WorldStar Awards pro nejlepší obaly světa

30.11.2018

[quote]Celkem 319 obalů z 35 zemí světa usilovalo o nejvyšší obalové ocenění WorldStar Awards 2019. Hodnocení se uskutečnilo v rámci 101. zasedání WPO (World Packaging Organization) v čínském Jinanu.[/quote]

Jen přes vítězství v národní soutěži (pro český a slovenský trh je to OBAL ROKU) lze vstoupit do světové WorldStar. Letos možnosti využily a o příčky nejvyšší bojovaly tyto společnosti: ETIFLEX se svými výjimečnými etiketami; Unipap s konstrukčním konceptem určeným pro transport těžkého zboží menších rozměrů; Colognia press s kovovým designem etikety na plechovky; Fiala & Šebek – Visual Communications s kontroverzním národním pokladem – Becherovkou; Moravia Cans s novým konceptem výroby plechovek Dove, které spoří materiál; Mondi Bupak rovnou s několika řešeními napříč kategoriemi; Schoeller Allibert s patentovaným skládacím kontejnerem; BOXMAKER se světovou novinkou pro e-commerce; Smurfit Kappa s několika nadějnými obaly v kategorii transportních obalů; THIMM THE HIGHPACK GROUPs přepravními i prodejními obaly z vlnité lepenky.

Jen několik málo dnů zbývá do úplného odtajnění. My už tyto informace máme a nemůžeme se dočkat, až se o ně podělíme.

Obalový Galavečer WorldStar 2019 v Praze

Všichni vítězové budou oceněni v rámci slavnostního ceremoniálu a Galavečera dne 15. května 2019 v Praze. Toto 102. zasedání předsednictva WPO pořádá Obalový Institut SYBA. Veškeré informace o konané akci zde.

Zdroj : SYBA

Resort dopravy navrhl do investičního plánu projekty za 2 bil. Kč

Michaela Drábková

30.11.2018

Ministerstvo dopravy navrhlo do národního investičního plánu projekty za zhruba dva biliony korun. ČTK to dnes řekl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Ministerstvo vládě předložilo 311 dopravních projektů. Jde o největší podíl investic ze všech resortů a orgánů, které zaslaly vládě své návrhy. Celkově Národní investiční plán (NIP) vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

Největší část peněz by v případě realizace směřovala na železnici, konkrétně 646 miliard korun na běžné tratě a 404 miliard korun na rychlá spojení. Na dostavbu dálnic by ministerstvo chtělo do konce roku 2030 vynaložit až 515 miliard korun, dalších 300 miliard korun pak na obchvaty na silnicích první třídy. Malá část návrhu byla věnována vodní dopravě. Plán zatím nezahrnuje výstavbu diskutovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, jehož případná realizace by měla začít až po roce 2030. NIP zatím zahrnuje pouze přípravné práce k projektu.

Mezi největší projekty podle úřadu patří pokračování oprav dálnice D1, dostavba úseků dálnic D3 a D35, modernizace železničních tratí mezi pražským hlavním nádražím a Hostivaří, dále z Prahy na Kladno s odbočkou na letiště Václava Havla Praha nebo rekonstrukce tratě Plzeň-Domažlice-státní hranice.

Podle Čočka zahrnulo ministerstvo do plánu vedle velkých investičních programů, jako jsou stavby dálnic a železnic, i menší projekty, například v bezpečnosti nebo ochraně životního prostředí v podobě protihlukových zdí a jiných staveb. Na rozdíl od některých jiných resortů, které do plánu zahrnuly i plány za 50 milionů korun, ministerstvo dopravy vložilo do NIP pouze projekty za minimálně 300 milionů.

„Je ale samozřejmě otázka, jaké budou možnosti státních financí. Jedna věc jsou přání, druhá reálné možnosti,“ podotkl Čoček. Úřad podle něj zvolil u návrhu do NIP optimistický přístup, objem peněz by totiž byl dvojnásobný proti současnému stavu.

Čoček dále upozornil, že bude potřeba pro investice hledat nové zdroje. Vedle národních zdrojů chce v následujících letech více využívat úvěrové financování, například pomocí půjček z Evropské investiční banky nebo i komerčních úvěrů. Dalším možným zdrojem peněz může být zapojení soukromého sektoru prostřednictvím projektů PPP. Stát zároveň věří, že část investic pokryjí dotace z evropských fondů. Předpokládá se však, že jejich výše pro Českou republiku se v příštím programovém období 2021-2027 výrazně sníží.

Národní investiční plán v pondělí představil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něj sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů. Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun.

NTM opraví za tři desítky milionů korun tři parní lokomotivy

Michaela Drábková

30.11.2018

[quote]Tři parní lokomotivy z 19. a 20. století začne díky příspěvku z evropských fondů opravovat Národní technické muzeum. Jedna z lokomotiv ještě před rokem jezdila, další dvě jsou rozebrány na tisíce součástek. Opraví se za 27 milionů korun, za dalších 32 milionů korun muzeum dostaví svůj depozitář v Čelákovicích. NTM má největší sbírku historických kolejových vozidel v ČR.[/quote]

Částečně ji prezentuje ve svém depozitáři v Chomutově, ale v roce 2026 plánuje otevřít Muzeum železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží v Praze. Tam dnes ředitel NTM Karel Ksandr s ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD) podepsali smlouvu o dotaci. Z celkem 59 milionů korun činí evropská dotace 85 procent, peníze jsou z programu IROP. Zbylých 15 procent hradí český stát, Staněk dnes uvedl, že především na opravy lokomotiv přispívá také NTM ze svých zdrojů.

NTM má nyní ve sbírce 156 železničních vozidel. Pro jejich uložení má od roku 2012 k dispozici bývalé lokomotivní depo v Chomutově, které koupilo od Českých drah. V Chomutově má muzeum 1600 metrů krytých kolejí, což je podle Ksandra dostačující pro uložení celé sbírky.

Staněk uvedl, že muzeum a ministerstvo budou záhy jednat s Českými drahami o odkoupení vozidel, která přestávají sloužit a která by mohla doplnit sbírky muzea. Peníze na vybudování Muzea železnice a elektrotechniky jsou podle něj na ministerstvu připravené.

Současná dotace umožní NTM rekonstruovat lokomotivu z roku 1940 přezdívanou díky svému tvaru Ušatá, malou průmyslovou lokomotivu Serenyi z roku 1905 a lokomotivu Conrad Vorlauf vyrobenou v roce 1873, která je třetí nejstarší dochovanou v ČR. Ušatá se bude podle Ksandra opravovat do provozního stavu. „Věřím, že za několik málo let se rozjede a udělá radost všem fandům a historikům železnice. Poslední její jízda na páru byla 26. prosince 2017,“ řekl Ksandr.

Ksandr uvedl, že v budoucnu by měla být jednou tratí propojena tři železniční muzea – od Masarykova nádraží přes Lužnou u Rakovníka, kde je podnikové muzeum Českých drah až po Chomutov.

Muzeum na Masarykově nádraží plánuje NTM od roku 2000, plány zdržely podle náměstka NTM Miloše Josefoviče povodně v roce 2002 i vyhlášení stavební uzávěry pro tuto oblast. „Teprve v posledních letech se nám podařilo najít konsenzus se všemi dotčenými subjekty,“ uvedl.

U Masarykova nádraží plánují stavět České dráhy, skupina Penta a firma Sudop. Vzniknout tam mají kanceláře, obchody, restaurace, hotel či park, podobu by komplexu zčásti měl dát projekt zesnulé architektky Zahy Hadidové. Nové vedení Prahy 1 nedávno uvedlo, že chce s Pentou o podobě projektu jednat, vnímá ho jako naddimenzovaný.

Zdroj : ČTK

Západní okruh v Plzni za 2,3 mld. Kč má stavební povolení

Michaela Drábková

29.11.2018

[quote]Západní okruh v Plzni, největší investice kraje a města za zhruba 2,3 miliardy korun, má stavební povolení. Téměř 3,5kilometrový úsek, který naváže na první etapu z roku 2014, odlehčí přetíženému centru. Strategická silnice propojí Bory, Skvrňany, Křimice, Radčice a Severní Předměstí. Je pro město prioritní dopravní stavbou, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).[/quote]

„Trasa okruhu dopravně spojí největší městská sídliště na severu města, v nichž žije na 50.000 obyvatel, s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou města Borská pole. Svedení tranzitní dopravy po západním okruhu uleví dopravě v centru města,“ uvedl primátor.

Stavbu chtějí kraj a město, které nyní chystají vypsání výběrového řízení na dodavatele, zahájit v říjnu 2019, hotova má být v roce 2022. První etapa okruhu o délce 2,6 kilometru, a to v úseku Domažlická — Křimická, byla dokončena v září 2014 a stála miliardu Kč. Celková délka okruhu bude po dokončení druhé etapy 5,9 km.

„Pro tuto stavbu jsme museli vykoupit přes celkem 158.000 metrů čtverečních pozemků v trvalém záboru, které byly v majetku jiných vlastníků, než je město. Celkem jde o pozemky více než 90 subjektů, přičemž částka vynaložená na výkupy a doplatky ze směn se pohybovala kolem 150 milionů,“ uvedl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS) půjde o novostavbu dvoupruhové komunikace propojující silnice první třídy I/26 Domažlická a I/20 Karlovarská. „Stavba si vyžádá úpravy nebo výstavbu přibližně šesti kilometrů dalších přilehlých komunikací. Druhá etapa navazuje ve 2,48 kilometru a spojuje úsek mezi Křimickou ulicí až ke komunikaci Karlovarská,“ uvedl. Na 2,6. kilometru bude křižovat současnou Křimickou ulici mostem, dále přejde Plzeňskou ulicí estakádou, která končí na kilometru 3,85. Na 4,3. a 5,2. kilometru budou mosty, které převádějí místní cesty přes hlavní trasu. Komunikace pak bude pokračovat do 5,8. kilometru, kde ji zakončí okružní křižovatka. Souběžně s okruhem budou vybudovány nové cyklostezky a biokoridory, dodal.

Předpokládané náklady na druhou etapu činí 2,3 miliardy korun bez DPH. Peníze chce kraj získat z evropského programu IROP.

Zdroj : ČTK

Nová vozidla pro londýnské metro dodá Siemens Mobility

Michaela Drábková

29.11.2018

[quote]Londýnské metro je již raritou a turistickou atrakcí. Menší rozměry jeho tunelů připomínají, že v době jejich budování, tedy před více než sto lety, byli lidé v průměru zhruba o dvanáct centimetrů menší než dnes. Avšak i do historických tunelů lze postavit moderní vozidla. Společnost Siemens Mobility nyní těší úspěch v podobě největší zakázky, kterou ve Velké Británii kdy získala a která zahrnuje 94 nových elektrických jednotek metra tzv. “Tube”.[/quote]

Soupravy metra, na jejichž konstrukci se bude podílet také český tým vývojářů, nahradí stávající vozy ze 70. let minulého století. Vlaky budou obsluhovat linku “Piccadilly” a první z nich budou dodané v roce 2023. Zakázku v hodnotě 1,5 miliardy GBP (1,54 miliardy eur) uzavřely Siemens Mobility a London Underground (LUL), dceřiná společnost firmy Transport for London (TfL), zodpovědná za městskou železniční síť britského hlavního města.

„Naše nová vozidla pro londýnské metro podstatně navýší přepravní kapacitu a zvýší četnost spojů na lince Piccadilly. Zároveň nabídnou lidem, využívajícím k přepravě metro, lepší požitek z jízdy. Naše servisní oddělení podpoří zákazníka v průběhu celé životnosti těchto nových souprav, aby mohly sloužit veřejnosti s nejvyšší mírou spolehlivosti a dostupnosti,” říká Sabrina Soussan, CEO Siemens Mobility.

Nigel Holness, ředitel společnosti London Underground, uvádí: „Zavedení nových vlaků na lince Piccadilly výrazně zlepší cestování miliónů našich zákazníků v následujících dekádách, a to díky četnějším spojům a vyšší spolehlivosti vozidel. Touto objednávkou dojde k výměně flotily ze 70. let minulého století za nová vozidla, která budou dodávána postupně od roku 2023 a která pomohou vypořádat se s přeplňováním vlaků kvůli neustále početnější populaci.”

Nové prostornější vozy pro linku Piccadilly mají základ v rodině vozidel Siemens Mobility Inspiro, nabízejí podstatně lepší podmínky pro cestování a více pohodlí. Moderní vozy metra představují lepší zážitek z jízdy, mají široké dveře, jsou průchozí a plně klimatizované. Informační systém uvnitř vozů navíc pomůže zákazníkům snadněji plánovat další cíl cesty.

V rámci servisní smlouvy bude společnost Siemens Mobility zodpovědná za dodávky náhradních dílů po dobu pěti let počínaje uváděním prvních vozidel do provozu. Siemens Mobility bude zároveň poskytovat technickou podporu po celou dobu životnosti vozidel i po skončení garanční doby. Dále si zákazník (LUL) objednal také digitální služby založené na platformě Siemens Railigent.

Společnosti TfL a Siemens Mobility budou úzce jednat, aby zvážily možnosti partnerství místní výroby ve Velké Británii se Siemens Mobility ve Vídni v Rakousku, kde je globální centrum pro oblast metra. V březnu 2018 společnost Siemens Mobility oznámila plány s místním železničním výrobním závodem v Goole, East Yorkshire, kde Siemens Mobility zamýšlí vytvořit až 700 pracovních míst (a dalších 250 během fáze výstavby závodu), s potenciálem dalších 1 700 míst v britském dodavatelském řetězci.

Společnost LUL objednala nová vozidla jako součást upgrade programu „Deep Tube“, který obsahuje linky Piccadilly, Bakerloo, Central a Waterloo & City. Do roku 2026 se očekává navýšení kapacity na lince Piccadilly v době špičky, kterou denně využívá 700 000 cestujících (z 24 až na 27 vlaků za hodinu). Interval mezi vlaky bude 135 sekund v nejvytíženějších časech přepravní špičky.

Zdroj : SIEMENS

ROBOTIZACE A AUTOMATIZACE – QUO VADIS?

Michal Drha

28.11.2018

[quote]V roce 2016 dosáhl celosvětový prodej robotů 300 000 kusů, z čehož 200 000 bylo prodáno v Asii, 60 000 v celé oblasti EMEA a 40 000 v Americe. Dalších 1,7 mil. robotů bude do roku 2020 aktivně zapojeno nejen ve výrobě v průmyslových zařízeních po celém světě . Otázkou není kdy a zdali vůbec robotizace nastane. Otázkou zůstává, jak přesně zformuje ekonomický a politický život v globální perspektivě.[/quote]

Pohled Rolanda Hofmana, předsedy dozorčí rady skupiny M.L. Moran

S robotizací a automatizací se setkáváme již nyní takřka denně, aniž by nás to jakkoliv obtěžovalo. Jedním z mnoha příkladů jsou bankomaty na výběry papírových peněz (ATM – Automated Teller Machines). Na každém letišti, včetně toho pražského, samoobslužné check-in kiosky zefektivňují a zrychlují odbavení cestujících, čímž dávají pracovníkům letiště prostor pro řešení sofistikovanějších požadavků cestujících.

Automatizací roboti zlevňují výrobní proces, tedy i finální produkt. Mohou být levnější než agenturní pracovníci. Což je přesně to, co chceme my coby spotřebitelé. A coby pracovní síla? Také. Až příliš lidí má z robotů přehnaný, možná až panický strach. Přitom strašákem není robotizace, nýbrž umělá inteligence. Lidé se obávají, že jim roboti vezmou práci, peníze i uplatnění. Paradoxně to bývají ti, kteří si sveřepě přejí lepší budoucnost pro své děti. Bez postávání u výrobního pásu. Nočních služeb. I tohle může být výsledkem robotizace. Musíme si uvědomit tu skvělou šanci re-specializace, šance vyhnutí se nudné, rutinní, opakující se práci. Exponenciálně akcelerující a čím dál více masivnější instalace robotů jednoznačně redefinuje pracovní pozice. Naskladnění, vyskladnění, nakládky, vykládky zboží se obejdou bez lidských rukou, času a úsilí. Přepravovány a doručovány budou následně samořídícími dopravními prostředky. Vznikne prostor pro pracovní místa kreativnější, vyžadující práci s emocemi, fantazií, hravostí, schopností se vzdělávat, zapůsobit lidsky. Zkrátka aktivně užívat a prodávat svůj lidský faktor. Nedělat ze sebe robota.

Technologie mění náš životní styl, názory, priority. Tušil před pěti lety někdo, jakým marketingovým nástrojem se stane Instagram a kolik peněz dokáží vydělat tzv. instagramoví influenceři? Těžko. Velké množství pracovních míst generace „Z“ v tuto chvíli ještě ani neexistuje. Pravděpodobně budeme všichni ještě překvapeni. A velice pravděpodobně budeme potřebovat zásadní strukturální změny ve vzdělávacím systému, státní a firemní podporu kurzů rekvalifikace, speciální oborová školení. V oblasti infrastruktury ožijí sci-fi filmové scénáře: orbitální internet, létající vozidla. Nutně budeme potřebovat přilákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a opustit status montovny. Montovat budou roboti, my se musíme posunout o úroveň výš. Pro dobro všech.

Nezapomínejme ani na fenomén stárnoucí populace; lidí starších 65 let je v současnosti zhruba 7 % celkové populace, ovšem v roce 2050 jejich počet pravděpodobně převýší 21 % v necelé stovce zemí, zejména v Evropě a Asii. V Evropě momentálně připadají 4 pracující na jednoho důchodce. V roce 2050 to budou dva pracující na jednoho důchodce. V Asii bude relativní pokles ještě drastičtější. Z 9 pracujících zbydou pouze 4 pracující na jednoho důchodce. K masivně stárnoucí populaci přičtěme rostoucí náklady práce – a výsledkem je značně omezená kapacita globální ekonomiky růst. Problémem nebude „jen” získání a udržení perspektivních, talentovaných, aktivních jedinců (jako dnes), ale i pracovníků ochotných tahat krabice se zbožím, vybalovat, zařazovat, zabalovat. Robotizace a automatizace bude jedním z pilířů dlouhodobě udržitelného stabilního růstu globální ekonomiky generující nová, komfortnější pracovní místa.

Robotizace bude rozmělňovat globalizaci na regionalizaci díky přesunu výroby a skladů blíž ke spotřebiteli. Logicky. Proč udržovat výrobu, sklady a call centra po Asii a Pacifiku, když náklady robotizace budou všude stejné? Již dnes jsou výroba a sklady ovládané roboty v Kalifornii, v jedné z oblastí s nejdražší pracovní silou. K životu se mohou probudit i regiony trpící deindustrializací v důsledku přesunu výroby a zpracování do Číny. Což nahrává Trumpově administrativě a vice versa.

Realita všedního dne je ovšem výrazně neautomatická. Bohužel. Globálně je 80 % skladových prostor provozováno bez špetky automatizace, 15 % je zmechanizováno na úrovni přesunu a manipulace se zbožím a v pouhých 5 % operují sofistikovanější automatické systémy, včetně těch robotických . Není divu. Kolik firem je ochotno a schopno vynaložit nemalou část svých výnosů na nákup a zavedení nákladných robotických mechanismů? Znalost řízení a ovládání robotů také není vrozená, přičtěme si náklady na speciální proškolení zaměstnanců.

Z pozice výrobce je úprava průmyslových prostor nejjednodušší a v konečném důsledku v podstatě zanedbatelnou nákladovou položkou. Robotizace předpokládá budovy vyšší, s rychlejším, bezpečnějším připojením k internetu a dostatečným energetickým zabezpečením. Bezchybně rovné, hladké podlahy a vyšší míru denního i umělého osvětlení. Vše nasnadě. S poklesem množství lidské pracovní síly v průmyslových parcích se navíc bude moci zrušit a zastavět část parkoviště, užívat se budou autonomní, sdílené a elektrické automobily s internetovým připojením. O podzemních, několikapodlažních industriálních prostorách nemusíme u nás v Evropě zatím uvažovat. Místa pro další výstavbu máme oproti asijským či americkým megapolis dost. Ale robotů? Minimum.

Denně jezdí robotická ramena skrze celou halu Tesly, pečlivě kontrolují jednotlivé vybrané součástky a následně je přivážejí k vozidlům, které prakticky smontují. V hale Amazonu roboti přesouvají regály plné zboží a kompletují jednotlivé objednávky. V americkém Applu je například precizní výroba a zpracování krytů na iPhone plně „v rukou” robotů. Další průmysloví titáni se v užití robotů nenechají zahanbit. Převelice rychle budou celosvětoví lídři upevňovat své postavení – a ostatní budou cupitající followeři. Evropa se musí rychle probrat, zaklapnout zlověstně bzučící budík a nebýt kulhajícím následovníkem. Míra robotizace roste exponenciálně, nemáme času nazbyt.

Zdroj: Crest Communications

Most pod Vyšehradem nelze opravit, potvrdila studie pro památkáře

Michaela Drábková

28.11.2018

[quote]Nutnost zbourání ocelové konstrukce památkově chráněného železničního mostu pod Vyšehradem v Praze potvrdila i studie pro památkáře. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Ke stejnému závěru už dříve dospěla analýza pro státní Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Národní památkový ústav (NPÚ) tehdy uvedl, že lze možná ještě most opravit. Podle studie, kterou poté pro NPÚ provedl Kloknerův ústav ČVUT, ale oprava mostní konstrukce není reálná.[/quote]

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ sdělil serveru ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

SŽDC původně zvažovala opravu mostu. V květnu ale správa oznámila, že kvůli rozsáhlé korozi ocelové konstrukce navrhuje studie projektantské firmy Sudop demolici a stavbu nového mostu. „Použitá ocel je z dnešního pohledu pro dynamicky namáhané mostní konstrukce zcela nevhodná a v rámci rekonstrukce je nutné vyměnit minimálně 60 procent prvků stávající ocelové konstrukce s efektem prodloužení životnosti nosné konstrukce o pouhých 30 let,“ řekla tehdy mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Postavení nové konstrukce by umožnilo průjezd vlaků na celé století, uvedlo Aktuálně.cz.

Památkáři ještě v květnu uváděli, že by bylo možné most opravit. „Je bohužel zcela zřejmé, že základní údržba mostu je značně zanedbaná, most má plošně degradované nátěry nosných konstrukcí, lávky a další části, ale to vůbec neznamená, že je neopravitelný,“ sdělil tehdy ČTK šéf pražského pracoviště NPÚ Ondřej Šefců. Nyní uvedl, že by mohly být zachovány alespoň kamenné pilíře mostu. „Kamenné části jsou hodnoceny jako opravitelné, včetně pilířů v řece, které jsou kvalitní a není důvod pro jejich bourání. Jde o to, jakým způsobem co nejcitlivěji nahradit ocelové nosníky,“ řekl Šefců Aktuálně.cz.

Zachování pilířů je možné i podle Kloknerova ústavu. „Kovové konstrukce bohužel nelze zachránit, ale zbytek určitě ano,“ sdělil ředitel ústavu Kolísko. SŽDC už dříve uvedla, že by mohla být spodní část mostu po rozsáhlé opravě zachována a kovovou konstrukci by nahradila replika, což podle serveru navrhl i Kloknerův ústav. Závěry nejnovější studie chtějí památkáři spolu s odborníky z Kloknerova ústavu ještě představit Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

SŽDC by chtělo kvůli zbourání ocelové konstrukce sejmout z mostu památkovou ochranu. Podle NPÚ jsou ale i razantnější úpravy možné bez odebrání ochrany. Návrh na odejmutí památkové ochrany mostu nyní posuzuje ministerstvo kultury. Most na Výtoni je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace.

Zdroj : ČTK

V Amsterodamu ukázali v akci budoucí létající taxi

Michaela Drábková

28.11.2018

[quote]Ve výstavní hale v Amsterodamu dnes bylo možné spatřit ve vzduchu se vznášející prototyp vozidla, které bude možná v budoucnu používáno v městské dopravě. Byl to dron Pop.Up Next vyvinutý leteckou firmou Airbus, automobilkou Audi a italským domem Italdesign.[/quote]

Jde o tři oddělené moduly – podvozek s koly, dvousedadlovou kabinu pro pasažéry a dron se čtyřmi rotory.

Tvůrci o konceptu informovali už dříve, ale na amsterodamské akci věnované bezpilotní technice byl poprvé předveden model ve čtvrtinové velikosti v akci. Dron proletěl halou a přistál na parkovacím místě. Pak pod něj vjela kabinka pro pasažéry, spojila se s dronem a celý vehikl přeletěl zpět na startovací místo, odkud kapsle mohla pokračovat v další jízdě.

Jean Brice Dumont z Airbusu upozornil, že ke komerčnímu využití má projekt ještě daleko. „Vozidlo je jedna věc, bezpečnost druhá stejně jako infrastruktura. Myslím, že potrvá víc než deset let, než bude zaveden tento letecký taxi systém do provozu,“ řekl.

Vlastní verzi leteckých vozítek loni představila firma Uber, která chce ukázkové lety zavést v roce 2020 a službu zahájit o tři roky později. Její bateriemi poháněné létající vozítko vypadá jako kříženec malého letadla a vrtulníku s pevnými křídly a rotory.

Zdroj : ČTK

Stát bude od roku 2021 hledat až 30 mld. Kč na dopravní stavby

Michaela Drábková

28.11.2018

[quote]

Stát bude muset od roku 2021 hledat 20 až 30 miliard korun ročně na financování dopravní infrastruktury a nahradit tak některé současné zdroje peněz, zejména z evropských fondů. Kde tyto peníze stát získá, však zatím není jasné, jedním ze zdrojů by mohly být soukromé peníze. Na dnešní konferenci věnované využití projektů PPP pro dopravní stavby to uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zdeněk Hořelica. Stát příští rok vydá ze SFDI na stavbu a opravy tuzemských silnic a železnic 86,3 miliardy korun. To je téměř o 14 miliard korun více než v letošním roce.

[/quote]

„Pokud chceme v investicích pokračovat tak dynamicky, jak chceme, tak bude potřeba zajistit další finanční prostředky,“ řekl Hořelica. Podle současného výhledu pro rok 2021 má stát vyčleněno na výdaje fondu zhruba 79 miliard korun, což však podle Hořelicy stačit nebude a stát bude muset tuto částku ještě doplnit a najít další nové zdroje.

Ředitel SFDI věří, že část peněz bude stát čerpat opět z evropských fondů, všeobeceně se ovšem předpokládá, že jich bude v rámci nového programového období, které začíná právě v roce 2021, podstatně méně. Příští rok stát počítá s čerpáním skoro 21 miliard korun z evropských dotací.

Jedním ze zdrojů by tak mohly být i soukromé peníze prostřednictvím PPP. Tuto formu financování chce stát vyzkoušet při dostavbě 32 kilometrů dálnice D4. O zakázku se ucházelo sedm konsorcií, jejichž seznam ministerstvo dopravy nedávno zúžilo na čtyři, se kterými nyní bude vést soutěžní dialog. Vítěz úsek dálnice postaví za vlastní peníze a následně ho bude 25 let provozovat. Stát mu k tomu chce poskytnout ještě dalších 16 kilometrů, které už fungují. Poté by měla být dálnice převedena na stát, který jí bude postupně splácet. Se stavbou by se mělo začít v roce 2020.

Projekt na D4 je vůbec prvním využitím soukromých peněz pro stavbu dálnic v Česku. Ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna k tomu dnes řekl, že tento projekt bude klíčový pro případné využití PPP do budoucna. „Je to pilotní projekt, ve kterém si to chceme vyzkoušet. Věříme, že se projekt podaří zdárně dokončit a bude nás důležitým zdrojem informací do budoucna,“ řekl.

Pokud se PPP při dostavbě D4 osvědčí, má ministerstvo již vytipované další úseky, k jejiž stavbě by se mohly využít soukromé peníze. Jde o dálnici D6 nebo D35. Sosna zmínil i středočeskou část D3, u které je však podle něj situace komplikovaná kvůli složitým územních řízením. „V té oblasti je řada spolků a organizací, které mají na stavbu jiný názor,“ dodal.

V minulosti chtělo ministerstvo PPP využít například u ostravské dálnice D1 nebo jihočeské D3. V obou případech však byl nakonec využit konvenční postup, tedy financování prostřednictvím státních nebo evropských peněz. V EU bylo v posledních 15 letech realizováno téměř 1500 projektů za více než 282 miliard eur (cca 7,26 bilionu korun).

Rozpočet SFDI počítá na výstavbu, opravy a údržbu silnic a dálnic s dotací 28,1 miliardy korun. Dalších 30,2 miliardy korun má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol rozpočet předpokládá například podporu financování výstavby cyklostezek ve výši 200 milionů korun.

Zdroj : ČTK

BRITISH AIRWAYS SE LOUČÍ S IKONICKÝM BOEINGEM 767

Michaela Drábková

27.11.2018

[quote]Společnost British Airways se 26. listopadu rozloučila s jedním z nejikoničtějších letadel ve své flotile, Boeingem 767. Poté, co se 25. listopadu uskutečnil poslední obchodní let typu B767 (na trase z kyperské Larnaky na londýnské letiště Heathrow), byly poslední dva letouny provozované společností British Airways odstaveny na letišti St. Athan ve Walesu.[/quote]

British Airways zahájily provoz svých B767 v únoru 1990 krátkým „skokem“ do Paříže. Od té doby flotila těchto letadel absolvovala více než 425 000 obchodních letů. Fanoušci mohli B767 nejčastěji spatřit na letech do Frankfurtu – na trase na toto letiště provedl téměř 15 000 letů –, ale tento typ sloužil také na trasách do Abú Dhabí, Calgary a New Yorku. Nejprve byl B767 využíván na dlouhých tratích, avšak v posledních letech byl rekonfigurován za účelem použití na krátkých tratích, mimo jiné do Atén a Larnaky, stejně jako při letech na Britských ostrovech.

Vyřazení B767 přichází v době, kdy se British Airways dívá do budoucnosti své flotily. Teprve před několika dny byl společnosti dodán její třicátý Boeing 787 Dreamliner – nejnovější letadlo v její flotile. Nejenže je Dreamliner asi o 40 procent tišší než jiná letadla; spotřebuje také o 20 procent paliva méně než letadla podobné velikosti, což znamená snížení emisí oxidu uhličitého a oxidů dusíku. Přírůstky do flotily British Airways se však neomezují na B787. V roce 2019 obdrží společnost jiné průkopnické letadlo – svůj první Airbus A350, pořízený v rámci investice ve výši 4,5 miliardy liber, kterou BA v příštích pěti letech uskuteční ve prospěch zákazníků.

Ředitel letových operací British Airways, kapitán Al Bridger, na téma vyřazení B767 prohlásil: „Boeing 767 byl vynikající součástí naší flotily, létal na našich nejpopulárnějších trasách a ve své době zákazníkům poskytoval špičkové služby v odvětví letecké dopravy. Je příznačné, že v době, kdy poslední B767 naši flotilu opouští, přijímáme třicátou dodávku jiného špičkového letadla, B787, které zákazníkům v oblacích nabízí výjimečný zážitek.“

Poslední obchodní let typu B767 se uskutečnil na letadle s registrací G-BZHA. Tento letoun absolvoval první let v roce 1998 a proletěl asi 23 milionů mil. Ve svém životě byl 900krát v Larnace, ale jeho nejfrekventovanější trasa, na níž vykonal 1 275 zpátečních letů, vedla do Atén. Odhaduje se, že toto letadlo na téměř 23 000 letech přepravilo okolo 4 milionů cestujících.

Zdroj : BA