Domů Blog Strana 1031

Středočeský kraj získá 200 mil.Kč na přípravu dopravních staveb

[quote]Středočeský kraj letos získá téměř 200 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na přípravu šesti dopravních staveb. Tři z nich v budoucnu uleví přetížené silnici I/3 z Prahy na jih Čech. Peníze jsou určeny na zajištění investorské přípravy stavebních akcí, sdělila ČTK Helena Frintová z krajského úřadu.[/quote]

Mezi stavby, které mají ulevit silnici na jih Čech, patří chystaná první etapa obchvatu Jesenice, severní obchvat Jílového u Prahy a okružní křižovatka Mariánovice západ. Hejtmanství letos začne připravovat také všechny tři etapy propojení dálnic D7 a D8. Budoucí silnice má ulevit některým obcím poblíž Prahy zatíženým dopravou a bude zároveň sloužit jako obchvat Kralup nad Vltavou.

  1. ,,Finanční prostředky jsou primárně určené na výkupy pozemků, s tím související výkon inženýrské činnosti a zpracování projektové dokumentace. V letošním roce se bude stavět pouze okružní křižovatka Mariánovice západ,“ uvedl krajský radní pro dopravu František Petrtýl.

Zdroj: ČTK

Praha by měla zanést do Metropolitního plánu metro na Žižkov

[quote]Praha by měla zanést do připravovaného Metropolitního plánu severní část trasy metra D z Náměstí Míru na Žižkov a dále do Vysočan. Rozhodl o tom magistrátní výbor dopravy. Trasa je v platném územním plánu zanesena pouze jako územní rezerva a návrh Metropolitního plánu s ní na Žižkově a ve Vysočanech nepočítá. Usnesení výboru je doporučující, proto své usnesení předloží zastupitelům, kteří rozhodnou, jak bude Praha postupovat. Jako první má vzniknout trasa D z Pankráce do Písnice, kterou město nyní chystá.[/quote]

,,Tu věc nelze odložit, protože se může stát, že budeme mít Metropolitní plán, který s metrem D na Žižkov a do Vysočan vůbec nepočítá,“ řekl předseda výboru Matěj Stropnický.

Metropolitní plán má platit od ledna 2023, nyní jeho návrh zkoumají úředníci.

Podle Stropnického je druhou možností, jak trasu do plánu dostat, navrhnout změnu územního plánu.

,,Jedna z těch cest může být rychlejší, to se teď neví. Nicméně je žádoucí v téhle věci postupovat všemi možnostmi,“ řekl.

Institut plánování a rozvoje (IPR) v minulosti vypracoval analýzu, podle které se vyplatí vést trasu D z Vinohrad na Náměstí Republiky. Důvodem je lepší využitelnost trasy D při vedení na náměstí Republiky, navíc Žižkov podle IPR lépe dopravně obslouží tramvaje. Právě proti tomu se výbor postavil.

S vedením trasy na Žižkov a do Vysočan souhlasí Prahy 3 a 9. Pražský zastupitel a místostarosta Prahy 9 Marek Doležal řekl, že městská část má velké množství brownfieldů, na kterých se má stavět. Počet obyvatel Prahy 9 se tak ze současných asi 56.000 až zdvojnásobí. Radní Prahy 9 Tomáš Holeček řekl, že by trasa měla končit nikoli na Vysočanské, ale až na Proseku, kde by se propojila s trasou C.

Podobně se vyjádřila také zástupkyně starostky Prahy 3 Lucie Vítkovská. Také v třetí městské části má vzniknout řada bytů na současných brownfieldech.

,,Tramvajová síť, kterou máme, je na maximu a její další rozvoj je komplikovaný,“ řekla.

Praha 3 se prý nebrání diskusi o konkrétním umístění jednotlivých stanic, ale trasa má vést přes Žižkov.

Výbor diskutoval rovněž o tom, zda má podpořit projednávání trasy pouze ve zmíněné variantě, nebo do diskuse připustit i další možnosti včetně zakončení na náměstí Republiky. Zastupitel Jiří Nouza uvedl, že by se nemělo zapomínat například na zavedení metra do Bohnic.

Jako první se má začít stavět část z Depo Písnice na Pankrác, poté přijde na řadu etapa z Pankráce na náměstí Míru. Metro D spojí centrum s jižní částí města. Projektanti náklady předběžně odhadují na zhruba 50 miliard korun. Praha chce na stavbu čerpat dotace z evropských fondů. Dopravní podnik (DPP) nyní řeší výkup pozemků mezi Pankrácí a Písnicí. Na nové lince budou jezdit vlaky bez řidiče.

Zdroj: ČTK

Libor Švadlenka: Naším cílem byla vždy maximální snaha o těsnou spolupráci s praxí

[quote]Vážení čtenáři, opět Vám přinášíme Snídani s osobností z vysokoškolského soudku. Dnes s námi Snídani stráví děkan Dopravní fakulty Jana Pernera v Pardubicích, doc. Ing. Libor Švadlenka Ph.D. S panem Švadlenkou jsme si popovídali o tom, co přesně obnáší studium na fakultě, na co se zde klade důraz nebo jak si absolventi po dostudování stojí na trhu práce.[/quote]

1) Mohl byste krátce představit fakultu?

V obecnější rovině je Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice multioborovou fakultou poskytující komplexní vzdělávání v oblasti dopravy, s cílem připravit odborníky pro soukromé i státní dopravní společnosti a podniky; výrobní, stavební i obchodní společnosti; výzkumné a projektové organizace; státní správu i školství. Neméně významnou činností naší fakulty je výzkum, a to opět ve všech oblastech dopravy, tzn. ekonomika a řízení dopravy, technologie dopravy, dopravní prostředky, dopravní stavby, elektrotechnika, elektronika a zabezpečovací technika v dopravě a také informatika v dopravě. Naším cílem byla vždy maximální snaha o těsnou spolupráci s praxí jak v oblasti vzdělávání (zadávání závěrečných studentských prací, přednášky odborníků z praxe pro studenty, workshopy řízené zástupci podniků z praxe, organizace stáží pro studenty v podnicích apod.), tak výzkumu (spolupráce s praxí při podávání a následném řešení jak mezinárodních, tak národních výzkumných projektů, řešení výzkumných úkolů přímo pro podniky apod.) a dnes mohu tvrdit, že je to naše velmi silná stránka.

2) Co se studenti zde mohou naučit?

Naši studenti získají na DFJP odborné znalosti napříč jednotlivými druhy dopravy s přesahem do souvisejících oblastí podle zaměření toho kterého studijního programu (např. ekonomika, strojírenství, stavitelství apod.). Například studenti, kteří studují obor Dopravní management, marketing a logistika absolvují též základní technické předměty z oblasti konstrukce dopravních prostředků, dopravního stavitelství apod.

3) Jaké jsou podmínky pro přijetí ke studiu?

Po podání přihlášky je samozřejmě nezbytné doložit úspěšné ukončení příslušného předchozího stupně vzdělání, podle typu studia, na které se uchazeč hlásí (bakalářské, navazující magisterské nebo doktorské). Příjímací zkoušky (písemné ani ústní) se nedělají. Uchazeči jsou hodnoceni podle průměru z maturitní zkoušky a studijního průměru ze všech předmětů druhého pololetí posledního ročníku střední školy. Na DFJP navíc uchazeče bonifikujeme za společnou „státní“ maturitní zkoušku z předmětu matematika nebo za společnou profilovou zkoušku z předmětu matematika+.

4) Jaké je uplatnění studentů na trhu práce po dokončení studia?

Naši studenti po úspěšném absolvování studia nemají problém s uplatněním na trhu práce. To potvrzují výsledky dosahované v rámci soutěže „Doporučeno zaměstnavateli“, kde se naše fakulta pravidelně umísťuje mezi deseti fakultami, které nejlépe připravují své absolventy na budoucí zaměstnání. Většina studentů má již ve vyšších ročnících jasno, do které společnosti půjdou pracovat, protože od ní např. pobírají stipendium, účastní se některého z nabízených trainee programů nebo s ní spolupracují v rámci svých závěrečných prací na řešení konkrétních problémů. Naši absolventi jsou schopni kvalifikovaně navrhovat, organizovat a řídit technické, technologické, ekonomické a informační procesy v dopravních, zasilatelských, poštovních a kurýrních systémech, řídit a provádět konstrukční a stavební činnost v oblasti dopravních prostředků a dopravní infrastruktury, navrhovat hnací a elektronické systémy dopravních prostředků, zajišťovat provoz, údržbu a obnovu dopravních prostředků a infrastruktury a zjišťovat jejich vliv na životní prostředí. Velká část absolventů nachází uplatnění v logistických procesech jednotlivých společností i v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce.

5) Čím by se mohla fakulta pochlubit?

Naše fakulta se může pochlubit již zmíněnou vysokou úrovní vzdělávací činnosti a s tím související vysokou mírou uplatnění našich absolventů v praxi. Ve výzkumné činnosti pak dosaženými výsledky v rámci národních i mezinárodních projektů, řešených zejména ve spolupráci s podnikatelskou sférou. Naší velkou chloubou je nedávno vybudované Výukové a výzkumné centrum v dopravě, kde máme špičkové zázemí pro výuku technických předmětů a naši studenti se zde mohou při výuce seznámit s těmi nejnovějšími technologiemi.

6) Které další studijní obory fakulta dále nabízí?

Mimo již zmíněný obor Dopravní management, marketing a logistika, lze u nás studovat i obor Technologie a řízení dopravy. Studenti, kteří mají zájem studovat technický obor, si mohou vybrat mezi obory Dopravní prostředky (zaměření na kolejová nebo silniční vozidla), Elektrotechnická a elektronická zařízení v dopravě, či Dopravní stavitelství. Podrobné informace k profilu absolventů jednotlivých výše uvedených studijních oborů lze nalézt na https://dfjp.upce.cz/dfjp/studium/uchazeci.html

7) Je něco, na co jsme se nezeptali, ale k čemu byste se chtěl vyjádřit?

V současné době fakulta intenzivně připravuje nové studijní programy, které by měly ještě více reflektovat aktuální potřeby potenciálních zaměstnavatelů našich absolventů. V rámci dalšího rozvoje fakulta uvažuje o rozšíření nabídky studijních specializací v oblasti letecké dopravy.

Projev předsedy Komise Jean-Clauda Junckera u příležitosti 54. Mnichovské bezpečnostní konference

Zdroj: Pixabay.com

Chtěl jsem dnes ráno učinit několik úvodních poznámek a pak mluvit s Wolfgangem Ischingerem a s ním se všemi, pokud to bude možné. Jsem rád, že jsem tady a chtěl jsem hovořit o Evropě, evropské zahraniční politice, evropské obranné politice, iniciativách, které jsme podnikli a ke kterým bychom se chtěli zavázat. Faktem je, že Evropská unie a její předchůdce, Evropské hospodářské společenství, nebyly zaměřeny na světovou politiku. Ale okolnosti s sebou přinášejí, že musíme zabývat světovou politikou a usilovat o světovou politickou výkonnost. A to platí zejména v oblasti obrany. V uplynulém roce jsme dosáhli většího pokroku v evropské obranné politice, než v posledních 20 letech. V posledních několika desetiletích bylo vynaloženo mnoho úsilí, ale nedošlo k žádnému skutečnému pokroku. Nyní je pokrok, tento pokrok je zapotřebí a číslice hovoří samy za sebe.

Jen málo Evropanů ví, že máme v Evropě 178 druhů zbraní.  Naši američtí přátelé jich mají 30. V Evropě máme 20 typů letadel. V USA je šest. V Evropě máme 17 tankových systémů, v. USA jeden. V Evropě existuje více vrtulníků než vlád, které by tyto vrtulníky mohly koupit. A tak mohu ve výčtu pokračovat. Proto podle mého názoru musíme zvýšit účinnost evropské obranné politiky a zejména zadávání veřejných zakázek. Naši američtí přátelé utrácejí dvakrát tolik toho, co považují za evropské rozpočtové úsilí. Nicméně pouze 15 % Evropanů je stejně efektivní jako naši američtí přátelé. Musíme tedy zjednodušit a zlepšit proces zadávání veřejných zakázek. Předložili jsme v tomto směru návrhy a já jsem odhodlaný je také realizovat. Zatím jsme vynaložili na výzkum v letech 2018 a 2019 90 milionů EUR. Tuto částku výrazně zvýšíme-do roku 2020 ji zvýšíme na 590 milionů EUR a po roce 2020 ročně 1,5 miliardy EUR, což nám umožní zvýšit účinnost. A právě tam musejí členské státy podat ruku. 80 % úkolů vojenského výzkumu se uskutečňuje výhradně na národní úrovni. 90 % zařízení se opatřuje pouze na vnitrostátní úrovni. Musíme tedy zvýšit účinnost dodávkami přes hranice a výrazně zlepšit zadávání veřejných zakázek Evropské unie.

Čtu-ne bez úžasu -, že si někteří na druhé straně Atlantiku nyní představují, že se Evropská unie stává z hlediska obranné a bezpečnostní politiky příliš nezávislou. Ano, chceme se sami emancipovat. Ale nejsme emancipovaní proti NATO, ne proti Spojeným státům americkým. Stále si myslím, že NATO je projekt, v němž musíme i přísně dodržovat zájmy budoucích generací. Po mnoho let jsme obdrželi stížnost z amerických úst, že jsme neudělali dost pro naši obranu. Teď se snažíme dělat víc. A opět to není to pravé. Buď bylo jedno správné, ale to druhé také nebylo správné. Děláme víc, protože musíme dělat víc. Nemůžeme spoléhat pouze na spojence. Musíme něco udělat sami, abychom chránili naše bezpečnostní zájmy; a my to také děláme. To však nestojí proti NATO. Evropská smlouva uvádí-v jasných německých hlavních větách -, že NATO a Evropská unie se musí doplňovat. A tak to zůstane.

Pokud se ale chceme stát něčím ve světové politice, musíme také zjednodušit a sjednotit naše rozhodovací procesy. Nemůže to zůstat tak, i když mnoho ministrů zahraničí to tak vidí, – stejně jako můj bývalý ministr zahraničí pan Asselborn, kterého zde srdečně vítám-nemůže zůstat, že musíme vždy rozhodovat o zahraniční a obranné politice jednomyslně.

Tato jednomyslnost, tento jednomyslný nátlak nám brání v dosažení světové politické schopnosti. Znovu a znovu si uvědomujeme, že nejsme schopni konsensuálních jednomyslných rozhodnutí. Evropská unie nemá žádné jednomyslné stanovisko k problémům v Jihočínském moři; nemůžeme najít jednotnou pozici, pokud jde o lidská práva v Čínské lidové republice; nenacházíme jednotné stanovisko k otázce Jeruzaléma-proto musíme tyto rozhodovací procesy zjednodušit tím, že do rozhodnutí Evropské unie zahrneme rozhodnutí, která musí být přijata kvalifikovanou většinou. Přednesl jsem to Evropskému parlamentu při příležitosti zprávy o stavu Evropské unie. A Komise má v úmyslu předložit v tomto směru návrhy brzy. To není, jak se mnozí domnívají, změna smlouvy, ale můžete se spolehnout na článek 31 (3) Evropské Lisabonskou smlouvou, která stanoví, kde že Evropská rada může rozhodnout jednomyslně, ve kterých oblastech v budoucnu s hlasováním kvalifikovanou většinou, A my se chceme pohybovat tímto směrem, zejména pokud jde o civilní bezpečnostní a obranné mise a další.

V otázkách měkké zahraniční politiky musíme být schopni dospět k závěru kvalifikovanou většinou. I když se říká, že měkká síla není dostatečně silná. Musíme získat větší sílu, pokud jde o společnou obranu a zahraniční a bezpečnostní politiku. Za prvé, samozřejmě, musíme dát do pořádku nejprve z mnoha hledisek svůj vlastní dům. Kdybych to podrobně vysvětloval, bojím se, že by mě to vedlo to vedlo příliš daleko, kdybych vysvětloval detaily.

Rád bych však něco řekl slovem k západnímu Balkánu slovo. Budu cestovat po západním Balkánu koncem února a začátkem března a těším se na to. Domnívám se, že jsem měl pravdu, když jsem v roce 2014 v Evropském parlamentu prohlásil, že během mandátu této Komise-do listopadu 2019 – nebudou žádní další noví členové Evropské unie. To způsobilo větší vzrušení a frustraci, zejména v zemích západního Balkánu. Kdybych ale řekl v roce 2014, že se šest zemí západního Balkánu stanou členy Evropské unie do roku 2019, pak bych nevěděl, co mám dnes o této záležitosti prohlásit-zřejmě nic. Protože země západního Balkánu dosud nemohou vstoupit do Evropské unie. Je však důležité, aby si právě země západního Balkánu udržely evropskou perspektivu. Pokud by země západního Balkánu byly zbaveny evropské perspektivy, mohli bychom velmi rychle-téměř přes noc-znovu prožívat konflikty, jak jsme zažili na počátku 90. let. Je to velmi komplikovaný, velmi citlivý region, oblast Evropy, a musíme vědět, že máme zodpovědnost. A vyvážíme tuto perspektivu přistoupení, musíme exportovat stabilitu na západní Balkán místo importu nestability ze západního Balkánu do Evropské unie. To však vyžaduje, aby země západního Balkánu urovnaly své hraniční spory, než se stanou členy Evropské unie.

V tuto chvíli hodně trpím tímto slovinsko-chorvatským pohraničním konfliktem. Namísto toho, aby Slovinsko a Chorvatsko přistoupily k Evropské unii, bylo upřednostňováno, aby se tato otázka vyjasnila před mezinárodním rozhodčím soudem. Rozhodčí soud rozhodl, ale strany se nemohou dohodnout na tom, jak zvládnout tento rozhodčí nález. Nechci to zažít podruhé. A na západním Balkáně existují hraniční konflikty. Musíme je vyřešit, než budeme moci jít ještě o krok dál.

Vidím z výrazu na tváři mého přítele Wolfganga, že musím nyní poděkovat za vaši ochotu mne tak dlouho poslouchat.

Komise chce zlepšit transparentnost a předvídatelnost pracovních podmínek

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V návaznosti na evropský pilíř sociálních práv Evropská komise přijala návrh nové směrnice, jejímž smyslem je posílit transparentnost a předvídatelnost pracovních podmínek v celé EU. Návrh Komise doplňuje a aktualizuje stávající povinnost informovat každého pracovníka o jeho pracovních podmínkách. Návrh navíc zavádí nové minimální standardy, které mají zajistit, aby se všichni pracovníci, včetně těch s atypickými pracovními smlouvami, mohli těšit předvídatelnějším a jasněji stanoveným pracovním podmínkám.[/quote]

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis zodpovědný za euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů uvedl:

„Konzultace se sociálními partnery potvrdily potřebu posílit transparentnost a předvídatelnost pracovních podmínek v celé EU. Tento návrh zohledňuje závazek posílit jistotu zaměstnání v rámci současných a budoucích typů pracovních úvazků, zajišťuje flexibilitu a zaručuje rovné podmínky. Plně přitom také respektuje vnitrostátní postupy pro sociální dialog, neboť sociálním partnerům umožňuje provést nové minimální požadavky týkající se pracovních podmínek prostřednictvím kolektivních smluv.“

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, doplnila:

„Návrhem směřujeme k posílení transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek. Svět práce se rychle mění; roste počet nestandardních pracovních míst a smluv. To znamená, že stále více lidí je vystaveno riziku, že se na ně přestanou vztahovat základní práva, počínaje právem znát podmínky, na nichž pracují. Posílená transparentnost a předvídatelnost bude přínosem pro pracovníky i podniky.“

Komise odhaduje, že návh ve srovnání se stávajícími právními předpisy poskytne ochranu 2 až 3 milionům dalších pracovníků s atypickými pracovními smlouvami. Současně se také návrhem zavádějí opatření, která ušetří zaměstnavatele přílišné administrativní zátěže, neboť budou mít kupříkladu možnost předkládat požadované informace elektronicky. Nová pravidla rovněž vytvoří rovné podmínky pro společnosti, a pro zaměstnavatele tak zajistí spravedlivější hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, kde bude méně mezer v právních předpisech. Transparentnější a předvídatelnější pracovní podmínky jsou také důležitým faktorem pro zvýšení motivace a produktivity pracovníků.

Komise chce konkrétně snížit riziko nedostatečné ochrany pracovníků tím, že:

  • uvede pojem pracovník do souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. V rámci stávajících pravidel se definice mohou různit a některé kategorie pracovníků jsou v důsledku toho vyloučeny. Směrnice by použitím pojmu pracovník z judikatury Soudního dvora zajistila, že budou zahrnuty stejné široké kategorie pracovníků.
  • Zajistí, aby do oblasti působnosti směrnice spadaly formy zaměstnání, které jsou nyní vyloučeny. Patří mezi ně domácí pracovníci, pracovníci v nestandardním pracovním poměru na částečný úvazek nebo pracovníci s velmi krátkou pracovní smlouvou, přičemž budou zahrnuty i nové formy zaměstnání, jako jsou pracovníci na vyžádání, pracovníci na základě poukazu a pracovníci platforem.
  • Zaručí, aby byl pracovníkům hned na začátku zaměstnání poskytnut aktualizovaný a rozšířený soubor informací, a to od prvního dne a nikoli až po dvou měsících, jak je tomu v současnosti.
  • Zavede nová minimální práva, jako je právo na větší předvídatelnost práce pro osoby s převážně proměnlivou pracovní dobou, možnost podat žádost o přesun do stabilnější formy zaměstnání, na niž musí obdržet písemnou odpověď, či právo na povinnou odbornou přípravu bez srážky z
  • Posílí prostředky prosazování a domáhání se práv jako krajní řešení neshod v případech, kdy nestačí

Navrhovaná směrnice by musela být přijata Evropským parlamentem a Radou Evropské unie a provedena členskými státy, buď prostřednictvím právních předpisů nebo na základě kolektivních dohod sociálních partnerů. Významnou roli hraje sociální dialog, a proto by sociální partneři měli mít možnost minimální práva, která směrnice navrhuje, přizpůsobovat za předpokladu, že by zůstala zachována v ní navržená všeobecná úroveň ochrany.

Tato iniciativa je jedním z kroků Komise k provedení evropského pilíře sociálních práv, který byl vyhlášen na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu. Konkrétněji směrnice přispívá k provedení zásady č. 5 týkající se bezpečného a adaptabilního zaměstnání a zásady č. 7 týkající se informací o pracovních podmínkách a ochrany v případě propuštění.

Souvislosti

Návrhem Komise týkajícím se směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách se aktualizuje a nahrazuje směrnice o písemném prohlášení (91/533/EHS) z roku 1991, která dává lidem nastupujícím do nového zaměstnání právo na písemné informace o podstatných náležitostech jejich pracovního poměru. Tato směrnice po více než 25 letech od svého vstupu v platnost již neodráží proměňující se situaci na trhu práce, zejména pokud jde o nové formy práce, které vznikly v posledních letech. Zvýšená flexibilita trhu práce a narůstající rozmanitost forem práce vytvořily nová pracovní místa a daly více lidem možnost profesního uplatnění. Zviditelnily však také některé nedostatky, pokud jde o ochranu pracovníků, a v některých případech týkajících se i zranitelných pracovníků přispěly ke vzniku nových forem nejistoty.

Iniciativa byla ohlášena v dubnu 2017 společně s evropským pilířem sociálních práv. Tvoří součást pracovního programu Komise na rok 2018 a opírá se o dvě etapy konzultace se sociálními partnery. Sociální partneři do jednání nevstoupili, aby navrhli svoji vlastní dohodu. Komise se proto rozhodla jednat v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

Iniciativa rovněž reaguje na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, které požaduje rámcovou směrnici o důstojných pracovních podmínkách ve všech formách zaměstnání, a ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání, které vyzývá k revizi směrnice z roku 1991 s cílem zohlednit nové formy zaměstnání.

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14.–15. prosince vyzvala normotvůrce EU k rychlému pokroku u probíhajících iniciativ v sociální oblasti na úrovni EU, také s odkazem na iniciativy, které Komise ohlásila v rámci svého pracovního programu, jež zahrnují i tuto směrnici.

Navrhovaná směrnie byla vypracována na základě cílené veřejné konzultace a rozsáhlého hodnocení stávajících právních předpisů, jejichž výsledky jsou shrnuty v posouzení dopadů.

Další postup

V souladu s běžným legislativním postupem nyní tento návrh přezkoumá Evropský parlament a Rada. Další informace

ZPRÁVA: Návrh Komise na zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek – otázky a odpovědi

Záložka Aktuality s odkazy na právní dokumenty na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Marianne

Tatra opraví legendární Slovenskou strelu, bude to trvat dva roky

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Zhruba dva roky by měla trvat rekonstrukce historického železničního motorového vozu M 290.0 zvaného Slovenská strela, který dá za téměř 120 milionů korun opravit kopřivnická automobilka Tatra Trucks. Po opravě bude vůz vyrobený v roce 1936 v Tatře stát ve speciálním proskleném depu a bude jedním z lákadel nového muzea automobilů, které chce v bývalé tatrovácké slévárně vybudovat Moravskoslezský kraj. Novinářům to řekl generální ředitel Tatry Radek Strouhal. Téměř 80 miliony na renovaci přispějí evropské dotace, symbolický šek v Kopřivnici zástupcům automobilky předala ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová.[/quote]

Tatra může v nejbližší době zahájit výběrové řízení na firmu, která legendární vůz zrenovuje. Nyní Slovenská strela stojí venku před muzeem Tatry a dlouhá léta chátrá.

,,Včera, když se na ni podíváte, tak je statická a škaredá. Věříme, že bude dynamická a bude znovu jezdit a bude krásná a bude přinášet radost dalším a bude opravdu důkazem toho, jak unikátní vůz to byl. Věříme, že zase bude funkční a plně provozuschopná,“ řekl Strouhal.

Ředitel Technického muzea Tatra Jan Jurkovič řekl, že vůz by měl být po technické stránce renovován do podoby, v jaké jezdil po roce 1936.

,,Předpokládá se, že se to renovuje do pojízdného stavu, to znamená v podstatě do opravdu původního stavu, který bude způsobilý na provoz i po veřejných kolejích. Samozřejmě jsou už nové předpisy, ale ta elektronika, která je nezbytná k provozu, ta se tam prostě dodá jenom pro, řekněme, určitou konkrétní jízdu jako přenosná,“ řekl Jurkovič.

Depo, v němž bude vůz stát, bude prosklené, tak aby byl vidět i podvozek.

,,Z druhé strany bude imitace nádraží. Je tam i prostor pro to, aby Slovenská strela mohla vyjíždět před toto depo, plus zamýšlíme to, že bychom dělali jednou za čas nějaké projížďky pro fanoušky,“ řekl Strouhal.

Jurkovič řekl, že stav vozu je opravdu tristní. Kompletně nové se budou muset vyrobit například sedačky.

,,Obrovskou výhodou při renovaci bude, že je plně zachovalá technická dokumentace. Čili restaurátoři mají podle čeho postupovat, proto si myslíme, že to opravdu zvládnou v horizontu těch dvou let,“ řekl ředitel muzea.

Vnitřní prostory vozu se ale kvůli obavám z poškození budou lidem otevírat spíše jen při výjimečnějších událostech.

Slovenská strela je jedinou movitou památkou v Moravskoslezském kraji. Motorový vůz vyrobený v Tatře byl uveden do provozu 13. července 1936. Byl nasazený na trati Praha – Bratislava, i proto dostal pojmenování Slovenská strela. Jezdil s jedinou zastávkou v Brně a byl to tehdy nejrychlejší spoj, který jezdil po československých kolejích. Trasu urazil za čtyři hodiny a 50 minut.

Po začátku druhé světové války byla Slovenská strela odstavena kvůli nedostatku pohonných hmot. Po válce ještě vůz chvíli jezdil hlavně jako ministerský nebo vládní vlak, vozil i představitele Československa na procesy do Norimberku. Jezdil ještě v 50. letech, pak byl vyřazen. Vlaky Slovenská strela byly vyrobeny dva. Jeden později vyhořel a druhý se dostal v roce 1960 do kopřivnického muzea. Dlouhá desetiletí je jedním ze symbolů města.

Zdroj: ČTK

Olomoucký kraj nesouhlasí s tendrem ŘSD na letní údržbu silnic

[quote]Olomouckému kraji se nelíbí rozhodnutí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) vypsat tendr na letní údržbu silnic první třídy, kterou v regionu dosud zajišťovala krajská správa silnic. Inkasovala za to zhruba 50 milionů korun ročně. „Do výběrového řízení se ale přihlásíme,“ řekl novinářům hejtmanův náměstek Jan Zahradníček.  ŘSD už dříve vypsalo soutěž na zimní údržbu silnic první třídy v Olomouckém kraji, kterou od loňského podzimu poprvé zajišťuje konsorcium soukromých firem.[/quote]

,,ŘSD z nepochopitelných důvodů rozhodlo, že letos kromě zimní údržby bude soutěžit i letní údržbu,“ uvedl Zahradníček.

Krajská správa silnic v předchozích letech za letní a zimní údržbu silnic první třídy podle něj ročně inkasovala 80 milionů korun, z toho na letní údržbu připadlo téměř 50 milionů korun

,,Měli jsme z této činnosti určitý zisk, který jsme ale investovali do oprav silnic druhé a třetí třídy,“ uvedl Zahradníček.

Vedení ŘSD na konci loňského roku Olomoucký kraj podle Zahradníčka ujistilo, že letní údržbu silnic první třídy zadá krajské správě silnic přímo, bez výběrového řízení.

,,Podle zákona to můžou udělat, ale neudělali to. Takže hrozí, že se nám tady pro letní údržbu objeví některé soukromé firmy,“ podotkl Zahradníček.

Podle hejtmana Ladislava Oklešťka je výběrové řízení na letní údržbu silnic první třídy, které je vypsáno na tříleté období, nekoncepční a pouze vnese zmatek do systému správy a údržby silnic.

,,Do výběrového řízení půjdeme a uvidíme, jak dopadneme,“ řekl Okleštěk.

Dodal, že na tendr mají spadeno i soukromé firmy. Krajská správa ale musí podle hejtmana postupovat s péčí řádného hospodáře a nemůže si dovolit jít v nabídce pod cenu.

Pokud by krajská správa silnic v tendru neuspěla a přišla by o peníze za letní údržbu silnic první třídy, tak by jí to podle Zahradníčka mohlo v budoucnu způsobit problémy. Musela by například přestat spolupracovat se subdodavateli, kterým zadává část letní údržby. Náměstek upozornil, že ušlý zisk z letní údržby, který byl investován do oprav krajských silnic, by hejtmanství muselo zaplatit z jiných zdrojů.

Na zimní údržbu silnic první třídy v Olomouckém kraji si podle Zahradníčka po jejím loňském převedení na soukromé firmy stěžují lidé, obce i policisté. Největší problémy jsou na Červenohorském sedle a na silnici spojující Moravský Beroun a Šternberk.

,,Na Červenohorském sedle jsme měli tři auta s pluhem a jeden traktor. Firma, která to tam nyní obhospodařuje, má jeden sypač s pluhem. Je jasné, že při intenzivním sněžení nemůže zajistit údržbu,“ upozornil Zahradníček.

Hejtmanství chce o zimní údržbě silnic první třídy jednat s vedením ŘSD. „Pokud se nebude nic dít, tak jsme připraveni jít až na ministra dopravy (Dana Ťoka),“ dodal Zahradníček. Podobného problémy jsou podle Zahradníčka i v dalších krajích, kde v tendru na zimní údržbu silnic první třídy vyhrály soukromé firmy.

Branson chce v Indii vybudovat vysokorychlostní systém hyperloop

Zdroj: Freeimage.com

[quote]Společnost Virgin Hyperloop One, za kterou stojí britský miliardář Richard Branson, chce v Indii vybudovat superrychlý dopravní systém. Ten by cestu mezi městem Púna a chystaným letištěm v Bombaji zkrátil na 25 minut, čímž by cestující ušetřili asi tři hodiny času. Informovala o tom agentura Bloomberg.[/quote]

Branson je zakladatelem společnosti Virgin Group. V neděli podepsal v Bombaji předběžnou smlouvu o vybudování vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který má cestující a náklad přepravovat v kapslích podtlakovými trubkovými tunely. S konceptem hyperloop přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk.

Předváděcí trať by měla být vybudována během dvou až tří let od podpisu smlouvy. V druhé fázi pak celá trasa Púna-Bombaj do pěti až sedmi let.

Bransonův projekt by podle Virgin Hyperloop One mohl Indii za 30 let provozu ušetřit kolem 55 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč).

,,Myslím, že projekt Virgin Hyperloop One by mohl mít na Indii ve 21. století stejné dopady, jaké měly vlaky ve století dvacátém,“ uvedl Branson.

,,Trasa Púna-Bombaj je ideálním prvním koridorem pro celostátní hyperloopovou síť,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Libeňský most není kulturní památkou, rozhodlo ministerstvo

[quote]Pražský Libeňský most se kulturní památkou nestal, rozhodlo ministerstvo kultury. Verdikt není pravomocný. Most je už měsíc kvůli špatnému stavu uzavřen pro automobily a MHD. Pražské zastupitelstvo by na některém z dalších jednání mělo rozhodnout, zda se most opraví, či zbourá. Pražští politici se ale zatím neshodují v tom, jak s mostem naložit. Ministerstvo chce, aby na místě vznikla kopie mostu.[/quote]

Památková hodnota obou klíčových částí soumostí – mostu přes řeku a tzv. inundačního mostu – by rekonstrukcí značně utrpěla, uvedlo ministerstvo.

,,Zároveň ministerstvo přihlédlo i k veřejnému zájmu na obnovení tramvajové a automobilové dopravy mezi Holešovicemi a Libní. Vzhledem k opakovaně prokázané vysoké architektonické a urbanistické hodnotě soumostí ministerstvo plně podporuje myšlenku vybudování kopie, která by splňovala potřebné požadavky na zatížitelnost i životnost mostu a zároveň uchovala mimořádně hodnotné tvarosloví Janákových kubizujících forem,“ píše se v rozhodnutí.

Architektonickou hodnotu mostu, jehož autorem je Pavel Janák, uznalo ministerstvo už v roce 2004, kulturní památkou se ale nestal.

V nynějším řízení se ministerstvo zabývalo i technickým stavem mostu, skloubením zájmu na zachování dopravního spojení a zájmu na uchování architektonické hodnoty. Podle analýzy Kloknerova ústavu ČVUT, který stav mostu rok zkoumal, by byla v případě zachování mostu nutná komplexní rekonstrukce. Znamenala by minimálně polovinu všech stavebních prvků vyměnit a u ostatních dožilé části nahradit. Během rekonstrukcí se často navíc objeví řada dalších závad a problémů. Podle ministerstva je velice pravděpodobné, že by tomu tak bylo i u Libeňského mostu.

,,Pokud nikdo nepodá rozklad proti tomuto rozhodnutí, je možné navázat tam, kde na základě usnesení Rady HMP před dvěma lety Technická správa komunikací přípravu přerušila,“ sdělila ČTK tisková mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

V dubnu 2016 rada Prahy pozastavila výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce soumostí kvůli řízení o prohlášení mostu kulturní památkou.

Na tom, zda most opravit, nebo postavit nový, se městští politici neshodují. Mezi zastánce stavby nového mostu patří primátorka Adriana Krnáčová nebo starosta Prahy 8 Roman Petrus, kteří takovou variantu považují za ekonomicky výhodnější. Rekonstrukci stávajícího mostu obhajuje starosta Prahy 7 Jan Čižinský, který považuje dříve připravený projekt za nerealizovatelný, a místostarosta stejné městské části Ondřej Mirovský.

Proti verdiktu ministerstva kultury se mohou do 15 dnů od jeho vydání odvolat účastníci řízení, tedy město Praha, Dopravní podnik, Technická správa komunikací a České přístavy. Pokud tak učiní, bude se věcí zabývat rozkladová komise, což by mohlo trvat i několik měsíců. Když podá námitky či připomínky kdokoli jiný, bude se jimi zabývat ministerstvo – v takovém případě by ale řízení nemělo na nynější rozhodnutí odkladný účinek, a majitel by s mostem mohl nakládat podle svých záměrů.

Podle odborníků by stavba nového mostu i komplexní rekonstrukce současného vyšly na obdobnou částku, a to 550 až 600 milionů korun. V původním plánu Technická správa komunikací předpokládala náklady asi 350 milionů korun, plán ale počítal s využitím současných pilířů mostu. To odborníci kvůli jejich špatnému stavu vyloučili.

Podle náměstka primátorky Petra Dolínka vznikne expertní skupina, která by nám měla pomoci nejen s Libeňským mostem, ale se situací mostů v Praze obecně.

Zdroj: ČTK

Kraj chce zvýšit bezpečnost na silnicích, nainstaluje radary

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Středočeský kraj umístí v úsecích častých nehod radary a ukazatele rychlosti, má to snížit počet havárií. Na 38 takových místech rozmístí 12 úsekových detektorů neboli radarů a 26 ukazatelů rychlosti. Náklady budou 17,6 milionu korun, 14,5 milionu chce kraj zaplatit z příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), o který požádal. ČTK o tom informovala Helena Frintová z krajského úřadu[/quote].

Lokality, kde budou radary umístěny, vybrali krajští úředníci ve spolupráci s odborníky z Krajské správy a údržby silnic a policie.

,,Záměr na pořízení těchto prvků přispívajících ke zlepšení dopravního provozu byl předem projednán i se starosty vybraných obcí, kteří ho přivítali,“ řekl radní František Petrtýl.

Plán na umístění dalších radarů podle něj vychází z dobrých zkušeností z předchozího již ukončeného projektu.

,,Inteligentní ukazatele rychlosti byly zavedeny v 87 obcích a pro zajištění bezpečnosti provozu a jeho plynulosti se skvěle osvědčily,“ řekl Petrtýl.

Nové inteligentní ukazatele rychlosti a úsekové detektory rychlosti budou umístěny například v Příbrami, Berouně, Kladně, Českém Brodě, Mnichovicích nebo Benátkách nad Jizerou. Radary by se měly v daných místech objevit do konce roku. Roční náklady na provoz zařízení budou činit jeden milion korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář