Domů Blog Strana 923

Zájem o nízkonákladové létání v pololetí vzrostl dvojnásobně

Zájem o nízkonákladové létání v Česku neustále roste. Dopravci během letošního prvního pololetí prodali 6774 letenek na tyto spoje, což je meziročně více než dvojnásobně více. ČTK to řekl marketingový manažer Letuška.cz Jan Marek. Levné letenky a nízkonákladové aerolinky jsou v současnosti trendem nízkonákladového cestování.

„Výrazný nárůst přikládám zejména stále rostoucí poptávce po letecké dopravě v kombinaci s nízkými cenami letenek,“ dodal Marek.

Tuzemská letiště v posledních letech nabídku nízkonákladových linek rozšiřují. Největší české letiště v Praze Ruzyni se zaměřuje především na klasické dopravce. I přesto, zejména v posledních letech, tvoří nízkonákladové létání podstatnou část jeho provozu. Podle mluvčího Romana Pacvoně se tito dopravci podílejí na celkovém provozu zhruba 30 procenty. „Jedná se o vyvážený poměr, který bychom chtěli zachovat také do budoucna,“ uvedl.

Nízkonákladové lety nabízí na pražském letišti například aerolinky Ryanair, easyJet nebo Wizz Air. Nízkonákladové lety poskytuje pod značkou SmartWings také tuzemský dopravce Travel Service, který má na letišti jednu ze svých základen.

Nízkonákladové linky tvoří nejdůležitější část pravidelného provozu na brněnském letišti v Tuřanech, kde jinak většinu provozu tvoří charterové lety. Nejaktivnějšími dopravci jsou tu Ryanair a Wizz Air, které mají dohromady 37procentní podíl z celkového provozu na letišti. Cestující tak mohou za levné letenky pravidelně létat například do Londýna nebo Mnichova.

Na nízkonákladové dopravce se zaměřuje také letiště v Pardubicích. Nízkonákladové linky letos podle manažera letiště Libora Kříže přepraví přes 40 procent cestujících, což je zároveň třetina všech komerčních letů, které letiště nabízí. Podle Kříže nízkonákladové linky patří právě na menší regionální letiště, jako je to v Pardubicích. Cestující odtud mohou létat například největším nízkonákladovým dopravcem Ryanair do Londýna či španělského Alicante.

Letiště Praha loni odbavilo více než 15,4 milionu cestujících, letos by podle prognóz se mohlo přiblížit k hranici 17 milionů. Ostatní tuzemská letiště vykazují čísla výrazně menší. Druhé největší letiště v brněnských Tuřanech loni odbavilo zhruba 470 tisíc pasažérů.

Resort dopravy stály vleklé problémy podle NKÚ desítky milionů

Zdroj: Pixabay.com

Vleklé problémy s nevýhodnou smlouvou na pronájem trati a s výkupy pozemků stály ministerstvo dopravy desítky milionů korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Zároveň se ale podle úřadu podařilo ministerstvu a jeho organizacím odstranit nedostatky odhalené minulou prověrkou.

NKÚ v rámci aktuální kontroly prověřoval hospodaření ministerstva dopravy a jemu podřízených organizací Drážní inspekce, Drážního úřadu a Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) v letech 2015 až 2017. „Z kontroly nevyplynuly závažnější nedostatky s výjimkou několika problémů, které se táhly už řadu let,“ oznámil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Jedním ze zmíněných problémů byly výkupy pozemků pod Pražským okruhem v Praze-Slivenci. Vypořádání začalo již v roce 2000, ale pozemky byly vykoupeny až loni. „Během této doby ministerstvo dopravy zaplatilo vlastníkům (pozemků) za bezdůvodné obohacení státu a soudní výlohy přes 47 milionů korun. Pokud by majetkoprávní vypořádání netrvalo takto dlouho, zaplatil by stát podstatně méně peněz,“ uvedl Kešner.

Druhým dlouhotrvajícím problémem byla podle kontrolorů nevýhodná smlouva ŘVC se soukromou firmou na úhradu nákladů spojených s provozem vlečky na železniční trati Kolín – Nymburk. „Firma na základě této smlouvy vyfakturovala částku 36 milionů korun, kterou ale ŘVC odmítlo uhradit, ačkoliv k tomu nemělo relevantní důvod. Následné soudní spory prohrálo a kvůli pokutám, úrokům z prodlení a soudním výlohám muselo nakonec zaplatit celkově 100 milionů korun,“ mluvčí NKÚ.

Prověrka však podle NKÚ také ukázala, že ministerstvo a jeho organizace napravily problémy odhalené předchozí kontrolou. Například ŘVC se podařilo snížit provozní náklady nebo omezit využívání externích dodavatelů a také se ředitelství přestěhovalo z pronajatých prostor do sídla ministerstva.

Zdroj: ČTK

Nová výroba plastových kontejnerů v Beringenu v Belgii

[quote]Skupina Schoeller Allibert pokračuje v růstu a nově otevřela výrobní závod pro výrobu kontejnerů Beringenu v Belgii.[/quote]

Toto nové působiště s výrobním prostorem o rozloze 6.000 m2 byla slavnostně otevřena na konci června a již nyní se zde vyrábí kontejnery Big Box Maximus 1212 a ClickPall. Bude ale primárně zaměřena na nové produkty, jejichž výroba bude zahájena v roce 2019.

Skupina Schoeller Allibert do svého rozvoje neustále investuje, a to zejména díky tomuto zcela novému modernímu výrobnímu místu, které bude modelovou výrobnou pro budoucí zařízení skupiny.

Při příležitosti otevření nové haly společnost Schoeller Allibert pozvala asi tři desítky zástupců z řad odborného tisku na prohlídku závodu a zároveň pro ně připravila podrobnou prezentaci nejinovativnějších produktů společnosti Schoeller Allibert, jakými jsou Magnum Optimum® 595, nový IBC kontejner Combo Fructus® který získal ocenění v soutěži Obal roku 2018,  Maximus® 1212, plastová paleta Rackpal a další nejnovější přepravky a boxy. Ty novinářům odprezentoval v showroomu samotný management společnosti.

Výroba kontejnerů Schoeller Allibert v Beringenu má kromě vnitřní plochy 6 000 m2 i venkovní skladovací prostor 3,500 m2. Specializuje se hlavně na vstřikování velkoobjemových vratných beden a boxů. Produkuje přibližně 700 kusů „velkých boxů“ denně v libovolné barvě a se zákaznickým specifickým horkotiskem. Schoeller Allibert si vybral lokalitu Beringen (Belgie) pro svou perfektní polohu v regionu Beneluxu, přímo mezi Německem a Francií, což jsou nejvýznamnější trhy z hlediska prodeje.

Guy Wastiau, renomovaný belgický architekt, se inspiroval z práce realizované v dalších továrnách skupiny a přišel s nevšedním tvarem budovy, který je velmi charakteristický pro kulaté svahy, které symbolizují tok plastu v procesu vstřikování.

Nová výrobna běží v kontinuálním nepřetržitém provozu a zaměstnává tým 40 zaměstnanců přímo na místě. Toto zařízení disponuje největšími výrobními stroji v regionu Beneluxu, a zaměřuje se hlavně na největší produkty společnosti Schoeller Allibert, jako je Big Box Maximus 1212, určený mimo jiné pro ovoce nebo plastový ClickPall pro petrochemický průmysl.

Schoeller Allibert Group také v současné době vyvíjí nové výrobky, které budou vyráběny v této továrně a uváděny na trh do roku 2019. Další příklady budoucího sortimentu budou nestohovací boxy, které mohou být použity k ochraně zboží před vodou v případě záplav. Voda je pro zboží vždy rizikem, které je ale možné eliminovat.

Ludo Gielen, šéf strate gického růstu ve společnosti Schoeller Allibert Group:

,,Továrna Greenfield Beringen má perfektní polohu v srdci Beneluxu a mezi západním Německem a severní Francií. Proto nám pomůže růst a dodávat další výrobky týkající se trhu Beneluxu, ale i pro vnitřní požadavky společnosti Schoeller Allibert z Německa a Francie.“

Závod Beringen, který má být modelovým továrním závodem všech budoucích továren skupiny, jednoznačně posiluje skupinovou strategii, týkající se vývoje firmy nejen v regionu Beneluxu. Hlavní trhy, které jsou v současné době obsluhovány v této oblasti, jsou zemědělství, potravinářství a zpracování potravin, průmyslová a chemická výroba, nápojový průmysl a pooling. Mnoho odvětví se stále vyššími očekáváními budou pokryty nabídkou sortimentu z továren Schoeller Allibert.

Co se tento týden událo v logistickém světě?

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“13910″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

Dohoda o operativní spolupráci s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropský komisař Dimitris Avramopoulos a Oliver Spasovski, ministr vnitra Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, parafovali 18.7. návrh dohody o postavení jednotek za účelem operativní spolupráce, která umožní vysílání jednotek z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Až dohoda vstoupí v platnost, umožní agentuře provádět společné operace s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií i na jejím území, a to zejména v případě náhlých výzev v oblasti migrace.[/quote]

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl:

 „Chtěl bych poblahopřát Bývalé jugoslávské republice Makedonii k tomuto významnému operativnímu pokroku v naší spolupráci na místě. Tato dohoda Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž umožní plně rozvinout svůj potenciál, rychle reagovat na výzvy v oblasti migrace a chránit naše společné hranice. Dnešní dohoda je v pořadí již druhou dohodou, kterou jsme zatím parafovali, a doufám, že budou brzy završena probíhající jednání s dalšími partnery ze západního Balkánu.“

Komise se zavázala dále posílit úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v oblasti ochrany hranic EU, včetně užší spolupráce se sousedními zeměmi EU. Dohody o postavení jednotek, jako je ta, která byla dnes parafována s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, posílí schopnost agentury jednat v bezprostředním sousedství EU, což pomůže lépe zvládat nelegální migraci a dále zvyšovat bezpečnost na vnějších hranicích EU.

Užší spolupráce mezi agenturou a partnery ze západního Balkánu je také jedním ze stěžejních prvků strategie Komise pro „přesvědčivou perspektivu rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“, která zdůrazňuje evropskou budoucnost západního Balkánu a vyzývá k posílení strategické a operativní spolupráce v oblasti migrace a správy hranic.

Další kroky

Návrh dohody o postavení jednotek, který byl dnes parafován s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, bude formálně podepsán k pozdějšímu datu, až obě strany dokončí nezbytné právní postupy. Dohodu také musí odsouhlasit Evropský parlament.

Jakmile dohoda vstoupí v platnost, bude Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž moci provádět operativní činnosti a vysílat jednotky do oblastí Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, které sousedí s EU, ve shodě s orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie i orgány sousedících členských států EU.

Souvislosti

V rámci svého nedávno posíleného mandátu může Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž provádět operace na území sousedních třetích zemí, pokud se s nimi na tom předtím dohodne. Komise v listopadu 2016 přijala vzorovou dohodu o postavení jednotek a následně požádala Radu, aby nejprve zahájila jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v lednu 2017. Později byly Komisi rovněž uděleny mandáty k vyjednání dohod s Albánií, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.

Po dohodě s Albánií z února 2018 je dnešní návrh dohody o postavení jednotek výsledkem druhého završeného jednání mezi Evropskou unií a partnery EU ze západního Balkánu. V dubnu 2018 byl s Černou Horou na technické úrovni dohodnut návrh dohody o postavení jednotek a jednání se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou stále pokračují.

Taxify rozšířila svůj provoz do dalších čtyřech měst ČR

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Internetová alternativní přepravní služba Taxify rozšířila svůj provoz do dalších čtyřech krajských měst v České republice. Od dnešních dopoledních hodin bude působit také v Ostravě, Olomouci, Plzni a Českých Budějovicích. Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Dosud Taxify jezdil v rámci Česka pouze v Praze[/quote].

Estonská společnost chce pro svůj další rozvoj využít především svých zisků z Prahy, kde se podle podniku hospodaření firmy pohybuje od loňského prosince v černých číslech. Přesná čísla společnost neprozradila. Dalším zdrojem pro expanzi budou také peníze od investorů. V květnu skupina investorů v čele s německou automobilkou Daimler vložila do firmy 175 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliardy korun). Do rozšiřování svých služeb v jednotlivých městech plánuje firma investovat průběžně podle vývoje na trhu.

Služba chce podle šéfa firmy pro Česko a Slovensko Romana Sysla vedle územní expanze rozšiřovat i svou nabídku dopravy.

,,Postupně spouštíme dle potřeb jednotlivých měst kromě dopravy klasickými auty i motorky, tuk tuky, elektro-koloběžky a další způsoby přepravy. Rádi bychom některé tyto novinky představili v dohledné době i v ČR,“ řekl ČTK Sysel.

Estonská firma, jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů (cca 22 miliard korun), byla založena před pěti lety V Česku začala fungovat od srpna 2015. V Praze podle údajů společnosti využívá aplikaci několik stovek aktivních řidičů.

Kromě Taxify působí v Česku i další podobné služby, jako je americký Uber nebo česká aplikace Liftago. Služeb Uberu v Praze využívá podle informací firmy 300.000 lidí. Aktivních řidičů má Uber kolem 2000. Aplikaci Liftago používá podle údajů z letošního dubna více než 1500 profesionálních řidičů taxi a přes čtvrt milionu cestujících v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Bratislavě.

Pražští taxikáři alternativní dopravní služby typu Taxify a Uber kritizují, podle nich nedodržují zákony, když jezdí bez licence a taxametrů. Taxikáři na protest proti působení obou firem v hlavním městě několikrát blokovali dopravu.

Zdroj: ČTK

Čistá průhlednost i snadná recyklovatelnost

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Bemis Company, Inc. patří ke globálním hráčům na světovém trhu s obaly. Na světě má 56 poboček s více než 16 000 zaměstnanci. K nejnovějším produktům tohoto giganta patří inovativní ultra průhledná folie, kterou lze uplatnit např. při výrobě stojacích sáčků. Vzhled folie však není jejím jediným benefitem. [/quote]

Technologie výroby, která byla uplatněna při výrobě nové folie Encore™ kombinuje excelentní čistotu vzhledu se snadnou recyklovatelností materiálu. Je tedy vhodná zvláště pro klientelu, která klade důraz na image produktu ve spojení s jeho celkovou udržitelností a dalšími environmentálními aspekty.

Nový typ PE folie

Encore™  je ultra čistá recyklovatelná folie vyrobena na bázi PE. Folie svým složením i technologií výroby splňuje podmínky, tak, aby mohla být recyklována prostřednictvím stávajících odběrových systémů Store2Recycle. I z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností nabízí technologie řadu dalších benefitů – nízký zákal, dobrá tuhost a vysoký lesk.

Stojací sáčky z nové folie

Folie Encore ™, která dopomáhá při dosahování cílů tolik potřebné udržitelnosti, je v současné době k dispozici již na trhu. Zvláště vhodná se ukazuje při výrobě stojacích sáčků  na čisticí prostředky, krmiva pro domácí zvířata, cukrovinky apod.

Zdroj: Syba

Soud zrušil omezení cyklistů v centru Prahy

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Městský soud v Praze zrušil opatření Prahy 1, omezující jízdu cyklistů v pěších zónách v centru metropole. Informaci ČT24 potvrdila ČTK mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. Žalobu podalo sdružení AutoMat a další dva žalobci, podle nichž se úřad dostatečně nevypořádal s připomínkami, které při projednání k opatření dorazily. Omezení kol mezi 10:00 a 17:00 se mělo týkat zejména oblasti kolem spodní části Václavského náměstí, náměstí Republiky a Staroměstského náměstí. Rozsudek je pravomocný, je možné proti němu podat kasační stížnost. Praha 1 to zvažuje.[/quote]

V centru Prahy se nyní rozmisťuje dopravní značení, které mělo platnost omezení vymezovat. Záměr kritizovali někteří politici a obyvatelé Prahy, podle kterých by se měla cyklistika spíše podporovat než omezovat. Radnice Prahy 1 opatření zdůvodnila tím, že cyklisté v pěších zónách ohrožují chodce.

Žalobu podal cyklistický spolek AutoMat spolu s opozičním zastupitelem Prahy 1 Petrem Kučerou (Zelená pro jedničku) a dalším žalobcem. Podle mluvčí Blažkové soud uvedl, že k omezení sice je platný důvod, ale že se mělo přistoupit k méně drastickému řešení, konkrétně k omezení rychlosti cyklistů. Daším důvodem podle mluvčí bylo, že silniční úřad Prahy 1 omylem nevypořádal některé připomínky spolku AutoMat, což už mezitím napravil.

Při projednávání návrhu dorazilo 65 připomínek. S plánem Prahy 1 nesouhlasily například magistrát, dopravní podnik, Praha 7 nebo přepravní společnosti, které v centru využívají kurýry na kolech. Úředníci všechny připomínky zamítli a právě kvůli tomu se AutoMat a další žalobci obrátili na soud. Vyjádření spolku ČTK shání.

Záměr omezení kol v centru před loňskými prázdninami schválila rada městské části. Podle původních vyjádření Prahy 1 mělo omezení mířit zejména proti takzvaným motorovým koloběžkám, které začaly jezdit po centru metropole po zákazu vozítek segway a ohrožovat chodce. Poté už zástupci městské části hovořili přímo o cyklistech, kteří podle nich ohrožují chodce a obyvatelé Prahy 1 si na ně pravidelně stěžují. Nyní mohou kola v pěších zónách jezdit na základě výjimky vydané v minulosti.

Zdroj: ČTK

Komise ukládá společnosti Google pokutu 4.34 miliard EUR

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise sdělila 18. července, že uložila společnosti Google pokutu ve výši 4.34 miliard EUR za porušení antimonopolních předpisů EU. Společnost Google ukládala od roku 2011 výrobcům zařízení Android a provozovatelům mobilních sítí protiprávní omezení, aby upevnila dominantní postavení svých produktů zaměřených na všeobecné vyhledávání na internetu. Google musí toto jednání do 90 dnů fakticky ukončit, nebo bude muset platit penále ve výši až 5 % průměrného denního celosvětového obratu, který vykazuje společnost Alphabet, tj. mateřská společnost Googlu.[/quote]

Margrethe Vestager, komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže, k případu uvedla:

„Mobilní internet dnes tvoří více než polovinu celosvětového internetového provozu. Změnil život milionům Evropanů. Tento případ se týká konkrétně tří protiprávních omezujících opatření, která společnost Google ukládala výrobcům mobilních zařízení Android a provozovatelům sítí, aby si tak pojistila, že k vyhledávání na zařízeních Android bude použit vyhledávač Google Search. Google tak využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace. Společnost Google tím porušila antimonopolní pravidla EU.“

Google kromě jiného:

– od výrobců požadoval, aby na zařízení předem instalovali aplikaci Google Search a prohlížeč (aplikaci Chrome) jako podmínku udělení licence k využívání aplikace Play Store (online obchod společnosti Google s aplikacemi);

– zaplatil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a

– nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android (tzv. Android forks), jež nebyly Googlem schváleny.

Strategie Googlu a rozsah šetření Komise

Za převážnou většinu příjmů vděčí společnost Google svému hlavnímu produktu – vyhledávači Google. Společnost brzy pochopila, že přechod od stolních počítačů k mobilnímu internetu, který začal probíhat v polovině dekády 2000–2010, představoval pro Google Search zásadní změnu. Společnost Google proto přišla se strategií, která jí pomohla připravit se na účinky této změny a zajistit, že uživatelé budou Google Search používat i na svých mobilních zařízeních. V roce 2005 společnost Google zakoupila původní vývojářskou společnost, která je autorem mobilního operačního systému Android, a od té doby systém Android trvale rozvíjí. Na Androidu běží dnes v Evropě a po celém světě přibližně 80 % chytrých mobilních zařízení. Pokaždé, když Google přijde s novou verzi Androidu, zveřejňuje zdrojový kód na internetu. To v zásadě třetím stranám umožňuje kód stahovat a vytvářet jeho vlastní vývojové větvě. Tento veřejně přístupný zdrojový kód systému Android zahrnuje základní funkce chytrého mobilního operačního systému, nikoli však proprietární aplikace Android či služby Google. Výrobci zařízení, kteří chtějí získat proprietární aplikace a služby Android, musejí se společností Google uzavřít smlouvu, v jejímž rámci jim společnost Google ukládá řadu omezení. Společnost Google rovněž uzavřela smlouvy s některými velkými provozovateli mobilních sítí a uplatnila na ně některá z těchto omezení. I oni totiž mohou určovat, které aplikace a služby jsou instalovány na zařízeních prodávaných konečným uživatelům.

Rozhodnutí Komise se týká tří konkrétních typů smluvních omezení, která společnost Google ukládala výrobcům zařízení a provozovatelům mobilních sítí. Google tak Android využil k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Rozhodnutí Komise tedy nezpochybňuje model otevřeného zdrojového kódu ani operační systém Android jako takový. Dominantní postavení společnosti Google

Podle rozhodnutí Komise těží společnost Google z dominantního postavení na trzích se službami všeobecného internetového vyhledávání, s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a s obchody pro aplikace určené pro mobilní operační systémy se systémem Android. Služby všeobecného internetového vyhledávání Společnost Google vykazuje dominantní postavení na vnitrostátních trzích s produkty sloužícími k všeobecnému internetovému vyhledávání v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. ve všech 31 zemích EHP. Podíl společnosti Google na trhu ve většině členských států EHP přesahuje 90 %. Pro vstup jiných hráčů na tyto trhy to představuje značnou překážku. To konstatuje i rozhodnutí týkající se služby Google Shopping z června 2017. Operační systémy pro chytrá mobilní zařízení poskytované na základě licencí Android je operační systém pro chytrá mobilní zařízení, který je poskytován na základě licence. To znamená, že výrobci takových zařízení, kteří jsou třetími stranami, mohou zakoupit na Android licenci a instalovat ho na svá zařízení.

Jako vlastník Androidu společnost Google vykazuje u operačních systémů poskytovaných v rámci licence výrobcům chytrých mobilních zařízení celosvětově (s výjimkou Číny) dominantní postavení a její podíl na trhu přesahuje 95 %. Vstup na tyto trhy pak mají ostatní hráči částečně kvůli souvisejícímu dominovému efektu značně ztížený: čím více uživatelů se pro daný operační systém chytrého mobilního zařízení rozhodne, tím více aplikací vývojáři pro tento systém vytvářejí, a ty zase lákají další uživatele. K vytvoření úspěšného operačního systému pro chytrá mobilní zařízení, který je pak možno na základě licencí komerčně využít, jsou kromě toho třeba značné zdroje. Jako operační systém poskytovaný na základě licencí se Android liší od operačních systémů, které vertikálně integrované společnosti (jako je Apple a jeho iOS nebo Blackberry) používají exkluzivně. Takové produkty nejsou součástí téhož trhu, protože nejsou k dispozici v rámci licencí pro výrobce zařízení vystupující jako třetí strana. Komise nicméně zjišťovala, do jaké míry mohla hospodářská soutěž o koncové spotřebitele (tzv. downstream competition), zejména soutěž mezi zařízeními Apple a Android, nepřímo omezit tržní sílu společnosti Google k udělování licencí na Android výrobcům zařízení (upstream competition). Zjistila, že taková hospodářská soutěž nemůže významně společnost Google omezit, a to z řady důvodů.

Například: rozhodnutí koncových uživatelů o nákupu rozhoduje řada faktorů (např. hardwarové prvky nebo značka zařízení), které na mobilním operačním systému nezávisí; – zařízení Apple jsou obvykle prodávána za vyšší cenu, než jsou zařízení se systémem Android, a proto nemusí být pro velkou část uživatelů systému Android dostupná; – uživatelé zařízení Android při přechodu na zařízení společnosti Apple za přechod platí – přicházejí o některé aplikace, data a kontakty, a musí se nový operační systém učit ovládat; i – kdyby koncoví uživatelé přešli ze systému Android na zařízení Apple, mělo by to na hlavní obchodní činnost Googlu pouze omezený dopad. A sice proto, že Google Search je na zařízeních Apple nastaven jako výchozí vyhledávač a uživatelé zařízení Apple by ho tak jako tak i nadále k vyhledávání používali. – Prodejny s aplikacemi pro mobilní operační systémy Android Společnost Google těží (s výjimkou Číny) z dominantního postavení na celosvětovém trhu s obchody s aplikacemi pro operační systémy Android pro chytrá mobilní zařízení. Z obchodu s aplikacemi společnosti Google – obchodu Play Store – pochází více než 90 % aplikací, které se celkem na zařízeních Android stahují. Pro společnosti, které chtějí na tento trh vstoupit, existují i zde velké překážky.

Z obdobných důvodů, jak jsou ty uvedené výše, není dominantní postavení společnosti Google u obchodů s aplikacemi omezováno provozováním obchodu s aplikacemi společnosti Apple, který je k dispozici pouze na zařízeních s operačním systémem iOS.

Porušení antimonopolních pravidel EU

Dominantní postavení na trhu jako takové není podle antimonopolních pravidel EU protiprávní. Dominantní společnosti však nesou zvláštní odpovědnost a nesmí zneužívat své silné postavení tím, že budou na trhu, na němž jsou dominantní, ani na jiných trzích omezovat hospodářskou soutěž. Společnost Google vyvíjela tři různé typy činnosti, jejichž cílem bylo upevnit dominantní postavení společnosti Google v oblasti všeobecného internetového vyhledávání.

1) Protiprávní vázání vyhledávací aplikace a prohlížeče Google nabízí své mobilní aplikace a služby výrobcům zařízení jako balíček, který zahrnuje Google Play Store, aplikaci Google Search a prohlížeč Google Chrome. Licenční podmínky společnosti Google výrobcům znemožňují, aby předem instalovali některé z aplikací, ale ne jiné. V rámci šetření Komise výrobci zařízení potvrdili, že obchod Play Store je neopominutelnou aplikací a uživatelé očekávají, že bude na jejich zařízeních předinstalovaná (už jen proto, že si ji sami legálně stáhnout nemohou).

Komise proto v rozhodnutí dospěla k závěru, že společnost Google se dopustila dvojího nezákonného vázání produktů: Zaprvé vázání aplikace Google Search. Společnost Google si tak pojistila, že její aplikace Google Search bude předem instalovaná prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Vyhledávací aplikace představují při vyhledávání na mobilních zařízení důležitý vstupní bod. Podle Komise se Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android.

Zadruhé vázání prohlížeče Google Chrome.

Společnost Google si tak pojistila, že i její mobilní prohlížeč bude předem instalovaný prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Prohlížeče rovněž představují důležitý vstupní bod při zadávání vyhledávacích dotazů na mobilních zařízeních a Google Search je v Google Chrome nastaven jako výchozí vyhledávač.

Podle Komise se společnost Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2012, což je datum, od kterého Google nabízí Chrome v balíčku svých aplikací.

– Tato předinstalace může mít za následek, že budou tyto aplikace zvýhodněny. Uživatelé, kteří najdou vyhledávací aplikace a prohlížeč na svých zařízeních předinstalované, mají totiž tendenci tyto aplikace neměnit. Komise například dohledala důkazy o tom, že aplikace Google Search se trvale používá více na zařízeních Android, kde je předinstalovaná než na mobilních zařízeních Windows, na které si ji uživatel musí stáhnout. To také ukazuje, že uživatelé si nestahují konkurenční aplikace v takovém počtu, který by mohl kompenzovat významnou komerční výhodu získanou předinstalací. Dokládají to například údaje z roku 2016: na zařízeních Android – kde je předem instalovaný Google Search a Chrome – zadávali uživatelé při vyhledávání přes 95 % všech dotazů přes Google Search a

– na mobilních zařízení se systémem Windows, kde je předinstalovaný vyhledávač Bing (ale nikoli Google Search ani Chrome), se přes Google Search nezadávalo ani 25 % dotazů. Přes 75 % dotazů bylo zadáno přes Bing, vyhledávač společnosti Microsoft, který je na mobilních zařízeních Windows předinstalovaný. – Praktiky společnosti Google snižovaly motivaci výrobců instalovat předem konkurenční vyhledávací aplikace a prohlížeče i motivaci uživatelů si takové aplikace stahovat. Tím se snížila schopnost konkurentů účinně se společností Google soutěžit. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že vázání aplikace Google Search a internetového prohlížeče Chrome bylo nezbytné, zejména aby společnost Google mohla profitovat ze své investice do Androidu, a dospěla k závěru, že tyto argumenty nejsou opodstatněné. Jen z obchodu Play Store plyne společnosti Google ročně výnos v řádu miliard dolarů. Shromažďuje při tom velké množství dat, která zhodnotí při podnikatelské činnosti související s vyhledávací službou a reklamou na zařízeních Android, a i bez takových omezení by těžila z významných příjmů z reklamy umísťované do výsledků vyhledávání.

2) Nezákonné platby podmíněné tím, že výrobci předem a výhradně instalují službu Google Search

Společnost Google poskytla značné finanční pobídky některým z největších výrobců chytrých zařízení a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že v celé nabídce svých zařízení se systémem Android předem a výhradně nainstalují Google Search. Tím byla narušena hospodářská soutěž, jelikož se výrazně snížila motivace těchto společností k předinstalaci konkurenčních vyhledávacích aplikací.

Šetření Komise ukázalo, že konkurenční vyhledávač by nikdy nemohl výrobcům ani operátorům mobilní sítě kompenzovat ztrátu na platbách od společnosti Google a být zároveň ziskový. Je tomu tak proto, že i kdyby byl konkurenční vyhledávač předinstalován pouze na některých zařízeních, musely by výrobcům zařízení nebo mobilním operátorům kompenzovat ztrátu na příjmu od Googlu na všech zařízeních. V souladu s nedávným rozsudkem Soudního dvora EU ve věci týkající se společností Intel vzala Komise mimo jiné v úvahu podmínky, za nichž byly pobídky poskytnuty, jejich výši, podíl na trhu, na nějž se tyto dohody vztahují, a jejich trvání. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že od roku 2011 do roku 2014 bylo jednání Googlu protiprávní. V roce 2013 (poté, co se Komise začala touto záležitostí zabývat) začala společnost Google od požadavku postupně upouštět. Protiprávní jednání fakticky skončilo od roku 2014. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, podle nichž bylo poskytnutí finančních pobídek za výhradní předinstalaci Google Search u celé nabídky zařízení se systémem Android nezbytné.

Tvrzení Googlu, že platby za exkluzivitu jsou nezbytné k tomu, aby přiměly výrobce zařízení a provozovatele mobilních sítí vyrábět zařízení pro ekosystém Android, Komise odmítla.

3) Protiprávní překážka vývoji a distribuci konkurenčních operačních systémů Android Společnost Google bránila výrobcům zařízení v používání jakékoli jiné verze systému Android, která nebyla společností Google schválena (tzv. Android forks). Podmínkou toho, že budou výrobci moci na svá zařízení předinstalovat proprietární aplikace společnosti Google – včetně Play Store a Google Search – byl závazek, že nebudou vyvíjet ani prodávat jediné zařízení, které by běželo na Android forks.

Komise zjistila, že tohoto zneužívajícího jednání se Google dopouštěl od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android. Tímto jednáním se výrazně snížila možnost, aby vznikala a prodávala se zařízení která by běžela na jiných vývojových větvích Androidu. Komise například našla důkazy o tom, že jednání společnosti Google zabránilo tomu, aby několik významných výrobců testovalo a prodávalo zařízení fungující na alternativní větvi Androidu od společnosti Amazon (Fire OS).

Společnost Google tak rovněž uzavřela významný kanál, který konkurenti mohli využít k zavádění aplikací a služeb, zejména služeb všeobecného vyhledávání, jež by mohly být na zařízeních běžících na alternativních verzích Androidu předem instalovány. Jednání společnosti Google tak mělo přímý dopad na uživatele – znemožňovalo jim přístup k dalším inovacím a chytrým mobilním zařízením založeným na alternativních verzích operačního systému Android.

Jinými slovy, v důsledku těchto praktik to byla společnost Google – a nikoli uživatelé, vývojáři aplikací či trh – kdo určoval, kterým operačním systémům se bude dařit. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že tato omezení byla nezbytná k tomu, aby zabránila „fragmentaci“ ekosystému Android, a dospěla k závěru, že tato omezení nebyla opodstatněná. Google mohl jednak zajistit, aby byla zařízení, na nichž jsou instalované proprietární aplikace a služby Google, v souladu s jejími vlastními technickými požadavky a nemusel bránit vzniku nových alternativních větví Androidu. Zadruhé Google neposkytl žádný důvěryhodný důkaz, proč by alternativní vývojové větvě měla postihovat technická selhání nebo proč by na nich neměly aplikace běžet. Dopady nezákonných praktik společnosti Google

Ve svém rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že tyto tři typy zneužití dominantního postavení jsou součástí celkové strategie společnosti Google, jejím prostřednictvím chtěla v době, kdy význam mobilního internetu značně rostl, upevnit svou dominanci na trhu v oblasti všeobecného vyhledávání na internetu.

Zaprvé, praktiky společnosti Google upřely konkurenčním vyhledávačům možnost soutěžit na základě předností. Vázáním produktů si Google zajistil předběžnou instalaci svého vyhledávače a prohlížeče na prakticky všechna zařízení Android a platbami za exkluzivitu výrazně snížil motivaci k předinstalaci konkurenčních vyhledávačů. Google rovněž bránil vývoji alternativních větví kódu Android, na základě kterých mohla vzniknout platforma pro konkurenční vyhledávače, jež tak mohly těžit z většího internetového provozu. Strategie společnosti Google rovněž zabránila konkurenčním vyhledávačům, IP/18/4581 aby shromažďovaly více dat z chytrých mobilních zařízení, včetně dat o vyhledávání a poloze, což společnosti Google pomohlo při upevňování dominantního postavení jejího vyhledávače.

Praktiky společnosti Google rovněž poškodily hospodářskou soutěž a inovace v celé oblasti mobilních zařízení, nikoli jen ohledně internetového vyhledávání. Zabránily totiž tomu, aby ostatní mobilní prohlížeče s předinstalovaným prohlížečem Google Chrome účinně soutěžily. V neposlední řadě společnost Google bránila rozvoji alternativních větví kódu Android, které mohly dát vzniknout platformě pro ostatní vývojáře aplikací.

Důsledky rozhodnutí

Pokuta Komise ve výši €4 342 865 000 bere v úvahu trvání a závažnost protiprávního jednání. V souladu s pokyny Komise z roku 2006 pro výpočet pokut (viz tisková zpráva a MEMO) byla pokuta vypočítána na základě výše příjmu společnosti Google ze služeb spočívajících v umísťování reklamy do výsledků vyhledávání na zařízeních Android v zemích EHP. Ve svém rozhodnutí Komise požaduje, aby společnost Google své protiprávní jednání fakticky ukončila do 90 dnů od rozhodnutí.

Společnost Google musí minimálně upustit od tří uvedených praktik a nesmí se k nim vrátit.

Rozhodnutí rovněž požaduje, aby společnost Google upustila od jakýchkoli opatření, která by měla stejný nebo obdobný cíl či účinek jako výše uvedené praktiky. Toto rozhodnutí společnosti Google nebrání v tom, aby zavedla přiměřený, spravedlivý a objektivní systém, kterým zajistí správné fungování zařízení se systémem Android využívajících proprietárních aplikací a služeb společnosti Google, aniž však bude omezovat svobodu výrobců zařízení vyrábět zařízení běžící na jiných vývojových větvích Androidu. Je výlučnou odpovědností společnosti Google, aby rozhodnutí Komise dodržet. Komise bude pečlivě dodržování sledovat. Společnost Google je povinna Komisi průběžně o plnění povinností informovat.

Pokud společnost Google nebude rozhodnutí respektovat, bude čelit pokutě za jeho nedodržení až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu společnosti Alphabet, mateřské společnosti Googlu. Komise by musela takové nedodržení konstatovat v samostatném rozhodnutí. Pokuta by měla zpětnou platnost od data, od kterého měla společnost Google rozhodnutí dodržovat. Společnost Google může rovněž čelit občanskoprávním žalobám o náhradu škody, které mohou být podány u soudů členských států kteroukoli osobou či podnikem, jež byly protiprávním jednáním společnosti Google zasaženy.

Nová evropská směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel usnadňuje obětem jednání, které je v rozporu s hospodářskou soutěží, náhradu škody získat. Další případy týkající se společnosti Google V červnu 2017 uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení, kdy její vyhledávač poskytoval protiprávní výhodu její vlastní službě sloužící k porovnávání cen zboží. Komise v současné době aktivně sleduje, jak společnost Google toto rozhodnutí dodržuje. Komise rovněž nadále prošetřuje restrikce, kterými společnost Google omezila schopnost některých internetových stránek třetích stran zobrazovat reklamy ve vyhledávání od konkurentů společnosti Google (případ AdSense).

V červenci 2016 dospěla Komise k předběžnému závěru, že společnost Google zneužila ve věci AdSense svého dominantního postavení. Souvislosti Dnešní rozhodnutí je určeno společnosti Google LLC (dříve Google Inc.) a společnosti Alphabet Inc., mateřské společnosti Google. Komise zahájila řízení týkající se jednání společnosti Google v souvislosti s operačním systémem a aplikacemi Android v dubnu 2015 a v dubnu 2016 zaslala společnosti Google prohlášení o námitkách. Zneužívání dominantního postavení zakazuje článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 54 Dohody o EHP. Další informace o tomto šetření budou k dispozici na internetové stránce Komise věnované hospodářské soutěži, a to ve veřejném rejstříku pod číslem 40099.

Výrobce letadel Boeing ve čtvrtletí zvýšil zisk o 26 procent

[quote]Čistý zisk amerického výrobce letadel Boeing ve druhém čtvrtletí vzrostl o 25,7 procenta na 2,2 miliardy USD (48,3 miliardy Kč). Výsledky překonaly odhady analytiků a firma ve svém sdělení mírně zlepšila výhled příjmů na celý rok.[/quote]

Bez mimořádných položek zisk na akcii činil 3,33 dolaru. Analytici dotazovaní agenturou FactSet čekali zisk 3,25 dolaru na akcii. Příjmy stouply o pět procent na 24,26 miliardy USD (532,1 miliardy Kč) a rovněž překonaly odhady analytiků.

Příjmy divize komerčních letadel se zvýšily o jedno procento na 14,48 miliardy USD, analytici čekali výraznější nárůst. Dodávky letadel vzrostly o šest procent na 194 kusů. Tržby divize obranné a vesmírné techniky a bezpečnostních systémů stouply o devět procent na 5,59 miliardy USD.

Boeing mírně zlepšil odhad příjmů na letošní rok na 97 až 99 miliard USD z dosavadního odhadu 96 až 98 miliard USD. Aktualizovaný výhled je v souladu s odhady analytiků, kteří čekají příjmy 98 miliard dolarů. Výhled zisku firma nechala beze změny. Varovala však, že její zisková marže, tedy podíl zisku na tržbách, v obranné divizi bude nižší kvůli růstu nákladů na program tankovacího letadla KC-46.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář