Už druhý rok po sobě trhá lodní doprava DPMB rekordy v počtu přepravených osob. V kurzu jsou jak linkové jízdy, tak i plavby na objednávku. Nejvíc cestujících převezlo sedm lodí dopravního podniku v červenci.

 Téměř 290 tisíc přepravených osob za rok 2022 a více než 177 mimořádných plaveb na objednávku. I v letošním roce se lodní doprava těší velké oblibě. „O více než čtyři tisícovky cestujících jsme překonali loňskou rekordní sezónu, kdy jsme převezli nejvíc pasažérů od 80. let minulého stolení. Nejvytíženějším měsícem byl červenec, kdy se svezlo přes 80 tisíc cestujících. Nahrávalo tomu dobré počasí, oblíbenost brněnského Prýglu, dobrá kvalita vody a hlavně našich služeb,“ popsal generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Mezi nejoblíbenější zastávky na plavební dráze lodí patří tradičně hrad Veveří a Kozí horka. Naopak nejméně lidí nastupuje a vystupuje v přístavišti Skály a Mečkov. I když lodě v letošní sezóně naposledy vyplují v neděli 30. října, práce v loděnici zdaleka nekončí. „V příštím týdnu svezeme do přístaviště můstky a plovoucí zařízení. Následně na souš vytáhneme i jednotlivé lodě, které v zimním období čeká každoroční údržba. Ta se skládá například z demontáže baterií, obnovy venkovních nátěrů a palubního vybavení,“ vyjmenoval vedoucí lodní dopravy Martin Ecler.

Pro flotilu sedmi lodí DPMB je charakteristický elektrický pohon. Lodě totiž jezdí na baterie. Sedm sad baterií se skládá z 1 116 bateriových článků, kdy jeden článek váží okolo 65 kg. Vydrží 7 až 8 let. „Jejich správná údržba má vliv na životnost, kapacitu a celkovou spolehlivost. V letošním roce jsme proto investovali do výměny systému zimního dobíjení, který pocházel už z roku 1995, “ vysvětlil Havránek.

V plavební sezóně, která pravidelně trvá od dubna do konce října, zajišťuje DPMB pravidelnou linkovou dopravu z Brna – Bystrce do Veverské Bítýšky. Plavební dráha je dlouhá necelých 10 km. Lodě ji ujedou za 70 minut.

Rusko po útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou zprostředkovala OSN. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba napsal, že Moskva používá falešnou záminku k zablokování obilného koridoru. Jeho červencové zprovoznění vedlo ke snížení globálních cen potravin, připomněla agentura AP.

V dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi Moskva podle agentury Reuters napsala, že po útoku už není schopna garantovat bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Rusko také požádalo o jednání Rady bezpečnosti OSN, která by se podle něj měla v pondělí zabývat právě útokem na její Černomořskou flotilu.

Ta je soustředěna v přístavu Sevastopol, jenž leží na ukrajinském poloostrově Krymu, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem. Podle Moskvy její námořnictvo čelilo útoku ukrajinskými drony. Rusko útok označilo za „teroristický čin“, na kterém se podíleli i britští experti. Británie to odmítla a Moskvu obvinila z „šíření nepravdivých tvrzení epického rozsahu“.

OSN uvedla, že je v kontaktu s ruskými úřady. „Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakéhokoliv jednání, které by ohrozilo černomořskou obilnou iniciativu, což je velmi důležité humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup k potravinám pro miliony lidí na celém světě,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Iniciativu OSN na zachování dohody podpořila i Evropská unie.

Kuleba na svém účtu na twitteru kromě obvinění Ruska z falešné záminky pro zablokování obilného koridoru vyzval všechny státy, aby požadovaly po Rusku návrat k plnění závazků. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zase obvinil Rusko z „vydírání“ a „vymyšlených teroristických útoků“ na vlastním území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pozastavení dohody o vývozu obilí ze strany Ruska vyžaduje silnou mezinárodní reakci OSN a skupiny velkých ekonomik světa G20. Rusko podle něj záměrně vyvolává potravinovou krizi a mělo by být z G20 vyloučeno.

Americký prezident Joe Biden novinářům řekl, že rozhodnutí Ruska je skandální a zvýší hladomor. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová předtím uvedla, že Rusko používá potraviny jako zbraň, což má přímý dopad na země v nouzi a ceny potravin po celém světě. Zhoršuje se tím již nyní vážná humanitární krize.

Na základě dohody obnovila Ukrajina vývoz obilí a hnojiv přes Černé moře, který se zastavil po únorové invazi Ruska na Ukrajinu. Dohoda o vývozu z Ukrajiny byla sjednána na 120 dní. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths ještě ve středu uvedl, že je „poměrně optimistický“, že dohoda bude po polovině listopadu prodloužena. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v posledních dnech tvrdil, že ruské lodě koridor blokují.

Ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev uvedl, že Rusko je připraveno v příštích čtyřech měsících s pomocí Turecka dodat zdarma chudým zemím až 500.000 tun obilí, a nahradit tak dodávky ukrajinského obilí. Rusko si dlouhodobě stěžovalo, že část dohody, která měla umožnit přístup ruského obilí a hnojiv na světový trh, není dodržována.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu. Od podpisu dohody bylo z Ukrajiny vyvezeno několik milionů tun kukuřice, pšenice, slunečnicových produktů, ječmene, řepky a sóji. Podle nedávného prohlášení ukrajinského prezidenta Zelenského vyvezla země po uzavření dohody osm milionů tun potravin, z toho 60 procent do zemí Afriky a Asie.

Zdroj : ČTK