[quote]Evropská Unie se zavázala chránit bezpečnost humanitárních pracovníků. Každoročně slaví Světový humanitární den, aby přispěla k celosvětové kampani, jež vzdává hold humanitárním pracovníkům, kteří denně nasazují svůj život pro záchranu jiných. Světový humanitární den se koná u příležitosti výročí pumového útoku na ústředí OSN v iráckém Bagdádu v roce 2003, při kterém zahynulo 22 humanitárních pracovníků.[/quote]

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a komisař Christos Styliandes prohlásili:

          „Žijeme ve světě, který ve stále větší míře poznamenávají nesčetné útoky a akty násilí proti nevinným lidem na celém světě. Tato situace by se nikdy neměla stát něčím, co je najednou běžné, čemu nečinně přihlížíme. Terčem bývají často humanitární pracovníci, kteří nasazují svoje životy pro záchranu druhých. Viděli jsme to minulý týden v Středoafrické republice a nesčetněkrát v Sýrii.

V předvečer Světového humanitárního dne vzdáváme hold těm, kdo nasazují život, aby pomáhali obětem válek a přírodních katastrof na celém světě, všem ženám a mužům, kteří nadále nesobecky pracují ve prospěch druhých.

V situaci dlouhotrvajících konfliktů, kde jsou ignorována a pošlapávána pravidla války, není poskytování pomoci nikdy snadné, ale je vždy nezbytné. Humanitární pracovníci by měli mít možnost pracovat bez omezení, aby mohli pomáhat těm nejpotřebnějším.

Za poslední dvě desetiletí se bohužel více než 4 000 z nich stalo obětí velkých útoků. Více než jedna třetina jich byla zabita. Tyto nesmyslné útoky představují hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. Nedovolíme, aby nás tyto útoky zastrašily v našem odhodlání pokračovat v pomoci těm nejpotřebnějším. EU stojí v čele celosvětového úsilí v oblasti humanitární pomoci a je odhodlána prosazovat celosvětové pochopení a dodržování mezinárodního práva a humanitárních principů.“

Souvislosti

V roce 2016 uvolnila Evropská unie 2,1 miliardy EUR na pomoc více než 120 milionům lidí ve více než 80 zemích po celém světě. Šlo o vůbec největší rozpočet EU na humanitární pomoc na pomoc těm nejpotřebnějším, počínaje lidmi postiženými rozsáhlými krizemi v Sýrii, Jemenu, Jižním Súdánu či regionu Čadského jezera až po oběti přírodních katastrof, jako byl fenomén El Niño, tropický cyklon Winston na Fidži, sucha v Papui-Nové Guineji nebo zemětřesení v Ekvádoru.

EU přispívá k celosvětovému dodržování mezinárodního humanitárního práva prostřednictvím prosazování práv a politických opatření typu dialogu, prohlášení a iniciativ, jakož i prostřednictvím financování k zajištění přístupu k humanitární pomoci. EU financuje šíření mezinárodního humanitárního práva se zaměřením na širokou škálu zúčastněných stran, jakož i činnosti zacílené na posilování kapacit humanitárních pracovníků, kteří v oblasti šíření mezinárodního humanitárního práva působí, a realizuje rozsáhlé informační kampaně ke zvýšení povědomí o mezinárodním humanitárním právu u široké veřejnosti.

EU světovým lídrem v pomoci postiženým zemím

Když země čelí přírodním katastrofám, jako jsou lesní požáry, záplavy a zemětřesení nebo potřebují nouzovou pomoc v důsledku jiných krizí, má EU řadu nástrojů pro financování a pomoc při mimořádných událostech.

Když jsou národní kapacity reagovat na přírodní katastrofy překonány, evropské země často projevují solidaritu tím, že během fáze reakce na mimořádné události poslaly pomoc ve formě vybavení, odborníků a majetku, jako jsou letadla nebo vozidla.

To se děje prostřednictvím mechanismu EU pro civilní ochranu, který byl letos v létě rekordní 8krát, aby pomohl zemím postiženým lesními požáry, jako je Itálie, Francie, Portugalsko, Albánie a Černá Hora.

– Koordinační centrum pro reakci na mimořádné situace (ERCC) je střediskem Evropské komise pro reakci na mimořádné události. Pracuje 24 hodin denně, 365 dní v roce. Koordinuje celoevropskou pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany a zajišťuje, aby byly všechny zúčastněné státy v tomto mechanismu v době krize rychle informovány o potřebách postižené země. Rozhodnutí o aktivaci mechanismu civilní ochrany není prováděno Komisí, ale musí být učiněno vnitrostátními orgány postižené země.

– Mechanismus civilní ochrany EU usnadňuje a spolufinancuje přepravu pomoci postižené oblasti.- Mechanismus civilní ochrany EU usnadňuje spolupráci při reakci na katastrofy mezi 34 evropskými státy (28 členských států EU, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Černá Hora, Norsko Srbsko a Turecko). Tyto zúčastněné státy spojují zdroje, které mohou být k dispozici zemím postiženým katastrofou po celém světě.

– Od svého zahájení v roce 2001 mechanismus civilní ochrany EU monitoroval více než 400 katastrof a obdržel téměř 300 žádostí o pomoc. Zasáhl v některých z nejničivějších katastrof, s nimiž se svět potýkal, včetně povodní v Srbsku a Bosně a Hercegovině (2014), vypuknutí epidemie v západní Africe (2014), konfliktu na Ukrajině (2014), zemětřesení v Nepálu 2015), konflikt v Iráku (2016) a hurikán „Matthew“ na Haiti (2016).

Financování EU na obnovu po přírodních katastrofách

Prostřednictvím financování poskytuje EU pomoc svým občanům a členským státům, pokud jsou postiženy přírodními katastrofami.

– Fond solidarity EU byl zřízen, aby vyjádřil evropskou solidaritu regionům postiženým katastrofou v členských státech a zemích zapojených do přístupových jednání s Unií. Fond vznikl v souvislosti s těžkými povodněmi ve střední Evropě v létě 2002. Od té doby byl využit pro 76 katastrof včetně povodní, lesních požárů, zemětřesení, bouří a sucha. 24 zemí bylo doposud podpořeno ve výši více než 5 miliard EUR.

– Fond doplňuje veřejné výdaje členských států na financování nezbytných záchranných operací, jako je: obnovení základní infrastruktury (energetika, voda, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání) do funkčního řádu; dočasné ubytování a náklady na záchranné služby pro uspokojení okamžitých potřeb obyvatelstva; zajištění preventivních infrastruktur, jako jsou přehrady a hráze; Opatření na ochranu kulturního dědictví; úklid a čištění.

– Největší částka z Fondu solidarity EU – 1,2 miliardy EUR – byla nedávno navržena pro Itálii v důsledku zemětřesení, které zasáhly zemi v letech 2016 a 2017.
– Kromě toho mohou členské státy nyní (od července 2017) aktivovat zvláštní podporu EU ve formě zvýšené míry spolufinancování EU na 95 % na financování rekonstrukčních prací spojených s přírodními katastrofami s Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) . Tuto zvláštní podporu EU lze aktivovat od 1. dne katastrofy a pro katastrofy, ke kterým došlo od počátku současného programového období, tj. 1. ledna 2014. Může proto doplnit podporu z Fondu solidarity EU a poskytnout rychlou a účinnou pomoc EU regionům v nouzi.

A konečně, Komise je připravena upravit programy regionální politiky na žádost vnitrostátních orgánů a v rámci flexibility stávajících pravidel, aby reagovala na nové priority v praxi. Například portugalský program regionu Centro byl změněn a financování bylo přesměrováno s cílem obnovit životně důležitou infrastrukturu a obnovit hospodářskou činnost v regionu po lesních požárech z června 2017.

Nouzová podpora v rámci EU pro krizi uprchlíků

Od roku 2016 může Evropská komise prostřednictvím havarijní podpory financovat humanitární pomoc pro lidi v nouzi na území EU. Do roku 2018 bude z finančních prostředků EU poskytnuto až 700 milionů EUR prostřednictvím partnerských organizací, jako jsou agentury OSN, Červený kříž a nevládní organizace. V této fázi poskytla EU tuto nouzovou podporu tisícům uprchlíků v Řecku a pomohla poskytovat přístřeší, jídlo, vodu a ochranu dětských uprchlíků.

Humanitární podpora Komise doplňuje další nástroje EU na financování, které již poskytují významné finanční prostředky na pomoc v Řecku, jako je Fond pro azyl, migraci a integraci (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), Evropský fond pro nejchudší obyvatele (FEAD)

-program EU v oblasti zdraví. Doplňuje také dobrovolné nabídky na materiální pomoc ze strany států účastnících se mechanismu civilní ochrany EU.

Solidarita EU v akci: Evropský solidární sbor

V rámci Evropy nově vytvořený Evropský solidární sbor poskytuje mladým Evropanům ve věku od 18 do 30 let příležitost poskytovat pomoc lidem, kteří to nejvíce potřebují, buď jako dobrovolníci, nebo v rámci stáže nebo zaměstnání. Jen 11 měsíců poté, co prezident Juncker oznámil tuto novou iniciativu poprvé v jeho řeči o stavu Unie v roce 2016, se do Evropského solidárního sboru zapojilo více než 34 000 mladých lidí. V březnu roku 2017 začalo být s organizacemi shodné; Od té doby bylo kontaktováno asi 15 000 účastníků a bylo přijato 700 umístění, z nichž většina již byla zahájena. Právě tento týden dorazila první skupina dobrovolníků Evropského solidárního sboru v Norcia v Itálii, aby pomohla s pokračujícími snahami o opravu škod a obnovení sociálních služeb pro místní komunitu postižené těžkými zemětřeseními, které zasáhly region před rokem. Celkem 230 členů Evropské solidarity bude podporovat italské komunity zasažené zemětřesením v příštích letech.

Cílem je, aby do konce roku 2020 bylo zapojeno do Evropského solidárního sboru 100 000 mladých lidí.

Mimo EU je EU také světovou jedničkou v humanitární a rozvojové pomoci

Nouzová humanitární pomoc

Spolu s finančními prostředky poskytovanými členskými státy EU je Evropská unie největším poskytovatelem humanitární pomoci na světě. Pomoc je poskytována těm nejvíce potřebným v místech, jako je Sýrie a sousední země, které hostí velké množství uprchlíků. Také jde o ty násilně vysídlené v Africe a dalších oblastech světa. Celá humanitární pomoc je nestranná a nezávislá a je poskytována nevládním a mezinárodním organizacím, OSN a Červenému kříži.

– Celková humanitární pomoc z rozpočtu EU v roce 2016 pomohla více než 120 milionům lidí, kteří byli postiženi přírodními katastrofami nebo konflikty ve více než 80 zemích světa.

– V roce 2016 přijala Evropská komise svůj nejvyšší rozpočet pro humanitární pomoc ve výši 2,1 EUR
miliardy, kvůli nebývalým potřebám po celém světě.

– Velkou část humanitární pomoci EU poskytuje uprchlíkům a vysídleným osobám, kdy Evropská komise poskytuje v roce 2016 více než 1,9 miliardy EUR ročního rozpočtu na humanitární pomoc projektům, které pomáhají uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám v 56 zemích. Toto financování zahrnuje projekty, které pomáhají násilně vysídleným přístřeškům, ochraně, potravinám a dalším základním službám, jako je zdraví, výživa, voda, hygiena a vzdělávání. Vzhledem k těmto nebývalým humanitárním krizím v roce 2016 se Evropská komise zaměřila na humanitární pomoc těm nejvíce potřebným a nejzranitelnějším a posílením své politické reakce. Na prvním světovém humanitárním summitu v květnu 2016 EU uvítala zahájení „Velkého vyjednávání“, v jehož příštích pěti letech přesměrovala nejméně 1 miliardu dolarů na frontu humanitární akce, kde je nejvíce zapotřebí.

Evropská solidarita má obrovskou podporou občanů EU: téměř 9 z 10 Evropanů si myslí, že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru je důležitá humanitární pomoc financovaná EU.

Solidarita EU v akci: Dobrovolníci pomoci EU sdružují dobrovolníky a organizace z různých zemí, poskytující praktickou podporu projektům humanitární pomoci a přispívají k posílení místních kapacit a odolnosti komunit postižených katastrofami po celém světě. Program nabízí evropským občanům příležitost stát se dobrovolníky EU v humanitárních projektech na celém světě a projevovat solidaritu s těmi, kteří to nejvíce potřebují; Poskytuje odbornou podporu vyškolenými a dobře připravenými dobrovolníky v komunitách postižených katastrofou, budování kapacit pro místní pracovníky a dobrovolníky organizací v zemích postižených katastrofami a technickou pomoc organizacím se sídlem v Evropě za účelem posílení jejich schopnosti účastnit se programu EU Aid Iniciativou dobrovolníků. Dobrovolnické projekty mohou trvat od 1 do 18 měsíců. Celkově bude během šestileté iniciativy nasazeno 4000 dobrovolníků z EU pomoci

EU je také největším poskytovatelem pomoci na světě. Oficiální rozvojová pomoc poskytovaná EU a jejími členskými státy dosáhla v roce 2016 75,5 miliardy EUR, což představuje nárůst o 11% oproti úrovni z roku 2015.Pomoc EU směřuje do nejchudších regionů světa a spolupracuje s partnerskými zeměmi na řešení extrémní chudoby a zvýšení odolnosti. Provádíme programy pro posílení postavení žen a mladých lidí, zlepšení bezpečnosti potravin a výživy, zvýšení zdravotní péče, vytváření pracovních míst a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem je, že je ve škole více dívek a chlapců než kdykoli předtím, méně dětí a matek umírá z důvodů, kterým lze předcházet.

Evropská unie přispěla k vytvoření velkých ambicí v řadě významných mezinárodních dohod, které stanoví do roku 2030 celosvětový rámec pro naše vnější činnosti. Mezi ně patří Akční agenda Addis Abeby, průkopnický přístup k financování udržitelného rozvoje, Komplexní a univerzálně použitelný program OSN pro udržitelný rozvoj UN 2030, vizionářský rámec Sendai pro posílení kapacit ke snížení rizika katastrof a první vůbec závazný celosvětový závazek bojovat proti změně klimatu.