Domů Blog Strana 1039

MSP v EU generují polovinu obchodu se zbožím v EU, s lehkou převahou dovozů

[quote]U příležitosti Dne malých a středně velkých podniků (MSP-podniky do 249 zaměstnaných) vydal Eurostat 21. listopadu údaje o produkci a zaměstnanosti podle velikostních skupin podniků. MSP se pokládají za motor ekonomiky EU vytvářením práce a příspěvkem pro růst ekonomiky.[/quote]

MSP také významně přispívají k obchodu v rámci EU. 98 % společností obchodujících se zbožím v rámci EU jsou malé a střední podniky, z nichž asi 70 % tvoří mikropodniky (do 9 zaměstnaných osob). MSP jsou odpovědné za polovinu hodnoty obchodu se zbožím uvnitř EU. Představují 51 % dovozů uvnitř EU a 45 % vývozů uvnitř EU.

MSP přispívají k vývozu uvnitř EU nejvíce na Kypru a v Lotyšsku, nejméně ve Francii

V pěti členských státech vytvářejí malé a střední podniky více než dvě třetiny celkové hodnoty vývozu zboží uvnitř EU: Kypr (88 %) a Lotyšsko (81 %), Belgie (70 %), Estonsko (68 % Nizozemí (67 %). Na opačném konci spektra jsou malé a střední podniky s méně než třetinou hodnoty vývozu uvnitř EU ve Francii (21 %), Německu (26 %), na Slovensku (30 %) a Irsku (32 %), Polsku (35%), České republice (36 %) a Finsku (38 %).

 

Ze všech velikostních tříd malých a středních podniků jsou mikropodniky největšími přispěvateli k vývozu uvnitř EU v šesti členských státech: Belgii (mikropodniky tvoří 46 % celkové hodnoty vývozu uvnitř EU), Maltě (37 % v roce 2013), Maďarsku (26 %), Spojeném království (23 %), Rumunsku a Švédsku (po 19 %). Naproti tomu v deseti členských státech vytvářejí méně než 10 % celkové hodnoty: Francie, Německo, Finsko (přibližně 4 %), Česká republika, Itálie (po cca 5%), Polsko (6 %, Dánsko (8 %), Slovensko, Lucembursko (po cca 9 %) a Portugalsko (10 %).

Ve všech členských státech je více než 90 % podniků vyvážejících v rámci EU malých a středních podniků, a to v rozmezí od 90 % v České republice až po 99 % ve Slovinsku.

Nejvyšší podíl na dovozu malých a středních podniků uvnitř EU mělo Lotyšsko a Kypr

Ve velké většině členských států dosahují nejméně polovinu hodnoty dovozu zboží uvnitř EU malé a střední podniky. Na malé a střední podniky připadá zejména více než tři čtvrtiny celkové dovozní hodnoty v Lotyšsku (85 %), na Kypru (82 %), Estonsku (79 %), Litvě (78 %) a na Maltě (77 % v roce 2013). Pouze ve Francii (31 %), v Německu (34 %), v České republice (47 %), na Slovensku (48 %) a Polsku (49 %), připadá na malé a střední podniky méně než polovina dovozu.

Ze všech velikostních tříd malých podniků jsou největší přispěvatelé k dovozu uvnitř EU v pěti členských státech mikropodniky: Malta (mikropodniky představovaly 45 % celkové hodnoty dovozu uvnitř EU v roce 2013), Belgie (38 %), Švédsko (25 %), Maďarsko (23 %) a Spojené království (21 %). Naproti tomu v pěti členských státech vytvářejí méně než 10 % celkové hodnoty: ve Francii, Německu, v České republice (přibližně 7 %), v Itálii (9 %) a v Polsku (10 %).

Stejně jako u vývozu je více než 90 % podniků, které dovážejí uvnitř EU, malé a střední podniky ve všech členských státech, a to v rozmezí od 91% v České republice až po téměř 100 % v BelgiiMetody a definice

Údaje o obchodu se zbožím podle charakteristik podniku prezentované v tiskových zprávách jsou za rok 2015. Podíly jsou počítány z celkového počtu podniků, pro které je známá velikostní třída.
Podniky jsou zařazeny do různých kategorií podle počtu zaměstnaných osob.
Malé a střední podniky představují podniky s méně než 250 zaměstnanci. MSP jsou dále rozděleny do:
– mikropodniků: mají méně než 10 zaměstnaných osob;
– malé podniky: 10 až 49 zaměstnaných osob;
– střední podniky: 50 až 249 zaměstnaných osob.
Obchod uvnitř EU se týká všech transakcí (dovozů a vývozů), ke kterým dochází mezi členskými státy EU.

Evropský pilíř sociálních práv – preambule

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V minulých týdnech jsme zveřejnili, a ještě zveřejníme řadu článků k realizaci sociálního pilíře. Tento článek obsahuje všechny záměry, které se postupně mají realizovat. Složitost je v tom, že jsou z pohledu těch, kdož chtějí svoji sociální budoucnost zajistit vlastní prací a úsilím. Diskuse sociálních partnerů, na kterou Komise sází, se ale také bude muset zabývat problematikou těch, kdož nechtějí ani pracovat, ani se na práci připravovat[/quote]

  1. Podle článku 3 smlouvy o EU je Unie zaměřena mimo jiné na podporu blahobytu svých lidí a práci pro udržitelný rozvoj Evropy založený na vyváženém ekonomickém růstu a stabilitě cen, vysoce konkurenceschopné sociální tržní ekonomice, zaměřené na plnou zaměstnanost, sociální pokrok, a vysokou úroveň ochrany a zlepšení kvality životního prostředí. Unie bude bojovat se sociálním vylučováním a diskriminací, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost mezi muži a ženami, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.
  2. Podle článku 9 Smlouvy o EU Unie při stanovení a uplatnění svých politik a aktivit vezme v úvahu požadavky spojené s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, záruk přiměřené sociální ochrany, boj proti sociálnímu vylučování a za vysokou úroveň vzdělání, školení a ochrany lidského zdraví.
  3. Článek 151 Smlouvy o fungování EU uvádí, že Unie a členské státy se zřetelem na základní sociální práva, jako jsou v Evropské chartě podepsané v Turíně 18. října 1961 a  Chartě základních práv pracujících Společenství 1989 mají mít za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek k umožnění jejich harmonizace, aby se zachovala zlepšená přiměřená sociální ochrana, dialog mezi managementem a prací, , rozvoj lidských zdrojů s ohledem na trvalou zaměstnanost a boj proti vylučování.
  4. Článek 152 SFEU stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na jejich úrovni, s uvážením diverzity národních systémů. Je to k usnadnění dialogu mezi nimi a respektování jejich autonomie.
  5. Charta základních práv EU, poprvé vyhlášená na Evropské radě v Nice 7. prosince 2000, zajišťuje a podporuje řadu základních zásad, které jsou zásadní pro evropských sociální model. Ustanovení této Charty jsou určena institucím, orgánům, úřadům a agenturám EU s patřičným zřetelem na zásadu subsidiarity a členským státům jen když uplatňují unijní právo.
  6. SFEU obsahuje ustanovení opravňující Unii zahrnout některá ustanovení vztahující se mimo jiné na svobodu pohybu pracujících (články 45 až 48), právo usídlení (článek 49 až 55), sociální politiku (článek 151 až 161) podporu dialogu mezi managementem a prací (článek 154), včetně dohod uzavřených a uplatněných na úrovni Unie (článek 155). rovné mzdy pro muže a ženy za stejnou práci (článek 157), příspěvek na rozvoj kvality vzdělání a profesní kvalifikace, (články 165 a 166), unijní akce doplňující národní opatření a posilování spolupráci na poli zdraví (článek 168), ekonomickou, sociální a územní soudržnost, (článek 174 až 178), vytváření a posouzení realizace směrnic pro zaměstnání (článek 148) a obecněji aproximaci legislativy (články 114 až 117).
  7. Evropský parlament vyzval k solidnímu Evropskému pilíři sociálních práv k posílení sociálních práva poskytnutím pozitivního vlivu na život lidí krátkodobě a střednědobě a umožnění podpory evropské konstrukce v 21. století. [1]
  8. Dokončení společného evropského trhu v minulých desetiletích bylo provázeno rozvojem solidního sociálního acquis, které vyústilo v procesu svobody pohybu, životních a pracovních podmínek, rovností mezi ženami muži, zdraví a bezpečnost při práci, sociální ochranu, a vzdělání a odborné výuky. Zavedení eura poskytlo EU stabilní společnou měnu sdílenou 340 miliony občanů v 19 členských státech, usnadňující jim denní život a ochranu proti finanční nestabilitě. Unie se také významně pozvedla zvýšením ekonomických příležitostí a podporou sociálního pokroku napříč kontinentem.
  9. Trhy práce a komunity se rychle vyvíjejí, s novými příležitostmi a novými výzvami z globalizace, digitální revoluce, změny pracovních vzorů a společenství a demografického vývoje. Výzvy, jako významná nerovnost, dlouhodobost, a nezaměstnanost mladých nebo intergenerační solidarita jsou často v členských státech obdobné, i když se liší stupněm.
  10. Evropa ukazuje svoje odhodlání překonat finanční a hospodářskou krizi a jako výsledek zaměřené akce je nyní ekonomika Unie stabilnější, s úrovní zaměstnanosti bezprecedentně vysokou, stálým poklesem nezaměstnanosti. Nicméně sociální důsledky krize byly dalekosáhlé: od mladých a dlouhodobě nezaměstnaných po riziko chudoby; soustředit se na tyto následky zůstává mezi naléhavými prioritami.
  11. Zaměstnanost a sociální výzvy, jimž čelí Evropa, jsou důsledkem relativně mírného růstu, který má kořeny v nevyužitém potenciálu z hlediska participace na zaměstnanosti a produktivitě. Ekonomický a sociální pokrok jsou propletené a vytvoření Evropského pilíře sociálních práv by mělo být součástí širšího úsilí o vytvoření více inkluzivního a udržitelnějšího modelu růstu zlepšujícího evropskou konkurenceschopnost a lepší místo pro investice, vytváření pracovních míst a podpory sociální soudržnosti.
  12. Záměrem Evropského pilíře sociální práv je posloužit jako návod k efektivní zaměstnanosti a sociálním výstupům odpovídajícím současným a budoucím výzvám přímo zaměřeným na plnění základních potřeb lidí a k zajištění lepšího zavedení a uplatnění sociálních práv.
  13. Silnější důraz na zaměstnanost a sociální výkonnost je zejména důležitý zvýšením odolnosti a prohloubením Hospodářské a měnové unie. Proto je Evropský pilíř sociálních práv zaměřen zejména na eurooblast, je ale určen pro všechny členské státy.
  14. Evropský pilíř sociálních práv vyjadřuje základní zásady a práva pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy spokojenosti Evropy 21. století. Znovu potvrzuje práva již uvedená v acquis. Přidává nové zásady určené výzvami ze sociálního, technologického a ekonomického rozvoje. Aby byly právně vynutitelné, zásady a práva vyžadují nejprve přijmou na přiměřené úrovni navržená opatřeni nebo legislativu.
  15. Zásady shrnuté v Evropském pilíři sociálních práv se týkají občanů Unie, ale i třetích zemí s právním pobytem v EU. Kde se zásada vztahuje na pracovníky, týká se všech zaměstnaných osob bez ohledu na zaměstnanecké postavení modality nebo trvání.
  16. Evropský pilíře sociálních práv nebrání členským státům nebo jejich sociálním partnerům vytvořit více ambiciózní sociální normy. V Evropském pilíři sociálních práv zejména nebude nic, co by omezovalo nebo negovalo uznaná pravidla a zásady, na jejich specifických úsecích uplatnění, unijním nebo mezinárodním právem nebo mezinárodními dohodami, včetně Evropské sociální charty popsané v Torinu 18. října 1961 a relevantní úmluvy a doporučení ILO.
  17. Uplatnění Evropského pilíře sociálních práv je sdílený politický závazek a odpovědnost. Evropský pilíř základních sociálních práv by se měl realizovat jak na úrovni Unie a členských států podle příslušných působností, s přihlédnutím k diferenciaci sociálněekonomického prostředí a diverzity národních systémů, četně úlohy sociálních partnerů a v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.
  18. Na úrovni Unie nebude Evropský pilíř sociálních práv rozšiřovat pravomoc Unie a úkolů svěřených jí smlouvami. Měl by být uplatňován v mezích těchto oprávnění.
  19. Evropský pilíř sociálních práv respektuje diverzitu kultur a tradic lidu Evropy, jakož i národní identity členských států a organizací jejich veřejných orgánů na národní, regionální a místní úrovni. Vytvoření Evropského sociálního pilíře neovlivní práva členských států stanovit základní principy jejich místních bezpečnostních systémů a řídit jejich veřejné finance, a nesmí významně ovlivnit jejich finanční rovnováhu.
  20. Sociální dialog hraje v prosazování sociálních práv a dosažení udržitelného a začleňujícího růstu ústřední roli. Sociální partneři na všech úrovních hrají klíčovou roli ve sledování a realizování Evropského pilíře sociálních práv v souladu s jejich autonomií v jednání a uzavírání dohod a práva kolektivního vyjednávání.

20 zásad

  1. Rovné příležitosti a přístup na trh práce Každý má právo na inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a na celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce.
  1. Rovnost žen a mužů Rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a karierního růstu
  2. Rovné příležitosti. Bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci má každý právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup k veřejně dostupnému zboží a službám. Musí být podporovány rovné příležitosti nedostatečně zastoupeným skupinám.
  3. Aktivní podpora zaměstnanosti. Každý má právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Zahrnuto je právo na pomoc pro účely hledání místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace. Každý má právo na přechod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními. Mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo nabídku pracovního místa dobré kvality do 4 měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení vzdělání. Nezaměstnaní mají právo na personalizovanou a kontaktní pomoc. Dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení jejich situace nejpozději 8 měsíců od ztráty zaměstnání.

KAPITOLA II: SPŘAVEDLIVÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY

  1. Bezpečnost a adaptabilní zaměstnání. Bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, přístup k sociální ochraně a odborné přípravě. Musí se podporovat přechod na formy pracovního poměru na donu neurčitou, V souadu s právními předpisy a kolektivními smlouvami musí být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli přizpůsobit změnám hospodářské situace. Musí se podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky. Musí se podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost. Musí se usnadňovat profesní mobilita. Musí se zabránit vzniku pracovních poměrů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Zkušební doba by měla mít přiměřenou délku.
  2. Mzdy. Pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň Musí být zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám, přičemž však musí být zachován přístup k zaměstnání a motivace hledat si práci. Musí být zamezeno chudobě pracujících. Všechny mzdy musí být stanovovány transparentním a předvídatelným způsobem podle vnitrostátních zvyklostí a musí být uznávána samostatnost sociálních partnerů.
  3. Informace o pracovních podmínkách a ochrana v případě propuštění. Pracovníci mají právo být na začátku svého pracovního poměru písemně informováni o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru včetně zkušební doby. Před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba. Mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace.
  4. Sociální dialog a zapojení pracovníků. Sociální partneři musí být při tvorbě a provádění hospodářské politiky a sociální politiky konzultováni podle vnitrostátních zvyklostí. Musí být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je uznávána jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. V příslušném případě musí být smlouvy uzavřené mezi sociálními partnery prováděny na úrovni Unie a jejích členských států. Pracovníci nebo jejich zástupci mají právo na včasné informování a projednávání v záležitostech, které se jich týkají, zejména v případě převodu, restrukturalizace a fúze podniků a hromadného propouštění. Musí být podporováno zvýšení kapacity z důvodů sociálních partnerů posilovat sociální dialog.
  5. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Rodiče a osoby s pečovatelskými povinostmi mají právo na odpovídající dovolenou, pružné pracovní podmínky a přístup k pečovatelským službám. Ženy a muži musí mít rovný přístup k mimořádnému volnu, aby mohli plnit své pečovatelské povinnosti, a musí být motivováni k vyváženému využití tohoto typu dovolené.
  6. Zdravé, bezpečné a dobře přizpůsobitelné pracovní prostředí a ochrana údajů. Pracovníci mají právo na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovnici mají právo na pracovní prostředí, které je uzpůsobeno jejich profesním potřebám a které jim umožní prodloužit jejich aktivní účast na trhu práce. Pracovníci mají právo na ochranu osobních údajů v kontextu zaměstnání.

KAPITOLA III: SOCIÁLNÍ OCHRANA A ZAČLEŇOVÁNÍ.

  1. Péče o děti a podpora dětí. Děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku. Děti mají právo na ochranu před chudobou. Děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí.
  2. Sociální ochrana. Bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají zaměstnanci a za srovnatelných podmínek osoby samostatně výdělečně činné právo na přiměřenou sociální ochranu.
  3. Podpora v nezaměstnanosti. Nezaměstnaní mají právo na přiměřenou aktivační podporu od veřejných služeb zaměstnanosti, aby se mohli na trhu práce (znovu) začlenit , a na odpovídající podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora nesmí být demotivační pro rychlý návrat do zaměstnání.
  4. Minimální příjem. Každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který mu umožní důstojný život ve všech etapách života a účinný přístup k podpůrnému zboží a službám. V případě osob, které mohou pracovat, by měly dávky zaručující minimální příjem kombinovány s pobídkami ke (znovu) začlenění na trhu práce.
  5. Příjem ve stáří a důchody. Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem. Ženy a muži musí mít rovné příležitosti nabývat důchodová práva. Každý má ve stáří nárok na prostředky zajišťující důstojný život.
  6. Zdravotní péče. Každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči.
  7. Začlenění osob se zdravotním postižením. Osoby mají právo na podporu zaručující příjem, který jim zajistí důstojný život, na služby, které jim umožní účast na trhu práce a na životě společnosti a na pracovní prostředí uzpůsobené jejich potřebám.
  8. Dlouhodobá péče. Každý má právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména služby domácí a komunitní péče.
  9. Bydlení a pomoc pro osoby bez domova – Osobám v nouzi musí být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoc v oblasti bydlení dobré kvality. Zranitelné osoby mají právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním. Osobám bez domova musí být poskytnuto přiměřené přístřeší a služby, aby se podpořilo jejich sociální začlenění.
  10. Přístup k základním službám. Každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energie, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.

[1] Rezoluce Evropského parlamentu z 19. ledna 2017 k Evropskému pilíři sociálních práv (216/2095/INI)

2 Bratislavská deklarace z 16. září 2016

3 Římská deklarace z 25. března 2017

4 Společné prohlášení sociálních partnerů z 24. března 2017

 

Kvůli chybám ve fungování pražské TSK mohou padnout žaloby

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Pražský magistrát si nechává připravit analýzu zprávy o kontrole, která našla významné chyby ve fungování městské Technické správy komunikací (TSK). Na základě výsledků poté rozhodne, jestli podá žaloby na zaměstnance organizace, kteří měli pochybení na svědomí. Na včerejším jednání dopravního výboru to uvedla ředitelka kontrolního odboru magistrátu Irena Ondráčková. TSK byla transformována na akciovou společnost a původní příspěvková organizace, které se kontrola týkala, bude zrušena. Výbor si také vyžádal informaci o tom, jak se v nové společnosti zamezí podobným pochybením.[/quote]

Kontrola TSK se týkala loňského roku. Mezi nejzávažnější pochybení patřilo nehospodárné nakládání s majetkem nebo chyby při zadávání veřejných zakázek, které měly být vypisovány bez uvedení ceny. Organizace měla také například zakoupit větší množství počítačů a telefonů, které pak vůbec nepřidělila zaměstnancům. Chyby kontrola objevila i v účetnictví a v inventarizaci majetku.

Jako nehospodárné označila zpráva zaplacení zálohy dodavateli stavebních prací ve výši 56 procent z celkové částky 1,6 milionu korun. Ani po šesti měsících od vyplacení zálohy firma práce nezahájila. Podle Ondráčkové Praha v minulosti kvůli podobnému případu v botanické zahradě podala žalobu. TSK také porušila povinnosti dané zákonem o registru smluv, když v roce 2016 nezveřejnila jedinou.

Analýzu zprávy o kontrole pro magistrát zpracovává externí auditorská firma.

,,Výstupem analýzy by mělo být, zda podat trestní oznámení na konkrétní osoby,“ uvedla ředitelka.

Kvůli transformaci příspěvkové organizace na akciovou společnost toho podle ní magistrát nemůže dělat o mnoho více, protože mechanismy fungování a kontrol si nová firma určuje sama. Původní organizace má nyní pouhých šest zaměstnanců.

Současný ředitel zanikající organizace Karel Rezek na jednání uvedl, že zpráva není přesná. Například tendry podle něj nebyly vypisovány bez ceny, kontrola si jen nevyžádala informace od správného oddělení.

,,Není pravda, že by se zahajovala výběrová řízení na jakémkoliv úseku, aniž by se znala cena. Kdyby to tak bylo, tak je to opravdu trestuhodné,“ uvedl.

Předseda představenstva akciové společnosti Petr Smolka uvedl, že neměli možnost se seznámit se zprávou a po jejím prostudování jsou připraveni přijmout opatření pro zamezení podobných problémů v nové firmě. Dostal za úkol o provedených krocích informovat výbor do konce února příštího roku.

Transformaci TSK z příspěvkové na akciovou společnost dokončili radní na konci roku 2016. Proces má přinést finanční úspory a zjednodušit plánování a financování například oprav silnic a dalších akcí. TSK jako příspěvková organizace ví, kolik dostane od města pouze na jeden rok. Jako akciová společnost si může rozvrhnout hospodaření na delší dobu. Transformaci přichystalo vedení města za vlády bývalého primátora Tomáše Hudečka a původní organizace měla zaniknout do konce roku 2014.

Zdroj: ČTK

Airbus, Siemens a Rolls Royce plánují letadlo na elektromotor

[quote]Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020, uvedly firmy v Londýně.[/quote]

Elektrokoncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů.

,,E-Fan X je důležitý krok na cestě k uskutečnění elektroletů v dohledné budoucnosti,“ řekl agentuře DPA technický šéf Airbusu Paul Eremenko.

Testovací letadlo – půjde o britský Aerospace BAe 146 se 100 místy k sezení z roku 1989 – vzlétne poprvé ve francouzském Toulouse. Pokud bude vše fungovat, budou následovat další testy se dvěma hybridními elektrickými a dvěma tradičními pohony.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo vybralo poradce pro první dálniční PPP projekt

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Poradcem v prvním dálničním projektu stavěném za pomoci soukromých peněz (tzv. PPP) bude sdružení České spořitelny a společností White&Case Obermeyer Helika. Ministerstvu pomůže s přípravou dostavby 32 kilometrů dálnice D4, poradce za to získá 26 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad očekává, že by mohl vybrat koncesionáře pro dokončení dálnice a zahájit práce na dostavbě do dvou až tří let.[/quote]

Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá stavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak, jakožto koncesionáři, platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

,,Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

V Česku se stát v minulosti pokoušel pomocí PPP postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.

Očekávaný harmonogram dostavby D4 by ale podle ministerstva ještě mohly zkomplikovat případné spory u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo problémy při získávání stavebního povolení. Podle ministerstva jsou už pro celý plánovaný úsek vydaná územní rozhodnutí, příští rok se bude vyřizovat nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ředitelství silnic a dálnic také bude pokračovat ve výkupech pozemků.

Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.

Důvodem pro využití PPP projektů je očekávaný konec dotační politiky Evropské unie.

,,V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.

Zdroj: ČTK

Armáda si pořídí v blízké budoucnosti bojové drony

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Česká armáda po roce 2020 zakoupí dron s bojovými schopnostmi. Nyní používá několik druhů průzkumných bezpilotních prostředků. Vojsko by mělo do roku 2025 do dronů investovat miliardu korun, řekl na tiskové konferenci po veřejné části velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Josef Bečvář. V roce 2019 armáda také zakoupí nové drony ScanEagle, budou stát řádově 200 milionů korun. Na generálním štábu také začne výstavba schopností ochrany kyberprostoru.[/quote]

Podle Bečváře by se v příštím roce mohlo zvýšit české zapojení v Afghánistánu a Iráku. Přesné návrhy zatím nejsou podle zástupců armády známy. V Afghánistánu by se posílení českých jednotek mohlo týkat desítek vojáků, do Iráku by podle dřívějšího vyjádření ministra Martina Stropnického mohlo odjet 200 až 300 vojáků různých jednotek. Dalších asi 250 vojáků se zapojí do posílení přítomnosti NATO v Pobaltí. Vyslání více vojáků do Afghánistánu a nové jednotky do Iráku musí schválit Parlament. Nyní má armáda na misích mezi 400 a 500 vojáky, příští rok by jich tak mohlo být o několik set více.

Bečvář v proslovu před armádními veliteli tvrdě kritizoval, jak byly v minulosti sníženy schopnosti armády.

,,Kdo dal této zemi právo na deset let prakticky zastavit modernizaci armády? Kdo dal této zemi právo téměř rezignovat na financování vlastní obranyschopnosti?“ ptal se Bečvář.

Poznamenal, že vojáci na rizika upozorňovali. Vzhledem k dalšímu vývoji bezpečnosti označil tento postup za krátkozraký a nebezpečný. Financování armády se výrazně snížilo v době hospodářské krize, od roku 2014 vyčleněné finance rostou.

Bečvář poznamenal, že své schopnosti nyní armáda znovu buduje. Za priority na příští rok stanovil přípravu a výcvik vojska a záloh, udržování a rozvoj schopností, zajištění závazků kolektivní ochrany a i akce na veřejnosti při oslavách 100. výročí vzniku Československa. Poznamenal, že příští rok armáda počítá s příchodem 2000 nových vojáků. Letos jich dosud podle něj přijala více než 2170 a naplněnost útvarů armády tak dosáhla 83 procent.

Prezident Miloš Zeman na shromáždění řekl, že by se měl nejen zvyšovat počet vojáků, ale za důležitý označil i příchod talentovaných lidí. Přimluvil se opět za to, aby Česko vydávalo na obranu dvě procenta HDP, jak se zavázalo při vstupu do NATO. Podotkl, že v minulosti byl dvouprocentní závazek plněn a všichni to považovali za samozřejmost. Podle ministra obrany Martina Stropnického je reálné cíle dosáhnout v roce 2025. Podotkl, že navržený rozpočet ministerstva obrany na příští rok se blíží 60 miliardám, letos to je 52,5 miliardy.

Jak je Zemanovým zvykem, před vojáky lobboval za pořízení moderních dronů. Armáda už podle něj vypracovala studii o začlenění bezpilotníků do výzbroje.

,,V nejbližší době se bude podle této studie kupovat prvních šest ScanEaglů,“ řekl Zeman.

Armáda je už teď využívá při své činnosti v Afghánistánu, dostala je z USA. Ve výzbroji má i další menší drony. Podle Zemana by měly být začleněny pod vzdušné síly, a ne pod pozemní jako dosud. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek novinářům řekl, že nový komplet dronů ScanEagle, který obsahuje deset strojů, obrana plánuje pořídit v roce 2019. Zeman také v projevu pochválil aktivní zálohy.

Bečvář se zmínil i o posílení ochrany kybernetického prostoru. Podotkl, že Stropnický už podepsal návrh, aby část této domény byla i na generálním štábu.

,,Začínáme s výstavbou prvku, který bude mít na starosti tyto záležitosti. Musíme vytvořit prostředí pro to, abychom byli schopni chránit naše komunikační informační systémy, které jsou především používané v bojových podmínkách,“ řekl.

Stropnický se na velitelském shromáždění se zástupci armády rozloučil, poděkoval jim za spolupráci. Současná vláda podá ve středu demisi, v nové vládě bude Stropnický zřejmě působit na jiné pozici.

Zdroj: ČTK

Rozpočet Technické správy komunikací se zvýší na 6,2 mld. Kč

[quote]Letošní rozpočet pražské městské firmy Technická správa komunikací (TSK) se zvýší o téměř dvě miliardy na zhruba 6,2 miliardy korun. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Zvýší se částky na běžnou údržbu i na zimní úklid. TSK je akciová společnost vlastněná hlavním městem, která má na starosti mimo jiné správu a opravu komunikací.[/quote]

,,TSK bude v příštím roce více uklízet v zimním období a také bude plnit další nové úkoly zadané městem. Například po úspěšné výsadbě více než 150 stromů v Karlíně a v Praze 7 budeme vysazovat stovky nových stromů po celé Praze,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.

TSK bude od této zimy prioritně uklízet až 400 hektarů chodníků. V minulosti uklízela v takzvaném prvním pořadí 250 hektarů.

Podle dokumentu, který schválili radní, například stoupnou o asi 994 milionů výdaje na běžnou údržbu. Celkem na ně TSK vydá 1,84 miliardy Kč. Vzrostou náklady na zimní i letní údržbu a rovněž se zvýší částka v rozpočtové kapitole takzvaných ostatních kapitálových výdajů.

TSK vznikla transformací z příspěvkové organizace stejného názvu a funguje naplno od letošního dubna. Transformace má přinést finanční úspory a zjednodušit plánování a financování například oprav silnic a dalších akcí. TSK jako příspěvková organizace věděla, kolik dostane od města, pouze na jeden rok. Jako akciová společnost si může rozvrhnout hospodaření na delší dobu.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná odmazání části dluhu správy železnic

Zdroj: PIxabay.com

[quote]Vláda projedná na svém středečním zasedání odpuštění části dluhu správy železniční dopravní cesty ve výši 705,5 milionu korun. Vyplývá to z materiálu, který pro jednání kabinetu zpracovalo ministerstvo dopravy. Správě železnic dluh zůstal po bývalé státní organizaci České dráhy. Podobnou účetní operaci, která je pouze formální a nemá na hospodaření společnosti vliv, schvaluje vláda každoročně.[/quote]

SŽDC dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Celkové závazky z dlouhodobých úvěrových smluv tehdy činily přes 60 miliard korun. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví SŽDC jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává.

Pravidelné umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být SŽDC považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Za předchozích deset let stát z dlužné částky podle ministerstva dopravy odmazal přes 54 miliard korun, vloni šlo o 1,3 miliardy korun. Splácení dlužné částky by mělo pokračovat do roku 2020.

Zdroj: ČTK

Dominik Landa (DCT Gdańsk SA): „Přístav Gdańsk otevírá nové trasy do zemí střední a východní Evropy“

[quote]Přístavy potřebují efektivní dopravní a logistické propojení s vnitrozemí. Stejně tak i polský přístav Gdańsk jako jeden z hlavních pobaltských přístavů závisí na trasách směřujících nejen do polského vnitrozemí, ale také do dalších zemí střední a východní Evropy. Tato dopravní infrastruktura prošla v posledních letech výrazným zlepšením. V této souvislosti jsme se obrátili na Dominika Landu, obchodního ředitele DCT Gdańsk SA, s několika otázkami. [/quote]

Jak se přístav Gdańsk těší z jeho umístění, který je vhodný pro dodávání zboží do střední a východní Evropy?

DCT Gdańsk jako součást přístavu Gdańsk, který se nachází na začátku baltsko-jaderského dopravního koridoru; tento koridor je důležitý jak lokálně, tak i mezinárodně, neboť je to přístupová cesta pro kontejnerizovaný náklad pro polský a také český a slovenský trh. Každý měsíc se v DCT zpracovává 160 tisíc TEU. Každý rok vidíme dvojciferný nárůst propustnosti našeho terminálu, který má vliv na větší poptávku po vysoké dopravní infrastruktuře v zázemí. Během deseti let se zázemí rozrostlo z Polska na Českou republiku i na Slovensko, kde je nutná efektivní železniční doprava. Právě v polovině roku 2017 zahájil CSKD-Rail Cargo Operator intermodální spojení z DCT Gdańsk na terminál AWT v Paskově; nic není lepší motivací k dalšímu rozvoji než aktivita našich zákazníků.

Co přináší probíhající modernizace železničních tratí z Gdańsk do vnitrozemí?

Počínaje samotným DCT investujeme do železniční vlečky, která má v současné době čtyři tratě. Každá z nich je dlouhá 618 metrů a do roku 2020 bude mít terminál 6 pásů, z nichž každý je 750 metrů dlouhý, aby to bylo vhodným místem pro intermodální operátory hledající časově a nákladově efektivní dopravní řešení. Jdeme dál do zázemí, jsme velkým propagátorem neustálé modernizace všech hlavních linek baltsko-jaderského koridoru na 750 metrů; totéž platí pro stanice jak v přístavu Gdańsk, tak v polsko-českých a polsko-slovenských hranicích. Jsme rádi, že je to pro polskou vládu také prioritou a domníváme se, že dobrý přístup k více přístavům pro vývozce a dovozce ze zemí střední a východní Evropy důležitý. Naše analýza a průzkum trhu ukazují, že využívání přístavu Gdańsk pro některé části zemí střední a východní Evropy (bez počítání Polska) přináší výhodu ve výši 15 % na obvyklé logistické řetězce přes přístavy Severního moře nebo Jadranu.

Rozvoj infrastruktury již změnil trasy pro přepravu zboží?

Rozvoj infrastruktury dává přímý vliv na pohyb nákladu; stačí říci, že před třemi lety, kdy nákladní vlak potřeboval více než 12 hodin, aby se dostali z Gdańsk do Varšavy, tak ani jeden traťový vlak tam nevedl. Nyní, když kontejner cestuje pouze 5-6 hodin, vlaky jezdí jednou denně a i víckrát. Logistika je kombinace nákladů, času a kvality. Infrastruktura je důležitou součástí každého z nich. Proto objemy DCT vzkvétají, a proto zákazníci ze zemí střední a východní Evropy míří do Gdańsk.

 

 

Tabulka výsledků makroekonomické nerovnováhy

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Eurostat zveřejnil 22. listopadu ukazatele hodnotící zprávy o makroekonomické nerovnováze (MIP). MIP je součástí nařízení “šestibalíčku” o správě ekonomických záležitostí přijatého Evropským parlamentem a Radou v listopadu 2011.[/quote]

Tabulka výsledků MIP poskytuje statistickou podporu výroční zprávě o mechanismu varování, kterou vydala Evropská komise na počátku evropského semestru 2018. Zpráva o mechanismu varování označuje ty členské státy, pro které jsou vyžadovány hloubkové analýzy ekonomických ukazatelů na základě tabulky sloužící k odhalení současné nebo v blízké budoucnosti hrozící makroekonomické nerovnováhy.

Tabulka výsledků MIP se skládá ze čtrnácti ukazatelů relevantních pro včasné zjištění stávajících nebo vznikajících makroekonomických nerovnováh na úrovni členských států. Úplné časové řady e údajů jsou k dispozici na pravidelně aktualizované sekci MIP webové stránky Eurostatu.

Údaje z národních účtů a platební bilance / Mezinárodní investiční pozice používané pro sestavování ukazatelů výsledků MIP vycházejí z evropského systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a šestého vydání bilance MMF Manuál plateb a mezinárodní investiční pozice (BPM6).

Statistické údaje relevantní pro MIP pocházejí ze statistických domén s dlouhodobými záznamy a uznávané kvality. Eurostat shromažďuje údaje pro ukazatele výsledků MIP z členských států. Dalšími zdroji dat jsou Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti a Mezinárodní měnový fond.

Příloha: krátké definice ukazatelů

Bilance běžného účtu informuje o transakcích země se zbytkem světa. Pokrývá všechny transakce (jiné než ve finančních položkách) zboží, služby primární a sekundární příjmy, které jsou mezi rezidentskou a nerezidentskou jednotkou. Ukazatel ve výsledkové tabulce MIP je průměr podílu bilance běžného účtu jako podílu HDP v % za minulé 3 roky.

Čistá mezinárodní investiční pozice (IIP)

Mezinárodní investiční pozice e statistický výkaz, který v určitém okamžiku vykazuje hodnotu a složení: i) finančních aktiv rezidentů jako nároků vůči nerezidentům, a zlatých drahých kovů držených jako rezervní aktiva a ii ) závazků rezidentů ekonomiky vůči nerezidentům. Rozdíl mezi vnějšími finančními aktivy a pasivy ekonomiky je čistá IIP (NIIP) ekonomiky, která může být pozitivní nebo negativní. NIIP poskytuje souhrnný pohled na čistou finanční situaci země ve vztahu ke zbytku světa. Indikátor skóre MIP je vyjádřen jako % HDP.

Index nominálních jednotkových nákladů práce Ukazatel je definován jako poměr nákladů práce (poměr odměňování zaměstnanců k počtu zaměstnanců) k produktivitě práce (poměr HDP k celkové zaměstnanosti). Údaje o zaměstnancích a zaměstnanosti jsou uvedeny podle domácí koncepce použité v národních účtech. Indikátor skóre MIP je % změna za tři roky.

Deflovaný index cen domácností

Ukazatel je poměr mezi indexem cen domácností (HPI) a deflátorem národních účtů pro výdaje soukromé konečné spotřeby [domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH)]. Měří inflaci na domácím trhu vzhledem k inflaci výdajů konečné spotřeby domácností a NISD. HPI Eurostat zachycuje změny cen všech obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi (byty, rodinné domy, řadové domy apod.), A to jak nových, tak existujících, nezávisle na jejich konečném užívání a jejich předchozích majitelích. Indikátor skóre MIP je jednoroční procentní změna deflovaného HPI.

Úvěrový tok soukromého sektoru Úvěrový tok soukromého sektoru představuje čistou částku závazků, v nichž se v daném roce vyvíjely sektory nefinančních podniků, domácností a NISD. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny v% HDP a uváděny v %.

Dluh soukromého sektoru

Dluh soukromého sektoru představuje stav závazků držených sektorovými nefinančními podniky, domácnostmi a neziskovými institucemi na úrovni NISD na konci roku. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny jako % podíl HDP a uváděny v konsolidovaném vyjádření, tj. neberou v úvahu transakce v rámci stejného sektoru.

Hrubý veřejný dluh

Dluh představuje celkový hrubý dluh v nominální hodnotě nesplacené ke konci roku a konsolidovaný mezi vládou a vládou. Stav vládního dluhu se rovná součtu závazků na konci roku všech jednotek klasifikovaných v rámci vládních institucí v kategoriích: měna a vklady, dluhové cenné papíry a úvěry. Ukazatel MIP je vyjádřen jako % HDP.

Celkové závazky finančního sektoru

Celkové závazky sektoru finančních institucí měří vývoj součtu všech závazků (zahrnujících měnu a vklady, dluhové cenné papíry, půjčky, akcie a investiční fondy, pojištění, důchody a standardizované záruky, finanční deriváty a opce na zaměstnance a ostatní účty splatné) sektoru finančních podniků. Údaje jsou vyjádřeny jako roční procentní změna a jsou uvedeny v nekonsolidovaných podmínkách, tj. berou v úvahu všechny transakce v rámci daného sektoru.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných osob vyjádřený jako procentní podíl pracovní síly (celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob) na základě definice Mezinárodní organizace práce (MOP). Nezaměstnané osoby zahrnují osoby ve věku 15 až 74 let, které splňují všechny tři následující podmínky: nebyly zaměstnány během referenčního týdne; byly k dispozici k zahájení práce během dvou týdnů po referenčním týdnu; aktivně hledají práci ve čtyřech týdnech před referenčním týdnem nebo již nalezli práci, která by měla začít v příštích třech měsících. Ukazatel skóre MIP je tříletý zpětně se pohybující průměr.

Míra aktivity na trhu práce

Míra aktivity je % podíl ekonomicky aktivní populace (pracovní síly) ve věku 15 až 64 let v celkové populaci stejné věkové skupiny, založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je počet osob ve věku 15 až 74 nezaměstnaných po dobu 12 měsíců nebo delší jako procento pracovní síly založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v procentních bodech.

Míra nezaměstnanosti mládeže Míra nezaměstnanosti mládeže je počet nezaměstnaných osob ve věku 15 až 24 let jako procento pracovní síly stejné věkové skupiny založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

 

Logistický kalendář