Domů Blog Strana 1025

Kraj chce, aby GW Train Regio posílil v létě vlaky na Šumavu

[quote]Jihočeský kraj chce, aby společnost GW Train Regio, která nově provozuje takzvané šumavské lokálky, posílila v létě vlaky na Šumavu o dvě soupravy. Kraj i firma zpracovávají právní rozbor, zda to smlouva umožňuje. ČTK to řekl Ivan Študlar za jihočeského koordinátora dopravy, společnost Jikord. Pro firmu by koupě dvou dalších souprav znamenala investici v desítkách milionů korun, řekl ČTK generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.[/quote]

GW Train Regio provozuje šumavské lokálky místo Českých drah (ČD) od loňského 10. prosince, vyhrála výběrové řízení kraje. Společnost koupila v Německu 15 repasovaných souprav, z toho 11 nízkopodlažních a čtyři jako zálohu. Jízdné neměnila, podle webu provozovatele se jednorázové jízdenky pohybují v závislosti na délce trasy od 12 do 182 korun.

,,Léto musí posílit o dvě soupravy. Necháme si udělat právní rozbor smluvních vztahů, jak oni, tak my. Už v březnu by je byli (soupravy) schopni pořídit, mají dohodu s Němci a na letní období by sem dostali dvě jednotky na trať České Budějovice – Volary. Je právní otázka, jestli bychom jim mohli hradit odpisy,“ poznamenal Študlar.

Na léto bude mít GW Train Regio i osm nákladních vozů na přepravu kol, firma přijme brigádníky.

Na Šumavě bude firma provozovat dopravu na tratích České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary podle smlouvy 15 let. Kraj za služby tohoto dopravce zaplatí 2,25 miliardy Kč.

Kraj řešil i stížnosti cestujících za první měsíc provozu. Lidem vadila například hlučnost ventilátorů u topení ve vagonech. Firma je podle Študlara musí odhlučnit. Jikord také chce, aby u automatů na jízdenky byly informace i v němčině a angličtině. Lidé si přejí i stolky u čtyřsedaček, ale okna jsou podle Študlara nízko; cestujícím schází rovněž opěrky rukou.

,,Nechali jsme měsíc tolerance, než se to zaběhne,“ řekl Študlar s tím, že od nynějška už budou za nedostatky pokuty.

Investice do dvou dalších souprav by dosáhla desítek milionů korun. Ředitel Krigar zatím nemá údaje o počtu cestujících, jež firma na šumavských tratích přepravila.

,,Prvního měsíce jsme se zhostili se ctí. Je třeba si uvědomit, že provoz jsme jeli na sto procent, postupně dolaďujeme některé chybičky,“ řekl.

V neděli 7. ledna musela firma kvůli velkému zájmu nasadit vedle vlaků i autobus. Podle Jikordu to může udělat jen v případě větších neohlášených skupin; když ví o zájmu předem, spojí dvě soupravy. „Týká se to hlavně trati Budějovice – Volary, frekvence do Holubova a do Krumlova je v některých momentech velká,“ podotkl Študlar.

Firma provozuje osobní vlaky v Karlovarském, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji, linku R25 Plzeň – Most i vlaky na dvou hraničních přechodech. V roce 2016 měla čistý obrat 123,3 milionu Kč, meziročně o tři procenta nižší, zisk před zdaněním zvýšila o 26 procent na 5,5 milionu.

Zdroj: ČTK

Náklady na údržbu mostů v Praze klesly, stav několika je špatný

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Náklady na běžnou údržbu pražských mostů loni klesly meziročně o 19 milionů korun na zhruba 210 milionu korun. Vyplývá to z dokumentu Technické správy komunikací (TSK), který předložila magistrátnímu výboru pro dopravu. V havarijním stavu jsou v Praze tři lávky, dalších 122 je ve špatném stavu. Loni se zřítila lávka v Troji. Vyjádření TSK ČTK shání.[/quote]

,,Výdaje na údržbu mostů město ve svých rozpočtech v letech 2016 až 2018 nepochopitelně snižovalo. Nikdo totiž vedení neinformoval o jejich havarijním stavu. Je otázka, zda tyto informace zatajil správce mostů, tedy TSK, nebo náměstek pro dopravu Petr Dolínek. Znepokojující je ale i to, že vesměs nejsou na TSK připraveny ani projekty na tyto rekonstrukce,“ uvedl předseda výboru pro dopravu Matěj Stropnický.

V rámci výdajů na běžnou údržbu takzvaně většího charakteru šlo loni 156,7 milionu korun. O rok dříve to bylo o 35,44 milionů více. Klesly rovněž výdaje na údržbu vozovek a chodníků na významných mostech, a to z 5,34 milionu v roce 2016 na loňských 278.612 korun.

Zhruba stejná částka byla v obou letech vydána na nátěry, spárování, čištění a další drobné a havarijní opravy, šlo zhruba o 26 milionů. Proti roku 2016 vzrostla loni částka na projekty, měření a posudky. Výdaje dosáhly zhruba 27 milionů proti 5,6 milionu předešlý rok.

Pro letošní rok požadovala TSK od města na běžnou údržbu 215 milionů Kč, dostala o 60 milionů méně.

,,Na základě stavu mostů budeme žádat navýšení 70 milionů korun,“ píše se v dokumentu.

Dalších peníze bude chtít TSK na přípravu a diagnostiku mostů.

Výbor pro dopravu uložil TSK vypracovat přehled rekonstrukcí.

,,Aby bylo jasné, kdy která oprava začne. Poté navrhnu odpovídající navýšení peněz. Třeba i na úkor nových staveb, protože stav těch už stojících je prioritní z hlediska bezpečnosti,“ uvedl Stropnický.

TSK nyní připravuje analýzu stavu mostů, hotova by měla být do konce března. Mosty se dělí do sedmi skupin, od jedné do sedmi, kdy sedm je havarijní stav. Nyní je podle dokumentu dokončena část analýzy týkající se mostů a lávek označených třídami pět až sedm.

Problémy se stavem mostů má Praha dlouhodobě. Na začátku loňského prosince spadla lávka pro pěší mezi Císařským ostrovem a Trojou. Při nehodě byli zraněni čtyři lidé. Praha aktuálně řeší opravu Libeňského mostu, u kterého čeká, zda jej ministerstvo kultury prohlásí památkou. Ve špatném stavu je i Hlávkův a Palackého most.

Zdroj: ČTK

Dopravu v Česku komplikují už od úterý sněhové přeháňky a náledí

[quote] Intenzivní sněhové přeháňky a náledí komplikují už od úterý dopravu na silnicích v celém Česku. Největší komplikace postihly dálnici D1 na Vysočině, kde se po úterních nehodách desítek vozidel úsekem kolem 99. kilometru na Prahu projíždí stále jedním pruhem. V Libereckém kraji je znovu uzavřená pro nákladní vozy nad 3,5 tuny frekventovaná silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. Neprůjezdné byly během dneška i další silnice v jiných regionech. Velmi silně sněžit bude i ve čtvrtek, Český hydrometeorologický ústav čeká na silnicích kalamitní stav. Varuje před náledím, silným větrem a závějemi.[/quote]

Dálnice D1 se v úterý kolem 12:30 zastavila v obou směrech na 99. kilometru u Větrného Jeníkova na Jihlavsku kvůli nehodám desítek aut. Zraněno bylo deset lidí, převážně lehce. Na Brno, kde bylo havarovaných aut méně, se začalo opět jezdit za 2,5 hodiny. Směrem na Prahu ale byla D1 úplně uzavřená až do dnešních 08:00. Práci vyprošťovacích firem zdržovalo sněžení. Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla pracovníci v těchto místech ještě dokončují čištění dálnice a opravu svodidel. Zahájení provozu oběma pruhy se stále odkládá, nyní se předokládá kolem 20:00 sdělil ČTK Rýdl.

Kvůli špatným klimatickým podmínkám policie uvažuje, že omezí nejvyšší povolenou rychlost na dálnici na 80 kilometrů v hodině. Kraj doporučuje omezit cestování a dálnici se zcela vyhnout.

Problematická byla odpoledne sjízdnost i na jiných silnicích Vysočiny, například na I/38 u Želetavy a na I/34 u Pelhřimova. U Větrného Jeníkova blokují dopravu odstavené kamiony. Objízdná trasa D1 po II/602 mezi Velkým Meziříčím, Jihlavou a Pelhřimovem byla průjezdná. Kolem 145. kilometru D1 směrem na Prahu u Velkého Meziříčí pořád zdržují provoz odstavené kamiony, které opustili řidiči.

V Libereckém kraji silničáři kvůli intenzivnímu sněžení uzavřeli od včerejších 13:30 pro nákladní vozy nad 3,5 tuny silnici z Tanvaldu na Harrachov. Silnice se v posledních letech při sněžení pro nákladní dopravu s výjimkou autobusů preventivně uzavírá. K zablokování dopravy na tomto úseku stačí jediný kamion uvízlý v kopci. Na Liberecku zůstává pro auta nad 3,5 tuny uzavřena i silnice z Mníšku na Raspenavu přes Oldřichovské sedlo. Řidiči musí po silnici 13 přes Frýdlant.

V Karlovarském kraji byla kvůli nehodám neprůjezdná silnice 21 z Chebu na Plzeň u Velké Hleďsebe, havarovaná nákladní auta zablokovala i silnici 13 z Karlových Varů na Chomutov u Damic. Nákladní auta se srazila i na silnici 6 z Karlových Varů na Prahu u Bochova. Všechny komunikace se kolem 15:30 po ošetření silničáři podařilo zprůjezdnit, řekla ČTK policejní mluvčí Zuzana Týřová.

V pohraničních okresech Plzeňského kraje napadlo deset centimetrů sněhu, způsobilo to problémy zejména kamionům v kopcích. Silnice v Ústeckém kraji místy pokrylo náledí. Na horských cestách leží zbytky ujetého sněhu, ledovka je na Děčínsku i na Mostecku. Na severu Čech začal foukat silný vítr. Na silnici 15 u obce Libčeves policie odpoledne vyšetřovala nehodu dvou osobních aut, dopravu odkláněla na objízdné trasy. Na silnici 27 z Mostu na Žatec je ledovka u obce Havraň a řidiči mohou mít potíže v kopcích. Autobus havaroval u Obrnic na Mostecku. S hustým sněžením musí počítat motoristé na dálnici D8 ve směru z Ústí nad Labem k hranici s Německem. Silný nárazový vítr vane na Chomutovsku.

V Královéhradeckém kraji varovali meteorologové a silničáři před větrem, který by na horách mohl vát rychlostí až 70 kilometrů v hodině a mohl by tvořit sněhové jazyky. V Pardubickém kraji na trase ze Slatiňan přes Nasavrky do Trhové Kamenice a v okolí Hlinska se objevila místy ledovka. V Moravskoslezském kraji zůstal ráno pro kamiony uzavřen jeden z hlavních tahů na Slovensko, silnice I/56 mezi Ostravicí a Bílou na Frýdecko-Místecku. Vede kolem přehrady s pitnou vodou, takže silničáři tam nesmějí používat chemické látky.

Situace na jihočeských silnicích se po nočním sněžení zklidnila, vozovky jsou upravené a policisté evidují od rána minimum nehod.

V Jihomoravském kraji řešili policisté kvůli počasí od úterý do včerejšího rána dvě stovky nehod, při nichž se zranilo přes 20 lidí. Některé kolize zablokovaly i dálnice, ale včera ráno již byly v kraji D1 i D2 průjezdné. Kvůli počasí a nehodám, které se začaly kupit v úterý po poledni, byl na jižní Moravě kalamitní stav.

Zdroj: ČTK

Vláda ve Francii upustila od sporného projektu letiště u Nantes

[quote]Francouzská vláda definitivně upustila od výstavby mezinárodního letiště poblíž města Nantes na západě země. Kontroverzní projekt, zvažovaný už od 60. let, vzbuzoval v zemi velké emoce a měl mnoho odpůrců. Anarchisté, farmáři a ekologičtí aktivisté na protest dlouhodobě okupují oblast u obce Notre-Dame-des-Landes, kde mělo letiště vzniknout. Kabinet tam už v úterý v očekávání rozhodnutí poslal stovky policistů.[/quote]

Francouzský premiér Édouard Philippe po jednání vlády řekl, že pro stavbu letiště, které dělí národ, nenastaly vhodné podmínky.

,,Jediným bodem, v němž na národní i místní úrovni panovala shoda, byla potřeba situaci vyřešit,“ uvedl Philippe.

Půda, kde mělo letiště stát, podle něj bude využita pro zemědělství.

Předseda sdružení obcí, které výstavu podporovaly, označil rozhodnutí za špatnou zprávu pro region a ztrátu pro všechny.

,,Prezident (Emmanuel Macron) a premiér ustoupili skupince aktivistů,“ řekl.

Zastánci výstavby argumentovali tím, že region nové letiště potřebuje, aby zlepšil své ekonomické vyhlídky. Letiště s plánovanou kapacitou čtyř milionů cestujících ročně se mělo stát hlavní vstupní branou pro turisty do západní části Francie. Oponenti ale trvali na tom, že další letiště je zbytečné, neboť letiště v Nantes je vzdáleno pouhých 26 kilometrů. Někteří ekologové projekt považovali za hrozbu pro životní prostředí. Proti stavbě se v uplynulém desetiletí opakovaně konaly demonstrace, mnohdy násilné.

Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nedávno uvedl, že oblast okupuje „několik desítek, možná stovka radikálů“. Média jejich počet odhadla zhruba na 200. Jisté podle Griveauxe je, že aktivisté budou muset zónu opustit, a to případně za „úměrného použití síly“. Takový postup podle nedávného průzkumu veřejného mínění podporuje i většina Francouzů. Premiér Philippe k tomu řekl, že nelegální obyvatelé oblasti musejí do jara sami odejít, nebo budou vyhnáni.

Britský deník The Guardian ale v této souvislosti poznamenal, že aktivisté rozhodně nezamýšlejí odejít v klidu. Připomněl fiasko, kterým skončila takzvaná operace César z roku 2012, kdy se zhruba 2000 četníků pokusilo oblast vyklidit. Zraněno při tom bylo mnoho lidí.

Projekt v hodnotě 580 milionů eur byl oficiálně schválen v roce 2008. V témže roce začali oblast o rozloze asi 1600 hektarů obsazovat aktivisté.

Francouzská vláda nyní bude muset odškodnit firmu, která měla letiště stavět. Odškodné by mohlo podle francouzského tisku vyjít až na 350 milionů eur (8,9 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy do měsíce dokončí novelu silničního zákona

[quote]Ministerstvo dopravy do měsíce dokončí verzi novely silničního zákona, která bude řešit problém taxislužby. Její znění poskytne zástupcům taxi. S jejich připomínkami bude následně pracovat. ČTK to po včerejší schůzce ministerstva s taxikáři řekl mluvčí úřadu Tomáš Neřold. Novela umožní, aby legálně mohly fungovat i alternativní provozovatelé taxi typu Uber, kteří se označovali nikoliv za taxislužbu, ale za sdílenou ekonomiku. Taxikáři chtějí, aby Uber byl zakázán zcela.[/quote]

,,Zástupcům taxi jsme vysvětlili, co je obsahem novely a slíbili, že jim její znění poskytneme,“ řekl Neřold.

K nahlédnutí ji dostanou podle mluvčího i taxikáři, kteří nejsou členy speciální pracovní skupiny ministerstva, ale mají zájem o ní jednat.

V novele má být zaneseno například, že aplikace budou legální alternativou taxametru. Dopravce bude muset mít příslušné živnostenské oprávnění a evidované vozidlo, řidič pak oprávnění řidiče taxislužby. Vozidlo pro komerční přepravu bude také označeno například nálepkou.

Na včerejším jednání se podle Neřolda zástupci ministerstva s taxikáři shodli, že společnost Uber je taxislužbou a že nefunguje dle platných zákonů.

,,Vyzvali jsme již Uber, aby dodržoval zákony a aby nenahrával vzniku a rozšiřování nelegální taxislužby,“ řekl Neřold.

To, že je Uber přepravní službou potvrdil svým nedávným rozhodnutím i Soudní dvůr EU.

Podle Uberu z rozhodnutí evropského soudu nevyplývá, že Uber je taxislužbou.

,,Jak potvrdilo i nedávné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, Uber neposkytuje taxislužbu, ale jiné služby v oblasti dopravy. Proto budeme dál spolupracovat s městy, abychom našli řešení, které bude prospěšné jak pro 269.000 pražských občanů, kteří spoléhají na bezpečné svezení na jedno kliknutí, tak pro řidiče a Prahu,“ řekla ČTK mluvčí společnosti Miroslava Jozová.

Spor o podmínkách provozování Uberu v Česku vyvrcholil v minulých měsících. Začátkem loňského října taxikáři v Praze na protest proti službám typu Uber tři hodiny blokovali pomalou jízdou dopravu v okolí ruzyňského letiště. Hodinu pak troubili a jezdili kolem budovy magistrátu. Pro Uber v současné době jezdí v Praze zhruba 2000 řidičů.

Zdroj: ČTK

Cestování zdarma zvýšilo na Slovensku zájem o přepravu vlakem

[quote]Po zavedení bezplatné přepravy dětí, žáků, studentů a seniorů ve vlacích na Slovensku výrazně vzrostl počet cestujících na železnici. Do programu, který je otevřen obyvatelům také jiných zemí Evropské unie ze zmiňovaných kategorií, se ze zahraničí zapojilo nejvíce zájemců z České republiky. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl státní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). Cestování vlakem zdarma pro seniory a studenty slíbila také česká vláda premiéra Andreje Babiše.[/quote]

Přepravu zdarma ve vlacích na Slovensku pro vybrané skupiny pasažérů zavedl v listopadu 2014 předchozí jednobarevný kabinet nynějšího slovenského premiéra Roberta Fica jako jedno z opatření ze sociálního balíčku zaměřeného na zvýšení životní úrovně obyvatel. Kromě téměř všech spojů ZSSK se projekt bezplatné dopravy vztahuje i na regionální vlaky soukromého dopravce RegioJet z české skupiny Student Agency, který zajišťuje státem dotovanou přepravu osob na jihu Slovenska.

ZSSK loni podle předběžných údajů přepravila 72 milionů pasažérů, z toho asi 37 procent tvořili cestující, kteří mají nárok na bezplatnou přepravu. Ještě v roce 2013, tedy před spuštěním projektu cestování zdarma, ZSSK přepravila 44,28 milionu cestujících.

Na konci loňského roku ZSSK evidovala v systému bezplatné přepravy 1,12 milionu osob. Z toho 43.090 registrací bylo ze zahraničí, většina (36.691 zákazníků) z České republiky. Vystavení příslušného průkazu je jednou z podmínek bezplatné přepravy.

ZSSK po zavedení bezplatné přepravy zvyšovala počet spojů a měla také vypůjčené vagony a lokomotivy od Českých drah. Někteří cestující si v minulosti na sociálních sítích stěžovali na přeplněné vlaky během dopravní špičky. Slovenský státní osobní železniční dopravce loni v prosinci oznámil, že v průběhu letošního roku posílí například vlakovou dopravu v okolí slovenské metropole.

Ve spojích dálkové dopravy ZSSK uplatňuje limity na počet cestujících v rámci bezplatné přepravy.

,,Kontingenty jsou stanoveny tak, aby byla ve vlaku zachována vyváženost počtu zákazníků s nárokem na bezplatnou přepravu a platících cestujících, a to z důvodu, aby i platící klientela měla přiměřený počet míst,“ uvedl mluvčí ZSSK Tomáš Kováč.

Zájemce o cestování zdarma si musí předem nechat vystavit jízdenku na bezplatnou přepravu vlakem.

Bezplatná přeprava zmiňovaných kategorií cestujících, mezi které patří také osoby pobírající kromě jiného invalidní či sirotčí důchod, se nevztahuje na vlaky vyšší kategorie InterCity, které spojují Bratislavu s Košicemi a které ZSSK provozuje na vlastní komerční riziko.

Celkové finanční dopady projektu bezplatné přepravy podle ZSSK vyčíslit nelze. Dopravce v roce 2016 dostal dotaci 238,3 milionu eur (6,1 miliardy Kč) za výkony ve veřejném zájmu, které si objednává stát. V roce 2013 tato dotace dosáhla skoro 227 milionů eur (5,8 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK

Škoda Electric dodává do Ostravy 12 trolejbusů za 160 mil. Kč

[quote]První z 12 nízkopodlažních trolejbusů odeslala plzeňská Škoda Electric do Ostravy. Všechny vozy za více než 160 milionů korun tam budou do března. Půjde o deset „krátkých“ dvanáctimetrových vozidel Škoda 26 Tr a dvě velkokapacitní vozidla 27 Tr, řekl ČTK obchodní manažer Radek Kapr.[/quote]

,,Poslední krátké trolejbusy dodáme zákazníkovi v únoru, velkokapacitní kloubové pak v březnu,“ dodal projektový manažer Milan Norek.

Aktuální dodávka navazuje na kontrakt z roku 2015, kdy firma dodala tamnímu dopravnímu podniku 12 vozů 26 Tr a 27 Tr.

Nové trolejbusy mají výkonnou klimatizaci a vytápění a přehledný informační systém.

,,Typ Škoda 26 Tr je také vybavený trakčními bateriemi, a dopravce je tak může nasadit i na trasy, kde není trolejové vedení,“ řekl Kapr.

Vozidla typu 27 Tr mají i zařízení pro úsporu trakční energie – superkapacitory. Snazší nástup a výstup pasažérů je usnadněn tzv. kneelingem, kdy se se trolejbus nakloní až k hraně chodníku.

Firma je největším evropským výrobcem trolejbusů. Vyrobila jich už 14.500 a jezdí ve 30 zemích Evropy, Asie a v USA. Ročně společnost utrží pět až šest miliard korun. Kromě trolejbusů a elektrobusů vyrábí pohony pro elektrická vozidla, trakční motory a hybridní a vodíkové autobusy.

Zdroj: ČTK

Uber zavede v Británii povinné přestávky pro řidiče

[quote]Alternativní taxislužba Uber zavede v Británii povinné přestávky pro řidiče. Reaguje tak na kritiku ohledně nadměrné pracovní doby ze strany odborů i zákonodárců. Informuje o tom agentura Reuters. Uber nyní bojuje o udržení svých aktivit v Londýně, kde mu úřady v loňském roce odmítly prodloužit provozní licenci.[/quote]

Řidiči Uberu v Británii budou muset od příštího týdne po deseti hodinách práce absolvovat minimálně šestihodinovou přestávku. Minulý měsíc firma upozornila, že do její aplikace je déle než 40 hodin týdně přihlášena téměř třetina z jejích 50.000 řidičů v Británii, více než 60 hodin týdně je ale přihlášeno pouze necelých osm procent řidičů.

,,Ačkoli jsou řidiči do aplikace přihlášeni v průměru pouze 30 hodin týdně, chceme splnit svou povinnost a zajistit, aby neřídili unavení. Proto zasíláme řidičům pravidelná upozornění, že si mají odpočinout, a nyní zavádíme tyto nové limity,“ uvedla britská divize Uberu.

Upozornila, že v příštích několika měsících plánuje další změny ve svém fungování.

Londýnský úřad zodpovědný za dopravní systém (TfL) v září rozhodl, že Uberu neobnoví provozní licenci. Dospěl totiž k závěru, že praktiky Uberu představují bezpečnostní riziko pro veřejnost. Uber se proti rozhodnutí TfL odvolal a může v Londýně pokračovat v provozu, dokud se jeho odvolání nevyřeší.

Uber čelí po celém světě regulačním a právním překážkám kvůli odporu ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb. Byl už také nucen opustit některé země, například Maďarsko a Dánsko. S problémy se potýká i v České republice, kde proti Uberu opakovaně protestovali taxikáři.

Zdroj: ČTK

Cíle udržitelného rozvoje – nová platforma Komise se poprvé sešla

[quote]Platforma, kterou Komise založila pro účely plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje v EU, se poprvé sešla 10. ledna. V duchu nového přístupu Komise sdružuje platforma celou řadu subjektů, jež ji mají podpořit v její práci. Na podporu Komise při plnění cílů udržitelného rozvoje na celounijní úrovni, a aby přispěli svými doporučeními, se na něm sešli zástupci akademické obce, nevládních organizací, podniků, občanské společnosti, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů. Jako pozorovatelé se zúčastnili představitelé mezinárodních institucí, jako je Světová banka, OSN či evropská síť udržitelného rozvoje.[/quote]

„Udržitelnost je evropská značka a udržitelný rozvoj tvoří jádro programu Evropské komise. Abychom je mohli do svých ekonomik a společností promítnout, musíme začít od základů a využít znalostí a dovedností širokého okruhu subjektů, které se touto problematikou zabývají. V nové platformě se mohou odborníci setkávat a vyměňovat si zkušenosti. Těším se na společnou spolupráci a vytváření vize a nástrojů nezbytných k tomu, abychom v naplňování cílů udržitelného rozvoje uspěli,“ prohlásil předseda platformy a první místopředseda Komise Frans Timmermans.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, doplnil:

„Oběhové hospodářství a udržitelné financování jsou příkladem, jak může Evropa inovativním způsobem zaručit, aby její investice nejen vytvářely ekonomický růst, ale aby zároveň přinášely nové výhody občanům i naší planetě. Zkušenosti členů platformy nám v realizaci strategie pro udržitelný růst na období po roce 2020 výrazně pomohou.“

Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů 25. září 2015. Jde o komplexní společný plán, na němž Evropská unie pracuje spolu se všemi svými partnery a který se promítá do veškeré činnosti Komise. V platformě se setkává různorodá skupina odborníků z různých oborů a s různými zkušenostmi a vzniká prostor pro výměnu osvědčené praxe na místní, regionální, vnitrostátní i unijní úrovni, díky čemuž si může Komise doplnit a rozšířit své vlastní know-how.

V zájmu větší transparentnosti a aby se diskuze otevřela veřejnosti, mohou své návrhy na to, jak cíle udržitelného rozvoje úspěšně naplnit, předkládat i občané. Jejich podněty budou předány členům platformy. V neposlední řadě se bude platforma podílet na přípravě každoročního udílení ceny Komise za udržitelnost.

Členové platformy se na svém prvním jednání dohodli, že společně přispějí do diskusního dokumentu Komise o směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, který byl oznámen v pracovním programu Komise na rok 2018 a který má být letos přijat. Dokument je součástí diskuze o budoucnosti Evropy zahájené Komisí v roce 2017. Kromě toho si vytyčili priority pro budoucí diskuzi, mezi něž zahrnuli například otázku, jak cíle udržitelného rozvoje začlenit do kontextu víceletého finančního rámce, jak generovat inkluzivní a udržitelný růst či jak sledovat a vykazovat výsledky. Obecně se pak shodli na tom, že platforma by měla být Komisi nápomocná v realizaci cílů udržitelného rozvoje v evropském kontextu.

Souvislosti

Ve sdělení nazvaném „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ z 22. listopadu 2016 Komise oznámila, že vytvoří platformu, jejímž úkolem bude podílet se na výměně osvědčených postupů a následných opatřeních týkajících se cílů udržitelného rozvoje a kterou povede první místopředseda Timmermans.

Rozhodnutí o vytvoření platformy přijala Komise 22. května 2017 a v týž den zveřejnila výzvu k podávání přihlášek, na niž odpovědělo přes 160 zájemců. Z nich bylo vybráno a jmenováno 30 členů, tak aby byly v platformě vyváženě zastoupeny všechny zainteresované subjekty, včetně nevládních organizací, podniků, občanské společnosti, akademické obce i zástupců ekonomického, sociálního i environmentálního sektoru, a zároveň vnitřní i vnější rozměr cílů udržitelného rozvoje.

Všech 17 cílů udržitelného rozvoje a s nimi souvisejících 169 dílčích cílů má globální charakter, jsouuniverzálně platné a vzájemně propojené. Za jejich dosažení odpovídají společně všechny země, rozvinuté i rozvojové.

V reakci na Agendu 2030 se EU rozhodla zaměřit na dvě oblasti činnosti. Tou první je začlenit cíle udržitelného rozvoje do evropského politického rámce a stávajících priorit Komise; tou druhou diskuze o dlouhodobější vizi a zaměření odvětvových politik po roce 2020.

Komise vítá dohodu o klíčových právních předpisech pro řešení klimatických změn

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropský parlament a Rada dospěly k prozatímní dohodě o klíčovém legislativním návrhu pro provádění cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030–o účetnictví emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Jsou součástí politiky EU zaměřené na přechod Evropy k moderní a čisté ekonomice.[/quote]

Robustní rámec pro klimatickou politiku je klíčovým prvkem energetické unie EU a úspěšným přechodem k moderní a čisté ekonomice. Jedná se o nezbytný posun, který bude vyžadovat příspěvek všech sektorů hospodářství. Pobídky pro využívání půdy a lesnictví šetrné ke klimatu zajišťují trvalý růst a udržitelnou produktivitu venkovských komunit, které poskytují důležité služby a ekonomický prospěch. Trvale udržitelně řízený sektor využívání půdy může dodávat obnovitelné zdroje energie a materiály a zajistit, aby EU zůstala na těchto trzích jedničkou na světovém trhu.

Místopředseda Energetické unie Maroš Šefčovič řekl:

,,Dnes je další milník pro Evropskou unii v jejím úsilí splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody. Dohoda uznávající úlohu půdy a lesů při zmírňování změny klimatu je na cestě k cílům EU.  Klimatické akce musí překonat změnu klimatu a opět vytváříme pozitivní precedens, který mohou následovat i jiní z Evropy. „

Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete dodal:

,,Po dlouhých a složitých jednáních jsme nalezli dohodu o zahrnutí emisí a odstraňování zneužívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesů do našeho kolektivního úsilí o dosažení cílů do roku 2030 a v souladu s naším závazkem v rámci Pařížské dohody je dalším příkladem odhodlání Evropy přeměnit pařížskou dohodu na skutečnost prostřednictvím konkrétních politik a opatření. „

Souvislosti

Využívání půdy a lesnictví zahrnují využívání půdy, stromů, rostlin, biomasy a dřeva a má jedinečnou pozici, která přispívá k výrazné politice v oblasti klimatu. Je to proto, že odvětví vydává skleníkové plyny, ale může také sloužit k odstranění CO z atmosféry. Lesy EU absorbují každý rok téměř 10 % celkových emisí skleníkových plynů v EU.

Nařízení o využívání půdy, změnách využívání půdy a lesnictví bude zahrnovat emise skleníkových plynů a snižování emisí souvisejících s zemědělskou půdou a lesnictvím do klimatického rámce EU od roku 2021. Nová pravidla posílí úlohu půdy a lesů při záchytu uhlíku a povzbudí jejich produktivní a udržitelné využívání, posílení bio-založené ekonomiky a inteligentního zemědělství.

Při nástupu do úřadu určila Junckerova komise za jednu ze svých priorit potřebu „odolné energetické unie se zaměřením na budoucí politiku změny klimatu“. Jak bylo oznámeno ve sdělení z března 2016 „Cesta z Paříže: posuzování dopadů Pařížské dohody“, Komise se zavázala přeměnit závazky Evropské unie na konkrétní politické kroky a právní nástroje, které provádějí rámec pro energetiku a klima v roce 2030.

Na zasedání Evropské rady v říjnu 2014 byl přijat rámec pro klima a energetiku EU v roce 2030. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Toho bude dosaženo snížením emisí sektoru ETS o 43 % a emisí odvětví mimo ETS o 30 % ve srovnání s výchozí úrovní roku 2005.

Návrh LULUCF (pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví) předložila Komise dne 20. července 2016 jako součást balíčku „Přechod Evropy k nízkouhlíkovému hospodářství“. Stanovila jasné a spravedlivé zásady pro členské státy, aby se připravily na budoucnost a udržovaly konkurenceschopnost Evropy. To je nedílnou součástí Energetické unie a politiky zaměřené na budoucnost klimatu.

Emise skleníkových plynů a jejich odstranění z využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví v rámci klimatu a energetiky v roce 2030, které pokrývají období 2021-2030, nebyly do úsilí EU bojovat proti emisím skleníkových plynů dříve zahrnuty.

V průběhu července 2016 navrhla Komise také závazná snížení emisí skleníkových plynů pro členské státy na období 2021-2030 (nařízení o sdílení úsilí). Reforma systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) pro období 2021-2030 byla navržena v červenci 2015 a již byla politicky schválena spoluzákonodárci.

-Hlavní výsledky:

– účetní pravidla pro měření emisí a odstranění uhlíku z pastvin, pastvin, lesů, lesů, zalesněných a odlesněných pozemků a mokřadů, včetně případných aktualizací, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou;

– Základní závazek každého členského státu splnit pravidlo „bez inkasa“ tím, že zajistí, že množství uhlíku absorbovaného v odvětví LULUCF bude pro každé pětileté období v souladu (2021-25, 2026-30) alespoň v souladu s účetními pravidly;

– Nařízení nestanoví a neukládá povinnosti pro soukromé subjekty, včetně zemědělců a lesníků;
– Vyvážený balíček s pružnostmi, který se vyrovná s velkým rozsahem národních poměrů. Nejvíce pozoruhodně Parlament a Rada zavedly flexibilitu v oblasti účetnictví lesů pro členské státy, které představují významný zachytávač uhlíku. Aby bylo zajištěno, že je zachována celistvost sektoru mimo ETS, který se týká minimálně 30 % snížení emisí, tento mechanismus pružnosti „řízené lesní půdy“ se aktivuje pouze tehdy, pokud EU společně splní pravidlo „bez inkasa“.

Další kroky

Předběžná dohoda (dosažená v „třístranných jednáních mezi Parlamentem, Radou a Komisí) musí být nyní formálně schválena Evropským parlamentem a Radou ministrů. Po schválení bude nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 20 dnů později.
Více:
– rámec pro klima a energetiku EU 2030

-energetická unie

Logistický kalendář