Výrobci elektroniky AEV loni vzrostly tržby na 452,6 milionu Kč, navýšil i zisk

23.9.2023

Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb 452,6 milionu korun. Meziročně to byl nárůst asi o 51,6 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, vzrostl přibližně z 54,7 milionu korun v roce 2021 na loňských více než 76,1 milionu korun. ČTK to zjistila z výroční zprávy společnosti založené ve Sbírce listin.

Loni se firma vinou pandemie covidu-19 a války na Ukrajině potýkala s přetrvávajícími problémy se zajištěním materiálu pro výrobu. „Přesto se nakonec podařilo splnit všechny požadavky odběratelů a mírně překročit plánované tržby, především díky v rekordním čase úspěšně dokončenému vývoji elektronického kondenzátoru pro VW Group,“ uvedli ve výroční zprávě zástupci podniku.

Čistá aktiva firmy činila na konci loňského roku téměř 467,9 milionu korun, vlastní kapitál přesahoval 363,7 milionu korun a cizí zdroje 103,6 milionu korun. Průměrný počet zaměstnanců společnosti loni klesl na 160 ze 185 v roce 2021. Na jejich mzdy uvolnila zhruba 72,2 milionu korun, meziročně zhruba o 1,2 milionu korun více.

Loni a počátkem letošního roku přistoupila firma k personálním změnám v útvaru vývoje. Aktivně hledá nové vývojáře a usiluje o silné a stabilní zázemí pro vlastní projekty. „Rizikem poslední doby je stále celkový světový nedostatek elektronických součástek pro výrobu, který nás nutí, při zachování standardů kvality, nakupovat i ze zdrojů, které nejsou finančně optimální. To se v budoucnu může projevit i na hospodářských výsledcích,“ uvedli zástupci podniku.

Společnost AEV byla založena v roce 1991 se zaměřením na vývoj a výrobu elektrických a elektronických přístrojů. Je dlouholetým dodavatelem automobilky Škoda Auto, spolupracuje však s celým koncernem Volkswagen. Mezi hlavní oblasti její výroby dnes patří automobilní elektronika, elektronika pro osvětlovací techniku, aplikační elektronika a zakázkové osazování plošných spojů.

Zdroj: ČTK

České dráhy doprodaly pozemky na smíchovském nádraží za dvě miliardy Kč

Karolína Vágnerová

23.9.2023

České dráhy prodaly zbývající část pozemků na smíchovském nádraží v Praze za necelé dvě miliardy korun. Přes 126.000 metrů čtverečních pozemků odkoupí společnost Sekyra Group. Vyplývá to z informací v registru smluv. České dráhy v tiskové zprávě uvedly, že dohromady tak za pozemky na Smíchově získaly 2,4 miliardy korun. Na pozemcích má vyrůst nová čtvrť Smíchov City.

České dráhy uvedly, že cena pozemků byla výsledkem dohody. Společnost Sekyra Group totiž měla právo vykoupit pozemky za nižší cenu, kterou stanovily znalecké posudky v minulosti. České dráhy si nechaly vypracovat nový posudek a vyzvaly kupujícího k jednání o nové ceně, čímž získaly o 300 milionů korun více. Výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle uvedl, že dohodou se dotčené strany snažily vyhnout soudnímu sporu.

Projekt na pozemcích Českých drah na smíchovském nádraží podle tiskové zprávy vznikl v roce 2004. První etapa projektu společnosti Sekyra Group začala odkupem části pozemků v roce 2019 na základě Rámcové smlouvy, kde byla cena za všechny pozemky o 300 milionů nižší.

„Předchozí smlouva dávala Sekyra Group právo na odkup těchto pozemků za cenu stanovenou v tehdejších znaleckých posudcích. Jsem rád, že developer přistoupil ke změně původních cenových ujednání a společně jsme dospěli k oboustranně přijatelné dohodě,“ řekl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Podle Anderleho jde z prodeje pozemků na Smíchově Českým drahám historicky nejvyšší příjem z prodeje nemovitosti soukromému subjektu. „Přestože dva nově pořízené posudky od renomovaných mezinárodních poradenských společností Deloitte Advisory a PricewaterhouseCoopers Česká republika konstatovaly, že kupní cena stanovená smlouvou z roku 2019 byla tržní, přistoupili jsme na cenu vyšší. Důvodem pro takovouto obchodní dohodu byla snaha dotčených stran vyhnout se soudnímu sporu, který by bezpochyby vedl k zásadní časové prodlevě, jež by projekt zkomplikovala,“ dodal Anderle s tím, že kupní cena je průsečíkem, ke kterému dospěli.

První etapu Smíchov City zahájila společnost Sekyra Group v září 2020 s náklady 3,5 miliardy korun, celkově počítá s investicí ve výši 20 miliard korun. Čtvrť, která bude mít 400.000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch, by měla být hotová v roce 2032. V nové čtvrti Smíchov City bude podle předpokladů pracovat a bydlet přes 12.000 lidí. Rekonstrukci čeká i smíchovské nádraží.

Zdroj: ČTK

V Olomouci byla zprovozněna nová hala pro tramvaje za 300 mil. Kč

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Více než 300 milionů korun stála stavba tramvajové haly v sousedství hlavního vlakového nádraží v Olomouci, díky které už nebudou muset být tramvaje na noc odstavovány v Koželužské ulici nedaleko centra města. Nová hala pojme až 18 tramvajových vozů a uleví staré vozovně v Koželužské ulici, jejíž kapacita nestačí aktuálnímu počtu tramvají. Novinářům to řekl předseda představenstva Dopravního podniku města Olomouce Jaroslav Michalík.

Stavba tramvajové haly byla u vlakového nádraží v Olomouci zahájena před dvěma lety, 85 procent nákladů pokryla dotace z evropských fondů. „V hale o celkové délce 105 metrů jsou umístěny tři koleje, na kterých je možné odstavit až devět tramvajových souprav. V hale bude prováděn také denní úklid vozů i kontrolní a servisní činnost,“ uvedl Michalík. V areálu byl vybudován objekt výpravny tramvají, zázemí pro řidiče a technologická místnost se zabezpečovacím zařízením.

Nová tramvajová hala je od července ve zkušebním provozu. „Přes léto byly z haly zkušebně vypravovány dvě až tři soupravy denně, od září tady bývá přes noc odstaveno šest souprav,“ uvedl místopředseda představenstva DPMO Pavel Zatloukal.

Hala podle primátora Miroslava Žbánka (ANO) uleví obyvatelům a řidičům projíždějícím Sokolskou ulicí, kde už nebudou dlouhodobě odstavené tramvaje. „Kolej tam bude využívána pouze pro krátkodobé manipulace s vozy. Pro dopravní podnik je výhodou, že vozy jsou v nové hale chráněny před poškozením vandaly, ke kterému docházelo při nočním odstavení v Sokolské ulici nebo na točně na Nové Ulici,“ uvedl Žbánek.

V tramvajích a autobusech loni DPMO přepravil 52,892 milionu cestujících, v meziročním srovnání jich bylo o 9,1 milionu více. Na osmi tramvajových a 24 autobusových linkách olomoucké MHD jezdí 148 tramvají a autobusů. Stoprocentním akcionářem DPMO, který měl na konci loňského roku 450 zaměstnanců, je město Olomouc.

Zdroj: ČTK

Zpět Prodej majetku na Praze 4

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Včera v 9 hodin začal prodej nemovitostí České pošty na Praze 4 formou e-aukce. Každá ze tří nabízených nemovitostí byla prodávána prostřednictvím vlastní e-aukce.

Jednotlivých e-aukcí se zúčastnilo vždy několik subjektů. V 16:30 byla poslední e-aukce ukončena s tím, že nejvyšší nabídka již nebyla dalšími účastníky navýšena. Samotný proces prodeje je nyní ve fázi, kdy je vítězi aukce zasílána výzva k úhradě kupní ceny, kterou musí složit do 30 dnů od jejího doručení, a poté bude proveden zápis v katastru nemovitostí. Tím bude prodej nemovitostí České pošty na Praze 4 vypořádán. Česká pošta tímto prodejem získala ze tří e-aukcí téměř 400 milionů korun.

Zdroj: ČP

Středočeský kraj osadí na krajské silnice meteostanice téměř za 88 mil. Kč

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Středočeský kraj nechá v následujících letech na krajské silnice druhé a třetí třídy instalovat několik desítek meteostanic. Silničářům poskytnou informace o aktuálních povětrnostních podmínkách. Krajští radní schválili vyhlášení veřejné zakázky na dodávku a servis několika desítek meteostanic v hodnotě přes 87,5 milionu korun. ČTK o tom informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

„Jde o systémy, které poskytují aktuální a podrobné informace o povětrnostních podmínkách. Jde tedy o sílu větru, teplotu a vlhkost vzduchu anebo míru srážek. Dále poskytují aktuální informace o stavu vozovky, čímž pomáhají k rychlé identifikaci kritických situací na silnici, a dovedou tedy motoristy včas varovat před nebezpečnou situací,“ uvedl krajský radní pro silniční dopravu Karel Bendl (ODS).

Součástí zakázky je vedle dodávky na vybrané úseky silnic druhé a třetí třídy také montáž, nastavení a kalibrace v době záruky. Meteostanice mají pomáhat i při běžné údržbě. „Krajská správa a údržba silnic bude na základě informací ze stanic optimalizovat aplikaci chemických posypových prostředků,“ doplnil Bendl.

Meteostanice budou vybavené kamerami a napojené na IT systémy krajské správy pomocí GSM modemů.

Zdroj: ČTK

České dráhy letos v pololetí po třech letech vykázaly hrubý zisk 987 milionů Kč

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Skupina České dráhy letos za první pololetí vykázala hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení o téměř dvě miliardy Kč. Loni za první půlrok byla skupina ve ztrátě 931 milionů korun a v pololetí naposledy vykázala zisk v roce 2019. K výsledku přispěl návrat lidí do vlaků, zklidnění trhu s energiemi a silnější koruna. České dráhy to uvedly v tiskové zprávě. Podle firmy se zlepšila zejména osobní doprava, která se po třech letech ztrát dostala do zisku. Loni za první pololetí skončila osobní doprava v minusu skoro 1,2 miliardy Kč. Zisková byla letos i nákladní doprava.

Podle zveřejněné pololetní zprávy se v letošním prvním pololetí dařilo všem společnostem ze skupiny, díky čemuž skupině vzrostly tržby o více než tři miliardy na 24,3 miliardy korun. Více než třetinu tržeb tvoří platby z přeprav, které si objednal stát, kraje či obce.

Osobní doprava podle pololetní zprávy vykázala hrubý zisk 286 milionů korun. Vzrostl počet cestujících, v prvním pololetí přepravily České dráhy 79 milionů lidí, což je meziročně o šest procent více. K ziskovému půlroku osobní dopravy přispěly vyšší tržby z prodeje jízdenek, oproti loňsku vzrostly o 18 procent na 4,6 miliardy Kč.

O třetinu vyšší tržby pak měly České dráhy v mezinárodní osobní přepravě. „Tam už přepravujeme více cestujících než v roce 2019. Za oživením jsou hlavně turisté ze zahraničí včetně těch ze zámoří,“ řekl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Nákladní doprava vykázala za půlrok hrubý zisk ve výši 481 milionů korun, což je zlepšení oproti loňsku o asi 300 milionů. Dceři Českých drah ČD Cargo rostl přepravní výkon zejména v zahraničí, působí v sedmi zemích. Nejvíce rostly tržby za nákladní dopravu v Německu, kde utržil dopravce 1,5 miliardy, meziročně asi o 36 procent víc. O podobnou míru vzrostly tržby i v Polsku na 1,3 miliardy. Vnitrostátní nákladní přeprava stagnovala na sumě zhruba 2,5 miliardy Kč. Meziročně dvakrát více Českým drahám vynesl prodej služeb v oblasti telematiky, asi jednu miliardu.

Krapinec uvedl, že byly poslední tři roky náročné. „Ať už jsme řešili covid, válku na Ukrajině nebo enormní nárůst cen energií. V rámci Skupiny to mělo dopad především na osobní dopravu. Teď už ale můžeme říci, že jsme obtížné období úspěšně překonali a je před námi nová etapa, kdy se můžeme znovu zaměřit na rozvoj firmy, její růst a další modernizaci i investice,“ řekl Krapinec.

České dráhy ušetřily proti loňskému prvnímu půlroku asi 12 procent na trakčních nákladech, za které utratily 2,8 miliardy Kč. Dopravci naopak vzrostly osobní náklady o 600 milionů na 8,1 miliardy korun.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnávala v loňském roce kolem 22.000 lidí.

Pololetní výsledky hospodaření Skupiny ČD (v milionech Kč):

1. Pololetí	Hrubý zisk/ztráta	Osobní doprava	Nákladní doprava
2019	698	85	475
2020	-2048	-1924	-49
2021	-221	-579	299
2022	-931	-1178	175
2023	987	286	481

Zdroj: ČTK

Paliva v Česku od minulého týdne opět zdražila, litr stojí přes 40 Kč

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Zdražování pohonných hmot pokračuje, průměrná cena litru benzinu i nafty překročila 40 korun. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 40,48 Kč, před týdnem byl o 43 haléřů levnější. O 1,34 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,22 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků zdražování paliv v nejbližší době neskončí, přičemž poroste zejména cena nafty. Analytici to odůvodňují hlavně zdražením ropy kvůli vyšší poptávce a omezeným kapacitám rafinérií.

Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května, dražší byla naposledy na konci loňského roku. Nejdražší paliva nadále nabízí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 41,59 Kč. Nafta se tam tankuje za 41,22 Kč za litr. Naopak nejlevnější benzin koupí řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr v průměru za 40,02 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 39,90 Kč.

V porovnání s Evropou má Česko devátý nejlevnější benzin, v polovině srpna byl desátý. Podle pondělních dat Evropské komise má nejlevnější benzin Polsko, litr tam řidiči tankují v přepočtu za 32,50 Kč. Češi z příhraničních oblastí proto často do Polska pro pohonné hmoty míří. Nejdražší je naopak Nizozemsko, kde litr benzinu vyjde na 52,30 Kč.

Nafta v České republice je z Evropy podle Evropské komise sedmá nejlevnější, v polovině srpna byla šestá. Nejlevnější naftu z EU mají v Maltě, kde litr stojí 29,60 koruny, druhá nejlevnější je pak v Polsku. Za litr tam řidiči dají 32,20 Kč. Nejdražší naftu v Evropské unii má Švédsko, kde stojí litr nafty 53,50 koruny.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je za výrazným nárůstem ceny pohonných hmot především zdražující ropa. „Americká ropná společnost Chevron či tamní banka Goldman Sachs prognózují, že cena ropy Brent může v dohledné době pokořit psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Další zdražování ropy je vysoce pravděpodobné,“ uvedl Kovanda. Podle něj se čeští motoristé musí připravit na další zdražení nafty o zhruba korunu na litr, litr benzinu by měl podražit o zhruba 30 haléřů na litr.

„Ceny ropy stále tlačí panika na trhu, která vznikla po prodloužení dobrovolných produkčních škrtů Saúdské Arábie a Ruska až do prosince. Na trhu tak může vzniknout nejvyšší deficit ropy od roku 2007 – aktuálně by měla poptávka převyšovat nabídku o dva miliony barelů denně. Příliš pozitivní zprávy navíc nechodí ani z USA, kde by měla produkce poklesnout třetí měsíc za sebou a dosáhnout na nejnižší hodnoty od května,“ řekl dnes ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Podle šéfa společnosti 4Trans Jaroslava Tona bude důvodem očekávaného růstu cen paliv i zvýšená poptávka po naftě kvůli jejímu topnému využití. V nadcházejících týdnech tak její cena nejspíš opět přesáhne cenu benzinu, sdělil Ton. Přitom ještě v červnu byla nafta levnější než benzin v průměru o téměř šest korun, připomněl Lajsek.

Podle CCS je benzin nyní o 2,02 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,93 Kč na litru více než nyní.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 20. září 2023 (v Kč/l):

Kraj	Natural 95	Nafta
ČR	40,48	40,22
Praha	41,59	41,22
Středočeský	40,84	40,45
Jihočeský	40,08	39,90
Plzeňský	40,61	40,43
Karlovarský	40,24	40,02
Ústecký	40,07	39,94
Liberecký	40,13	39,92
Královéhradecký	40,02	39,92
Pardubický	40,23	40,04
Vysočina	40,69	40,36
Jihomoravský	40,75	40,34
Olomoucký	40,70	40,33
Zlínský	40,27	40,01
Moravskoslezský	40,48	40,14

Zdroj: CCS

Průměrné ceny pohonných hmot ve vybraných státech EU (v přepočtu – Kč/l)

Země	Benzin	Nafta
ČR	40,40	40,00
Polsko	32,50	32,20
Slovensko	41,80	41,30
Rakousko	42,00	43,90
Německo	47,70	45,30
Průměr EU	45,00	43,70

Zdroj: ČTK

FAKULTA DOPRAVNÍ ČVUT V PRAZE PŘEDSTAVILA SVOU PRESTIŽNÍ SPOLUPRÁCI S AMERICKOU UNIVERZITOU UTEP

Karolína Vágnerová

22.9.2023

Ve dnech 7.–9. září 2023 navštívila společná delegace složená z proděkanů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, prof. Miroslava Svítka a doc. Tomáše Horáka, velvyslance pana Miloslava Staška a kulturního atašé pana Jana Wosky partnerskou univerzitu UTEP v El Pasu v Texasu.

Hlavním pilířem návštěvy byla podpora dlouhodobé spolupráce mezi ČVUT a University of Texas at El Paso (UTEP). Vedle toho se zástupci delegace stihli také setkat se starostou města El Paso Oscarem Leeserem, českými studenty a sportovci z univerzity působícími na UTEP a významnými zástupci krajanské komunity na americkém jihu.

Spolupráce mezi ČVUT a UTEP začala již v roce 2008. V roce 2010 univerzity získaly grant v rámci programu ATLANTIS na ustavení společného Dual Master’s Degree Program in Transportation and Logistics Systems. Na jeho úspěšné fungování navázal v roce 2018 stávající Dual Master’s Degree Program in Smart Cities, v rámci kterého čeští a američtí studenti získávají magisterský titul z obou univerzit.

Aktuální výzvou je nejen udržet dosavadní úroveň spolupráce, ale prohloubit ji. Především za tímto účelem proběhla osobní setkání s rektorkou UTEP, paní Heather Wilson, a děkanem College of Engineering, panem Kenithem Meissnerem. Rektorka Wilson nahradila v roce 2019 ve funkci rektorku Dianu Natalicio, která UTEP vedla po dlouhých 31 let a byla významnou podporovatelkou česko-americké univerzitní spolupráce. Na aktuálním setkání s novou rektorkou byly identifikovány možné projekty z oblasti bezpečnosti, letectví a kosmonautiky pro rozvoj budoucí spolupráce právě se zapojením i Zastupitelského úřadu ve Washingtonu (ZÚ Washington).

Výsledkem celého jednání bylo ze strany rektorky UTEP potvrzení záměru prodloužení Memoranda o spolupráci mezi UTEP a ČVUT a nabídka ZÚ Washington zorganizovat slavnostní prezentaci závěrečných projektů studentů programu Dual Master´s Degree Program in Smart Cities, která děkana College of Engineering pana Keitha Meissnera velmi zaujala.

Dalším bodem společného programu bylo setkání se zakladatelem oné nyní již patnáct let dlouhé spolupráce mezi ČVUT a UTEP, profesorem Carlosem Ferregutem. Ten této spolupráci poskytoval setrvalou podporu nejprve z pozice ředitele Global Programs na College of Engineering, poté děkana a nyní vedoucího katedry Civil Engineering, na kterém je dual-degree Smart Cities uskutečňován.

Podpora univerzitní spolupráce byla hlavní agendou také při setkání se starostou Oscarem Leeserem. Příběh Leesera, byla prodiskutována spolupráce s městem El Paso ve formátu meziuniverzitního spojení UTEP a ČVUT. Hovořilo se o projektu Smart Prague, ze kterého vyšlo jasné poselství, že Praha a ČVUT má El Pasu a jeho přední univerzitě co nabídnout. Zisk projektu od města, který by spolu obě univerzity společně řešily, by nepochybně přispěl k rozvoji tohoto vztahu. ČVUT vidí největší potenciál v projektu Smart Border, který by mohl napomoci ulevit přetížené automobilové celnici v El Pasu.

Nejlepším měřítkem spolupráce mezi UTEP a ČVUT jsou samotní studenti, a to nejen s těmi současnými, ale i dvěma absolventkami, které po dokončení Dual Master´s Degree programu pokračují v doktorském studiu v úzké spolupráci s americkou univerzitou UTEP. Všichni se shodli na tom, že díky studiu na UTEP získají nejen americký vysokoškolský titul, ale také sebevědomí k uplatnění na mezinárodním trhu práce a vědy. Velmi podobné jsou pak zkušenosti jejich amerických protějšků, kteří studovali na ČVUT. El Paso dále čeští studenti hodnotí jako mimořádně příjemné a velmi bezpečné místo pro život, což dokládají i statistiky, které El Paso řadí mezi Top 10 nejbezpečnějších amerických velkoměst.

Vedle studentů ČVUT na UTEP působí také tři čeští sportovci (skok do výšky, basketbal a tenis). S nimi a jejich trenéry proběhla diskuse nejen o obtížnosti skloubení studia a sportu, ale také o tom, jak může ZÚ Washington potažmo MZV přispět k formalizaci spolupráce v oblasti sportovních stipendií. Ta totiž umožňují našim talentovaným studentům získat vzdělání z prestižní univerzity nejen bez finančních nákladů na jejich straně, ale v určitých případech i za finanční podpory ze strany UTEP.

Z významných osobností Čechoameričanů žijících v oblasti El Paso proběhlo setkání s dirigentem Bohuslavem Rattayem, který po absolvování Pražské konzervatoře pokračoval na Rice University a Peabody Institute of Music a dnes je uznávanou osobností nejen texaského kulturního života. V El Pasu diriguje El Paso Symphony Orchestra a je de facto hlavním prvkem rozrůstající se krajanské komunity v tomto regionu.

Společnou pracovní cestu zástupců FD ČVUT a ZÚ Washington lze tak hodnotit jako mimořádně úspěšnou. Čeští akademici z ČVUT, ale i studenti, zanechali na UTEPu již nesmazatelnou stopu, a to především odvedenou kvalitní prací. Zejména na Collage Of Engineering je Česká republika zavedeným pojmem. Hned první američtí studenti, které delegace při vstupu na univerzitu potkala, je zdravili s tím, že v České republice díky spolupráci s ČVUT studovali a velmi si oblíbili.

Zdroj: ČVUT

Nákladní přeprava RŽD stagnuje

Karolína Vágnerová

21.9.2023

Ruské železnice (RŽD) zažily v srpnu s objemem nákladní přepravy ve výši 103,7 mil. tun nejnižší nárůst za poslední 3 měsíce se symbolickou hodnotou 0,1%, když předtím v červnu zaznamenaly růst o 1,4% a v červenci o 1,1%. Vývoj objemu nákladní přepravy je v kontrastu s počátkem letošního roku, kdy dopravce zaznamenal meziroční zlepšení o 8,5 % za období prvního čtvrtletí. Objem nákladu dosáhl stejného nejnižšího nárůstu 0,1 procenta v květnu tohoto roku s rekordními 106,7 miliony tun přepraveného nákladu. V současnosti v nákladní přepravě RŽD dominuje obilí, koks, železný šrot, hnojiva a železné kovy. Přeprava obilí se v srpnu zvýšila 1,4krát.

Ruské železnice (RŽD) končily v srpnu s objemem nákladní přepravy ve výši 103,7 mil. tun.

RŽD se vypořádávají s dopadem sankcí EU na Rusko. Jedenáctý balíček sankcí EU navrhl v červnu přísnější tranzitní politiku pro zboží využívající železniční průvoz přes Rusko. Jak se sankce postupně zavádějí do praxe, objem železniční nákladní dopravy v Rusku by mohl v následujících měsících kolísat. Zpřísněné sankce EU vůči Rusku život RŽD neusnadnily a loňský rok byl toho příkladem. Ve stejném měsíci loňského roku mělo sedm sankčních balíčků EU a USA proti Rusku za následek pozastavení dodávek různých zařízení a technologií, z nichž mnohé jsou pro odvětví výroby kolejových vozidel v zemi zásadní. To následně vedlo k masivnímu odstavení kolejových vozidel, včetně tzv. inovativních.

Objem nákladní přepravy RŽD se v roce 2022 meziročně snížil o 3,8 procenta, když nákladní dopravce loni přepravil zhruba 1,2 miliardy tun nákladu. Loňská čísla nakonec zachránil prosinec, kdy dopravce zaznamenal nárůst v přepravě uhlí, obilí a stavebních materiálů. Za celý rok 2022 byly hlavními komoditami uhlí s 354,4 miliony tun, ropa a ropné produkty s 216 miliony tun, stavební materiály s 133,9 miliony tun a železné a manganové rudy s 115,2 miliony tun.

Zdroj: ŽESNAD

Vítkovické železniční opravny měly loni tržby 306 mil, meziročně o 103 mil. víc

Karolína Vágnerová

21.9.2023

Ostravská společnost Vítkovické železniční opravny (VŽO), která se věnuje opravám nákladních vozů, se loni – pět let od založení – dostala na tržby 306 milionů korun a 914 opravených vozů. V roce 2018, kdy firma vznikla, opravila 155 vozů a její tržby činily pouze 12 milionů. Předloni dosáhly tržby 203 milionů a čistý zisk 10,4 milionu korun. Počet zaměstnanců firmy se za pět let zvedl z 33 na více než 160. Novinářům to řekli výkonný ředitel VŽO Daniel Marek a generální ředitel společností VŽO a Vítkovická doprava Richard Toman.

„Letošní výsledky očekáváme někde v úrovni 360 až 370 milionů korun tržeb, a pokud se týká počtu vozů, tam budeme někde kolem 1000,“ řekl Marek. Úspěšné výsledky jsou podle něj mimo jiné dány vývojem trhu. „Přepravy sice v poslední době u některých přepravců padají, ale servis je službou, která je potřeba. Vozy, pokud jezdí, tak potřebují servis, potřebují zajet do dílny,“ uvedl.

Rychlému vzestupu podniku podle něj pomohlo více okolností. „Lokalita byla velmi dobře zvolená, protože Ostravsko je průmyslovou oblastí. Ostrava stojí na koridoru, kde proudí spousta vozů různých zákazníků,“ řekl Marek. Důležité podle něj také bylo, že se podařilo poskládat dobrý tým zaměstnanců.

Za úspěchem společnosti stojí podle ředitelů také služba mobilní dílny, která dovede provést údržbu či opravu přímo na místě na trati, včetně například výměny dvojkolí. „Momentálně máme čtyři provozovny mobilní dílny – v Lounech, Ostravě, Mošnově a Štúrovu. Naše provozovny tak mohou nabídnout své služby mimo lokality ČR také v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl Toman. Další expanzi firma chystá na sever k polským přístavům, na východ k ukrajinským hranicím i na jih.

VŽO mají v plánu se rozšířit minimálně na dvojnásobek aktuální velikosti. Mají rozpracovaný například projekt rozšíření současných hal, kde by byly schopny produkci i zdvojnásobit. Toman řekl, že VŽO ale při rozšiřování limituje prostor, kde už není místo na další větší přístavbu. „Potřebovali bychom navýšit kapacity tak, jak si říká trh. A trh říká, pojďme najít ještě navýšení o nějaký dvoj- až trojnásobek, a tady ten prostor není,“ řekl generální ředitel. „Díváme se za hranice třeba k polským sousedům a hledáme možnosti. Je třeba se dívat tam, kde jsou hlavní trasy, koridory, ať se eliminují přepravní náklady pro naše zákazníky,“ dodal.

Zhruba za půl roku by podle něj mohlo být jasno, zda se firma rozšíří o nějaký už existující objekt, nebo zda bude stavět na zelené louce. V takovém případě by se větší rozšíření dalo čekat asi za dva až tři roky. „Teď bychom potřebovali najít kolem deseti až 20 zaměstnanců, ale v případě rozšiřování se můžeme bavit až o stovkách lidí,“ řekl Toman.

VŽO sdílejí svůj areál se společností Vítkovická doprava, která v Ostravě především provozuje železniční vlečky a železniční obsluhu velkých průmyslových firem. Má 110 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu okolo 180 milionů korun.

Obě firmy patří do skupiny CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada. Celý holding, v němž je 20 firem celkem s více než 2400 zaměstnanci, dosahuje ročního obratu přes 15,5 miliardy korun. Společnost Vítkovická doprava se dříve jmenovala Vítkovice Doprava a patřila do strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group Jana Světlíka. Majitele změnila a do holdingu CE Industries patří od roku 2018.

Zdroj: ČTK