Domů Blog Strana 811

IROP i národní dotace skýtají v příštích letech velký potenciál pro regiony

Na Konferenci ředitelů projektových a investorských společností nastínil budoucnost IROP i národních dotací náměstek pro řízení Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád. Z krize je nutné se proinvestovat. Dotace z EU jsou. Nutné je mít připravené kvalitní projekty.

„První výzvy v novém IROPu budou vyhlášeny nejspíše až za rok. V současnosti se stále projednává nová legislativa pro období 2021+,“ řekl náměstek Zdeněk Semorád. V novém Integrovaném regionálním operačním programu pro roky 2021 – 2027 by měly být podporovány oblasti jako je eGovernment a kyberbezpečnost, městská mobilita, včetně infrastruktury pro cyklodopravu, přestupní terminály, veřejná prostranství, Integrovaný záchranný systém, silnice II. třídy, regionální vzdělávání, sociální infrastruktura, zdravotnictví, kultura a cestovní ruch a také komunitně vedený místní rozvoj.

„Z nástroje REACT EU se nám dostane až jedna miliarda Eur ještě do současného IROPu. Žadatelé však musí mít připraveny projekty. To je naprosto klíčové, aby si na peníze sáhnuli. Chceme, aby největší investice z tohoto balíku šla do nemocnic a jejich vybavení. Paradoxní je, že i z tohoto nástroje,  který je reakcí na covid, má jít dle Evropské komise 25% na klimatické cíle,“ dodal Zdeněk Semorád.

V národních dotačních programech budou vyhlášeny obdobné dotace jako minulý rok. Cíleno bude na podporu rozvoje regionů, územně plánovacích činností, bydlení, bezbariérových úprav a cestovní ruch. Stěžejní opět budou dotace na místní komunikace, protože jejich stav stále není dobrý. Snahou je mít i podobnou částku, která bude na dotace alokována. Mělo by jít zhruba o 5 mld. Kč. To je však předmětem jednání s ministerstvem financí. Výzvy budou vyhlášeny tak jako každý rok průběžně v období říjen až listopad 2020.

Přeshraniční spolupráce se v minulých letech velmi osvědčila. Proto o novém zaměření podpory diskutujeme se zahraničními partnery. Z investičních aktivit se předběžně jedná zejména o dopravní infrastrukturu, techniku pro IZS, infrastrukturu cestovního ruchu a kulturní dědictví (např. cyklostezky, turistické stezky, renovace památek). Vedle toho aktivity zaměřené na spolupráci institucí, setkávání a síťování, vzdělávání a podpora inovací u malých a středních podniků. Předpoklad zahájení programů je druhá polovina roku 2021.

 

Zdroj: IROP

ŠKODA AUTO Vysoká škola má 14 nových držitelů logistických certifikátů

V pondělí 14. 9. 2020 proběhlo na ŠKODA AUTO Vysoké škole slavnostní předání logistických certifikátů, jež škola úspěšným studentům a absolventům vydává pod záštitou České logistické asociace.

Jedenáct studentů si odneslo certifikát Candidate European Junior Logistican (cEJlog) a tři studenti získali certifikát Logistický management II. Certifikáty byly studentům předány doc. Pavlem Mertlíkem, rektorem ŠKODA AUTO Vysoké školy a Ing. Kamilem Slavíkem, předsedou Národní certifikační rady.

Slavnostního předání se dále zúčastnili za ŠKODA AUTO Vysokou školu Mgr. Petr Šulc, prorektor pro studijní záležitosti a vedoucí Katedry řízení výroby, logistiky a kvality, prof. Radim Lenort, za společnost ŠKODA AUTO Ing. David Strnad, vedoucí logistiky značky ŠKODA AUTO a dr. Andrej Bednár, vedoucí logistiky oddělení PLL-S.

„Blahopřeji čerstvým držitelům certifikátu ECBL, které Evropská logistická asociace uděluje nejlepším studentům akreditovaných vysoký škol se zaměřením studia na logistiku a dodavatelský řetězec. Věřím, že dosažené znalosti využijí a budou je i nadále úspěšně rozvíjet v praxi ve výrobních a logistických firmách,“ oceňuje studenty Ing. Slavík.

„Získáním certifikátu studenti prokázali hlubokou znalost a dovednost aplikace logistických principů a nástrojů. Věřím, že je úspěšně využijí v praxi ke zvyšování konkurenceschopnosti nejen českého, ale i evropského průmyslu,“ dodává prof. Lenort.

Od roku 2017 bylo studentům ŠKODA AUTO Vysoké školy vydáno 54 certifikátů Logistický management I, 40 certifikátů Logistický management II a 21 certifikátů cEJlog.

Česká logistická asociace (ČLA) a Národní certifikační rada (NCR) úspěšné pokračují také v programu certifikačních řízení logistických profesionálů v České republice. Program certifikace ELA (European Logistics Association) je řízen Evropskou certifikační radou pro logistiku (ECBL), která je nezávislým orgánem složeným z členských zemí ELA.

 

Zájemci o certifikaci mohou získat podrobné informace na webových stránkách ČLA a hlásit se na poslední letošní termín certifikačních zkoušek v termínu 24. – 25. listopadu 2020.

 

Kontakt

Kamil Slavík, předseda NCR

Česká logistická asociace, z. s.

slavik@hypera.cz

www.czech-logistics.eu/certifikacni-zkousky/

24.9.2020

BrauBeviale letos jak na výstavišti, tak virtuálně!

Přípravy letošního veletrh BRAU BEVIALE Special Edition jsou v plném proudu. Kromě „klasického veletrhu“, který proběhne v termínu od 10. – 12. listopadu 2020 na výstavišti v Norimberku, bude spuštěna zcela nová digitální platforma MyBeviale (www.mybeviale.com).

MyBeviale propojí analogový a digitální svět a komunitě BrauBeviale bude k dispozici i po skončení veletrhu po celý rok. Během veletrhu mimo jiné přenese přednáškový program do virtuálního světa. Díky této online nabídce budou účastníci veletrhu mít příležitost sledovat zajímavé přednášky živě za počítačem a dokonce se do dění i zapojit.

V tuto chvíli je stále možné přihlásit se na platformu MyBeviale jako „vystavovatel“. Společnosti, které se přihlásí na MyBeviale mají možnost představit svou firmu, výrobky i novinky, základní registrační cena činí 490 EUR. Se zapojením dalších marketingových služeb jako video nebo zveřejnění loga v Online Newslettru se cena navyšuje. Platforma bude aktivní i po skončení veletrhu. V případě zájmu získat více informací k veletrhu nebo virtuální platformě neváhejte kontaktovat výhradní zastoupení pořadatele v ČR, paní Naďu Lichte, info@proveletrhy.cz.

Syba, jako partner veletrhu BrauBeviale, bude mít opět k dispozici pro své členy vstupenky na veletrh zdarma. Bližší informace k návštěvě veletrhu získáte začátkem října.

 

Zdroj : SYBA

Intenzita kamionového provozu v normálu, firmy však mají problémy

Zhoršující se epidemiologická situace v zemi zatím intenzitu kamionového provozu příliš neovlivnila. Zatímco během jarní koronavirové krize se objem tankování nákladních dopravců snížil téměř o třetinu, během léta až do současnosti se vrátil na téměř předkrizovou úroveň. Důvodem je to, že zatím nadále fungují provozy klíčové pro nákladní dopravu. Vyplývá to z aktuálních údajů poskytovatele tankovacích karet společnosti DKV Euro Service. I přesto se však nákladní dopravci nadále potýkají s problémy kvůli výpadkům zakázek.

V současnosti tak dopravci v Česku i v Evropě tankují zhruba stejné množství paliva jako před jarní krizí. Ta se nejvíce projevovala během dubna a na začátku května. V Česku se tehdy objem spotřebovaného paliva podle údajů DKV Euro Service snížil skoro o třetinu. Ještě během května se ovšem situace začala poměrně rychle měnit, v červenci už byly objemy tankování na předkrizové úrovni. V srpnu sice přišel zhruba desetinový pokles, ten však podle společnosti odpovídal běžným srpnovým výkyvům. V první polovině září stouply objemy znovu směrem k předkrizovým hodnotám. Provoz by neměly omezit ani restrikce sousedních států, nákladní doprava do Německa či na Slovensko by měla fungovat bez omezení.

Výrazněji se krize projevila v zahraničí. Například na Slovensku se na jaře objemy tankování propadly až o 42 procent a k původním hodnotám se nevrátily ani přes léto. Podle šéfa DKV Euro Service pro ČR a Slovensko Lukáše Ondráčka to vychází z větší závislosti Slovenska na automobilovém průmyslu. Větší propad proti Česku zaznamenaly i některé další evropské státy.

Ačkoliv intenzita provozu je nyní na téměř předkrizové úrovní, problémy dopravců kvůli výpadkům tržeb přetrvávají. Sdružení Česmad Bohemia v závěru srpna uvedlo, že i přes léto dopravci evidují výpadky zakázek, zejména v oblasti automotive. Na současné intenzitě provozu se navíc oproti minulosti ve větší míře podílejí tzv. prázdné jízdy, kdy kamiony absolvují část cesty bez nákladu. Velké zlepšení navíc nelze podle sdružení do konce roku očekávat.

Koronavirová krize tak ještě prohloubila problémy dopravců před ní. Mezinárodní doprava totiž od roku 2015 každoročně klesá v desítkách procent. Naposledy v roce 2019 klesla přeprava zboží do zahraničí meziročně o 14 procent na 29 milionů tun, výkon pak klesl zhruba o pětinu. Příčinou je levnější konkurence z východu.

 

Zdroj : ČTK

ÚOHS posuzuje prodej Aera Vodochody maďarské skupině Aero

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se začal zabývat prodejem společnosti Aero Vodochody maďarské skupině Aero, jejímž členem je skupina Omnipol a maďarský podnikatel András Tombor. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. Skupina Penta Investments, která Aero Vodochody vlastnila dosud, oznámila jeho prodej letos v červnu.

 

„K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít v oblasti letecké výroby, tedy zejména v oblasti vývoje, výroby a servisu cvičných a lehkých bojových letadel,“ uvedl úřad.

 

Tombor má v kupci Aera, firmě AERO Investments Partners, 51 procent, skupina Omnipol ovládá 49 procent. Výši transakce ani jedna ze stran nezveřejní.

 

Skupina Omnipol, kterou ovládá rodina Hávových, bude zodpovědná za výkon manažerských práv a bude nadále garantem odborného manažerského vedení. Předmětem transakce není společnost Letiště Vodochody, která zůstává v držení Penty Investments. Právo Aera používat letiště pro svůj rozvoj vyplývá ze smluvního závazku.

 

Firma Omnipol je s Aerem historicky spjatá, v průběhu uplynulých dekád byla zodpovědná za vývoz většiny letounů z tamní produkce. Od roku 2015 je Omnipol také strategickým partnerem projektu nové generace letounu L-39, L-39NG. Jako padesátiprocentní podílník projektu skupina s Aerem už velmi intenzivně spolupracovala.

 

András Tombor je byznysmen investující do perspektivních průmyslových oblastí. Vlastní mimo jiné společnost Atmedia, která prodává reklamní prostor v maďarských televizích.

 

Aero Vodochody Aerospace se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a vylepšení civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v Česku a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. Za dobu své stoleté existence vyrobila firma zhruba 11.000 letadel. Aero zaměstnává kolem 1350 lidí. Před propuknutím pandemie firma předpokládala, že letos zdvojnásobí tržby téměř na šest miliard korun a vrátí se do černých čísel. Loni bylo její hospodaření kvůli investicím do projektu nového letounu L-39NG ztrátové.
Zdroj :  ČTK

Britské kamiony by mohly od ledna čekat až dva dny na vstup do EU

Až dva dny by na odbavení mohly od počátku příštího roku čekat kamiony přijíždějící z Británie do Evropské unie. Britským přepravním firmám to napsal člen kabinetu Michael Gove, píše dnes agentura Reuters. Nepříznivý scénář by nastal v případě, že se EU a Británie nedohodnou na smlouvě regulující vzájemné ekonomické vztahy.

„Mohlo by to vést k tomu, že se v přístavech v Kentu vytvoří fronta až 7000 kamionů čekajících na odbavení,“ upozornil Gove. Člen britského kabinetu zdůraznil, že se jedná jen o model nepříznivého vývoje a nikoliv o předpověď. Komplikace se dají očekávat také pro kamiony na cestě z EU do Británie.

Podle dokumentu by zhoršená situace na hranici mohla trvat přinejmenším dva týdny. Problémy s odbavením by ale mohly pokračovat po několik měsíců, pokud budou celní kontroly přísné. „Hrozí nebezpečí neustálého přerušování přeshraničního pohybu kvůli přísným kontrolám při vstupu do Schengenského prostoru,“ stojí v dopise.

Taková situace by nastala, pokud by se Británii nepodařilo dohodnout s Evropskou unií na nové smlouvě, která by regulovala vzájemné ekonomické vztahy, jednání nyní skutečně váznou.

Kdyby se dohodu nepodařilo uzavřít, tak by se obchod mezi Británií a EU řídil od 1. ledna – kdy skončí přechodné období po brexitu – pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Důsledkem by byly přísnější kontroly na hranicích a možnost zavedení cel.

Problémy na hranicích by mohla zhoršit také nízká připravenost britských přepravců. Podle britské vlády až 70 procent britských přepravních firem není připraveno na větší papírování na hranicích.

Názory Británie a Evropské unie na dohodu se rozchází. EU chce s Británií dojednat komplexní dohodu zahrnující vedle výměny obchodu či služeb například rybolovná práva. Britská vláda ale stojí pouze o dohodu o volném obchodu, kterou mají s EU i další země. Jednání mezi evropskými a britskými vyjednavači ztížil nedávno předložený návrh zákona o britském vnitřním trhu. Ten Evropská unie ostře kritizovala. Aby dohoda začala platit od 1. ledna, Británie a EU musí najít na nové smlouvě shodu do konce října, aby stihla být odpovídajícím postupem ratifikována.

 

Zdroj  : ČTK

Řím podpořil e-koloběžky,podle mnoha jejich řidiči zdivočeli

Od dvoukolových válečných vozů ve starověkém Římě zvěčněných ve filmu Ben Hur z roku 1959 se nemohou lišit více, podle kritiků však ve špatných rukou mohou být stejně nebezpečné. Řeč je o tisících elektrických koloběžek, které zaplňují dlážděné ulice italské metropole v době, kdy lidé kvůli epidemii covidu-19 hledají alternativu k přeplněné hromadné dopravě, píše agentura Reuters.

S cílem podpořit takzvanou mikromobilitu – způsob osobní dopravy ve městech na kratší vzdálenosti pomocí skladných a bezemisních vozidel – udělily úřady v Římě licenci osmi společnostem, včetně firem Lime či Bird, na provoz zhruba 6000 e-koloběžek. Další tisíce jich mají přibýt, což je vidina, na kterou část obyvatel hledí s obavami.

Starostka Virginia Raggiová podporuje dopravu prostředky na elektrický pohon ve městě, kde čas od času hoří autobusy v důsledku nedostatečné údržby a stanice metra bývají zavřené i celé měsíce kvůli porouchaným eskalátorům.

Mnoho obyvatel metropole nyní používá e-koloběžky při cestě do práce, turisté si užívají jízdy od římského Kolosea do Vatikánu či na mostech přes řeku Tiberu.

Bateriemi poháněná vozítka se v Římě uchytila také proto, že místní kopce jsou pro většinu cyklistů příliš strmé. Podle zákona se na nich nesmí jezdit na chodnících, rychlostí více než 25 kilometrů za hodinu na silnicích a šest kilometrů za hodinu na pěších zónách. Jezdci musejí být starší 14 let, pod 18 let jsou povinni nosit přilbu.

Množí se stížnosti kvůli nebezpečné jízdě a několika zraněním po nehodách s automobily. Někteří řidiči e-koloběžek byli dokonce zpozorováni při jízdě po nebezpečném a zrádném městském okruhu.

„Porušují veškeré základní silniční a dopravní předpisy,“ říká místní obyvatelka Carmen Goliová. „Měl by se vyžadovat normální řidičský průkaz,“ dodává.

Policie uvedla, že jen v červenci rozdala pokuty ve výši až 400 eur (10.757 korun) 150 lidem na těchto vozítkách. Podle mnohých je to však příliš málo.

Půjčování e-koloběžek funguje tak, že aplikace na chytrém telefonu uživatele najde nejbližší stroj a cena za svezení se pak účtuje automaticky, obvykle v závislosti na ujeté vzdálenosti.

Uživatelé mnoho koloběžek odkládají poblíž antických památek, blokují tím chodníky, což některé rozzlobené obyvatele přimělo vzít věc do vlastních rukou. Začátkem září policie zadržela před jedním z nejslavnějších římských divadel ženu, která skopla jako domino desítky koloběžek zaparkovaných vedle sebe na chodníku.

Očekává se, že počet elektrokoloběžek v Římě v nadcházejících měsících naroste na 16.000.

 

Zdroj : ČTK

Brexit. Čechům jde o 200 miliard. Špatné proclení zastaví zboží na hranicích, exportéři přípravy podceňují

Od ledna příštího roku zkomplikuje Brexit obchod s Velkou Británií, která je pro tuzemské exportéry pátým největším trhem. Vývozci i dovozci budou potřebovat celní prohlášení, změní se povinné certifikace zboží a vrátit se mohou cla a kvóty. S obnovením britsko-unijních hranic lze očekávat i kolony na přechodech, které prodlouží a prodraží doručování zásilek. Řada českých firem zatím přípravy na Brexit podceňuje, upozorňuje největší celní broker Gerlach. Celní správa naproti tomu počítá s větším zatížením svých úřadů a EU přijímá stovky nových celníků.

 

Zvládnuté celní procedury jako konkurenční výhoda exportérů

České i další unijní exportéry vyvážející zboží do Velké Británie zatíží předkládání vývozních celních prohlášení. Podniky mohou najednou potřebovat množství nových dokumentů a firmy, které je nezvládnou bezproblémově obstarávat, vytlačí z trhu konkurence. Mnohým českým firmám ale vážnost změn nedochází a přípravy na ně podceňují. My naproti tomu posilujeme kvůli Brexitu kapacity nejen v České republice, ale i v anglických přístavech Dover a Southampton a jsme připraveni firmám pomoci s veškerou brexitovou agendou,“ říká Luděk Procházka, šéf společnosti Gerlach a expert na celní problematiku.

 

Britští dovozci vsadí na celní brokery

Také vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Jiří Rak doporučuje firmám aktivní přístup. „Ve vlastním zájmu by čeští exportéři měli začít řešit nové povinnosti co nejdříve, protože celní podmínky se změní bez ohledu na výsledek probíhajících jednání mezi EU a Británií. Novým podmínkám se budou muset přizpůsobit i britské firmy, které zboží z ČR dováží. Předpokládá se, že většina dovozců využije specializovaných služeb mezinárodních přepravců nebo celních brokerů.“

 

Nové celní požadavky ohrožují exportní trh za 200 miliard korun

Český vývoz přes kanál La Manche už pět let v řadě převyšuje hodnotu 200 miliard korun. Do Británie z Česka putují hlavně osobní automobily, stroje a přístroje, kotle, ale také potraviny.  „Nový kontrolní režim na svých hranicích hodlá Londýn zavést ve třech fázích. Už od ledna plánuje uvalit základní celní požadavky na dovoz běžných výrobků. Mezi ně britská vláda řadí vše od oblečení až po elektroniku. Kontrolován bude také například tabák, živá zvířata, rostlinné produkty či vysoce rizikové rostliny. Od dubna se kontroly rozšíří o produkty živočišného původu. V červenci chce Londýn budování nového kontrolního režimu rozšířit na veškeré zboží,“ upřesňuje Luděk Procházka ze společnosti Gerlach. Současně připomíná, že celnímu odbavení se nevyhne ani import z ostrovní země do EU. „Britské firmy přitom mohou chtít, aby všechny celní formality vyřizovali jejich čeští obchodní partneři. Za chyby budou hrozit pokuty celních úřadů i pošramocení podnikatelské pověsti.“

 

V Nizozemsku nabírají kvůli Brexitu přes tisíc celníků

Na větší byrokracii spojenou s Brexitem se připravuje i česká celní správa. „Nárůst zatížení orgánů celní správy při plnění dovozních formalit a činnostech spojených s propuštěním zboží do vývozního režimu bude asi odpovídat přibližně hodnotě 15 % současného zatížení,“ uvedla tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová. „S ohledem na sídla hospodářských subjektů lze předpokládat, že největší objem nárůstu bude připadat na celní úřady v Praze a ve Středočeském a Moravskoslezském kraji,“ upřesnila.

 

Kvůli Brexitu navázali čeští celníci úzkou spolupráci s kolegy ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Tyto státy leží na vznikající britsko-unijní hranici, a proto nabírají stovky nových pracovníků. Personálně posilují hlavně francouzské přístavy Le Havre a Calais, belgický Zeebrugge a nizozemský Rotterdam.

 

Přes Rotterdam projde zhruba 8 % veškerého obchodu mezi Británií a EU. Na nové kontroly dosud v Nizozemsku přijali kolem 300 celníků a v běhu je nábor dalších 900. Ti budou kontrolovat přibližně 10 500 lodí, které ročně přepraví zboží z a do Británie,“ uzavírá celní broker a šéf společnosti Gerlach Luděk Procházka.

IATA vyzývá k testování všech cestujících u mezinárodních letů

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) dnes vyzvalo, aby všichni cestující před mezinárodními lety procházeli testováním na covid-19. IATA chce tímto způsobem nahradit karanténu a další restrikce, jež podle leteckého průmyslu prohlubují pokles poptávky. Uvedla to agentura Reuters.

Šéf sdružení Alexandre de Juniac upozornil, že rychlé a cenově dostupné antigenové testy, které by mohl provádět nelékařský personál, by měly být k dispozici v „příštích týdnech“ a měly by být zavedeny na základě globálně dohodnutých standardů. Aerolinky podle něj budou usilovat o to, aby používání těchto testů schválila Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která v rámci OSN dohlíží na pravidla letecké přepravy.

„Nevidíme žádné alternativní řešení, které by bylo méně náročné, nebo více účinné,“ uvedl de Juniac. Dodal, že je zapotřebí dosáhnout globální dohody, která zajistí, že výsledky testů budou při přistání akceptovány. „Posílí to i důvěru cestujících, že všichni na palubě letadla absolvovali testy,“ upozornil.

Antigenové testy jsou rychlejší, ale méně spolehlivé než molekulárně diagnostické testy v laboratořích. Německá společnost Qiagen tento měsíc například oznámila, že hodlá uvést na trh antigenový test na covid-19, který poskytne výsledky během 15 minut a který bude možné využít například na letištích či stadionech.

 

Zdroj : ČTK

V ČR budou první tři stojany s vodíkem, Benzině je postaví Bonett

V Česku vzniknou první tři veřejné plnící stojany s vodíkem pro dopravu. Na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina z petrochemického holdingu Unipetrol je v Praze na Barrandově, v Litvínově a v Brně postaví společnost Bonett. V Praze a Litvínově začne stavba letos, hotovo má být příští rok. Následovat bude instalace na čerpací stanici v Kaštanové ulici v Brně. ČTK to dnes oznámil mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Smlouvu o výstavbě podepsali šéf Unipetrolu Tomasz Wiatrak a člen představenstva Bonettu Václav Holovčák.

„Těší mě, že po náročném procesu příprav a administrativy můžeme konečně zahájit stavbu prvních tří vodíkových plnících stanic v České republice. Ve výběrovém řízení na realizaci stavby zvítězila společnost Bonett, což posvětilo i ministerstvo dopravy ČR republiky,“ uvedl dnes Wiatrak. Unipetrol podle něj plánuje zahájení veřejné zakázky na výběr dodavatele dalších dvou projektů, a to v Plzni na Nepomucké ulici a v Praze na dálnici D10 ve směru na Mladou Boleslav.

Kaidl uvedl, že v Česku doposud fungovala pouze jediná neveřejná plnící stanice na vodík v Neratovicích, která od roku 2009 sloužila pro autobus tamní veřejné dopravy. Vodík je podle něj populární především ve Spojených státech amerických, Japonsku a Německu. „V sousedním Německu fungovalo ke konci loňského roku již 87 plnících stanic na vodík, přičemž dvě z nich se nacházejí na čerpacích stanicích Star patřících stejně jako Benzina do nadnárodního koncernu Orlen. Celosvětově bylo ke konci roku 2019 v provozu 432 vodíkových plnících stanic, přičemž 330 z nich je otevřených pro veřejnost,“ řekl mluvčí.

V současnosti již sériová auta na vodík nabízí například Toyota nebo Hyundai. V Česku je ale kvůli absenci plniček neprodávají. „Jsme připraveni začít nabízet náš vodíkový model Mirai na českém trhu ihned po zprovoznění první veřejné čerpací stanice na vodík. Bezemisní provoz, dojezd přes 600 km a doba tankování srovnatelná s konvenčními palivy činí z auta na vodíkové články bezkonkurenční alternativu k vozům na benzín, naftu i elektromobilům,“ uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška. Toyota prodává první sériový vůz na vodík Mirai od roku 2015 a brzy jej uvede již v druhé generaci. Dosud prodala po celém světě více než 10.000 aut na vodíkový pohon.

Čerpací stanice Benzina v Praze na Barrandově a v Litvínově budou podle firmy zásobovány vodíkem, který vzniká při zpracovávání ropy v rafinériích Unipetrolu v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Unipetrol se zároveň zabývá konkrétními projekty efektivní výroby vodíku z alternativních zdrojů, tedy bez uhlíkové stopy, například elektrolýzou vody za využití elektrické energie získané z fotovoltaických článků, uvedl Kaidl.

Ředitel Benziny Marek Zouvala už v roce 2017 v rozhovoru s ČTK uvedl, že společnost chce být ve stavbě vodíkových pump v Česku lídrem. Uvedl tehdy, že cena nové vodíkové stanice je zhruba milion eur (asi 27 milionů korun), podobně jako u klasické benzinové pumpy. Ministerstvo dopravy předloni uvedlo, že v Česku by do roku 2023 mohlo vzniknout šest až osm čerpacích stanic na vodík.

„Vybudovali jsme již stovky stanic na alternativní paliva, desítky jich sami provozujeme, ale úspěch v tak prestižním vodíkovém tendru je pro nás tou nejvyšší metou. Rádi bychom na tento projekt navázali dalšími vodíkovými aktivitami a realizacemi nejen v ČR, ale i v Polsku a na Slovensku,“ uvedl dnes Holovčák z Bonettu.

Skupina Bonett působí na českém, polském a slovenském trhu, orientuje se na investice, provozování a dodávky stanic na alternativní paliva. Firma provozuje aktuálně 43 stanic na stačený zemní plyn (CNG) a má 15procentní podíl na prodeji CNG v ČR. V rámci ekologizace dopravy plánuje Bonett vybudovat desítky dalších stanic v ČR, Polsku i na Slovensku, včetně sítě vlastních stanic na zkapalněný zemní plyn (LNG). Cílem skupiny je i významná pozice ve vodíkových instalacích nebo výroba a prodej biometanu ve vlastní síti. V ČR a Polsku chce firma investovat na 750 milionů korun.

Benzina působí na trhu přes 60 let. Je jedničkou v počtu provozovaných čerpacích stanic v ČR, má jich 417. Na konci roku 2015 se stala odštěpným závodem společnosti Unipetrol RPA, která je dceřinou firmou Unipetrolu. Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je od předloňska jeho jediným vlastníkem.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář