[quote]Hlavní město plánuje od příštího roku zakázat na Vltavě kotvení lodí, které nebudou splňovat emisní normu Euro 5. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. U lodních motorů není na rozdíl od automobilů měření emisí povinné a lodě nepodléhají žádné kontrole, řada z nich má velmi staré motory produkující velké množství zplodin. Radní Jan Chabr (TOP 09) uvedl, že v rámci smluv na kotvení chce město zajistit také například to, aby plavidla nevypouštěla do řeky fekálie.[/quote]

„Vzhledem k tomu, že hlavní město nemá možnosti, jak regulovat lodní dopravu, můžeme pouze řešit pravidla pro kotvení lodí. Od 1. ledna 2021 tak na pražských březích nebudou moci kotvit lodě, které nebudou splňovat normu Euro 5,“ uvedl mluvčí. Opatření schválila ještě minulá politická reprezentace.

Radní Chabr tento týden uvedl, že město chce také zajistit, aby lodě na řece dodržovaly pravidla chování. Zmínil problém s vypouštěním fekálií, což je dáno i nedostatečnou infrastrukturou pražských břehů. Město proto podle něj zvažuje, že pořídí servisní plavidlo, které by právě odčerpání fekálií za poplatek pro plavidla zajišťovalo.

Vedení hlavního města si zlepšování kvality ovzduší vytyčilo jako jeden z důležitých bodů programu. Praha je po Ostravě druhým nejznečištěnějším městem v republice, přičemž až 80 procent znečištění produkuje doprava. Vedení magistrátu se proto chystá obnovit například plán zavedení nízkoemisní zóny, která by povolila vjezd do širšího centra města jenom autům s menšími emisemi. Rada prověří také možnost zpoplatnění vjezdu do centra, schválila zavedení MHD zdarma v době smogových situací a připravuje se vyhláška zakazující topení uhlím. Zastupitelstvo nedávno schválilo závazek, že se do roku 2030 v Praze sníží množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent a do roku 2050 bude metropole takzvaně bezuhlíková.

Zdroj : ČTK

[quote]Hlavní město chce mít do roku 2030 síť 5000 nabíjecích stanic pro elektromobily. Většinu chce magistrát vybudovat pomocí modernizace lamp pouličního osvětlení, další plánuje stavět firma PRE. Novinářům to dnes řekl radní Prahy pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Nyní je podle něj v metropoli asi 250 veřejných elektronabíječek. Pražský dopravní podnik (DPP) také plánuje vypsat tendr na nákup elektrobusů a buduje pro ně infrastrukturu.[/quote]

Chabr uvedl, že podle odhadů by v roce 2030 mělo být v republice cca 500.000 až 700.000 elektromobilů a dá se předpokládat, že nejméně pětina z nich bude jezdit v Praze. Město proto podle něj musí začít s budováním dostatečné nabíjecí infrastruktury.

Většina stanic by podle plánu metropole měla vzniknout v lampách veřejného osvětlení. „Kdybychom využili potenciál veřejného osvětlení, tak bychom mohli nabídnout 4500 nabíjecích míst,“ uvedl radní. To předpokládá výměnu kabelů k lampám tak, aby mohly vést vysoké napětí.

S výměnou kabelů na vybraných místech chce město podle Chabra začít na podzim, v první fázi magistrát vytipoval lokality na Vinohradech a na Smíchově. V prvním případě by měla být modernizace hotova v prvním čtvrtletí příštího roku, ve druhém v létě. Chabr uvedl, že modernizace se bude týkat vybraných oblastí, bude postupně pokračovat až do roku 2030 a mohla by vyjít na dvě až tři miliardy korun. „Jsou to zatím hrubé odhady, na konkrétní čísla by měla být hotová analýza v průběhu srpna,“ dodal.

Kromě toho bude nabíjecí stanice budovat také firma PRE, kterou město spoluvlastní. Podle Chabra momentálně vytipovává vhodná místa, kam by mohla nabíjecí stanice umístit.

Městská firma Operátor ICT pracuje také na tom, aby bylo možné k nabíjení od různých provozovatelů nabíječek využít jeden systém, například městskou kartu lítačka. Radní také řekl, že město zvažuje také možnost umístit nabíječky na pražské náplavky, aby mohly po Vltavě jezdit lodě na elektrický pohon.

Na rozvoji elektromobility se chce podílet i dopravní podnik. Elektrifikována bude autobusová linka 207, v letech 2020 až 2021 přijde na řadu linka 140. Pro kopcovitý terén plánuje podnik využívat bateriové trolejbusy, které se mohou nabíjet za jízdy. Takový se testuje na trase mezi Palmovou a Letňany. Jan Barchánek z DPP tento týden uvedl, že podnik plánuje letos vypsat zakázku na 14 dvanáctimetrových elektrobusů a následně na 15 bateriových trolejbusů. DPP plánuje také nákup hybridních autobusů, kombinujících naftový a elektrický pohon.

Firma ČEZ minulý týden uvedla, že v Česku je zhruba 400 dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Ministerstvo dopravy chce během příštích čtyř let podpořit z operačního programu Doprava vybudování okolo 500 dalších rychlodobíjecích stanic po celé ČR. Počet elektromobilů na českých silnicích se nyní blíží třítisícové hranici.

Zdroj : ČTK

[quote]Nový mýtný systém bude i přes rozšíření o zhruba 870 kilometrů silnic první třídy podle společnosti Kapsch méně efektivní než ten současný. Stávající provozovatel mýta zpochybňuje i očekávané příjmy z nového sytému. ČTK to dnes řekl mluvčí firmy David Šimoník, stanovisko ministerstva dopravy ČTK shání. Podle CzechTollu Kapsch mate veřejnost a samotný provoz nového mýta bude výrazně levnější než v současnosti.[/quote]

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) minulý týden uvedl, že nový satelitní systém vynese kolem 12 miliard korun. Loni zaplatily kamiony v Česku rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více.

Šimoník uvedl, že výběry z mýta pravidelně rostou. „Letos očekáváme roční výběr mýta na stávající zpoplatněné síti kolem 11,2 miliardy korun, v příštím roce bychom při pravidelném meziročním nárůstu atakovali 12 miliard,“ dodal. Ministerstvo tak podle něj zaplatí miliardy za nový systém, zvýší provozní náklady a nevybere ani korunu navíc.

„Současný provozovatel záměrně mate veřejnost. Provozní náklady na mýtný systém CzechToll budou 530 milionů korun ročně. To je jen třetina z toho, kolik stojí provoz mýtného systému dnes,“ upozornil mluvčí CzechTollu Miroslav Beneš. Provoz stávajícího 13 let starého systému by se navíc podle něj kvůli náročnější údržbě a opravám dále prodražoval.

CzechToll uvedl, že vybudování nového systému stálo 1,9 miliardy korun, dalších 5,3 miliardy bude stát desetiletý provoz. Zbylá částka z vysoutěžených 10,75 by měla pokrýt případné změny v systému, které by v budoucnu stát požadoval. „Ale podobné změny by si nechal zaplatit i Kapsch,“ podotkl Beneš. Provoz systému by tak beze změn měl vyjít celkově na 720 milionů korun ročně. Kapsch v médiích uváděl možnost provozu stávajícího systému za 890 milionů korun za rok.

Ministerstvo dopravy očekává, že rozšíření mýta o 870 kilometrů silnic první třídy navýší příjmy z mýtného zhruba o 1,5 miliardy korun. To Kapsch zpochybňuje. „Propočtem dopravních intenzit na konkrétních jedničkách spolu s mýtnými tarify se bude roční výběr pohybovat reálně kolem 900 milionů korun,“ podotkl Šimoník.

Rozšíření mýta je tak podle stávajícího provozovatele nehospodárné a peníze z mýta na silnicích prvních tříd zaplatí zejména místní podnikatelé či provozovatelé veřejné autobusové dopravy.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém nyní funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Satelitní systém zaváděný vítězem nového tendru nahradí dosavadní mikrovlnnou technologii a rozšíří se na dalších 870 kilometrů silnic první třídy.

Kremlík minulý měsíc řekl, že stát nezavede nulovou sazbu na silnicích první třídy, chce tak předejít zpochybnění mýtného tendru. Bezplatné používání žádaly kraje na 600 kilometrech silnic a uzavřely k tomu memorandum s Kremlíkovým předchůdcem ve funkci Danem Ťokem.

Zdroj : ČTK

[quote]Podnik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) upravil protihlukové stěny podél dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy v Moravskoslezském kraji, tak aby byly bezpečnější pro ptáky. ČTK to dnes sdělila mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Radka Nastoupilová. Vyjádření ŘSD ČTK zjišťuje.[/quote]

Šlo o většinu z protihlukových stěn, které během rozsáhlé akce v letech 2017 a 2018 zkontrolovali inspektoři ČIŽP spolu s pracovníky ŘSD. U 35 průhledných stěn, které byly buď polepeny jen siluetami dravých ptáků, nebo nebyly polepeny vůbec, tehdy ležely desítky mrtvých ptáků, zejména pěvců. Ptáci zahynuli poté, co do stěn narazili. Inspektoři zkontrolovali také čtyři stěny s pruhovými polepy.

„Kontroly potvrdily předpoklad, že protihlukové stěny bez pruhových polepů či matných „antigraffiti“ polepů znamenají pro letící ptáky značné nebezpečí, kdežto u stěn s pruhovými polepy je nebezpečí nárazu takřka úplně eliminováno,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Inspekce pak vyzvala ŘSD, aby udělalo opatření, která by nárazům ptáků do průhledných protihlukových stěnám zabránila. Viditelnost stěn pro ptáky mají zajistit svislé pruhové polepy nebo matná „antigraffiti“ úprava podle technických podmínek schválených ministerstvem dopravy.

Geuss uvedl, že letos inspekce ověřila, že ŘSD potřebná opatření udělalo. Výjimkou bylo několik úseků, které podnik s inspekcí předem projednal a kde stěny polepí letos.

Zdroj : ČTK