Domů Blog Strana 1039

Povolení k pobytu pro občany zemí mimo EU

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 16. listopadu bylo v roce 2016 v Evropské unii vydáno přibližně 3,4 miliony prvních povolení k pobytu občanům ze zemí mimo EU; to je rekordní počet, jelikož jsou k dispozici srovnatelné údaje (2008) a počet byl vyšší o 28 % (+ téměř 735 000 povolení k pobytu proti roku 2015).[/quote]

Nárůst byl způsoben především vyšším počtem prvních povolení vydaných z jiných důvodů (+ 64 %) a z pracovních důvodů (+ 2 1%). Pracovní důvody představovaly čtvrtinu (25,4 %) všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016, rodina pro 23,2 % a vzdělání pro 20,7 %. Ostatní důvody včetně mezinárodní ochrany a humanitárního statutu (asi 14 % všech prvních povolení vydaných v roce 2016) představovaly 30,7 %.

Nejvyšší počet prvních povolení k pobytu vydaných ve Spojeném království, Polsku a Německu

V roce 2016 bylo ve Spojeném království vydáno jedno ze čtyř prvních povolení k pobytu (865 900 vydaných povolení k pobytu; 25,8 % celkových povolení vydaných v EU). Následovalo Polsko (586 000; 17,5%), Německo (504 800; 15,0 %), Francie (235 000; 7,0 %), Itálie (222 400; 6,6 %) Španělsko (211500; 6,3 %) a Švédsko (146700; 4,4 %).

Ve srovnání s počty obyvatel každého členského státu byla nejvyšší míra povolení k pobytu pro první žadatele vydáno v roce 2016 na Maltě (20,6 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel), Kypru (19,9), Polsku (15,4) Švédsko (14,8). Spojeném království (13,2). Pro EU jako celek v roce 2016 bylo vydáno 6 000 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel.

Pro zaměstnání do Polska, pro vzdělávání do Spojeného království

Polsko vydalo pro zaměstnaní 494 000 povolení; 58 % všech povolení vydaných z pracovních důvodů v EU v roce 2016), zatímco Velká Británie (365 500 povolení nebo 53 %) bylo z důvodů týkajících se vzdělávání. Německo (137 000; 18%), Španělsko (115 100; 15 %) a Itálie (101 300; 13 %) byly státy s nejvyšším počtem povolení vydaných pro rodinné důvody v roce 2016. Těsně následovala Francie (93 900, neboli 12 %) a Spojené království (89 300; 11 %).

Rodinné důvody mají tendenci v jednotlivých členských státech převažovat

V jedenácti členských státech byl největší počet povolenek vydán z rodinných důvodů, přičemž nejvyšší podíl byl ve Španělsku (54,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), v Řecku (53, 5 %) a v Lucembursku (52,5 %). Vzdělávání bylo hlavním důvodem v Irsku (57,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě v roce 2015), Spojeném království (42,2 %), Rumunsku (39,0 %) a Maďarsku (34,5 %). V sedmi členských státech byl hlavním důvodem pro vydání povolení k pobytu zaměstnání, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Polsku (84,3 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Litvě (60,5 %), Slovinsku (51,0 %) a Chorvatsku 49,6 %). V další šestici členských států, zejména Německu (55,9 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Švédsku (50,8 %) a Rakousku (50,6 %) převládaly důvody mezinárodní ochrany a humanitárních důvodů.

Téměř polovina povolení k pobytu udělena pěti státní příslušnosti

V roce 2016 občané Ukrajiny (588 900 příjemců, z toho 87 % v Polsku) i nadále obdrželi nejvyšší počet povolení v EU před občany Sýrie (348 100, z nichž téměř dvě třetiny bylo v Německu), Spojené státy (250 900, z nichž téměř tři čtvrtiny ve Spojeném království), Indie (198 400, z nichž více než 60 % ve Spojeném království) a Čína (195 600, z nichž většina ve Spojeném království). Asi polovina všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016 byla vydána občanům těchto pěti zemí.

Ukrajinci pro zaměstnání, Číňané pro vzdělání a Maročané z rodinných důvodů

Důvody vydání povolení k pobytu se mezi státními příslušnostmi liší. Mezi 10 nejčastějšími důvody povolením k udělení občanství v EU v roce 2016, Ukrajinci měli povolení k pobytu především z pracovních důvodů (82,7 % z prvních povolení k pobytu vydávaných Ukrajincům v roce 2016). Číňané (66,9 %), občané USA (46,5%) a Brazilci (41,6 %) dostali povolení k pobytu hlavně z důvodů vzdělávání, zatímco marocké (69,8 %) měly povolení k pobytu vydané hlavně z rodinných důvodů.

Metody a definice

Údaje v této zprávě jsou poskytována Eurostatu ministerstvy vnitra nebo spravedlnosti nebo imigračními agenturami členských států. Tyto správní údaje poskytují členské státy v souladu s ustanoveními článku 6 nařízení (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany.

První povolení k pobytu znamená povolení k pobytu vydané osobě poprvé. Povolení k pobytu je považováno za první povolení i tehdy, pokud je časová prodleva mezi uplynutím doby předchozího povolení a začátkem platnosti nového povolení nejméně 6 měsíců.

Povolení k pobytu znamená každé povolení platné nejméně tři měsíce vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země legálně pobývat na jeho území. Pokud vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu povolují udělení zvláštních kategorií dlouhodobého víza nebo imigračního statusu namísto povolení k pobytu, taková víza a udělení statusu jsou rovněž zahrnuty do těchto statistik.

Statistiky o prvních povoleních k pobytu uvedené v této zprávě se týkají pouze občanů zemí mimo EU a zahrnují osoby, které podléhají povolení k pobytu s platností nejméně 3 měsíce, a proto se tato statistika liší od statistiky migrace do vykazujících zemí (podle migrační statistika migrant je osoba, která zůstane nebo má v úmyslu zůstat v zemi po dobu nejméně 12 měsíců).

Mezi další důvody patří povolení vydaná pouze k pobytu (např. Důchodci s dostatečnými finančními prostředky), status mezinárodní ochrany (včetně postavení uprchlíka a doplňková ochrana), humanitární důvody, povolení vydávaná nezletilým osobám bez doprovodu, obětem obchodování s lidmi a jiným důvody nejsou specifikovány (např. příjemci národních regularizačních programů).

Poznámka k Spojenému království

Statistiky Spojeného království používají různé zdroje údajů než ty, které se používají v jiných členských státech. Z tohoto důvodu nemusí být statistika pro Spojené království uvedená v této zprávě zpravodajem plně srovnatelná s ostatními statistikami zde uvedenými. Statistiky pro Spojené království se nezakládají na evidenci vydaných povolení k pobytu (vzhledem k tomu, že Spojené království nepoužívá systém povolení k pobytu), ale místo toho se vztahuje k počtu přijatých občanů, kteří nejsou členy EU a kteří jsou oprávněni vstoupit do země pod vybranými imigračními kategoriemi. Podle orgánů Spojeného království jsou údaje odhadnuty z kombinace informací, které mají být zveřejněny ve Statistickém věstníku domácího úřadu „Řízení přistěhovalectví: statistika Spojeného království“ a nepublikované informace o řízení. Kategorie „Ostatní důvody“ zahrnuje: diplomat, konzulární úředník považovaný za osvobozený od kontroly; důchodci s nezávislými prostředky; všechny ostatní cestující, kterým byla udělena omezená dovolená, kteří nejsou zařazeni do žádné jiné kategorie; bez nepovoleného azylu.

A jen ještě poznámka: nemá oficiální zaměření na klesající příliv imigrantů vliv na inflaci, znehodnocující zejména nízké příjmy, důchody aj? Kdyby bylo euro, bylo by míra inflace tak vysoká?

Rakousko pro příští rok zdražilo dálniční známky

Source: Freeimages.com

[quote]Cena roční nálepky se zvýšila o 90 centů na 87,30 eura (cca 2218 korun), dvouměsíční zdražila o 30 centů na 26,2 eura (666 Kč) a desetidenní stojí o deset centů více, tedy devět eur (229 Kč). Oznámil to ÚAMK, který v Česku rakouské známky prodává.[/quote]

Podraží i známky pro motocyklisty. Za roční vinětu zaplatí 34,7 eura (882 Kč), tedy o 30 centů více. Dvouměsíční a desetidenní zdražily o deset centů na 13,1 (333 Kč) respektive 5,2 eura (132 korun).

Ceny švýcarské roční dálniční známky a všech typů dálničních známek v České republice a ve Slovinsku zůstávají na stejné výši, jako v roce 2017, uvedl ÚAMK. V Česku tak ceny zůstanou na 1500 korunách za roční kupon, cena měsíčního kuponu bude 440 Kč a desetidenního 310 korun.

Všechny dálniční známky pro rok 2017 jsou platné do 31. ledna 2018 a pro rok 2018 začínají platit od 1. prosince 2017. Zavedení mýtného pro osobní vozidla pohybujících se po německých dálnicích je plánováno na rok 2019.

Zdroj: ČTK

Měření emisí aut bez focení je možné až do konce roku

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Ministerstvo dopravy umožní stanicím měření emisí, aby do konce letošního roku pracovaly bez on-line odesílání fotodokumentace. Původně měla tato povinnost platit už od začátku prosince, ne všechny stanice se ale na připojení k centrální databázi stihly připravit. Změnu termínu ministerstvo zveřejnilo v mimořádném věstníku, informoval mluvčí úřadu Tomáš Neřold.[/quote]

Povinnost odesílat do Centrálního informačního systému STK fotodokumentaci z kontroly a on-line ukládat výsledky měření má zabránit podvodům a rovněž sloužit jako důkaz, že vozidlo skutečně prošlo kontrolou. Stejný systém funguje už od loňského roku na stanicích technických kontrol.

Na stanicích měření emisí byl během listopadu testovací provoz.

,,Při dnešním prověření připravenosti stanic ministerstvo dostalo informaci, že významná část provozovatelů měření emisí čeká na dodání potřebného softwaru od svých smluvních partnerů,“ uvedl Neřold.

Ministerstvo proto termín o jeden měsíc odsunulo. Nejpozději od ledna už ale budou muset být všechny stanice k systému připojeny a pořizovat obrazový záznam.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo plánuje stomiliardovou půjčku pro rozvoj dopravy

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ministerstvo dopravy zvažuje pokrýt náklady na rozvoj dopravní infrastruktury v následujících letech s pomocí stomiliardové půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Polovina z těchto peněz by měla směřovat na rozvoj dopravní sítě a druhá polovina na pořízení nových železničních vozidel. Na včerejší železniční konferenci to řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.[/quote]

Peníze z EIB mají podle Čočka nahradit nedostatek peněz poskytovaných na rozvoj dopravy ze státního rozpočtu. Dlouhodobý úvěr by měl být zároveň výhodnější než úrok na státních dluhopisech, pokud by se stát rozhodl financovat dopravu formou emise dluhopisů.

Peníze mají pokrýt nedostatek peněz do roku 2023, nepočítá se tak s jejich využitím na financování připravované sítě vysokorychlostních tratí. Příprava těchto tratí je zatím v začátcích a se samotnou stavbou prvních tratí pro rychlovlaky se počítá daleko později.

Peníze na veškeré přichystané dopravní stavby chybí už v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro příští rok. Celkem návrh počítá se 72,5 miliardy korun z národních zdrojů i fondů EU. Rozdíl mezi navrženým financováním z národních zdrojů a požadavky investorských organizací je v řádech miliard korun, uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Věří ale, že se během projednání rozpočtu v Poslanecké sněmovně, případně během příštího roku podaří množství těchto peněz navýšit.

Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun. Ministr dopravy Dan Ťok už dříve varoval, že příští rok nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů.

Zdroj: ČTK

Výrobci pražců ŽPSV loni klesly tržby 1,47 miliardy korun

[quote]Společnost ŽPSV z Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku, která je součástí holdingu OHL, zaznamenala loni tržby 1,47 miliardy korun. V roce 2015 měla tržby 2,76 miliardy Kč. Firma, jejímž hlavním výrobkem jsou železniční pražce, vykázala v minulém roce zisk téměř 1,66 miliardy korun, meziročně zhruba o 1,4 miliardy Kč více. Strmý nárůst zisku je způsoben prodejem akciového podílu ve firmě OHL ŽS za 1,63 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu www.justice.cz.[/quote]

Hospodářský výsledek ŽPSV ovlivnil podle generálního ředitele Jana Speváka meziroční propad trhu zhruba o 53 procent.

,,Vynucená opatření, kterými jsme museli na tuto novou realitu reagovat, byla rozsáhlá a týkala se, kromě výrazné redukce počtu pracovníků, také celé řady úprav ve využití výrobních kapacit,“ uvedl ve výroční zprávě Spevák.

Firma podle něj musela reagovat také na enormní požadavky na skladování hotových výrobků.

Kvůli úbytku zakázek výrazně klesl počet zaměstnanců firmy z průměrných 800 v roce 2015 na 538 v roce 2016. V roce 2014 ŽPSV zaměstnávala 491 lidí. Přesto se podle Speváka podařilo ve společnosti udržet kolektiv odborně zdatných, schopných, svědomitých a loajálních pracovníků. Na mzdy loni firma uvolnila 177 milionů korun, o rok dříve to bylo 254 milionů.

Kromě pražců firma loni dodala i nástupiště a železniční přístřešky, mostní konstrukce nebo protihlukové stěny. Kromě dominantního Česka dodávala i na Slovensko, do Srbska, Bulharska, Polska, Finska a Belgie. Firma loni proinvestovala necelých 49 milionů korun. Peníze putovaly na modernizaci výrobních hal v Uherském Ostrohu nebo pořízení nových zkušebních lisů. V roce 2015 dosáhly investice více než 195 milionů korun.

Pro letošní rok společnost předpokládala další výrazný propad v dodávkách pro železniční stavby. Vzhledem k výrazné orientaci na tento výrobní segment nebude firmy podle Speváka schopna propad nahradit v ostatním sortimentu.

,,Musíme tudíž počítat s nutností přijímat operativní opatření v reakci na skutečnou úroveň trhu,“ uvedl generální ředitel.

Historie ŽPSV sahá do roku 1952, kdy byl v Praze založen Podnik pro lomy a štěrkovny. V roce 1963 se firma přejmenovala na Železniční průmyslovou stavební výrobu se sídlem v Uherském Ostrohu, kde je také jeden z jejích výrobních závodů. Další závody jsou v Nových Hradech, Doloplazech, Čerčanech a Liticích. Firma má i dceřiné společnosti na Slovensku a v Bulharsku. ŽPSV ovládá španělská společnost Obrascón Huarte Lain.

Zdroj: ČTK

Sníh zkomplikoval dopravu v Rakousku

Zdroj: Pixabay.com

[quote]První sníh zkomplikoval dopravu v Rakousku. Zejména kolem Vídně se ráno tvořily kolony. Sníh napadl v Dolních Rakousech, Korutanech i Salcburku, informovala agentura APA. Hlášeno je i několik dopravních nehod souvisejících se zimním počasím.[/quote]

V ranní dopravní špičce včera na východě Rakouska první letošní sněžení přispělo k tvoření kolon, zejména kolem Vídně. Podle informací rakouského autoklubu ÖAMTC se na dálnici A4 kolem 6:15 SEČ mezi obcemi Bruck an der Leitha a Fischamend jihovýchodně od metropole stala hromadná nehoda, kvůli níž musel být uzavřen jeden jízdní pruh. Vytvořila se desetikilometrová kolona.

Se zdržením museli motoristé počítat také na dálnici A2 od Traiskirchenu jižně od Vídně, na dálnici A3 nebo také na vídeňském vnějším městském okruhu.

Nový sníh včera podle APA napadl ve všech částech Dolních Rakous, někde až deset centimetrů.

V Korutanech na jihu Rakouska se na dálnici A2 doprava opakovaně komplikovala, v úseku mezi obcemi Griffen a Sankt Andrä dokonce musely nákladní automobily nasadit sněhové řetězy. Problémy včetně nejméně jedné nehody jsou hlášeny také z Taurské dálnice (A10).

Zdroj: ČTK

Sociální rozměr Evropy: předseda Evropské komise Juncker a švédský premiér Löfven představují kroky následující po sociálním summitu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Méně než dva týdny potom, co se 17. listopadu v Göteborgu konal sociální summit, jeho dva hostitelé – předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a švédský premiér Löfven – představují 28. listopadu jeho výsledky.[/quote]

V příloze zveřejněná závěrečná zpráva má sloužit jako vodítko pro opatření vyplývající ze summitu, která začínají na prosincovém zasedání Evropské rady. Diskuse mezi hlavami států a předsedy vlád na summitu ukázaly, že existuje široká shoda na tom, že Evropská unie potřebuje silnou a hmatatelnou sociální dimenzi. V budoucnosti bude nejdůležitější řešit problémy trhů práce a důraz na vývoj v ekonomické i sociální oblasti. Summit byl prvním milníkem v debatě o budoucnosti Evropy, o níž hovoří Junckerův plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Představoval také první zastávku na cestě k setkání vedoucích představitelů EU v Sibiu dne 9. května 2019.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:

„Sociální summit byl v debatě o budoucnosti Evropy zlomovým momentem. Vyslal jasný signál, že k vybudování silnější, demokratičtější a spravedlivější Unie jsou nezbytná spravedlivá pracovní místa, růst podporující začlenění a rovné příležitosti. Vyhlášením Evropského pilíře sociálních práv se všechny instituce EU a političtí představitelé přihlásili ke společné odpovědnosti – hájit práva našich občanů v rychle se měnícím světě. Nyní je třeba zajistit výsledky. Začátkem bude prosincové zasedání Evropské rady. Můžete si být jisti, že Evropská komise se bude na tomto úsilí výrazně podílet – zejména svými doporučeními pro jednotlivé členské státy v rámci evropského semestru.“

Švédský premiér Stefan Löfven k tomu dodal:

„Nastal čas pro sociální Evropu. Musíme zlepšit pracovní a životní podmínky občanů a současně zvýšit naši konkurenceschopnost v globální ekonomice.“

Účastníci summitu se znovu přihlásili ke své společné odpovědnosti za řešení problémů, s nimiž se na všech úrovních potýkají naše pracovní trhy. Evropský parlament, Rada a Evropská komise na summitu vyhlásily Evropský pilíř sociálních práv, jenž je symbolem tohoto společného závazku. V tomto duchu se účastníci summitu shodli na tom, že o sbližování našich ekonomik a společností by měli usilovat aktéři na všech úrovních, včetně sociálních partnerů. Měly by být podniknuty další kroky ke zlepšení přístupu na trh práce, aby se zvýšily počty zaměstnaných mužů i žen. Investicemi do lidí, beroucími ohled na rozmanitost sociálních tradic v Evropě, je nutné zajistit spravedlivé zaměstnání a pracovní podmínky a podporovat přechod mezi jednotlivými zaměstnáními.

Na summitu byla připomenuta nezbytnost toho, aby lidé byli na prvním místě. K tomu je nutné společné úsilí na všech úrovních a další rozvoj sociální dimenze Unie na základě sdíleného závazku a stanovených pravomocí. Mezi nejbližší příští kroky patří následující:

V prosinci se Evropská rada k göteborskému summitu vrátí a v diskusi o budoucnosti Evropy se bude věnovat jejímu sociálnímu rozměru. Evropská komise bude jako jeden z hostitelů sociálního summitu vtěchto diskusích nadále hrát svou roli. Hlavním rámcem pro budoucí diskuse o sociální dimenzi by měl být evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik.

Souvislosti

Na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který uspořádala švédská vláda a Evropská komise, se v Göteborgu 17. listopadu 2017 sešly hlavy států a předsedové vlád zemí EU s institucemi EU, sociálními partnery, občanskou společností, studenty a předními odborníky.

Summit, konaný osm měsíců po oslavách 60. výročí Římských smluv, představoval pro politiky a zainteresované subjekty mimořádnou příležitost k diskusi o tématech, která se týkají každodenního života občanů. Přispěl tak k debatě o budoucnosti EU, jež byla zahájena na bratislavském summitu a kterou utváří bílá kniha Evropské komise a pět navazujících diskusních dokumentů, zejména pak dokument o sociálním rozměru Evropy, jenž byl představen dříve v tomto roce.

Summit se zaměřil na to, jak podpořit růst podporující začlenění, vytvářet spravedlivá pracovní místa a prosazovat rovné příležitosti pro všechny muže a ženy, s ohledem na společné problémy a na bohaté zkušenosti v celé Evropě. Diskuse probíhaly v jedinečném, otevřeném a interaktivním formátu. Díky tomu mohly být představeny rozdílné perspektivy a mohla být projednána různá řešení, jež všechny zohledňovaly společné problémy a specifickou vnitrostátní situaci a priority jednotlivých zemí. Živé přenosy umožnily občanům v celé Evropě sledovat debaty v reálném čase. Na summitu byl také společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise vyhlášen Evropský pilíř sociálních práv. Byla to důrazná zpráva o jednotě a politickém odhodlání.

Další informace

Závěrečná zpráva ze sociálního summitu

Texty pro tři pracovní skupiny summitu na téma podpory spravedlivých pracovních míst a budoucího růstu

Informační přehledy Komise k sociálnímu summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu Internetové stránky Evropského pilíře sociálních práv

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z GOTEBORGU

Evropské hlavy států a předsedové vlád se sešli v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 s institucemi EU, sociálními partnery, občanskou společností, studenty a předními odborníky na společném summitu o spravedlivých pracovních příležitostech a růstu, který pořádala švédská vláda a Evropská komise. Osm měsíců po oslavě 60. výročí Římských smluv představoval summit mimořádnou příležitost pro vůdce a zúčastněné strany, aby diskutovali o tématech, které se týkají každodenního života občanů. Jako taková přispěla k debatě o budoucnosti EU, která byla zahájena na bratislavském summitu a byla formována bílou knihou Evropské komise a pěti následujícími reflexními dokumenty, zejména o evropském sociálním rozměru, který byl představen počátkem tohoto roku. Sociální summit o spravedlivých pracovních příležitostech a růstu se zaměřil na to, jak podpořit růst podporující začlenění, vytvářet spravedlivé pracovní příležitosti a podporovat rovné příležitosti pro všechny muže a ženy a zároveň uznává společné výzvy a bohaté zkušenosti v Evropě. Diskuze proběhly v jedinečném, otevřeném a interaktivním formátu, který vedl k tomu, že se slyšely různé perspektivy a diskutovaly se o různých řešeních, které berou v úvahu společné výzvy a specifika národního kontextu a priorit. Živé proudy informací umožnily občanům v celé Evropě sledovat diskuse v reálném čase. Summit byl příležitostí znovu potvrdit společnou odpovědnost za řešení problémů, kterým čelí naše trhy práce na všech úrovních. Zdůraznil, že zaměstnanost a sociální pokrok se v první řadě vytvářejí v praxi. Bohatá sdílená zkušenost bude sloužit jako inspirace pro vlády a zúčastněné strany, jak navrhnout a zavést politiky v budoucnu. Potřeba podporovat konvergenci našich ekonomik a společností by měla být uspokojena úsilím na všech úrovních, včetně sociálních partnerů. Při zohlednění rozmanitosti společenských tradic v celé Evropě by měly být podniknuty další kroky ke zlepšení přístupu na trhy práce, k zajištění spravedlivého zaměstnání a pracovních podmínek ak podpoře přechodů mezi pracovními místy. Na summitu Evropský pilier sociálních práv vyhlásil Evropská komise, Evropský parlament a Rada Evropské unie. To odráží společnou odpovědnost a potřebu společného úsilí všech úrovní vlády, sociálních partnerů a občanské společnosti o dosažení silné sociální Evropy. Pilíř vyjadřuje zásady a práva, které jsou zásadní pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a sociální systémy v Evropě 21. století. Před summitem se sociální partneři na úrovni EU dohodli na společném prohlášení, které podrobně popisuje, jak mohou v budoucnu přispět ke spravedlivým pracovním místům a růstu. Ve světle prosincového zasedání Evropské rady a v rámci celkové diskuse o budoucnosti Evropy se v diskusích ukázalo, že Evropa musí mít silný a hmatatelný sociální rozměr. V budoucnu bude zásadní hospodářský i sociální rozvoj.

Summit připomněl, že je potřeba nejprve nalézt lidi prostřednictvím společného úsilí na všech úrovních a dále rozvíjet sociální rozměr Unie na základě společného závazku a zavedených kompetencí. Jako první krok bychom měli pokračovat: – uplatňovat zásady a práva stanovené v Evropském pilíři sociálních práv, zejména prostřednictvím evropského semestru koordinace politik a národních programů reforem členských států v roce 2018; – usnadnění dobře fungujícího sociálního dialogu na všech úrovních, včetně „nového začátku sociálního dialogu“ na úrovni EU; – rychle pokročit v dosud nevyřešených společenských spisech na úrovni EU, a to i v oblasti vysílání pracovníků, koordinace sociálního zabezpečení, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a evropským zákonem o přístupnosti, a zároveň je připravena rychle zvážit budoucí iniciativy, které Komise oznámila v rámci svého pracovního programu 2018; – sledování priorit akčního plánu EU 2018-2019 na řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; a – dále rozvíjet novou evropskou agendu dovedností se zvláštním zaměřením na provádění doporučení Rady o zdokonalování cest, určeného pro osoby s nejvíce potřebnými dovednostmi v roce 2018.

Společná odpovědnost za lidi

Účinky hospodářské krize zanechaly jizvy v jednotlivých životech a v našich společnostech jako celku. Trhy práce a sociální výsledky se stále značně liší v rámci jednotlivých zemí i v rámci jednotlivých zemí. Příjmové nerovnosti přetrvávají spolu s rozdílnými pracovními poměry mezi muži a ženami a přetrvávají potíže starších pracovníků, migrantů a osob se zdravotním postižením. Ve všech členských státech dochází k rychlým a hlubokým změnám v důsledku demografického a společenského vývoje. Globalizace, technologie a digitalizace mění také způsob, jakým žijeme a spolupracujeme, vytváříme nové příležitosti i výzvy. Diskuse ukázaly, že to, co nás spojuje, je nutnost zajistit, aby jednotlivci a společnosti byly pro budoucnost dobře připraveny, stejně jako potřebu přizpůsobit naše sociální modely současným a budoucím výzvám. Bylo uznáno, že existuje společná potřeba jednat a že bychom měli využít současný nárůst v evropském hospodářství a pokles nezaměstnanosti za účelem vybudování inkluzívnější, prosperující a sociální Evropy pro naše občany, nejprve nastolit spravedlivé zaměstnání a růst. Byla uznána podpora dobře fungujícího sociálního dialogu a jeho význam pro zajištění spravedlivých pracovních míst a růstu. Byl zdůrazněn mluvením se zúčastněnými stranami, a nikoliv pouze o zúčastněných stranách, a v diskusích mládeží k vzdělání. Byla uznána důležitá role Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, stejně jako zásadní příspěvek mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní organizace práce a Rada Evropy.

Potřebujeme více mužů a žen v zaměstnání, abychom k tomu zajistili snadnější přístup na trh práce. Zlepšení přístupu na evropské trhy práce vyžaduje řešení klíčových výzev, jako je lepší sladění pracovního a soukromého života, podpora znevýhodněných skupin a odstranění překážek vytváření pracovních míst. Vzhledem k tomu, že se globalizace, technologický pokrok a demografické změny ustálí, více a lepší dovednosti určí zaměstnatelnost. Proto je nezbytné zaměřit se na osoby s nízkou kvalifikací, které čelí nejzávažnějším obtížím. Posílení úsilí vybavit mladé lidi příslušnými dovednostmi je důležité pro podporu inkluzivního růstu a rovných příležitostí. Byly sdíleny některé výmluvné postupy, zejména o tom, jak zvýšit účast žen na trhu práce, jak usnadnit vstup mladých lidí, nově příchozích osob a zranitelných skupin a jak co nejvíce využít zkušenosti starších lidí. V diskusi byly nastoleny strukturální a sociální reformy zaměřené na rovné příležitosti, zvýšenou mobilitu, celoživotní učení, odbornou přípravu a učňovské vzdělání, přístup k bezplatné péči o děti a iniciativy zaměřené na rychlou integraci přistěhovalců. Příspěvek malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných k evropskému hospodářskému růstu byl zdůrazněn. Bylo uznáno, že podnikatelské a soft skills byly často získávány mimo formální vzdělávací struktury. Kromě záruky pro mládež byly zmíněny i některé iniciativy na úrovni EU v rámci programu Nové dovednosti. Mezi ně patří doporučení Rady o zdokonalení cest a program modernizace odborného vzdělávání a přípravy.

Potřebujeme spravedlivé zaměstnání a dobré pracovní podmínky. Musíme zajistit důstojné pracovní podmínky a spravedlivé pracovní podmínky pro všechny pracovníky, bez ohledu na jejich pracovní poměr. Nové formy práce a potřeba nabízet flexibilitu a bezpečnost pracovníkům a podnikům představují nové výzvy. Musíme se také zabývat dopadem na klepání, pokud jde o produktivitu a mzdy, pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost při práci, jakož i přístup k blahu a sociální ochraně. Zvláštní pozornost by měla být věnována přetrvávajícím rozdílům mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek, profesních příležitostí, odměňování a důchodů. Byl také diskutován vliv stárnoucí populace a automatizace / digitalizace. Byly sdíleny různé postupy, od sdílené rodičovské dovolené až po odpovídající sociální ochranu pro všechny typy smluv, opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, práva pracovníků vyžadovat flexibilní pracovní podmínky. Úloha sociálních partnerů byla mnohými zdůrazněna jako důležitá pro řešení problémů spojených s spravedlivou zaměstnaností a dobrými pracovními podmínkami. Dobře fungující dialog může být například účinným nástrojem při hledání řešení pro otázky flexibility a bezpečnosti jak pro pracovníky, tak pro podniky. Stávající iniciativy na úrovni EU zahrnují modernizaci legislativního rámce v oblasti zdraví a bezpečnosti, revizi směrnice o písemných prohlášeních a iniciativu na zlepšení přístupu k sociální ochraně.

Musíme investovat do lidí, abychom usnadnili přechody mezi pracovními místy
Je třeba pokračovat v úsilí o usnadnění přechodu mezi pracovními místy. Jedná se o rekvalifikaci a upskilling, zachování práv na sociální ochranu po celý život, jakož i veřejné služby zaměstnanosti a aktivační podpora, která pomůže přizpůsobit se rychlým ekonomickým úpravám a déle a různorodější kariéře. Přechody ze školy do práce a z rodičovské dovolené zpět do zaměstnání jsou důležité a náročné krokové cesty. Byly sdíleny některé významné postupy, kdy digitalizace a automatizace vytvořily nové podmínky a výzvy pro globální konkurenceschopnost EU. Byla zdůrazněna odborná příprava a přístup k celoživotnímu učení, který se zaměřuje na nové dovednosti, které udržují krok s technologickým rozvojem a usnadňují přechody z jednoho zaměstnání do druhého.

Úloha sociálních partnerů je v tomto ohledu zvlášť důležitá. Jsou zapotřebí investice s uvedením jak národních, tak fondů EU. Důležitá byla rovněž intenzivní spolupráce s univerzitami a sociálními partnery. Existuje společný názor, že sociální model EU by měl být chráněn a zachován a že by se EU měla vyhýbat závodu na dno jak v rámci Unie, tak na celosvětovém trhu. Ochrana zaměstnanců, ochrana pracovníků byla považována za klíčovou. Existuje několik iniciativ na úrovni EU zaměřených na spravedlivou mobilitu, jako je revize pravidel týkajících se vysílání pracovníků a koordinace sociálního zabezpečení, jakož i návrh na zřízení Evropského úřadu práce.

Další akce

V prosinci bude Evropská rada navazovat na summit v Göteborgu; bude se zabývat sociální dimenzí v diskusi o budoucnosti EU. Jako spoluorganizátor celospolečenského summitu o spravedlivých pracovních místech a růstu bude Evropská komise nadále hrát svou roli v následných jednáních. Evropský semestr pro koordinaci politik by měl být hlavním rámcem, který umožní vést diskuse o sociálním rozměru. Evropská komise předá své priority v rámci evropského semestru, který začíná ročním průzkumem růstu v roce 2018. Summit byl svědkem společného prohlášení Evropského pilíře sociálních práv Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Toto poslalo silné poselství jednoty a politického závazku. Evropský pilíř sociálních práv stanoví 20 principů blízkých každodennímu životu evropských občanů a znovu potvrzuje závazek sdílených hodnot. Soustředění se nyní musí zaměřit na dodržování těchto zásad a práv, aby se zajistilo, že jsou realitou pro všechny muže a ženy. Jedná se o společný úkol a vyžaduje společné úsilí mezi institucemi EU a členskými státy, sociálními partnery a občanskou společností

Summit byl prvním mezníkem v debatě o budoucnosti Evropy na cestě k setkání vedoucích představitelů EU v Sibiu dne 9. května 2019. Spolupořadatelé se těší na pokračující úsilí estonského, bulharského a rakouského předsednictví o pokračování práci na sociálním rozměru Evropy v rámci osmnáctiměsíčního programu Rady Evropské unie (červenec 2017–prosinec 2018), jakož i další práci Evropského parlamentu v této oblasti před volbami do Evropského parlamentu na jaře roku 2019.

Energetická unie – rok závazku

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Evropská komise uvedla 24. listopadu 2017, že podle třetí zprávy o stavu energetické unie vyplývá, že přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost se v EU stává novou realitou. Díky pokroku v roce 2017 je EU na dobré cestě k realizaci projektu energetické unie a k vytvoření nových pracovních míst, růstu a investic. Zavádějí se opatření na podporu sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii.[/quote]

Nyní nastal čas, aby se zmobilizovala celá společnost – občané, města, venkovské oblasti, společnosti, akademická obec, sociální partneři – a přijala za energetickou unii plnou odpovědnost, pomohla jí pokročit vpřed a aktivně se zapojila do vývoje řešení pro budoucnost.

Třetí zpráva o stavu energetické unie, která byla 24. listopadu zveřejněna, sleduje pokrok dosažený za poslední rok od zveřejnění druhé zprávy o stavu energetické unie v únoru 2017 a prezentuje očekávání na nadcházející rok.

Třetí zpráva o stavu energetické unie rovněž potvrzuje, že energetická transformace není možná, pokud se infrastruktura nepřizpůsobí potřebám budoucího energetického systému. Energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury jsou navzájem stále více propojeny. Místní sítě budou mít pro každodenní život evropských občanů, kteří budou stále více přecházet na elektromobilitu, decentralizovanou výrobu energie a řešení reagující na poptávku, čím dál tím větší význam. Bylo již dosaženo značných úspěchů, ale nedostatky přetrvávají zejména v oblasti elektřiny. Komise dnes k vyřešení tohoto problému přijala sdělení týkající se 15% cíle propojení elektroenergetických soustav do roku 2030. Schválila rovněž třetí seznam projektů společného zájmu.

V reakci na tuto zprávu Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii, uvedl:

Energetická unie bude úspěšná pouze tehdy, pokud všichni potáhneme za jeden provaz. Cílem je splnit závazek dokončit energetickou unii do konce současného mandátu Komise. V roce 2019 již energetická unie nesmí být jen politickou vizí, ale každodenní realitou, z níž budou mít prospěch všichni evropští občané. To bude vyžadovat větší zapojení všech částí společnosti. Příští rok tedy považuji za rok angažovanosti.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky,dodal:

„Evropská energetická transformace je v plném proudu, o čemž svědčí rekordní úrovně energie z obnovitelných zdrojů a rychle klesající náklady. Aby se však tato transformace plně podpořila, musí se evropská energetická infrastruktura vyvíjet stejným směrem a stejnou rychlostí. Proto navrhujeme, aby byl nový seznam projektů zaměřen na klíčové propojení elektroenergetických soustav a inteligentní sítě. Dnešní opatření na podporu budování infrastruktury pro čistou energii představují další významný krok směrem k větší udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti naší energetické soustavy, tak aby poskytovala skutečnou evropskou přidanou hodnotu.“

Klíčová zjištění

Dříve než tři roky od zveřejnění rámcové strategie pro energetickou unii předložila Komise ve svém sdělení „ Čistá energie pro všechny Evropany“ téměř všechny návrhy potřebné pro naplnění zásady „energetická účinnost v první řadě“, podporu celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů a zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele energie.

Konkrétními kroky v procesu dokončení projektu energetické unie je soubor iniciativ v odvětví dopravy„ Evropa v pohybu“ z března letošního roku, jejichž cílem je zachovat si konkurenceschopnost v době sociálně spravedlivého přechodu na čistou energii a digitalizaci, jakož i „ Balíček opatření v oblasti čisté mobility“, který byl předložen v listopadu a jenž představuje rozhodující krok ke splnění cíle závazného snížení domácích emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030, k němuž se EU zavázala v Pařížské dohodě.

Dokončení energetické unie vyžaduje zapojení a úzkou spolupráci Komise, členských států a společnosti jako celku. Právě z tohoto důvodu budou muset členské státy na počátku roku 2018 dokončit návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období po roce 2020. Předložení těchto návrhů do začátku roku 2018 je rovněž důležité k tomu, aby se demonstrovalo vedoucí postavení Unie na světové scéně.

V důsledku geopolitických událostí zůstává oblast energetiky a klimatu na předním místě pořadu jednání v roce 2017. Záměr americké vlády odstoupit od Pařížské dohody přiměl EU k tomu, aby se ujala vedení a reagovala posílením synergií mezi svými diplomatickými činnostmi v oblasti klimatu a energetiky. EU bude nadále stát za svým závazkem bojovat proti změně klimatu na celosvětové úrovni a posilovat svá stávající globální partnerství.

Ve zprávě o stavu Unie se rovněž zdůrazňuje, že i když celosvětové změny ve výrobě energie představují pro Evropu vážnou výzvu, vytváří rovněž jedinečnou příležitost k tomu, aby Evropa posílila svou úlohu světového lídra v oblasti přechodu na čistou energii a současně zajistila bezpečnost dodávek energie pro všechny své občany. Základním předpokladem pro přilákání investic do modernizace celého hospodářství EU ve prospěch občanů je prokázat ambice v otázkách, jako jsou obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, opatření v oblasti změny klimatu a inovace v oblasti čisté energie, jakož i zajistit správné cenové signály na trhu.

Energetická unie už prokázala svou užitečnost, ale ke splnění zbývajících úkolů má klíčový význam nepolevit v angažovanosti. K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, které Komise předložila, musí Evropský parlament i Rada přistupovat jako k prioritě.

Co bylo dnes přijato

  • Třetí zpráva o stavu energetické unie a příloha 1: Aktualizovaný plán energetické unie; příloha 2:

Poznámky k politice; příloha 3: Aktuální stav příprav na vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu; příloha 4: Pokrok při urychlení inovací v oblasti čisté energie; Přehled pro 28 členských států energetické unie:

  • Třetí seznam projektů společného zájmu,
  • Sdělení o infrastruktuře (o provádění 15 % cíle propojení elektroenergetických soustav),
  • Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti,
  • Zpráva o fungování evropského trhu s uhlíkem,
  • Zpráva o Paktu starostů a primátorů,
  • Zpráva o trendech a prognózách Evropské agentury pro životní prostředí,
  • Studie o výrobcích-spotřebitelích energie pro domácnosti.

 

Státní podpora: Komise schvaluje mechanismus společné kapacity pro Irsko a Severní Irsko
Evropská komise oznámila 24. listopadu, že schválila podle pravidel EU pro státní podporu nový kapacitní mechanismus pro společně provozovaný irský a severoirský trh s elektřinou. Mechanizmus pomůže zajistit bezpečnost dodávek elektřiny při zachování hospodářské soutěže na jednotném trhu.

Komisařka Margrethe Vestager, zodpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla:

,,Společný irský a severní irský kapacitní mechanismus pomůže zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v nadcházejících letech. Myslím si, že je dobré, že tento mechanismus je provozován přes státní hranice a podporuje hospodářskou soutěž mezi všemi potenciálními poskytovateli kapacit ve prospěch spotřebitelů. „

V rámci kapacitního mechanismu získají elektrárenští a jiní poskytovatelé kapacity na trhu „všech ostrovů“ platbu za to, že jsou k dispozici pro výrobu elektřiny, nebo v případě reakce provozovatelů na poptávku, že jsou připraveni snížit svou spotřebu elektřiny, aby pomohly vyvážit poptávku s napájením. Pomáhá zajistit dostatečnou kapacitu k uspokojení poptávky po elektřině v Irsku a Severním Irsku.

Poskytovatelé kapacity budou vybráni na základě pravidelných, konkurenčních aukcí. První aukce se má konat v prosinci 2017.

Komise posoudila opatření podle pokynů pro státní podporu na ochranu životního prostředí a energie z roku 2014. Jak požadují pokyny, Irsko a Severní Irsko prokázaly nutnost opatření zajistit jako cíl zabezpečení dodávek na základě důkladné analýzy trhu. Komise dospěla k závěru, že mechanismus kapacity je v souladu s pravidly EU pro státní podporu, a to zejména proto, že je otevřen všem potenciálním typům poskytovatelů kapacit, včetně reakce na poptávku. Dále bude opatření udržovat náklady pro spotřebitele pod kontrolou díky pravidelným, konkurenčním aukcím na přidělování kapacitních smluv.

Společný irský a severoirský kapacitní mechanismus má také zvláštní rys, aby zajistil jeho účinnost: pokud ceny elektřiny dosáhnou velmi vysokých úrovní (tj. Více než 500 EUR za MWh), spustí povinnost, aby elektrárny vybrané v dražbách zaplatily některé státní podpory. Mohou financovat tuto zálohu z výnosů, které přinášejí z prodeje elektřiny. Kapacitní mechanismus proto nejen zajišťuje, že kapacita je k dispozici, ale také dává elektrárnám pobídku k tomu, aby využily tuto kapacitu k tomu, aby nabízely svoji elektřinu na trhu, když je nedostatek.

Souvislosti

Společný mechanismus pro kapacitu v Irsku a Severním Irsku tvoří součást souboru tržních reforem, který se nazývá integrovaný jednotný trh s elektřinou (I-SEM). Je určen k zahájení v květnu 2018.

Komise nedávno zhodnotila další opatření zaměřená na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v různých členských státech. V červenci 2014 a ve Francii v listopadu roku 2016 schválila mechanismy celosvětové kapacity. Kromě toho provedla Komise v 11 členských státech šetření v oblasti státní podpory týkající se kapacitních mechanismů. Docházela k závěru, že mechanismy kapacit mohou být vhodným nástrojem k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, pokud jsou dobře navrženy a zaměřeny na základní selhání trhu.

Verze rozhodnutí, která není důvěrná, bude zveřejněna v rejstříku státní podpory na internetových stránkách pro hospodářskou soutěž pod čísly SA.44464 a SA.44465 po vyřešení případných otázek důvěrnosti. Týdenní e-zprávy o státní podpoře uvádějí nové publikace rozhodnutí o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku EU.

Vláda schválila každoroční odmazání části dluhu správy železnic

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Vláda včera schválila odpuštění části dluhu správy železniční dopravní cesty ve výši 705,5 milionu korun. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Správě železnic dluh zůstal po bývalé státní organizaci České dráhy. Podobnou účetní operaci, která je pouze formální a nemá na hospodaření společnosti vliv, schvaluje vláda každoročně.[/quote]

SŽDC dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Celkové závazky z dlouhodobých úvěrových smluv tehdy činily přes 60 miliard korun. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví SŽDC jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává.

Pravidelné umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být SŽDC považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Za předchozích deset let stát z dlužné částky podle ministerstva dopravy odmazal přes 54 miliard korun, vloni šlo o 1,3 miliardy korun. Splácení dlužné částky by mělo pokračovat do roku 2020.

Zdroj: ČTK

Výrobce radarů hledá technické zaměstnance, chce nabrat 30 lidí

Zdroj: freeimages.com

[quote]Český výrobce radarové techniky a speciální elektroniky, firma Retia, přijme kolem 30 pracovníků. Pro pardubický závod hledá vývojáře, systémové analytiky, strojní konstruktéry, projektové manažery a testovače softwaru. ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mediální zástupce firmy Andrej Čírtek.[/quote]

Poptávka po zaměstnancích je velká v celé republice. V Pardubickém kraji byla v říjnu nejnižší nezaměstnanost od jeho vzniku, klesla na 2,4 procenta. Firmy poptávají rekordní množství lidí, jen prostřednictvím úřadů práce nabízely 18.640 míst. Společnostem chybí operátoři k výrobním linkám, řidiči i lidé s technickým vzděláním.

Noví pracovníci firmy Retia se podle sdělení společnosti budou podílet na nových i současných projektech. Zaměstnanci firmy využívají řady školení nejen v odborné oblasti, společnost je hradí s pomocí evropských fondů. Školení se zaměřují také na manažerské schopnosti a komunikační a prezentační dovednosti.

,,Naši zaměstnanci přednášejí na vysokých školách a poskytují témata na bakalářské a diplomové práce. Pod jejich vedením u nás mají možnost odborné praxe také studenti středních škol s elektrotechnickým zaměřením,“ uvedla personální ředitelka Anna Laurynová.

Firmu Retia založil v roce 1993 tým inženýrů, který pracoval ve vývoji zaniklé pardubické Tesly. Společnost vyvíjí, vyrábí a modernizuje radary, raketové prostředky, systémy velení a řízení, záznamové systémy, ultra-širokopásmové lokalizační zařízení a komunikační systémy.

Produkty dodává Armádě ČR i armádám spojeneckých států NATO, nepřímo i Severoatlantické alianci a dalším vojenským a civilním zákazníkům v ČR i ve více než 40 zemích. Přes dvě třetiny tržeb má Retia ze zahraničních zakázek.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář