Potřeba kvalifikovaných pracovníků, kteří představují největší potenciál dalšího růstu firem i celé společnosti, výrazněji neklesá ani s rostoucí mírou automatizace většiny výrobních a logistických procesů. Postupující automatizace by však ve vyspělých zemích měla významně měnit podobu lidské práce s tím, že bude ubývat rutinních úkonů a přibývat práce úzce specializované. Firmy tak stojí stále častěji před problémem, jak zaujmout zkušené odborníky se speciálním středo a vysokoškolským vzděláním, kteří jsou typicky výrazně náročnější při výběru pracovního prostředí, méně ochotní každodenně cestovat na delší vzdálenost za prací a mají celkově vyšší požadavky na kvalitu vlastního života. Jak se novým požadavkům na podobu pracovního prostředí přizpůsobují developerské společnosti, jež dnes ve svých současných projektech vytvářejí podobu pracovního prostředí nadcházejících 20-30 let?

Na developerech dneška do značné míry závisí podoba naší ekonomiky zítřka; Podle toho, jaké zázemí budou mít k dispozici, budou či nebudou firmy nabízející atraktivní výrobní programy mít zájem podnikat právě v ČR. Souhlasíte?

Naprosto. Dokonce bych to formuloval tak, že musíme být do té míry vizionáři, abychom dokázali inspirovat současné klienty k inovativním řešením a předvídat požadavky klientů v blízké budoucnosti. Což znamená nejen sledovat nejnovější trendy, ale spíše se aktivně podílet na jejich vytváření. Kdybychom neměli v Plzeňském kraji kvalitně připravený Panattoni Park Stříbro s již rozvinutou infrastrukturou a řadou rozběhnutých chytrých provozů, výrobce vysokozdvižných vozíků KION Group by možná umístil svůj výrobní závod raději v Polsku. A nebýt Panattoni Park Prague Airport I u Dobrovíze, do Česka by patrně vůbec nepřišel Amazon. Příklad Amazonu je důležitý i z jiného pohledu. Následně po úspěšném spuštění provozu distribučního centra u Dobrovíze, Amazon otevřel i své kanceláře pro stovky expertů s vysokoškolským vzděláním v Praze. Tyto korporátní kanceláře zajišťují podporu celoevropskému chodu společnosti Amazon.

Jak dnes vypadají projekty připravené na budoucnost? Co musí splňovat s ohledem na požadavky firmy a co od moderních výrobních a logistických firem jako svého pracovního prostředí očekávají, resp. budou očekávat zaměstnanci?

To je hodně důležitá otázka, protože o Průmyslu 4.0 všichni hodně mluví, ale málokdo dokáže popsat, jak vypadá v praxi. Obecně se dá říct, že haly dle tohoto konceptu už fungují více jako počítače než jako mechanické fabriky. Jsou to technologiemi naplněné provozy, které vynikají především flexibilitou a vysokou efektivitou. Představte si třeba, že můžete v návaznosti na přání klienta i několikrát za den upravit či zcela změnit výrobní program. To bylo v minulosti nemyslitelné. A podle těchto parametrů vypadá i infrastruktura průmyslové zóny. Napojení na vysokorychlostní internet, propracovaná koncepce spolupráce s univerzitami už ve fázi přípravy projektu či dostupná veřejná doprava a nabídka kvalitního ubytování pro zaměstnance – to je jen několik požadavků, které dnes developer musí řešit. Nedílnou součástí těchto projektů jsou samozřejmě i prvky udržitelného rozvoje jako například solární panely, dobíjecí stanice pro elektromobily apod.

Věříte, že změny v infrastruktuře mohou přispět k tomu, aby se v budoucnu u nás namísto provozů s nízkou přidanou hodnotou a poptávkou po nekvalifikované a mnohdy nepříliš kvalitní pracovní síle etablovaly nově firmy orientované na hi-tech výzkum, vývoj a výrobu pro nejnáročnější světové trhy?

Určitě ano, high-tech výrobce přeci nepůjde někam, kde na tak sofistikovaný provoz vůbec nejsou připravení. Je však třeba si uvědomit, že to zdaleka není jediné kritérium. Když poslouchám nadšené debaty o výzkumu a vývoji, vždy upozorňuji na to, že je třeba se k tomuto segmentu v dané lokalitě teprve propracovat přes ty méně sofistikované provozy. Proto nemám rád, když se mluví s despektem o tzv. „montovnách“, které asi mají reprezentovat tyto méně rozvinuté výrobní programy. Je třeba si uvědomit, že nyní dochází v České republice díky zvyšování mezd teprve k plnému nástupu Průmyslu 3.0 – automatizace a robotizace. Výrobní programy, kde není možné využít těchto prvků, budou muset dále do levnějších ekonomik. Tento trend je vidět i v Německu, kde méně sofistikované výrobní programy nahrazují již výrobní programy výhradně v Průmyslu 3.0 a jen firmy, které tento přechod zvládnou, přechází nyní na Průmysl 4.0. V naší zemi je nutná podpora všem již u nás působícím společnostem, které jsou připraveny implementovat Průmysl 3.0, protože velice pravděpodobně tyto firmy budou schopny rychle nasazovat prvky Průmyslu 4.0. Jde o přirozený vývoj, který ovšem klade s příchodem nové generace zcela nové požadavky. Zahraniční investoři i lokální start-up firmy, pečlivě sledují nabídku vhodných lokalit pro své budoucí high-tech provozy a obávám se, že České republice ujel v této oblasti vlak. Příprava vhodného prostředí pro Průmysl 4.0 leží na bedrech nejen developerů, ale i státní správy a samosprávy v daných lokalitách.

Jaká je naděje, že se pracovní příležitosti z předměstí a okolí hlavních silničních tahů přesunou – již zbavené negativních vlivů na životní prostředí – opět do měst, která se doposud spíše vylidňují a jejich mnohdy po generace budovaná infrastruktura jen těžko hledá moderní uplatnění ….. ?

Paradoxně má Česká republika v této oblasti oproti okolním státům konkureční výhodu v dosud často nevyužitých brownfieldech. Ty leží často přímo v městských aglomeracích a při „chytré“ revitalizaci se mohou stát ideální lokalitou pro vznik high-tech provozů.  Bude to, ale běh na dlouhou trať. Protože ať už budou moderní výrobní či logistické areály sebechytřejší, vždy je bude třeba zásobovat kapacitní dopravou. A ta bez koncepčního přístupu k dopravní infrastruktuře ze strany místní samosprávy, bude brzdou rozvoje v této oblasti. Panattoni již nyní připravuje několik městských průmyslových zón, které dokážou nabídnout kvalitní prostory pro investory a zároveň nepředstavují významnou ekologickou zátěž. Dokonce bych řekl, že často pomohou dané lokalitě životní prostředí i zlepšit – vždyť jde z většiny o městské brownfieldy vyžadující sanaci.