Domů Blog Strana 608

Průměrná cena benzinu v ČR se v sobotu dostala na rekordních 47,31 Kč/l

Průměrná cena benzinu v Česku dosáhla nového maxima. V sobotu se Natural 95 prodával v průměru za 47,31 koruny za litr, což je o pět haléřů více, než byla jeho dosavadní rekordní cena z letošního března. Vyplynulo to z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Nafta v sobotu zdražila na průměrných 46,53 Kč za litr a proti březnové rekordní hodnotě je zhruba o tři koruny nižší.

Ceny pohonných hmot rostou navzdory opatření, které vláda přijala kvůli jejich zdražování. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litru. V současné době ale řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.

„Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení,“ uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v pátek, kdy už byl benzin podle dat CCS v průměru o padesátník na litr dražší než poslední květnový den před snížením daně. Cena nafty byla v pátek proti 31. květnu zatím ještě nižší.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu zhruba 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze cena benzinu vystoupala až na průměrných 47,26 koruny na litr 10. března a cena nafty na průměrných 49,57 Kč/l 13. března. V dalším období ceny sice klesly, od konce dubna ale zejména u benzinu průměrná cena už většinou jen stoupala. V reakci na vysoké ceny paliv vláda zavedla kontroly marží u prodejců paliv, rozhodla o dočasném snížení spotřební daň z nafty a benzinu a plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání tzv. biosložky do paliv od července.

Podle Kovandy jedním z důvodů rychlého návratu cen nad úrovně před snížením daně je i vývoj na světovém trhu s ropou a na rotterdamské surovinové burze, kde se paliva prodávají velkoobchodně.

Sladění lidských zdrojů s technologiemi na podporu inovací

Prezidentka společnosti Rockwell Automation pro oblast EMEA Susan Gonzalesová uvažuje, jak podpořit zaměstnance během přechodu do digitálního světa.

Někdy si všimnu rozporu mezi příběhy o úloze technologií na pracovišti a tím, co skutečně vidím v reálném světě. Často se například říká, že integrace digitálních technologií sníží potřebu lidské pracovní síly. Podle WEF se ale předpovídá, že do roku 2025 bude po celém světě vytvořeno přibližně 12 milionů nových pracovních míst a přesně to samé je vidět i u našich zákazníků.

Ve výrobě se technologie používají k naplnění obchodních cílů, jako je dosažení vyšší efektivity, flexibility a integrace inovací; ale také k podpoře možností pracovníků. Lidé ale samozřejmě zůstávají středobodem firmy a existuje zvýšená poptávka po lidských dovednostech, jako jsou kritické myšlení, či schopnost řešit problémy. To je důvodem, proč jsem velkým zastáncem programu naší společnosti „expanding human possibility“.

Námět k zamyšlení v oblasti podpory inovací a přijímání řešení

Když jsem byla na našem posledním veletrhu Automation Fair, produktivita personálu v digitálním prostředí byla jedním z hlavních témat. Ať už jde o kvalifikované pracovníky odcházející do důchodu, kteří si s sebou odnesou i dlouholeté znalosti, nebo obsluhu z řad zaměstnanců firmy, která potřebuje lepší přístup k informacím, pokud se má správně rozhodovat. Existují také řešení pro podporu efektivity a poskytnutí přístupu k datům a analýze pro získání lepšího přehledu.

Zatímco technologie jsou již k dispozici, připravit lidi na přijetí digitálních postupů práce představuje nejen technologickou, ale ve stejné míře i kulturní transformaci. Pro lídry pověřené řízením iniciativ v oblasti digitalizace existuje několik kritických komponent, které pomáhají pracovníkům zvýšit svoji produktivitu v novém prostředí.

Plánování a návrh výrobního prostředí

Hodnota technologie není pouze ve funkcích, ale také v použitelnosti a dojmu na uživatele. Usnadňují ale implementovaná řešení uživatelům život a zvyšují tak spokojenost při práci?

Implementace technologií bývají jen málokdy dokonalé hned na první pokus a je tedy důležité umožnit poskytování zpětné vazby, která zaměstnancům umožní s upřímností popsat to, které komponenty jsou užitečné, a které je brzdí. Během návštěvy jedné z našich výrobních továren jsem viděla, jak zaměstnanci hodnotí svoji spokojenost s různými stroji za použití „veselých“ nebo „smutných“ obličejů, které pomáhají určit oblasti s potenciálem pro zlepšení spokojenosti. Skvělý nápad!

Podpora transformace schopností

Schopnost orientovat se v digitální době vyžaduje řadu dovedností, které mohou být pro řadu lidí zcela nové. Jak tedy využít digitální schopnosti, které si lidé rozvíjí mimo pracoviště?

Technologie je čím dál víc nedílnou součástí našeho osobního života a lidé tak mohou trávit svůj volný čas aktivitami, které zahrnují psaní kódu, design, analýzu dat nebo dokonce hraní ve virtuální realitě. Dokážete ale využít jejich koníčky a zájmy a zvážit možnost jejich sjednocení za účelem podpoření jejich profesní kompetence? Jak často můžeme skutečně tyto příležitosti vidět v recenzích a diskuzích o plánování budoucí kariéry?

Podpora kreativity

Existují určité lidské vlastnosti, které stroje nikdy nenahradí. Podporujeme z pozice lídrů tyto vlastnosti a pomáháme našim zaměstnancům, aby je vnímali jako své komparativní výhody?  Jak vlastně podporujeme kulturu, ve které procesy pracují pro nás, a ne naopak. Klademe důraz na neustálé zlepšování, které je hybatelem zvyšování efektivity procesů a rychlosti našeho rozhodování?

Na komunikaci záleží

U inovací, stejně jako v řadě dalších oblastí, je důležité vědět, proč něco děláme. Obchodní dopady změn můžeme totiž vysledovat pouze v případě, že jsou lidé motivováni a cítí, že mají možnost přispět k úspěchu organizace. Sledováním novinek a možností digitálních technologií a pečlivým promýšlením vnímání těchto schopností pohledem jednotlivců tak mohou lídři budovat kritická spojení, která zajistí, že technologie organizaci přinesou pozitivní přínos.

Pokud vás toto téma zajímá a chcete zjistit více o užitečných technologiích a produktech, podívejte se na tento odkaz o produktivitě personálu v digitálním světě.

 

Zdroj: PRAM Consulting

Češi chtějí cestovat, zájem o letenky už překonává i předcovidovou poptávku

Češi chtějí po covidové pandemii cestovat. Současný prodej letenek na léto už místy překonává i úroveň poptávky před pandemií, u některých destinací i o desítky procent. Zájem je hlavně o lety po Evropě. Spolu s vyšším zájmem však rostou i ceny letenek, na nichž se podepisují inflace i větší náklady dopravců na paliva. Vyplývá to z aktuálních informací prodejců letenek pro ČTK.

„Zájem cestovatelů o letenky na léto je obrovský. Vidíme, že razantní uvolnění proticovidových opatření má na chuť cestovat zásadní vliv,“ uvedla pro ČTK Eliška Řezníček Dočkalová z Kiwi.com. Podle ní je nárůst patrný zejména v posledních týdnech, kdy prodeje stouply i několikanásobně. Podobný zájem navíc očekává i se startem samotné letní sezony.

Šéf letenkového portálu Letuška.cz Josef Trejbal uvedl, že poptávka odpovídá aktuálním kapacitám. Letní letový řád pražského letiště nabízí spojení do téměř 150 destinací, což je téměř 80 procent nabídky z předkrizového období.

Spolu s poptávkou ovšem postupně stoupají i ceny letenek. Podle Kiwi.com jsou aktuální ceny letů v průměru meziročně vyšší o více než 22 procent. V porovnání s předkrizovým obdobím jsou však stále zhruba o pětinu nižší.

Podle Letušky.cz stoupají ceny zejména na dálkových trasách. „Zvýšení cen letenek je způsobeno vyššími palivovými příplatky a je v průměrné výši o inflaci s tím, že v rámci Evropy se létá stále za velmi příznivé ceny z důvodu bližších vzdáleností a velké konkurence na trasách,“ řekl Trejbal. Cestovatelé si tak podle něj připlatí například na letech do Asie, kam je nabídka letů stále nižší než před krizí a cesty navíc komplikuje nutnost oblétávání vzdušného prostoru Ukrajiny a Ruska.

Nejoblíbenější destinace se ani pro letošní léto příliš nemění. Největší zájem je o letenky do Španělska, Itálie, Bulharska či Chorvatska, z měst pak vedou Londýn, Malaga, Paříž, Split nebo Milán. Poptávka ovšem roste také mezi zahraničními turisty o lety do Prahy. Podle Kiwi.com jde především o návštěvníky z Izraele, Velké Británie, Slovenska, Itálie a Spojených států.

Zdroj  :ČTK

Na železnici začíná platit upravený jízdní řád, ČD poprvé vyjedou až k Dánsku

Ode dneška začíná na regionální železnici platit upravený jízdní řád. Ve většině krajů půjde pouze o mírné změny časů odjezdů nebo kapacit vlaků, případně jejich označení. Největší úpravy musí cestující očekávat na Děčínsku, kde začnou výluky při cestách do Německa. Nepůjde o jedinou změnu v provozu Českých drah, dopravce dnes rozšíří vlakové spojení z Prahy do Hamburku do severoněmeckého Flensburgu na německo-dánské hranici.

Změny v jízdních řádech regionálních vlaků budou platit do 10. prosince. Největší změny v provozu nastanou v Ústeckém kraji, kde budou souviset s výlukami v německém úseku tratě mezi Děčínem a Bad Schandau. Kvůli tomu na trase nebudou ve vybraných dnech jezdit vlaky, místo nich dopravce nasadí náhradní autobusovou dopravu. Vlaky budou také jezdit v upravených časech.

Na změny v označení vlaků se budou muset připravit cestující v Jihočeském kraji. Úpravy souvisí s nasazením deseti nových vlakových jednotek RegioPanter, které dráhy postupně vypravovaly do provozu během jara. Hlavní změnou bude úprava čísel a označení linek. Na Královéhradecku o několika změnách rozhodl kraj, který si dopravu u drah objednává. Některé spoje tak budou jezdit v jiných časech nebo s jinou kapacitou.

Mírné úpravy čekají i spoje v dalších krajích. Půjde vesměs o mírné změny.

Nejvýraznější novinkou na dálkových tratích bude rozšířená linka Českých drah z Prahy přes Hamburk do severoněmeckého Flensburgu na německo-dánské hranici. Vlak bude jezdit denně. Spoj bude nově zastavovat na severu Německa také ve městech Schleswig, Rendsburg a Neumünster.

Zdroj  :ČTK

Muzeum válečného letectví ve Větrném Jeníkově zahájilo novou sezonu

Na zámku ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku dnes novou návštěvnickou sezonu zahájilo Muzeum československých letců RAF. Přístupné bude do konce letních prázdnin vždy o víkendech a v dalších dnech po telefonické domluvě, řekl Zdeněk Sadecký ze spolku letecké historie Czech Spitfire Club z Jihlavska, který muzeum spravuje.

Muzeum se věnuje Čechoslovákům, kteří za druhé světové války působili v zahraničí. Jeho snahou je být autentické, hned v prvním sále tak v širších souvislostech předestírá dobu okupace, vystavené jsou i potravinové lístky nebo lístky, takzvané šatenky, za které bylo možné získat v obchodě oblečení. „Peníze sice existovaly, ale za ty se toho moc pořídit nedalo,“ řekl Sadecký.

Muzeum podle něho nemá být jen sbírkou věcí, ale především připomínkou konkrétních lidí. Proto chce, aby figuríny v dobových uniformách, včetně prvorepublikových leteckých kombinéz, zastupovaly předem určenou osobu. Mělo by jich být až 40. Jednou z nich bude Dolores Šperková, „Byla to první Češka, která dosáhla dosáhla v RAF důstojnické hodnosti,“ řekl Sadecký.

Letošní novinkou mezi vystavenými předměty je především rádiem řízený model, který před lety využili filmaři pro natáčení snímku Tmavomodrý svět. Kromě skutečných letadel a maket v životní velikosti se pro scény používaly i zmenšené modely. Ten vystavený si zahrál ve scéně, v níž Ondřej Vetchý vyskakuje z letadla a jeho mladší kolega nad ním krouží a pak mu shazuje nafukovací člun. I jeho zmenšenina je součástí expozice. Muzeum model získalo od Pavla Fencla, mistra světa v letecké akrobacii s modely, který na filmu spolupracoval.

Muzeum sídlí v zámku ve Větrném Jeníkově. Přestěhoval se do něj ze zámku v Polici na Třebíčsku. Zatím vystavuje ve čtyřech místnostech. Podle Sadeckého je to provizorium, čeká se na dokončení opravy zámku, po které bude mít muzeum k dispozici celé jedno křídlo se 14 sály. V nich chce přiblížit osudy letců i techniků od jejich rozhodnutí opustit okupované Československo, až po nespravedlivé věznění, které na ně doma čekalo po komunistickém převratu v roce 1948.

Letošní sezona je ve Větrném Jeníkově třetí. V Polici bylo muzeum zvyklé na návštěvnost přes 3000 lidí, ve Větrném Jeníkově jeho chod zatím limitovala především opatření proti covidu-19. Loni ho navštívilo asi 500 lidí.

Zdroj  :ČTK

Při pojištění ruských lodí nahradila západní firmy ruská státní zajišťovna

Poté co západní pojišťovny zrušily krytí ruských rejdařů, je nyní hlavním zajistitelem ruských lodí, včetně flotily Sovcomflotu, státem kontrolovaná Ruská národní zajišťovna (RNRC). S odvoláním na tři obeznámené zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.

Pojištění je pro námořní dopravu nezbytné, zejména v případě přepravy ropy, která vyžaduje nejvyšší bezpečnostní standardy kvůli riziku úniku a přepravě hořlavého materiálu na volném moři. Před uvalením západních sankcí na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu se při pojištění takových nákladů Moskva spoléhala na skupinu mezinárodního společností nabízejících široké krytí.

Na státní námořní přepravní společnosti Sovcomflot, největší ruskou námořní skupinu, ale dopadly sankce, a tak západní pojišťovny své krytí stáhly. Podle zdrojů z odvětví však ruské náhradní krytí bude pravděpodobně stačit k tomu, aby ruská plavidla mohla dál plout.

Zajišťovna přebírá část pojistných rizik pojišťoven, je tedy pojišťovnou pro pojišťovny. Systém se tak díky rozložení rizik může vypořádat i s rozsáhlými ztrátami.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv tento týden bez podrobností uvedl, že jako pojištění pro přepravu ruského zboží budou nabídnuty státní záruky. Hlavní společností poskytující státní záruky ruským pojišťovnám, které nabízejí krytí, jako je například Ingosstrach, se podle zdrojů Reuters stala ruskou centrální bankou kontrolovaná RNRC.

Ruská centrální banka v březnu uvedla, že zvýšila kapitalizaci RNRC z 71 na 300 miliard rublů (zhruba 121 miliard Kč). Zvýšila též její garantovaný kapitál na 750 miliard rublů, aby firma měla dostatečné zdroje na poskytování zajištění.

Dva ze zdrojů z odvětví námořní dopravy uvedly, že kapitalizace RNRC umožní společnosti působit jako zajistitel ruských lodí na mezinárodním trhu bez zapojení západních firem.

Podle dalšího zdroje z pojišťovnictví ruské záruky pravděpodobně uspokojí země, které stále nakupují ruskou ropu. Spojené státy dovoz ruské ropy zakázaly a členské státy Evropské unie se dohodly na postupném embargu.

Většina vývozu ruské ropy, zejména té na tankerech Sovcomflotu, směřuje do asijských přístavů, především do Indie a Číny. Obě jmenované země nadále se Sovcomflotem spolupracují.

Indické úřady již akreditovaly Ingosstrach jako pojišťovací společnost pro přepravu ropy. To znamená, že plavidla, která společnost pojišťuje, mohou zamířit do indických přístavů.

Zdroj : ČTK

Mezinárodní železniční veletrh RAIL BUSINESS DAYS přilákal za 3 dny přes 10 000 návštěvníků

Ve čtvrtek oficiálně skončil letošní mezinárodní železniční veletrh a konference RAIL BUSINESS DAYS. Fakticky první ročník přilákal za 3 dny přesně 10 820 návštěvníků z řad široké i odborné veřejnosti, kteří si mohli prohlédnou několik desítek expozic ve venkovní a vnitřní části areálu.

„Značný zájem ze strany veřejnosti byl o prohlídku vystavených vozidel v čele s legendárním francouzským rychlovlakem TGV, který je symbolem příchodu vysokorychlostní železnice do ČR a byl součástí expozice Správy železnic. Návštěvníky však neméně zaujala i o další vozidla, z několika můžeme zmínit ČD InterJet, možnost prohlídky kabiny lokomotiv Siemens Vectron a Traxx MS3, dvoucestná vozidla či moderní podbíječku od Hrochostroje. Velké přízni se těšila i vnitřní část veletrhu včetně speciální studentské sekce. Návštěvnost je asi nejvíce vypovídajícím číslem, zájem předčil naše očekávání“ říká za pořadatele Robert Pagan.

Zahájení veletrhu i doprovodné odborné konference se úvodní den (7. června) ujal ministr dopravy Martin Kupka a Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic. Odborné konference se v úterý 7. června zúčastnilo přes 4 stovky posluchačů z řad odborné veřejnosti a vystoupili zde špičky v oboru.

RAIL BUSINESS DAYS 2022 ve zkratce:

  • více než 10 000 návštěvníků za 3 dny
  • více než 6 desítek vystavovatelů
  • více než desítka vystavených vozidel na téměř 800 metrech kolejí
  • celodenní konference s účastí stovek odborníků
  • legendární rychlovlak TGV na jehož převoz do areálu středem Brna se přišlo podívat tisíce lidí

Velké poděkování patří Správě železnic a Českým drahám za metodickou podporu a spolupráci. Děkujeme současně i všem partnerům, vystavovatelům a návštěvníkům.

https://www.railbusinessdays.cz/partneri/

https://www.railbusinessdays.cz/vystavovatele/

Další ročník mezinárodního veletrhu a konference RAIL BUSINESS DAYS je již naplánován na 6. až 8. června 2023.

Evropská komise obvinila České dráhy a ÖBB, že poškodily firmu RegioJet

Evropská komise (EK) obvinila České dráhy (ČD) a rakouského železničního dopravce ÖBB, že uzavřeli tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého provozovatele RegioJet. Komise ve svém předběžném stanovisku dnes uvedla, že český podnik s rakouským uzavřely tajná ujednání s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy, oběma proto zaslala takzvané prohlášení o námitkách, ke kterému se mohou dopravci vyjádřit. Unijní úřady případ vyšetřovaly šest let. České dráhy na dotaz ČTK odmítly, že uzavřely kartelovou dohodu. Majitel RegioJet uvedl, že si počká na konec vyšetřování a přihlásí se o náhradu škody.

„ČD a ÖBB se zapojily do kolektivního bojkotu s cílem udržet si své postavení na trhu a bránit expanzi RegioJetu jak v Česku, tak na mezinárodní železniční trase mezi Prahou a Vídní,“ uvedla komise. Ta je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci. Mimo jiné funguje i jako antimonopolní úřad EU.

Dotčené železniční společnosti se nyní mohou k námitkám písemně vyjádřit a požádat o ústní projednání. Pokud by komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, může firmám uložit pokutu až do výše deseti procent jejich ročního celosvětového obratu. České dráhy měly za loňský rok podle své výroční zprávy celkové výnosy 37,8 miliardy korun, výnosy ÖBB podle výroční zprávy podniku dosáhly 6,99 miliardy eur (přes 172 miliard Kč).

Česká železniční společnost RegioJet vstoupila na trh dálkové železniční osobní dopravy v České republice v roce 2011. Aby byla schopna konkurovat společnostem ČD a ÖBB, spoléhala se při své činnosti do značné míry na použité vozy.

Komise předběžně zjistila, že mezi lety 2012 a 2016 se ČD a ÖBB účastnily kolektivního bojkotu, jehož cílem bylo udržet si své postavení na trhu a bránit rozšíření společnosti RegioJet v Česku i na trase mezi Prahou a Vídní. Ke kolektivnímu bojkotu dochází, když se skupina soutěžitelů dohodne na vyloučení skutečného nebo potenciálního konkurenta nebo na tom, že mu zkomplikuje činnost.

„České dráhy neuznávají, že by z jejich strany došlo k uzavření kartelové dohody,“ uvedla mluvčí ČD Vanda Rajnochová. Firma podle ní obdržela od EK takzvané sdělení výhrad, které není rozhodnutím ve věci nebo konstatováním, že by České dráhy pochybily. „Jedná se o předběžný názor EK na danou věc. Nyní proběhne podrobná analýza dokumentu a poté se k němu vyjádříme,“ dodala mluvčí. Komise přitom ve svém předběžném stanovisku uvádí, že ČD a ÖBB „porušily antimonopolní pravidla EU tím, že na trhu s použitými osobními železničními vagony uzavřely tajná ujednání s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy“.

Naopak majitel RegioJetu Radim Jančura považuje vyjádření Evropské komise za pravdivé. „Prvních 100 vagonů jsme postupně koupili od ÖBB a začali díky nim jako první dopravce konkurovat Českým drahám počínaje zářím 2011. Najednou se něco stalo a my jsme už nekoupili ani kolo. Až časem vyplavalo na povrch, že při razii Evropské komise na ČD našla komise důkazy, které nasvědčují tomu, že se ČD a ÖBB dohodly na vzájemném postupu proti RegioJetu, což je z hlediska soutěžního práva přísně zakázané,“ sdělil ČTK Jančura.

„Při dalších prodejích vozů, kterých bylo okolo 200, skoupily všechny ČD. Až časem jsme pochopili, proč se tak stalo. Kdyby k tomuto jednání nedošlo, RegioJet by dnes byl třikrát větší dopravce, než je, a provozovali bychom vlaky ve velké části Evropy. Musíme si počkat na výsledek šetření a pak se přihlásíme o náhradu škody. V tuto chvíli je předčasné škodu stanovit, ale naše limity růstu byly především levné a kvalitní vozy od západoevropských státních dopravců,“ dodal Jančura.

Pokud se předběžný názor komise potvrdí, bylo by jednání ČD a ÖBB v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten zakazuje protisoutěžní obchodní praktiky, jako je koluze. Předsedou představenstva ÖBB byl v inkriminovanou dobu politik rakouské sociálně-demokratické strany SPÖ Christian Kern. Později od května 2016 do konce roku 2017 zastával funkci spolkového kancléře.

„V rámci zdravé hospodářské soutěže mají evropští občané prospěch z kvalitních a cenově dostupných služeb v osobní železniční dopravě. Atraktivní služby železniční osobní dopravy rovněž podněcují cestující k tomu, aby přešli ze silniční na železniční dopravu, což je zásadní pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu,“ uvedla místopředsedkyně komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.

Jančura, jehož firmu České dráhy přeplatily při nákupu vagonů z Rakouska, kroky ČD a ÖBB už dříve kritizoval. Konečnou kupní cenu vozů označil za nevýhodnou a už koncem roku 2014 řekl, že další peníze podle něj ČD ještě budou muset zaplatit za úpravy vagonů.

Zdroj : ČTK

Skupina Letiště Praha vloni vykázala hrubý zisk 145 milionů Kč

Skupina Letiště Praha v loňském roce vykázala provozní zisk (EBITDA) 145 milionů korun. To je meziročně zlepšení o 862 milionů korun. Letiště se tak vloni i přes pokračující covidovou krizi dostalo ze ztráty, letos by měl provoz dál růst. ČTK dnes o tom informovalo Letiště Praha. Pražské letiště Václava Havla vloni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru.

„I z pohledu provozního hospodaření můžeme být lehce optimističtí, protože jsme se dostali do mírně kladného výsledku a zastavili jsme další prohlubování zadluženosti naší společnosti. Rok 2021 byl rovněž ve znamení obnovování spojení a navýšení počtu frekvencí do již obsluhovaných destinací. Přivítali jsme pět zcela nových dopravců a přidali spojení do šesti nových destinací, včetně vzdálených exotických míst. Svou provozní základnu v Praze v listopadu otevřel německý dopravce Eurowings,“ okomentoval uplynulý rok předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Podle letecké agentury ACI Europe patří česká letecká doprava k nejhůře zasaženým zemím covidovou krizí v Evropě. Kritické bylo podle letiště zejména jaro, kdy počty cestujících klesly na minimum, v létě se ovšem začala už situace zlepšovat.

Mateřská společnost Letiště Praha loňský rok uzavřela s hrubým ziskem 190 milionů korun. Meziročně se tak přehoupla ze ztráty 459 milionů korun v roce 2020. Menší provoz letiště podle Pose využilo pro modernizace a opravy své infrastruktury, které předloni kvůli velkým ztrátám pozastavilo. „Kladli jsme také důraz na udržitelný rozvoj. S tím souvisí i posílení finanční stability celé skupiny. S konsorciem bank jsme uzavřeli úvěrový rámec ve výši sedmi miliard korun. Z poskytnutého úvěru budeme částečně financovat také plánovaný udržitelný rozvoj,“ dodal Pos.

Dceřiná firma Czech Airlines Handling, která na letišti zajišťuje odbavování, vloni naopak skončila ve ztrátě 47 milionů korun, meziročně přesto o 79 milionů korun nižší. Šéf podniku Tomáš Svoboda připomněl, že firmě pomohlo k jejímu snížení například získání nových zákazníků, jako jsou společnosti Finnair, EgyptAir či Eurowings. Narostlo také odbavení cargo letů.

Další dceřiná společnost Czech Airlines Technics (CSAT), která má na starosti údržbu a opravy letadel i letadlové techniky, vykázala za rok 2021 zisk dva miliony korun. Předloni měla ztrátu 132 milionů korun. „První část roku byla poznamenaná výpadkem zakázek, a to silně ovlivnilo její nastavení. Následně jsme navázali na nově zavedenou službu parkování letadel a rozšířili spolupráci s leasingovými společnostmi jak v segmentu generálních oprav letadlových podvozků, tak i těžké údržby. Ve druhé části roku tak díky tomu opět plnohodnotně vytížila všechny kapacity,“ řekl šéf CSAT Pavel Haleš.

V letošním roce provoz na pražském letišti zatím roste rychleji, než se původně předpokládalo. Letiště v prvním čtvrtletí odbavilo kolem 1,4 milionu cestujících, což je sice asi 40 procent provozu z předkrizového období, zároveň je to však výrazně více než loni. Letiště tak nyní i přes zastavení letů na Ukrajinu a do Ruska odhaduje, že za celý rok by mělo odbavit až 9,6 milionu pasažérů. Je to o milion více, než predikovalo na začátku roku. Před krizí letiště odbavilo 17,8 milionu cestujících za rok. Provoz by měl dál růst i během léta, kdy letiště nabídne přímé lety do přibližně 150 destinací.

Zdroj : ČTK

Hasičský záchranný sbor ČR dostane v příštích letech nové hasičské speciály na podvozcích TATRA

Hasičské speciály na podvozku Tatra. V rámci výběrového řízení na dodávky nových cisternových automobilových stříkaček vypsaného na začátku tohoto roku byla vybrána nabídka firma KOBIT. Jejím subdodavatelem je kopřivnická automobilka TATRA TRUCKS.

V příštích letech tak čeští hasiči mají dostat desítky nových hasičských speciálů Tatra s nástavbami vyrobenými v Česku.

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS ČR) spadající pod Ministerstvo vnitra ČR v únoru tohoto roku vyhlásilo zadávací řízení na uzavření rámcové dohody o průběžných dodávkách cisternových automobilových stříkaček CAS 30 pro velkoobjemové hašení v délce dvou let. Generální ředitelství poslední den v květnu tohoto roku vyhlásilo výsledky a vítězem se stala firma KOBIT. Ta nabídla cisternové automobilové stříkačky CAS 30/9000/540 – S3VH na podvozku Tatra. Výběrového řízení se s konkrétními nabídkami zúčastnili čtyři zájemci, tři z Česka a jeden ze zahraničí.

Celkový předpokládaný objem zakázky představuje nákup až 50 vozidel CAS 30 včetně volitelného požárního příslušenství a komunikačních prostředků v průběhu dvou v ceně přesahující 392 milionů Kč bez DPH. Na dodávkách nových cisternových stříkaček se bude podílet automobilka TATRA TRUCKS. Ta pro nová vozidla vyrobí podvozkové platformy modelové řady Tatra Force v konfiguraci 6×6. Úspěch v nejnovějším výběrovém řízení dokazuje vysokou úroveň spolupráce firem KOBIT a TATRA TRUCKS. Obě společnosti jsou tradičními a dlouholetými partnery v oblasti vývoje a výroby vozidel pro hasiče, záchranáře a pro speciální účely.

Výsledek výběrového řízení je také potvrzením kvalit vozů Tatra a jejich velmi dobrých provozních vlastností vhodných pro hasičské a záchranářské speciály. Objednávka až 50 vozidel Tatra Force CAS 30 pro HZS ČR naváže na podobné zakázky z posledních let. V minulém roce totiž ve výběrovém řízení německé armády na 77 hasičských speciálů zvítězila nabídka firmy Rosenbauer s automobily typu Tatra Force 4×4. Navíc v roce 2020 uspěl v Německu další tradiční partner automobilky TATRA TRUCKS, společnost THT Polička, ve výběrovém řízení na dodávky 46 kusů hasičských speciálů rovněž na podvozku Tatra Force 4×4 pro hasičské jednotky spolkové země Braniborsko. Oba trhy, český i německý, patří mezi nejnáročnější v Evropě a působí na nich velká a kvalitní konkurence.

Logistický kalendář