Dohodnutý kompromisní návrh emisní normy Euro 7 znamená podle tuzemských automobilek výrazné zlepšení proti původnímu nepřiměřenému návrhu Evropské komise. I přes navržené úpravy však bude norma vyžadovat vysoké náklady na výzkum a vývoj nových komponent, zejména u globální novinky měření emisí z otěrů z brzd a pneumatik. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Komise chtěla normou Euro 7 dále omezit emise aut. Nakonec se ale objevil kompromisní dokument, který byl pro Česko, velkého kritika původního návrhu, přijatelný. Nařízení schválily i další země, které se proti počáteční formulaci vymezily. Proti novému návrhu hlasovaly jen Dánsko a Lucembursko. Německo, Rakousko, Nizozemsko a Irsko se zdržely.

„Dnes zveřejněný postoj členských států je jasným zlepšením oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ten byl zcela nepřiměřený, jak z hlediska přísnosti požadavků, tak i času pro implementaci. Vedl tak k neúměrně vysokým nákladům pro průmysl a zákazníky, k omezení nabídky, zejména pokud jde o malé modely, a to vše s minimálním přínosem pro životní prostředí,“ uvedl výkonný ředitel sdružení SAP Zdeněk Petzl.

Nový návrh přivítala také největší automobilka v Česku Škoda Auto. Pozměňovací návrhy podle firmy pomohou zachovat konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. „Plně si uvědomujeme, že dosažení kompromisu bylo složité, proto chceme poděkovat ministerstvu dopravy za navržení přijatelného textu většinu členských států,“ sdělil ČTK člen představenstva Škody Auto za oblast prodeje a marketingu Martin Jahn. Zároveň však podle něj stále zůstávají body, které bude potřeba v dalším legislativním procesu řešit.

Návrh schválili ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost. Proti původnímu znění kompromisní materiál již neobsahuje zpřísnění emisních limitů pro osobní vozy nad rámec stávající normy Euro 6 nebo prodlužuje dobu, kterou budou mít automobilky po účinnosti normy na její zavedení. Platnost emisního nařízení Euro 7 měla přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Nyní počítá se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to má být 48 měsíců, respektive 60 měsíců.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jde o jednoznačný úspěch. „Podařilo se vyhnout negativním dopadům normy, ať už z hlediska dosažitelnosti mobility pro běžné občany, tak s ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ uvedl po dnešním hlasování Kupka. Premiér Petr Fiala (ODS) označil na síti X dohodnutou podobu normy za realistickou s tím, že nepřinese žádné navýšení stávajících pravidel. „Náš návrh podpořily i další státy a ukázali jsme, že dokážeme v EU hájit zájmy naší země a našeho průmyslu,“ uvedl.

Podle Petzla dohodnutý kompromisní návrh lépe umožní průmyslu se zaměřit na ambiciózní dekarbonizační cíle EU, tedy přechod od spalovacích vozidel k elektrickým a zároveň zachovat dostupnost vozidel a konkurenceschopnost odvětví. „To je zejména důležité v současné době, kdy se odvětví na jednu stranu nadále potýká s rozkolísanými dodavatelskými řetězci a zároveň čelí potřebě urychleně vybudovat zcela nové a lokální řetězce výroby baterií a dalších komponent pro elektrická vozidla,“ dodal Petzl.

Sdružení podle Petzla však bude apelovat zejména na Evropský parlament, aby při svém projednávání normy pokračoval v dobře nastaveném kurzu diskuse tak, aby konečná podoba normy, po dohodě s Radou, efektivně odrážela její skutečné ekonomické, sociální a environmentální dopady.

Posuny termínů podle automobilového experta EY Petra Knapa znamenají otevření otázek, na jak dlouhou dobu pro mizející kategorii spalovacích vozů pak dává smysl vůbec Euro 7 zavádět. „Důležité je, že řešení otěrů brzd a pneumatik zůstává v návrhu. To je třeba řešit. Každopádně tlak EK, Evropského parlamentu a řady zájmových skupin bude znamenat extrémně dlouhé a nejisté projednávání v dalších měsících,“ řekl Knap ČTK.

Zdroj: ČTK

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby urychleně změnila pravidla vývozu elektromobilů do Británie. Jinak od ledna hrozí, že evropské automobilky v příštích třech letech zaplatí o 4,3 miliardy eur (105 miliard Kč) navíc. Sdružení to uvedlo v tiskové zprávě. Jde o brexitová pravidla, která počítají se zdaněním v případě, že v autech bude nadlimitní podíl součástek vyrobených mimo Evropu.

Nastavená pravidla mají zajistit, že elektromobily vyrobené v Evropské unii budou z velké části sestaveny z místně vyráběných dílů. Výrobci na obou stranách Lamanšského průlivu ale tvrdí, že na to nejsou připraveni. ACEA také varovala, že opatření by mohla snížit produkci továren v EU zhruba o 480 000 vozů. A zvýšené náklady podle sdružení zaplatí spotřebitelé.

Hlavní problém spočívá v takzvaných pravidlech původu, která vstoupí v platnost v lednu příštího roku. Vztahují se na přepravu automobilů přes kanál La Manche v souladu s podmínkami dohody o brexitu, tedy dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Británií.

Úkolem pravidel je zajistit, že elektrická auta budou muset mít baterie vyráběné buď v Británii, nebo v EU. Auta, která nesplní kritéria, budou při přepravě přes kanál La Manche v obou směrech čelit desetiprocentnímu clu nebo jiným daním. Pravidla byla navržena tak, aby chránila evropský průmysl před levnými dovozy.

Ale protože se výroba baterií v Evropě nezvýšila tak rychle, jak se očekávalo, výrobci automobilů mají problém nová kritéria splnit. Spojené království je pro evropské výrobce aut zdaleka největším exportním trhem, v loňském roce do britských přístavů dorazilo 1,2 milionu vozidel. Podobně se více aut vyrobených v Británii přepravuje do EU než do kteréhokoli jiného regionu.

Vysoké tarify by mohly prodražit výrobu elektromobilů a potenciálně zvýšit ceny. ACEA tedy požaduje, aby byla nová pravidla odložena o tři roky. Apeluje přitom na Evropskou komisi, aby začala jednat.

„Zvyšovat u evropských elektromobilů spotřebitelské ceny právě v době, kdy potřebujeme bojovat o podíl na trhu tváří v tvář tvrdé mezinárodní konkurenci, není správný krok,“ uvedl prezident sdružení ACEA Luca de Meo, který je zároveň generálním ředitelem automobilky Renault. „Ve skutečnosti jen předáme kus trhu globálním výrobcům,“ dodal.

Pokud se mají změnit pravidla, musí být nejprve shoda mezi EU a Spojeným královstvím. Britská ministryně obchodu Kemi Badenochová minulý týden řekla, že možnost dosažení takové dohody vidí optimisticky. Komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton byl však v rozhovoru v deníku The Guardian minulý týden mnohem méně vstřícný. Podle něj není dobrý nápad smlouvu o brexitu znovu otevírat jen proto, že to potřebuje automobilový průmysl.

„Pokud bylo něco vyjednáno, nemělo by se to měnit,“ řekl Breton. „Brexit mimo jiné změnil obchodní vztahy mezi Spojeným královstvím a EU,“ uvedla Evropská komise. Dohoda o brexitu je podle komise „výsledkem jednání, ve kterém se obě strany dohodly na celkové rovnováze závazků“.

Komise dodala, že cílem pravidel původu je vytvořit „silný a odolný hodnotový řetězec baterií v EU“. Podle generální ředitelky sdružení ACEA Sigrid de Vriesové není překvapivé, že výzvy průmyslu narážejí na odpor.

„Zdá se, že Evropská komise nechce nic měnit, pokud jde o témata související s brexitem. Je to politicky velmi citlivé,“ řekla De Vriesová stanici BBC. „My tomu rozumíme a nežádáme, aby se jakákoliv z těchto ujednání nějakým zásadním způsobem měnila,“ dodala.

Výkonný ředitel britské Společnosti výrobců a prodejců motorových vozidel (SMMT) Mike Hawes minulý týden novinářům řekl, že podle něj dohoda bude uzavřena. Ale může to podle něj být až na poslední chvíli.

Zdroj: ČTK