Neděle, 16 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1028

Tři dokumenty k migraci a vizové politice

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Migrační situace v EU a jejích sousedství zůstává relativně stabilní, avšak nedávný vývoj vyžaduje obezřetnost a neustálé úsilí a koordinaci od všech. Zatímco na trase středního Středomoří došlo k ustálenému poklesu, zaznamenali jsme určité zrychlení na řecko-tureckém pozemním území, ale také zvýšené pohyby podél pobřežní cesty na západním Balkáně a některé vrcholy příjezdu do západního Středomoří.[/quote]

Evropská unie pokračovala ve své práci na všech frontách:

– chránit vnější hranice Evropy;

– posílit spolupráci s mezinárodními partnery;

– poskytovat mezinárodní ochranu uprchlíkům; a

– zachránit životy na nebezpečných migračních trasách.

Dnešní situace ukazuje, že:

  • naše pokračující úsilí má rozdíly;
  • naše práce není hotová a potřebujeme úsilí posílit; a
  • že musíme pracovat na strukturálních a dlouhodobých řešeních.

Pokud jde o ochranu hranic, rád říkám, že na zemi je nasazeno více než 1 350 z 1500 odborníků, kteří pomáhají národním pohraničním strážím. Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura rovněž podpořila rostoucí počet operací vracející se. Členské státy však stále potřebují lépe využívat nového a rozšířeného mandátu agentury k návratům. Členské státy musí přijmout opatření k reálnému provádění více rozhodnutí o navracení.

Vyzývám také členské státy, aby naléhavě zaplňovaly trhliny v operační činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže na vnějších hranicích EU. Bude např. důležité poskytnout potřebnou podporu na řecko-turecké hranici, kde je Evropská pohraniční a pobřežní stráž připravena pomoci ještě více v případě potřeby.

Dnes také navrhujeme revidovat a posílit náš vízový informační systém, který rovněž přispěje k:
– silnější vnější hranici;

– větší bezpečnosti;

– a plynulým proudům migrace.

Navrhujeme automatické kontroly, s nimž mohou vízové ​​orgány a pohraniční stráže prohledávat všechny příslušné databáze jediným vyhledáváním a získat informace, které potřebují k výkonu své práce a zabránit vstupu těch, kteří představují hrozbu. Chceme aktualizovat vízový informační systém, aby si členské státy mohly vyměňovat informace o držitelích dlouhodobých víz a povolení k pobytu a zavést bezpečnostní kontroly těchto osob.

Pohraniční stráže budou moci rychle určit, zda je platné vízum na dlouhodobý pobyt nebo povolení k pobytu, zda je osoba, která dokument předkládá, skutečně oprávněným držitelem a zda tato osoba představuje hrozbu pro vnitřní bezpečnost členských států. To usnadní hraniční kontroly snadnější, rychlejší a bezpečnější a současně posílí bezpečnost Schengenského prostoru.

Jsem rád, že Evropská unie nadále udržuje své hodnoty a poskytuje ochranu potřebným v Evropě i na migračních trasách. V rámci našeho nového programu přesídlení se 20 členských států zavázalo k více než 50 000 míst přesídlení, což je největší kolektivní závazek EU a jejích členských států v oblasti přesídlení. Vyzývám členské státy, aby do října letošního roku splnily alespoň polovinu těchto slibů a ty, které se dosud neodhodlaly, aby tak naléhavě učinily.

S potěšením oznamuji, že bylo z Libye do Nigeru nyní odsunuto 1 052 osob prostřednictvím nouzového tranzitního mechanismu pro další přesídlení do Evropy. Doporučení UNHCR by měla být urychlena, aby se mohly uskutečnit sliby a aby osoby, které byly evakuovány z Libye, mohly co nejrychleji přesídlit do přijímajících členských států. V této souvislosti je naše pokračující spolupráce s několika třetími zeměmi zásadní a musí pokračovat.

Nedávno jsme uzavřeli dohody s několika partnerskými zeměmi o opatřeních pro návrat a zpětné převzetí. Prohlášení EU-Turecko i nadále hraje důležitou úlohu při snižování nepravidelných a nebezpečných přechodů. Mobilizace druhé tranše ve výši 3 miliardy EUR nyní probíhá a měla by být provedena rychle.

Na podporu pokračujících snah o zapojení partnerských zemí a efektivnější řízení migrace dnes navrhujeme také revizi právních předpisů o styčných důstojníků pro přistěhovalectví a vytvoření skutečné evropské sítě kontaktních důstojníků pro přistěhovalectví. Tito důstojníci mají jedinečné provozní znalosti a znalosti z první ruky, které jsou nesmírně důležité v:

– předcházení a potírání nelegální migrace,

– usnadnění návratu nelegálních migrantů a

– řízení legální migrace.

Nová síť posílí koordinaci a posílí podporu pro svou práci v zahraničí.
Pokrok, který jsme dosud dosáhli na všech stranách, zdůrazňuje význam našeho komplexního a společného přístupu – a potřebu pokračovat. Společně budujeme stabilní a dlouhodobou odpověď na výzvy migrace dnes i v budoucnu. Reforma našeho společného evropského azylového systému je zásadní součástí tohoto přístupu a doufám, že evropští vůdci tuto důležitost uznají a v červnu budou moci najít dohodu.
Evropská agenda pro migraci: Křehká situace není důvodem k uspokojivosti

Komise předložila 16. května zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské agendy pro migraci a plánu Komise z prosince 2017 a stanoví další klíčová opatření, která mají být přijata. I když společné úsilí EU vykazuje výsledky, situace zůstává křehká kvůli přetrvávajícímu migračnímu tlaku; o tom svědčí nově vzrůstající vstupy na východním a západním Středomořím. To vyžaduje, aby EU jako celek projevovala potřebnou ostražitost a připravenost reagovat na sezónní špičky nebo posuny tlaku od jedné trasy druhé. Dnešní zpráva určuje, kde je třeba posílit současnou reakci: zaplnění přetrvávajících mezer v aktivitách pro Evropskou hraniční a pobřežní stráž; zlepšení výnosů; posílení přesídlení; a lepší ochranu migrantů na trasách.
První místopředseda Frans Timmermans uvedl: „Tato zpráva potvrzuje, že migraci lze komplexně řídit migraci pouze prostřednictvím vzájemně se posilujících akcí založených na odpovědnosti a solidaritě. Reformovaný společný evropský azylový systém je jeho ústřední součástí a spolu s dlouhodobým rozpočtem EU bude EU připravena vypořádat se s každou budoucí migrační krizí. Taková reforma nemůže čekat a doufám, že Evropská rada bude moci v červnu dosáhnout dohody.“ (Komisař Dimitris Avramopoulos viz první část).

Vstupy Začátek formuláře

po třech hlavních trasách

Během prvních měsíců roku 2018 pokračovala sestupná tendence roku 2017 ve střední části Středozemního moře; příjem byl zhruba o 77 % nižší než ve stejném období v roce 2017. Zatímco je ještě drasticky nižší než před prohlášením EU-Turecko, příjezdy z Turecka zaznamenaly ale od března 2018 výrazný nárůst jak na řeckých ostrovech (9 349 od začátku roku 2018), tak i přes pozemní hranice (6 108 dosud v roce 2018 – devětkrát více než ve stejném období v roce 2017). Zatímco situace se celkově stabilizovala podél trasy západního Balkánu, během posledních měsíců byly zaznamenány zvýšené pohyby přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu.

Vstup po trase západního Středomoří nadále vykazoval vzestupný trend s přibližně 6 623 vstupy ve Španělsku od ledna 2018 (o 22 % vyšší než v prvních měsících roku 2017).

Řízení vnějších hranic EU

Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura v současné době podporuje národní pohraniční stráže přibližně 1 350 vyslanými odborníky na všech migračních trasách. Vzhledem k zvýšenému migračnímu tlaku je Evropská pohraniční a pobřežní stráž připravena posílit svou přítomnost na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem. Agentura také nabídla, že ztrojnásobí své operační nasazení na řeckých pozemních hranicích s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Dále se pokročilo v práci na uzavření dohod se zeměmi západního Balkánu, které umožní Evropské hraniční a pobřežní stráži v případě potřeby přímo pomáhat při správě svých hranic.

Přetrvávající však významné nedostatky v personálu a vybavení pro Evropskou hraniční a pobřežní strážní agenturu do té míry, že lze splnit méně než polovinu současných provozních potřeb. Členské státy musí naléhavě zintenzívnit své nasazení, pokud má agentura pokračovat v probíhajících operacích nebo je schopna zapojit se do nových operací. Návrh Komise na další dlouhodobý rozpočet výrazně posílí prostředky určené na správu vnějších hranic, včetně dodatečných zdrojů na posílení evropské hraniční a pobřežní stráže s předpokládaným stálým sborem ve výši 10 000 osob.

Ochrana migrantů po trase

EU pokračuje v práci na řešení hlavních příčin migrace a zároveň chrání migranty na trase a nabízí alternativy k nelegální migraci:

  • dobrovolný návrat z Libye: Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s podporou EU pomohla více než 6 185 lidem, kteří se dobrovolně vrátili z Libye domů jen v roce 2018. Pracovní skupina AU, EU a OSN i nadále spolupracuje s libyjskými orgány na zastavení systematického zadržování migrantů včetně dětí. Letos v tomto roce bylo díky tomuto úsilí propuštěno více než 1 000 zadržených uprchlíkůí.
  • Nouzové evakuace: 1 112 osob bylo evakuováno z Libye do Nigeru prostřednictvím nouzového tranzitního mechanismu pro další přesídlení do Evropy. 108 z nich bylo již přesídleno do Francie, Švédska a Švýcarska. Doporučení UNHCR by nyní měla být urychlena, aby se urychlily přesuny do členských států EU. EU podporuje toto úsilí 20 miliony EUR.
  • Boj proti pašování migrantů a sítím pro obchodování s lidmi: Spolupráce se zlepšuje s partnery v regionu Sahel v souladu s prohlášením přijatým v březnu v Niamey.
  • Řešení základních příčin: Trustový fond EU pro Afriku se osvědčil pomocí 147 programů v celkové ceně 2,59 miliardy EUR a financoval klíčové iniciativy, jako je dobrovolný návrat z Libye. Značná mezera v oblasti financování ve výši přibližně 1,2 miliardy EUR však ohrožuje toto úsilí, pokud nebude EU a členské státy společně řešeno.

Komise také navrhuje revizi právních předpisů o styčných důstojníků pro přistěhovalectví, které členské státy EU používají pro nečlenské země EU, aby napomohly zintenzivnění evropské dimenze koordinace s klíčovými partnery.

Podmínky v Řecku

Podmínky v Řecku zůstávají vážným problémem s velkým tlakem na ostrovy a pomalým tempem azylových postupů, které brání návratu do Turecka. Komise vyzvala Řecko ke zlepšení podmínek na ostrovech s podporou EU; naléhavě urychlit tempo přesídlení; a dokončit nouzový plán  zvýšení příjmu.

Návrat a zpětné převzetí

Je zapotřebí větší práce, aby se zvýšil návrat těch migrantů, kteří nemají právo zůstat v EU; v  roce 2017 se uskutečnilo pouze 36,6 % příkazů k návratu. Evropská pohraniční a pobřežní strážní agentura pomohla uspořádat v roce 2018 111 operací vrácení, ale členské státy by měly mnohem více využívat posílený mandát agentury na návrat. Významný pokrok se dosáhl při zlepšování spolupráce v oblasti návratu se zeměmi původu s několika praktickými opatřeními uzavřenými v posledních měsících a dalšími probíhajícími jednáními. Aby se dále zlepšilo sledování výnosů a dalších relevantních migračních statistik, Komise dnes také navrhuje zvýšit počet publikací údajů Eurostatu.

Znovuosídlení

V rámci nového programu Komise pro znovuusídlování 20 členských států slíbilo více než 50 000 míst, z nichž již bylo uskutečněno 4 522 převodů. Komise vyzývá členské státy, aby do října 2018 uskutečnily 50 % slíbených přesídlení.

Další kroky

S cílem podpořit komplexní přístup EU v oblasti migrace a zajistit, aby Evropa byla připravena řešit každou budoucí krizi, by členské státy měly nyní:

  • Doplnit mezery v pohraniční a pobřežní stráži a zařízení pro ni;
  • Vyrovnat mezery ve výši 1,2 miliardy EUR ve financování svěřeneckého fondu EU pro Afriku.
    • Zlepšit podmínky v Řecku a urychlit návrat do Turecka;
  • Výrazně zrychluje návrat a využívá mandátu Evropské hranice a pobřežní stráže na pomoc při návratu;
    • Urychlit úsilí o znovu usídlení v rámci nového režimu pro prioritní země, zejména pokud jde o mechanismus pro mimořádný tranzit v Nigeru, jakož i prohlášení EU-Turecko;
  • Rychle dosáhnout dohody o reformě společného evropského azylového systému s cílem zajistit, aby EU byla připravena řešit případné budoucí krize.

Souvislosti

Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla prostřednictvím evropské agendy pro migraci rozsáhlou strategii k řešení okamžitých výzev souvisejících s probíhající krizí i k tomu, aby EU vybavila nástroji pro lepší řízení migrace ve střednědobém a střednědobém horizontu v oblasti nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace. Dnešní sdělení uvádí vývoj od března roku 2018 a uvádí zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské agendy pro migraci a politické plány Komise ke komplexní migrační dohodě

Vízová politika EU: Komise modernizuje Vízový informační systém za účelem lepšího zabezpečení vnějších hranic EU

Komise navrhuje zdokonalení Vízového informačního systému (VIS), databáze obsahující informace o osobách, které žádají o schengenská víza, aby bylo možné lépe reagovat na měnící se výzvy spojené s bezpečností a migrací a zlepšit správu vnějších hranic EU.

Navrhované změny umožní provádět důkladnější prověřování žadatelů o víza, odstranit nedostatky v přístupu k informacím v oblasti bezpečnosti pomocí lepší výměny informací mezi členskými státy a zajistit plnou interoperabilitu s jinými unijními databázemi. (obsah úvodu komisaře Avramopoulose v první části)

Vízový informační systém (VIS) je databáze EU, která spojuje příslušníky pohraniční stráže na vnějších hranicích EU s konzuláty členských států po celém světě. Poskytuje orgánům vydávajícím víza klíčové informace o žadatelích o krátkodobá schengenská víza a zároveň umožňuje příslušníkům pohraniční stráže odhalovat cestující, kteří mohou představovat bezpečnostní riziko. Dnešní návrh rozšiřuje rozsah VIS – a to zejména přidáním dlouhodobých víz a povolení k pobytu do systému – při plném dodržování pravidel pro ochranu údajů a s cílem zajistit, aby tyto orgány měly nezbytné informace v okamžiku, kdy je potřebují. Návrh je druhým krokem reformy společné vízové politiky EU a navazuje na změny vízového kodexu, které Komise předložila v březnu 2018.

Posílení bezpečnosti a odstranění nedostatků v přístupu k informacím

Navrhovaná modernizace databáze VIS posílí vnitřní bezpečnost a zlepší správu hranic pomocí těchto opatření:

  • Posílené bezpečnostní kontroly všech databází: všechny žádosti o víza zaznamenaná ve VIS nyní budou automaticky – prostřednictvím jednotného vyhledávacího portálu – porovnávány se všemi ostatními informačními systémy EU pro oblast bezpečnosti a migrace; mezi ně patří nově zřízený Systém vstupu/výstupu (EES), Schengenský informační systém (SIS) a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Díky této povinné křížové kontrole budou odhaleni žadatelé s vícenásobnými identitami, jakož i osoby představující riziko z hlediska bezpečnosti nebo nelegální migrace.
  • Lepší výměna údajů a informací: v současné době nejsou na úrovni EU zaznamenávány žádné informace týkající se dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Navrhovaná modernizace rozšíří rozsah VIS tak, aby zahrnoval i tyto informace. Příslušníci pohraniční stráže tak budou moci rychle zjistit, zda dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu používané k překročení vnějších hranic schengenského prostoru jsou platná a nacházejí se v rukou jejich zákonného držitele. Tím se odstraní významná bezpečnostní mezera.
  • Účinnější postupy navracení: od této chvíle budou do databáze VIS zahrnuty také kopie cestovních dokladů žadatelů o víza. Toto opatření, společně s povolením přístupu do VIS pro personál Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž usnadní identifikaci a zpětné přebírání nelegálních migrantů bez dokladů, a tím zvýší účinnost návratové politiky EU.
  • Posílená kapacita pro stíhání a prevenci trestné činnosti: do VIS budou mít nyní – pro účely prevence, odhalování či vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů – strukturovanější přístup orgánů pro vymáhání práva a Europol, a to za přísných podmínek a při plném respektování pravidel EU pro ochranu údajů. Orgány pro vymáhání práva získají přístup do VIS také pro účely vyhledávání či identifikace pohřešovaných nebo unesených osob a obětí obchodování s lidmi.

Další kroky

EU-LISA bude agentura EU odpovědná za rozvoj a správu modernizované databáze VIS. Posledním prvkem reformy vízové politiky EU v oblasti víz je výzva Komise určená Evropskému parlamentu a Radě, aby co nejrychleji dokončily svůj legislativní proces, odstranily tím jakékoli zbývající informační nedostatky a usnadnily cestování návštěvníkům, kteří do EU přijedou z legitimního důvodu.

Souvislosti

Společná vízová politika EU usnadňuje cestování do EU pro turistické a obchodní účely, což podporuje ekonomiku a růst EU, mezikulturní spojitosti a dialog. Jen v roce 2016 bylo vydáno téměř 14 milionů krátkodobých schengenských víz (viz nejnovější statistiky z schengenských víz).

Od roku 2010, kdy vstoupil vízový kodex v platnost, se prostředí vízové politiky zásadně změnilo. V posledních letech EU čelí novým migračním a bezpečnostním výzvám. V září 2017 Komise oznámila, že předloží návrhy na modernizaci společné vízové politiky EU. Komise ve svém pracovním programu na rok 2018 potvrdila, že navrhne revizi vízového kodexu. V březnu 2018 tento svůj závazek splnila.

Zároveň EU modernizuje své informační systémy pro bezpečnost a správu hranic, aby se odstranily informační nedostatky a byla posílena vnitřní bezpečnost. V návaznosti na závěry Evropské rady z června 2017 Komise předložila v prosinci 2017 návrh směřující k účinnější a inteligentnější součinnosti informačních systémů EU. Dnešní návrh modernizuje VIS a stanoví základy, aby se tento systém stal plně interoperabilním s ostatními databázemi EU pro správu hranic a řízení migrace.

EK stanovila první emisní limity pro těžké nákladní automobily

Od
Michaela Drábková
-

[quote] Emise oxidu uhličitého (CO2) z nových velkých nákladních aut se do roku 2030 musejí v porovnání s rokem 2019 snížit alespoň o 30 procent. Vyplývá to nových standardů Evropské komise (EK), které jsou souhrnně označovány jako balíček mobility a které komise představila. Návrh ještě musejí schválit vlády členských zemí Evropské unie a Evropský parlament.[/quote]

Na rozdíl od USA, Kanady, Číny a Japonska EU v současné době nemá žádné limity na objem oxidu uhličitého, který vypouštějí těžké nákladní automobily. Ty se na celkových emisích silniční dopravy podílejí zhruba čtvrtinou.

Komise navrhuje, aby se k limitu pro snížení emisí CO2 dospělo ve dvou krocích: do roku 2025 by emise měly klesnout o 15 procent a během dalších pěti let o dalších 15 procent. Celkové emise silniční dopravy chce Evropská unie snížit do roku 2030 minimálně o 40 procent v porovnání s rokem 1990, připomněla agentura Reuters.

,,K naplnění našich závazků vůči pařížské klimatické dohodě musejí přispět všechna odvětví. Proto jsme poprvé navrhli standardy EU pro zvýšení účinnosti paliva a snížení emisí z nových těžkých užitkových vozidel,“ prohlásil komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete.

Navrhované limity pravděpodobně přinesou zklamání ekologům i některým zemím EU, které požadovaly do roku 2025 snížit emise nejméně o 24 procent a do roku 2030 o 34 až 45 procent.

Komise předpokládá, že díky jejímu návrhu se emise CO2 sníží v letech 2020 až 2030 zhruba o 54 milionů tun.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), které reprezentuje zájmy sedmi předních producentů těžkých nákladních vozů, zavedení norem CO2 pro nákladní automobily akceptuje. Požaduje ale, aby byl zohledněn význam a složitost trhu.

ACEA se domnívá, že EK stanovila příliš vysoké cíle, které neberou v úvahu specifika trhu nákladních automobilů. Vzhledem k tomu, že vývoj těžkých nákladních automobilů, které přijdou do prodeje v roce 2025, už začal, je limit 15 procent příliš přísný s ohledem na tak krátký časový horizont, uvádí organizace.

,,Zdá se, že Evropská komise jednoduše vzala přesné hladiny snížení emisí CO2, které navrhuje pro osobní a užitkové vozy, a přímo je aplikovala na těžká nákladní vozidla, aniž by plně uznala zásadní rozdíly mezi těmito segmenty,“ uvedl generální tajemník ACEA Erik Jonnaert. Navíc požadavek snížit emise o 15 procent do roku 2025 a o dalších 15 procent do roku 2030 nezohledňuje reálný technologický vývoj, který vyžaduje čas, uvádí se v prohlášení ACEA.

Evropský automobilový průmysl tento měsíc loboval za 16procentní snížení emisí CO2 v letech 2019 až 2030, přičemž v roce 2025 by měl být přechodný cíl ve výši sedmi procent, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Soukromí železniční dopravci podali nabídky na dálkové tratě

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Soukromí železniční dopravci Arriva, Leo Express a RegioJet podali nabídky na provoz dálkových linek, které stát dosud objednával výhradně u Českých drah. Stát by podle nich mohl ušetřit stovky milionů korun ze současných nákladů. Dopravci to uvedli v tiskových zprávách. Ministerstvo dopravy poskytlo Českým drahám v roce 2016 na provoz dálkových tratí zhruba 4,5 miliardy korun. Další dotace na provoz vlaků poskytuje stát v rámci samostatných smluv a krajům.[/quote]

Nabídky dopravců jsou zatím na přechodné období do doby, než stát vybere podle harmonogramu schváleného vládou dopravce na dálkové linky ve veřejných soutěžích.

,,I když se jedná o přechodnou smlouvu, neměl by stát objednávat provoz těchto linek ze setrvačnosti u stále stejného dopravce, pokud někdo jiný nabízí lepší podmínky,“ uvedl obchodní ředitel Arrivy Jiří Nálevka.

RegioJet, Leo Express a Arriva tak reagovali na výzvu ministerstva dopravy zveřejněnou před rokem v evropském věstníku veřejných zakázek. Současná desetiletá smlouva mezi ministerstvem dopravy a Českými drahami na provozování dálkových a mezinárodních spojů skončí v prosinci 2019. Ministerstvo dosud nepředstavilo harmonogram dalšího postupu při objednávce dálkových tratí. Podle dopravců je však nutné, aby ministerstvo zadalo nové linky dopravcům nejpozději do podzimu letošního roku, jinak podle nich hrozí zastavení otevírání železničního trhu, protože soukromí dopravci nebudou mít na rozdíl od Českých drah dostatek času připravit jednotlivé linky.

Podle dopravců jsou jejich nabídky mnohem výhodnější oproti cenám, za které v současnosti jezdí České dráhy. Vyzvali proto ministerstvo, aby urychleně jednalo a rozhodovalo hospodárně.

,,Nemá logiku, aby si stát kupoval dražší službu, když dostává nabídku ve stejné či lepší kvalitě za nižší cenu,“ řekl k tomu Nálevka.

Podle mluvčího Leo Expressu Emila Sedlaříka povede větší konkurence na železnici i k významnému zvýšení kvality poskytovaných služeb cestujícím. To podle něj potvrzuje i nepřetržitý růst cestujících na železnici po vstupu komerčních dopravců. S tím souhlasí i provozní ředitel RegioJetu Jiří Schmidt. Ten poznamenal, že v rozmezí let 2010 až 2016 se zájem o cestování na železnici v Česku zvýšil o 34 procent.

,,To se nepodařilo žádné jiné zemi v EU za posledních 25 let,“ dodal Schmidt.

Stát bude vybírat dopravce na všechny tuzemské dálkové linky s výjimkou nejvytíženější trati Praha – Ostrava. Ta je jedinou plně otevřenou tratí bez státní regulace. Po vstupu soukromých dopravců na tu trať se prudce zvýšil počet cestujících. Zatímco v roce 2010 byl přepravily vlaky na této trati zhruba 452 tisíc cestujících v jednom směru, v současnosti je to o více než 150 procent.

Na trati působí všichni tři komerční dopravci. Zatímco RegioJet a Leo Express jezdí z Prahy do Ostravy a dále na východ, Arriva jezdí z Prahy do Olomouce a následně pokračuje na Slovensko. Regiojet působí také na trati Praha – Brno, Leo Express zase zajíždí z Prahy do Starého Města u Uherského Hradiště a Arriva nabízí spěšné vlaky mezi Prahou a Benešovem u Prahy.

Zdroj: ČTK

Od roku 2019 bude předsedou představenstva Wolfram Senger-Weiss

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Wolfgang Niessner (63) stojí v čele mezinárodního logistického koncernu Gebrüder Weiss od roku 2005. Jeho významnými úspěchy korunovaná profesní dráha na konci roku skončí – alespoň co se operativního řízení týče. Jak oznámila dozorčí rada společnosti, Wolfgang Niessner odchází 31. 12. 2018 plánovaně do penze.[/quote]

„Wolfgang Niessner posunul společnost Gebrüder Weiss ve všech ohledech dále“, říká Caspar Einem, předseda dozorčí rady Gebrüder Weiss.

„Jeho éra se vyznačuje důslednou profesionalizací a inteligentní expanzí.“

Pod jeho vedením se společnost, jejíž kořeny sahají až do 15. století, rozrostla v mnoha odvětvích téměř dvojnásobně. V roce 2004 činil obrat společnosti Gebrüder Weiss 700 milionů euro, dnes je to 1,55 miliard. Počet poboček se zvýšil ze 102 na 150. Počet zaměstnanců vzrostl z téměř 3 500 na více než 7 000.

„Wolfgang Niessner se ukázal být zcela důstojným nástupcem Heidi a Paula Senger-Weissových a svému nástupci předává naprosto zdravou firmu, která se po celém světě prezentuje jako kvalitní poskytovatel služeb v mnoha odvětvích logistiky. Se svým portfoliem služeb a výrazným týmovým duchem je dobře připravená na budoucí rozvoj. Za tuto skvělou práci patří Wolfgangu Niessnerovi nejvyšší uznání dozorčí rady a všech zaměstnankyň a zaměstnanců společnosti“, říká Caspar Einem.

Wolfgang Niessner složí svou funkci předsedy představenstva a člena představenstva odpovědného za divizi pozemní přepravy na konci roku. Předpokládá se, že v nadcházejícím roce Wolfgang Niessner posílí dozorčí radu Gebrüder Weiss a zůstane tak i nadále ve společnosti činný.

Novým předsedou představenstva bude Wolfram Senger-Weiss

Nástupcem Wolfganga Niessnera na pozici předsedy představenstva nebude nikdo neznámý: Od ledna 2019 ponese hlavní odpovědnost za osudy mezinárodního logistického koncernu Wolfram Senger-Weiss. Také Wolfram Senger-Weiss je už od roku 2005 členem představenstva Gebrüder Weiss a je odpovědný za rezort financí, právní oddělení, nákup, správu nemovitostí, HSEQ, interní revize a M&A.

„Wolfram Senger-Weiss se po celou éru Niessnera podílel na všech podstatných strategických iniciativách společnosti. Jsme přesvědčeni, že pan Senger-Weiss úspěšně provede firmu všemi úskalími naší doby a zajistí pro GW stálou pozici mezi celosvětově významnými poskytovateli logistických služeb“, tolik Caspar Einem.

Wolfram Senger-Weiss je od roku 2012 prezidentem rakouského centrálního svazu Spedice & Logistika a v této funkci je také odpovědný za rakouskou logistickou pobočku. Tento rodák z Vorarlberska žije ve Vídni a pravidelně pendluje mezi centrálou Gebrüder Weiss v Lauterachu ve Vorarlbersku a pobočkou ve Vídni. Wolframu Senger-Weissovi je 47 let, je ženatý a má tři děti.

Odchodem Wolfganga Niessnera dojde ke změně také u pozice člena představenstva pro pozemní přepravu. Členem představenstva pro toto odvětví se stane Jürgen Bauer (48), dlouholetý regionální vedoucí GW východ. Peter Kloiber bude jako doposud odpovědný kromě KEP a New Business také za ústřední odvětví IT služby, personální rozvoj, Brand management a komunikace, logistika a výzkum a vývoj. Heinz Senger-Weiss bude odpovědný za odvětví Air & Sea, distribuce a clo.

„Dozorčí rada je s vývojem společnosti celkově velmi spokojená“, říká Caspar Einem.

„Těší nás tedy, že od nadcházejícího roku budou v představenstvu i nadále čtyři osvědčení manažeři, kteří v minulých letech výrazně přispěli k úspěchu společnosti a dávno prokázali, že je pro ně důležité zachovat specifickou pracovní atmosféru, kterou mnozí označují jako Orange Family.“

Tímto oznámením o změně ve vrcholovém managementu chce společnost s dostatečným předstihem informovat své zaměstnance, zákazníky a partery o změnách v představenstvu. Wolfram Senger-Weiss a Jürgen Bauer se ke svým novým pozicím vyjádří až na začátku roku 2019.

Schůzka vedoucích představitelů EU v Sofii

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Deset dnů před vstupem obecného nařízení o ochraně osobních údajů v platnost 15. května 2018 Evropská komise předkládá soubor konkrétních opatření, která mohou evropští lídři přijmout, aby chránili soukromí občanů a aby se do konce roku 2018 stal digitální jednotný trh EU realitou. Sdělení z 15.5. je příspěvkem Komise k neformálním diskusím, které vedoucí představitelé EU povedou v Sofii.[/quote]

Komise se domnívá, že je v zájmu všech členských států řídit digitální přeměnu, a to v souladu s evropským přístupem, který spojuje investice do digitální inovace se silnými pravidly ochrany údajů. To umožní EU účinně vypořádat se s výzvami globalizované ekonomiky založené na datových datech.

Místopředseda Andrus Ansip, zodpovědný za digitální jednotný trh, uvedl:

„Údaje jsou jádrem naší ekonomiky a společnosti. Musí volně proudit a být bezpečné. Evropská komise předložila všechny návrhy jednotného digitálního trhu; nyní jsou u vedoucích představitelů EU, kteří mají klíč k odemknutí digitálních příležitostí. Nové regulační prostředí by mělo jít ruku v ruce s významnými investicemi v oblastech jako kybernetická bezpečnost, 5G, umělá inteligence, vysokovýkonné výpočty“.

Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví, dodala:

,,Nedávné odhalení Facebook Cambridge Analytica opět potvrzuje, že EU učinila správnou volbu k zavedení silných pravidel ochrany údajů. Sběr údajů za účelem manipulace s veřejností je „Jsme hrdí na to, že jsme stanovili nový globální standard pro ochranu osobních údajů, což je zásadní pro důvěru spotřebitelů ve stále více digitální ekonomiku a společnost.“

Komisařka pro digitální hospodářství a společnost Mariya Gabriel uvedla:

,,Zavedení správného regulačního rámce je zásadní pro vytváření důvěry a rozvoj online podniků. V souladu s nařízením o obecné ochraně údajů nařízení o soukromí a elektronických komunikacích zajistí bezpečnou elektronickou komunikaci našich občanů. V Sofii představitelé EU budou mít jedinečnou příležitost poskytnout rozhodující podněty k zbývajícím klíčovým digitálním návrhům, které jsou ještě v jednání. „

Tři roky po přijetí strategie digitálního jednotného trhu postupuje jednotný digitální trh s 12 legislativními návrhy schválenými Evropským parlamentem a Radou z 29 návrhů předložených Komisí od května roku 2015. Hlavní nové zákony o ochraně údajů, konec poplatků za mobilní roaming je buď již zaveden, nebo bude za několik dní nebo týdnů. Členské státy nyní musí zajistit, aby tato dohodnutá pravidla fungovala v praxi.

Posílení ochrany osobních údajů v EU

Obecné nařízení o ochraně údajů: dvě třetiny Evropanů tvrdí, že se obávají, že nebudou mít kontrolu nad informacemi, které poskytují on-line, zatímco polovina je znepokojena tím, že se může stát  obětí podvodu. Nedávný skandál Facebook / Cambridge Analytica zvýšil povědomí, že data mohou být zneužita, pokud nejsou řádně chráněna. Prostřednictvím obecného nařízení o ochraně osobních údajů budou občané moci využít silnější ochranu osobních údajů prostřednictvím:

  • lepší kontroly, jakým způsobem zpracovávají osobní údaje podniky a orgány veřejné správy, včetně potřeby jasného souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů;
  • větší srozumitelnosti soukromých politik společností;
  • bezodkladného oznamování narušení škodlivými údaji.

Další kroky: Komise vyzývá vedoucí představitele EU, aby zajistili, že vnitrostátní orgány naléhavě zavedou všechny zbývající kroky nezbytné k přípravě na uplatňování nových pravidel ve všech členských státech.

Nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, současně s nařízením o obecné ochraně údajů je nařízení o soukromí a elektronických komunikacích navrhované v lednu roku 2017, které je v současnosti v jednání Evropského parlamentu a Rady, nezbytné, aby nedošlo k porušení důvěrnosti komunikace evropských uživatelů na internetu. Nová pravidla se budou vztahovat jak na tradiční telekomunikační operátory, tak na on-line služby, jako jsou e-maily, okamžité podávání zpráv nebo hlasové služby online. To znamená, že bez souhlasu uživatelů by žádný poskytovatel služeb neměl přístup k zařízením, která používá.

Další kroky: Komise naléhá na Radu, aby se rychle dohodla na své vyjednávací pozici týkající se nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, aby jednání s Evropským parlamentem mohla začít do června 2018 s cílem přijmout do konce roku 2018.

Potřebné kroky k dokončení funkčního digitálního jednotného trhu

Od zahájení strategie digitálního jednotného trhu v květnu 2015 Komise předložila návrhy na všech 29 iniciativ, které jsou pro fungování tohoto trhu klíčové. Přínosy již mají občané, například díky čtyřnásobnému zvýšení využívání údajů při cestování do jiných členských států zrušením poplatků za roaming. Celkový digitální trh by mohl přispět k naší ekonomice 415 miliard EUR ročně a vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst.

Komise zejména vyzývá vedoucí představitele EU, aby projednali a strategicky orientovali s cílem:
• Mobilizace potřebných veřejných a soukromých investic k nasazení umělé inteligence, 5G propojovacích  sítí, vysoce výkonných počítačů.

  • Zajistit, aby do června 2018 spoluzákonodárci schválili nařízení o volném toku neosobních údajů určených k dalšímu rozvoji evropské datové ekonomiky.
  • Kodex elektronických komunikací, jehož cílem je podpořit investice do vysokorychlostních a vysoce kvalitních sítí v celé EU, by měl být rovněž dokončen do června 2018.
  • Pomáhat členským státům vybavit Evropany digitálními dovednostmi, které budou potřebovat v dnešní a budoucí digitální ekonomice a společnosti.

Obecně by měly být do konce roku 2018 odsouhlaseny všechny ostatní nevyřízené návrhy týkající se digitálního jednotného trhu, a to v souladu s výzvou Evropské rady z října 2017. Jedná se například o modernizaci pravidel autorských práv EU s cílem chránit tvůrce online lépe a usnadnění přístupu k evropským dílům přes hranice.

Souvislosti

EU již ukončila poplatky za mobilní roaming v EU a umožnila Evropanům cestovat po celé EU prostřednictvím on-line předplatného pro filmy, televizní seriály, videohry, hudbu, sportovní programy nebo elektronické knihy. Od 9. května 2018 musí členské státy uplatňovat první celoevropskou legislativu o kybernetické bezpečnosti, směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o NIS), která bude doplněna rozsáhlým souborem opatření pro silnější kyberneticko-bezpečnostní bezpečnost EU. Patří sem návrh na vytvoření agentury EU pro kybernetickou bezpečnost, která bude členským státům pomáhat při řešení kybernetických útoků, jakož i nový evropský systém certifikace, který zajistí bezpečné používání výrobků a služeb v digitálním světě. Od prosince 2018 se díky novým pravidlům proti neoprávněnému geoblokování spotřebitelé již nebudou potýkat s překážkami při nákupu produktů nebo služeb online v rámci EU. Pro podniky to znamená více právní jistoty pro přeshraniční provoz.

V dubnu roku 2018 Komise provedla veškeré zbývající akce týkající se digitálního jednotného trhu a zejména představila evropský přístup k budoucnosti umělé inteligence, opatření k řešení online dezinformací, včetně kodexu EU o dezinformacích, jakož i podmínek spravedlnosti a transparentnosti v ekonomice on-line platforem, která má vést k inovativnímu prostředí pro podniky v EU.
Souběžně bylo v prosinci roku 2015 přijato nařízení o obecném ochraně údajů s dvouletým přechodným obdobím, které umožní členským státům a jejich orgánům plné připravenosti, když se začne uplatňovat dne 25. května 2018. V lednu roku 2018 zveřejnila Komise rovněž pokyny usnadnit uplatňování nových pravidel ochrany údajů v celé EU.

Obnovená agenda pro výzkum a inovace: příležitost Evropy utvářet svou budoucnost

Komise představila 15. května svůj příspěvek k neformálním rozhovorům hlav států a vlád, jež se budou konat dne 16. května 2018 v Sofii a jejichž tématem je výzkum a inovace a kroky nezbytné pro zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.

Když investujeme do výzkumu a inovací, investujeme do budoucnosti Evropy. Díky výzkumu a inovacím totiž můžeme konkurovat v celosvětovém měřítku a zachovat si náš jedinečný sociální model. Výzkum a inovace zároveň zlepšují každodenní život milionů lidí v Evropě i na celém světě, protože pomáhají vyřešit některé z našich největších společenských a generačních problémů. Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace představuje soubor konkrétních akcí, jejichž cílem je prohloubit inovační potenciál Evropy a zajistit dlouhotrvající prosperitu.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl:

„Výzkum je v Evropě na špičkové úrovni a máme i silnou průmyslovou základnu. Ale pokud jde o to, jak proměnit tuto excelenci ve skutečný úspěch, musíme se zlepšit, a to výrazně. Nové megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, přinášejí do společnosti i do ekonomiky hluboké změny. Abychom mohli stát v čele nové inovační vlny a udávat standardy celosvětové hospodářské soutěže, musíme jednat rychle.“

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas dodal:

„S rostoucí mezinárodní konkurencí se Evropa musí zabývat výzkumem a inovacemi okamžitě. Na příští program EU pro výzkum a inovace se navrhuje 100 miliard eur, a to by byl obrovský impulz. Evropa ale zároveň musí prostřednictvím Evropské rady pro inovace změnit podporu průlomových inovací a znovu se spojit s občany – tím, že se k výzkumu a inovacím bude přistupovat na základě zadání. Potřebujeme, aby právní předpisy byly schopné obstát i v budoucnosti, a musíme přilákat více soukromých investic, zejména do rizikového kapitálu.“

Je načase posunout naše cíle o úroveň výš. Má-li se Evropa stát hnací silou inovací v celosvětovém měřítku, a Evropa má potenciál, aby se jí stala, pak musíme okamžitě jednat. Komise vítá rozhodnutí předsedy Evropské rady naplánovat s lídry států a vlád debatu o výzkumu a inovacích. Vyzývá je, aby projednali Komisí navrhovaná opatření a poskytli k nim strategickou orientaci. Jedná se o tato opatření:

  • Právní předpisy a financování musí být příznivé pro inovace: do tohoto opatření spadá nutnost co nejrychleji provést směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení; dále častější zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb ze strany veřejných orgánů za použití pokynů, které Komise 15. května zveřejnila; je třeba urychleně přijmout rozpočet EU na období 2021–2027, z tohoto rozpočtu se navrhuje přidělit 100 miliard eur programu Horizont Evropa a programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu a dalším významným programům – tato částka bude pro inovace zásadním impulzem; zavedení iniciativy VentureEUna podporu soukromých investic a rizikového kapitálu; dále zjednodušit pravidla EU pro státní podpory s cílem usnadnit veřejné financování inovativních projektů včetně kombinovaného financování z unijních a z vnitrostátních prostředků.
  • Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti: Komise navrhuje zřízení posílené Evropské rady pro inovace – bude fungovat jako jednotné kontaktní místo nejen pro technologie s vysokým potenciálem a pro průlomové technologie, ale i pro inovativní podniky, jež mají potenciál dále růst. Evropská rada pro inovace bude navazovat na pilotní fázi v letech 2018–2020 s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy eur a jejím cílem bude pomoci určit rychle se rozvíjející a vysoce rizikové inovace se silným potenciálem pro vznik nových trhů a tyto inovace pak podpořit.
  • Stanovení celoevropských cílů v oblasti výzkumu a inovací, které budou skutečně ambiciózní, budou mít pro Evropu silnou přidanou hodnotu. Oblasti, jichž se budou týkat, se určí spolu s členskými státy, zúčastněnými subjekty a občany: mohlo by se jednat třeba o boj s rakovinou nebo o čistou dopravu či oceány bez plastů. Díky těmto cílům se budou stimulovat různá odvětví i vědecké obory – aby se zapojili, aby do problematiky investovali a společně se této výzvě postavili. Na úrovni členských států, regionální a místní úrovni by tyto cíle také měly vytvářet synergie se strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

Souvislosti

V Evropě sice žije pouze 7 % světové populace, do výzkumu a vývoje se zde však aktivuje 20 % celosvětových investic a vzniká zde jedna třetina všech špičkových vědeckých publikací. Evropa zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích, například v oblasti léčiv, chemickém průmyslu, strojírenství a oděvním průmyslu a módě.

Evropa je poměrně silná, pokud jde o přírůstkovou inovaci, tedy o přidanou hodnotu nebo její udržení u produktů, služeb a procesů. Můžeme to pozorovat u odvětví, jako je například vesmírný průmysl, letectví, léčiva, elektronika, obnovitelné energie, průmysl založený na biotechnologiích a vyspělá výroba. Také se více snažíme podporovat inovace prostřednictvím klíčových základních technologií, například robotikou, fotonikou a biotechnologiemi. Tyto technologie mohou být používány a uplatňovány v řadě odvětví a mají zásadní význam pro řešení klíčových společenských otázek.

Evropa však v mnoha oblastech také zaostává. Podniky v EU vydávají na inovace méně než jejich konkurenti (1,3 % HDP oproti 1,6 % v Číně, 2 % v USA, 2,6 % v Japonsku nebo 3,3 % v Jižní Koreji). Rizikový kapitál není v Evropě dostatečně vyvinutý. V roce 2016 proinvestovali držitelé rizikového kapitálu v EU přibližně 6,5 miliardy eur. V USA to bylo pro srovnání 39,4 miliardy eur. Kromě toho jsou fondy rizikového kapitálu v Evropě příliš malé: objem prostředků dosahuje v průměru 56 milionů eur oproti 156 milionům eur ve Spojených státech. V důsledku toho se pak tyto společnosti stěhují tam, kde mají lepší příležitosti k rychlému růstu. V EU existuje pouze 26 tzv. unicorn startupů (jedná se o startupy s hodnotou nad 1 miliardu dolarů), zatímco v USA jich je celkem 109 a v Číně 59. Veřejné investice v rámci celé EU zaostávají za cílem 3 % HDP; intenzita výzkumu a vývoje je v jednotlivých evropských regionech i nadále nevyrovnaná a silně se koncentruje do západní Evropy. A 40 % pracujících v Evropě nemá dostatečné dovednosti v oblasti digitálních technologií.

Inovace založené na technologiích, digitalizace a globální megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, skýtají obrovské příležitosti, na druhou stranu ale přinášejí i nové výzvy. Globální hospodářská soutěž nabírá na síle a ohrožuje vedoucí roli Evropy, kterou v klíčových průmyslových odvětvích má. Pokud chce Evropa udržet a zlepšit evropský způsob života, musí prohloubit svůj inovační potenciál.

Čeští a slovenští tiskaři u KBA

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Možnosti tisku v polygrafickém i obalovém průmyslu se zaměřením především na střední a velké formáty a možnosti dalšího zpracování, především rotačním výsekem – to byla hlavní témata již 9. setkání uživatelů Smart ofsetových tiskáren Rapida od společnosti KBA . Na presentaci technologií a dalších rozšiřujících možností výrobních zařízení bylo přítomno více než 40 uživatelů z České a Slovenské republiky.[/quote]

Centrum Koenig & Bauer (KBA) v Radebeulu  13. dubna navštívilo více než 40 uživatelů tiskových strojů Rapida z ČR a SR, mezi nimi nechyběli zástupci ze společností Grafobal, Model Obaly nebo Uniprint a mnozí další., včetně nových uživatelů smart tiskáren Rapida. Všichni stávající i noví uživatelé patří do klubu VSOP, tedy asociace “Very Smart Offset Printers”.

Co nabízí tiskárny obalářům

Podobně jako je široká nabídka technologií od KBA, byla široce pojatá i projednávaná témata. Značná část setkání byla věnována obalovému tisku. Ve spolupráci se společnostmi Actega a Billerud Korsnäs byly na Rapidě 106 demonstrovány i možnosti zajímavých povrchových efektů s UV lakem. Presentována byla i Rapida 145, která zaujala i díky rychlé přípravě při změně zakázky. Oba typy strojů disponovaly „chytrými“ funkcemi Rapida LiveApp a ProductionApp.

Produkce farmaceutických obalů  na strojích Rapida

Na osmibarevné Rapidě 106 bylo vedle tisku demonstrováno i efektové lakování – lesk/mat lak, drip off efekt apod. Návazností na tiskárnu může být řešení rotačního výseku Rapida RDC 106. Kvalitu ve spojení s výkonem, tedy v kombinaci tisk  společně s výsekem mohli zúčastnění sledovat při výrobě farmaceutických obalů.

ČD reorganizují své opravárenství, odbory se obávají privatizace

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy (ČD) reorganizují svou opravárenskou sekci a oddělí provoz od údržby. Kompletní restrukturalizace má být hotová do začátku letošního července. Administrativně zanikne současných pět dep pro kolejové vozy a místo nich vzniknou tři oblastní centra pro provoz a tři pro údržbu. Společnost by tím měla ušetřit několik desítek milionů korun. Plán již dříve schválilo představenstvo podniku, dnes ho vzala na vědomí dozorčí rada společnosti. Změny se nelíbí odborům, podle kterých může jít o přípravu na vyvedení celé sekce ze společnosti.[/quote]

Podle mluvčího Českých drah Radka Joklíka budou změny zejména administrativního charakteru. Zrušeny budou pozice přednostů jednotlivých dep a místo nich by mělo o opravách a údržbě rozhodovat ústředí společnosti.

,,Rozhodně se nechystá žádné propouštění provozních zaměstnanců, tyto lidi potřebujeme,“ řekl Joklík.

Podle mluvčího chce firma lépe využít stávající kapacity údržby i provozu a zároveň posílit kvalitu, rozsah a množství prováděných oprav a údržby.

,,To přispěje k dalšímu zlepšení technického stavu našich vlaků, vyšší spokojenosti zákazníků a k celkovému posílení konkurenceschopnosti Českých drah,“ popsal důvody reorganizace mluvčí.

Dalším důvodem reorganizace jsou podle něj i nové vlaky, které ČD postupně nakupují. Pro jejich údržbu dráhy potřebují moderní a velké haly v místech provozu těchto vlaků.

Chystané změny však vyvolaly obavy mezi zaměstnanci. Podle prvního místopředsedy Odborového svazu železničářů (OSŽ) Vladislava Vokouna se řada pracovníků obrací na odbory s tím, že jde o pokus zprivatizovat opravárenství ČD. Oddělení provozu pak má podle nich proces usnadnit.

Toto přesvědčení podle Vokouna posiluje i skutečnost, že dráhy k restrukturalizaci přistupují v období, kdy jednají s kraji o nových smlouvách o provozu vlaků na regionálních tratích. Dráhy o ně budou soupeřit s konkurenčními dopravci.

,,Nám i mnoha čelním představitelům některých krajů tento krok připadá jako faktická rezignace na ambici pokračovat v dosavadní spolupráci a jako příprava na servisní práci pro jiné dopravce nebo výrobce kolejových vozidel,“ je uvedeno v dopise, kterým OSŽ vyzvalo představenstvo podniku k dalšímu jednání o změnách.

Obavy zaměstnanců České dráhy odmítly s tím, že podnik privatizaci ani vyvedení sekce ze společnosti nechystá. Restrukturalizace je podle ČD dlouho připravovaným krokem.

,,Do opravárenské základny investujeme. Jedná se o náš core business a hlavní know how, které si chceme udržet a intenzivně ho rozvíjet,“ dodal Joklík.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů. V březnu oznámily záměr koupit 60 nových elektrických jednopodlažních vlaků pro regionální dopravu. Do pěti let také podnik plánuje koupit až 60 nových elektrických lokomotiv. Celkově dráhy provozují přibližně 4300 vozidel.

Zdroj: ČTK

Kolik investuje vaše země?

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle přehledů Eurostat ze 14.5. v loňském roce činily celkové investice (veřejného i soukromého sektoru) členských států Evropské unie téměř 3 100 miliard EUR. Výstavba představovala zhruba polovinu těchto investic se stroji, zařízeními a systémy zbraní (31 %) a produkty duševního vlastnictví (19%). Kategorie produktů duševního vlastnictví vykazuje největší nárůst investic v poměru k celkovým kapitálovým investicím. Celkově se celkové investice v roce 2017 rovnaly 20,1 % HDP v porovnání s 22,4 % před deseti lety těsně před hospodářskou a finanční krizí. To představuje pokles o 2,3 %. Pokles investic je ještě výraznější v eurozóně: ​​z 23,2 % v roce 2007 na 20,5 % v roce 2017 (-2,7 %).[/quote]

Poměr investic k HDP je nejvyšší v České republice a Švédsku, nejnižší v Řecku

Mezi členskými státy EU v roce 2017 představovaly investice čtvrtinu HDP v České republice (25,2 %) a ve Švédsku (24,9 %). Nad 20 % měly v Estonsku (23,7 %), Irsku (23,4 %), Belgii (23,3 %), Rumunsku a Finsku (po 22,6 %), Francii (22,4 %) měly investice nad 20 %.

Naopak, nejnižší podíl investic na HDP zaznamenalo Řecko (12,6 %), Portugalsko (16,2 %), Spojené království (16,9 %), Lucembursko (17,0 %) a Polsko (17,7 %).

Už jste slyšeli o dekoraci s laserem?

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Tiskovou zprávou oznámila společnost DGSHAPE Corporation, že uvedla na trh nový laserový dekorátor na folie. Její patentovaná technologie je jako první svého druhu na světě.  [/quote]

Laserový dekorátor LD-80 dokáže přidat texty, loga a grafiku do různých kovových a holografických fólií, a tím poskytovat menším výrobkům přímo zhotovením na místě jedinečnou image. Uplatněn je například při dekoraci spotřebitelských či kancelářských prostředků jako jsou plnicí pera, kryty mobilních telefonů nebo kosmetických produktů

Texty, loga a další vektorová grafika, může být rychle a naprosto přesně přenesena na plasty, jako je akryl, ABS a polykarbonát, tedy materiálů u kterých lze komplikovaně ve větších sérií vytvářet pomocí horké ražby.

Přiložený softwarový balík dokáže usnadnit vytváření vlastních návrhů. K dispozici je široký výběr fontů a jejich velikost a mezery, které lze nastavit pomocí kliknutím myši.

LD-80 obsahuje designové řešení s krytem, ​​který zajišťuje bezpečné používání bez laserového světla. Součástí je konstrukce bezpečné ochrany, která automaticky zastaví jednotku, pokud je kryt otevřen během provozu. Konstrukce laserového systému odstraňuje tvorbu prachu nebo plynu a zajišťuje bezúdržbový provoz.

Kvůli GDPR museli někteří dopravci upravovat věrnostní programy

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote] Kvůli zavedení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vstoupí v platnost letos 25. května, museli někteří dopravci upravit své věrnostní programy pro cestující. Dopravci museli také pozměnit interní systémy a databáze. Cestujících by se podle dopravců měly změny dotknout minimálně.[/quote]

Změny ve věrnostních programech musela provést například letecká společnost ČSA.

,,Byli jsme nuceni přepracovat všeobecné podmínky věrnostních programů OK PLUS v souladu s GDPR a oslovit všechny členy se žádostí o jejich schválení,“ uvedl mluvčí aerolinií Daniel Šabík.

Někteří jiní dopravci však tak velké změny činit nemuseli. Nutnost a podoba změn věrnostních programů byla totiž závislá zejména na množství osobních dat, které v nich dopravci vyžadovali. Například u Leo Expressu si tak podle mluvčího Emila Sedlaříka cestující změn v podstatě nevšimnou.

Další dopady GDPR do veřejné dopravy by měly být podle dopravců malé. Změny se dotknou zejména interních procesů dopravců. Ti musí upravit své interní směrnice a systémy, které pracují nebo uchovávají osobní údaje cestujících i zaměstnanců. Změny se budou týkat například zákaznického servisu a posílání propagačních newsletterů, kde se změnily podmínky udělování souhlasu pro jejich zasílání. Naopak přímý dopad na samotný provoz a cestující by měl být podle dopravců většinou minimální.

To se týká i letecké dopravy. V té však nastane výraznější změna. Spolu s GDPR totiž byla přijata i směrnice zavádějící společný informační systém o leteckých cestujících, tzv. PNR. Obě novinky by se měly vzájemně doplňovat při procesech spojených s uchováváním osobních údajů.

U PNR jde o detailní sdílení informací o cestujících, kteří se budou pohybovat v zemích EU nebo do EU přilétat. Evropská unie si od systému slibuje zvýšení bezpečnosti v letecké dopravě. Aerolinky však nebudou nuceny vyžadovat po cestujících souhlas s předáním osobních údajů v rámci tohoto systému.

GDPR by mělo vstoupit v platnost nejpozději do 25. května. Evropská komise chce prostřednictvím GDPR zvýšit ochranu osobních dat občanů v EU a také povinnosti institucí a firem tato data chránit.

Zdroj: ČTK

1...1 0271 0281 029...1 146Strana 1 028 z 1 146

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253