Pátek, 23 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 500

Stát investuje v příštích letech do dobíjecí infrastruktury 6 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

Stát plánuje v příštích letech investice do nabíjecí infrastruktury pro elektromobily u dálnic a ve městech za šest miliard korun. Využije k tomu peníze z evropských fondů. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V České republice bylo ke konci loňského roku podle statistik úřadů kolem 1360 dobíjecích stanic, na nichž je kolem 2600 dobíjecích bodů.

„V příštích letech nás čeká velká obměna celého automobilového průmyslu. Vláda si je vědoma klíčové role tohoto odvětví pro českou ekonomiku a chce přispět k tomu, aby jeho transformace proběhla co nejlépe. Vedle klíčové stavby české gigafactory se také prostřednictvím správy dotačních programů podílíme na rozšiřování počtu a zvýšení kvality dobíjecích stanic,“ uvedl Kupka.

V Česku je podle ministra k dispozici zhruba 2600 dobíjecích bodů, což je podle něj jeden z nejvyšších poměrů vůči počtu provozovaných elektromobilů v Evropě. Podle statistik v ČR připadá na sto elektromobilů 22 dobíjecích stanic, průměr EU je 15.

Kupka dále připomněl, že EU připravuje směrnici, která zaváže členské státy k výstavbě dobíjecích hubů na každých 60 kilometrů na páteřní transevropské dopravní síti TEN-T.

Trendem ve výstavbě dobíjecích stanic jsou především ultrarychlé dobíjecí stojany. Jeden z nich dnes Kupka představil ve spolupráci s energetickou společností ČEZ v pražských Letňanech. „Elektromobilita postupně srovnává krok s rychlostí tankování klasických aut. Ultrarychlé stanice zvládnou během krátké pauzy na občerstvení dodat bezemisní energii pro více než 200 kilometrů jízdy,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Společnost nyní chce stojany s vysokými výkony doplňovat na nefrekventovanějších místech. „Podíl rychlých a ultrarychlých stanic se u nás pohybuje na úrovni 60 procent, zatímco evropský průměr je okolo deseti procent,“ dodal Cyrani.

Loni v Česku vznikly stovky nových dobíjecích stanic pro elektrická auta. Spolu s tím významně vzrostly i spotřeba a počet dobíjení uživateli, u některých provozovatelů i více než dvojnásobně. Vedle ČEZ provozují stovky stanic také další velké energetické společnosti jako Pražská energetika nebo E.ON. Firmy plánují další velkou výstavbu i letos.

Prudký růst využívání dobíjecích stanic postupuje společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta. Elektrických osobních aut bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno 14.316, což je o 5075 meziročně víc. Kromě toho po tuzemských silnicích jezdí desetitisíce hybridních aut, které kombinují elektrický pohon s klasickým spalovacím motorem.

Zdroj : ČTK

Společnost FM Logistic ve zprávě o společenské odpovědnosti 2021/22 klade důraz na udržitelnou transformaci dodavatelských řetězců

Od
Michaela Drábková
-

Společnost FM Logistic na konci roku 2021 zveřejnila plán s názvem Powering 2030, jehož cílem je udržitelná transformace dodavatelských řetězců, dosažení uhlíkové neutrality všech provozů a vyřešení výzev v oblasti vícekanálové a městské logistiky.

Po uplynutí jednoho roku lze konstatovat, že společnost postupuje na cestě k udržitelnosti podle plánu, a to i díky rostoucímu objemu nákupů a výroby udržitelné energie v rámci skupiny.

Zpráva o společenské odpovědnosti informuje v souladu s iniciativou Supply Chain o pokroku, kterého bylo dosaženo na cestě k udržitelnému rozvoji, a to na základě tří priorit, jimiž jsou péče o zaměstnance, změna dopadu činnosti společnosti na životní prostředí a společné budování udržitelného dodavatelského řetězce.

„Rozvoj naší firmy stavíme na budování důvěry, environmentálně odpovědném podnikání a naslouchání potřebám společnosti. Udržitelná logistika je součástí naší DNA. Společenská odpovědnost naší společnosti vychází od samotných zakladatelů firmy, pro něž jsou vždy v centru pozornosti u všech projektů zájmy lidí,“ říká předseda FM Logistic Jean-Christophe Machet.

Péče o 28 600 zaměstnanců

Pro společnost FM Logistic je zajištění bezpečných a rovných pracovních podmínek prioritou. Pro příští rok je hlavním cílem společnosti dosažení nejvyššího možného hodnocení bezpečnosti a předcházení úrazů ve všech zemích. Skupina využívá ke zvýšení bezpečnosti a zdraví při práci svých zaměstnanců inovativní řešení, jako je virtuální realita a s ní spojené pracovní vybavení. Ve Francii spolupracuje FM Logistic s technickou univerzitou v Compiègne na vývoji ochranného skeletonu Ergoskel, jehož nošení zabraňuje vzniku onemocnění pohybového ústrojí při práci s balíky. Společnost plánuje počátkem roku 2023 distribuovat mezi své zaměstnance 150 těchto ergoskeletonů.

Cílem společnosti je být v každé zemi, kde působí, hodnocena jako vynikající zaměstnavatel. Spokojenost zaměstnanců dosahuje nyní 74 %. Společnost byla zahrnuta do seznamu nejlepších zaměstnavatelů časopisu Forbes pro rok 2022, což je důkazem toho, že se naplno věnuje kvalitě pracovního prostředí.

Společnost FM Logistic umožňuje zaměstnancům rozvíjet dovednosti a podporuje jejich mobilitu a rozvoj prostřednictvím vlastní univerzity. Společnost věří, že diverzita původu a získaných zkušeností je pro společnost obohacující, a proto vytváří inkluzivní pracovní prostředí. Index genderové rovnosti Egapro společnosti je 94/100, což dokazuje, že se společnosti daří odstraňovat rozdíly v odměňování mužů a žen. V rámci závazku zajištění rovných příležitostí pro zaměstnance s postižením společnost také dále rozvíjí svou síť provozů vhodných pro postižené osoby, mezi něž se budou řadit i čtyři nové provozy, které budou v nejbližší době otevřeny ve Francii.

Změna dopadu aktivit společnosti na životní prostředí

V oblasti životního prostředí je cílem společnosti dosažení uhlíkové neutrality všech provozů do roku 2030. Prvním krokem ke splnění plánu úspor energií je výstavba environmentálně udržitelných budov. Logistické platformy jsou navržené tak, aby optimalizovaly provoz a spotřebu energií v rámci celého procesu od návrhu po uvedení do provozu. Od roku 2021 je každá nově vybudovaná logistická platforma držitelem certifikátu LEED® a HQE™, který je udělován za nízkou energetickou náročnost. V účetním roce 2021/22 snížila společnost FM Logistic emise uhlíku ve svých skladech o 25 %, čímž překročila plánovaný cíl ve výši 20 %.

Společnost zároveň pracuje na zvýšení vlastní výroby energie. Fotovoltaické panely instalované na logistických platformách po celém světě produkují solární energii o objemu 27 838 MWp. Skupina také vyrábí zelený vodík a jejím cílem je vytvoření dekarbonizovaného energetického koloběhu a dodávání energií do skladů z vlastních zdrojů. První jednotka na výrobu vodíku byla již instalována ve španělském závodě ve městě Illescas, což dokládá, že společnost FM Logistic je ve svém oboru průkopníkem v dekarbonizaci.

Se zvyšujícím se objemem provozů je nutné do procesu dekarbonizace zahrnout také dopravu. Společnost FM Logistic potvrdila svůj cíl snížit emise skleníkových plynů generovaných dopravou o 30 %. Tohoto cíle plánuje skupina dosáhnout primárně optimalizací dopravy prostřednictvím spojování dodávek, plánováním počtu odbavených vozidel, optimalizací velikosti přepravovaných balíků a maximálním využitím nízkoemisních vozidel. Například ve Francii jezdí 20 kamionů společnosti na Oléo 100, což je ve Francii vyráběné biopalivo, jehož úspora emisí CO2 oproti naftě činí 65 %. K dnešnímu dni jsou 3/4 objemu zakázek přepravovány vozy splňujícími emisní normu Euro 5 a vyšší.

Společné budování udržitelného dodavatelského řetězce

Pro vyřešení výzev v environmentální a společenské oblasti a v oblasti etiky je nutné, aby všechny složky dodavatelského řetězce úzce spolupracovaly. Společnost FM Logistic využívá kolektivních zkušeností všech zainteresovaných subjektů od zákazníků a dodavatelů přes místní podnikatele a komunity, startupy a spotřebitele až po dodavatele služeb a výzkumná centra.

Skupina podporuje své zákazníky v procesu přechodu k udržitelnosti poskytováním udržitelnějších řešení v oblasti logistiky, která jsou navržena na míru jejich potřebám a cílům. Společnost realizuje pilotní projekty v oblasti velkoobjemových komodit pro několik maloobchodních řetězců ve Francii. Cílem společnosti je, aby do roku 2050 nabízela ve všech oblastech podnikání udržitelná řešení. Ta v současné době tvoří 13 % obratu. Plán pro roky 2022/23 je zvýšení na 20 %.

Skupina vyvinula soubor ukazatelů, který měří dopad skladování a dopravy na životní prostředí a díky němuž si zákazníci mohou změřit svou uhlíkovou stopu a identifikovat možné oblasti zlepšení. Soubor ukazuje dopad logistických služeb na zákazníka a na provoz přepočítaný na CO2 spolu se třemi zásadními dopady na společnost, mezi něž se řadí podpora zaměstnanosti a výkonu firmy, uhlíková stopa a znečištění ovzduší. Aktuálně má většina našich zákazníků udržitelné skóre.

„Naše oblasti podnikání se během let mění, ale náš cíl zůstává stejný – podporovat naše zákazníky prostřednictvím vytváření udržitelného prostředí a spolupráce se zainteresovanými subjekty. Věříme, že můžeme přispět k tomu, aby naši zákazníci optimalizovali své dodavatelské řetězce, které budou robustnější, udržitelnější a budou lépe vyhovovat jejich požadavkům,“ dodává Jean-Christophe Machet.

Zdroj  :MF Logistic

Zaměstnanci Nexen Tire u Žatce zahájí stávku, provoz továrny se zastaví

Od
Michaela Drábková
-

Zaměstnanci jihokorejské továrny Nexen Tire nedaleko Žatce na Lounsku zahájí dnes v 8:00 neomezenou stávku. Jejich cílem je uzavření kolektivní smlouvy, v níž žádají například zvýšení mezd. Stávka podle odborářů zcela zastaví provoz továrny na pneumatiky. Kromě toho odbory chystají od 11:30 protest před sídlem korejského velvyslanectví v Praze. Ve firmě pracuje 1100 lidí, stávku podle odborářů podporuje většina zaměstnanců, přímo se do ní zapojí na začátku minimálně 191 z nich.

Odboráři v továrně před rokem vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli postoji korejských vlastníků firmy ke kolektivnímu vyjednávání. Ke stávce přistoupili poté, co zaměstnavatel odmítl smlouvu zprostředkovatele, tedy kompromisní dohodu mezi oběma stranami.

Společnost Nexen Tire vyrábí pneumatiky pro osobní a lehká užitková auta. Firma s jihokorejským majitelem sídlí v Bítozevsi na Lounsku, v průmyslové zóně Triangle. Jde o největšího investora v této zóně na hranici Žatecka, Chomutovska a Mostecka. Továrna Nexen tam stojí od roku 2017. Společnost Nexen má další továrny v Jižní Koreji a v Číně. Kapacita podniku je až 11 milionů pneumatik ročně. V roce 2021 společnost vykázala zisk po zdanění přes 709 milionů Kč, o rok dříve byla ve ztrátě 1,4 miliardy Kč.

Zdroj  :ČTK

 

Český trh průmyslových nemovitostí v roce 2022: rekordní objem nově dokončených prostor za rok při přetrvávající nízké neobsazenosti a historicky nejvyšším nájemném

Od
Michaela Drábková
-

Trh industriálních nemovitostí ve 4. čtvrtletí nadále vykazoval vysokou odolnost vůči současné ekonomické situaci, přesto se na straně poptávky začínají objevovat známky ochlazení. Navzdory rekordnímu objemu dokončených ploch zůstala míra neobsazenosti industriálních ploch na extrémně nízké úrovní.

Zároveň ceny nájemného za nejlepší prostory vzrostly meziročně až o 30 % a vykázaly tak jedno z nejvyšších temp růstů v celé Evropě. Rekordně vysoké nájemné v kombinaci s vysokou inflací a vysokými cenami energií ovlivňuje rozhodování nájemců o případné expanzi či relokaci. I přesto bylo na konci čtvrtletí ve výstavbě více než 1,2 milionu m2 a celkový objem moderních průmyslových ploch v ČR se může ke konci roku 2023 dostat na hranici 12 milionů m2.

PRAHA, (Leden 30, 2023) – V průběhu 4. čtvrtletí roku 2022 bylo dokončeno celkem 149 300 m2 skladových ploch. Tím dosáhl objem moderních industriálních ploch celkové výše 10,77 mil. m2. Drtivá většina nově postavených hal měla již zajištěného nájemce. Spekulativně dokončené plochy tvořily pouhé 1 % nové nabídky. Nejvíce nových ploch přibylo v Jihomoravském kraji (28 %), následovaným Moravskoslezským (26 %) a Středočeským krajem (20%).

Staví se více než milion metrů čtverečních nových ploch
Objem rozestavěných projektů se už pět čtvrtletí po sobě drží nad hranicí jednoho milionu metrů čtverečních. Konkrétně bylo na konci čtvrtého čtvrtletí ve výstavbě téměř 1,24 milionu m2. Z uvedeného množství mělo pouze 60 % zajištěného nájemce. Před rokem se tento poměr pohyboval okolo 77%. Stále však nelze hovořit o návratu spekulativní výstavby. Přestože nezasmluvněná plocha v absolutních číslech činila 489 tisíc m2, značná část tohoto objemu se již nachází v různých fázích jednání o pronájmu.

V průběhu 4. čtvrtletí byla zahájena stavba téměř 213 200 m2. Na celý rok 2023 je naplánováno dodání na trh téměř 1,2 milionu m2nových ploch. V takovém případě by celkový objem moderních průmyslových ploch v České republice mohl ke konci roku 2023 dosáhnout hranice 12 milionů m2.

Nejaktivnějším krajem z hlediska výstavby byl Karlovarský kraj, na jehož území se nachází více než čtvrtina všech ploch ve výstavbě. Výstavbě v tomto kraji dominují projekty typu „big box“. Následovaly kraje Plzeňský (15 %) a Jihomoravský (12 %).

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
 „Z pohledu nové výstavby je pro trh velmi pozitivní, že celková plocha dynamicky rostla a nájemci dokázali dodané prostory v podstatě ve 100 % svou poptávkou absorbovat. Jen minimum stavěných hal nebylo před svým dokončením pronajato. Chuť stavět v atraktivních regionech i bez zajištěného nájemce svědčí o důvěře developerů v sílu a stabilitu naší ekonomiky, a to i přes řadu externích faktorů zvyšujících celkové náklady na provoz průmyslových hal.“

Míra neobsazenosti je prakticky nulová v 10 ze 14 českých krajů
Na konci 4. čtvrtletí zůstala míra neobsazenosti moderních industriálních nemovitostí na extrémně nízké úrovni 1,0 %. V Praze a okolí zůstala míra neobsazenosti na pouhých 0,6 %. Tato již nízká neobsazenost je však způsobena neobsazenými kancelářemi v rámci průmyslových parků. Kdyby byla neobsazenost počítána pouze ze skladovací plocha, byla by prakticky nulová.

Ve 4. čtvrtletí 2022, stejně jako v předchozím čtvrtletí, byla zaznamenána plná obsazenost v Královéhradeckém, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Jihočeském, Zlínském krajích a také na Vysočině. V těsném závěsu se umístil Středočeský kraj s méně než 0,1%. Třetí největší trh, tedy Jihomoravský kraj, vykazuje rovněž velmi nízkých 0,4 %. Ve zbývajících krajích se neobsazenost pohybovala v rozmezí přibližně 1,4 % až 2,6 %.

James Fitzgerald, Regional Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
„Z rekordně nízké míry neobsazenosti  je zřejmé, že český trh industriálních nemovitostí prokazuje mimořádnou odolnost vůči  nepříznivým faktorům v regionu, jako je pokračující konflikt na Ukrajině a vysoká inflace. Pokud se zaměříme na skladové prostory v okolí Prahy, od 2. čtvrtletí 2021 se neobsazenost pohybuje blízko 0 %. Zatímco někteří analytici předpovídají v nadcházejících měsících snížení poptávky nájemců, my jsme toto zpomalení zatím nepocítili.“

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
“Dlouhodobě nízká neobsazenost trhu nesvědčí – nájemci ztrácejí flexibilitu a možnosti pro efektivní růst svého podnikání, ceny nájemného rostou a o uvolňované jednotky je přetlak poptávky. Tržní optimum je v rozmezí 4-5 % a je otázkou, kdy se český trh k této hladině opět dokáže přiblížit. Významnější pokles cen nájemného lze pak očekávat až při hodnotách okolo 6-8 % neobsazenosti.“

Poptávku nejvíce táhly výrobní firmy
V průběhu 4: čtvrtletí roku 2022 byly zaznamenány nájemní smlouvy v celkové výši 231 300 m2. Oproti minulému čtvrtletí jde o pokles o 35%, ve srovnání s velmi silným 4. čtvrtletím roku 2021 poptávka poklesla o  o 48%. V absolutních číslech jde o nejnižší objem od 3. čtvrtletí 2020.

Vyjma transakce bez zveřejněného typu nájemce, měly největší podíl na čisté poptávce výrobní firmy s 59 %, následované logistickými (31 %) a distribučními(10 %) společnostmi.

Hrubá poptávka, zahrnující i renegociace, dosáhla ve 4. čtvrtletí více než 354 tisíc m2. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím jde o pokles o 27 %, meziročně šlo o pokles o 45 %.

Oproti pětiletému kvartálnímu průměru poklesla ve 4. čtvrtletí jak čistá tak hrubá poptávka o 19%, resp.  23%.

Za celý rok 2022 činil celkový objem čisté poptávky 1,47 mil. m2, což je pouze o 6 % slabší výsledek v porovnání s předchozím rokem, kdy byl zaznamenána vůbec nejvyšší roční objem čisté poptávky za celou existenci českého průmyslového trhu. Ve srovnání s pětiletým průměrem je tento celoroční výsledek o 29 % vyšší. Co se týče hrubé poptávky, ta za celý rok 2022 dosáhla 2,21 mil. m2, což je pouze o 10 % méně než rekordní výsledek z roku 2021, nicméně je o 21 % nad pětiletým průměrem.

Růst nájmů po roce prudkého růstu zpomalil
Nízká neobsazenost a silná poptávka tlačily v průběhu roku 2022 výši nájmu vzhůru. Růst nájemného byl poháněn především omezenou dostupností volných průmyslových ploch, vysokými stavebními náklady a drahým financováním.

Ve čtvrtém čtvrtletí nájemné za nejlepší prostory v Praze a okolí zůstalo stabilní na úrovni 7,50 EUR za m2 měsíčně. Během roku 2022 vzrostlo nájemné za nejlepší prostory v Praze o více než 30%.

V Jihomoravském kraji bylo nájemné na úrovni 5,50 – 6,75 EUR/m2/měsíc). V Moravskoslezském kraji dosahovalo nájemné úrovně 5,25 – 6,00 EUR/m2/měsíc a v Plzeňském kraji 5,00 – 6,50 EUR/m2/měsíc.

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
„Za současné vysoké nájemné pronajata jen velmi omezená část nabízených průmyslových ploch. Nájemci jednají o prodloužení svých stávajích smluv a jednání o smlouvách na novou výstavbu trvají velmi dlouho. V několika případech jsme byli svědky toho, že potenciální nájemci odmítli vybrané lokality, protože finální náklady již nedávaly z obchodního hlediska smysl. Zdá se, že růst výše nájemného dosáhl svého vrcholu na konci roku 2022 a se zvyšujícím se podílem spekulativní výstavby se v příštím roku pravděpodobně staneme svědky stabilizace trhu z hlediska rovnováhy nabídky a poptávky.“

Zdroj  :JLL

Přes polovinu cestujících v Brně využívá veřejnou dopravu, třetina auta

Od
Michaela Drábková
-

Více než polovina lidí v Brně cestujících za prací nebo do školy používá veřejnou hromadnou dopravu. Třetina využívá automobil nebo motocykl, přičemž 75 procent lidí jezdí autem sami bez spolujezdců. Vyplývá to z průzkumu města zhruba mezi tisícovkou obyvatel. Z obdobného průzkumu z roku 2010 vyplynulo, že veřejnou dopravu používaly téměř dvě třetiny a automobily čtvrtina cestujících. Novinářům dnes výsledky představil radní Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Město si klade za cíl zkvalitňovat služby veřejné hromadné dopravy a zvyšovat informovanost o alternativních způsobech přepravy. Průzkum zadává magistrátní odbor dopravy. Sběr dat se uskutečnil už pětkrát, v letech 2010, 2012, 2014, 2019 a loni. Počet oslovených se vždy pohybuje nad hranicí 1000, loni to bylo 1042 respondentů.

Veřejnou hromadnou dopravu využívalo 56 procent respondentů, 33 procent pak automobil nebo motocykl. „Během tří let podíl přepravy jednoho člověka v osobním autě narostl z 55 na 75 procent. Nicméně stále můžeme říct, že růst podílu individuální automobilové dopravy v posledních letech spíš stagnuje,“ uvedl Chvátal.

Nově byly v průzkumu otázky na carsharing, bikesharing, tedy sdílení aut a kol, a také počet provozuschopných dopravních prostředků v domácnosti respondenta. „Různorodost dopravy se i kvůli koronavirové pandemii v posledních letech pomalu mění. Proto jsme se rozhodli započítat i nové formáty dopravy, aby výsledky co nejvíce odpovídaly realitě,“ řekl Chvátal. Podle něj lze stále konstatovat, že využívání veřejné hromadné dopravy, chůze a různé kombinace individuální automobilové dopravy s veřejnou hromadnou dopravou s kolem a koloběžkou vykazují poměrně stabilní podíly. „Zajímavé je zjištění, že 90 procent dotazovaných nezná služby jako carsharing nebo carpooling (spolujízda – pozn. ČTK), což představuje poměrně udržitelný způsob dopravy nejen po městě, ale i mimo město,” doplnil Chvátal.

Zdroj  :ČTK

ČD budou podle ředitele investovat kvůli zabezpečení ETCS do vozů asi 10 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

České dráhy (ČD) budou kvůli zavedení evropského zabezpečovacího systému ETCS investovat do svých vozů přibližně deset miliard korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel ČD Michal Krapinec. Mobilní část ETCS se podle něj bude instalovat do více než 400 vozidel a na nový systém se zároveň bude školit personál.

Letos začne podle Krapince instalace ETCS například do elektrických jednotek InterPanter, řídicích vozů, vybraných typů motorových vozů a jednotek, například RegioShark, a do motorových lokomotiv. Loni na jaře začal zkušební provoz pod dohledem ETCS mezi Olomoucí, Přerovem a Břeclaví a postupně přibyly další úseky. Od Nového roku jezdí vlaky pod výhradním provozem ETCS na trati Olomouc – Uničov.

Krapinec zmínil také předběžné statistiky přepravy nákladního dopravce ČD Cargo za loňský rok. Dceřiná společnost ČD podle něj i přes nepříznivé okolnosti jako válečný konflikt na Ukrajině, energetická krize nebo razantně stoupající ceny nákladových vstupů loni přepravila přibližně 62 milionů tun zboží. Uvedl, že největší podíl na meziročním nárůstu měl zvýšený zájem o přepravu hnědého uhlí a pohonných hmot. ČD Cargo ale muselo kvůli válce na Ukrajině hledat nové trasy.

V současné době firma podle Krapince pociťuje nastupující recesi v hutnickém průmyslu spojenou s omezením přepravy surovin pro výrobu i hotových produktů. Oproti tomu pozitivní trend ředitel firmy čeká dál v přepravě pohonných hmot a v kombinované dopravě.

ČD nyní zaměstnávají 13.500 lidí, z toho zhruba 3500 jsou strojvedoucí. S tímto počtem zaměstnanců dokážou ČD pokrýt plánované směny, i když jsou rozdíly mezi regiony a situace se různě mění, dodal Krapinec. V posledních letech poptává ČD nejvíce technicko-dělnické a specializované pozice, jako jsou mechanici, elektromechanici či posunovači.

V letech 2021 až 2030 mají ČD v plánu podle ředitele investovat do obnovy vlaků až 100 miliard korun. Pro mezinárodní dopravu ČD pořizují 50 elektrických lokomotiv Vectron s rychlostí 230 kilometrů v hodině a 20 nových devítivozových souprav ComfortJet, které budou jezdit například směrem do Berlína, Vídně, Grazu, Bratislavy nebo Budapešti. V regionální dopravě ČD postupně nasazují do provozu nové elektrické jednotky RegioPanter a ve výrobě jsou dieselové jednotky od polského výrobce PESA. ČD vypsaly i další tendry na rychlíkové soupravy pro vnitrostátní dopravu.

Zdroj : ČTK

PLATEBNÍ ZVYKLOSTI V DOPRAVĚ

Od
Michal Drha
-

Obliba faktoringu vychází z platebních zvyklostí odvětví TSL. Z výsledků našeho průzkumu vyplývá, že více než polovina jejich zástupců vystavuje faktury se lhůtou splatnosti vyšší i více než 60 dní.

Jaká je nejběžnější lhůta splatnosti faktur za dopravu?

Analýza průměrných a reálných lhůt splatnosti pro faktoring v posledních letech ukazuje na rostoucí náklonnost k rychlejšímu vyrovnávání nesplacených dluhů. Dnes dodavatelé platí v průměru o 10 dní dříve než v roce 2019, přičemž reálné platební lhůty se stále pohybují kolem standardních 60 dní na zaplacení faktury. Za zmínku stojí situace z roku 2019, kdy průměrná reálná doba splatnosti činila až 72 dnů – v příznivé ekonomické realitě byla tolerance k prodlení vysoká a snižovala se díky jejímu zhoršování nebo růstu finanční nejistoty.

Průměrné reálné lhůty splatnosti v letech 2019 až 2022 (ve dnech)

 

Přestože dodavatelé z odvětví TSL mají obvykle více než 60 dní na zaplacení faktury, stále neplatí včas. Více než polovina respondentů našeho průzkumu přiznává, že často nebo velmi často nedostávají zaplaceno včas. Více než 20 % z nich řeší tento problém pořád. Zpožděné platby jsou časté, i když relativně malé – téměř 70 % respondentů uvedlo, že se pohybují mezi 7 a 14 dny.

Jak často se vám stává, že nedostanete zaplaceno včas?

Výše uvedené údaje ukazují, že tolerance k opožděným platbám v odvětví TSL je poměrně vysoká, ale i ta má své meze. Vymáhání pohledávek je však až poslední možností a v posledních letech se trpělivost dopravců vůči dodavatelům, kteří se opožďují s platbou v termínu, zjevně zvýšila. Zatímco těsně před pandemií se případy opožděných plateb dostávaly k vymáhání Transcash přibližně do 60 dní po uplynutí lhůty, v roce 2022 se tato doba prodloužila na téměř 80 dní. Tento stav lze vysvětlit obavou ze ztráty stálých a spolehlivých dodavatelů – tím cennější, čím obtížnější je vyřešit celou ekonomickou situaci.

Průměrné zpoždění splatnosti faktur (DPD), po kterém společnosti nahlásily případ k vymáhání pohledávek

 

Za větší tolerancí vůči zpoždění stojí především klesající naha hlásit případy k vymáhání pohledávek, které pozorujeme ve statistikách. Podnikatelé raději vyčkávají, než aby riskovali zhoršení svých vztahů s dodavatelem, kterého nahlásí k vymáhání. Dalším argumentem proti využívání této služby jsou náklady na vymáhání pohledávek – proto aby nedocházelo k dalším obavám, společnost Transcash v roce 2021 zavedla službu vymáhání pohledávek na náklady dlužníka. Umožňuje přenést náklady za vymáhání pohledávek z věřitele na dlužníka – a tím chránit podnikatele před ztrátami. V současné době více než 60 % případů nahlášených společnosti Transcash jsou vedeny ve formě vymáhání nákladů od dlužníka.

Zdroj : Transcash

Drážní úřad odebral firmě JHMD licenci k provozování, opět je možná reorganizace

Od
Michaela Drábková
-

Drážní úřad odebral firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) licenci k provozování drážní dopravy. Důvodem je finanční nezpůsobilost firmy. Drážní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firma JHMD je od loňského října v úpadku. Provoz vlaků v říjnu zastavila, protože nemá potřebná povolení. JHMD podle přehledu pohledávek dluží kolem 300 milionů korun. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma vyjádření úřadu analyzuje, zda je v souladu s legislativou EU, sdělil ČTK předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Krajský soud v Českých Budějovicích se bude muset znovu zabývat možnou reorganizací firmy, Vrchní soud v Praze vyhověl firemnímu odvolání, vyplývá z informací v insolvenčním rejstříku. JHMD tak znovu může nakládat s majetkem, řekl dnes ČTK Jan Šatava, jeden ze zakladatelů firmy JHMD a někdejší předseda představenstva.

Drážní úřad minulý týden po déle než roce završil správní řízení, kdy šlo o zrušení oprávnění k provozu drážní dopravy společnosti JHMD, uvedla mluvčí úřadu Pavlína Straková. „Řízení o odejmutí licence bylo v loňském roce na žádost společnosti přerušeno. Jindřichohradecké místní dráhy však v stanovených lhůtách nepředložily podklady dokládající zlepšení jejich finanční situace a nebyly tak schopny prokázat, že plní podmínky způsobilosti podle zákona o dráhách,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Firma JHMD požádala Drážní úřad již dříve, aby přerušil všechna řízení spjatá s provozováním dráhy. Bez těchto osvědčení nelze dopravu na tratích z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně provozovat, uvedla v insolvenčním rejstříku insolvenční správkyně Daniela Urbanová. Drážní úřad vede s firmou dál řízení o odejmutí povolení k provozování dráhy. O vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti dopravce JHMD nepožádaly, informovala dnes v tiskové zprávě Straková. Bez zmíněných osvědčení není možné začít jednat s Jihočeským krajem a Krajem Vysočina o možných smluvních vztazích a přepravě cestujících pro rok 2023, uvedla správkyně. Provoz podniku je podle ní dlouhodobě ztrátový. Situaci by podle firmy změnilo uspokojení pohledávky 108 milionů korun za Krajem Vysočina.

Odebrání licence k provozu drážní dopravy se dalo čekat, řekl dnes ČTK Šatava. „Podklady pro provoz jsou dvoustupňové. Licence je něco jako živnostenský list. Pak je bezpečnostní osvědčení, které je daleko komplikovanější, to lze přirovnat dejme tomu ke kolaudaci provozovny. A o něj přišla JHMD už dávno, protože pan Čajánek o prodloužení ani nepožádal. JHMD je jako firma mrtvá,“ řekl Šatava.

JHMD nyní rozhodnutí Drážního úřadu analyzuje a vyhodnocuje s ohledem na platnou legislativu EU. Podle ní kompenzace vyplácená dopravci za plnění závazku veřejné služby představuje náhradu ekonomicky oprávněných nákladů dopravce včetně přiměřeného zisku. „JHMD jako dopravci ale kompenzace ve výši předpokládané legislativou vyplácené ze strany objednatele nebyly s odůvodněním, že společnost má pokrývat tyto náklady z dotace, vyplácené Státním fondem dopravní infrastruktury. Poslední rozhodnutí ministerstva vnitra uložilo naší společnosti v rozporu s evropskou legislativou plnit závazek veřejné služby se ztrátou,“ sdělil Čajánek. JHMD podala proti rozhodnutí ministerstva vnitra loni v červenci žalobu k Městskému soudu v Praze.

Krajský soud v Českých Budějovicích bude navíc znovu řešit možnou reorganizaci firmy. Společnost podala loni reorganizační návrh. Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová ho zamítla, podle ní jím sledovala firma nepoctivý záměr. JHMD se ale odvolala a Vrchní soud v Praze jí vyhověl. „Na soudu prvního stupně nyní bude, aby posoudil, zda byly splněny další zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice. Setrvá-li na svém závěru o nepoctivosti záměru dlužnice, vyčká, jaké rozhodnutí ohledně způsobu řešení úpadku dlužnice přijme řádně svolaná schůze věřitelů. U objektivně přípustné reorganizace nepoctivý záměr nevylučuje dlužníka z řešení úpadku reorganizací,“ uvedla v odůvodnění soudkyně Radka Šimková.

Firma na sebe podala insolvenční návrh v září 2022. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Pohledávky dál přibývají. Raiffeisenbank přihlásila v říjnu vůči firmě pohledávky za 100,5 milionu Kč, v prosinci přihlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pohledávky téměř za 78 milionů korun.

Společnost JHMD nemá na splácení dluhů. Argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Náhradní autobusovou dopravu v místě úzkokolejky zajistily Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Obnovení provozu na jindřichohradecké úzkokolejce by stálo zhruba 20 milionů korun, řekl ČTK loni v listopadu Šatava. Šance se podle něj ale vzdaluje, kvůli soudnímu rozhodnutí. „Vrchní soud v podstatě vrátil panu Čajánkovi klíče od firmy,“ řekl Šatava.

JHMD vlastní a provozuje úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech podle staršího vyjádření firmy přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech.

Zdroj : ČTK

Gebrüder Weiss se v Ostravě přestěhoval do nové pobočky

Od
Michaela Drábková
-

Své nové zázemí našla pobočka logistické společnosti Gebrüder Weiss v CTParku Ostrava-Poruba v ulici 17. listopadu. Díky téměř čtyřnásobnému navýšení počtu ramp na 19 včetně jedné vjezdové, která umožňuje vjezd přímo do skladu, dojde k výraznému zlepšení obrátky zboží. Logistická sekce pojme 2 500 paletových míst. „Větší počet ramp i skladové kapacity nám umožní zrychlit odbavení zásilek a zvýšit efektivitu provozu, což se pozitivně odrazí také na kvalitě služeb našim zákazníkům,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel společnosti Gebrüder Weiss ČR.

 Halu převzala logistická společnost na konci roku 2022 a provoz v ní zahajuje od 9. ledna. Nová pobočka je umístěná v dopravně logistickém uzlu s vynikající dostupností na dálnici D1 i na mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava. Oproti původní budově disponuje nová pobočka téměř čtyřnásobným počtem nakládacích ramp, kterých má nyní k dispozici celkem 19.

Výhodou je také navýšení skladové plochy pobočky, která nově činí téměř 3 400 m2. „Díky jejímu rozšíření a navýšení celkového počtu ramp vzroste také počet vozidel, která jsme schopni odbavit v jeden okamžik,“ popisuje Radomír Hrabovský, manažer pobočky Gebrüder Weiss Ostrava.

Větší plochu nově zabírají také kancelářské prostory, které se rozrostly na 602 m2 a jsou vybaveny novým nábytkem. Využívat je bude téměř 40 zaměstnanců, kteří se budou i nadále věnovat poskytování všech našich služeb, tedy pozemní, letecké a námořní přepravě včetně kontraktní logistiky. Ostravská pobočka je napojena jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní síť sběrné služby a díky novému zázemí se může dál rozvíjet a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb.

Zdroj  :GW

POZNEJTE PRAŽSKOU DOPRAVKU NAŽIVO A NAVŠTIVTE V ÚNORU DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

Od
Michaela Drábková
-
Pokud chcete rozhýbat budoucnost, navštivte Fakultu dopravní ČVUT v Praze, která vás zve na Den otevřených dveří, který se bude konat 3. února 2023 od 9.00 do 15.00 hod. v budově Horská (Horská 3, Praha 2), kde vás čeká nabitý program.

Den otevřených dveří startuje v 9.00 hod. prezentacemi o studijních programech a specializacích, které je možné na Dopravce studovat.

Po prezentacích budou v prostorách fakulty připravené stánky (info pointy) jednotlivých programů a specializací. Zjistíte tak, že Fakulta dopravní svými studijními programy a specializacemi pokrývá celé spektrum dopravy. Také se dozvíte všechny potřebné informace k přijímacímu řízení a k podání přihlášky.

Podíváte se do prostor fakulty, laboratoří a specializovaných pracovišť, kde tvoříme budoucnost dopravy. Fanoušky železnice potěší Dopravní sál s modelovým kolejištěm a přehlídkou železniční techniky. Nadšence do letectví pak osloví simulace řízení letového provozu nebo letecké simulátory. A kdo fandí motorkám, pro toho bude připravena prezentace našeho studentského týmu CTU Lions. K vidění však bude i spousta dalšího, přijďte a přesvědčte se sami.

V chill out zóně si u kávy popovídáte s našimi studenty a vyučujícími, kteří vám poví vše, co vás bude ohledně naší fakulty a dopravy zajímat.

Den otevřených dveří by nemohl proběhnout bez našich skvělých studentů ze studentského klubu eFDrive, který se vám na akci také představí. Zjistíte, jaké akce klub pořádá, jak se do klubu zapojit, a hlavně získáte informace o seznamováku UZEL, který patří mezi největší a nejpopulárnější akce klubu.

Máte se tedy opravdu na co těšit, protože zažijete Dopravku naživo.

Doprava tu s námi vždy byla a hýbala světem. Rozhýbává svět, a vy můžete rozhýbat budoucnost. Přijďte na náš Den otevřených dveří a také sledujte web, který byl vytvořen speciálně pro vás https://www.rozhybejbudoucnost.cz/.

1...499500501...1 176Strana 500 z 1 176

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253