Domů Blog Strana 899

Jak lidé pracovali z domova během karantény? A jak to ovlivní budoucí styl práce?

[quote]Dosavadní způsob práce většiny kancelářských pracovníků se nedávno otřásl v základech. Téměř bez přípravy a ze dne na den začaly firmy houfně zavádět home office u svých zaměstnanců – a tento stav trval přes dva měsíce. Všechny trendy posledních let v čele s digitalizací tak v kontextu pandemie nabraly rychlé tempo. A je zřejmé, že jejich dopady uvidíme i v budoucnosti.[/quote]

Společnost CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, provedla rozsáhlý průzkum na vzorku přes 1 200 zaměstnanců ze zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně České republiky s cílem získat data o tom, jak lidé během karantény pracovali. Na základě zjištěných výsledků předpovídá CBRE řadu významných změn, které lze v oblasti práce a designu kanceláří očekávat.

 

Údaje Eurostatu za rok 2019 ukazují, že zhruba 3,9 % zaměstnanců v regionech CEE a SEE obvykle pracuje z domova: nejvíce v Rakousku (9,9 %) a nejméně v Bulharsku (0,5 %). „Nicméně je zajímavé, že dokonce i v Rakousku, které mělo ze všech sledovaných zemí v našem průzkumu největší podíl pracujících osob z domova již před pandemií Covid-19, téměř 80 % respondentů bojuje s nastolením rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Do budoucna tedy kanceláře sehrají významnou roli, když budou pomyslnou hranící mezi prací a soukromím, ale také místem, kde se potkáváme tváří v tvář s kolegy a obchodními partnery. Přesně tyto dva aspekty lidé na home office totiž nejvíce postrádali. Využívání práce z domova v budoucnu poroste. To ovšem neznamená, že nájemci kvůli tomu budou vyžadovat menší prostory,“ komentuje Clare Sheils, Managing Director CBRE v ČR.

 

Sedm z deseti zaměstnanců hodnotí home office kladně. Důvodem je flexibilita

„Celkem 73 % z více než 1 200 dotazovaných zaměstnanců pohlíží na práci z domova pozitivně. Hlavním důvodem je větší flexibilita, kterou zmínilo 54 % všech respondentů. Až 41 % lidí přitom uvedlo, že jim home office dodává pocit svobody, který plyne z lepší kontroly nad organizací vlastního času. 36 % respondentů má díky změně pracovního aranžmá více prostoru pro trávení volného času se svou rodinou a blízkými, 31 % dotazovaných získalo více času na sebe a své zájmy. Češi ani Slováci se přitom od výsledků nadnárodního průzkumu významně neliší. Celkem 68 % Čechů a 66 % Slováků práce z domova vyhovuje,” uvádí Jana Prokopcová, Head of Research v CBRE.

 

Skřivan nebo sova? Práce z domova napoví

68 % dotazovaných uvedlo, že se na home office nijak nezměnilo jejich očekávání a priority v oblasti plnění úkolů a 25 % respondentů dodržovalo stejnou pracovní dobu jako v kanceláři. Na druhé straně 37 % lidí chce pracovat z domova flexibilně, tj. dle potřeby a v průběhu celého dne – a tak to u nich v uplynulých dvou měsících také probíhalo. Je zajímavé, že home office dává více prostoru vyniknout přirozeným lidským chronotypům, tedy ranním skřivanům, a naopak nočním sovám. Až 20 % zaměstnanců uvedlo, že i během home office začíná pracovat kvůli větší produktivitě práce již v 8 hodin ráno, naopak 11 % vyhovuje pozdější start v 10 hodin. Kromě toho cca 5 % dotazovaných využilo příležitost ke kompletní změně pracovní doby, přičemž začínali pracovat v poledne či ještě později a s prací pokračovali až do noci.

 

Hlavní úskalí home office je v oddělení pracovního a osobního života

Z průzkumu také jasně vyplynuly čtyři základní kategorie, do nichž je možné zařadit prakticky všechny zaměstnance. A to podle toho, jak rychle se adaptovali na změny a práci z domova zvládali*:

  • Zelenáči (2 % respondentů): Kancelář hraje v jejich životě důležitou roli. Doma neví, odkud začít a jak se správně koncentrovat. Mají sklon k extrémům, kdy si nedopřávají potřebné pauzy a pracovní záležitosti řeší i po pracovní době. Doporučení CBRE: vytvořte si novou rutinu. Začněte ranní kávou, stanovte si denní cíl a plán pro různé pracovní aktivity. Nezapomínejte přitom ani na kratší přestávky (cca po dvou hodinách práce), abyste se protáhli a ulevili svým očím a zádům. A rozhodně nevynechávejte pauzu na oběd. Jakmile skončí pracovní doba, mějte „padla“. Dopřejte si zasloužený odpočinek, abyste dočerpali nové síly a energii.
  • Trosečníci (49 % respondentů): Snaží se vše zvládat, ale ve skutečnosti s home office bojují. Touží po známém prostředí, kde mají oblíbená místa i nastavenou rutinu. Postrádají „pořádný“ pracovní stůl, milované místo na oběd i společnost kolegů. Doporučení CBRE: pokuste se prostor kolem vás lépe uspořádat, abyste se mohli více soustředit. Uvidíte, že se vaše výkonnost zlepší! A zkuste se motivovat drobnými odměnami za právě dokončené úkoly: krátkou přestávkou na cvičení, kávou nebo nějakou zdravou dobrotou.
  • Profíci (45 % respondentů): Uvědomují si, že některé věci prostě nejsou jako v kanceláři, ale denní rutinu si nastavili tak, aby dobře vyhovovala jejich soukromým i profesionálním potřebám. Hladce přepínají mezi mody: péče o děti, jejich domácí výuka & vaření, na druhé straně pak word & excel. Doporučení CBRE: nejsou třeba. Dosáhli jste té nejlepší možné úrovně, která vám bez problémů umožní zvládnout jakoukoliv karanténu!
  • Hvězdy (3 % respondentů): Práci z domova dovedli k dokonalosti, takže mezi home office a prací v kanceláři nevidí žádný rozdíl. Jsou soustředění na své úkoly, ale klidně si dopřejí pauzu na kávu s kolegy formou video chatu. Doporučení CBRE: jen tak dál, karanténa rozhodně není hrozbou pro váš osobní život ani produktivitu práce.

 

*Poznámka: Výsledky průzkumu jsou zaokrouhleny na celá čísla (Zelenáči: 2,1; Trosečníci 49,4; Profíci 45,3; Hvězdy 3,2).

 

Poptávka zaměstnanců po práci z domova se zvýší

Výsledky průzkumu ukazují, že pouze 27 % zaměstnanců nemá zájem někdy v budoucnosti z domova pracovat. Naopak 38 % lidí se „domácí kancelář“ zalíbila natolik, že toto aranžmá chtějí využívat i nadále alespoň jednou týdně, 21 % dokonce dvakrát týdně. Ovšem zajímavé je, že zmiňované dva dny v týdnu jsou pro většinu zaměstnanců maximum. Tři a více dní by preferovalo jen 6 % dotazovaných.

 

„Klasické kanceláře, jak jsme je znali doposud, mají mnoho funkcí a účelů. Je pravda, že některé se vlivem digitalizace postupně vytrácejí, ale jiné přetrvávají a budou hrát klíčovou roli i v budoucnosti. Jedná se především o potřebu osobní spolupráce a setkávání tváří v tvář. Jeden z hlavních problémů dlouhodobé práce na home office vidím právě v omezení spolupráce mezi zaměstnanci a vzájemného sdílení know-how. Potvrzuje to i náš průzkum: 64 % respondentů postrádá při práci z domova sociální interakci a 30 % lidí si uvědomuje, že během home office omezili spolupráci s kolegy. Přitom budování mezilidských vztahů a předávání hodnot a zkušeností má zásadní vliv na úspěch každé firmy. Bez toho všeho nemá firma dlouhodobou šanci uspět. Je tedy zřejmé, že současné okolnosti rozhodně povedou k většímu využívání home office v budoucnu, ale bude to mít své limity,“ uzavírá Filip Muška, workplace konzultant v CBRE.

 

Více o průzkumu CBRE

Průzkum realitně-poradenské společnosti CBRE probíhal v době masivních vládních opatření proti šíření viru Covid-19 v příslušných evropských zemích, kdy značná část zaměstnanců pracovala již zhruba tři týdny z domova místo v klasických kancelářích. Dohromady se do něj zapojilo přes 1 200 zaměstnanců z různých zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, a to včetně České republiky. Více než polovinu respondentů tvořili zaměstnanci nadnárodních společností s více než 100 zaměstnanci, zbytek vzorku pocházel z firem menšího rozsahu anebo ze státních podniků. Typicky se jednalo o zkušené pracovníky a manažery – 49 % z nich již využilo home office v minulosti, ale 27 % takto pracovalo poprvé. Pokud jde o rodinné vazby, tak 40 % dotazovaných žije ve společné domácnosti s dětmi. Nejvíce zastoupenými obory byly stavebnictví a reality (27 %), IT a technologie (11 %) a finanční služby a poradenství (10 %).

 

Kompletní výsledky průzkumu jsou k dispozici ke stažení na následujícím odkaze: https://bit.ly/2WDRUlb.

Současná krize odhalila nezbytnost digitalizace státní správy

[quote]Dopady současné krize by byly minimálně /ovšem nejen/ na development zcela odlišné, kdyby v České republice byl funkční model digitální státní správy. Zastavení mnoha procesů v podávání projektů, jejich projednávání, schvalování a v dalších návazných procesech bylo důsledkem nikoli důsledkem pandemie, ale důsledkem dlouhodobé nemoci, kterou trpí česká státní správa, vyznačující se absolutní absencí on-line přístupu a digitálního managementu.[/quote]

„Fakt, že i v roce 2020 musíte stovky až tisíce stránek projektové dokumentace tisknout /zcela zbytečně/, a to v několika kopiích pro různé úřady /opět zcela zbytečně/, že institucím státní správy musíte mnohdy sloužit jako posel, protože vzájemná komunikace je díky absenci digitalizace minimální, může být na jedné straně úsměvný. Na straně druhé frustrující a obtěžující. V době mimo mimořádná opatření, kterých jsme byli svědky /a stále jsme/ v posledních týdnech ale může toto selhání státu směrem ke skutečně moderní správě vlastní agendy být kritické,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky. To se ostatně ukázalo i nyní – kdy se od března téměř zastavil proces schvalování projektů či kolaudací.

Pokud by bylo možné projekt vyslat na Stavební i další úřady elektronicky, systém by se nezasekl tak, jako dnes. Pokud by spolu jednotlivé úřady mohly a uměly komunikovat elektronicky, nevršila by se jim v takových situacích práce na dobu „poté“. Pokud by bylo možné projekty projednávat s dotčenými orgány a skupinami za využití moderních technologií, celý proces by se zrychlil. O to více, pokud by bylo využíváno jednotné rozhraní pro přístup k informacím a práci s nimi /tedy vše na jednom místě/. A nejen to. Pokud by všechna tato opatření byla již dávno přijata a implementována, stát by výrazně ušetřil na nákladech a zvýšila by se nejen efektivnost činnosti, ale také její transparentnost, a jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, také by se zvyšovala kvalifikovanost učiněných rozhodnutí.

 

Zdroj : AD

ČSA dnes obnoví provoz prvních tří linek

[quote]České aerolinie (ČSA) dnes po více než dvou měsících obnoví svůj pravidelný provoz, jejich letadla poletí do Paříže, Frankfurtu nad Mohanem a Amsterdamu. Jde o první tři obnovené linky, další budou následovat v příštích dnech. Společnost v polovině března kvůli koronavirové krizi zastavila všechny pravidelné lety z a do Česka.[/quote]

Společnost už dříve avizovala, že spouštění prvních linek bude závislé na podmínkách cestování do vybraných zemí. V první vlně obnovování provozu jsou tak země, které tolik neomezují vstup cizinců.

Jako první by mělo odletět letadlo do Paříže, které má naplánován odlet na 06:55. Krátce na to by měly následovat i spoje do Amsterdamu a Frankfurtu. Všechny spoje poletí dnes z Prahy dvakrát, stejně jako ve druhém směru.

ČSA plánují v následujících dnech obnovit ještě další linky. Ve čtvrtek 21. května by měly začít létat do Stockholmu a od 25. května do Bukurešti.

Podle původních informací měly být v příštím týdnu obnoveny také linky na Ukrajinu, konkrétně do Kyjeva a Oděsy. Dopravce je ovšem nyní na svém webu mezi spuštěnými linkami neuvádí. Do Kyjeva by podle rezervačního letu měl první spoj letět 3. června, do Oděsy pak o den později.

ČSA se tak přiřadí k dopravcům, kteří provoz na pražském letišti obnovili na začátku května. Prvním dopravcem byly aerolinky Eurowings se spoji do Düssledorfu, které první let podnikly 3. května. O den později začal do Amsterdamu denně létat také dopravce KLM. Vedle toho na letišti bez přerušení fungují spoje do Minsku od společnosti Belavia a do Sofie od Bulgaria Air.

Skupina Smartwings, do které ČSA patří, v březnu zastavila všechny pravidelné letecké spoje z a do Česka, na zemi tak zůstalo přes 90 procent její flotily. Celá skupina, do níž vedle českých dopravců patří zahraniční divize, tak v dubnu přepravila 4900 cestujících, což je zhruba jedno procento v porovnání se stejným období loni. V posledních týdnech se na politické scéně diskutuje o možné státní pomoci pro Smartwings.

Společnost během března a dubna vypravila po dohodě s ministerstvem zahraničí několik repatriačních letů pro české občany v zahraničí a také další spoje pro zdravotnické pomůcky z Číny.

 

Zdroj : ČTK

Stát by měl podpořit české letecké společnosti

[quote]Naprostá většina české populace považuje za správné, že státy pomáhají svým národním dopravcům, kteří se v souvislosti s koronavirovou krizí dostali do úzkých. Myslí si to devět z deseti dotázaných. Podobně smýšlejí lidé i v případě českých dopravců – ČSA a Smartwings; 85 % z nich je toho názoru, že by stát měl zasáhnout a aerolinky podpořit. Vyplývá to z výzkumu, který k aktuálnímu tématu zpracovala agentura STEM/MARK.[/quote]

 

 

„O potřebnosti podpory českých dopravců panuje mezi lidmi shoda, názory na její formu už se ale liší – napříč věkovými i vzdělanostními skupinami,“ uvádí Jan Tuček, ředitel STEM/MARK. Největší skupina respondentů považuje za vhodný způsob podpory kapitálový vstup státu, na druhém místě je bezúročná půjčka, následuje nenávratná dotace a státní záruka na komerční úvěr.

 

  Dvě třetiny dotazovaných se obávají zdražení letenek či leteckých zájezdů, pokud by české společnosti zkrachovaly

Vzhledem k tomu, že leteckou přepravu používají Češi stále primárně k cestám na dovolenou
(a nejčastěji v rámci zájezdu pořádaného cestovní kanceláří), pocítili by případné zdražení v rodinných rozpočtech. Následně by se tak mohlo promítnout do poklesu poptávky po zahraničních leteckých zájezdech.

 

Češi věří nejvíce českým a německým aerolinkám

Průzkum také ukázal, že ačkoliv jsou dnes většinou všechny aerolinky v soukromých rukou, lidé stále silně vnímají jejich národní příslušnost a podle ní k nim také přistupují. Tento národní aspekt je důležitý pro 60 % dotázaných. Když si lidé vybírali, s kterým dopravcem by letěli, získali největší podporu čeští dopravci, následovaní německými a britskými. Na opačném konci se umístili dopravci z Etiopie, Kazachstánu a Bangladéše.

 

 

Průzkum STEM/MARK se zaměřil vedle aerolinek i na letiště. Pro dvě třetiny lidí je důležité létat z Prahy, a ne z letišť v okolních zemích. Pokud by lidé museli cestovat na letiště do okolních zemí, sedm z deseti dotázaných uvedlo, že by buď částečně, nebo zásadně museli létání omezit. „Překvapivé je, že neochotu létat odjinud či naopak tendenci omezit v tomto případě létání deklarují významně i lidé s vysokoškolským vzděláním,“ říká Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

 

Zdroj : TEM/MARK

 

Kde ušetřit ve vnitrounijním obchodu?

[quote]Pandemie nového typu koronaviru postihla snad všechny obory. Firmy musely přistoupit na řadu úsporných opatření, ať už v podobě omezení provozu nebo radikálního snížení nákladů. V reakci na aktuální situaci firmy více než kdy předtím kriticky hodnotí své náklady a posuzují jejich relevantnost.  Stejně tak tomu je i v mezinárodním obchodu, který pandemie rovněž ochromila.[/quote]

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19.  Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila přebytkem ve výši 53,0 mld. Kč. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu.

Statistický systém Intrastat je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod, je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU. Zajištění a provoz systému Intrastat (např. formy výkazu, organizační zabezpečení) však řeší jednotlivé státy EU tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich státní administrativě. V různých zemích EU tedy sběr údajů pro systém Intrastat zajišťují různé orgány státní správy (např. národní statistické úřady, národní úřady celní nebo i národní banka). Povinnost vykazování údajů v systému Intrastat je stanovena ustanoveními předpisů EU, které jsou v ČR upraveny zejména Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.

Výkaz pro Intrastat se odevzdává celní správě souhrnně za sledované období, kterým je jeden měsíc, a to nejpozději do 12. pracovního dne v měsíci následujícím.

Změna výše asimilačního prahu

Povinnost vykazovat údaje v systému Intrastat se týká subjektů, které překročí tzv. asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží do jiného členského státu EU. Za připomenutí stojí poslední větší změna, a to navýšení limitů pro hlášení do Intrastatu. Původní limit 8 mil. Kč se od roku 1019 zvedl na 12 mil Kč pro odeslání i přijetí. „Asimilační práh vychází z fakturované hodnoty zboží, odděleně pro přijetí a pro odeslání zboží. Překročením asimilačního prahu se subjekt stane osobou povinnou k vykazování, takzvanou zpravodajskou jednotkou,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com , poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Zbytečné přeplácení

Pokud se rozhodnete využít ke zpracování dat pro Intrastat služeb odborníků, firmu vybírejte pečlivě. Pozornost obzvlášť věnujte cenám, které mohou být nesmyslně nadsazené. „V praxi se bohužel můžete setkat s tím, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat vám bude účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Lehce spočítáme, že jako větší firmu s dvaceti „dovozy“, vás taková služba může vyjít klidně na 10 000 Kč i více, což je velmi neúměrná částka. Domnívám se, že tyto vysoké ceny jsou pozůstatek z doby před vstupem do EU, kdy firmy musely zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Proto se stává, že nás klienti vyhledávají za účelem snížení nákladů za Intrastat. Často se nám daří snížit tyto náklady i o polovinu,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com .

 

Ušetřete na sankcích

Každá osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, je povinna sdělit celním orgánům pravdivé informace o vnitrounijním obchodu způsobem a s použitím dokladu, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství,
a poskytnout celním orgánům nezbytnou součinnost. Celní úřad je, dle ustanovení § 319 zákona č. 13/2004 Sb., celní zákon v platném znění, oprávněn za neplnění těchto povinností pokutovat až do výše 1 000 000 Kč.

Pozor na dvojí kontrolu přiznání k DPH

Pro vyhotovování výkazů pro Intrastat a pro jeho předávání celnímu úřadu si může zpravodajská jednotka zvolit a zmocnit zástupce, který může za zpravodajskou jednotku údaje pro systém Intrastat vykazovat a následně je předávat příslušnému orgánu. Takové zastoupení musí být učiněno písemným zmocněním, smlouvou nebo jiným dokumentem, který bude možné prokázat. Zmocnění přináší řadu výhod, které spočívají například v úspoře za zaměstnance, které by se zpracování věnoval, úspory za financování školení, jistotu časného odevzdání hlášení, jednoduše kompletní know-how. „Navíc, celní úřady často porovnávají údaje odevzdané prostřednictvím Intrastatu s odevzdaným přiznáním k DPH. Tyto dva údaje by spolu měly korespondovat! Ne vždy tomu tak ale je, a to z různých důvodů. Pro celní správu jsou tyto nesrovnalosti ale důvodem ke zpětným kontrolám. Právě i kvůli těmto případům se vyplatí správu pro Intrastat outsourcovat odborníkům,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com .

Zdroj: Intrastateu.com

 

Stát by mohl koupit až 100pct podíl ve Smartwings

[quote]Stát by mohl koupit až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings. České televizi (ČT) to dnes řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Rozhodnout se dle něj musí do konce června, projedná to vláda. Havlíček už minulý týden připustil, že by se stát o podporu Smartwings měl postarat, hovořil ale spíše o zárukách za úvěry či přímých úvěrech. Vstup do společnosti by podle Havlíčka stát vyšel na miliardy korun.[/quote]

„Je to otázka investice, která se samozřejmě může navrátit. Protože logika je dát dneska zdroje a samozřejmě v určitě době ji prodat a lze na tom i vydělat,“ řekl Havlíček ČT. „Netvrdíme, že to tak bude, ale já hájím zájmy dopravy a průmyslu. Z tohoto úhlu pohledu se domnívám, že je potřeba takovéto společnosti, nejen takovéto, třeba i jiné, zachraňovat,“ dodal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu v rozhovoru Blesku řekl, že možnou státní podporu pro Smartwings nechává na Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Osobně se však v záležitosti nechce angažovat, protože se zná s českými majiteli Smartwings. Smartwings Group patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA), loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Skupina Smartwings se stala na konci února 2018 majoritním vlastníkem ČSA. Letecké společnosti po celém světě odstavily nyní z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšířila omezení v letecké dopravě, aby zpomalila šíření epidemie onemocnění způsobeného koronavirem.

Pirátský poslanec Jan Lipavský už dříve zkritizoval možnost, že by stát koupil ČSA. Podnik podle Lipavského není strategický a kritický pro chod České republiky. Možnost koupě ČSA státem Lipavský označil za krajně nemravnou. Proti případné pomoci státu Smartwings Group se ve čtvrtek vymezila také zhruba 50 lidí protestující před ministerstvem financí.

Na smysluplnosti případné investice se již dříve oslovení analytici neshodli. Například analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc jako přínosné hodnotil budoucí udržení dominantní české letecké společnosti a její budoucí působení v rámci přepravy a cestovního ruchu. Bez významného investora podle něj může aerolinkám reálně hrozit krach. Pokud se ovšem stát rozhodne ČSA finančně podpořit, je podle Pelce žádoucí aby dostal něco nazpět. To by mohl být právě majetkový podíl ve firmě.

Naopak podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně odkoupení ČSA státem problémy nevyřeší. „Znárodnění“, jak již dříve Bartoň návrh nazval, je podle něj vhodné pouze v případech, kdy má takto významný podnik problémy například v řízení firmy. ČSA však podle něj v současnosti doplácí na nízkou poptávku kvůli krizi.

Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda v souvislosti s návrhem na odkup ČSA připomněl, že odkoupení národních leteckých dopravců zvažují i některé jiné státy. Podle Kovandy by však mělo jít o krajní řešení. „Státní vlastnictví firem je totiž často značně neefektivní,“ řekl již v polovině dubna ČTK. Podle něj může být i celospolečensky přínosnější ponechat firmu svému osudu. Vláda by měla dopravce zachraňovat v případě, že by v běžné tržní soutěži nepřežil, dodal.

 

Zdroj : ČTK

ŘSD bude zveřejňovat všechny malé zakázky, může to snížit cenu

[quote]Silničáři budou od června zveřejňovat všechny malé zakázky, tedy zakázky do dvou milionů korun u služeb a do šesti milionů u staveb. Dosud Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tyto projekty zadávalo firmám, se kterými má zkušenosti. Informoval o tom server Lidovky.cz. ŘSD takto zadá každý rok přibližně 2000 malých zakázek v celkové hodnotě kolem čtyř miliard korun. Zveřejňování všech zakázek by mohlo zvýšit konkurenci, a tím i snížit cenu.[/quote]

U velkých projektů musí být vyhlášeno klasické veřejné výběrové řízení. U malých zakázek, jako jsou například drobné opravy nebo údržba, však silničáři v současnosti vybírají jejich realizátory z úzkého okruhu firem, se kterými mají zkušenosti z minulosti. Dovoluje jim to zákon. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) i vedení ŘSD však chtějí tuto zavedenou praxi změnit.

„Zadavatel nedělá nic nezákonného. Ale když se na ty zakázky podíváte, točí se tam hodně stejné firmy. Pro mě je nepřijatelné, že se čtyři miliardy ročně rozdávají tímto způsobem,“ řekl Havlíček.

ŘSD provede změny od začátku června. Menší zakázky budou krajská ředitelství vždy zveřejňovat elektronicky v rámci dostupného informačního systému, aby se o zakázce mohly dozvědět všechny firmy. Vyhodnocování nabídek bude stejné jako dosud, silničáři pak vyberou tu nejlepší. Jméno vítěze by mělo být také veřejné.

„Zadávací dokumentace se bude zveřejňovat na profilu zadavatele. Umožníme tak přihlásit se i neosloveným firmám. Slibujeme si od toho zvýšení transparentnosti u těchto zakázek, oslovení většího portfolia dodavatelů případně i snížení cen,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Mátl připustil, že nová praxe může přinést i komplikace, zejména při možném prodlužování výběru zhotovitele nebo při řešení stížností a námitek neúspěšných zájemců. I přesto považuje změnu za důležitou.

 

Zdroj : ČTK

Toyota získala poprvé EcoVadis Platinum!

Toyota Material Handling Europe (TMHE) každoročně podstupuje hodnocení od společnosti EcoVadis, které je zaměřeno na chování firem v oblasti ochrany životního prostředí, pracovních a lidských práv, udržitelnosti a etiky podnikání. V minulých letech Toyota získávala ocenění EcoVadis Gold, letos dosáhla na ocenění nejvyšší. Zařazuje Toyotu mezi 1 % nejzodpovědnějších a nejtransparentnějších firem v oboru všeobecného strojírenství.

“Ocenění EcoVadis Platinum nám umožňuje budovat ovzduší důvěry u zákzaníků, dodavatelů i akcionářů. Posiluje nás všechny v Toyotě v úsilí o dosažení integrace udržitelnosti do veškerých pracovních postupů, které při své činnosti uplatňujeme, říká Tom Schalenbourg, Director Sustainable Development ve společnosti Toyota Material Handling Europe.

EcoVadis přináší zákazníkům transparentnost

TMHE používá hodnocení třetích stran od společnosti EcoVadis k urychlení a zefektivnění svého podnikání vůči svým zákazníkům i v rámci své sítě. Protože rostoucí globální trend volá po vyšší transparentnosti a zodpovědnosti dodavatelských řetězců, stále více firem zahrnuje ve zvýšené míře do svého podnikání CSR aktivity. EcoVadis, vedoucí společnost v oboru ratingu udržitelnosti, provádí hodnocení udržitelného podnikání a přístupu k životnímu prostředí, sociálního a etického chování více než 61 000 dodavatelů z celého světa. Její online platforma umožňuje 175 nadnárodním společnostem přístup k ratingu jejich vybraných dodavatelů ve 155 zemích.

Všechny výrobní závody a lokální prodejní a servisní organizace TMHE projdou v letošním roce průzkumem, který umožní individuální ohodnocení každé jednotky. Dosud získalo hodnocení EcoVadis Gold 16 z 26 testovaných jednotek Toyoty. Celkový rating TMHE zohledňuje data za celou Evropu a rovněž zohledňuje některé postupy mateřské společnosti Toyota Industries Corporation (TICO).

Již v roce 2018 získala TMHE od společnosti EcoVadis také vůbec první cenu Supplier Excellence Award za nejlepší přístup k podnikání celé skupiny Toyota. Ocenění reprezentuje závazek Toyoty k transparentnímu podnikání ve všech lokálních jendotkách a získání Zlatého ratingu pro 30 % prodejních a servisních středisek a zohledňuje i tehdejší umístění mezi 3 % nejlepších firem v průmyslu.

Platinový rating

 

EcoVadis se zabývá hodnocením čtyř různých témat, z nichž nejvyšší váhu má oblast pracovních a lidských práv.  Toyota Material Handling Europe získala v jednotlivých tématech následující rating:

 

Pracovní a lidská práva 80/100
Životní prostředí 80/100
Etika 70/100
Udržitelný rozvoj 70/100

Zdroj: TMH

Krize jako katalyzátor změn v retailu i v celé ekonomice

[quote]Nedávno jsem hovořil o své vizi nové podoby retailu. Ten stojí na rovnováze zemědělců, potravinářů a obchodu. Manažerem celého procesu je přitom zákazník. Stát v celém procesu hraje jen vedlejší roli, jeho úlohou je vytvořit vhodné podmínky, aby celý systém mohl bez problémů fungovat.[/quote]

Tenkrát jsem se vyjádřil v tom smyslu, že takto definovaný retail bude fungovat jen v případě, že pravidla budou nastavena rovně a spravedlivě pro všechny zúčastněné. Jen tak zákazník dostane to, co skutečně a po právu očekává. Globální krize však do mé pomyslné rovnice dosadila další proměnné, kterými jsou nově i spolehlivost dodání a dostupnost zboží. Všichni si ještě dobře pamatujeme, že zejména na jejím počátku byla celá řada komodit, které momentálně nebyly na skladech dodavatelů a pokud byly, jen s velkými problémy se je dařilo doručit konečným zákazníkům. Přesto poslední dva měsíce přinesly pro nás pro všechny jasné ujištění o tom, že kritická infrastruktura nezbytná pro zásobování obyvatel ve městech i na venkově funguje a drobná selhání jsou s postupem času spíše výjimečná.

Celý systém fungoval díky obrovskému osobnímu nasazení lidí nejen v obchodě, ale i v celém dodavatelském řetězci; Ten umožnil, že lidé v Česku na rozdíl od řady jiných zemí světa měli po celou dobu krize vždy možnost nakoupit vše potřebné buď v kamenných obchodech, nebo prostřednictvím e-shopů, které byly průběžně velmi spolehlivě zásobované. Velkou míru flexibility prokázala celá řada firem, které byly schopné v řádech hodin a dnů proměnit jednotlivé procesy tak, aby lépe vyhovovaly požadavkům současné situace; Změny, které zejména v prostředí velkých společností dříve trvaly měsíce se v uplynulých týdnech úspěšně odehrály v řádu maximálně několika dnů. Rád bych proto ocenil spolupráci všech, kdo zejména v oblasti potravinářského průmyslu svou ochotou spolupracovat a společně hledat funkční řešení takto zásadní změny umožnili.

Významným dílem celé situaci pomohla i profesionální úroveň a finanční stabilita českého retailu, který správně komunikoval své potřeby vůči jednotlivým dodavatelům a stal se tahounem realizace potřebných změn. V řadě aspektů úspěšnému zvládnutí situace v oblasti obchodu napomohla svými opatřením i vláda – například umožněním provozu silniční nákladní dopravy i o nedělích, umožnění flexibility při nárazovém zaměstnávání brigádníků atd. Skutečností však zůstává, že jednotlivá opatření jsme museli definovat a vládě navrhnout my, protože ona sama v dané situaci neměla nejmenší tušení, co ekonomika a obchod potřebují. I proto mám velkou obavu z toho, co přijde po odeznění těch nejpalčivějších projevů krize. Bojím se snahy státu trh začít naopak masívně regulovat. Obliba sousloví „zakazuje se“, které jsme od jednotlivých členů vlády v uplynulých dvou měsících tolikrát slyšeli, je pro mě pověstným varovně vztyčeným ukazovákem. Mám vážnou obavu z diskuzí o změnách v nově nastaveném systému, o zavedení sektorových daní, o trestání za dvojí kvalitu potravin těch, kteří ji reálně nejsou schopni ovlivnit … Hrozbou je pro mě i to, že se najdou vlivné skupiny výrobců, jejich cílem bude prosadit povinný podíl domácích potravin na pultech našich obchodů, což bude mít za následek jen omezení tržní rovnováhy a narušení zdravé konkurence.

Děsí mě představa, že se politici pod nejrůznějšími záminkami nevyhnou pokušení nově nastavený a dnes plně funkční systém začít omezovat a rozbíjet. V kontrastu a to zásadním je dnes komerční sektor, který v těžké zkoušce prokázal schopnost operativně reagovat na měnící se potřeby trhu a hledat nové vazby, měnit procesy a využít kreativitu svých zaměstnanců na straně jedné a stát, jehož neschopnost rozpoznat skutečné potřeby firem a občanů, netransparentní a nepředvídatelné chování se staly mementem posledních měsíců. Věřme společně, že se nám společně podaří udržet při životě nejen to dobré, co do životů našich firem i nás samotných přinesly změny vyvolané okamžitou potřebou, ale především zkušenost s tím, že je třeba více využít kreativity našich lidí – manažerů, vlastníků firem i jejich zaměstnanců. Invence, chuť zkoušet nové věci a ochota investovat do životaschopných projektů je něčím, co nás v budoucnu může posunout mezi ekonomiky schopné obstát i v těch nejtěžších zkouškách.

 

Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR

 

Zdroj: Retail Summit Action

DPP má v ústředních dílnách novou opravárenskou halu pro tramvaje

[quote]Pražský dopravní podnik (DPP) dnes otevřel novou opravárenskou halu pro tramvaje v areálu Ústředních dílen v Hostivaři. Hala bude sloužit pro každodenní údržbu tramvají a vejdou se do ní naráz čtyři tramvaje. Výstavba trvala osm měsíců a vyšla na 96 milionů korun. Novinářům ji dnes představili náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) a generální ředitel DPP Petr Witowski. DPP je největší městskou firmou. Zaměstnává téměř 11.000 lidí a provozuje metro, tramvaje, autobusy a lanovku.[/quote]

„Umožní nám rozšířit možnosti oprav v rámci dílen v Hostivaři. Do budoucnosti zde plánujeme velké těžké opravy tramvají. Nyní, když nemáme vozovnu Hloubětín, pomůže nahradit chybějící kapacitu z Hloubětína,“ řekl Scheinherr.

Hala je vybavena portálovými a mostovými jeřáby a zvedáky. Jsou zde servisní lávky, z nichž zaměstnanci DPP budou opravovat části umístěné na střechách vozů. Vyhloubeny jsou u dvou ze čtyř míst také servisní jámy, odkud jsou prohlíženy podvozky. Dvě stání jámu nemají, ale naopak jsou zde zvedáky, které zvednou tramvaj až do dvou metrů.

Novou halu postavil DPP po 52 letech, naposledy byla vystavěna hala v Hostivaři v roce 1968. „Od té doby se jednalo pouze o rekonstrukce, přístavby a podobně,“ řekl Witowski. Podle něj stavba trvala déle, než původně DPP předpokládal. „Ukázaly se tady poměrně složité geologické podmínky a nakonec musela být postavena na pilotech. Přesto si myslím, že se jednalo o poměrně rychlý proces,“ dodal Witowski.

V areálu ústředních dílen je v současné době nad obvyklý provoz umístěna také část tramvají z rekonstruované vozovny v Hloubětíně. Rozsáhlé kolejové stání pro tyto vozy je za novou halou.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář