Domů Blog Strana 917

Americký letecký úřad zakázal přelety nad Irákem a Íránem

[quote]Americký Federální úřad pro letectví (FAA) zakázal americkým leteckým společnostem operovat ve vzdušném prostoru nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a vodami mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Úřad tak učinil poté, co Írán v noci na dnešek raketami zaútočil na základny s americkými a dalšími koaličními vojáky. Podle agentury Reuters už odklonila všechny své lety od íránského vzdušného prostoru společnost Singapore Airlines.[/quote]

Nad Perským zálivem, Ománským zálivem, Irákem a Íránem nesmí operovat stroje registrované v USA „kvůli zvýšené vojenské činnosti a rostoucímu politickému napětí“, uvedl v úterý FAA. Podle úřadu hrozí zvýšené riziko, že letouny budou chybně identifikovány.

Írán v noci na dnešek odpálil více než desítku raket na nejméně dvě vojenské základny v Iráku. Podle agentury AFP v noci přelétávaly vojenské letouny nad Bagdádem.

Agentura Kjódó napsala, že japonský premiér Šinzó Abe ruší své návštěvy Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Ománu. Plánoval je původně na nadcházející víkend.

 

Zdroj : ČTK

Sázíme na důvěru a zatím nám to funguje

[quote]Dobrá konkurenceschopnost české firmy na českém trhu je základní podmínkou existence. Úspěšně se etablovat na zahraničních trzích je však otázkou zcela jinou. Ne každé společnosti, která se rozhodne expandovat do zahraničí, se to podaří. Společnost Proman, jeden z nejvýznamnějších dodavatelů regálových systémů na českém trhu, patří mezi ty úspěšnější a již přes jednadvacet let dodává své výrobky do více jak 30 zemí světa, v několika zemích založila dokonce vlastní pobočky. O svoje zkušenosti se s námi podělili jednatelé společnosti Ing. Pavel Nekut a Ing. Petr Malý.[/quote]

Pět poboček a dodávky do více než třiceti zemí

Po čtyřech letech úspěšného fungování na českém trhu se firma rozhodla podívat kousek dál – na Slovensko. Bylo celkem přirozené, že se vydala tímto směrem, protože Slovensko je hned vedle, navíc mentalita, trh, úroveň hospodářství atd. jsou si dost podobné. „Zpočátku jsme na Slovensku získali jen jednotlivé zakázky, ale protože bylo poměrně náročné řídit je na dálku z Čech, rozhodli jsme se tam založit pobočku,“ popisuje vstup na slovenský trh Petr Malý. „Našli jsme tam člověka, který se stal jednatelem a řídí celou pobočku. Ze začátku jsme hodně dojížděli a postupně předávali své zkušenosti a nového kolegu zaškolovali. V té době dostávali zákazníci veškeré informace odsud a také všechny technické záležitosti byly řešené od nás z Čech.  Jak se firma postupně rozrůstala, stávala se čím dál tím soběstačnější. Dnes tam pracuje 15 lidí, mají vlastní projektanty, svůj sklad.  Zajišťují vše včetně technických řešení a montáží,“ doplňuje Pavel Nekut.

Slovenská pobočka je nejstarší, následovalo Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko. V současné době z těchto zemí funguje nejlépe Rumunsko. Obchodu se zde daří podle slov obou pánů až překvapivě dobře.

Kromě zemí, ve kterých má firma své vlastní pobočky, dodal Proman za dobu své existence regály do více než třiceti zemí světa prostřednictvím dalších firem, se kterými spolupracuje.  „Něco jsme dodali do severských zemí, do Německa, na Ukrajinu.  Několik zakázek šlo například i do Afriky,“ vyjmenovává Petr Malý.

Naopak výrobu si firma drží výhradně v Čechách. Majitelé chtějí mít dohled, aby nedocházelo k chybám a byla dodržena maximální kvalita. Také z ekonomického hlediska je výroba v Čechách pro firmu výhodnější.

První kroky směřovaly na zahraniční veletrhy

Pokud se firma rozhodne expandovat, většinou vedou její kroky spíše směrem na západ. U společnosti Proman to bylo přesně naopak. „Do Chorvatska jsme se poprvé dostali díky podpoře vypsané státem na účast na zahraničních veletrzích. Řekli jsme si, že to prostě zkusíme. Měli jsme stánek s takovým malým regálem, který vypadal jako dostihová překážka,“ vzpomíná Petr Malý. Účast na veletrhu se firmě vyplatila. Nejenže zde domluvili první velkou zakázku v Chorvatsku, ale našli zde i zástupce pro místní pobočku.

„I když zrovna Chorvatsko je trochu specifické. Je zde potřebný větší dohled. Pokud na chvíli snížíme kontrolu, je vidět okamžitý pokles. Navíc obecně je to v Chorvatsku s průmyslem složitější. Chorvaté dost inklinují k Německu, takže hodně věcí je dodáváno z Německa. Není to tak plynulé jako třeba v Rumunsku nebo Maďarsku, ale i tak se zde firmě poměrně daří.

Oproti tomu Rumunsko je na vzestupu. Hodně se zde staví a firma Proman zde zaznamenává stále vyšší nárůst zakázek. I když zde se zase společnost potýká s nedostatkem pracovních sil. Hodně Rumunů odchází za prací do zahraničí.

„Každopádně podporu ze strany státu na zahraničních veletrzích hodnotíme velmi pozitivně. Pro nás to byl vždy vstupní krok do nové lokality a tu možnost jsme rádi využili,“ říká Pavel Nekut.

Vše je o lidech

Pro velké mezinárodní společnosti je zřízení zahraniční pobočky rutinní záležitostí. Mají za sebou dlouholeté zkušenosti a týmy odborníků. Pro menší českou firmu bez znalostí místního trhu a zvyklostí to už tak jednoduché být nemusí. „V první řadě je důležité vybrat spolehlivé a kvalitní lidi. To byla vždy tak trochu loterie, jestli se nám to povede nebo ne.  Ve většině případů jsme ale měli štěstí a povedlo se.  S výběrem lidí jsme si dali opravdu záležet. Musíme mít jistotu, že se na ně můžeme 100% spolehnout. Jinak to nejde. Samozřejmě, že zpočátku děláme určitý dohled, ale pak už je to hlavně na lidech v té dané pobočce. Sázíme na důvěru a zatím nám to funguje,“ říká Pavel Nekut.

Regály Proman ustojí i zemětřesení

Dodávky do více než třiceti zemí světa, to už představuje poměrně pestrou strukturu geografickou, hospodářskou i místních předpisů. Liší se nějakým způsobem požadavky jednotlivých zemí nebo regionů? Na tuto otázku odpovídá Pavel Nekut: „Většinou se jedná jenom o drobná specifika. Každému jde především o termín a kvalitu dodávky. Ale určité specifické požadavky jsme také obdrželi. Jelikož Balkán a Rumunsko jsou již v oblastech se seismickými zónami, jsou zde požadovány speciální výztuže a zpevnění regálů. V Rumunsku jsou speciální výztuže dokonce vyžadovány pojišťovnami. Pokud by nebyly regály speciálně zpevněné, nemusí pojišťovna v případě zemětřesení škodu uhradit.“

„To by ale u našich regálů neměl být problém. Kdysi jsme dodávali regály do Turecka. A když přišlo zemětřesení, celá budova spadla, jen regály zůstaly stát,“ doplňuje Petr Malý.

Zaměřujeme se na Balkán a státy Evropské unie

Z geografického rozmístění poboček společnosti Proman je zřejmý zájem o trh na Balkánském poloostrově, proto nás zajímalo, zda jsou tyto trhy konečným cílem snažení společnosti anebo jen předstupněm k další expanzi – např. do západní Evropy.  „Naše zaměření na Balkán bylo dáno jednak tím, že se nám podařilo na místní trhy proniknout díky účasti na veletrzích, jak již bylo zmíněno výše. A druhý důvod byl, že paletové regály bereme z Německa. Tudíž nemělo smysl „nosit dříví do lesa“ a snažit se s nimi prosadit na německém trhu, protože ten si němečtí výrobci obstarávali sami,“ vysvětluje Petr Malý.

Pavel Nekut k tomu doplňuje: „Naopak řada německých investorů šla sem k nám a pak pokračovala dále na východ a my jsme dodávali německou kvalitu, na kterou byli zvyklí a kterou vyžadovali… Před osmi lety jsme se ale zúčastnili veletrhu v Hannoveru, kde jsme představili naše produkty a sklidili úspěch. Získali jsme nové kontakty a začali jsme dodávat i do dalších zemí směrem na západ. V minulosti jsme se zkoušeli prosadit například v Dubaji. Nějaké zakázky se povedly, ale vzhledem k současné situaci s ropou je to složitější. Ale i z administrativních důvodů se snažíme držet spíše států Evropské unie.“

 

Zdroj : LogisticNEWS

Tak trochu úplně nový Magnum…

[quote]Na hodnoty universálnosti, úspor i enviromentálnosti vsadil při vývoji nového upgradu, již legendárního typu Magnum i další vítěz Obalu roku, společnost Schoeller Allibert. Magnum Optimum 1208 disponoval tolika konstrukčními i technologickými vychytávkami, že dosáhl i na cenu nejvyšší, tedy Zlatou cenu Předsedkyně poroty.[/quote]

 

Magnum Optimum 1208 je skládací plastový paletový kontejner pro přepravu a skladování dílů. Nabízí větší objem, který lze navýšit nástavci. Oproti předchůdci je lehčí a pevnější, s rekordní nosností 750 kg.

 

Úspory materiálu i místa nejsou na úkor ergonomičnosti

Hladké stěny chrání přepravované výrobky a snadno se čistí. Vyšší sklopný poměr výrazně šetří místo ve skladu a při přepravě, čímž snižuje náklady a dopad na životní prostředí. Konstrukce je zároveň velmi ergonomická. Skládání a rozkládání kontejneru zvládne opravdu každý. Vyroben je z recyklovatelného polypropylenu.

 

Připraven pro automatizaci

Přizpůsoben pro automatizaci, lze označit etiketami, RFID a IoT tagy. Svými rozměry 1200x800x960 mm je inovativní alternativou ke stávajícím obalům na trhu. Snadno vyměnitelné části včetně špalků palety s bajonetovým zámkem snižují náklady na opravu.

 

Pokud se chcete dozvědět o zlatém vítězovi Obal roku více, podívejte se na video zde.

 

Zdroj : SYBA

HANNOVER MESSE 2020: Digitální transformace v logistice

[quote]Vývoj provázející projekt Průmysl 4.0 a postupující digitalizace se týkají všech branží včetně logistiky, kterou natrvalo změní.  Stávající koncepce pro zajištění materiálového toku jsou zpochybňovány a objevují se požadavky na nová řešení. Prioritou jsou flexibilita a transparentnost. Digitální transformace znamená pro logistické firmy dalekosáhlé možnosti a potenciály. Pro zavedené firmy je ale rovněž spojena s nebezpečím tím, že se na trhu prosazuje mnoho startupů, které nabízejí IT řešení, vyvíjejí nové produkty a nové obchodní modely. „Vystavovatelé a návštěvníci veletrhu HANNOVER MESSE se zde dozví, jaký bude mít digitální transformace dopad na jednotlivé firmy a jaký je disruptivní potenciál v logistice, “ říká Arno Reich, obchodní ředitel ve veletržní správě Deutsche Messe AG. „Na celém světě není srovnatelná platforma, v jejímž rámci by se vedla meziodvětvová diskuse o všech aspektech průmyslové transformace.“[/quote]

 

„Víme, že trh potřebuje strategii a chce znát odpovědi na otevřené otázky. Našim úkolem je podělit se o zkušenosti. Nové ideje se dnes spíše řídí technologiemi než hardwarem, proto naše zkušenosti představíme v hale č. 4 po boku jiných předních firem nabízejících technologie místo tradičních pavilónů pro vysokozdvižné vozíky, kde jsme vystavovali v minulých letech, “ říká Matthias Fischer, prezident a  CEO ve společnosti Toyota Material Handling Europe.

 

Na příštím veletrhu HANNOVER MESSE (20. – 24. dubna 2020) představí okolo 6 000 firem z celého světa mnoho produktů různých branží, kromě jiného i řešení pro logistiku. Mezi vystavujícími firmami budou Autostore, Hänel, Metalsistim, STILL, Toyota Material Handling, Sick, Siemens a SEW, ale také Amazon Web Services, Microsoft, Oracle, PSI, SAP, Software AG nebo viastore systems. Všechny společnosti chtějí poukázat na potenciály doprovázející digitalizaci a předvést, jak lze do budoucna řídit logistické procesy. Veletrh HANNOVER MESSE nabízí vynikající a nenákladnou možnost prezentovat své kompetence v mezinárodním prostředí průmyslového veletrhu také malým IT firmám ve společném stánku.

 

Poprvé budou mít na veletrhu HANNOVER MESSE vlastní platformu také firmy nabízející služby pro logistiku. Ve spolupráci s DVZ (Německé noviny pro dopravu) zorganizuje v hale č. 4 CAMP Logistics vybavený pódiem, na kterém bude probíhat program na aktuální náměty včetně dialogu a diskusí o tématech doprovázejících Supply-Chain jako jsou například Blockchain, Green Energy, drony a  Low‐cost sensor solutions ve skladech, Big Data Analytics při vyhodnocování rizik nebo startupy v logistice.

 

Logistické fórum změřené do budoucnosti

Další pódium bude patřit logistickému fóru v hale č. 2. Po dobu pěti veletržních dnů se zde bude diskutovat o aktuálních tématech, jako jsou platformová ekonomika, umělá inteligence, nové obchodní modely, drony a autonomní vozidla nebo inovativní strategie pro logistiku v obchodu. „Témata, která budou předmětem diskuse, často hýbají nejen logistikou, ale i průmyslem.   Jedním z podobných témat je platformová ekonomika. Zde hrozí nebezpečí, že dojde k neodbornému vývoji platformy. Mnoho malých a středních průmyslových podniků proto pracuje na vlastních řešeních, “ říká A. Reich.

 

Dalším tématem, které přesahuje rámec veletrhu, je využívání umělé inteligence v logistice. Nachází se zde obrovský potenciál. Podle názoru odborníků je logistika první branží, ve které se budou masově prosazovat postupy využívající umělou inteligenci.

 

V logistice rovněž roste význam robotizace, která zahrnuje klasické roboty, ale také koboty a dopravní systémy bez řidiče.

 

Všechny firmy, které jsou účastníky supply chain, zajímá rovněž bezpečnost dat. Data musejí společně sdílet výrobci, logistici i zákazníci. Velkou úlohu přitom hraje jednotný a bezpečný datový prostor, aby si mohly být firmy jisté, že data budou využívána jen pro akce, které dostaly zelenou.

 

Partnery fóra jsou Spolkové sdružení pro logistiku (BVL), Fraunhoferův ústav materiálového toku a logistiky (IML), Svaz německých výrobců strojů a zařízení (VDMA) spolu s odbornými svazy důlní techniky a intralogistiky, softwaru a digitalizace.

 

Udělení ceny IFOY Award  

V pondělí, 20. dubna 2020, bude na veletrhu HANNOVER MESSE předána cena IFOY Award. Na scéně fóra budou oceněny nejlepší produkty a řešení intralogistiky roku v různých kategoriích.

 

Zdroj : HANNOVER MESSE

Výběr mýta loni stoupl o 1,2 procenta na 10,94 miliardy korun

[quote]Stát loni vybral na mýtném v Česku 10,94 miliardy korun, což je meziročně o 1,2 procenta více. Za 13 let fungování mýtného systému tak dopravci v Česku zaplatili kolem 109,7 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti CzechToll. V prosinci, kdy byl spuštěn nový satelitní systém, výběry meziročně mírně klesly. Ty ovšem klesaly i v některých předchozích měsících.[/quote]

Systém výběru mýta zaznamenal na konci loňského roku velké změny. Do konce listopadu byla správcem mýta rakouská společnost Kapsch. Tu v prosinci vystřídalo česko-slovenské konsorcium CzechToll/SkyToll. Současně začal místo dosavadní mikrovlnné technologie fungovat nový satelitní systém. Ten byl loni v prosinci ve stejném rozsahu jako starý systém, od letošního ledna se rozšířil na dalších 903 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Za první měsíc fungování nového mýta stát vybral přes 724,5 milionu korun, což bylo meziročně o 0,7 procenta méně. Výběry však meziročně oslabovaly i v předchozích dvou měsících, tedy v říjnu a listopadu.

Prosinec s mnoha svátečními dny byl zároveň tradičně měsícem s nejnižšími výnosy z mýta. Nejsilnějším měsícem byl i přes meziroční pokles říjen, kdy dopravci na mýtném zaplatili více než miliardu korun. Druhým nejsilnějším měsícem byl květen s 979 miliony korun.

Od ledna letošního roku funguje satelitní mýtný systém na 2409 kilometrech silnic a dálnic. Podle předpokladů státu by se roční výnosy měly po rozšíření navýšit o 1,5 miliardy korun na přibližně 12,5 miliardy korun za rok. Roční náklady na provoz nového systému budou podle provozovatele zhruba třetinové proti starému mikrovlnnému systému, a to okolo 530 milionů korun. Konsorcium CzechToll/SkyToll dostane za desetiletý provoz systému 10,75 miliardy korun.

Výběry loni podle měsíců:

Měsíc Výběr v 2019 (v Kč) Meziroční rozdíl
leden 894,437.460 + 4,23 %
únor 873,701.233 + 4,08 %
březen 963,480.463 + 4,17 %
duben 926,499.138 + 4,28 %
květen 979,047.972 + 2,80 %
červen 915,300.563 – 3,56 %
červenec 926,241.591 + 5,86 %
srpen 851,431.826 – 4,02 %
září 931,264.558 + 4,30 %
říjen 1.003,252.158 – 3,41 %
listopad 956,607.679 – 2,46 %
prosinec 724,541.048 – 0,77 %
CELKEM 10.945,805.689 + 1,19 %

Vybrané mýtné v ČR v letech:

Rok
2007 5.565,277.630
2008 6.144,152.102
2009 5.543,272.476
2010 6.574,441.233
2011 8.126,016.899
2012 8.680,051.033
2013 8.554,998.250
2014 8.714,961.827
2015 9.732,139.723
2016 9.887,562.228
2017 10.403,664.396
2018 10.816,955.337
2019 10.945,805.689
Celkem za 13 let 109.689,298.823

Zdroj : ČTK

Nákladní dopravci kvůli rozšíření mýta zdraží své služby

[quote]Silniční nákladní dopravci v Česku zvýší ceny svých služeb. ČTK to dnes řekl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Důvodem je rozšíření mýta na více než 900 kilometrů dálnic a silnic první třídy, což by mělo navýšit státní výnosy z mýta přibližně o 1,5 miliardy korun. Zdražení by mělo pokrýt právě tuto částku. Nebude podle Felixe plošné, ceny nejvíce zvýší společnosti využívající nově zpoplatněné úseky.[/quote]

Mýtný systém se od letošního ledna rozšířil na 2409 kilometrů. Dopravci proti rozšíření zejména o silnice první třídy dlouho protestovali, hlavně kvůli růstu vlastních nákladů. To dopravci nyní promítnou do cen, nakonec tak rozšíření mýta podle nich zaplatí zákazníci.

Podle Felixe bude zdražení u jednotlivých dopravců různé, odvíjet se bude právě od míry využívání nově zpoplatněných úseků. „U někoho to tak může být nízké procento. Ovšem u dopravce, který hypoteticky jezdil pouze tyto dosud nezpoplatněné trasy a nyní se mu zvednou náklady o více než dvě koruny na kilometr, to bude znamenat navýšení o zhruba deset procent,“ podotkl. Paušálně by se ceny podle něj ovšem zvýšit neměly.

Kamiony druhé nejekologičtější kategorie Euro V nyní zaplatí na silnicích první třídy 2,15 Kč za kilometr. Například na trase Plzeň – České Budějovice, která měří 112,5 km, tak dopravce zaplatí 242 korun.

Sdružení Česmad Bohemia proto chce v souvislosti s rozšířením mýta jednat o výši silniční daně pro vozidla platící mýto. Podle generálního tajemníka sdružení Vojtěcha Hromíře aktuální sazba daně ztrácí pro tato vozidla opodstatnění. Téma by mělo být součásti chystané schůzky dopravců s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Od prosince loňského roku má Česko nový satelitní mýtný systém, který provozuje konsorcium CzechToll/SkyToll. Nejprve fungoval ve stejném rozsahu jako předchozí mikrovlnný systém, od ledna se rozšířil o stovky kilometrů. Za celý rok 2019 stát na mýtu vybral 10,94 miliardy korun, meziročně o 1,2 procenta více.

 

Zdroj : ČTK

Tesla v loňském roce zvýšila dodávky elektromobilů o polovinu

[quote]Americký výrobce elektromobilů Tesla v loňském roce zvýšil dodávky zákazníkům o 50 procent na zhruba 367.500 vozů. Oznámila to dnes firma, jejímž šéfem a spoluzakladatelem je podnikatel Elon Musk. Výsledek je v souladu s podnikovou prognózou, podle které měly celoroční dodávky činit 360.000 až 400.000 vozů.[/quote]

V samotném čtvrtém čtvrtletí automobilka dodala zákazníkům 112.000 elektromobilů. Překonala tak očekávání analytiků, kteří podle průzkumu společnosti Refinitiv čtvrtletní dodávky odhadovali na 104.960 vozů. Akcie Tesly si krátce po zahájení dnešního obchodování na trhu Nasdaq připisovaly zhruba čtyři procenta.

„Nadále se soustředíme na rozšiřování produkce ve Spojených státech i v naší nové továrně v Šanghaji,“ uvedla automobilka v dnešní tiskové zprávě. „Chceme poděkovat svým zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům, akcionářům a podporovatelům, kteří umožnili další rekordní rok,“ dodala. Upozornila, že údaje o finančních výsledcích zveřejní později.

Šanghajská továrna je součástí plánů Tesly na posílení přítomnosti na čínském trhu a na minimalizaci dopadů obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. Tesla zahájila výstavbu šanghajského závodu začátkem loňského roku a výrobu spustila už v říjnu. Je to první továrna, kterou má Tesla mimo Spojené státy. Letos hodlá firma začít v Německu stavět svou první továrnu v Evropě.

Zdroj : ČTK

Na drahách v ČR zemřelo loni 247 lidí, meziročně o 8 procent víc

[quote]Na drahách v České republice zemřelo loni 247 lidí, meziročně o osm procent více. Nejvíce obětí si vyžádaly srážky vlaku s člověkem. Stalo se jich 252 a zemřelo při nich 194 lidí. O rok dříve jich bylo 225 a měly 176 obětí. Přibylo i zraněných při mimořádných událostech na drahách. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Rovněž letošní rok začal na drahách tragicky, za první dva dny na nich zemřelo už pět lidí.[/quote]

Loni vzrostl také počet srážek na železničních přejezdech. Bylo jich 181, zemřelo při nich 40 lidí. Meziročně to byl nárůst o 11 nehod a sedm obětí. V červenci při nehodách na přejezdech zemřelo deset lidí, což je největší počet usmrcených při tomto typu události v jednom kalendářním měsíci za posledních deset let.

Nejtragičtější nehoda se stala 14. července odpoledne na železničním přejezdu v Černožicích na Královéhradecku. Při srážce osobního vozu s vlakem tam zemřeli dva dospělí a jejich dvě děti.

Počet zraněných při nehodách na železničních přejezdech se loni zvýšil o 19 na 96. „Velký vliv na celkový počet zraněných při střetnutích na železničních přejezdech mají standardně střetnutí osobních vlaků s nákladními automobily, kdy dochází k vykolejení a ke zranění cestujících ve vlacích,“ uvedl mluvčí. Drážní inspekce za loňský rok eviduje celkem tři podobné nehody, při každé z nich se zranilo alespoň sedm lidí.

Každá pátá nehoda na železničním přejezdu končí úmrtím člověka. Nejhorší následky ale mívají střety vlaku s člověkem, lidé při nich umírají v 77 procentech případů.

Drážní inspekce do celkové statistiky nezapočítává pouze nehody na železnici, ale také například v metru. Loni při nehodách na drahách mimo železniční koleje zemřelo deset lidí, což byl meziroční pokles o sedm obětí.

Drážní inspekce je státní instituce, která vyšetřuje příčiny a okolnosti nehod. Jako vyšetřovací orgán je nezávislá na všech státních institucích a jakémkoli provozovateli drah a drážní dopravy. Při své činnosti se řídí zákonem o dráhách.

 

Zdroj : ČTK

Leo Express získal v Polsku povolení jezdit k běloruské hranici

[quote]Český soukromý dopravce Leo Express dostal od polského drážního úřadu (UTK) povolení provozovat spojení mezi česko-polskou hranicí a hranicí Polska s Běloruskem. Dnes o tom informoval internetový portál Onet.pl.[/quote]

Vlaky cestou od české hranice budou zastavovat například v Katovicích, Sosnovci, na třech nádražích ve Varšavě, Mińsku Mazowieckém a Terespolu na polsko-běloruské hranici. Povolení platí na dobu pěti let.

Onet.pl uvádí, že vstupu Leo Expressu na tuto trať se obávala zejména polská státní společnost PKP Intercity, která má strach, že přijde o část cestujících, a tím také o část příjmů. Uvedla, že aby si udržela zákazníky, bude nucena zavést slevové akce na jízdenky a vyslat na trasu lepší vlakové soupravy.

Leo Express jezdí v Polsku do Krakova nebo Vratislavi, před časem získal od UTK povolení pro trasu mezi Prahou a polsko-ukrajinskou hranicí. Začátkem prosince dopravce požádal o otevřený přístup na důležitou trať mezi Krakovem a Varšavou.

 

Zdroj : ČTK

V systému slev v dopravě začaly fungovat limity

[quote]Slevy v dopravě pro studenty a důchodce se mění, stát nastavil maximální limity kompenzací za poskytnuté slevy pro dopravce. Ty budou vypočítávány ze systému jednotného tarifu nastaveného ministerstvem dopravy. Sleva tak zůstává 75 procent z ceny jízdného. Maximální limity na kompenzace byly nastaveny kvůli vysokým cenám některých dopravců, podle ministerstva financí to vedlo ke zneužívání slev.[/quote]

Státní slevy pro děti a studenty do 26 let a seniory nad 65 let platí od loňského září. Za první rok fungování,tedy do 31. srpna roku 2019, stát dopravcům vyplatil téměř 5,6 miliardy korun.
V říjnu však zástupci vlády poukázali na to, že někteří dopravci slevy zneužívají. Podle ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se vyskytly případy, kdy nastavené ceny jízdenek několikanásobně převýšily obvyklé hodnoty.
Stát proto nastavil limity pro výpočet kompenzací za slevy. Strop pro kompenzace bude nastavovat ministerstvo dopravy. Bude vycházet z vlastního systému jednotného tarifu, který letos začíná platit pro všechny dopravce. „Nyní jej využijeme pro účely stanovení stropu slev. Nebudeme tedy zatím vyhlašovat tarif jako takový, pouze využijeme jeho výši pro omezení výše jízdného se slevou v rámci příslušné tarifní (kilometrické) vzdálenosti,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
Technicky bude určena nástupní sazba, která bude doplňována cenou za kilometr násobenou ujetou vzdáleností. Nově tak bude stát na jízdenku třeba mezi Prahou a Ostravou dopravcům jako 75 procent ceny doplácet maximálně 389 korun. To bude platit i v případech, kdy cena jízdenky bude například přes 1000 korun.
Podle médií extrémní případy souvisely s Leo Expressem, který ve špičce prodával vlakovou jízdenku z Prahy do Ostravy i za více než 1100 korun. Dopravce pochybení odmítl, měl vycházet z podmínek nastavených ministerstvem dopravy. Společnost přesto od letošního podzimu nastavila nový systém, který stanovil maximální sazby pro slevy.
Z 5,6 miliardy korun za první rok slev vyfakturovaly největší část České dráhy, a to 2,5 miliardy korun. Za státním dopravcem následoval RegioJet s 360 miliony korun. Z autobusových dopravců nejvíce vyfakturovala Student Agency se 176 miliony korun, následovaly jednotlivé regionální podniky Arrivy a ČSAD.
Zdroj : ČTK

Logistický kalendář