Domů Blog Strana 1016

Co se tento týden událo v logistickém světě?

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“14016″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

3 zprávy z EU z 5. září

[quote]Ve středu 12. září 2018 přednese předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svou zprávu o stavu Unie v Evropském parlamentu. Letošní projev předchází evropským volbám v roce 2019 a uprostřed probíhající debaty o budoucnosti Evropské unie 27 členských států. Předseda Juncker se očekává, že předloží další konkrétní kroky směřující k budování „větší jednotné, silnější a demokratické unie „, což bylo téma jeho adresy z roku 2017.[/quote]

V minulém roce přednesl prezident Juncker svou vizi o tom, jak by se mohla Evropská unie vyvíjet do roku 2025. Tento projev byl doprovázen konkrétními iniciativami týkajícími se demokracie, obchodu, screeningu investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu a ochrany údajů a okamžitě uvedla slova do činnosti. V letošním roce přednese prezident návrhy, které budou mít pro občany pozitivní výsledky v době kongresu v Sibiu v květnu 2019.

Souvislosti
Předseda Evropské komise každoročně v září předává Evropskému parlamentu své stanovisko o stavu Unie a zhodnotí výsledky minulého roku a předkládá priority pro příští rok. Uvádí také, jak se bude Evropská komise zabývat nejnaléhavějšími výzvami, jimž Evropská unie čelí, a jeho myšlenkami na formování budoucnosti Evropské unie. Po tomto vystoupení následuje plenární rozprava s poslanci Evropského parlamentu. První zpráva o stavu Unie byla doručena v roce 2010 po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Tento projev je také začátkem dialogu s Evropským parlamentem a Radou o přípravě pracovního programu Komise na rok 2019. Zakotvená v Lisabonské smlouvě je řeč o stavu Unie stanovena v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropskou unií a Evropskou unií v roce 2010. Evropský parlament a Evropskou komisi, která od prezidenta žádá, aby předal předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady dopis s úmyslem vysvětlit podrobnosti o opatřeních, která Evropská komise hodlá přijmout prostřednictvím právních předpisů a dalších iniciativ.

Ve středu 12. září 20:00 v 9:00 přednese předseda Komise Jean-Claude Juncker svůj projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Událost bude vysílána živě na EbS a rozšířený živý projev bude rovněž k dispozici na stránce Facebooku Komise.

Evropská občanská iniciativa: Komise zaregistruje evropskou občanskou iniciativu „Skoncujme s érou klecí“

Kolegium komisařů rozhodlo 5. září registraci nové evropské občanské iniciativy s názvem „Skoncujme s érou klecí“ („End the Cage Age“). Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy usilují o ukončení „nelidského zacházení se zvířaty“ chovanými v klecích. Organizátoři žádají Komisi, aby předložila návrh právních předpisů zakazujících používání: klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy, porodních kotců pro prasnice, stání pro prasnice a individuálních kotců pro telata, pokud již nejsou zakázány.

Skutečnost, že se Komise rozhodla iniciativu zaregistrovat, znamená pouze tolik, že je z právního hlediska v pořádku. Komise v této fázi ještě neprovedla analýzu podstaty návrhu.

K registraci této iniciativy dojde 11. září 2018 a začne tak roční proces, během kterého budou organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Pokud tato iniciativa během jednoho roku získá jeden milion prohlášení o podpoře z alespoň sedmi členských států, bude na ni muset Komise během tří měsíců reagovat. Komise rozhodne, zda žádosti vyhoví, či nevyhoví, v obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie. Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů EU z alespoň jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní předpisy v určité oblasti, která je v její působnosti.

Podle podmínek přípustnosti, které jsou obsaženy v nařízení o evropské občanské iniciativě, nesmí navrhovaná iniciativa zjevně spadat mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu, nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Rozpočet EU: Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020

Dne 6. září komisařka pro regionální Corina Creţu cestuje do Prahy, kde se setká s českým předsedou vlády Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.

Komisař se rovněž setká s členy Výboru EU a Výboru pro regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výboru Senátu EU pro. Komisařka Creţu řekla: „Moje návštěva se zaměří na náš návrh politiky soudržnosti na období 2021-2027 a co to znamená pro Českou republiku.“ Fondy EU budou i nadále hnací silou inovací a technologické modernizace v České republice. globální ekonomiky bude politika soudržnosti nadále dává českým regionům správný impuls, aby mohli ještě více růst a utvářet pro své obyvatele lepší budoucnost.

Příloha IP/18/3885 z 29.května

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU a jeden z jejích nejkonkrétnějších projevů solidarity.

Ekonomika EU nabírá znovu na síle, ale je zapotřebí další investiční úsilí k řešení přetrvávajících rozdílů mezi členskými státy i uvnitř členských států samotných. S rozpočtem ve výši 373 miliard eur[1] v závazcích na období 2021–2027 má budoucí politika soudržnosti investiční sílu pomoci tyto rozdíly překlenout. Zdroje budou nadále směřovat do regionů, které nejvíc potřebují dohnat zbytek EU. Současně zůstane významnou, přímou vazbou mezi EU a jejími regiony a městy.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl:

„Během příštího desetiletí bude politika soudržnosti pomáhat všem regionům modernizovat jejich průmysl a investovat do inovací a přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku. Kromě toho náš návrh přispěje k dalšímu rozvoji příznivého podnikatelského prostředí v Evropě, protože nastavuje správné podmínky pro růst, vytváření pracovních míst a investice.“

Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu řekla:

 „Dnes navrhujeme politiku soudržnosti pro všechny regiony, která nenechá nikoho pozadu. Koncipovali jsme ji pružnější, aby bylo možné přizpůsobit se novým prioritám a lépe chránit naše občany. Rovněž jsme zjednodušili pravidla, což bude ku prospěchu všech, od malých podniků a podnikatelů až po školy a nemocnice, které získají snadnější přístup k finančním prostředkům.“

Hlavní prvky návrhu Komise pro modernizovanou politiku soudržnosti jsou tyto:

  1. Zaměření na klíčové investiční priority, kde může EU nejvíce pomoci: Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti půjde na inovace, podporu malých podniků, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Rovněž bude směřovat do přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku a na boj proti změně klimatu, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody.
  2. Politika soudržnosti pro všechny regiony a individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji:
  • Investice do všech regionů: Regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – budou i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. Investice v rámci politiky soudržnosti budou stále směřovat do všech regionů, protože mnoho z nich v různých částech Evropy – i v bohatších členských státech – se potýká s dokončením průmyslové transformace, bojuje proti nezaměstnanosti a vyrovnává se s globalizovanou ekonomikou.
  • Individuální přístup:Politika soudržnosti zachovává 3 kategorie regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Aby se snížily rozdíly a aby mohly regiony s nízkými příjmy a nízkým růstem dohnat ostatní, zůstává rozhodujícím kritériem pro přidělování prostředků HDP na obyvatele. Kromě toho mají lépe odrážet realitu v praxi nová kritéria – nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.
  • Místní vedení:Politika soudržnosti na období 2021–2027 představuje Evropu, která posiluje, díky podpoře lokálně vedených strategií rozvoje. Do řízení finančních prostředků EU budou více zapojeny místní, městské a územní orgány a větší míra spolufinancování zvýší odpovědnost za projekty financované EU v regionech a městech. 
  1. Méně početná, jasnější a stručnější pravidla a pružnější rámec:
  • Zjednodušení přístupu k prostředkům:Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.
  • Jeden soubor pravidel: Na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“) se bude vztahovat jen jeden soubor pravidel, což usnadní život programovým správcům fondů EU. Tím se rovněž umožní synergie, například mezi fondy politiky soudržnosti a Azylovým a migračním fondem při tvorbě místních strategií integrace migrantů. Tento rámec rovněž umožňuje účinnější propojení s jinými prostředky ze souboru nástrojů rozpočtu EU; členské státy se mohou například rozhodnout převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do programu InvestEU.
  • Přizpůsobení se potřebám:Nový rámec rovněž kombinuje stabilitu nezbytnou pro dlouhodobé plánování investic s náležitou úrovní flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou pro poslední 2 roky období financování v programech zapotřebí změny a mezi programy fondů EU budou možné omezené převody zdrojů. 
  1. Posílení vazby na evropský semestr pro zlepšení investičního prostředí v Evropě:Komise navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem, vytvořit v Evropě prostředí příznivé pro růst a podnikání, aby investice EU i vnitrostátní investice mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Tato větší podpora strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti zajistí plnou doplňkovost a koordinaci s novým, posíleným programem na podporu reforem.

Další kroky

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, když vůbec poprvé předložila dne 2. května svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise dnes rovněž zveřejňuje příděly na politiku soudržnosti pro členské státy jak v běžných, tak i ve stálých cenách roku 2018 (viz příloha).

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly přinášet výsledky v praxi co nejdříve.

Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas; mnoho škol, které potřebují renovaci, by na ni muselo čekat, lékařské vybavení by bylo do nemocnic dodáno pozdě nebo malé podniky by musely plánovat investice bez potřebné jistoty.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Další informace

Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: Otázky a odpovědi

PŘÍLOHA

Příděly na politiku soudržnosti na období 2017–2020

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, neboť poprvé předložila svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU dne 2. května v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise rovněž zveřejňuje veškeré relevantní údaje pro různé výdajové programy v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci) a stálých cenách roku 2018.

Síť zpoplatněných komunikací se příští rok rozšíří o 38 kilometrů

[quote]Příští rok se síť zpoplatněných komunikací rozšíří o téměř 38 kilometrů. Dálniční známky si řidiči budou muset nově obstarat pro jízdu na nově zprovozněných úsecích dálnice D3 a D1. Vyplývá to z návrhu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Celkově by tak příští rok mělo být zpoplatněno 1005 kilometrů dálnic.[/quote]

Nově budou dálniční kupony povinné na úseku o délce 24 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a obcí Úsilné, a také na téměř 14kilometrovém úseku dálnice D1 Žernov-Lipník nad Bečvou.

V minulých letech ministerstvo dopravy rozsah zpoplatněných úseků naopak snižovalo. Od letošního roku mohou řidiči bez dálničního poplatku jezdit například po dálnici D6 z Chebu do Karlových Varů nebo po jihočeské D3 u Veselí nad Lužnicí. Bez poplatku jsou letos také dálnice D55 kolem Otrokovic, D52 u Pohořelic a část D46 u Hněvotína. V předchozích letech se síť snížila o dalších zhruba 145 kilometrů. Celkem je nyní od poplatku osvobozeno 180 kilometrů dálnic, což je 14 procent české dálniční sítě.

Ceny známek zůstanou příští rok stejné jako letos. Motoristé zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní. Z loňské emise dálničních známek stát získal 4,97 miliardy korun.

Ministr dopravy Dan Ťok ve středu uvedl, že od roku 2021 budou klasické kupony nahrazeny elektrickými. Stát by tím mohl ušetřit desítky milionů korun.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.

Zdroj: ČTK

Dopravní fakulta chystá v Pardubicích studium letecké dopravy

[quote]Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice připravuje otevření nového studijního oboru. V Pardubicích by se měla studovat i letecká doprava. ČTK to řekl při předvedení nové barevné podoby lokomotivy 151.006 k výročí 25 let založení fakulty děkan Libor Švadlenka.[/quote]

,,Zatím jsme jako první počin při rozvoji letecké dopravy na fakultě získali certifikáty na školení techniků údržby a na výcvik pilotů. Jsme schopni na komerční bázi nabízet výcvik této kvalifikace,“ uvedl Švadlenka.

Fakulta může už teď školit zájemce o profesní zkoušky, na jejichž základě pak získají profesní licenci. Teoretickou průpravu zajišťuje škola, praktický výcvik poskytují průmysloví partneři. Fakulta také spolupracuje s výrobci letadel, které praktický výcvik dělají. Teoretické vzdělání mají studenti zdarma, praktickou výuku si musí uhradit. Například pilotní průkaz na dopravní letadlo stojí kolem 800.000 korun.

Podle Švadlenky chce fakulta rozvíjet i dosavadní obory, mezi něž patří kromě silniční a železniční dopravy například dopravní stavitelství nebo elektronické systémy v dopravě. Absolventi se uplatňují u Českých drah a dalších železničních přepravců či v logistických firmách, ale i ve společnostech zabývajících se konstrukcí silničních a drážních vozidel nebo výrobou takzvané elektrické výzbroje dopravních prostředků. Další nacházejí místo ve firmách zaměřených na dopravní stavby.

Dopravní fakulta, která nese jméno projektanta a stavitele železničních tratí z 19. století Jana Pernera, oficiálně zahájila činnost ke dni 1. dubna 1993 na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, dnešní Univerzitě Pardubice. Po vzniku samostatné České republiky byla část výuky a akademického potenciálu z Vysoké školy dopravy a spojů ze Žiliny přenesena do Pardubic, kde vznikla dopravní fakulta.

Zdroj: ČTK

SIG a kompozitní obaly pro mikrovlnný ohřev

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Společnost SIG patří k předním výrobcům kompozitních obalů aseptického i neaseptického provedení. S nápojovými kartony tohoto giganta se ostatně lze běžně setkat i na českém trhu. Inovativní obal na sojové mléko společnost představila na jihokorejském trhu. Kromě inovativního designového provedení, je jeho benefitem i možnost mikrovlnného ohřevu.[/quote]

Jihokorejské mlékárna Seoul Dairy Cooperative (SDC) uvedla na trh nové sojové mléko ‘Achimae’ Soymilk („Ranní“ sojové mléko). Sójový mléčný nápoj s proteinem z cizrny, může být používán jak na teplé snídaně, tak i on-the-go snídaně.

Mléko v aseptickém kompozitním obalu lze ohřívat v mikrovlnce

Jedná se o první produkt aseptické kartonové sady obalů určených pro mikrovlnný ohřev, který se objeví v regálech obchodů v inovativním balení Heat & Go společnosti SIG.

Karton lze ohřát až na 60 ° C, i když pro většinu nápojů je z hlediska jejich chutě optimální ohřev na 50 ° C. Konstrukce obalu počítá i s případnou chybou při ohřevu, takže pokud by byl výrobek v mikrovlnné troubě přehřátý, byl by uvolněn přebytek tlaku s postupným otevřením horního utěsnění, které by zabránilo náhlému roztrhnutí či prasknutí obalu.

Nápoje mohou být plněny do kartónových krabic  Heat & Go na standardních plnicích strojích SIG, u kterých se provede pouze jednoduchá úprava.

Asijský tržní potenciál

Poptávka po teplých nápojích, především v Asii, se zvyšuje. Řešení balení Heat & Go přináší tedy nové tržní příležitosti pro nápoje jako mléko, džusy, čaje, náhražky mléka či další inovativní produkty.

Zdroj: Syba

Ligneta v Chodově představila nové autobusy na plyn

[quote]Dopravní společnost Ligneta v Chodově představila osm nových nízkopodlažních autobusů s pohonem na zemní plyn. Nové vozy nahradí starší naftové autobusy ve vozovém parku společnosti. Nové modely jsou ekologičtější a jejich provoz je méně nákladný. Na jejich pořízení získala firma Ligneta dotaci z programu IROP, řekl ČTK ředitel Lignety Petr Schmid. Firma Ligneta zajišťuje pro Chodov linkovou dopravu.[/quote]

,,Jedná se o nejmodernější techniku, vybavenou současnou technologií, která je obvyklá v Evropě. Celková investice byla 50 milionů. Autobusy poprvé vyjedou v září na linky v okolí Chodova,“ řekl Schmid.

Nové autobusy jsou nízkoemisní.

Podle starosty Chodova Patrika Pizingera ocení lidé především to, že nové autobusy jsou velmi tiché a vůbec nezapáchají.

,,Samozřejmě tu bude velký přínos i pro životní prostředí,“ řekl starosta.

Celou investici zajistila firma Ligneta s přispěním dotace, město se na ní nepodílelo. Linkovou dopravu společnost pro město zajišťuje v rámci závazku veřejné služby, ani na ni Chodov nijak nepřispívá.

Ligneta v Chodově dlouhodobě provozuje autobusové nádraží. Zajišťuje spojení do Karlových Varů a přilehlých obcí.

Zdroj: ČTK

Klasické dálniční kupony zmizí, od roku 2021 budou elektronické

[quote]Dálniční kupony nahradí v roce 2021 elektronické známky. Na twitteru to oznámil ministr dopravy Dan Ťok. Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje úsporu za tisk a distribuci kuponů v řádech desítek milionů korun.[/quote]

,,V roce 2021 se s klasickými známkami konečně rozloučíme, dálniční poplatek zaplatíme elektronicky jako na Slovensku nebo v Rakousku,“ uvedl Ťok.

Řidiči tak k úhradě poplatku budou využívat internet a mobilní aplikace. Rovněž odpadne povinnost mít u sebe potvrzení o úhradě. Elektronické kupony by měly zabránit padělání a kontroly pomocí automatických kamer budou mít za úkol zajistit, aby řidiči nejezdili bez zaplacení.

Ťok zároveň na twitteru ukázal podobu kuponů pro příští rok. Ministerstvo dopravy již dříve uvedlo, že jejich ceny zůstanou stejné jako letos. Motoristé tak příští rok zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní. Z loňské emise dálničních známek stát získal 4,97 miliardy korun.

Dálniční kupony je možné koupit ve všech provozovnách České pošty, na čerpacích stanicích, na hraničních přechodech a na jiných místech poskytujících služby pro motoristy.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.

Zdroj: ČTK

Liftago chce do konce roku expandovat do všech krajských měst

[quote]Česká přepravní platforma Liftago plánuje do konce roku expandovat do všech krajských měst. Plány firmy novinářům představil ředitel společnosti Ondřej Krátký. Dosud Liftago působilo v pěti českých městech, nově začala firma jezdit v Ústí nad Labem, Plzni a Českých Budějovicích. Liftagu na českém trhu konkurují zejména zahraniční služby jako Uber a Taxify. Proti těmto firmám v Praze opakovaně protestovali řidiči klasických taxislužeb.[/quote]

Podle Krátkého společnost s expanzí dosud vyčkávala a soustředila se na vlastní technologický vývoj. „Na větší expanzi jsme dosud nenacházeli kapacitu ani prostředky. To se ale změnilo,“ řekl s tím, že během následujících měsíců by měla platforma fungovat ve všech krajských městech. Výjimkou nejspíš budou Karlovy Vary, kde platforma působí sezonně během filmového festivalu. V nových městech chce firma postupně začínat alespoň s 20 řidiči.

Liftago dosud působilo v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a částečně v Bratislavě. Krátký uvedl, že aktivně pro společnost jezdí zhruba 1500 profesionálních řidičů, registrovány jsou až 3000.

Liftago je na tuzemském trhu konkurencí alternativních přepravních platforem ze zahraničí. Jednou z nich je americký Uber, jehož služeb v Praze využívá podle informací firmy 300.000 lidí. Aktivních řidičů má Uber kolem 2000. Loni americká firma působila krátce v Brně. Její fungování ve městě však zakázal soud. I přes zrušení zákazu se Uber z Brna stáhnul.

Estonský Taxify letos naopak v létě rozšířil aktivity do dalších čtyř měst. Vedle Prahy, kde společnost začala jezdit v roce 2015, expandoval Taxify do Ostravy, Olomouce, Plzně a Českých Budějovic. Pro společnost jezdí v Česku několik stovek řidičů.

Liftago bylo založeno v roce 2012 a podle informací firmy jejich služeb využívá přes 300.000 zákazníků ročně. Firma využívá výhradně služeb licencovaných řidičů.

Pražští taxikáři na protest proti působení Uberu a Taxify v hlavním městě několikrát blokovali dopravu. Uber argumentoval tím, že není taxislužbou, ale že zprostředkovává spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky. To taxikáři odmítají.

Zdroj: ČTK

Zpátky ve škole: Díky programu EU dostávají žáci ve školách mléko, ovoce a zeleninu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]S novým školním rokem započne v zúčastněných zemích znovu program EU zaměřený na dodávání ovoce, zeleniny a mléka do škol. Zdůraznila to ve svém prohlášení Evropská komise. Součástí projektu EU, který má mezi dětmi propagovat zdravé stravovací návyky, jsou nejen distribuce ovoce, zeleniny a mléčných výrobků, ale také zvláštní vzdělávací programy, jež by měly žáky naučit, jak je kvalitní výživa důležitá, a vysvětlit jim, jak se jídlo vyrábí. Počet zúčastněných škol roste a iniciativa pro zdravé stravovací návyky se tak ve školním roce 2017/2018 dostala k více než 30 milionům dětí v celé Evropské unii.[/quote]

Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan k tomu uvedl:

Je důležité vědět, kde se naše potraviny berou, a seznámit se s tvrdou prací, která s tím souvisí. Pomocí projektů EU zaměřených na školy se děti nejenom obeznámí se zemědělstvím a produkcí potravin, ale také ochutnají kvalitní produkty, jejichž výživová hodnota jim prospívá. Na zdravé stravování není nikdy příliš brzy! 

Každý školní rok se na ovoce a zeleninu vynakládá 150 milionů eur a na mléko a mléčné výrobky 100 milionů eur. Ačkoli je účast dobrovolná, zapojit se do celého programu nebo se připojit k jeho části se rozhodly všechny členské státy EU. Na školní rok 2018/19 schválila Evropská komise příděly pro všech 28 účastnících se členských států v březnu 2018. Členské státy mají také možnost v rámci financování režimu navýšit podporu EU prostřednictvím vnitrostátních finančních prostředků.

Při výběru dodávaných produktů hrají roli zdravotní a ekologická hlediska, sezónnost, rozmanitost a dostupnost. Členské státy mohou navíc podporovat lokální nebo regionální produkty, ekologickou produkci, krátké dodavatelské řetězce, přínos pro životní prostředí a jakostní produkty.

Distribuci ovoce, zeleniny a mléka doprovází řada nejrůznějších vzdělávacích aktivit pro děti školního věku. Téměř všechny země zřídily výbory za účasti orgánů a zúčastněných stran z řad zemědělců, zdravotníků i pedagogů. Mnohé z nich se v průběhu školního roku setkávaly a dohlížely na činnost.

 

Výtah z finančního ustanovení ovoce a mléka do škol.

  1. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené částku 250 milionů EUR na školní rok. V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora: a) v pňípadě ovoce a zeleniny 150 milionů EUR, b) v případě mléka 100 milionů EUR na školní rok.
  2.  Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria: a) počet dětí ve věku od šesti do deseti let v dotčeném členském státu; b) míra rozvoje jednotlivých regionů v dotčeném členském státu, tak aby byla zajištěna vyšší podpora méně rozvinutým regionům a menším ostrovům v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 229/2013; a c) v případě mléka do škol se kromě kritérií uvedených v písmenech a) a b) zohlední dosavadní využívání podpory Unie na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem v minulosti. Příděly podpory pro dotčené členské státy zajistí vyšší podporu nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování EU tak, aby se zohlednila jejich zvláštní situace, pokud jde o zajišťování dodávek produktů a výrobků, a aby se podpořilo vzájemné zajišťování dodávek produktů a výrobků mezi nejvzdálenějšími regiony nacházejícími se ve vzájemné zeměpisné blízkosti. Příděly podpory přidělené pro mléko do škol na základě kritérií uvedených v tomto odstavci zajistí, že všechny členské státy budou oprávněny obdržet alespoň minimální výši podpory Unie na dítě ve věkové skupině uvedené v prvním pododstavci písm. a). Výše této podpory nesmí být nižší než průměrné využití podpory Unie na dítě ve všech členských státech v rámci projektu mléko do škol, jenž se uplatňoval před 1. srpnem 2017. Opatření týkající se stanovení předběžných a definitivních přídělů podpory a přerozdělení podpory Unie pro ovoce a zeleninu do škol a pro mléko do škol přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. L 135/6 CS Úřední věstník Evropské unie 24.5.2016 3. členské státy, které se chtějí účastnit školního projektu, podají každý rok žádost o podporu Unie, přičemž upřesní požadovanou výši podpory na ovoce a zeleninu do škol a požadovanou výši podpory na mléko do škol, které chtějí distribuovat. 4. Nepřekročí-li celkový limit ve výši 250 milionů EUR stanovený v odstavci 1, je možno zbylé částky přerozdělit.

Slovenský ministr nabídl sdílení limuzíny, propaguje omezení aut

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Slovenský ministr dopravy Arpád Érsek nabídl veřejnosti, že ve vládní limuzíně sveze zájemce, kteří z jihu Slovenska dojíždějí do Bratislavy za prací. Jde o součást kampaně za snížení počtu vozidel na silnicích, státní železniční dopravce ZSSK zase propaguje příměstské vlaky.[/quote]

S příchodem nového školního roku se doprava na silnicích v Bratislavě a v jejím okolí zahustila, v dopravní špičce se tam mimo prázdnin, víkendů a svátku tradičně vytvářejí zácpy. Situaci v příštích měsících ještě zhorší nová omezení kvůli výstavbě dálničního obchvatu Bratislavy a rekonstrukce vytížené dálnice D1 od hlavního města do Trnavy na západě země.

,,Se mnou se rovněž někdo může svézt. I vy se držte toho, že vezmete souseda nebo někoho, abyste neseděli sami v autě,“ řekl Érsek ke kampani pod názvem Jedu jinak. Zájemci o jízdu s ministrem ve vládní limuzíně budou losováni.

Slovenský ministr dopravy Érsek bydlí v jihoslovenském městě Šamorín, které je od centra Bratislavy vzdáleno zhruba 25 kilometrů. Mezi oběma městy vyrostlo v uplynulých letech mnoha nových obytných lokalit a jízda autem z tohoto směru do slovenské metropole patří k nejkomplikovanějším.

Podle ministerstva dopravy ve většině případů se v osobních autech vozí jen řidič. Pokud by lidé sdíleli vozidla, mohlo by to omezit dopravní zácpy ve slovenské metropoli.

Érsek rovněž propagoval cestování veřejnou dopravou nebo na kole.

,,Já musím jít příkladem. Já rovněž pojedu jinak, jednou autobusem, jednou vlakem,“ uvedl ministr, který cestoval vlakem.

Kampaň s cílem propagovat vlakovou dopravu zase rozběhl železniční dopravce ZSSK, který v červnu přidal do grafikonu nové příměstské vlaky. Kromě Bratislavy se kampaň ZSSK zaměří i na další větší slovenská města Košice a Žilinu. Nové spoje v Bratislavě a okolí v srpnu zase spustil tamní regionální autobusový dopravce.

Slovenská metropole ovšem nemá ve svých okrajových částech vybudována větší záchytná parkoviště, na které by navazovala síť městské hromadné dopravy. Právě taková infrastruktura by podle odborníků rovněž mohla pomoci snížit počet aut v samotném městě.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář