Domů Blog Strana 427

Mezinárodní veletrh FACHPACK 2024 zahajuje přípravy

Další ročník mezinárodního veletrhu FACHPACK, který je zaměřen na obaly a obalové technologie, se uskuteční v termínu od 24. do 26. 9. 2024 v Norimberku.

V případě vyplnění přihlášky k účasti do 1.října 2023 je vystavovatelům poskytována sleva na plochu 12 EUR/m2. Firmy, které se rozhodnou pro aktivní účast na veletrhu FACHPACK 2024 se již nyní mohou seznámit s možnostmi čerpání dotace.

Začátkem června otevřelo Ministerstvo průmyslu a obchodu výzvu k dotačnímu programu OP TAK – Marketing (dříve znám jako OPPIK – Marketing). Jedná se o podporu účasti malých a středních podniků na zahraničních výstavách a veletrzích. Veškeré informace včetně formulářů jsou zveřejněny na webu MPO ČR. Žádosti je možno posílat do 31. 10. 2023.

Další možností bude čerpání dotace z projektu NOVUMM, ke kterému zveřejní více informací Agentura CzechTrade koncem tohoto roku. Na veletrhu FACHPACK 2024 bude pod záštitou Agentury CzechTrade organizována společná expozice českých firem.

Pro více informací ohledně účasti na veletrhu se můžete obracet na společnost PROveletrhy s.r.o., oficiální zastoupení norimberské veletržní společnosti v ČR, info@proveletrhy.cz, tel.: 775 663 548, 775 663 700.

Česká nákladní lodní doprava loni přepravila nejméně nákladu od roku 1995

Nákladní lodní doprava v Česku upadá, už třetí rok v řadě množství přepraveného zboží po řekách kleslo. Loni podle předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad, přepravily lodě 1,26 milionu tun nákladu. Je to nejméně od roku 1995, odkdy ministerstvo dopravy zveřejňuje statistiky lodní přepravy. Meziročně kleslo množství přepraveného nákladu o tři procenta, ve srovnání s rokem 2019 činí pokles 27 procent. Podle nákladních dopravců vnitrozemská přeprava po řekách klesá mimo jiné kvůli suchu.

Na území Česka podle jednatele lodní dopravní firmy EVD-Sped Lukáše Hradského nelze očekávat zlepšení stavu pro nákladní lodní dopravu, a to kvůli suchému Labi. Uvedl, že dvě třetiny roku je v řece nedostatečné množství vody pro nákladní dopravu. „V takovém prostředí a velké konkurenci ostatních způsobů dopravy se nákladní lodní doprava po Labi dělá těžko,“ řekl.

Meziročně vzrostlo množství přepraveného zboží tuzemskými firmami v zahraničí. České lodě ve třetích zemích loni přepravily 456 000 tun, meziročně zhruba o osm procent více. Hradský uvedl, že pro zboží ze západních přístavů je poptávka po lodním prostoru velmi vysoká. Část trasy odjede firma lodí, v Česku pak využívá železniční či silniční dopravu.

Podle Lukáše Hradského je totiž železniční kapacita u námořních přístavů naplněná. Řekl, že v okamžiku spolehlivě splavného Labe lze očekávat silnou poptávku po lodní dopravě. „Oživit poptávku tedy nepotřebujeme, potřebujeme jen spolehlivou infrastrukturu stejně, jako to mají další dopravní módy,“ dodal. Možné řešení situace vidí ve výstavbě jezu v Děčíně či schválení smlouvy o splavnosti Labe mezi Českem a Spolkovou republikou Německo, jejímž cílem je zajistit splavnost Labe od Pardubic až do Hamburku.

Ve vnitrostátní přepravě vidí dopravci problém například v nedostatečné podpoře projektů takzvané citylogistiky v Praze. Jde například o zavážení stavebních materiálů do centra města po vodě. Jednatel dopravní lodní firmy Konakl Jan Vinkler uvedl, že je téma citylogistiky k smíchu. „Město pro to nic neudělá, nic nechápe a Praha se ucpává a ucpává,“ řekl.

Podle Lukáše Hradského je citylogistika jen projektem, který není v praxi naplňován. „Vše je ponecháno na tržním prostředí, přičemž ale nikdo nepočítá externí náklady způsobené silniční dopravou, jako jsou hluk, zvýšení dopravy, zničené komunikace, prach a podobně,“ uvedl.

Silniční nákladní doprava v ČR za rok 2022 přepravila asi 473 milionů tun nákladu, železniční asi 93 milionů tun. Letecká doprava v loňském roce zajistila přepravu 73 300 tun nákladu.

Zdroj : ČTK

Normálněrozchodné koleje na Ukrajinu a do Moldávie

Evropská komise a Evropská investiční banka zveřejnily studii, která doporučuje, aby v zájmu integrace Ukrajiny a Moldavska do Evropského železničního systému byl změněn tamní široký rozchod kolejí na normální.

Studie je součástí Akčního plánu Evropské komise pro „koridory solidarity“ a naznačuje, že evropský normální rozchod kolejí do Lvova a Kišiněva by byl prvním krokem ke zlepšení spojení mezi Polskem a Ukrajinou a mezi Rumunskem a Moldavskem. „Rozšíření normálního rozchodu evropské železniční sítě na Ukrajinu a do Moldavska usnadní pohyb zboží a služeb, pomůže oběma zemím rychleji se začlenit na trh EU a urychlí poválečné oživení Ukrajiny,“ uvedla viceprezidentka EIB Teresa Czerwińska, která je zodpovědná za operace bank na Ukrajině a v Moldavsku.

S ohledem na pravděpodobné náklady, očekávanou poptávku a úvahy o kapacitě trati studie navrhuje jako první krok vytvoření evropského spojení s normálním rozchodem kolejí z Krakova/Katovic (Polsko) do Lvova (Ukrajina) a také z Iasi (Rumunsko) do Kišiněva (Moldavsko). Studie také posuzuje způsob interoperability nových tratí se standardním rozchodem na Ukrajině a v Moldavsku s dosavadní sítí tratí s kolejemi se širokým rozchodem. Studie analyzovala přetrvávající překážky, včetně rozdílu mezi rozchodem kolejí používaným ve většině zemí EU a rozchodem používaným ve východní Evropě. Nástroj pro propojení Evropy II nedávno vybral k financování devět projektů, jejichž cílem bude zlepšení hraničních přechodů.

Komise musí rovněž rozšířit transevropskou dopravní síť na Ukrajinu a do Moldavska. Výstavba prvních tratí s normálním rozchodem kolejí na Ukrajině a v Moldavsku posílí spojení s Polskem a Rumunskem a „přiblíží je jednotnému trhu EU. Touto studií připravujeme půdu pro dlouhodobá řešení a podporujeme Ukrajinu v jejím poválečném obchodu a obnově. Zajištění interoperability mezi Polskem a Ukrajinou a Moldavskem a Rumunskem přinese občanům jednodušší a efektivnější cestování,“ uvedla komisařka pro dopravu Adina Văleanová.

Vypracování studie oznámily obě instituce v říjnu 2022 na základě návrhu Evropské komise revidovat nařízení o TEN-T a rozšířit čtyři dopravní koridory na Ukrajinu a do Moldavska. Kromě toho v červnu 2023 podepsaly EK a ukrajinská vláda dohodu o přidružení Ukrajiny k programu Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027. Ukrajina a Moldavsko rovněž spolupracují na zjednodušení hraničních procedur, když 27. dubna 2023 byl vládami obou zemí podepsán Protokol měnící Dohodu o železniční dopravě mezi oběma zeměmi.

Rakouské ỒBB v srpnu uzavřou trať na Brenner

Železniční trať na Brenner v Tyrolsku bude v srpnu na dva a půl týdne zcela uzavřena, aby mohla proběhnout její rekonstrukce a modernizace. Místo osobních vlaků bude zavedena  náhradní autobusová doprava, nákladní vlaky budou odkloněny přes Tarvisio.

Od 6. do 23. srpna 2023 budou probíhat rozsáhlé práce v železničních tunelech ve Wipptalu, které si vyžádají úplnou uzavírku dráhy. Od 6. do 11. srpna bude přerušen provoz i na trati provozované RFI v úseku mezi Bolzanem a Trentem v Itálii, takže budou nabízeny spoje NAD z Innsbrucku do Trenta.

Podle Manuela Kieningera, regionálního šéfa provozovatele dráhy ÖBB-Infrastruktur AG, vzhledem ke speciálním podmínkám horské dráhy a omezenému prostoru není možné úplné zastavení provozu drážní dopravy obejít. Přístup k úsekům staveniště je totiž z velké části možný pouze po kolejišti. Často je „vlevo svah a vpravo propast“. Celkem za práce ÖBB vynaloží 15 milionů eur.

Přerušení provozu dráhy se dotýká i nákladní dopravy, takže spoje vlaků doprovázené kombinované dopravy Rollende Landstrasse (Ro-La) nepojedou. Pro mezinárodní nákladní dopravu jsou připraveny odklonové trasy z Villachu přes Tarvisio. Kromě toho bude na toto období zrušen sektorový zákaz řízení nákladních vozidel pro některé přepravy přes Tyrolsko. ÖBB zdůrazňují, že postup je koordinován napříč zeměmi a také s provozovateli dálnic. Na brennerské dálnici nyní probíhají větší opravy.

Česká nákladní lodní doprava loni přepravila nejméně nákladu od roku 1995

Nákladní lodní doprava v Česku upadá, už třetí rok v řadě množství přepraveného zboží po řekách kleslo. Loni podle předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad, přepravily lodě 1,26 milionu tun nákladu. Je to nejméně od roku 1995, odkdy ministerstvo dopravy zveřejňuje statistiky lodní přepravy. Meziročně kleslo množství přepraveného nákladu o tři procenta, ve srovnání s rokem 2019 činí pokles 27 procent. Podle nákladních dopravců vnitrozemská přeprava po řekách klesá mimo jiné kvůli suchu.

Na území Česka podle jednatele lodní dopravní firmy EVD-Sped Lukáše Hradského nelze očekávat zlepšení stavu pro nákladní lodní dopravu, a to kvůli suchému Labi. Uvedl, že dvě třetiny roku je v řece nedostatečné množství vody pro nákladní dopravu. „V takovém prostředí a velké konkurenci ostatních způsobů dopravy se nákladní lodní doprava po Labi dělá těžko,“ řekl.

Meziročně vzrostlo množství přepraveného zboží tuzemskými firmami v zahraničí. České lodě ve třetích zemích loni přepravily 456.000 tun, meziročně zhruba o osm procent více. Hradský uvedl, že pro zboží ze západních přístavů je poptávka po lodním prostoru velmi vysoká. Část trasy odjede firma lodí, v Česku pak využívá železniční či silniční dopravu.

Podle Hradského je totiž železniční kapacita u námořních přístavů naplněná. Řekl, že v okamžiku spolehlivě splavného Labe lze očekávat silnou poptávku po lodní dopravě. „Oživit poptávku tedy nepotřebujeme, potřebujeme jen spolehlivou infrastrukturu stejně, jako to mají další dopravní módy,“ dodal. Možné řešení situace vidí ve výstavbě jezu v Děčíně či schválení smlouvy o splavnosti Labe mezi Českem a Spolkovou republikou Německo, jejímž cílem je zajistit splavnost Labe od Pardubic až do Hamburku.

Ve vnitrostátní přepravě vidí dopravci problém například v nedostatečné podpoře projektů takzvané citylogistiky v Praze. Jde například o zavážení stavebních materiálů do centra města po vodě. Jednatel dopravní lodní firmy Konakl Jan Vinkler uvedl, že je téma citylogistiky k smíchu. „Město pro to nic neudělá, nic nechápe a Praha se ucpává a ucpává,“ řekl.

Podle Hradského je citylogistika jen projektem, který není v praxi naplňován. „Vše je ponecháno na tržním prostředí, přičemž ale nikdo nepočítá externí náklady způsobené silniční dopravou, jako jsou hluk, zvýšení dopravy, zničené komunikace, prach a podobně,“ uvedl.

Silniční nákladní doprava v ČR za rok 2022 přepravila asi 473 milionů tun nákladu, železniční asi 93 milionů tun. Letecká doprava v loňském roce zajistila přepravu 73.300 tun nákladu.

Zdroj: ČTK

Firmě GW Train Regio stouply tržby i zisk, na Šumavě testuje vlaky RS1 Stadler

Firmě GW Train Regio, která provozuje regionální osobní železniční dopravu, stouply loni tržby i zisk. Čistý obrat navýšila meziročně o pět procent na 486,1 milionu korun a zisk po zdanění firmě vzrostl o 29 procent na 9,6 milionu. Firma loni přepravila 1,69 milionu cestujících. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do skupiny GW Jihotrans. Na takzvaných šumavských lokálkách testuje čtyři modernizované vlaky Stadler RS1, řekl ČTK generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.

„Loni jsme asi jako jedna z mála železničních společností sahali k deseti milionům zisku. Vlaky nám jely, samozřejmě nám k tomu pomohly jak dotace, tak cestující. Meziroční nárůst byl o 300.000 cestujících. Částečně je to dáno tím, že se lidé vrací do vlaků, a částečně tím, že jsme otevřeli nějaké nové trasy,“ uvedl ředitel.

Firma koupila před časem osm modernizovaných vlaků RS1 švýcarského výrobce Stadler. Zaplatila za ně kolem 400 milionů korun, včetně nutných provozních úprav. Čtyři vlaky teď testuje na šumavských lokálkách. Od prosince bude jezdit osm těchto vlaků v Pošumaví na Plzeňsku. Další vlaky Stadler RS1 chce společnost ještě letos koupit. Motorové vozy Stadler RS1 jezdily předtím, než je firma koupila, na lokálních tratích kolem Bodamského jezera na území Německa, Švýcarska a Rakouska. Jsou staré asi 20 let.

Firma provozuje regionální osobní železniční dopravu v Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji a také rychlíkovou linku R25 Plzeň – Most. Od konce roku 2023 bude zajišťovat i osobní dopravu v Pošumaví v Plzeňském kraji. Společnost zaměstnává zhruba 270 lidí, z toho asi 180 strojvůdců.

Dopravu na šumavských lokálkách provozuje od prosince 2017. Jsou to tratě České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Předtím tam zajišťovaly dopravu České dráhy (ČD). Jihočeský kraj zaplatí za služby GW Train Regio za 15 let 2,25 miliardy korun. Roční objem kilometrů je 1,3 milionu. Ve srovnání s ČD kraj podle svého staršího vyjádření ušetří 300 milionů. GW Train tam nyní jezdí se 24 vlaky.

Do skupiny GW Jihotrans patří vedle GW Train Regio i řada autobusových společností, Auta Borek či Tachoservis. Pod Jihotrans spadají i čerpací stanice. Skupina má asi 900 zaměstnanců, 260 nákladních aut, asi 150 autobusů a 45 motorových vlakových jednotek. V roce 2021 měla skupina konsolidovaný obrat 2,98 miliardy korun a konsolidovaný zisk po zdanění 140 milionů.

Zdroj: ČTK

V Otrokovicích tlačili v pátek cestující kloubový trolejbus, byl bez šťávy

Celkem 15 cestujících tlačilo v pátek 14. července 2023 v Otrokovicích na Zlínsku kloubový trolejbus, který se kvůli výpadku napájení ocitl bez elektřiny.

Celkem 15 cestujících tlačilo v Otrokovicích na Zlínsku kloubový trolejbus, který se náhle ocitl bez šťávy. V trolejové síti zdejší městské hromadné dopravy totiž došlo k nečekanému přerušení dodávky elektrické energie od jejího distributora. Vozidlo blokovalo v důležité jednosměrné ulici dopravu, cestujícím se je podařilo odtlačit zhruba 20 metrů ze zúženého místa, sdělil ČTK mluvčí Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice (DSZO) Vojtěch Cekota. Kuriózní pohled se naskytl kolemjdoucím v pátek odpoledne v ulici Dr. E. Beneše.

Bez elektrického napájení zůstala v pátek odpoledne náhle celá část sítě MHD v Otrokovicích. Stát na různých místech zůstalo na linkách 2, 6 a 55 šest kloubových a jeden sólo trolejbus. „Kloubový vůz evidenčního čísla 460, který není vybaven dieselagregátem ani bateriemi, bohužel zůstal stát v zúženém profilu zastávky Dr. E. Beneše. Toto místo se nedalo nijak objet a jeho zablokování by ochromilo i všechny ostatní spoje MHD vedené v Otrokovicích,“ řekl Cekota. Uvedl, že nikdo v tu chvíli nevěděl, jak dlouho bude výpadek elektřiny trvat.

Bezprostředně po výskytu poruchy podnik vypravil na linky 2 a 6 dva posilové kloubové autobusy a jeden sólo vůz, aby zejména cestující ve směru z Otrokovic do Zlína nezůstali bez dopravy. „Nicméně přetrvával problém se zablokovanou ulicí Dr. E. Beneše. Napadlo nás proto prostřednictvím spojení s řidičem poprosit cestující, jestli by nezkusili nepojízdný vůz ze zúženého místa odtlačit,“ uvedl dispečer podniku Zdeněk Churý. Trolejbus, poháněn silou lidských paží, se pohnul a posléze zvolna popojel mimo kritické místo a uvolnil v ulici průjezd.

Výpadek elektrického napájení trolejové sítě trval v pátek odpoledne v Otrokovicích necelou hodinu. Trolejbusy nabraly zpoždění v délce až do 45 minut.

Zdroj: ČTK

Kvůli stávce na letištích v Itálii zrušili na 1000 letů, v Belgii 120 spojů

Kvůli osmihodinové stávce pozemního a odbavovacího personálu bylo na italských letištích zrušeno asi 1000 letů. O své spoje tím přišlo zhruba 250.000 cestujících. O stávce ale věděli předem a na letištích panuje klid, píší italská média. Kvůli stávce pilotů společnosti Ryanair se zrušilo také 120 letů na belgickém letišti Charleroi, které se používá pro cesty do Bruselu. Ani tam podle agentury AFP nenastaly žádné zásadní potíže.

Do letového provozu na Letišti Václava Havla v Praze zatím stávka v Itálii zasáhla jen na jediné lince, která byla přesměrována. „Dnes zatím žádné rušení neevidujeme, jen jeden dopravce měnil z důvodu stávky destinaci z Neapole na Řím,“ řekla ČTK mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková. Spojů z nebo do Česka se podle belgických médií nedotkla ani stávka v Charleroi.

Italský ministr dopravy Matteo Salvini apeloval na odbory, aby projevily „zdravý rozum“ a braly ohledy na Itálii, miliony pracovníků a turisty. Ve čtvrtek Itálie zažila stávku železničářů, Salvini je ale tehdy přiměl zkrátit omezení na polovinu času. Dnes pohrozil, že i teď udělá, co je potřeba, aby „zastavil chaos“. Dodal ale, že právo na stávku omezit nechce, uvedla agentura ANSA.

V Itálii je stávka ohlášena od 10:00 do 18:00. Odboráři žádají podpis nové kolektivní smlouvy, ta poslední přestala platit před šesti lety, píše AFP.

Římské letiště Fiumicino-Leonardo Da Vinci zrušilo 200 letů, zejména do Stockholmu, Kodaně, Španělska nebo jiných částí Itálie. Zasažena je hlavně společnost Malta Air, která zajišťuje lety pro Ryanair, dále Ita Airways (dříve Alitalia) a Vueling, jejichž piloti se přidali ke stávce. V Miláně se zrušilo 150 letů, po třiceti spojích dnes ubylo v Turíně a Palermu. Italský úřad pro civilní letectví zveřejnil seznam letů, které jsou provozované za všech okolností.

Belgická stávka postihla asi 10.000 cestujících, kteří měli dnes odlétat z Charleroi, zhruba stejný počet jich dnes do města nepřiletí.

Piloti Ryanairu v Belgii viní vedení firmy ze „sociálního dumpingu“ a nedodržování kolektivní smlouvy z roku 2020. V době krize covidu-19 firma upravila kolektivní smlouvu a za snížení platů pilotům nabídla volno navíc.

Zdroj: ČTK

Firma Dako-CZ vloni dosáhla rekordního čistého zisku téměř 440 milionů Kč

Výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla Dako-CZ z Třemošnice vloni dosáhl rekordního zisku po zdanění téměř 440 milionů korun. Výsledek asi o 114 milionů překonal zisk z roku 2021. Celkové tržby minulý rok poprvé překonaly hranici dvou miliard korun, z toho na tržby z prodeje výrobků a služeb připadalo 1,843 miliardy, což představuje meziroční nárůst o 40 procent, zjistila ČTK z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. O 46 procent na 369 milionů korun se zvýšily tržby za prodej zboží.

Společnost většinu své produkce exportuje. Mezi klíčové zákazníky společnosti patří přední světoví výrobci kolejových vozidel, například Škoda Group, Tatravagónka Poprad, Stadler, Siemens a Modertrans Poznaň nebo indické nadnárodní uskupení Escorts Kubota Limited. Vloni firma získala několik zakázek od společnosti Stadler, mezi něž patří dodávky brzdových panelů na 14 dvouvozových souprav projektu Huawei, který je určen pro kampus Huawei u Dianshan Lake v Číně, a dodávky brzdových panelů na 11 třívozových souprav jednotek Flirt 3 do Nizozemí.

Vyrobila také brzdové komponenty na legendární tatranskou zubačku a multifunkční lokomotivu osazenou brzdovým panelem pluhu. Se společností Siemens DAKO-CZ uzavřelo také několik kontraktů, například na dodávku brzdových součástí na tramvaje, na dalších 20 sedmivozových souprav na osobní vozy pro rakouské dráhy ÖBB a na dodávku brzdových komponent pro 18 šestivozových souprav metra v Mnichově. V oblasti nákladní dopravy byla jejím zákazníkem Tatravagónka Poprad a modernizovala 250 dvouosých vagónů společnosti VTG.

Třemošnická firma se postupně rozrůstá. V roce 2019 získala společnost Transelco vyrábějící spřáhla, stavěče a brzdové válce. Následovalo založení dceřiné společnosti Dako-CZ Service v Mostě, kam se soustředil servis a opravy brzdových jednotek a komponent. V roce 2021 vznikla v Ostravě další dceřiná firma Dako-CZ Machinery zaměřená na sériovou výrobu, především pro Indii. Zakázky pro tamní trh tvoří dnes zhruba třetinu obratu společnosti. V roce 2022 firma otevřela vývojové kanceláře v Pardubicích a Ostravě. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců Dako-CZ se minulý rok zvýšil o 36 na 601.

V Indii Dako-CZ s tamní společností Medha Servo Drives založily podnik MEDHA Dako-CZ. Spolupráce se soustředí na dodávky ucelených a moderních brzdových systémů pro nově připravované vozy EMU, metra a lokomotivy pro Indickou železnici. S firmou Jupiter Wagons, dvojkou na tamním trhu výroby nákladních vozů, byla založena společnost JWL Dako-CZ India. Indické aktivity zastřeší nově vznikající dceřiná společnost Dako-CZ India.

Dako-CZ vyrábí brzdy a komponenty pro tramvaje, metro a železniční vozidla. Její produkty odebírají například Siemens, Stadler a Bombardier, z českých firem například Škoda Transportation. Společnost založil v roce 1816 Jan Zvěřina. Na železniční zakázky se začala orientovat o více než 100 let později. Novodobé dějiny firmy začaly rokem 1965, kdy v Třemošnici vznikl závod Dako, o 15 let později se stal součástí koncernu ZTS Martin. V roce 1992 vznikla akciová společnost a v roce 1996 se spojila s firmou ČKD Holding Praha. Do roku 2001 působila pod názvem ČKD – Dako. Jediným vlastníkem je od roku 2021 skupina Czechoslovak Group (CSG), která koupila zbývající 49procentní podíl od Tatravagónky Poprad.

Zdroj: ČTK

V pražské MHD bude jezdit poprvé autobus na vodík, vyjede na linku č. 170

Společnost Škoda Group představila nový vodíkový autobus Škoda H'CITY, 9. února 2023, Plzeň.

V pražské MHD bude jezdit poprvé autobus poháněný vodíkem. V pilotním provozu bude vůz Škoda H´City v následujících dvou letech na lince číslo 170 z Jižního Města na Barrandov. Novinářům dnes vůz představili zástupci hlavního města, dopravního podniku (DPP) a společností Škoda Group a Orlen Unipetrol. Cílem testu je prověřit technické a provozní parametry a rovněž rozšířit možnosti alternativních pohonů. DPP v současné době elektrifikuje některé autobusové linky. DPP je největší městská firma a provozuje MHD.

„Tohle bude první vodíkový pravidelný spoj v ČR. V Praze intenzivně investujeme do elektrické trakce, ale samozřejmě si uvědomujeme, že není dobré lidově řečeno dávat všechny vejce do stejného košíku. Proto by v Praze měla zůstat nějaká neelektrická trakce. A já si myslím, že vodík může být náhradou dieselových autobusů a alternativou k elektřině,“ řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib.

Linku číslo 170 vybral podnik kvůli jejímu členitému a kopcovitému profilu a její trasa patří mezi nejdelší v Praze s délkou v jednom směru zhruba 20 kilometrů. A nedaleko konečné na Barrandově se pak nachází plnící vodíková stanice. „To nám umožní otestovat všechny provozní a ekonomické parametry,“ řekl generální ředitel DPP Petr Witowski.

Vůz bude do konce července jezdit pouze ve všední dny v ranní a odpolední špičce. DPP totiž potřebuje proškolit řidiče i techniky. „Od srpna pak počítáme s jeho standardním denním vypravením v plném provozu včetně víkendů,“ řekl šéf autobusů v DPP Jan Barchánek. Autobus bude parkovat v garážích na Kačerově a v plném provozu najede denně na 300 kilometrů.

Provoz i pořizovací cena vozu je vyšší než u těch běžných. „Autobus je prototyp a pořizovací cena je zhruba čtyřnásobná než u naftového autobusu, to znamená někde mezi 18 až 20 miliony Kč. Provozní náklady jsou zhruba na dvojnásobku provozu běžného autobusu. Jeden z důvodů, proč to testujeme, je zjistit, zda kromě ekologického smyslu, který to dozajista má, tak zda to má i ten smysl ekonomický,“ řekl Witowski.

Autobus Škoda H´City je nízkopodlažní a měří na délku 12 metrů a je široký 2,55 metru. Celkem má 85 míst, z nichž je 30 k sezení. Dovnitř se rovněž vejdou dva kočárky či invalidní vozíky. Nejvyšší rychlost je 80 kilometrů v hodině. Průměrná spotřeba je deset kilogramů vodíku na 100 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář