[quote]Zájezdovým dopravcům, z nichž většina nyní řeší kvůli krizi existenční problémy, začínají ve velkém ubývat podzimní zakázky. Důvodem je nejistá epidemiologická situace a také nedostatečné finanční rezervy podniků. Většina firem má finanční rezervy pouze do konce roku, část z nich končí už nyní. Dnes o tom informovala iniciativa Za autobusy. Dopravci proto znovu žádají stát o podporu.[/quote]

V Česku krize zasáhla kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Během krize firmy přišly o téměř veškeré své tržby. Během léta sice podnikání mírně oživily zhruba na pětinu původních tržeb, podle odhadů se ovšem situace v příštích měsících výrazněji nezmění.

„Už nyní nám chodí storna od firem, které jsme měli dopravovat například na teambuildingy. Všichni se bojí, že opět přijdou opatření a nebude možné vyjet, tak akce preventivně ruší. Rozhodly se tak i opravdu velké společnosti. To jsou špatné zprávy ne pouze pro jednoho dopravce, ale pro více firem napříč kraji,“ uvedl zakladatel iniciativy Jiří Vlasák.

Upozornil na to, že individuální turistika funguje, problémy jsou však u společných hromadných akcí, protože organizátoři nechtějí riskovat případné finanční ztráty. Dopravci tak stále častěji dostávají zprávy o rušení školních akcí, výletů, exkurzí a dalších podzimních cest.

Zájezdová doprava tak patří k nejvíce postižených oborům z koronavirové krize. Nepomohlo přitom ani prázdninové období, ke kterému se firmy původně upínaly. Situace tak ještě více prohloubí problémy autobusových dopravců. V červnu skoro 90 procent z nich v průzkumu uvedlo, že jim aktuální finanční rezervy postačí maximálně na půl roku. Část z nich o ně přišla dokonce už během jarní koronavirové krize. Řada zejména menších firem proto podle iniciativy končí s podnikáním a vrací autobusy leasingovým společnostem. Mnoho firem proto řeší i problémy s dluhy, jejichž vyrovnání může trvat i několik let. Nepravidelná doprava navíc řešila problémy už před krizí.

Iniciativa proto žádá o pomoc stát, a to ideálně formou náhrad po vzoru státní pomoci ubytovacím zařízením. Zároveň dopravci chtějí zajistit úvěry pro zvládnutí nejhoršího období. Na státní pomoc podle iniciativy nyní nemají šanci dosáhnout. Další žádanou pomocí by mohla být úprava podmínek pro stanovení sazeb DPH a silniční daně. Stát by podle firem měl rozšířit také slevy pro studenty a důchodce i do zájezdové dopravy. Podle dopravců jsou zájezdové společnosti vládou opomíjeny a nedostaly žádnou formu pomoci.

Vláda zatím během krize rozhodla o odkladu a následně i snížení plateb silniční daně. Tříměsíční odklad platí i pro úhrady mýta. Upravit by se měla i spotřební daň na naftu.

Zdroj : ČTK

[quote]Kamionoví dopravci se zatím z koronavirové krize nevzpamatovali. Nejhorší je situace u firem závislých na automobilovém průmyslu, které i v současnosti evidují zhruba třetinový pokles zakázek oproti předkrizovému období. Velké zlepšení navíc nelze do konce roku očekávat. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Dopravci měli problémy s úbytkem zakázek už před krizí, pandemie jejich situace ještě zhoršila.[/quote]

Během jara přišla většina dopravců až o polovinu svých tržeb. Řada firem proto zvažovala konec činnosti. To postihlo zejména malé podnikatele.

Nejhorší situace nastala u dopravců převážející zakázky z automobilového průmyslu. Situace se přitom podle Felixe dosud příliš nezměnila, výpadek v tomto oboru je i nyní okolo 30 až 40 procent. „Ani výhled do konce roku není o nic lepší,“ podotkl. Vedle toho se snížila i vytíženost kamionů, přibylo totiž takzvaných prázdných jízd, kdy nákladní vozy absolvují část cesty nenaloženy.

Koronavirová krize tak ještě prohloubila problémy dopravců před ní. Mezinárodní doprava totiž od roku 2015 každoročně klesá v desítkách procent. Naposledy v roce 2019 klesla přeprava zboží do zahraničí meziročně o 14 procent na 29 milionů tun, výkon pak klesl zhruba o pětinu. Příčinou je levnější konkurence z východu.

Firmy se proto upínají ke změnám, o kterých jednají s ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO). Jde například o snížení spotřební daně na naftu, o níž bude po prázdninách jednat parlament. Pomoci by mělo také čtvrtinové snížení silniční daně a odklad plateb za mýto. Programy Covid podle sdružení naopak pro dopravce příliš využitelné nejsou, banky totiž silniční dopravu zařadily mezi vysoce riziková odvětví.

Zdroj : ČTk

[quote]Zdá se, jako by nás rok 2020 nechtěl nechat si ani na chvíli odpočinout. Sotva jsme se trochu vzpamatovali z jedné krize, přichází další trápení, kterým jsou tentokrát až příliš časté nehody na našich železnicích. Posledními neštěstími bylo vykolejení vagonů z železniční vlečky ve Mstěticích u Prahy a vykolejení vlaku v Tišnově u Brna minulý týden, tomu předcházelo vykolejení vlaku v Lázních Kynžvart, předtím srážka vlaků v Perninku, u Českého Brodu a další.[/quote]

„Od začátku července máme za sebou několik drobnějších, ale i vážnějších incidentů v železniční dopravě, přičemž některé z nich si vyžádaly oběti a mnoho zraněných. Osobně mě tato situace velmi mrzí a chtěl bych tímto především vyjádřit upřímnou soustrast rodinám a blízkým pozůstalých a zároveň popřát brzké uzdravení všem, kteří při nehodách utrpěli jakékoliv zranění,“ vyjádřil se Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Tato neštěstí bychom určitě neměli brát na lehkou váhu, ale naopak hledat jejich příčinu
a důkladně se zabývat prevencí takových situací. Ze strany ministra dopravy bylo vše zdůvodněno selháním strojvedoucích a jejich přetížením, protože pracují pro více společností. Jak jednoduché a neférové odůvodnění. Ano, můžeme to svézt na obyčejný lidský faktor, i strojvůdce je obyčejný chybující člověk, z pozice Ministerstva dopravy by však bylo na místě se podívat na problém z hlediska systému řízení a sytému zabezpečení, který by měl být poplatný moderní době. Každý život je totiž cenný a investice do zdokonalení a automatizace systému má smysl, i kdyby měla zachránit jediného člověka.

Hlavní příčinu zvýšené nehodovosti však musíme hledat i ve špatné personální politice Českých drah. Na jedné straně jsou poskytovány plošné, nesmyslné slevy na jízdném a na druhé straně jsou radikálně snižovány počty provozních pracovníků, aby se ušetřilo. Byli zrušeni pomocníci strojvedoucích a strojvedoucím přibyly další administrativní povinnosti. „Ano, toto je důvod přetíženosti strojvedoucích, ne jejich práce pro více dopravců. To je spíše výjimka. Likvidace míst provozních pracovníků, ať již pomocníků strojvedoucích, vlakvedoucích, výpravčích a dalších nezbytných pracovníků, je cesta do pekel,“ komentuje Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

A když už jsme u strojvedoucích, přemýšleli jste někdy, v jakých pracovních podmínkách tito lidé pracují? Přemýšleli jste někdy nad tím, co má dělat strojvedoucí, když se mu chce během dlouhé jízdy na toaletu? Vyjádření úředníků z ČD nebo MD je jednoduché: „Musí to vydržet“. A pokud to nejde? Tak musí tito pracovníci používat PET lahve, močit za jízdy ze dveří a jiná katastrofální řešení. Ve 21. století nemáme totiž vyřešeny ani toalety v lokomotivách. Že bychom je zrušili i ve vagónech a podle stanoviska úředníků ČD řekli cestujícím, že to musí vydržet?

„Vyjádření pana ministra dopravy, že časté dopravní nehody na železnici jsou zapříčiněny selháním lidského činitele (tím myslí strojvedoucí), je příliš zjednodušené a nefér vůči těmto obětavým pracovníkům. Jen doufám, že pan ministr nezavede jako měřítko výkonu strojvedoucích minimalizaci jejich odpočinku a spánku (tím odůvodňuje svoje pracovní nasazení),“ komentuje situaci Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Určitě by mělo Ministerstvo dopravy analyzovat všechny vlivy, i ty systémové. Zatímco víme jak velké jsou společenské ztráty z nehodovosti na silnicích (v roce 2018 to bylo 72,7 miliard korun), na železnici je řádně nevyhodnocujeme. Proč? Jistě je zapotřebí vedle vlivu lidského faktoru vyhodnotit i podíl nízkých investic do bezpečnosti železniční dopravy. Kolik máme investovat, abychom zvýšili bezpečnost o 50 % více? 100 miliónů, 1 miliardu, 10 miliard? Zatímco v Rakousku již ve velkém rozsahu (mimo jiné i z důvodu vysoké investiční náročnosti k zajištění jejich bezpečnosti) vyřazuji z provozu tratě, které nemají perspektivu, u nás jsme ještě tento problém vůbec neotevřeli.

„Apeluji na to, aby bylo k aktuální situaci na železnici přistupováno s veškerou vážností a k častým nehodám nebylo přistupováno pouze jako k prostému selhání jednotlivce. Vzhledem k postavení železnice v dopravním systému, potřebujeme vyloučit jak systémové selhání, tak minimalizovat možnost lidského selhání.  Železniční doprava má u nás každý den tisíce cestujících a je ve společném zájmu, abychom jim všem zajistili co největší možnou jistotu a bezpečnost,“ vyzývá Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

[quote]Policisté při bezpečnostní akci, ve které se minulý týden v pátek zaměřili na dodržování rychlosti na silnicích v Česku, zjistili při kontrole 5300 aut 2281 dopravních přestupků. Povolenou rychlost jízdy porušilo 1740 řidičů, tedy zhruba třetina kontrolovaných. V několika případech také policisté zjistili, že lidé za jízdy nemají zapnutý bezpečnostní pás, technický stav aut nevyhovuje požadavkům nebo že auta nemají dálniční známku. Policie výsledky zveřejnila dnes na webu. O stanovištích a celé akci byli řidiči předem informováni.[/quote]

„V tuto chvíli stále probíhá vyhodnocování celé akce a na základě provedených analýz v různých lokalitách se policisté i v budoucnu na nejvíce problematická místa opět zaměří,“ uvedla policie.

Přes 600 policistů v pátek kontrolovalo dodržování maximální povolené rychlosti jízdy zhruba na 900 místech v Česku. Lokality vybrali nejen policisté, ale také veřejnost. Mezi policejní kritéria výběru míst patřily mimo jiné bezpečnostní situace v lokalitě, množství nehod či frekvence provozu. Do bezpečnostní akce nazvané Speed marathon se policejní hlídky zapojily pátým rokem. Loni při ní zkontrolovaly 7500 aut a zjistily 3200 přestupků. Dvě třetiny přestupků se týkaly překročení povolené rychlosti.

Právě rychlost jízdy je podle policie jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Za sedm měsíců letošního roku byla příčinou 15,4 procenta všech nehod, které se v tomto období staly. Zemřelo při nich 103 lidí.

Zjištěné dopravní přestupky

Zdroj: Policie ČR

[quote]Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) nechá prověřit stav všech 24.300 železničních a silničních mostů v Česku. Na těch rizikových ve špatném stavu budou přijata mimořádná opatření. Vznikne také pozice, která bude mít bezpečnost všech mostů na starosti. Ministr to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání komise pro bezpečnost na železnici, kterou nedávno ustavil po sérii tragických nehod.[/quote]

Ministerstvo také chystá zpřísnění dohledu nad strojvůdci, kteří mnohdy překračují limit pracovní doby. V novele drážního zákona, kterou by měla v září projednat Sněmovna, bude zaveden monitoring licencí strojvedoucích, který by měl odhalit skutečnou dobu práce u různých dopravců. Maximální délka směny má být 13 hodin bez zahrnutí režijní jízdy, doba odpočinku pak šest hodin. Novela by také měla umožnit odebrání licence při opakovaném projetí návěstidla.

Podle Havlíčka se pro něj bezpečnost na železnici po dalších nehodách v posledních dnech stala absolutní prioritou a činnost bezpečnostní komise si bere sám na starosti.

V Česku je 6700 železničních mostů. Revize se bude týkat nejen 11.700 mostů ve vlastnictví státu, ale i krajských mostů na silnicích II. a III. třídy. „Nevěřím tomu, že mosty jsou v současnosti pro kraje prioritou, ale chápu to,“ podotkl.

Vybrané mosty nechával prověřit v roce 2018 Havlíčkův předchůdce Dan Ťok. Revizí prošla zhruba tisícovka mostů, které byly postaveny v 60. až 80. letech. Zkontrolováno bylo asi 400 mostů na železnici a dalších 600 na dálnicích a silnicích. Kontroly se zaměřily především na kanálky, v nichž jsou vedena opěrná lana. Podnět ke kontrole zavdal Doubský silniční most v Karlových Varech, u kterého se při rekonstrukci přišlo na to, že je v horším stavu, než se na základě předchozích revizí čekalo, a musel být nahrazen novým.

Ministerstvo také urychlí práce na zabezpečení železničních přejezdů. Zhruba 500 přejezdů by mělo být zabezpečeno do roku 2022, tedy o pět let dříve, než byl plán. Projekty na 247 přejezdů budou schváleny do konce září. Investice mají dosáhnout jednu miliardu ročně.

Havlíček zopakoval, že stát chce v příštích 20 letech investovat do budování zabezpečovacího systému ETCS na železnici pět miliard korun ročně. Další dvě miliardy korun za rok chce dát v příštích deseti letech na instalaci zabezpečovacího systému do 1368 vlaků. Regionální tratě D3 budou zabezpečené zjednodušeným způsobem. Od soboty na nich začnou platit přísnější opatření spočívající v povinné ohlašovací povinnosti strojvedoucích nebo jízdě načas. Některé tratě D3 s větším provozem by se mohly přesunout do vyšší kategorie. Na 30 úsecích budou instalována nová odjezdová návěstidla.

V posledních týdnech se na železnici stalo několik velkých nehod. Nejtragičtější byl v červenci střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další tragická nehoda se stala u Českého Brodu, kde v polovině měsíce narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Při nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby. Havlíček po nehodách v polovině července inicioval vznik nové expertní komise, která bude každých 14 dnů řešit otázky bezpečnosti na železnicích. V komisi jsou zástupci ministerstva, Drážního úřadu, Správy železnic, Drážní inspekce, státních dopravců a akademické obce.

Ve Mstěticích u Prahy dnes ráno vykolejily vagony poblíž železničního přejezdu. Na vlečce ujelo 32 odstavených vozů, z nich sedm vykolejilo. Poškodily osobní auto, sloup trakčního vedení a drážní budovu, takzvané stavědlo. V Bzenci na Hodonínsku se před 11:00 na přejezdu srazil vlak s osobním autem. Zemřel řidič osobního auta

Zdroj : ČTK

[quote]Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) čelí kárné žalobě, kterou na něj podala Česká advokátní komora (ČAK). Uvedl to dnes server iHNED.cz. Kárné řízení inicioval právník Martin Janoušek, kterého Kremlík v médiích označil za člověka, jenž se ho coby ministra pokusil podplatit částkou 1,5 milionu korun za ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému. Komoře vadí to, že Kremlík umožnil novinářům nahrání své schůzky s Janouškem.[/quote]

Podání kárné žaloby potvrdil na dotaz ČTK tajemník komory Petr Čáp. „Předseda kontrolní rady České advokátní komory podal na advokáta JUDr. Vladimíra Kremlíka kárnou žalobu 3. srpna 2020,“ uvedl. Dodal, že další informace nemůže poskytnout, protože advokátní kárné řízení je neveřejné.

Podle serveru komora v žalobě uvedla, že Kremlík nezákonně zasáhl do soukromí jiného člověka a že porušil etický kodex vyplývající ze zákona o advokacii. Kremlík totiž letos v lednu pozval Janouška na schůzku, kde se ho na údajný dříve nabídnutý úplatek vyptával, a přitom údajně věděl, že novináři si budou setkání skrytě nahrávat. Záznam se objevil na serveru Seznam Zprávy krátce poté, co Kremlíka odvolal premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli předražené zakázce na elektronické dálniční známky.

Kremlíkovo jednání nebylo podle komory poctivé, ale „spíše přímo záludné“. Ačkoliv měl Kremlík v předmětné době pozastavený výkon činnosti advokáta kvůli ministerské funkci, dodržování právních předpisů včetně zákona o advokacii se na něj i nadále vztahovalo. Otázkou, zda skutečně byl nabídnut úplatek, se ČAK v žalobě nezabývá.

„Nepřísluší mi veřejně komentovat jakékoliv procesní úkony orgánů České advokátní komory. Mám plnou důvěru v nestrannost a profesionalitu rozhodování orgánů komory,“ napsal serveru Kremlík.

Janoušek Kremlíkova tvrzení o úplatku popírá a kromě stížnosti u ČAK podal na Kremlíka i trestní oznámení. Už dříve naznačil, že rozvířením kauzy se muž mohl chtít udržet v úřadě.

Zdroj : ČTK