Komise navrhuje investovat miliardu eur do špičkových evropských superpočítačů

7.2.2018

laptop-1104066_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise představila své plány investovat společně s členskými státy do vybudování evropské superpočítačové infrastruktury světové úrovně. Superpočítače jsou zapotřebí ke zpracování stále větších objemů dat a slouží společnosti v řadě oblastí, od zdravotní péče přes obnovitelné zdroje energie a bezpečnost silničních vozidel až po kybernetickou bezpečnost.[/quote]

Navržený krok má zásadní význam pro konkurenceschopnost a nezávislost EU v ekonomice založené na datech. V současné době evropští vědci i průmysl stále více zpracovávají data mimo EU, neboť výpočetní kapacita v EU pro ně není dostačující. Skutečnost, že EU v tomto směru není nezávislá, ohrožuje soukromí, ochranu údajů, obchodní tajemství a vlastnictví dat, zejména u citlivých aplikací.

Nová právní a finanční struktura – společný podnik EuroHPC – bude pořizovat, budovat a zavádět v celé Evropě špičkovou infrastrukturu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky (High-Performance Computing, HPC). Bude rovněž podporovat program výzkumu a inovací s cílem vyvíjet technologie a zařízení (hardware), jakož i aplikace (software), které by se na těchto superpočítačích používaly.

Příspěvek EU ke společnému podniku EuroHPC bude činit přibližně 486 milionů eur na základě stávajícího víceletého finančního rámce a bude doplněn o podobnou částku od členských států a přidružených zemí. Celkem bude do roku 2020 investována přibližně jedna miliarda eur z veřejných prostředků a soukromí členové iniciativy rovněž poskytnou věcné příspěvky.

Místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip uvedl:

„Superpočítače jsou hnací silou digitální ekonomiky. Konkurence je tvrdá a EU zde momentálně zaostává: v desítce nejlepších superpočítačů světa nemáme ani jeden. S pomocí iniciativy EuroHPC chceme evropským vědcům i podnikům do roku 2020 poskytnout špičkovou výpočetní kapacitu pro rozvoj technologií, jako je umělá inteligence, a vytváření aplikací, které budeme v budoucnu běžně využívat například v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti nebo techniky.“

Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová dodala:

„Již dnes jsou superpočítače základem výrazného pokroku a řady inovací v mnoha oblastech, které přímo ovlivňují každodenní život evropských občanů. Mohou nám pomoci v rozvoji personalizované medicíny, v úsporách energie a v účinnějším boji proti změně klimatu. Lepší evropská superpočítačová infrastruktura má ohromný potenciál pro tvorbu pracovních míst a je klíčovým faktorem pro digitalizaci průmyslu a posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.“

K čemu jsou superpočítače

Vysoce výkonná výpočetní technika je klíčovým nástrojem pro pochopení a řešení zásadních vědeckých a společenských výzev, jako je například včasné rozpoznání a léčba chorob nebo vývoj nových metod léčby založených na individualizované a přesné lékařské péči. Využívá se také při předcházení rozsáhlým přírodním katastrofám a jejich zvládání, zejména k předpovídání drah hurikánů nebo simulacím zemětřesení.

Infrastruktura EuroHPC nabídne evropskému průmyslu a zejména malým a středním podnikům lepší přístup k superpočítačům, s jejichž pomocí mohou vyvíjet inovativní produkty. Využívání vysoce výkonné výpočetní techniky má na průmyslová odvětví a podniky stále větší dopad, protože podstatně zkracuje cykly návrhu a výroby produktů, zrychluje vytváření nových materiálů, minimalizuje náklady, zvyšuje účinnost využití zdrojů a zkracuje a optimalizuje rozhodovací procesy.

Například výrobní cykly automobilů lze díky superpočítačům zredukovat z 60 na 24 měsíců.

Vysoce výkonná výpočetní technika je rovněž nezbytná pro národní bezpečnost a obranu, například pokud jde o vývoj komplexních technologií šifrování, sledování kybernetických útoků a reakci na ně, zavádění účinných forenzních nástrojů či jaderné simulace.

Infrastruktura pro výzkum a inovace

Předkládaná iniciativa bude sdružovat investice s cílem zavést špičkové evropské superpočítače a infrastrukturu pro data velkého objemu. Společný podnik EuroHPC hodlá získat systémy s kapacitou na úrovni „pre-exascale“ (tzn. sto milionů miliard neboli 1017 výpočetních operací za sekundu) a podporovat vývoj systémů s exa-kapacitou (miliarda miliard neboli 1018 operací za sekundu) založených na technologii EU, a to do roku 2022–2023.

Společný podnik bude provádět tyto činnosti:

pořízení a provoz dvou superpočítačů s kapacitou „pre-exascale“ na světové úrovni a nejméně dvou superpočítačů střední třídy (schopných provádět přibližně 1016 výpočetních operací za sekundu) a zajištění a řízení přístupu k těmto superpočítačům pro širokou škálu veřejných i soukromých uživatelů počínaje rokem 2020,
program výzkumu a inovací v odvětví vysoce výkonné výpočetní techniky na podporu rozvoje evropské superpočítačové techniky, včetně první generace evropské technologie mikroprocesorů s nízkou spotřebou energie a spolupráce na vytvoření evropských počítačů s exa- kapacitou, jakož i na podporu tvorby aplikací, rozvoje dovedností a širšího využívání vysoce výkonné výpočetní

Společný podnik EuroHPC bude fungovat v letech 2019 až 2026. Plánovanou infrastrukturu budou společně vlastnit a provozovat jeho členové, jimiž budou zpočátku země, které podepsaly prohlášení o iniciativě EuroHPC (viz níže), a soukromí členové z akademické sféry a průmyslu. Do této spolupráce se mohou kdykoli zapojit i další členové, pokud poskytnou finanční příspěvek.

Souvislosti

Komise je již od roku 2012 hnací silou iniciativ EU v této oblasti. K nim se řadí:

evropská iniciativa v oblasti cloud computingu ze dne dubna 2016, jež je součástí strategie pro digitalizaci evropského průmyslu a vyzvala k vytvoření špičkového evropského ekosystému pro zpracování dat velkého objemu, který by se opíral o superpočítačovou, datovou a síťovou infrastrukturu světové úrovně,
prohlášení o iniciativě EuroHPC, které dne 23. března 2017 při příležitosti Digitálního dne v Římě podepsalo sedm členských států – Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko, a během roku 2017 se k němu připojily ještě Belgie, Slovinsko, Bulharsko, Švýcarsko, Řecko a Chorvatsko. Tyto země se dohodly na vybudování celoevropské integrované superpočítačové infrastruktury na úrovni exa-kapacity. K prohlášení se mohou připojit i další členské státy a přidružené země.

Česká republika se zatím nepřipojila

: společné prohlášení prvního místopředsedy Timmermanse, místopředsedy Ansipa, komisařek Jourové a Gabrielové u příležitosti nadcházejícího Dne ochrany údajů 2018

Michaela Drábková

7.2.2018

karaoke-3083121_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

„28. leden je Evropským dnem ochrany údajů. Údaje jsou všude kolem nás. Když používáte svůj chytrý telefon, může shromažďovat údaje o tom, kde se pohybujete, co máte rádi, o vašich přátelích, zdravotním stavu… V Evropě je ochrana údajů základním právem, a my jsme tudíž povinni je chránit.

Rok 2018 bude z hlediska ochrany údajů v Evropě přelomový. Od května 2018 se budou v EU uplatňovat modernizovaná pravidla pro ochranu údajů. Ta řeší střety mezi digitálním světem a naším právem na ochranu údajů.

Nový předpis začne být uplatňován za o něco více než 100 dní, a Komise tudíž přijala pokyny, jež vnitrostátním úřadům pro ochranu údajů, vnitrostátním správám a podnikům pomůže na tuto velkou změnu se připravit. Komise rovněž připraví několik osvětových akcí, aby měla jistotu, že jsou si Evropané svých práv plně vědomi.

Evropané se nyní budou těšit novým právům. Právo na jasné a srozumitelné informace znemožní společnostem schovávat se za složité právnické formulace, když chtějí získat náš souhlas.

Přenositelnost, právo převést si údaje z jedné služby na jinou, je dalším novým právem, jež umožní snadno změnit služby. Byla vyjasněna stávající práva, jako je např. právo být zapomenut.

Lepší pravidla ochrany údajů znamenají rovněž lepší ochranu na internetu. Polovina evropských uživatelů internetu má obavy ze zneužití svých osobních informací. Dojde-li v důsledku kybernetického útoku ke zveřejnění vašich osobních údajů, bude o tom muset dotčená společnost, jež těmito údaji disponovala, do 72 hodin informovat příslušné orgány i své uživatele.

Další významnou novinkou je záruka, že ochrana se na údaje vztahuje i za hranicemi vaší země. Pokud společnost shromažďuje údaje v Evropě, bude muset dodržovat evropské normy, navzdory skutečnosti, že tyto údaje analyzuje v zahraničí. To je v globalizovaném propojeném světě zásadní.

Evropská unie je hrdá, že v této věci razí cestu a zavádí vysoké standardy ochrany údajů na celém světě. Jsme odhodláni prosazovat naše hodnoty ochrany údajů na mezinárodní úrovni. Naše hospodářství z velké části závisejí na mezinárodních datových tocích. V roce 2016 jsme zavedli štít EU–USA na ochranu soukromí, jenž má usnadnit výměny se Spojenými státy. Nyní projednáváme s Japonskem dokončení formálních kroků, které umožní volný tok osobních údajů mezi EU a touto zemí. Dotčené výměny plně respektují naše normy ochrany údajů, zároveň však usnadňují obchod.

Jsme odhodláni zajistit, aby bezpečnost, obchod a ochrana osobních údajů šly ruku v ruce s modernizací a inovacemi a to jak na evropské, tak celosvětové úrovni.“

Souvislosti

28. ledna Evropská komise každoročně slaví Evropský den ochrany údajů. Reforma pravidel ochrany údajů byla schválena v dubnu 2016 (prohlášení). Nová pravidla ochrany údajů se v EU začnou uplatňovat od 25. května 2018 (viz tisková zpráva).

V lednu 2017 Komise navrhla uvést do souladu pravidla pro elektronické komunikace (soukromí a elektronické komunikace) s novými standardy světové úrovně, které EU přijala v obecném nařízení o ochraně údajů. V září 2017 Komise navrhla nový soubor pravidel, která upravují volný pohyb neosobních údajů v EU. Spolu s již existujícími pravidly pro osobní údaje umožní nová opatření ukládat a zpracovávat v celé Unii rovněž neosobní údaje, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků a zmodernizovaly veřejné služby. Oba návrhy musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy.

V rámci přípravy uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů ode dne 25. května zveřejnila Komise pokyny, jež mají pomoci občanům, podnikům, organizacím a veřejné správě nová pravidla ochrany údajů dodržovat a mít z nich prospěch. Kromě toho Komise rovněž zřídila novou

internetovou stránku dostupnou ve všech jazycích EU, jež obsahuje často kladené dotazy, praktické příklady a internetové odkazy, a poskytuje tak přehlednější a praktičtější návod, jak nová pravidla uplatňovat.

Středočeský krajský úřad zrušil zákaz průjezdu kamionů Říčany

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Středočeský krajský úřad zrušil zákaz průjezdu kamionů nad 12 tun přes Říčany u Prahy a okolí. Opatření obecné povahy mělo podle úředníků nedostatky. ČTK to řekl starosta Říčan Vladimír Kořen. Zákazové značky osazené loni v listopadu tak radnice bude muset nechat zakrýt. Kořen uvedl, že město boj proti přetíženým kamionům nevzdává a očekává, že mu pomohou středočeští zastupitelé.[/quote]

Podle krajských úředníků byly při vydání opatření porušeny právní předpisy. Nedostatky se týkají lhůt, stanovisek jednotlivých orgánů a způsobu vyvěšení na úředních deskách dotčených obcí.

,,Ty věci jsou formálního charakteru. Prostě úředníci rozhodli tak, jak rozhodli,“ uvedl Kořen.

Proti rozhodnutí podle něj není odvolání.

Podle Heleny Frintové z krajského úřadu bylo opatření obecné povahy vydané odborem správních agend a dopravy říčanské radnice nedostatečně odůvodněno a nedostatky byly i ve způsobu zveřejnění záměru a následného stanovení místní úpravy provozu. Dalším důvodem pro zrušení byly „zásadní procesní vady, které zakládají nepřezkoumatelnost a zmatečnost celého řízení“.

,,Město Říčany má možnost proces omezení opakovat v souladu s platnou právní úpravou,“ dodala Frintová.

Říčany zákazem reagovaly na iniciativu Prahy, která připravuje podobně razantní zákaz. V Říčanech a okolí se opatření vztahovalo na kamiony nad 12 tun, které nemají v místě nakládku nebo vykládku. Zákaz se týkal zejména silnice druhé třídy číslo 101, která slouží jako přivaděč k dálnici D1. Kvůli nedokončenému Pražskému okruhu si tudy zkracují cestu řidiči na trase mezi Plzní a Brnem na jedné straně a Hradcem Králové či Mladou Boleslaví na straně druhé. Strážníci na silnici 101 po odhalení nových značek začali okamžitě zastavovat řidiče. Pokles nákladní dopravy byl podle radnice razantní, snížil se zhruba na polovinu. Podle odhadů šlo o úbytek zhruba tisíce nákladních vozů denně.

Říčany podle Kořena požádají středočeské krajské zastupitele, aby přijali usnesení, kterým by souhlasili s umístěním značek na krajských komunikacích.

,,Zatímco pražský magistrát své obyvatele chrání a bojuje za ně, středočeští zastupitelé nechají situaci v rukou úředníků? Očekávám, že se za nás zastupitelé postaví napříč politickým spektrem a rozhodnou, že souhlasí se zákazem tranzitu kamionů na Říčansku,“ uzavřel Kořen.

Zdroj: ČTK

Innogy vybuduje síť nabíjecích stanic pro DHL

Michaela Drábková

7.2.2018

electric-car-2728131_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Německá energetická skupina Innogy dodá zásilkové firmě DHL ze skupiny Deutsche Post síť nabíjecích stanic pro její specializované dodávkové elektromobily StreetScooter. Innogy bude stanice instalovat v deseti evropských zemích, včetně Německa, uvedl ředitel maloobchodní sekce Innogy Martin Herrmann.[/quote]

Deutsche Post v říjnu oznámila, že u Kolína nad Rýnem vybuduje druhý závod na výrobu dodávek StreetScooter, jejich produkci zdvojnásobí a tyto elektromobily bude prodávat třetím stranám.

Innogy doufá, že očekávaný vzestup poptávky po vozech na elektrický pohon a spolu s ním výstavba sítě nabíjecích stanic jí vynese lepší postavení na silně konkurenčním trhu s energiemi. Jejími zákazníky v tomto segmentu jsou jak soukromí, tak korporátní klienti, včetně automobilek Daimler, Volkswagen nebo maloobchodu Aldi Süd. V celé Evropě dosud instalovala 7000 nabíjecích stanic.

Společnost také uzavřela partnerství s italskou firmou Be Charge, která plánuje v příštích letech postavit zhruba tisícovku nabíjecích stanic.

Zdroj: ČTK

ŘSD získalo kladné stanovisko EIA pro část brněnského okruhu

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo kladné stanovisko EIA pro stavbu části velkého městského okruhu v Brně od Tomkova náměstí po Rokytovu ulici, kde má v budoucnu pokračovat tunelem pod sídlištěm Vinohrady. Vyplývá to z dokumentu na Informačním portálu EIA. Město začalo s demolicemi v plánované trase již v roce 2016 a loni zahájilo přípravné práce na překládání inženýrských sítí. Samotná stavba by mohla začít v příštím roce a měla by trvat necelé tři roky. EIA je zkratka pro vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí.[/quote]

Plánovaná stavba dlouhá 1,3 kilometru za čtyři miliardy korun odvede velkou část aut ze Svatoplukovy ulice a z křižovatky s Rokytovou ulicí. Nová čtyřpruhová silnice překoná mimoúrovňovým křížením Tomkovo náměstí a poté bude z Provazníkovy ulice stoupat estakádou přes železniční trať, bývalá židenická kasárna a Kulkovu ulici. Než bude fungovat tunel pod sídlištěm, pojedou auta dále po Rokytově a Žarošické na Vinohrady a do Líšně.

Kvůli stavbě této části městského okruhu se musela demolovat nejen kasárna, ale i některé domy z původní zástavby v Karlově ulici, na Tomkově náměstí a také tělocvična v Husovicích.

Po letech stagnace by se tak měl městský okruh dočkat dalšího pokračování. Poslední otevřenou částí byly Královopolské tunely v roce 2012. Letos má po letech odkladů začít stavba Žabovřeské a ŘSD také před několika týdny požádalo o vydání stanoviska EIA pro celou východní část okruhu od tunelu pod sídlištěm Vinohrady směrem na jih až k dálnici D1, která by mohla být podle současných předpokladů hotova v roce 2030.

Zdroj: ČTK

Praha zaplatí 1,7 milionu Kč za provoz historických vlaků

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Z Prahy do Středočeského a Jihočeského kraje budou v turistické sezoně jezdit historické vlaky. Hlavní město na jejich provoz vynaloží 1,656 milionu Kč. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Vlaky pojedou mimo jiné na Kokořínsko nebo do Posázaví. Provozovatelem bude společnost KŽC Doprava. Ve Středočeském kraji se pak lidé svezou historickými vlaky ještě na tzv. Podlipansko, které se rozkládá v okresech Kolín, Nymburk a Praha-východ, nebo na lince S24. Provoz ve středních Čechách si zaplatí kraj.[/quote]

,,Pro hlavní město se jedná primárně o zajištění rekreačních potřeb obyvatel Prahy. Jde o dopravu v rámci rozšířené rekreační sezony a doplnění nabídky Českých drah,“ píše se v dokumentu.

Všechny vlaky budou jezdit v sobotu, neděli a o svátcích. Jako první vyjedou 30. března Kokořínský rychlík do Mšena, Posázavský motoráček do Čerčan a Rakovnický rychlík přes Beroun do Rakovníka. Provoz skončí 28. října. Zmíněné vlaky doplní Podtrosecký rychlík jedoucí z Prahy přes Mladou Boleslav do Jičína a Pošumavský rychlík jedoucí přes Beroun a Příbram do jihočeských Volar. Oba poprvé vyjedou 2. června. Pouze na území Středočeského kraje budou ještě jezdit Podlipanský motoráček a linka S24.

Praha počítá, že na jízdném utrží více než 100.000 korun. Náklady na provoz historických vlaků bude hlavní město hradit pouze na svém území. V dalších úsecích budou vlaky objednávány a placeny Středočeským a Jihočeským krajem. Podle dokumentu zaplatí Středočeský kraj asi 6,5 milionu a Jihočeský 667.000 korun.

Zdroj: ČTK

Svazy a odbory nadále kritizují rozšíření mýtného o 900 km silnic

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace krajů i odbory dále kritizují plánované rozšíření mýtného o 900 kilometrů silnic po roce 2019. Po dnešním jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem a ministrem dopravy v demisi Danem Ťokem to novinářům řekli zástupci těchto sdružení. Podle Ťoka je nerealistická představa, že by mohl dané zpoplatnění vyjmout bez zrušení tendru.[/quote]

Ťok už dříve řekl, že kdyby ministerstvo dopravy soutěž zastavilo a vypsalo ji znovu, ohrozilo by to výběr mýtného v Česku. Ministerský tendr, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči, počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů.

,,Všichni přítomní, to znamená Asociace krajů, Svaz měst a obcí a podnikatelská reprezentace jednoznačně řekli, že nesouhlasíme s vedením mýtného systému na těch 900 kilometrů,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Ťok ale zadání podobného úkolu ze strany Babiše nepotvrdil.

,,Budeme zvažovat všechny alternativy,“ uvedl pouze.

,,Pan Hanák mi předal právní analýzu, že se dá stihnout nová soutěž. Já sám sem v ní našel nelogičnosti. Dát 14 dní na zkušební provoz pro nový systém, když ten minulý potřeboval 14 měsíců, mi prostě přijde komické,“ dodal.

Hospodářská komora uvedla, že nyní je na politické reprezentaci, aby nalezla řešení, které zabrání rozšíření mýta na silnice první třídy.

,,Zpoplatnění poškodí hlavně drobné podnikatele, protože jim zvýší náklady. Druhotným efektem bude vytlačení dopravy na nezpoplatněné úseky silnic druhých a třetích tříd, což bude mít zase negativní dopady na města a obce,“ uvedl za komoru Tomáš Vrbík.

Asociace krajů hovoří o finanční kompenzaci.

,,Pokud by to mělo být od 1. ledna 2020 zavedeno, tak chceme finanční kompenzaci. Podle materiálu, který všichni máme k dispozici, by výběr mýta z těch 900 kilometrů měl být jedna miliarda korun ročně. Je otázka, jestli by to na opravy silnic druhých a třetích tříd vůbec stačilo,“ uvedla předsedkyně asociace Jana Vildumetzová.

Rozšíření zpoplatněných úseků zadala ministerstvu minulá vláda a jeho případné vyjmutí z podmínek tendru by musela nařídit současná vláda. Ministerstvo dopravy dříve uvedlo, že bez výběru nového provozovatele mýtného systému není možné výběr mýta po roce 2019 zajistit a zároveň již nestihne vypsat novou soutěž. Česku by navíc kvůli zrušení tendru hrozily sankce Evropské komise.

Do výběrového řízení se hlásí současný provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Původně měli zájemci nabídky včetně cenové kalkulace úřadu poslat do 11. ledna, nyní je novým termínem 8. březen.

Tendrem na mýtné se zabývá i antimonopolní úřad. Loni na konci listopadu oznámil, že vydal předběžné opatření, podle kterého ministerstvo zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. Podle ministerstva to ale nic neznamená, protože k podpisu smlouvy s vítězem je daleko.

Mýtné v Česku nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se vybralo 77,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Škoda Electric vyvinula a vyrobila nový trolejbus Škoda 35 Tr

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Plzeňská Škoda Electric vyvinula a vyrobila nový trolejbus Škoda 35 Tr. Jde o osmnáctimetrový kloubový vůz, který už vyrazil do zkušebního provozu v Plzni. Vznikl díky spolupráci s výrobcem karosérie firmou Iveco, řekl ČTK obchodní manažer Pavel Kuch.[/quote]

,,Jde o pokročilou a v poslední době velmi preferovanou generaci trolejbusů. Vozy mohou být průběžně nabíjeny baterií ‚In-Motion Charge‘ přes trolejové vedení, která umožňuje ukládat energii do bateriových akumulátorů ve vozu,“ uvedl.

Trolejbusy mohou být nasazeny na trasy, které nemusí mít troleje po celé délce. Díky tomu se lépe řeší provoz linek MHD a snižují se náklady na infrastrukturu.

,,Poměr jízdy na troleji a trakci může dosahovat hodnoty až 50 na 50. Dopravce tím profituje z vozu na elektrický pohon, který je výkonný za všech okolností a neztrácí čas statickým dobíjením, protože energie je do vozu získávána během jízdy pod trolejí,“ uvedl Kuch.

Škoda Electric s firmou Iveco realizovala řadu projektů trolejbusů. V italské Boloni například slouží 49 vozidel, pro které plzeňský podnik vyráběl elektrovýzbroj a zajišťoval v Plzni kompletní montáž. Loni v listopadu na veletrhu CZECHBUS představila nový elektrobus Škoda E’City, na němž se také podílela firma Iveco.

Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů. Vyrobila jich už 14.500. Jezdí ve 30 zemích Evropy, Asie a v USA. Ročně společnost utrží pět až šest miliard korun. Kromě trolejbusů a elektrobusů vyrábí pohony pro elektrická vozidla, trakční motory a hybridní a vodíkové autobusy.

Zdroj: ČTK

Kolín se v příštích letech zaměří na parkování, přibudou místa

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Kolín se v příštích letech zaměří na plánovaní a stavbu parkovišť a parkovacích domů. Na radnici vznikla pracovní skupina, ve které jsou zástupci odboru životního prostředí, regionálního rozvoje, dopravy i městský architekt. Společně vytipovávají místa, kde by mohla parkoviště vzniknout. ČTK to řekl starosta Kolína Vít Rakušan.[/quote]

Město se chce zaměřit především na řešení problému s parkováním na sídlištích.

,,Je tu historická norma na počet míst z dob, kdy se stavěla sídliště. Budeme se snažit dospět k číslu, jaký je nyní průměr aut na jednu bytovou jednotku. To číslo bude mít ještě do budoucna nějakou progresi a my tomu přizpůsobíme tu koncepci, kolik míst na sídlišti ještě chybí,“ řekl Rakušan.

Kolín zároveň obeslal radnice podobně velkých měst, zdali již problém s parkováním řešily. Chce tak nalézt případnou inspiraci pro tvorbu nové parkovací koncepce.

Rok 2018 by měl být přípravnou fází, od roku 2019 začne město koncepci aplikovat. I tak ale město někde vybuduje nová místa ještě letos.

,,Určitě to letos bude na sídlišti v ulici Březinova a téměř jistě v oblasti Čechovy sady. Projektuje se také ulice Funkeho a Tyršova. Mohli bychom přijít s nějakými 50 novými parkovacími místy v Kolíně a s těmi 50 se možná ještě držím při zemi,“ řekl starosta.

Město podle Rakušana nechce stavět parkoviště, která by následně nebyla využívána. Byl by rád, kdyby byla koncepce parkování odkázána i do dalších volebních období.

,,Ta koncepce bude vypracována detailně, a to včetně orientačních finančních nákladů,“ řekl.

Podle něj bude radnice každý tip na vybudování parkoviště konzultovat s městským architektem, který rozhodne, jestli se do dané lokality hodí.

Kolín letos hospodaří s přebytkovým rozpočtem ve výši zhruba 1,2 miliardy korun. Do investic dá radnice 513 milionů, zhruba o 80 milionů více než loni. Mezi největší akce patří dokončení opravy autobusového nádraží a rekonstrukce okolí chrámu svatého Bartoloměje.

Zdroj: ČTK

IATA:Růst nákladů na infrastrukturu ohrožuje budoucnost aerolinek

Michaela Drábková

7.2.2018

[quote]Rostoucí náklady na letištní infrastrukturu ohrožují ziskovost a růst leteckého průmyslu, uvedl šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Alexandre de Juniac a zdůraznil, že krize hrozí vypuknout kdekoli na světě.[/quote]

,,Stojíme před krizí, infrastruktura po celém světě není budována dostatečně rychle, aby uspokojila rostoucí poptávku,“ uvedl de Juniac.

Za jeden z hlavních důvodů, které stojí za růstem nákladů, označil privatizaci letišť. Přitom v současné době sektor potřebuje cenově dostupnou infrastrukturu odpovídající růstu kapacit.

De Juniac zdůraznil, že nejlepší by bylo letiště ponechat v rukou státu, a současně vyzval soukromý sektor ke komerční disciplinovanosti. Jako příklad uvedl stavbu třetí ranveje na londýnském letišti Heathrow nákladem 14 miliard liber (kolem 400 miliard Kč) a výstavbu pátého terminálu Changi Airport v Singapuru. U tak velkých projektů je důležité, aby náklady byly od počátku pod kontrolou. Zvýšení kapacit podle něho zoufale potřebují například Jakarta, Bangkok nebo Manila.

Celosvětově se zisky v letecké přepravě podle IATA letos zvýší o zhruba 11 procent na rekordních 38,4 miliardy dolarů (přes 777 miliard Kč), ziskové marže však zůstanou na 4,7 procenta, což v porovnání s ostatními sektory není mnoho.

Zdroj: ČTK