[quote]Evropská komise svůj návrh postupu proti nekalým obchodním praktikám. [/quote]
Nekalými obchodními praktikami se rozumí postupy mezi podnikatelskými subjekty, které se vymykají dobrým zvykům obchodního styku, jsou v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání a zpravidla bývají jednostranně uplatňovány jedním obchodním partnerem vůči druhému. Potravinový řetězec je z hlediska nekalých obchodních praktik mimořádně zranitelný, a to kvůli velkým rozdílům ve vyjednávací síle.
Evropská komise se nekalými obchodními praktikami v potravinovém řetězci zabývá již několik let. V letech 2009 a 2014 byla k tomuto tématu zveřejněna sdělení a v lednu 2016 Komise ve zvláštní zprávě konstatovala, že dochází k pozitivním změnám, jejichž cílem je tyto praktiky v dotčeném odvětví řešit. Opatření přijímaly členské státy a problému se začal věnovat i soukromý sektor v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. V té době se mělo za to, že unijní předpisy nejsou v této oblasti nutné, nicméně Komise i tak přislíbila, že před koncem svého mandátu jejich potřebnost ještě jednou posoudí ve světle pozdějšího vývoje.
V listopadu 2016 předložila pracovní skupina pro zemědělské trhy (nezávislá odborná skupina na vysoké úrovni zřízená Evropskou komisí) zprávu s názvem „ Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“. Tato pracovní skupina kromě jiného doporučila, aby EU v případě zemědělských produktů nekalé obchodní praktiky regulovala.
Počátkem roku 2018 dokončila Komise bilancování dosavadního vývoje, pokud jde o nekalé obchodní praktiky v členských státech a v rámci soukromého sektoru a shledala, že očekávání z roku 2016 nebyla naplněna, jelikož počáteční slibné změny ztratily na tempu a v potaz bylo vzato jen několik málo doporučení. V řadě členských států například stále nejsou zavedeny žádné systémy, které by nekalé obchodní praktiky řešily, nebo jsou takové systémy pouze omezené a klíčové zainteresované subjekty se nepřipojily k Iniciativě dodavatelského řetězce kvůli špatnému správnímu nastavení, jež brání účinnému vyšetřování případů a vymáhání práva.
Protože mezi jednotlivými subjekty v potravinovém řetězci často existují značné rozdíly co do vyjednávací síly, jež i nadále vedou k situacím, kdy je nejslabší článek, kterým bývají nejčastěji zemědělští producenti, stavěn do zranitelné pozice a ocitá se pod nepatřičným ekonomickým tlakem.
Celoevropská internetová veřejná konzultace provedená v druhé polovině roku 2017 rovněž potvrdila, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci zůstávají problémem pro většinu zainteresovaných subjektů, ať už se jedná o obchodní organizace, nebo zemědělské či potravinářské odvětví. Také 96 % respondentů veřejné konzultace provedené v roce 2017 k modernizaci společné zemědělské politiky souhlasilo s tím, že zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně řešení nekalých obchodních praktik, by mělo být cílem této unijní politiky. Nejnovější průzkum Eurobarometr zjišťující názory lidí napříč EU pak ukázal, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje i většina občanů.
Jelikož Junckerova Komise klade velký důraz na ochranu, rozhodla se vzhledem k této nerovnováze a neférovému jednání, které je možné napravit, jednat a vůbec poprvé předložila legislativní návrhy na regulaci nekalých praktik v potravinovém řetězci.
Legislativa členských států nebo kodexy chování uplatňované v soukromém sektoru pokrývají celou řadu obchodních praktik. Komise se rozhodla zaměřit na ty, jejichž nekalost byla obecně vnímána jako nejzjevnější, protože se dotýkají především nejslabších článků potravinového řetězce (zemědělců a malých a středních podniků). Panovala také obecná shoda, že tyto konkrétní nekalé obchodní praktiky narušují řádné a efektivní fungování potravinového řetězce.
Zmiňovaná názorová shoda vyplynula ze zjištění pracovní skupiny pro zemědělské trhy (odborné skupiny zřízené Komisí v roce 2016), ze zásad správné praxe přijatých v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a z odezvy, kterou Komise obdržela v reakci na četné konzultace zainteresovaných stran. Například ve veřejné konzultaci na téma nekalých obchodních praktik měli respondenti uvést, jaké postupy považují za nekalé a jaké postupy mají podle nich největší negativní dopad. Četné připomínky dostala Komise i ke svému počátečnímu posouzení dopadů. Komise rovněž oslovila s cílenými otázkami firmy, organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány, uspořádala k této problematice specializovaný seminář a na řadě schůzek problém projednávala se zainteresovanými stranami působícími v potravinovém řetězci, jakož i se skupinami zastupujícími občanskou společnost.
Na jaké produkty se návrh vztahuje
Vztahuje na zemědělské produkty a produkty z nich vyrobené. Produkty rybolovu jsou zahrnovány mezi zemědělské produkty. Výběr výrobků odpovídá tomu, kde k nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dochází.
Návrh se vztahuje na každého, kdo je do potravinového řetězce zapojen a kdo by se dopouštěl kterékoli z určených nekalých obchodních praktik. Může se jednat o maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva, organizace producentů či producenty z řad jednotlivců.
Konkrétním cílem návrhu je posílit nejslabší články s malou vyjednávací silou, takže dodavatel musí být malým nebo středním podnikem podle definice stanovené na úrovni EU.
Náklady
Ve většině členských států jsou už struktury pro sledování nekalých obchodních praktik a pro prosazování souvisejících právních předpisů zavedeny, a dodatečné náklady by tak v těchto případech měly být marginální. Kde takové struktury neexistují, mohly by prosazování legislativy zajišťovat stávající instituce, například úřady pro ochranu hospodářské soutěže nebo agentury pro ochranu spotřebitele, čímž by se náklady značně snížily. V členských státech, které pro regulaci nekalých obchodních praktik na základě vlastního práva nedávno zavedly nové struktury, se navíc ukazuje, že je to možné i za poměrně malých finančních výdajů.
Vzhledem k tomu, že většina členských států již nekalé obchodní praktiky určitým způsobem reguluje, lze očekávat, že firmy jsou dobře připravené, a že náklady jim tudíž vzniknou jen v omezené míře. V každém případě jakékoli dodatečné náklady budou pravděpodobně více než vykompenzovány pozitivy, která by navržené opatření mělo přinést v tom smyslu, že bude bránit obzvláště škodlivým nekalým obchodním praktikám.
Nedodržování předpisů bude spojeno s postihy. Celounijní systém pro řešení problematiky nekalých obchodních praktik se vytváří kromě jiného hlavně proto, aby byla doplněna iniciativa soukromého sektoru (tzv. Iniciativa dodavatelského řetězce) o určitou právně vymahatelnou minimální úroveň ochrany ve všech členských státech. Navrhovaná směrnice proto vyžaduje, aby členské státy pověřily některý veřejný orgán prosazováním zákazu v ní uvedených praktik. Pověřený orgán musí být schopen vést vyšetřování (na základě žádosti i z vlastního podnětu), ukládat pokuty a zveřejňovat svá rozhodnutí.
Dopad u zemědělců, zpracovatelů a maloobchodníků
Zákaz nekalých obchodních praktik, jež byly z hlediska zemědělců a malých a středně velkých dodavatelů v potravinářském průmyslu označeny za nejškodlivější, zvýší důvěru v rámci dodavatelského řetězce a vyrovná relativní nedostatek vyjednávací síly, který mají tyto menší subjekty oproti větším kupcům své produkce. Zemědělci a zpracovatelé by tak měli získat větší jistotu (odpadnou jim například starosti s hledáním nových kupců kvůli rušení objednávek na poslední chvíli) a nebudou muset v takové míře řídit rizika, nad kterými mají jen malou či vůbec žádnou kontrolu.
Není důvod, proč by tato unijní legislativa měla vést k růstu cen pro spotřebitele. V rámci veřejné konzultace, kterou Komise uspořádala, nebyla předložena žádná fakta, z nichž by vyplývalo, že nekalé obchodní praktiky, na které návrh cílí, snižují spotřebitelské ceny nebo že by v důsledku jejich zákazu zboží podražovalo. Organizace spotřebitelů naopak regulaci těchto praktik většinou podporují, protože v dlouhodobějším horizontu mají na spotřebitele negativní dopad. Navržená legislativa také počítá s tím, že Komise po třech letech vypracuje zprávu o uplatňování předpisů i o případném dopadu na ceny.
Navrhovaná směrnice doplňuje – avšak nenahrazuje – dobrovolný kodex chování, který je uplatňován v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a který vznikl díky fóru na vysoké úrovni zřízenému Komisí v roce 2010 za účelem prozkoumání problémů napříč potravinovým řetězcem. Rozhodnutí navrhnout společnou minimální úroveň ochrany v EU umožňuje členským státům, které už nekalé obchodní praktiky řeší přísnějšími normami, tyto normy dále uplatňovat.
Návrh ve formě směrnice doplňuje regulaci na úrovni členských států. Členské státy mohou jít v regulování dále, a mnohé už ambicióznější předpisy dokonce mají. Opatření na úrovni Unie zavádí pro hospodářské subjekty v potravinovém řetězci základní úroveň ochrany v celé EU, a to prostřednictvím minimální harmonizace předpisů, společných pravidel pro jejich prosazování a koordinace snah o jejich prosazování.
Předpisy budou platit i pro neunijní dodavatele, aby byl systém spravedlivý a předešlo se nechtěným rušivým účinkům. Pokud by například byli před nekalými obchodními praktikami chráněni jen dodavatelé v EU, a dodavatelé ze třetích zemí nikoli, kupující by mohli být motivováni k nákupům od dodavatelů ze třetích zemí (kde by mohli nekalé obchodní praktiky uplatňovat i nadále).
Cenová transparentnost
Řešení problematiky tržní transparentnosti bude příštím krokem. Komise se bude touto záležitostí dále zabývat a první výsledky její práce lze očekávat v druhé polovině roku 2018. Tématu se zároveň věnuje i fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce. Tuto práci je třeba chápat jako nástavbu na transparentnostní opatření, která již Komise přijala a z kterých lze zmínit například střediska pro sledování trhu zřízená a fungující pod vedením Generálního ředitelství pro zemědělství.
