Honeywell otevře v Brně vývojové centrum pro pokročilou automatizaci skladů

5.1.2022

Společnost Honeywell oznámila své plány postavit nový výzkumný a vývojový testovací závod pro svoje aktivity v oblasti automatizace skladů. Závod, který se bude nacházet v kampusu Honeywell Technology Solutions (HTS) v Brně, má pomoci uspokojit rostoucí evropskou poptávku po vybudování rychlejších a preciznějších dodavatelských řetězců.

Špičkové moderní pracoviště umožní hardwarovým a softwarovým inženýrům firmy Honeywell designovat, prototypovat a testovat inovativní systémy pro automatizaci provozu skladů, které používají evropské logistické firmy, aby mohly zlepšit preciznost, efektivitu i prostupnost distribučních center a skladů.

„Očekávání týkající se elektronického obchodu se mezi firmami i spotřebiteli velmi rychle proměňují, a to částečně v důsledku pandemie covid-19,“ uvedl Ronald Binkofski, viceprezident a generální ředitel Honeywell Intelligrated pro Evropu, Blízký východ a Afriku. „Spotřebitelé v Evropě očekávají od svých dodavatelů velmi rychlé a velmi spolehlivé doručení do dalšího dne a někdy i stejný den. Pro logistické firmy to znamená, že se musí stále více spoléhat na nejmodernější technologie, které dokážou automatizovat a zrychlit distribuční centra, sklady a další části dodavatelského řetězce. Technologie, které vyvíjíme v Brně, nám pomohou tuto poptávku uspokojit,“ dodal.

Společnost Honeywell Intelligrated je jedním z největších dodavatelů řešení pro manipulaci s materiálem na světě, který poskytuje systémy automatizace skladových provozů pro maloobchod, velkoobchod, elektronické obchodování, potravinářství, balené spotřebitelské zboží, zdravotní a lékárenský materiál, logistiku třetích stran a doručovací služby. Šedesát z předních 100 globálních maloobchodních firem a 50 z nejvýznamnějších 100 provozovatelů elektronických maloobchodů využívají řešení automatizované manipulace s materiálem od Honeywell Intelligrated.

Nový závod o rozloze 14 000 m² by měl otevřít v polovině roku 2022. V další části roku pak na místě vznikne také nové zázemí pro školení zákazníků; během následujících 18 měsíců firma Honeywell najme pro provoz nového závodu desítky vysoce kvalifikovaných technických specialistů.

„Nový závod představuje další milník v celém našem brněnském příběhu, protože v tomto městě už nejmodernější technologie vyvíjíme dvacet let,“ uvedl Oliver Stucky, viceprezident a generální ředitel Honeywell Technology Solutions Česká republika. „Naše rozhodnutí otevřít další pokročilou laboratoř v našem kampusu je dobrou ilustrací toho, jak kvalitní inženýrské a technologické talenty lze na jižní Moravě najít. Jsme hrdí na to, že vytváříme nové kariérní příležitosti pro ty, kdo chtějí pracovat na pokročilých technologiích schopných vyřešit některé z největších problémů světa,“ dodal.

Nový závod bude jediným testovacím a vývojovým centrem firmy Honeywell v Evropě pro její portfolio digitalizovaných technologií pro dodavatelské řetězce, což zahrnuje dopravníkové pásy, třídící systémy, paletovače a robotiku, automatické systémy ukládání a vyzvedávání, skladový software a technologie pro vychystávání řízené hlasem a světlem. Až bude závod plně funkční, budou v něm logistické společnosti z celé Evropy testovat a prototypovat technologie Honeywell a školit se v jejich použití, aby si udržely výhodu na stále dynamičtějším a konkurenčnějším trhu.

Nový závod rozšiřuje kapacity firmy Honeywell v oblasti skladové automatizace ve střední a východní Evropě, v čemž navazuje na otevření pokročilého výrobního centra Intelligrated v polském Chorzówě počátkem tohoto roku, kde se bude celá řada ze systémů vyvinutých v Brně následně vyrábět.

HTS Česká republika je držitelem více než 100 patentů, z nichž 17 bylo registrováno v loňském roce. Kromě řešení pro sklady, budovy a průmyslové závody centrum HTS v Brně vyvíjí a testuje také osobní ochranné prostředky a technologie pro letecký a kosmický průmysl.

To zahrnuje mimo jiné technologie pro vesmírný program EU a spolupráci na projektech, jako je mise Proba-3 Evropské kosmické agentury, nebo nové oblasti letectví, jako je městská vzdušná mobilita a elektrická letadla. Mezi další výzkumné a vývojové projekty tohoto typu v Brně patří práce na navigačních systémech a řešeních pro kokpit, komunikačních datových spojeních a radarech pro letadla. Ve svém HTS kampusu v Brně, továrně na letecké součástky v Olomouci a pražských kancelářích firma Honeywell dohromady v České republice zaměstnává více než 2000 odborníků a vysoce kvalifikovaných techniků.

Flexibilní obal a cirkulární ekonomika

Michaela Drábková

5.1.2022

V rámci průkopnického pilotního projektu R-Cycle, společnost REMA Group společně s BRÜCKNER MASCHINENBAU, HENKEL, HUBERGROUP PRINT SOLUTIONS, KAMPF, MAAG, PLASTCHIM-T a WIPAK spojila síly a výsledkem byl nový typ udržitelného sáčku. Pochopitelně nešlo jen o samotný návrh tohoto běžného typu obalu, ale i o vhodný typ označení a identifikace v tocích spotřebitelského odpadu pro zefektivnění kvalitní recyklace.

Sáček je vyrobena z polypropylenové monomateriálové fólie v kombinaci s potiskem inovativními tiskovými barvami. Rovněž lepidlo bylo speciálně vyvinuto pro systém cirkulární ekonomiky. R-Cycle zajišťuje bezproblémový přenos dat relevantních pro recyklaci, tedy od suroviny až po finální obal. Tato data jsou pro potřeby procesu recyklace zpřístupněna prostřednictvím digitálních vodoznaků.

Po prokázání technické recyklovatelnosti byly křehké sáčky následně bez problémů mechanicky zpracovány na vysoce kvalitní granulát na osvědčeném extruzním (vytlačovacím) systému INTAREMA® TVEplus®. I když křehké sáčky použité v pilotním projektu zatím nepřišly do styku se zákazníkem ani s potravinami, očekává se, že mononomateriálové obaly zvládnou i reálný scénář „odpadu po spotřebiteli“.

Jaké kroky je třeba podniknout, aby se stal sáček recyklovatelný a „ekonomicky cirkulární“

Aby bylo možné použít recyklovaný materiál při výrobě totožného produktu, musí již prvotní návrh obalu zohledňovat nejenom funkčnost a kompatibilitu, ale také bezproblémovou zpracovatelnost na různých strojích a systémech. Potřebné znalosti je potřeba mít o všech používaných materiálech. V tomto případě se např. partnerská iniciativa PrintCYC zaměřovala na optimalizované komponenty u tiskové barvy, tak, aby umožnily vysoce kvalitní recyklaci.

Dalším nezbytným krokem je datová integrace všech informací. V tomto případě spojení mezi databází a balením je přímo integrováno do designu sáčku díky digitálnímu vodoznaku. Za tímto účelem jsou do materiálového složení přidány drobné značky, pro lidské oko téměř neviditelné, které lze přečíst například na jakémkoli chytrém telefonu s aplikací Digimarc. Pomocí této technologie značení může být fotoaparátem naskenován jakákoli část a je jasně identifikována odpovídajícím softwarem. Jinými slovy to umožňuje procesu třídění jednoznačně identifikovat i ty nejmenší částečky plastové folie.

Všechna nezbytná data nutná pro jednoznačnou identifikaci materiálů i celého obalu musí být shromažďována v celém hodnotovém řetězci a přenášena do databáze R-Cycle. V rámci pilotního projektu byla další data zaznamenána na některých příslušných strojích zapojených partnerů. I ta byla odeslána a uložena na server R-Cycle se standardem GS1. Díky tomuto přenosu v reálném čase jsou data dostupná nejen na konci hodnotového řetězce, ale také ihned po každém kroku zpracování. To například umožňuje jak vnitropodnikovou, tak mezipodnikovou výměnu dat v rámci digitálního „produktového pasu“.

Po nadefinování vhodných frakcí pro recyklaci je obal identifikován a roztříděn. Následuje klasické praní a příprava pro mechanickou recyklaci.

Plánuje se další vylepšení

V budoucnu by měla být označení rozpoznána a čtena i na moderních třídicích systémech; pro tento účel probíhají odpovídající testy, např. jako součást Holygrail 2.0. Přestože tento krok zatím nebyl v pilotním projektu proveden, skenování a čtení dat mobilním telefonem je vidět na následujícím videu zde.

Další zajímavosti o produktu i o tomto společném kroku směrem k cirkulární ekonomice najdete zde.

Zdroj : SYBA

Sony se chystá založit firmu, s níž chce proniknout na trh elektrických vozidel

Michaela Drábková

5.1.2022

Japonský technologický konglomerát Sony se chystá letos na jaře založit firmu Sony Mobility, s níž chce zkusit proniknout na trh s elektrickými vozidly. Před zahájením světového veletrhu spotřební elektroniky CES v USA to oznámil šéf firmy Keničiró Jošida, který zároveň představil již druhý prototyp elektrického vozidla, který společnost vyvinula.

Sony uvedlo svůj první prototyp elektromobilu na konferenci CES v roce 2020, tehdy jej nazývalo Vision-S. Firma však tehdy nicméně uvedla, že masovou výrobu ani komerční prodej zatím neplánuje. Letos představila model označený Vision-S02 a o původním prototypu hovoří jako o Vision-S01. Nový prototyp již nyní testuje v provozu.

Sony byla první technologickou firmou, která představila konkrétní elektromobil, dlouhodobě se však hovoří rovněž o možných podobných snahách společnosti Apple. Kalifornská společnost nicméně zatím jasně řekla jen to, že testuje svou technologii pro autonomní řízení.

Trh s elektromobily je zatím poměrně malý, v USA nyní představují jen asi tři procenta všech prodaných vozů. Segment však přilákává obrovské investice a očekává se, že počet aut bez spalovacího motoru v příštích letech strmě poroste. Vláda prezidenta Joea Bidena chce tomuto trendu napomoci například štědrými daňovými úlevami na nákup nových elektromobilů, čímž chce splnit cíl snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce desetiletí. Záměr je však součástí obřího Bidenova investičního balíku, který zatím neprošel Kongresem.

Zdroj : ČTK

Loni zemřelo v Česku na drahách 205 lidí, nejméně za 19 let

Michaela Drábková

5.1.2022

Loni zemřelo v Česku na drahách 205 lidí, což bylo nejméně za posledních 19 let. Meziročně bylo v roce 2021 mrtvých na železnici, metru a lanových, trolejbusových i tramvajových drahách o 16 procent méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce. Počet mimořádných událostí na drahách loni stoupl zhruba o čtyři procenta na 3854. Navzdory mírnému nárůstu se ale jednalo o druhý nejnižší počet za posledních deset let.

Od března 2020 byl opakovaně omezován pohyb lidí kvůli pandemii nemoci covid-19. Třeba vlaky Českých drah tak za první pololetí roku 2021 cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Například pražskou MHD využívalo loni před letními prázdninami podle odhadů pražského dopravního podniku o 23 až 41 procent méně lidí než před pandemií.

Nejvíce mimořádných událostí se loni stalo na dráhách trolejbusových, tramvajových a lanových a v metru. Celkem jich bylo 2706, což je o 163 více než v roce 2020. Největší podíl na úmrtích na drahách mají střety vlaků s lidmi, kvůli kterým loni zemřelo 163 lidí. Meziročně to bylo o 32 úmrtí méně. Také celkový počet srážek vlaků s lidmi klesl o 33 na 217. „I nadále však byly s následkem smrti tři čtvrtiny všech střetů,“ doplnil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Počet srážek na železničních přejezdech loni naopak stoupl zhruba o desetinu na 160. Přesto množství obětí těchto střetů meziročně kleslo o více než čtvrtinu na 28. Také zraněných při srážkách na přejezdech bylo asi o čtvrtinu méně. Loni v březnu například zemřeli dva lidé v osobním autě, do kterého narazil vlak na přejezdu v Zaječicích na Chrudimsku.

Jednou z nejtragičtějších nehod na železnici za poslední roky byl loňský střet dvou vlaků u obce Milavče na Domažlicku. Při nárazu zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující z osobního vlaku a zranilo se skoro 70 lidí. Loni se stala také tragická nehoda na lanových drahách, když se v říjnu zřítila kabina lanovky na Ještěd. V kabině byl v tu dobu jen průvodčí, který na místě zemřel.

Zdroj : ČTK

Kanadský soud přiřkl odškodné rodinám obětí ze sestřeleného ukrajinského letadla

Michaela Drábková

5.1.2022

Kanadský soud přiznal odškodné 107 milionů dolarů (1,8 miliard korun) plus úroky rodinám šesti lidí, kteří před téměř dvěma lety zemřeli na palubě ukrajinského letadla sestřeleného poblíž Teheránu, uvedla v pondělí stanice CBC. Při havárii zemřelo všech 176 cestujících, včetně 63 Kanaďanů. Írán později přiznal, že letoun mylně považoval za americkou střelu.

Šest rodinných příslušníků, kterým soud přiznal odškodnění, ztratilo na palubě letu PS752 manžele, sourozence, děti, neteře a synovce, uvádí se v prohlášení jejich právníka Marka Arnolda. Podali občanskoprávní žalobu proti Íránu a úředníkům, které považují za viníky katastrofy.

Bezprostředně po vynesení verdiktu nebylo jasné, jak chce soud prostředky od Íránu vymáhat. Právník pozůstalých navrhuje usilovat o zabavení íránského majetku v Kanadě a v zahraničí, což by mohlo zahrnovat i ropné tankery.

Let PS752 ukrajinských aerolinek UIA na lince z Teheránu do Kyjeva vzlétl ve středu 8. ledna 2020 ráno, dvě minuty po startu se stroj Boeing 737 zřítil. Írán o tři dny později přiznal, že letadlo sestřelil omylem, protože ho považoval za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Vyšetřovatelé konstatovali špatné seřízení vojenského radaru a lidskou chybu.

Íránská vláda koncem roku 2020 vyčlenila 150.000 dolarů (asi 3,2 milionu korun) pro rodinu každé ze 176 osob, jež byly na palubě. Ukrajina označila postup íránských úřadů za nepřijatelný s tím, že výše kompenzace by měla být předmětem jednání. Zároveň vyzvala Teherán, aby viníky postavil před soud. Na palubě bylo 11 Ukrajinců.

Zdroj : ČTK

Kapitáni lodí budou moci na Labi a Vltavě využívat nové digitální mapy

Michaela Drábková

5.1.2022

Kapitáni lodí a vůdci malých plavidel mohou pro cesty na Labi a Vltavě využívat nové digitální mapy pro plavbu. Ty by měly poskytovat informace o stavu a provozu na labsko-vltavské vodní cestě, včetně hloubkových dat pro úsek Labe mezi státní hranicí a plavební komorou Střekov. Informovalo o tom dnes Ředitelství vodních cest. Mapy vycházejí z totožného systému map v Německu.

Základem dat o stavu na vodní cestě jsou elektronické plavební mapy, na lodi pak budou vidět pomocí systému AIS také ostatní lodě v okolí, obraz radiolokátoru a další údaje. Mapy úřad publikoval v nejnovějším standardu pro jejich tvorbu, což by mělo zajistit rozšíření informací například o oblasti omezení, mostní pilíře, rozšířenou stavební infrastrukturu plavebních komor či hloubková data aktuálně změřená pro regulovaný úsek Labe.

Mapové listy rovněž nově zahrnují podpůrné orientační body v blízkosti vodních cest, jako jsou například významné stavby nebo stanice a trasy železniční i silniční dopravy. Další novinkou je i možnost vydávání výstrah formou virtuálních bójí upozorňujících například na nebezpečí v plavební dráze nebo v její bezprostřední blízkosti. Součástí dat jsou i kontakty a provozní doby plavebních komor, přístavišť a dalších objektů na vodní cestě.

Uživatelé vodních cest si mapy mohou bezplatně na webu Labsko-vltavského dopravního informačního systému www.lavdis.cz a zobrazovat ve svém palubním prohlížeči map Inland ECDIS.

Projekt inovující systém elektronických plavebních map je součástí evropského projektu RIS COMEX, který zavádí koridorové Říční informační služby na vodních cestách v celé Evropě. Mapy jsou tak kompatibilní v celé Evropě.

Zdroj : ČTK

Odpad se stává cenným zdrojem

Michaela Drábková

4.1.2022

Společnost Securikett se se svou technologií „digi-Cycle“ připojuje k inovátorům, kteří se snaží řešit a usnadňovat recyklaci moderními technologiemi. Svými unikátními bezpečnostními etiketami a jejich aplikací pomohla vysledovat obrovský objem dat potřebných v případě dalšího využití obalového odpadu.

Rakouský pilotní projekt, který zorganizoval Saubermacher ve spolupráci s ARA, proběhl v srpnu a září 2021 v okrese Gnas v jihovýchodním Štýrsku. Terénní studie, do které se zapojila každá 6. domácnost, poskytla cenné poznatky o technicky inovativním konceptu třídění a recyklace. Na projektu se podílela i společnost Securikett.

Neomezené UID během několika sekund

Byla použita vlastní IoT (Internet věcí) platforma společnosti Securikett Codikett, což je modulární systém pro identifikaci produktů, který se na globálním trhu osvědčil již před několika lety. Codikett generuje prakticky neomezený počet zabezpečených jedinečných identifikátorů během několika sekund. Dotazování v kódovacím systému, který je založen na kryptografických procesech, přináší tedy výsledky velmi rychle. „Představte si, že byste museli hledat ve velké databázi každý kód na nápojové láhvi, abyste byli na základě sběru dat vysledovat životní cyklus láhve přes internet. To by trvalo příliš dlouho s miliony obalů v oběhu, které je třeba recyklovat,“ řekla Dr. Marietta Ulrich. -Horn, generální ředitel společnosti Securikett, a zároveň zdůraznila i rozsah výkonného a inteligentního řešení IoT.

Aplikace etikety nesměla znesnadnit recyklaci

Výzvou pro aplikaci bezpečnostních etiket s QR kodem byla variabilita požadovaných povrchů. Etiketa musela být aplikována na různých obalových materiálech – tedy na skle, hliníku a PET nádobách na nápoje speciálními typy lepidel, aby nedošlo k porušení pravidel třídění odpadu či dokonce k znesnadnění recyklace. Výhodou systému „digi-Cycle“ je snadná integrace do stávající infrastruktury, tak, aby mohli všichni účastníci projektu získat cenné poznatky. Dalším benefitem je, že odpad se na základě vysledovatelné identifikace stává cenným zdrojem pro další výrobu.

Zdroj : SYBA

Tesla se už letos zřejmě stane větší automobilkou než Škoda Auto

Michaela Drábková

4.1.2022

Na čísle 936 172 kusů se na konci prosince zastavil počet vozů, které vloni převzali do užívání zákazníci značky Tesla. Pro amerického výrobce automobilů se tak jednalo o další rekordní rok. Pro srovnání – v roce 2020 činila celková roční produkce necelého půl miliónu kusů.

Rekordní bylo i samo poslední čtvrtletí. V něm totiž počet předaných aut dosáhl 308 600.

V poslední době Tesla prodává téměř výhradně typy Model 3 a Y. Zatímco těch si zákazníci koupili dohromady více než 900 000, na zbývající nabízené Modely S a X připadá jen 24 000 “čárek” ve statistikách.

V souvislosti s těmito čísly se už začíná spekulovat také o tom, jaké objemy nových vozů je Tesla schopna prodat během právě začínajícího roku 2022.

Až dosud Tesla veřejně deklarovala, že počítá s každoročním navýšením výroby a prodejů o zhruba padesát procent v porovnání s úrovní toho předcházejícího roku. Letos však tento nárůst činil 87 procent.

Pokud se čtvrtletní produkce udrží na úrovni posledního kvartálu roku 2021, kdy sjelo z výrobních linek více než 300 000 elektromobilů s logem tohoto výrobce, pak lze jednoduše dovodit, že by mohlo brány továren ve vlastnictví Tesla letos opustit 1,2 milionu vozů.

A bilanci můžou ještě poměrně zásadně ovlivnit nově spouštěné továrny Tesla. Ty jsou rozestavěné hned dvě. Jedna z nich je Tesla Giga Austin v Texasu, tou druhou pak evropská Tesla Giga Berlín. Dohromady by pak mohly letos vyrobit přibližně 300 000 Tesel. A s výsledným číslem 1,5 milionu kusů by pak americká automobilka překonala tuzemskou Škodu-Auto. Půldruhémo miliónu vozů za rok totiž zatím ve své historii nikdy nevyrobila a neprodala.

Zdroj : ČTK

Termín 16. ročníku konference SpeedCHAIN

Michaela Drábková

4.1.2022

Na základě velmi příznivých ohlasů našich partnerů i hostů na zářijový termín konání konference SpeedCHAIN jsme stanovili datum pro další ročník na úterý 13. září 2022. Akce proběhne tradičně v historických prostorách Břevnovského kláštera.

Registrovat se můžete již nyní na adrese https://www.speedchain.eu/registrace/

Cestování vlakem do zahraničí musí být v EU jednodušší

Michaela Drábková

4.1.2022

V Evropském roce železnice 2021 se železniční průmysl v EU trochu semknul, aniž by skutečně překonal rozdělující aspekty. K tomuto smíšenému závěru dospěla dopravní asociace Allianz pro Schiene při hodnocení uplynulého Evropského roku železnice. Dirk Flege, výkonný ředitel aliance, uvedl: „Evropský rok končí pokrokem v oblasti rychlých spojů, nočních vlaků a investic do sítí.

Vnitrostátní hranice v EU však stále tvoří hlavní překážky na trati. Cestování vlakem přes hranice by mělo a mohlo být mnohem jednodušší – jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu.“ „Evropský rok železnic nestačí k odstranění nesourodosti. Pokud má budoucnost patřit železnici šetrné ke klimatu, musí EU vyhlásit desetiletí železnice,“ dodal Dirk Flege.

Noční vlaková doprava opět roste

Pozitivní na Evropském roce železnice vidí Allianz pro Schiene velkou pozornost a širokou podporu evropské železniční dopravy ve veřejných a politických kruzích. V nákladní dopravě hrají přeshraniční spojení stále větší roli. V osobní dopravě posílily spolupráci přední národní železniční společnosti, jako jsou Deutsche Bahn, francouzské SNCF, rakouské ÖBB a švýcarské spolkové dráhy. Své přeshraniční služby rozšířily také soukromé společnosti jako je Transdev. První konkrétní výsledky pro ekologicky smýšlející cestující jsou vidět v nových nočních vlakových spojích, například z Berlína do Stockholmu, od prosince z Curychu přes Kolín nad Rýnem do Amsterdamu a z Vídně přes Mnichov do Karlsruhe a Paříže. Připravují se například noční vlaky z Berlína do Paříže, které by měly začít jezdit v prosinci 2023. Evropská komise nedávno představila ambiciózní akční plán, jehož cílem je do roku 2030 zdvojnásobit počet cest vysokorychlostní železnicí a do roku 2050 jej ztrojnásobit. Jejím cílem je také dosáhnout toho, aby v tomto desetiletí byly jízdy do vzdálenosti 500 kilometrů zcela neutrální z hlediska emisí CO₂. Jedná se o důležitý krok k nahrazení letecké dopravy vlaky na těchto trasách.

K pokroku přispívá i skutečnost, že velké země EU, jako je Německo, chtějí v budoucích investicích do dopravy upřednostnit železnici. Politická podpora klíčových budoucích projektů, jako je digitální automatické spojování (DAK) v nákladní dopravě, se zvyšuje. DAK je klíčovým projektem digitalizace železniční nákladní dopravy a zvýšení její konkurenceschopnosti. Finanční podpora ze strany EU a členských států na nákladnou přeměnu však stále chybí.

Rezervace jízdenek na vlak v Evropě musí být stejně snadná jako rezervace letenek.

Další příklady ukazují, jak velká je stále potřeba jednat. Při rezervaci mezinárodních vlakových jízdenek spotřebitelé stále rychle narážejí na limity. Je třeba vytvořit nízkoprahovou nabídku, která umožní nákup jízdenek na vlak v celé EU. Rezervace vlakových jízdenek pro cesty po Evropě musí být stejně snadná jako rezervace letenek. Koneckonců přední evropské železniční společnosti deklarovaly svůj záměr zlepšit v budoucnu služby nákupu přeshraničních železničních jízdenek.

Katalog požadavků aliance

Na začátku Evropského roku železnice představila Aliance pro železnici tři konkrétní požadavky na renesanci evropské železniční dopravy, které jsou stále aktuální: 1. rozšířit železniční síť přes hranice; 2. zlepšit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy; 3. využít Zelenou dohodu Evropské komise k posílení železnic.

K rozšíření přeshraniční železniční sítě je zapotřebí program financování EU pro elektrifikaci hraničních přechodů a politická iniciativa německé vlády, aby byly do roku 2030 společně se sousedními zeměmi vybaveny všechny železniční hraniční přechody elektrickým nadzemním vedením. V zájmu větší spravedlnosti na trhu mobility by EU a spolková vláda měly společně ukončit znevýhodňování zákazníků vlaků oproti cestujícím letadlem, pokud jde o DPH u mezinárodních jízdenek. Třetí bod se týká větší spravedlnosti při financování infrastruktury. Na rozdíl od železniční dopravy neexistuje v EU v silniční dopravě povinnost vybírat od uživatelů mýtné za užívání infrastruktury. Aliance pro železnici podporuje zavedení povinného mýtného v EU i pro nákladní automobily a dálkové autobusy.