Domů Blog Strana 872

Dopravní fakulta v Pardubicích připravuje obory leteckých profesí

[quote]Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice připravuje akreditaci bakalářských oborů letecké dopravy. Chce je otevřít v akademickém roce 2020/2021. Na škole budou studovat budoucí dopravní piloti, letoví dispečeři i letečtí technici.[/quote]

,,Do letošního roku jsme se věnovali pouze pozemním druhům dopravy, zejména silniční a železniční, letecká doprava tu byla okrajově. Od ledna jsme přijali odborníky na letectví a nové obory s námi budují,“ řekl proděkan pro rozvoj Radovan Soušek.

O studium leteckých profesí je velký zájem, v České republice je však nabízí pouze ČVUT v Praze. Poptávku po studiu zdaleka nenaplňuje, navíc část kapacity přijímaných studentů tamní dopravní fakulta letos vyčlenila pro čínské zájemce. Čína před časem uvolnila letecký trh, očekává se proto jeho velká expanze.

,,V těchto oborech je nulová nezaměstnanost, pilotů i techniků je obrovský nedostatek. Absolventi získávají určitou prestiž a díky sjednocenému trhu mají uplatnění v jakékoliv letecké společnosti v Evropě i ve státech, které akcentují normy Evropské unie,“ uvedl vedoucí oddělení letecké dopravy Vladimír Němec.

Pardubická fakulta již získala osvědčení od Evropské agentury pro bezpečnost civilního letectví k přípravě akreditací profesí pro letectví. Ještě před dokončením akreditačního procesu Národního akreditačního úřadu nabídne studentům volitelné předměty týkající se letecké dopravy v rámci současných oborů.

Zároveň již může školit zájemce o profesní zkoušky, na jejichž základě pak získají profesní licenci. Teoretickou průpravu zajišťuje škola, praktický výcvik poskytují průmysloví partneři. Fakulta také spolupracuje s výrobci letadel, které praktický výcvik provádějí.

Teoretické vzdělání budou mít studenti zdarma. Praktickou výuku si musí uhradit. Například pilotní průkaz na dopravní letadlo stojí kolem 800.000 korun.

,,Bankovní sektor se naučil dávat studentům půjčky, proplácí faktury od průmyslového partnera. Splatnost posouvá o tři roky po dokončení studia. V Praze mělo kolem 80 procent studentů financování zabezpečeno od rodičů,“ uvedl Němec.

Zdroj: ČTK

ČD modernizují vagony na trati z Č. Budějovic do Prahy

[quote]České dráhy (ČD) představily pět modernizovaných vozů ze soupravy, jež včera prvně vyjela z Českých Budějovic do Prahy. Vagony na lince R17 mají zčásti předělaný interiér. Jde o investici za 15 milionů Kč. Národní dopravce promění během tří měsíců přes 70 vozů.[/quote]

Zmizely kritizované koženkové sedačky.

,,Ty klasické, červené. Přečalounily se, aby byl jednotný design potahů, a není to koženka, ale mikroplyš, který je i v jiných vlacích,“ řekla mluvčí ČD Radka Pistoriusová.

Ve druhé třídě mají modrou barvu, v první červenou. Jde o vozy staré přes 30 let, které vyrobila vagonka ve východoněmeckém Budyšíně.

Okna mají nová těsnění, přibyla výstražná oranžová světla, jež se rozsvítí, když jsou dveře do vagonu špatně zavřené, upravené jsou záchody. Renovované vagony budou na této lince jezdit zhruba dva roky.

,,Než pořídíme další moderní vozy,“ řekl člen představenstva ČD Michal Štěpán.

Do revitalizace a zlepšení vagonů dají letos České dráhy 905 milionů korun.

,,Zahrnuje to třeba modernizaci interiéru pendolina,“ podotkla Pistoriusová.

České dráhy, které denně vypraví 7000 spojů, předělávají vagony v depech kolejových vozidel v Plzni a Praze. Práce zahrnují i seřízení oken a dveří, opravu toalet, čištění interiérů a revizi centrálního zavírání nástupních dveří. Staré vagony se podle mluvčí takto modernizují posledních sedm let.

,,Někdy se předělají úplně, tohle je částečná úprava, aby to bylo pro cestující alespoň trochu lepší,“ řekla Pistoriusová.

Modernizaci ocenila i hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. Chce, aby vlaky jezdilo ještě víc lidí, zejména těch, kteří dojíždějí do Prahy auty.

,,Společně se vznikem P+R parkovišť, kde teď kraj prověřil 107 lokalit, je toto jedna z možností, jak řidiče k přesednutí do vlaku motivovat,“ řekla hejtmanka Jermanová. 

Letos dá Středočeský kraj na železniční dopravu 1,6 miliardy korun.

Rychlíky linky R 17 jezdí z pražského nádraží v Holešovicích a pokračují přes hlavní nádraží do Benešova, Olbramovic, Tábora, Plané nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic. Do krajského města směřují od loňska také Jižní expresy, ty již mají moderní vozy. Kromě toho spojují hlavní město s jižními Čechami i rychlíky linky R26, kdy motorové soupravy jezdí do Českých Budějovic přes Beroun, Zdice, Příbram, Písek a Protivín.

Zdroj: ČTK

Logistika jako konkurenční výhoda

[quote]Logistika není jen o skladování a přepravě, je to umění řešit co nejefektivněji dodavatelský řetězec i optimální distribuci zboží k zákazníkům za předpokladu bezprostředního toku dat a informací. Nedílnou součástí je v moderní logistice i schopnost dosahovat dlouhodobé strategie a současně plnit urgentní cíle.[/quote]

Každé průmyslové odvětví má svá specifika a logistika musí přesně odpovídat konkrétním požadavkům na balení, tranzitní čas, druh přepravy, teplotu, pohyb informací apod. Dobrá logistická firma analyzuje a navrhuje optimální řešení pro daný obor, zboží, lokalitu a termín, přičemž nezapomíná na otázky společenské odpovědnosti a jde ve shodě s požadavky v oblasti životního prostředí.

„Trendem je zeštíhlení materiálových toků a efektivní alokace zdrojů. My však jako stěžejní procesy vnímáme procesy. Správně nastavené a optimální logistické procesy totiž nejen uspoří náklady, ale přinášejí podnikům i dobré jméno a konkurenční výhody – díky včasnému dodání zásilek, otevřené a férové komunikaci, rychlému sdílení informací a kvalitnímu servisu,“ říká Alexandros Koranis, ředitel GTL, spol. s r. o.

 

Logistická firma by neměla být jen dodavatelem, ale více partnerem, který pomáhá firmě dosahovat lepšího konkurenčního postavení spolehlivými, včasnými a přesnými dodávkami materiálu, výrobků, zboží či náhradních dílů. A sama musí sledovat logistické trendy, které v současnosti spatřujeme v oblasti skladových systémů, nových IT řešení pro sklady a distribuční centra. Někdy je výhodné spolupracovat s firmou, která působí globálně, jindy je ve specifických teritoriích lepší využít specialistu, který má lokální znalosti a zaměstnance s odpovídajícími zkušenostmi.

„V naší firmě jdeme cestou lokální specializace. Nejsme tedy globálním hráčem, ale zaměřujeme se na skladovou logistiku a silniční přepravu kusových i kamionových zásilek mezi Českou republikou a nejvýznamnějšími zeměmi Balkánského poloostrova, kde se snažíme být pro zákazníky jistotou a partnerem,“doplňuje David Meduna, manažer kvality GTL.

GTL nabízí přepravy ekonomickou formou sběrné služby a se znalostmi balkánských jazyků a mentality. Zaměřuje se na Turecko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonii, Moldávii a Srbsko. Dalšími službami GTL je skladování a cross-docking vč. služeb s přidanou hodnotou – kompletování, ochranné balení, přebalení, kontrola kvality a etiketování – sklad v Říčanech u Prahy nedaleko D1.

Zdroj: GTL, spol. s.r.o.

Nová pravidla zabezpečení dodávek plynu v Evropě

[quote]Komise vítá výraznou podporu Evropského parlamentu 12. září návrhu nového nařízení k bezpečnosti regulace dodávek plynu. Je zaměřena k zabráně potenciální krize dodávek a nadto uplatňuje poprvé princip solidarity.  [/quote]

Nová pravidla budou klást solidaritu poprvé na první místo, pokud jde o řešení důsledků přerušení dodávky plynu. Zajišťují regionálně koordinovaný a společný přístup k bezpečnosti dodávek mezi členskými státy EU. To staví EU do lepší pozice při prevenci a při řízení výpadků plynu, kdyby k němu v krizi došlo. Bude platit zásada solidarity. Členské státy pomohou svým sousedům v případě vážné krize, takže evropské domácnosti nevychladnou.

Zajištění dodávek energie evropským spotřebitelům je jedním ze základních kamenů energetické unie, která je klíčovou prioritou Junckerovy komise.
Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Ševčovič přivítal proběhlé hlasování Evropského parlamentu zejména proto, že „energetická bezpečnost je jedním z klíčových prvků Energetické unie. V této souvislosti je solidarita, užší regionální spoluprací a průhlednost smluv na dodávky plynu jádrem nové strategie. Zajistili jsme slib daný našim občanům, že se nepotřebují pro budoucno obávat, že budou bez topení, zatím co průmyslu bude zajištěn.

Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete zdůraznil:

„Hlasování Evropského parlamentu posiluje energetickou bezpečnost v Evropě a zvyšuje solidaritu a spolupráci mezi členskými státy. S novými pravidly jsme lépe schopni předcházet případným plynovým krizím a řešit je. Tím se staneme efektivnější, zajistíme dodávky energie a snížíme náklady pro spotřebitele.“

Hlavní zlepšení

– Zavedení zásady solidarity: v případě vážné plynové krize pomohou sousední členské státy zajistit dodávky plynu domácnostem a základním sociálním službám.

– Užší regionální spolupráce: regionální skupiny usnadňují společné posouzení společných rizik bezpečnosti dodávek a rozvoj a dohodu o společných preventivních a nouzových opatřeních.

– Větší transparentnost: společnosti zabývající se zemním plynem budou muset oznámit dlouhodobé smlouvy, které jsou relevantní pro zabezpečení dodávek (28% roční spotřeby plynu v členském státě¨).

Další kroky

Po schválení ze strany spoluzákonodárců, Evropského parlamentu a Rady ministrů EU bude revidované nařízení o bezpečnosti dodávky plynu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění.

Souvislosti

Po plynových krizích v letech 2006 a 2009 EU posílila svou bezpečnost dodávek zemního plynu zejména přijetím prvního nařízení o bezpečnosti dodávek plynu v roce 2010. Toto nařízení z roku 2010 již požadovalo, aby členské státy připravily a sdílely plány s vnitrostátními opatřeními pro krizové situace prevence a zmírňování, povinnost společností zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům i v případě přerušení dodávky a předpokládalo instalace úprav pro obousměrné dodávky (reverzní toky).
Evropská strategie energetické bezpečnosti a zátěžové testy odolnosti evropského plynárenského systému ukázaly, že mnohé země EU jsou stále zranitelné v případě  přerušení dodávek. Navíc geopolitický kontext a důvěra EU pokud jde o dovoz plynu zdůraznily, že zajištění dodávek plynu zůstává prioritou. Komise proto dospěla k závěru, že je lepší koordinace mezi členskými státy nejlepším způsobem, jak vyřešit zbývající nedostatky stávajících právních předpisů. Nové nařízení představuje ústřední část balíčku udržitelné energetické bezpečnosti, předloženého Komisí v únoru 2016 (viz IP/16/2094). Spolu s nedávno přijatým revidovaným právním předpisem o mezivládních dohodách (viz IP/16/4311) tento balíček hraje významnou roli při zvyšování transparentnosti na trhu s plynem a při posilování odolnosti EU vůči přerušením dodávky plynu.

Plyn pokrývá přibližně čtvrtinu poptávky po energii v EU. Zdá se, že současná roční poptávka po plynu ve výši přibližně 400 miliard kubických metrů bude v následujících letech relativně stabilní.

Přibližně 65 % plynu EU je dovezeno – jeho hlavními dodavateli jsou Rusko, Norsko a Alžírsko.

More information Security of gas supplies Energy Union

IP/17/3203

Press contacts:

Anna-Kaisa ITKONEN (+32 2 29 56186)

Nicole BOCKSTALLER (+32 2 295 25 89)

General public inquiries: Europe Direct by phone 00 800 67 89 10 11 or by email

Červenec 2017 ve srovnání s červnem 2017: Ceny průmyslových výrobců stabilní v eurozóně, o 0,1% v EU28

[quote]Podle zprávy Eurostat ze 4.9. v  červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 ceny průmyslových výrobců zůstaly v eurozóně stabilní (EA19), zatímco podle odhadů Eurostatu vzrostly v EU28 o 0,1%. V červnu 2017 se ceny v eurozóně snížily o 0,2 % a v EU o 0,3 %.[/quote]

V červenci 2017 se ceny průmyslových výrobců oproti červenci 2016 zvýšily o 2,0 % v eurozóně a o 2,3 % v EU28.

Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Ceny průmyslových výrobců v celém odvětví zůstaly v červenci 2017 v eurozóně v porovnání s červnem 2017 stabilní, ceny vzrostly o 0,2 % u zboží krátkodobé spotřeby a o 0,1 % v odvětví energetiky, zatímco zůstaly stabilní pro investiční zboží a dlouhodobého spotřebního zboží a snížil se o mezispotřebu o 0,1 %. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 0,1 %.

V EU-28 je růst o 0,1% způsoben nárůstem o 0,2% u zboží krátkodobé spotřeby a o 0,1% v odvětví energetiky, zatímco ceny zůstaly stabilní u investičního zboží a zboží dlouhodobé spotřeby a snížily se o 0,1 % u meziproduktů. Ceny v odvětví celkem kromě energetiky vzrostly o 0,1 %.
Nejvyšší nárůst cen průmyslových výrobců byl zaznamenán v Bulharsku (+ 2,4%), v Estonsku (+ 1,4%), v Dánsku a Švédsko (+ 0,9%) a největší pokles v Maďarsku (-1,0%), Irsku (-0,7%) a na Slovensku (-0,6%).

Roční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států

Meziroční růst cen průmyslových výrobců o 2,0 % v celém odvětví v eurozóně v červenci 2017 v porovnání s červencem 2016 je způsoben zvýšením o 2,7 % u polotovarů, o 2,4 % u zboží krátkodobé spotřeby, o 2,0 % energetického sektoru 0,9 % u investičních statků. a 0,5 % u zboží dlouhodobé spotřeby. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 2,1 %.

V EU-28 je zvýšení cen o 2,3% způsobeno nárůstem o 2,8% u meziproduktů, energetického sektoru a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,0% u investičního majetku a o 0,9% u zboží dlouhodobé spotřeby. Ceny v odvětví kromě energetiky se zvýšily také o 2,3 %.
Ceny průmyslových výrobců vzrostly ve všech členských státech. Největší nárůst zaznamenaly Belgie (+ 5,9%),Estonsko (+ 5,4%) a Bulharsko (+ 5,2%).

Metody a definice

Index cen producentů ukazuje (v národní měně dotčené země) změny cen prodeje ze závodu všech výrobků prodávaných na domácím trhu, s výjimkou dovozů. Indexy eurozóny a EU se týkají celkových vážených cenových změn. Údaje nejsou kalendářní nebo sezónně očištěny.

Celkové odvětví pokrývá oddíly B až D + E36 NACE rev. 2.

Nejkratší lanovka v ČR v pražské zoo byla otevřena před 40 lety

[quote]Nejkratší lanová dráha v ČR, kterou se první cestující svezli 14. září 1977, se nachází v Zoologické zahradě v Praze. Postavit ji nebylo snadné, ale zájem o ni je veliký. V některých letech se s ní svezlo i více než čtvrt miliónu návštěvníků. Dosud nejúspěšnější byl v tomto ohledu rok 2011, kdy bylo odbaveno 313.257 lidí. Dráha o délce 106 metrů tak vloni v červnu svezla už sedmimilióntého návštěvníka.[/quote]

První projekt lanovky, která by dopravovala návštěvníky do pražské zoo, vznikl již v roce 1950. V polovině 60. let se pak zrodil koncept, který počítal hned se třemi lanovými drahami: první měla vést od holešovického Výstaviště do zoo, druhá v okruhu kolem zoo a třetí mezi spodní a horní částí jejího areálu. Na velkorysý projekt se však nenašly finance, a tak se nakonec postavila jen takzvaná „dětská lanovka“ uvnitř zoo.

Budování spojnice horní a dolní části areálu začalo v roce 1972 a trvalo pět let. Horní stanice měla nést název nedaleké bývalé viniční usedlosti Černohouska, dolní stanice byla navržena k dětskému koutku. Zanedlouho po dokončení se však na této lanovce našly tak závažné nedostatky, že jejich náprava trvala léta a pravidelný provoz mohl být zahájen až 1. července 1981. Od té doby zajišťuje pravidelný provoz a údržbu lanovky pražský Dopravní podnik.

Zdroj: ČTK

Magnetonu loni klesl zisk o asi 32 milionů Kč, nižší jsou i tržby

[quote]Kroměřížské společnosti Magneton, která vyrábí elektropříslušenství pro automobilový průmysl, v loňském roce klesl zisk zhruba o 32 milionů korun na 4,011 milionu. Tržby se oproti roku 2015 snížily o více než 30 milionů na 459,3 milionu Kč. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné na webu www.justice.cz.[/quote]

Podle předsedy představenstva Jaroslava Davida má přesto společnost za sebou úspěšný rok, v němž se podařilo naplnit cíle stanovené majitelem a představenstvem společnosti. V závodě elektro se uskutečnilo úspěšné testování startérů, které budou dodávány do prvovýroby společnosti Bobcat. V závodě povrchových úprav firma dokončila kompletní převod výroby na novou linku alkalického a slitinového povlaku zinku a niklu.

Na celkových loňských tržbách se jen devíti procenty podílel tuzemský trh. Největší podíl, 29 procent, měli zákazníci z USA, pak 21 procent Rusko. Magneton loni vyvážel své výrobky, z nichž 55 procent tvořily alternátory a 38 procent startéry, mimo jiné také do Irska, Portorika, Maďarska, Polska, Litvy, na Slovensko či Ukrajinu. Podle vedení firma loni obhájila svou pozici na trhu, udržela si zákazníky a pracovala na nových obchodních příležitostech potřebných pro další růst a rozvoj.

Magneton v minulém roce zaměstnával v průměru 245 lidí, o rok dříve jich bylo 264. Ke konci loňského roku ve firmě pracovalo 236 zaměstnanců. Jejím jediným akcionářem je společnost Rovina Group, ve které ovládá nadpoloviční většinu akcií podnikatel z nedalekého Hulína Zdeněk Zlámal. Pro letošní rok Magneton plánoval zateplení objektů jídelny a vrátnice, výstavbu linky v závodu povrchových úprav, rekonstrukci střech na pronajatých budovách podél Hulínské ulice nebo vylepšení parkování pro zaměstnance.

Magneton si loni připomněl 90 let od svého vzniku. Jeho počátky sahají do roku 1926, kdy byla v Kroměříži založena továrna na elektromagnetická zapalování. Magneton dodává téměř do 50 zemí světa, v řadě z nich má své obchodní zastoupení. Za hospodářské krize v roce 2009 se společnost ocitla v konkurzu, v červnu 2009 měla 441 zaměstnanců. Ještě o dva roky dříve jich bylo zhruba dvakrát tolik. Majetek firmy v červnu 2010 koupil nynější vlastník, Rovina Group. Základní kapitál firmy je 200 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Sobotka pochválil Ťoka za čerpání evropských dotací

[quote] Ministerstvu dopravy se podařilo zlepšit čerpání evropských dotací a výrazně pokročilo v přípravě klíčových dopravních staveb. Naopak nezačala stavba žádné strategické silnice, pro kterou se zrychleně podařilo získat posudek dopadu na životní prostředí (EIA). Po včerejším jednání s ministrem dopravy Danem Ťokem to novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka.[/quote]

Problémy s posudky EIA měla v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Šlo o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. U devíti staveb vyjednala česká vláda u Evropské komise výjimku. Stačilo pro ně vydat aktualizované stanovisko. Žádnou z nich se ale letos nepodařilo zahájit.

,,Není to jen otázka připravenosti, tempa přípravy, ale i někdy otázka zlé vůle blokovat stavby,“ řekl premiér Sobotka.

Důvodem jsou podle něj v řadě případů obstrukce občanských sdružení, které blokují výstavbu. Podle ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupy existuje šance zahájit přípravné práce na přelomu letošního a příštího roku u úseků dálnice D6, D35, D11 nebo u poloviny obchvatu Frýdku-Místku.

Změnou stavební legislativy by podle Sobotky měl začít i příští kabinet vzešlý z říjnových voleb. Bez zjednodušení povolovacích procesů se v Česku nepodaří postavit důležité dopravní stavby jako například rychlotratě a dokončit dálniční síť. Ekonomika sice velmi dobře roste, zároveň má Česko vysokou zaměstnanost. Brzdou dalšího hospodářského růstu se ale stává dálniční síť. Potřeba je urychleně dostavit například obchvaty kolem měst včetně Pražského okruhu, dodal premiér.

V současnosti délku stavebního řízení zdržují opakované možnosti veřejnosti a různých sdružení vyjadřovat se ke stavebním záměrům v různých fázích přípravy. Vede se diskuse, zda je potřeba, aby ten samý konflikt, který byl již jednou vyřešený během vypořádávání připomínek v procesu získávání zeleného posudku EIA, se mohl opakovat v dalších krocích, při územním a stavebním řízení, uvedl premiér. Jednodušší stavební řízení má podle Sobotky například Německo.

Zrychlení výstavby považuje za prioritu do budoucna i opozice, která ale působení Ťoka na ministerstvu dopravy spíše kritizuje.

,,Nedostatečná výstavba dálnic a odklad konkurence na železnici jsou hlavní problémy, které pod ministrem dopravy Danem Ťokem vznikly,“ uvedl bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura.

Premiér naopak resort za zahájení výstavby pochválil. Podařilo se mu podle něho zprovoznit 120 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, do kterých je však započítána i modernizace dálnice D1. Dalších 230 kilometrů komunikací se v současnosti staví a dalších 152 kilometrů dálnic a silnic I. třídy je připraveno k výstavbě. Sám Ťok k počtu nově otevřených úseků dlouhodobě uvádí, že mu předchůdci v resortu nepředali dost připravených projektů, které by se daly během jeho funkčního období dokončit.

Pochvalu dostal Ťok od premiéra za čerpání peněz z evropských fondů. Zejména čerpání Operačního programu doprava se podle předsedy vlády hodně zlepšilo a nyní je tento program, který je určen pro rozvoj výstavby dopravní infrastruktury, nejlépe čerpaným programem napříč resorty.

Zlepšení čerpání evropských peněz bylo spolu s vypsáním soutěže na provoz mýtného systému hlavním úkolem, kterým premiér ministra dopravy pověřil na loňské bilanční schůzce. Soutěž úřad vyhlásil v polovině letošního června, koncem srpna se pak do tendru za téměř 30 miliard korun přihlásili čtyři zájemci.

Zdroj: ČTK

Praha v první vlně vypoví smlouvy nájemcům 42 parkovišť

[quote]Hlavní město vypoví smlouvu nájemcům 42 parkovišť, které na městských pozemcích provozují soukromé firmy. Včera o tom rozhodli radní. Nájmy mají skončit k 31. březnu příštího roku. Město bude parkoviště pravděpodobně provozovat samo prostřednictvím společnosti Technická správa komunikací (TSK). Praha nyní pronajímá asi 90 parkovacích ploch. Proti rozhodnutí se ohradila Asociace provozovatelů parkovišť, chce se bránit soudně.[/quote]

Podle náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka je 42 vypovězených nájmů první vlna a další mohou následovat. Důvodem jsou podle vedení města mimo jiné nevýhodné smlouvy, z nichž některé byly uzavřeny už v 90. letech. Některé plochy zatím město vypovídat nebude kvůli složitým majetkovým vztahům. Parkovací domy chce magistrát i nadále nechat soukromníkům.

Systém městských parkovišť by měl být nově v některých oblastech propojen s parkovacími zónami, takže část míst budou moci v nočních hodinách využívat rezidenti. Stejně by to mohlo fungovat o víkendu, kdy bývají parkoviště prázdná, protože většina řidičů je využívá k dojíždění do práce. Tím by Praha získala o volných dnech stovky parkovacích míst.

Parkoviště by měla podle Dolínka provozovat TSK, která nyní ve spolupráci s další městskou společností, Operátorem ICT, připravuje technologické řešení systému. Do dubna, kdy skončí nájemní smlouvy, chce magistrát v soutěži získat vybavení parkovišť, jako jsou kamery a závory.

S rozhodnutím magistrátu nesouhlasí Asociace provozovatelů parkovišť, která se bude bránit soudní cestou. Město podle zástupců asociace porušilo rok starou dohodu.

,,Tehdy se provozovatelé a náměstek Dolínek společně domluvili na modernizaci parkovišť ze strany nájemců, do níž již provozovatelé začali investovat. Nyní je zmodernizováno již 30 procent těchto parkovišť,“ uvedla asociace v prohlášení.

Převzetí ploch městem je podle sdružení také ekonomicky nevýhodné.

Loni Praha ukončila provoz některých parkovišť, například na Malostranském náměstí nebo vedle budovy muzea hlavního města na Florenci. Výše nájmu nyní pronajímaných parkovišť se výrazně liší, například nájemci v Habrově ulici na Žižkově platí městu za 45 parkovacích míst 12.609 korun ročně, zatímco v Lýskově ve Stodůlkách 8167 korun ročně za 66 parkovacích míst.

Zdroj: ČTK

Škoda Electric dodá do Brna deset trolejbusů za 130 milionů Kč

[quote]Plzeňská Škoda Electric dodá do Brna deset moderních trolejbusů. Půjde o „krátké“ 12metrové vozy typu Škoda 26Tr za téměř 130 milionů Kč. Brno získá vozy během příštího roku, řekl ČTK mluvčí mateřské Škody Transportation Michal Tobrman.[/quote]

,,Budou mít pomocný bateriový pohon a lze je tak využívat i v místech, kde není trolejové vedení. Vozidla budou vybavena klimatizací v prostoru pro cestující i v kabině řidiče,“ řekl obchodní manažer Škody Electric Radek Kapr.

Trolejbusy mají takzvané poloautomatické sběrače. Ve chvíli, kdy přechází z napájení z troleje na bateriový pohon, řidič stisknutím tlačítka na palubní desce stáhne sběrače, aniž musí přerušovat jízdu, vystupovat z vozu a sběrače stahovat ručně.

,,Takovéto řešení se v posledních letech stalo velmi oblíbeným po celé Evropě, trakční baterie nahrazují dříve používané dieselové agregáty,“ dodal Kapr.

Zakázka naváže na zatím poslední dodávku z roku 2015, kdy Škoda Electric předala Brnu 30 trolejbusů.

,,Nové vozy budou první s pomocným pohonem, které se v Brně objeví,“ uvedl Kapr.

Brno je v ČR lídrem v trolejbusové dopravě. Má nejpočetnější vozový park, který čítá zhruba 150 trolejbusů. Škoda Electric dodávala trolejbusy do Brna již v letech 2007 až 2009, kdy šlo o jiné nízkopodlažní kloubové trolejbusy typu Škoda 25 Tr. Loni zakončil Škoda Transportation dodávku dvaceti nových tramvají Elektra.

Škodovka nedávno rovněž uzavřela kontrakt na 15 trolejbusů pro Chomutov a Jirkov. Další zakázku získala v Ostravě, kam dodá 12 vozů za více než 160 milionů korun. Kromě Brna, Ostravy a Chomutova jezdí trolejbusy i v dalších deseti městech ČR včetně Plzně, Zlína nebo Hradce Králové.

Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů; vyrobila jich už více než 14.000. Jezdí ve 30 zemích v Evropě, Asii a v Severní Americe. Podnik ročně utrží mezi pěti až šesti miliardami Kč. Kromě různých typů trolejbusů a elektrobusů vyrábí pohony pro elektrická vozidla, trakční motory a hybridní a vodíkové autobusy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář