Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni bude spolupracovat na vytváření vize budoucnosti železniční dopravy v tříletém mezinárodním projektu PODS4RAIL. Stala se součástí evropského konsorcia vedeného německou firmou Siemens Mobility GmbH. Úkolem prestižních evropských univerzit a podniků je vymyslet co nejvýhodnější propojení železniční a ostatních druhů dopravy a pomoci dopravcům i životnímu prostředí. Do projektu, podpořeného z programu Horizon Europe, se zapojí také studenti a studentky.
Vodní, silniční a železniční doprava dnes podle tvůrců projektu spolupracují málo a neefektivně. „Je preferována rychlá, tzv. door-to-door nákladní i osobní silniční přeprava, která však extrémně zatěžuje životní prostředí,“ řekla mluvčí. Proto se hledají cesty, jak vše zefektivnit a snížit emise například propojením železniční, silniční a dalších forem přepravy.
„Výzkum a vývoj v oblasti silničních a zejména kolejových vozidel jsou spjaty s naší fakultou prakticky od jejího založení a spolupráce s předními výrobci je dlouhodobá. Vazba fakulty strojní a společností Siemens Mobility, DLR (Německé středisko pro letectví a kosmonautiku) a dalších bude jistě motivací pro uchazeče o studium na naší univerzitě,“ řekl děkan fakulty strojní Vladimír Duchek.
Za projektem PODS4RAIL stojí evropské konsorcium německých firem Siemens Mobility, DLR a EURNEX, švédské Trafikverket, nizozemské ProRail B.V., francouzské firmy RAILENIUM, rakouské modley industrial design a španělské Universidad Politecnica de Madrid, francouzské University Gustave Eiffel, nizozemské TU Delft a právě česká ZČU. Při navrhování koncepce dopravních modulů, která bude efektivnější, levnější a ekologičtější, se kromě silniční a železniční přepravy počítá s využitím dalších způsobů, například s lanovými drahami, řekla Stará.
V Plzni bude projekt řešit tým pod vedením Jiřího Hofmana a Romana Čermáka z katedry konstruování strojů. Jeho hlavním přínosem mají být myšlenky a koncepce vyvíjené v Hofmanově projektu ComplexTrans, což je návrh kombinované dopravy osob a zboží v meziměstském a městském provozu, který by díky upraveným silničním a železničním prostředkům spojil oba druhy dopravy, odstranil jejich nedostatky a přinesl nové možnosti.
Výsledky projektu budou publikovány v odborných časopisech a na významných konferencích a veletrzích, jako jsou InnoTrans v Berlíně 2024 a 2026, Transport Arena 2024 v Dublinu a další. V plánu je také demonstrace pro laickou veřejnost. Druhá fáze realizace projektu počítá se zapojením mladých výzkumníků nebo studujících doktorandů, kteří by měli pracovat na detailech mechanické konstrukce.
Do drážního zákona by se mohlo dostat ustanovení upravující konzervaci železničních tratí. Na žádost vlastníka dráhy by o přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy rozhodoval drážní správní úřad. Podmínkou by bylo to, že dva roky po sobě klesl provoz na takové trati ročně pod 300 jízd za účelem přepravy osob a nebo 12 nákladních jízd.
Pozměňovací návrh, který to má umožnit, předložila ve Sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Vložit ho chtějí do drážní novely, kterou dnes Sněmovna propustila do třetího čtení. Konzervace má ušetřit vlastníkům drah peníze.
Zatím poslední pokus vložit takovýto institut do zákona nebyl v roce 2021 úspěšný. Sněmovní hospodářský výbor tehdy nejprve doporučil tuto úpravu do zákona vložit, ale Sněmovna to posléze odmítla. Obavy z konzervace tratí měly hlavně samosprávy, které se bály toho, že umožní rušit tratě bez náhrady.
Kupka dnes ujistil, že i samosprávy budou mít v procesu konzervace svoji roli jako klíčoví aktéři. Stanoviska budou vydávat kraje i obce. Jejich stanovisko má být pojistkou před krokem, který by mohl podvázat rozvoj takové trati. Pokud by ale nebyla dráha využívána v rozsahu, jaký požaduje jeho návrh, pak by peníze na její údržbu byly využívány neefektivně, uvedl. Institut přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části představuje vhodné řešení představující mezistupeň mezi provozováním dráhy a jejím úplným zrušením, stojí ve zdůvodnění návrhu.
„Jsem přesvědčen, že podoba, kterou předkládáme, má patřičnou odbornou podporu,“ uvedl ministr. Návrh počítá i s postupem pro obnovení provozu na zakonzervované trati.
Projednávaná novela zákona o dráhách má za cíl hlavně zvýšit některá práva cestujících na železnici. Může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Novela zavádí do českého zákona pravidla z nového evropského nařízení z roku 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě. Drážní zákon by tak měl vyhovovat požadavkům evropské legislativy. Nová evropská úprava má podle důvodové zprávy pomoci zvýšit počet cestujících na železnici a zvýšit podíl železniční dopravy ve vztahu k ostatním druhům dopravy.
Dopravce RegioJet podepsal s ministerstvem dopravy smlouvu na provozování vlaků mezi Prahou a Brnem či Jihlavou. Na lince bude společnost jezdit od prosince 2026. RegioJet v tendru předložil lepší nabídku než České dráhy, a to téměř o miliardu korun. Smlouva o zajištění rychlíkové dopravy je uzavřena na 15 let. Dnes to uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
„Cestující se mohou těšit na nové vlaky a lepší dostupnost krajské Jihlavy, protože každých 120 minut pojede přímý vlak z Prahy přes Havlíčkův Brod do Jihlavy,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nyní se z Prahy do Jihlavy jezdí s přestupem v Havlíčkově Brodě. Každé dvě hodiny také pojede vlak z Prahy do Brna přes Havlíčkův Brod.
Provoz na této trase si u dopravců objednává stát. Dosud na ní jezdily České dráhy. Při zahájení tendru byla podle dřívějších informací její odhadovaná cena kolem 6,5 miliardy korun. RegioJet sdělil, že v tendru nabídl cenu zhruba 4,94 miliardy a České dráhy zhruba 5,86 miliardy korun.
Podmínkou ministerstva dopravy pro provozování rychlíků na této lince je nákup nových vlaků s vozidly, které mohou jezdit alespoň 200 km/h. „Vlaky tedy budou moci později využívat i úseků vysokorychlostních tratí, například v části trasy mezi Prahou a Kolínem,“ uvedlo ministerstvo.
RegioJet plánuje obsluhovat linku 18 novými polskými soupravami Pesa, podle společnosti prvními elektrickými jednotkami objednanými na vysokorychlostní tratě. RegioJet bude používat dva typy jednotek, jednu pro 200 a druhou pro 300 cestujících. Každá jednotka pak bude mít 12 procent sedadel v 1. třídě. Podmínkou ministerstva na nové vozy byla také bezbariérovost. Podle Kupky musí být alespoň jedny dveře vlaku z každé strany nízkopodlažní.
Šéf společnosti RegioJet Radim Jančura vidí v přímém spojení s Jihlavou další krok k ekologické dopravě. Přímá železniční linka z Prahy do Jihlavy totiž chyběla, společnost tam dopravovala cestující autobusy. „Malí dopravci, jako je RegioJet, hledají zcela nové trhy a možnosti, jak přesunout silniční dopravu na železnici,“ dodal.
RegioJet patří k největším soukromým provozovatelům železniční a autobusové dopravy ve střední Evropě. Firma vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost Jančurovy Student Agency. Pravidelnou osobní železniční dopravu provozuje RegioJet od roku 2011.
Test Camp Intralogistics 2023. V Dortmundu proběhla třídenní akce, kde se mohli odborníci seznámit s nejnovějšími trendy v oblasti intralogistiky z celého světa. Poprvé jsme se této akce zúčastnili jako porotci soutěže IFOY Award.
Více než dvanáct set hostů navštívilo halu 3 na výstavišti Messe Dortmund, aby si prohlédli a hlavně vyzkoušeli více než stovku inovací zaměřených na intralogistiku. Některé z nich zde byly odborné veřejnosti představeny vůbec poprvé. Test Camp Intralogistics 2023 je akce, kde se vše točí kolem praktického testování inovací a novinek ve skladu a technologií manipulace s materiálem. Otestovat je možné obsluhu všech typů vysokozdvižných vozíků, na vlastní kůži lze okusit pomoc exoskeletů, poznat interakce s přepravními vozidly a logistickými roboty bez řidiče či vyzkoušet různé softwary. Mezi nimi bylo i 23 řešení v sedmi kategoriích nominovaných do ankety IFOY Award 2023.
CROWN SP 1500
U nás ne tak známý americký výrobce nominoval svou čerstvou novinku, vychystávací vozík SP 1500. Spíš než maximálním dosahem 11,2 m – pro srovnání STILL PXV, také nominovaný do IFOY Award 2023, stanovil nový standard se 14,5 m – zaujme SP 1500 především úžasnou viditelností z plošiny ve všech výškách. „S takovou viditelností za všech okolností jsem se ještě nesetkal,“ přiznal během brífinku porotců Theo Egberts, nevolící člen testovacího týmu. Vozík má také skvělou ergonomii s netradičním řešením v podobě polohovatelného hlavního ovladače, který lze nastavit do vertikální či horizontální pozice.
STILL EXH 16
Paletový vozík s nosností 1,6 t vyniká kompaktními rozměry, díky nimž je vhodný pro přepravu v kamionech či pro využití na poslední míli. Váží necelých 330 kg a za malý poloměr otáčení vděčí integrované Li-ion baterii. Výrobce zcela přepracoval ovládací oj, které je delší a vyžaduje i menší ovládací sílu. V tomto ohledu výrobce více myslel na ženy, které čím dál častěji pracují ve skladech. Poměrně unikátní (i když podle Theových slov trochu zbytečný) je dotykový displej integrovaný v hlavě ovládací oje. „Na to už jsem asi trochu starý, člověk musí za vozíkem docela pelášit,“ s úsměvem podotknul ke značné maximální rychlosti 6 km/h.
AGILOX ODM
Všesměrový tříkolový vozík od rakouského dodavatele, nominovaný v kategorii AGV/AMR vozíků, vyniká především skvělou manévrovatelností. Je určený pro přepravu malých nákladů o hmotnosti do 300 kg. Vyniká i velmi rychlou implementací do již zavedeného systému k dalším AGV. Jeho určitou nevýhodou je poměrně úzké zaměření, protože přepravuje palety o rozměru 400 × 600 mm, resp. 600 × 800 mm, které nejsou až tak běžné. I sám výrobce přiznává, že se hodí hlavně do farmaceutického a elektronického průmyslu.
VOLUME DIVE LAGERSYSTEME
V kategorii intralogistických robotických řešení nás tento robotický skladovací systém zaujal především kompaktními rozměry, vysokou mírou flexibility, vysokou hustotou buněk (až 3000) a výškou až 14 m. Tato alternativa k mnohem známějšímu řešení Autostore používá robotické vozíky schopné jezdit v kolejnicích rychlostí až 3 m/s, které navíc mohou ukládat a vytahovat přepravky na celé úrovni napříč moduly. Má totiž rotační uchopovací jednotku, díky níž může nabírat a dodávat přepravky na všech čtyřech stranách. Zajímavostí jsou i otočná kolečka, díky nimž se může snadno pohybovat všemi směry. Systém pracuje se třemi typy standardních euroboxů o velikosti 300 × 200 mm, 400 × 300 mm s nosností 25 kg, resp. 600 × 400 mm s 35 kg. V rámci jedné věže mohou být zásobníky stohovány v různých výškách.
ARCOS DS AUTOMOTION
Ze tří programů nominovaných do kategorie intralogistického softwaru nás i odborné poradce nejvíc zaujal projekt rakouské firmy Arcos. Ten totiž nabízí platformu pro koordinaci AGV a AMR vozíků, které pro svůj pohyb používají odlišný systém řízení a orientace. Tento program dokáže pomocí tzv. plánované autonomie a kooperativní navigace zvýšit efektivitu tím, že umí pro AGV vozíky vytvořit virtuální jízdní pruh v tzv. autonomních zónách, kde se vozíky volně pohybují. Kooperativní navigace zajišťuje vyjasnění přednosti mezi autonomně navigujícími vozidly a nalezení efektivních tras pro všechny účastníky provozu, aby nedocházelo k „zácpám“. AGV se tak de facto mohou pohybovat autonomně, informace o trase dostanou od AMR vozíků. Díky standardu VDA 5050 lze tento program snadno integrovat do stávajících závodů.
NIMMSTA LIGHT TAG
V kategorii specialita roku jsme si na „vlastní ruku“ vyzkoušeli, jak poměrně jednoduše zvýšit rychlost vychystávání pomocí technologie pick-by-light. Základem řešení jsou chytré hodinky se skenerem, jež má pracovník na ruce. Důležitou součástí je světelný štítek přilepený u regálové pozice, který komunikuje s hodinkami přes bluetooth rozhraní. V aplikaci Nimmsta je každému světelnému štítku přiřazeno unikátní místo uložení, takže když se k němu operátor přiblíží, hodinky a světelný štítek se rozsvítí stejnou barvou a vzorem. Nejprve jsme si vyzkoušeli pickovat zboží klasicky jen podle pozice, poté i se světelnou pomocí a dosažený čas byl o 57 % kratší. Jeden světelný proužek stojí 10 eur a výměnná baterie v něm by měla vydržet až čtyři roky. Samotný skener vyjde na 950 eur.
HUNIC SOFTEXO LIFT
Také další exponát jsme si vyzkoušeli na vlastí kůži. Exoskelet SoftExo Lift, nominovaný v kategorii start-up roku, je jakýsi oblek, který člověku díky systému důmyslně skrytých pružin usnadňuje zvedání a přenášení těžkých břemen. Těmi ale mohou být i hůře pohybliví pacienti v nemocnicích či v pečovatelských domech. Samotné navlečení exoskeletu je otázkou několika minut, výrobce nabízí několik velikostí. Slibuje, že konstrukce podporuje svaly nohou a zad při zvedání a přenášení břemen až o 21 %, čímž odlehčuje tělu až o 50 %. A rozdíl je opravdu znát. Nejprve jsme si vyzkoušeli přenést těžký balík bez pomoci obleku a následně s ním a rozdíl je to opravdu markantní. Vedle pasivních exoskeletů byly v Dortmundu k vidění i exoskelety aktivní. Další firmy nabízejí analýzu pracovních úkonů třeba na výrobních linkách pomocí exoskeletů vybavených celou řadou senzorů a firmám navrhují úpravu pracovních postupů i ergonomie. Hunic si svůj exoskelet cení na 2700 eur.
Ceny ropy dnes prudce klesají a propadly se na nejnižší hodnotu za pět týdnů. Mohou za to obavy, že USA nebudou schopné splácet některé své dluhopisy, slabé ekonomické údaje z Číny a očekávání, že Spojené státy a Evropa tento týden opět zvýší úrokové sazby.
Kolem 18:00 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,2 procenta na 75,96 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,5 procenta a obchodovala se kolem 72,29 dolaru za barel.
Americká ministryně financí Janet Yellenová uvedla, že americké vládě by mohly do měsíce dojít peníze a vláda pravděpodobně nebude schopna splnit všechny platební závazky do začátku června. To přimělo prezidenta Joea Bidena, aby příští týden povolal do Bílého domu čtyři nejvyšší představitele Kongresu. Náklady na pojištění proti platební neschopnosti USA dosáhly nových maxim.
Ceny ropy se dostaly do tlaku také poté, co oficiální údaje o víkendu ukázaly, že výrobní aktivita v Číně v dubnu nečekaně klesla, poprvé od prosince. Čína je největším světovým dovozcem ropy. Podle analytiků na ceny negativně působí také nepříznivý ekonomický výhled v jiných částech světa a nepředvídatelné akce centrálních bank při jejich snaze zpomalit inflaci.
Očekává se, že centrální banka USA (Fed) ve středu zvýší úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu. Ve čtvrtek by měla zvýšit sazby rovněž Evropská centrální banka. Vyšší úroky by mohly zpomalit hospodářský růst a snížit poptávku po energiích.
Ropu by mohla podpořit zpráva o týdenním stavu zásob v USA. Podle průzkumu uskutečněného agenturou Reuters zásoby ropy v uplynulém týdnu klesly o zhruba jeden milion barelů. Poprvé od prosince tak zaznamenaly pokles třetí týden za sebou.
Až 180 dálkových vlaků typu expres by mělo denně projet po plánované vysokorychlostní trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy. Nyní v tomto úseku denně jezdí přibližně 130 expresů a rychlíků. Vybudování 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati Moravská brána si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Stavba má začít v lednu 2026 a zabrat zhruba šest let. Maximální rychlost vlakových souprav po nové trati bude 320 kilometrů za hodinu.
První část vysokorychlostního koridoru z Prosenic do Hranic na Přerovsku měří bezmála 20 kilometrů. Po této dvoukolejní trati by v roce 2035 mělo v obou směrech jezdit celkem 162 vlaků typu expres za 24 hodin a po navazujícím úseku ze stanice Hranice na Moravě do Ostravy 180 vlaků. Stejný počet osobních vlaků by měl v roce 2055 denně projet i v úseku mezi stanicemi Prosenice a Hranice na Moravě. Regionální vlaky budou po nové trati jezdit maximální rychlostí zhruba 200 kilometrů za hodinu, expresní dálkové soupravy až 320 kilometrů za hodinu.
Nová vysokorychlostní trať z Prosenic do Ostravy bude sloužit pouze osobním vlakům s přepravou cestujících a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů v zemi. Na vysokorychlostní trať přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a Prahou. Vysokorychlostní trať podle Správy železnic pomůže i regionální dopravě v Olomouckém kraji. Součástí projektu je také sjezd na současnou železniční síť ve stanici Hranice na Moravě a rekonstrukce tamního nádraží.
Olomouc bude napojena na vysokorychlostní trať pomocí severního a jižního sjezdu. Vlaky se tak z hlavního nádraží v Olomouci za krátký čas dostanou na vysokorychlostní koridor mez Ostravou a Brnem. „Cestovní doba z centra Brna do centra Olomouce bude 25 minut a z centra Olomouce do Ostravy se bude pohybovat kolem 15 minut,“ uvedl dnes v on-line diskusi Správy železnic Marek Pinkava, který má v této organizaci přípravu vysokorychlostní trati Praha – Brno – Ostrava na starosti.
Projekt vysokorychlostní trati počítá se stavbou dvou tunelů u Lipníka nad Bečvou na Přerovsku i nedaleké osady Slavíč. Historické viadukty nedaleko Hranic mají být po rekonstrukci podle Pinkavy využity jako železniční sjezdy z vysokorychlostní trati do Hranic na Moravě. Součástí projektu jsou i protihluková opatření, která vzejdou z dokončované hlukové studie.
Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Podle odhadů vyjdou investice na obě připravované rychlodráhy na více než 400 miliard korun. Díky novým vysokorychlostním úsekům se jízdní doba mezi Prahou a Ostravou zkrátí na necelé dvě hodiny.
Stavba železničního mostu přes Orlík u Červené nad Vltavou na Písecku, která loni začala, skončí v příštím roce. Za 543 milionů korun vznikne nový železobetonový most. Nový most o délce 316 metrů nahradí starý z ocelové konstrukce. Modernizace tratě zrychlí spojení mezi Táborem a Pískem.
Most s původní ocelovou konstrukcí z roku 1889 zatím stále využívá železniční doprava. Most už však z různých důvodů nevyhovuje současným potřebám, na trati tak nelze využít některé typy vlaků. Froněk uvedl, že Správa železnic o most, který je kulturní památkou, zájem nemá. „Momentálně probíhají jednání se spolkem Viadukt, který si jej chce převzít. Spolek má představu, že by se z mostu mohla stát cyklostezka nebo spojení pro pěší, ale uvidíme, jak jednání dopadnou,“ řekl. Dodal, že pokud se Správa železnic s Viaduktem nedohodne, ocelový most bude zbourán.
Most je na trati Tábor – Písek, poblíž obce Červená nad Vltavou, jejíž původní část je od výstavby přehrady zatopená. Trať vede nad nádrží Orlík. Je to jediný most přes Vltavu na železnici mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Nyní vlaky z Tábora do Písku jezdí přibližně hodinu. Na mostu je omezená rychlost na 20 kilometrů za hodinu. Nový most umožní vlakům jet 70 kilometrů za hodinu. Cesta mezi Táborem a Pískem se po modernizaci zkrátí o šest minut.
Starý ocelový most také nemá dostačující nosnost. Nový bude moci využívat i nákladní doprava.
Zatím stále fungující železniční most přes Vltavu se stavěl v letech 1886 až 1889, funguje od 20. listopadu 1889. Ve své době byl druhým nejvyšším mostem v Rakousku, za mostem Trisana v Alpách vysokým 87 metrů. Červená nad Vltavou patřila v 50. letech 20. století k turistickým tahákům, zdejší letovisko se ale zatopilo při vzniku orlické přehrady. Kvůli jejímu napuštění se musel na výše položené místo přestěhovat tamní románský kostel svatého Bartoloměje.
Nizozemská vláda podpoří Shell v jeho plánech na snížení uhlíkové stopy v jeho nizozemských provozech. Podpora by měla být jak ve formě finančních mechanismů, tak například formou zrychlených povolovacích procesů. Informaci přinesl zahraniční server Argus. Shell se podle Argusu s nizozemskou vládou dohodl, že ve svých nizozemských provozech sníží do roku 2030 emise CO2 o 3,9 mil. tun ve srovnání s rokem 2020.
Uvedená hodnota představuje zhruba 20 % celkového snížení emisí skleníkových plynů, kterého by to roku 2030 měl dosáhnout nizozemský průmysl. Z pohledu Shellu budou pro dosažení uvedeného dekarbonizačního cíle klíčové projekty zaměřené na zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS) a dále potom nízkouhlíkový a obnovitelný vodík. Vláda by měla projekty v daných oblastech podpořit jako pomocí finančních mechanismů, tak pomocí stimulace poptávky po udržitelných produktech, rozvojem infrastruktury či zrychlením povolovacích procesů.
Zahraniční server Argus připomněl, že Shell rozvíjí svůj projekt Hydrogen Holland 1 zaměřený na výrobu obnovitelného vodíku pomocí 200 MW elektrolyzéru u Rotterdamu. Podle plánů Shellu by v budoucnu jeho „vodíkové portfolio“ mělo zahrnovat projekty s příkonem v řádu jednotek gigawattů. Dohoda mezi nizozemskou vládou a Shellem zahrnuje i podporu pro projekt Porthos, který cílí na ukládání zachycených emisí CO2 pod dnem Severního moře. Jedná se o společný projekt přístavu Rotterdam, Gasunie a EBN, který má za cíl uložit 2,5 mil. tun CO2 ročně ve vyčerpaných nizozemských plynových polích v Severním moři. Veškerá kapacita úložiště již byla smluvně zajištěna čtyřmi průmyslovými partnery – společnostmi Air Liquide, Air Products, ExxonMobil a právě Shellem.
Ministr dopravy Martin Kupka navštívíl ve čtvrtek 27. dubna 2023 Univerzitu Pardubice. Jednal s rektorem univerzity prof. Liborem Čapkem a děkanem Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Liborem Švadlenkou. Prohlédl si Dopravní sál a Centrální dispečerské pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera a v našem Výukovém a výzkumném centru také diskutoval se studenty Univerzity Pardubice.
Návštěva Martina Kupky v kampusu byla součástí jeho celodenního programu v Pardubicích.
Česká pošta vypsala veřejnou zakázku na dodávku stovky elektrokol, která jsou určena pro pilotní provoz listovního doručování v rámci zefektivnění činností firmy. Veřejná zakázka byla vypsána na elektrokola v cargo provedení, nikoliv však na elektrické cargokola, jak je v médiích prezentováno.
Důvodem tohoto rozhodnutí byla vysoká cena elektrických cargokol, která se pohybuje od 100 tisíc korun výše a také fakt, že obdobná elektrická cargokola již byla jednou na České poště testována a nepanovala s nimi přílišná spokojenost. Přesto, že veřejná zakázka byla řádně zveřejněna, přihlásila se jediná firma, která splnila podmínky, které si Česká pošta stanovila. Mj. jiné se jedná o minimální nosnost elektrokola 145 kg.
Dodavatel v předložené dokumentaci k elektrokolům tuto nosnost garantuje, navíc jsme dostali čestné prohlášení, že vše, co je v dokumentaci uvedeno, odpovídá realitě a tedy i výše zmíněná nosnost. V případě jakýchkoliv problémů jsou ve smlouvě s dodavatelem uvedeny nástroje, jak řešit případné reklamace, dodání náhradních kol, servis apod. Kola jsou v provozu od začátku letošního roku a průzkum mezi listovními doručovateli, kteří kola využívají, ukázal, že s nově pořízenými elektrokoly panuje 90% spokojenost.
Kolo bylo dle podmínek uvedených ve výběrovém řízení vybaveno boxem na zásilky, brašnami, speciálním osvětlením a dalšími doplňky. Tomu dopovídá výsledná cena kola, která je 65 tisíc bez DPH.
Informace o tom, že pokud by doručovatelka vezla zásilky o hmotnosti 60 kg, musela by vážit také 60 kg, protože se objevují zaručené zprávy, že kola mají nosnost 120 kg, jsou z podstaty nesmyslné. Maximální právní limit pro přepravovanou hmotu je u doručovatelek 20 kg a tedy 60 kg doručovaných zásilek je opravdu nesmysl.
Česká pošta plánuje vypsat další tendr na elektrokola, která zapojí do svého provozu. Přihlásit se bude moci kdokoli a vyhraje ten, kdo nabídne nejlepší podmínky. Jsme rádi, že se ve veřejném prostoru najednou objevuje řada specialistů na elektrokola a firem, které bezpochyby budou schopny splnit podmínky a zakázku vyhrát.
