Středa, 15 května, 2024
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 870

Strategie průmyslové politiky: Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu

Od
Michaela Drábková
-

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém výročním projevu o stavu Unie dne 13. září uvedl:

„Chtěl bych se přičinit o to, aby náš průmysl byl silnější a konkurenceschopnější. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si nebo získat vedoucí postavení v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace“

Obnovená strategie průmyslové politiky EU v sobě spojuje všechny stávající i nové horizontální a odvětvové iniciativy do jedné společné průmyslové strategie. Vyjasňuje rovněž úkoly všech zúčastněných stran a stanoví příslušná fóra – každoroční Den evropského průmyslu, který se poprvé konal letos v únoru, a jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni, jež umožní jak zástupcům průmyslu, tak občanské společnosti určovat směr průmyslové politiky i v budoucnosti.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl:

„Přijetím technologických změn, přeměnou investic do výzkumu na inovativní podnikatelské nápady a zachováním vedoucí pozice v oblasti nízkouhlíkového a oběhového hospodářství se nám v Evropě podaří připravit půdu pro vznik inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu.“

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, doplnila

„Mnoho evropských průmyslových odvětví stojí před zásadní změnou. V dnešní době je prioritou průmyslové politiky posilovat naše průmyslová odvětví, aby mohla i nadále dosahovat udržitelného růstu a vytvářet pracovní místa pro naše občany ve všech regionech“

 

Hlavní nové prvky strategie průmyslové politiky EU:

  • Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti.Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost, které podpoří zavádění technologických a průmyslových kapacit v této oblasti, a dále celounijní systém certifikace produktů a služeb, který bude uznáván ve všech členských státech (přijato 13. září 2017).
  • Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru (přijato 13. září 2017).
  • Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii (podzim 2017).
  • Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné zprávu o fungování směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví a sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (podzim 2017).
  • Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU, včetně dobrovolného mechanismu k zajištění transparentnosti a poradenství pro veřejné orgány, které plánují velké infrastrukturní projekty (podzim 2017).
  • Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava (podzim 2017).
  • Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic (začátek roku 2018).
  • Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek (přijaty 13. září 2017).
  • Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat
  • Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel (podzim 2017).

Uplatnění této ucelené strategie v praxi bude společným úkolem pro nás všechny. Její úspěch závisí na odhodlání a spolupráci orgánů EU, členských států, regionů a především na aktivní úloze samotného průmyslu.

Souvislosti

Evropský průmysl je silný a v mnoha odvětvích si na světových trzích zachovává vedoucí postavení. Z našeho průmyslu pocházejí dvě třetiny vývozu EU. Zároveň poskytuje pracovní místa 32 milionům lidí. Jen od roku 2013 jich v průmyslu vzniklo 1,5 milionu. K udržení a posílení konkurenční výhody je však třeba průmysl modernizovat. Proto je průmysl jednou z politických priorit Junckerovy Komise.

Všechny politiky Komise pomáhají průmyslu vytvářet nová pracovní místa a zvyšovat konkurenceschopnost Evropy, podporovat investice a inovace v oblasti čistých a digitálních technologií a hájit evropské regiony a pracovníky, kteří byli nejvíce postiženi změnami.

Nové výrobní technologie mění evropský průmysl a hrají stále důležitější úlohu, pokud chtějí evropské podniky v celosvětovém měřítku uspět. Budou se rovněž podílet na tvorbě nových pracovních míst. Z technologií, které přinášejí vyšší produktivitu, může mít prospěch řada odvětví. Mohou však také mít širší dopad na povahu a dostupnost pracovních míst. Budoucnost evropského průmyslu bude záviset na jeho schopnosti neustále se přizpůsobovat, inovovat a investovat do nových technologií a změn, které přinese širší využití digitalizace a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství. Celosvětová hospodářská soutěž je čím dál tím tvrdší a výhody plynoucí z globalizace a technologického pokroku jsou ve společnosti rozloženy nerovnoměrně. I tyto problémy hodlá Junckerova Komise řešit.

Politické směry Jean-Claude Junckera zdůrazňují význam silného a vysoce výkonného průmyslu pro budoucnost evropské ekonomiky. Tvorba pracovních míst a hospodářský růst poháněné inovacemi a investicemi jsou základem klíčových iniciativ Komise. Tzv. Junckerův plán (investiční plán pro Evropu) a unie kapitálových trhů pomáhají s mobilizací zdrojů k posílení hospodářského oživení.

Podpora inovací ze strany EU pomáhá průmyslu a zejména malým a středním podnikům využít jejich silné stránky. Evropa stojí v čele celosvětového úsilí na záchranu naší planety prostřednictvím svých iniciativ na vytvoření tzv. oběhové ekonomiky, čisté energie a nízkouhlíkové ekonomiky. Klíčové základní technologie zase pomáhají průmyslu obstát v celosvětové konkurenci. Strategie pro jednotný digitální trh, související strategie na digitalizaci průmyslu a akční plán 5G pro Evropu pomáhají podnikům využít nové příležitosti a vytvořit řádně fungující ekonomiku založenou na datech. Strategie pro jednotný trh usnadňuje podnikům oslovit 500 milionům spotřebitelů na evropském trhu a zapojit se do hodnotových řetězců bez celních či technických bariér. Nová agenda dovedností pro Evropu umožňuje lidem pracujícím v průmyslu získat vyšší kvalifikaci.

Tyto horizontální politiky, které se týkají všech odvětví, jsou doplněny řadou konkrétních politik pro strategická odvětví. Patří sem kosmická strategie, jejímž účelem je další rozvoj silného a konkurenceschopného evropského vesmírného průmyslu, návrh na vytvoření Evropského obranného fondu, který bude působit jako katalyzátor konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu, dále pak široká škála iniciativ pro čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl (včetně iniciativy Evropa v pohybu, opatření ke snížení znečištění ovzduší vozidly a akce GEAR2030) a také sdělení o ocelářství, jež má zajistit konkurenceschopnost tohoto odvětví na světových trzích.

 

USA se u WTO odvolaly ve sporu s EU o státní pomoc pro Boeing

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Spojené státy se odvolaly proti červnovému rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu pro amerického výrobce letadel Boeing. Informovala o tom agentura Reuters. Krok je pokračováním vleklého sporu mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně subvencování výroby letadel.[/quote]

USA se odvolaly proti verdiktu WTO z 9. června. EU podala své vlastní odvolání 29. června. Červnové rozhodnutí WTO, které se nelíbí ani jedné ze stran, zamítlo velkou část obvinění EU vůči údajně nekalé podpoře, kterou Boeingu americké úřady poskytují. Zároveň ale upozornilo, že USA nesplnily požadavek zrušit daňovou úlevu, kterou Boeingu pomohl americký stát Washington.

EU tvrdila, že Boeing úlevou získal nepoctivou výhodu vůči evropskému rivalovi Airbus. Oba podniky se vzájemně obviňují z nečestné konkurence už léta.

Airbus tvrdil, že Washington poskytl Boeingu daňovou úlevu v hodnotě kolem devíti miliard dolarů (zhruba 220 miliard Kč). Firma podala i další stížnosti ohledně pomoci pro Boeing. Americký podnik zase tvrdí, že EU se snaží odpoutat pozornost od nezákonné pomoci, kterou Airbusu poskytly evropské země.

WTO loni v září dala za pravdu stížnosti Washingtonu, že EU plně nerespektovala její rozhodnutí z roku 2011, podle něhož čtyři členské země unie poskytovaly Airbusu rozsáhlé dotace, čímž porušovaly obchodní pravidla.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic vypsalo zakázky na zakrytí billboardů na D1

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo výběrové řízení na firmy, které budou zakrývat nelegální billboardy v ochranném pásmu dálnice D1. Soutěž je rozdělená na tři části, celkem silničáři za zakrytí poutačů nabízejí zhruba 3,7 milionu korun. Vyplývá to z Věstníku veřejných zakázek. Zakrytí billboardů je prvním krokem, po něm budou silničáři zařízení odstraňovat a náklady vymáhat po majitelích zařízení.[/quote]

Nelegálně stojících billboardů u dálnic napočítali zaměstnanci ŘSD více než 1100, zhruba 500 jich stojí právě okolo dálnice D1. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona měly k 1. září od silnic v Česku zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů.

Někteří provozovatelé poutače začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy je to věc krajů a jejich organizací. Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je reklamních ploch nejvíc.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Strojvedoucí dostanou simulátory na nácvik nebezpečných situací

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Strojvedoucí Českých drah dostanou simulátory pro nácvik zvládání nebezpečných situací. Dvojici trenažérů pro strojvedoucí ČD nakoupily za 30,7 milionu korun. Školit se na nich budou moci od příštího roku, kdy by měly být podle smlouvy dodány. ČTK to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.[/quote]

Smyslem jejich nákupu je potřeba vyzkoušet si situace, které z bezpečnostních důvodů nejde zkoušet při řízení skutečného vlaku. První z trenažérů by měl být umístěn v pražském depu ve Vršovicích a druhý přístroj bude umístěn v Dopravně vzdělávacím středisku v České Třebové, uvedl Šťáhlavský.

České dráhy se pro pořízení těchto zařízení rozhodly před dvěma roky po sérii nehod, jako byla nehoda osobního vlaku na pražském Masarykově nádraží, vykolejení rychlíku v Horažďovicích a střet pendolina s kamionem na železničním přejezdu ve Studénce.

Kromě rutinních mimořádností, jako je výpadek elektrického napětí, je možné s trenažéry simulovat například poruchy návěstidel nebo náhlou změnu návěstidel. Havárii ve Studénce z 22. července 2015 nepřežili tři lidé a vyžádala si dvě desítky zraněných. Řidič kamionu vjel na koleje v době, kdy už svítila červená světla. Vůz pak zůstal zavřený mezi závorami.

Zdroj: ČTK

Velká část krajů nemá soupis nelegálních billboardů u silnic

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Velká část krajů zatím nemá hotový soupis nelegálně stojících billboardů v ochranném pásmu kolem silnic I. třídy. Sčítání poutačů, které mají od září jejich majitelé odstraňovat podél dálnic a silnic I. třídy, rovněž komplikují nejasnosti v kompetencích, kdo má tato zařízení následně odstraňovat. Vyplývá to ze včerejší ankety ČTK.[/quote]

Například Moravskoslezský kraj evidenci billboardů nevede, neboť sčítání poutačů prý kraji nepřísluší.

,,Zakrývání nelegálních billboardů u silnic 1. třídy má podle Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v kompetenci Ředitelství silnic a dálnic,“ řekla ČTK jeho mluvčí Miroslava Chlebounová.

V jiných krajích zase čekají, až jim soupis dodá právě ŘSD. Jasno má však Jihočeský kraj, který se připravuje na odstranění několika stovek poutačů.

Podle ministerstva dopravy je ale odstraňování billboardů v kompetenci krajů.

,,Krajské úřady totiž vykonávají působnost správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy,“ reagoval pro ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Náměstek olomouckého hejtmana Jan Zahradníček řekl, že krajský úřad od Ředitelství silnic a dálnic dosud nedostal seznam billboardů, které v Olomouckém kraji stojí v ochranném pásmu silnic 1. třídy a které by měly být odstraněny. Hejtmanství podle Zahradníčka plánuje majitele billboardů nejprve vyzvat k jejich demontáži.

,,Pokud tak neučiní, pak může dojít k tomu, že to (zakrývání) budeme zajišťovat s pomocí firem, ale bude se to dávat k úhradě subjektům (majitelům billboardů),“ podotkl Zahradníček.

Na soupis od ŘSD rovněž čekají v Karlovarském kraji. Jiné kraje naopak se sčítáním reklamních poutačů již začaly.

,,Aktuálně probíhá kontrola billboardů u silnic 1. třídy, které spadají pod správu Ústeckého kraje. Jsme ovšem zatím ještě na začátku veškerého mapování a shromažďujeme informace,“ řekla ČTK mluvčí samosprávy Lucie Dosedělová.

V roce 2016 krajský úřad vydal dvě povolení k umístění poutačů, dvě žádosti zamítnul a také vydal zhruba 20 výzev k odstranění billboardů.

Naopak v Libereckém kraji úřad s evidencí poutačů ještě nezačal.

,,Na podzim letošního roku plánujeme společnou kontrolu silnic I. třídy v kraji se zástupci policie. Na základě zjištění budeme postupovat podle zákona,“ uvedla mluvčí kraje Markéta Žitná.

Podle ní ale úřad zařízení stojící bez platných povolení odstraňuje průběžně od roku 2006.

,,V případě, že reklamy nebyly odstraněny, na vlastní náklady nechal krajský úřad reklamy zakrývat a odstraňovat. Druhá masivní vlna odstraňování reklam se konala v letech 2015 a 2016, kdy bylo odstraněno 90 reklam,“ dodala Žitná.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic 1. třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona měly k 1. září od silnic v Česku zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů. ŘSD zatím jen u dálnic napočítalo více než 1100 ilegálně stojících billboardů.

Někteří provozovatelé poutače již začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Před 50 lety byla spuštěna na vodu slavná loď Queen Elizabeth 2

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Prvenství ve velikosti nikdy nedržel, v luxusu ale byl svého času uznávanou jedničkou. Plavbu zaoceánským parníkem Queen Elizabeth 2 (QE2), jehož specialitou byly cesty kolem světa, vyhledávali nejbohatší lidé světa, nejrůznější hvězdy showbyznysu i politici. Na vodu byla legendární loď spuštěna před 50 lety, 20. září 1967, do provozu byla uvedena o dva roky později a v roce 2008 dosloužila. Za 40 let přeplula loď Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu cestujících. Nyní se nachází v Dubaji, kde čeká na svou další misi. Původně se uvažovalo o tom, že bude sloužit jako luxusní hotel.[/quote]

Parník, který před první plavbou pokřtila britská panovnice Alžběta II., je považován za nejdéle sloužící plavidlo ve více než 170leté historii firmy Cunard Line, která patří největšímu provozovateli zaoceánských plaveb, společnosti Carnival Corporation. QE2 je 294 metrů dlouhá, 32 metrů široká a mohla pojmout až 1778 cestujících a přes 1000 členů posádky. Komfortní gigant z oceli má 12 pater a dosahoval nejvyšší rychlosti 32,5 uzlu (61 kilometrů za hodinu). QE2 postavila loděnice John Brown ve Skotsku. V roce 2004 předala žezlo vlajkové lodi společnosti Cunard Line lodi Queen Mary 2.

Loď se sice jmenuje Elizabeth (Alžběta) a má za jménem dvojku jako královna, ale není pojmenována po ní. Dvojka, která je na rozdíl od královnina jména za názvem lodi arabskou číslicí, značí, že jde o druhou loď tohoto jména ve vlastnictví společnosti.

Předchůdkyní QE2 byla Queen Elizabeth, která byla na vodu spuštěna v roce 1938. Pojmenována byla po matce Alžběty II., v roce 2002 zesnulé královně matce. Během války loď sloužila armádě. Svoji kariéru ukončila v roce 1967 s příchodem QE2. Starý parník zamířil do výslužby na Floridu, kde ale z nedostatku peněz chátral. V roce 1970 byla Queen Elizabeth vydražena a poslána do Hongkongu na rekonstrukci. Po dvou letech, už v novém hávu, ale loď podlehla požáru.

Na palubě QE2, která v roce 1982 při britsko-argentinském konfliktu o Falklandy sloužila i jako transportní loď pro vojáky a dobrovolníky, bylo o cestující všemožně postaráno. Kromě řady restaurací s vybraným občerstvením mohli svůj čas trávit tancem, golfem, v kasinu, v knihovně, v řadě tělocvičen, bazénů i v lázních. Vytříbený interiér QE2, zařízený moderně, ale i například ve stylu art deco, zdobila řada uměleckých děl.

Plovoucí palác QE2 prošel během své historie několika modernizacemi, například v letech 1986 až 1987 byla v rejdařství Lloyd Werft v německém Bremerhavenu rekonstruována za 320 milionů tehdejších marek. Přesto už léta přesluhovala. Do „penze“ odešla hlavně proto, že by bez finančně náročné přestavby přestala vyhovovat bezpečnostním předpisům.

Novým vlastníkem lodi se v roce 2007 stala dubajská státní společnost Istithmar (investiční divize firmy Dubai World), která QE2 koupila za 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun). Ta oznámila, že po rozsáhlé modernizaci z ní hodlá vytvořit luxusní pětihvězdičkový hotel s řadou obchodů a muzeem a s její pomocí lákat turisty na jeden z uměle vytvořených dubajských ostrovů. Plavidlo mělo být podle původních plánů ukotveno u Palmového ostrova Džumajrá, který je nejmenším ze tří ostrovů ve tvaru palmového listu.

V lednu 2008 loď vyplula z britského Southamptonu na svou poslední plavbu kolem světa a při té příležitosti pomyslně předala žezlo své další nástupkyni, lodi Queen Victoria, která se v té době vydala na svou premiérovou cestu okolo světa. A v listopadu téhož roku vyrazila na svou poslední plavbu vůbec.

Na její palubě bylo 1700 pasažéry, kteří museli vydat za lodní lístek v přepočtu asi 870.000 korun. Do Spojených arabských emirátů doplula ze Southamptonu přes Lisabon, Řím a egyptskou Alexandrii. Její „tachometr“ se zastavil na úctyhodném čísle téměř deset milionů kilometrů plavby. Původní plány o vybudování hotelu zhatila finanční krize a loď tak stále kotví v jednom z dubajských přístavů.

Zdroj: ČTK

Akcie Ryanair v reakci na rušení letů ztratily tři procenta

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Akcie irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair se propadly o tři procenta v reakci na plánované rušení letů. Aerolinky oznámily, že až do konce října každý den škrtnou 40 až 50 letů s cílem zvýšit včasnost spojů. Opatření, jež vstoupilo v platnost v pátek, se dotkne asi 285.000 cestujících. Firma se připravuje na žádosti o kompenzace ve výši až 20 milionů eur (522 milionů Kč).[/quote]

Ryanair sdělil, že ruší téměř dvě procenta letů, aby zvýšil podíl včasnosti letů na 90 procent. V první polovině září totiž tento ukazatel klesl pod 80 procent, a to přepravce označil za nepřijatelné.

K tomuto kroku ho přinutilo několik faktorů včetně zbývajících dovolených, které si personál musí vybrat do konce roku, stávek personálu řízení letového provozu i nepřízně počasí.

Irská komise pro dohled nad leteckou přepravou uvedla, že zákazníci budou mít nárok na odškodnění v závislosti na době, kdy obdrželi upozornění o zrušení letu. Aby nemusela své klienty finančně kompenzovat, letecká společnost je musí informovat nejméně dva týdny předem.

Mluvčí Ryanair řekla, že firma se připravuje na žádosti o odškodnění v hodnotě až 20 milionů eur (522 milionů Kč). Analytici dotazovaní agenturou Reuters ale předpokládají, že náklady na kompenzace budou patrně vyšší.

Případnou náhradu škody zmínil i mluvčí Evropské komise.

,,Letecké společnosti působící v EU musejí respektovat evropská pravidla. Cestující, jejichž lety jsou zrušeny, mají komplexní soubor práv,“ prohlásil.

Sdružení na ochranu spotřebitelů naléhá na Ryanair, aby zveřejnil úplný seznam rušených letů. Firma zatím ohlásila, kterých spojů se restrikce dotknou do středy, napsal server BBC.

List The Irish Independent dnes s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že aerolinky mají, stejně jako celý letecký sektor, problémy udržet si piloty a získávat nové. Letos jich už 140 přešlo ke konkurenčním Norwegian Air. Irský přepravce zareagoval nabízením bonusu 10.000 eur (téměř 261.000 Kč) při podepsání smlouvy. Makléři na burze podotýkají, že společnost Ryanair bude mezi prvními leteckými přepravci, na něž nedostatek pilotů dopadne. Platy, které nabízí, totiž patří k nejnižším.

Největší evropské aerolinky – z hlediska počtu přepravených pasažérů – v posledních letech tvrdě pracovaly na zlepšení své pověsti a nynější opatření jí rozhodně nepomůže. Evropská média zveřejnila už řadu rozhovorů s nespokojenými zákazníky a své čtenáře vyzvala, aby se o své příběhy podělili.

Zdroj: ČTK

Specifika českého trhu práce

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle údajů Eurostatu z 15.9. hodinové náklady na pracovní sílu vzrostly v eurozóně o 1,8 % a v EU28 o 2,2 %; ve druhém čtvrtletí roku 2017 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku se zvýšily o 1,4 % a 1,6 %.[/quote]

Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně vzrostly ve druhém čtvrtletí roku 2017 mzdy a platy za hodinu práce oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku o 2,0 % a nemzdové složky o 0,8 %. V prvním čtvrtletí roku 2017 byly roční změny + 1,3 % a + 1,6 %. V EU28 se ve druhém čtvrtletí roku 2017 zvýšily hodinové mzdy a platy o 2,4 % a nemzdové složky o 1,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2017 byly roční změny o 1,5 %, resp. o 1,9%.

 

Rozpis podle ekonomické aktivity

Ve druhém čtvrtletí roku 2017 v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostly hodinové náklady práce v eurozóně o 1,5 % v průmyslu, o 2,0 % ve stavebnictví, o 2,1 % v odvětví služeb a o 1,4 % v odvětvích (převážně) nepodnikatelské ekonomiky. V EU28 vzrostly hodinové náklady práce o 2,2 % v průmyslu, o 1,6 % ve stavebnictví, o 2,7 % v odvětví služeb a o 1,7 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice.

Členské státy

Ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůsty hodinových nákladů práce v celé ekonomice v Rumunsku (o 18,6 %), v Maďarsku (o 13,0 %), v České republice (o 11,1%), v Bulharsku (o 11,0 %) a Litvě (o 10,4 %). Pokles byl zaznamenán ve Finsku (-0,3 %).

 

Metody a definice

Index nákladů práce je krátkodobým ukazatelem vývoje hodinových nákladů na pracovní sílu, které zaměstnavatelé vynaložili v nominálních hodnotách, a to bez úpravy cenového vývoje. Vypočítá se rozdělením nákladů práce v národní měně na počet odpracovaných hodin. Proto vývoj výkazů, nákladů práce a odpracovaných hodin ovlivňuje vývoj indexu (základní rok = 2012)

Čtvrtletní změny hodinových nákladů zaměstnavatelů jsou měřeny celkovými náklady na pracovní sílu a její hlavní složky: mzdy a platy; a jiné než mzdové náklady (náklady na pracovní sílu jiné než mzdy a platy). Celkové náklady na pracovní sílu (TOT; CEL) zahrnují mzdové a nemzdové náklady snížené o dotace. Nezahrnují náklady na odbornou přípravu ani jiné výdaje, jako jsou náborové náklady, výdaje na pracovní oděv apod.

Náklady na mzdy a platy (WAG, M) zahrnují přímé odměny, odměny a příspěvky vyplácené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby za úspory zaměstnanců, platby za odpracované dny a odměny ve věcech, jako jsou potraviny, nápoje, pohonné hmoty, osobní automobily atd.

Náklady na pracovní síly jiné než mzdy (OTH – O nemzdové náklady) zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů plus daně z pracovních příležitostí, které se považují za náklady na práci snížené o dotace určené na náhradu části nebo všech nákladů zaměstnavatele na přímou odměnu.

Eurostat zveřejňuje údaje o indexu nákladů práce v sekcích B až S NACE Rev. 2. Agregát je z důvodu zjednodušení označován jako „ekonomika celkem“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací.

Nominální hodinové náklady práce

% změna proti témuž Q předchozího roku kalendářně upravené

Nominální náklady práce v podnikání a v hlavně nepodnikatelské ekonomice

(Celkem-C, mzdy a platy-M, ostatní-O)

%změna proti předchozímu roku kalendářně upravená

 

 

Nominální hodinové náklady práce podle hlavních odvětví v podnikatelské ekonomice

% změna proti témuž Q předchozího roku kalendářně upravená

 

2. čtvrtletí roku 2017. Míra neobsazení pracovních míst v eurozóně 1,9 %, EU28 2,0 %, v ČR 3,6 %

Podle údajů Eurostatu z 15. září byla míra volných pracovních míst v eurozóně (EA19) ve druhém čtvrtletí roku 2017 1,9 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím stabilní a vyšší proti 1,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2016..

V EU28 byla míra neobsazenosti pracovních míst ve druhém čtvrtletí roku 2017 2,0 %, z 1,9 % v předchozím čtvrtletí a 1,8 % ve druhém čtvrtletí roku 2016.

* Data za EU27 do 4.Q 2009, za EU28 od 1.Q 2010.

V eurozóně míra neobsazených pracovních míst v druhém čtvrtletí roku 2017 činila 1,6 % v průmyslu a stavebnictví a 2,2 % v odvětví služeb. V EU28 činila 1,7 % v průmyslu a stavebnictví a 2,3 % v službách.

Členské státy

Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici srovnatelné údaje (viz poznámky k jednotlivým zemím), byly nejvyšší míry neobsazených pracovních míst ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenány v České republice (3,6 %), Belgii (3,3 %), Německu (2,7 % Nizozemí, Rakousku a Velké Británii (po 2,6 %), Švédsku (2,5%). Naopak nejnižší sazby byly zaznamenány v Řecku (0,7%), Bulharsku, Španělsku a Kypru (po 0,8 %) a Portugalsku (0,9 %).

Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku a mezi členskými státy, jejichž údaje jsou časově srovnatelné (viz poznámky k jednotlivým zemím), míra neobsazených pracovních míst v druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostla v devatenácti členských státech, zůstala ve čtyřech státech stabilní a poklesla Kypr (-0,2 %), Bulharsko, Řecko a Slovensko (po -0,1 %). Největší růst zaznamenaly Česká republika (+0,7 %), Nizozemsko a Rakousko (po +0,6 %), Belgie a Slovinsko (po +0,5 %).

 

* Irsko data za 1.Q 2017.

Německo, Francie, Itálie a Malta: data nejsou plně srovnatelná.

Metody a definice

Míra volných pracovních míst (JVR) měří podíl na celkovém počtu volných míst, vyjádřených v procentech: JVR = (počet volných pracovních míst) / (počet obsazených pracovních míst + počet volných pracovních míst).

Volná pracovní místa jsou definována jako placená pracovní místa (nově vytvořená, neobsazená nebo se mají uvolnit), pro kterou zaměstnavatel podniká aktivní kroky k nalezení vhodného kandidáta mimo daný podnik a je připraven podniknout další kroky, zamýšlí místa naplnit buď okamžitě, nebo v blízké budoucnosti. Podle této definice by volná pracovní místa měla být přístupná kandidátům mimo podnik. To však nevylučuje možnost, aby zaměstnavatel přijal interního kandidáta. Volná pozice, která je otevřena pouze pro interní kandidáty, by neměla být považována za volné místo. Obsazená pozice je placené místo v organizaci, do které byl zaměstnanec přidělen.
Míra neobsazených pracovních míst pokrývá oddíly B až S NACE Rev. 2. Tento agregát je v zájmu zjednodušení označován jako „celé hospodářství“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací. Sekce B až S NACE Rev. 2 zahrnují odvětví průmyslu (B až E), stavebnictví (F) a služby (G až N) spolu s (převážně) netržními službami (O až S).

Míra neobsazených pracovních míst pro agregáty EU a eurozóny vycházejí z údajů členských států, včetně odhadů za poslední období, kdy hodnoty ještě nejsou k dispozici.           Pokud jsou národní údaje k dispozici pouze pro dílčí populaci, například s vyloučením menších jednotek nebo některých činností, tato subpopulace se používá při výpočtu míry neobsazenosti pracovních míst pro agregáty.

Poznámky k zemím

Dánsko, Francie, Itálie a Malta: údaje nejsou přísně srovnatelné. Ve Francii a Itálii jsou sledovány pouze obchodní jednotky s 10 a více zaměstnanci. Navíc v případě veřejné správy, vzdělávání a lidského zdraví (oddíly O, P a Q NACE rev. 2) se na veřejné instituce nevztahují. Na Maltě se zjišťují pouze jednotky s 10 a více zaměstnanci. V Dánsku jsou zkoumány pouze jednotky v podnikové ekonomice (oddíly B až N NACE Rev. 2).
Irsko: míra neobsazenosti pracovních míst za druhý čtvrtletí roku 2017 dosud nebyla zveřejněna.
Malta: Údaje nejsou časově srovnatelné kvůli metodickým změnám zavedeným v prvním čtvrtletí roku 2017.

Trh práce v České republice má některé nepříjemné zvláštnosti. Především zatímco Německo pro nečekané množství založilo utečenecké tsunami, počítalo vždy s možností nevhodné imigranty vrátit, naše současná politika je striktně protiimigrační. Mohli jsme si přece vybrat mezi žadateli o azyl z důvodů pronásledování pro politické názory, náboženství aj. ty kteří chtějí pracovat. Prostřednictvím např. Univerzity 17. listopadu před desetiletími absolvovali terciární vzdělání, které bylo mezinárodně uznáváno, desetitisíce lidí.  

Mohli jsme také poskytnout azyl vybraných mladým imigrantům bez doprovodu od 10 do 14 a do 17 let, vyškolit je pro trh práce.

Trh práce Českého království se doplňoval od Přemyslovců přes období po 2. světové války cizinci. Teď ale podle harmonizovaného počtu nezaměstnaných pod 3 % máme v době ještě masové nezaměstnanosti v jiných členských státech 3,6 % volných pracovních míst. Ve službách nepodporujících výrobu by to tolik nemuselo vadit, u služeb vzniklých z průmyslu, stavebnictví, zemědělství to znamená ztrátu přidané hodnoty.

Nadějné středně velké podniky vytvářejí své pobočky v zahraničí. Tam také v brzku budou platit daně z výnosu podnikání.

Z vlastních zdrojů by se zřejmě daly desetitisíce lidí získat mezi mladými nezaměstnanými, kteří ani nestudují, ani se nerekvalifikují, (má jich být pod 30000, z některých dalších neaktivních na trhu práce, vytvořením podmínek lidí s nárokem na důchod, kteří chtějí a mohou efektivně pracovat, ale to nepokryje dnes už cca 190000 volných pracovních míst. A přispěl by EGF.

Jinde v EU i v ČR se zvyšuje zaměstnanost prostřednictvím podpory vzniku malých a středních podniků. Jenomže ty mají podle dosažitelných statistických dat až o 1/3 nižší hrubé mzdy, než mají velké podniky; v místech s nedostatkem pracovníků si zejména podniky v rukou zahraničních společností přetáhnou k sobě. A není to nic neetického, protože mzdy jsou úměrné přidané hodnotě.

Náklady na vzdělání jsou označovány za investice do budoucnosti. Jenže investice se splatí, mají návratnost. Neměli by tedy studující již od vyššího sekundárního vzdělání studovat na úvěr státu, který splatí prací po absolvování přiměřenou dobou práce v české ekonomice? Jinde to tak je.

A posléze neměl by stát vstoupit svou účastí do středních a velkých podniků, vyrábějících univerzální roboty na ty nejjednodušší práce a současně zajistit rekvalifikaci v nich pracujících pomocných sil na kvalifikovanější činnosti? Pak ovšem nemůže tak lehce slibovat snížení daní. Za co by investoval?  

Snad se tedy začne ujasňovat, jaká by měla být budoucnost přesahující období poslanecké sněmovny a jiných placených funkcí, hlásících se k rozvoji společnosti, vždy ale na číslech, ne na přáních.

Regionální ročenka Eurostatu 2017. Jaký je můj region v rámci Evropské unie?

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pouze národní údaje nemohou odhalit úplný a někdy složitý obraz toho, co se děje na podrobnější úrovni v rámci Evropské unie (EU). Členské státy EU jsou často vzájemně srovnávány, ale ve skutečnosti je velmi obtížné srovnat malou zemi jako Malta nebo Lucembursko s Německem, nejlidnatějším členským státem EU.[/quote]

Srovnání údajů na regionální nebo nižší než národní úrovni je proto často smysluplnější a taková analýza může rovněž zdůraznit potenciální rozdíly v rámci jednotlivých zemí. „Podnárodní“ údaje tak přispívají k lepšímu porozumění rozmanitosti, která existuje v členských státech a v celé EU jako celku.

Vydání regionální ročenky Eurostatu z roku 2017 poskytuje širokou škálu regionálních statistik dostupných pro 276 regionů úrovně NUTS 2 (nebo dokonce pro některé ukazatele 1 342 regionů úrovně NUTS 3) 28 členských států EU, pokud jsou k dispozici, v zemích ESVO a v kandidátských zemích.

 

 

 

 

Publikace vychází z přehledu regionálních politik v prioritách EU a Evropské komise na úrovni nadnárodních. Následuje čtyři kapitoly týkající se lidí: „Obyvatelstvo“, „Zdraví“, „Vzdělávání a odborná příprava“, jakož i „Trh práce“. Zahrnují mimo jiné informace o průměrném věku populace ve vašem regionu, o zdravotních faktorech (jako jsou míra obezity nebo konzumace alkoholu) podle stupně urbanizace, rozdílu mezi pohlavími u osob s ranou školní docházkou a odborné přípravy roční výdělky. Můžete zjistit, že španělská oblast Comunidad de Madrid zaznamenává nejvyšší očekávanou délku života při narození, že ve Spojeném království má nejvyšší podíl lidí ve věku 30-34 let s terciárním vzděláním ve Spojeném království, nebo že obezita je obecně častější venkovských oblastech EU než ve městech.

Hospodářská a podnikatelská statistika se týká tří kapitol: „Hospodářství“, „Strukturální podniková statistika“ a „Výzkum a inovace“. Z těchto kapitol se dozvíte například, že Severozápadně v Bulharsku je oblastí s největší orientací na zemědělství v EU, zatímco Groningen v Nizozemsku je nejvíce orientovaný na průmysl. Zjistíte, které regiony EU mají nejvyšší podíl podniků s vysokým růstem v podnikové ekonomice a které mají nejvyšší podíl na lidských zdrojích v oblasti vědy a techniky (HRST).

Publikace také představuje regionální údaje o konkrétních odvětvích a ekonomických aktivitách: „Digitální ekonomika a společnost“, „Cestovní ruch“, „Doprava“ a „Zemědělství“. Můžete vidět, že hlavní města Kodaň v Dánsku a ve Stockholmu ve Švédsku zaznamenávají největší podíl osob zapojených do sociálních sítí. Tyto kapitoly rovněž ukazují, že regiony Centre a Bretagne ve Francii jsou nejvyššími regiony EU pro výrobu obilovin a kravského mléka, zatímco Cataluña ve Španělsku zaznamenává nejvyšší počet prasat. Dále získáte údaje a údaje o cestovním ruchu v pobřežních i ne-pobřežních oblastech, jakož i mapu devíti plánovaných dopravních koridorů v transevropské dopravní síti (TEN-T).

Nakonec se publikace uzavře dvěma novými zaměřeními. Jeden z témat „Města“ se zaměřuje na obyvatelstvo, dopravu a životní prostředí a další na téma „Venkovské oblasti“, v němž jsou uvedeny specifické údaje o chudobě a sociálním vyloučení, bydlení, zdraví, vzdělávání, trhu práce, digitální společnosti a hospodářství. Věděli jste například, že riziko chudoby nebo sociálního vyloučení je více ve venkovském jevu ve východních, jižních a pobaltských členských státech, zatímco ovlivňuje především městské obyvatelstvo v západních a severních členských státech EU?

V současné době je publikace v elektronické podobě a jako soubor článků vysvětlených v statistice, papírová verze regionální ročenky Eurostatu 2017 bude k dispozici v polovině října.

Již zítra! Rozhovor prezidentem Zväzu logistiky a zasielateľstva Slovenskej republiky, Františkem Komorou

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vážení čtenáři, k zítřejší Snídani s osobnostmi jsme si pozvali prezidenta Zväzu logistiky a zasielateľstva Slovenskej republiky, Ing. Františka Komoru. Ve snídani promluvil o tom jaké impulsy přinese rozvoj automobilového průmyslu, prozradí, co pro Slovenskou republiku bude znamenat nově otevřený automobilový závod Jaguar Land Rover v Nitře nebo jak se s požadavky na nové zaměstnance vyrovnává slovenský trh práce. [/quote]

1...869870871...892Strana 870 z 892

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253