí o připravenosti českého autoprůmyslu na dané trendy. Je pozitivní, že se v Česku chystá širší podpora čisté mobilitě včetně investic do budování infrastruktury. Stále nás ale ve spolupráci se zástupci státu čeká celá řada úkolů, včetně využití investic do modernizace průmyslu a dekarbonizace výroby. Dále bude zapotřebí posílit podporu výzkumu a vzdělávání tak, aby tuzemská ekonomika lépe reagovala na požadavky průmyslu a nesnižovala tím svůj ekonomický potenciál,“ doplňuje Zdeněk Petzl.

Osobní vozidla

V roce 2021 bylo vyrobeno celkově 1 105 223 osobních vozidel, tj. meziročně o 4,1 % méně. Více než 91 % vyrobených automobilů mířilo na zahraniční trhy. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí uplynulého roku, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči.

ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech v roce 2021 celkově 680 287 vozidel (- 9,2 %). Na český trh bylo umístěno 79 928 vozidel (- 4,0 %), na zahraniční trhy bylo určeno 600 794 vozidel (- 10,2 %).

V meziročním srovnání se dařilo především nošovickému závodu společnosti Hyundai. I přes čipovou krizi navýšil výrobu meziročně o 15,2 % na celkových 275 000 automobilů. Dvojciferný nárůst zaznamenal Hyundai jak na tuzemském trhu (+ 22,2 %), tak v exportu (+ 14,8 %).

Také produkce v kolínské Toyotě byla výrazněji ovlivněna čipovou krizí. V roce 2021 vyrobila celkově 149 936 automobilů (- 8,9 %), z nichž 148 752 vozů bylo exportováno (- 9,1 %) a 1 184 bylo uplatněno na tuzemském trhu (+ 23,6 %).

Z celkového počtu vyrobených osobních vozidel bylo celkem 121 262 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 11,0 %. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 72 169 ks (tj. 6,5 %) a plug-in hybridů (PHEV) 49 093 ks (tj. 4,4 %). Podíl elektrických vozidel na výrobě ŠKODA AUTO činil 11,4 %, na produkci Hyundai pak dokonce 15,9 %.

Autobusy

V roce 2021 bylo v Česku vyrobeno 4 947 autobusů (- 2,4 %), 687 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh (- 33,9 %), zbývajících 4 593 bylo exportováno (+ 4,6 %). Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 4 365 autobusů, tedy o 3,4 % méně než v přechozím roce. SOR Libchavy dokázal vyrobit 552 autobusů (+ 4,9 %), z toho 60 ks bylo s čistě elektrickým pohonem (tj. podíl 10,9 %). ŠKODA Electric vyrobila v minulém roce 6 autobusů.

Nákladní vozidla

Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, zažila další úspěšný rok. V roce 2021 vyrobila 1 262 vozidel, tedy o 82 ks více než v roce 2020 (tj. + 6,9 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (791 ks), v Česku bylo umístěno 486 vozidel.

Motocykly

Také produkce JAWA Moto v roce 2021 meziročně vzrostla. Celkových 1 035 strojů značí výrazný meziroční růst o 87,2 %. Jawě se dařilo především na českém trhu s 791 prodanými kusy (+ 67,9 %). Exportováno bylo 244 strojů (+ 197,6 %).

Přípojná vozidla

Ve srovnání s minulým rokem se dařilo i výrobcům v segmentu přípojných vozidel. Celkově bylo vyrobeno 29 231 přívěsů a návěsů, tj. o 10,5 % meziročně víc. Celkový růst segmentu podpořila především společnost AGADOS, která produkuje malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila celkově 27 035 ks (+ 10,8 %), v Česku jich prodala 16 535 ks (+ 8,1 %) a na export zamířilo 10 101 ks (+ 14,1 %). Meziroční růst zaznamenali také výrobci v segmentu velkých přívěsů a návěsů. Společnost PANAV vyrobila 412 přívěsů a návěsů, tj. o 44 ks více než v loňském roce (+ 12,0 %). V Česku dodala 361 ks, 60 ks bylo exportováno. Vzrostla také produkce Schwarzmülleru, který v roce 2021 vyrobil 1 784 velkých přípojných vozidel (+ 5,7 %). Na tuzemském trhu bylo letos umístěno 776 ks (+ 38,3 %), exportováno bylo 1 397 ks (- 40,3 %).

 

Zdroj : Auto SAP ČR

Logistický kalendář