Sobota, 26 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1041

Rozpočet Technické správy komunikací se zvýší na 6,2 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Letošní rozpočet pražské městské firmy Technická správa komunikací (TSK) se zvýší o téměř dvě miliardy na zhruba 6,2 miliardy korun. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Zvýší se částky na běžnou údržbu i na zimní úklid. TSK je akciová společnost vlastněná hlavním městem, která má na starosti mimo jiné správu a opravu komunikací.[/quote]

,,TSK bude v příštím roce více uklízet v zimním období a také bude plnit další nové úkoly zadané městem. Například po úspěšné výsadbě více než 150 stromů v Karlíně a v Praze 7 budeme vysazovat stovky nových stromů po celé Praze,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.

TSK bude od této zimy prioritně uklízet až 400 hektarů chodníků. V minulosti uklízela v takzvaném prvním pořadí 250 hektarů.

Podle dokumentu, který schválili radní, například stoupnou o asi 994 milionů výdaje na běžnou údržbu. Celkem na ně TSK vydá 1,84 miliardy Kč. Vzrostou náklady na zimní i letní údržbu a rovněž se zvýší částka v rozpočtové kapitole takzvaných ostatních kapitálových výdajů.

TSK vznikla transformací z příspěvkové organizace stejného názvu a funguje naplno od letošního dubna. Transformace má přinést finanční úspory a zjednodušit plánování a financování například oprav silnic a dalších akcí. TSK jako příspěvková organizace věděla, kolik dostane od města, pouze na jeden rok. Jako akciová společnost si může rozvrhnout hospodaření na delší dobu.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná odmazání části dluhu správy železnic

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: PIxabay.com

[quote]Vláda projedná na svém středečním zasedání odpuštění části dluhu správy železniční dopravní cesty ve výši 705,5 milionu korun. Vyplývá to z materiálu, který pro jednání kabinetu zpracovalo ministerstvo dopravy. Správě železnic dluh zůstal po bývalé státní organizaci České dráhy. Podobnou účetní operaci, která je pouze formální a nemá na hospodaření společnosti vliv, schvaluje vláda každoročně.[/quote]

SŽDC dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Celkové závazky z dlouhodobých úvěrových smluv tehdy činily přes 60 miliard korun. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví SŽDC jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává.

Pravidelné umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být SŽDC považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Za předchozích deset let stát z dlužné částky podle ministerstva dopravy odmazal přes 54 miliard korun, vloni šlo o 1,3 miliardy korun. Splácení dlužné částky by mělo pokračovat do roku 2020.

Zdroj: ČTK

Dominik Landa (DCT Gdańsk SA): „Přístav Gdańsk otevírá nové trasy do zemí střední a východní Evropy“

Od
Administrator
-

[quote]Přístavy potřebují efektivní dopravní a logistické propojení s vnitrozemí. Stejně tak i polský přístav Gdańsk jako jeden z hlavních pobaltských přístavů závisí na trasách směřujících nejen do polského vnitrozemí, ale také do dalších zemí střední a východní Evropy. Tato dopravní infrastruktura prošla v posledních letech výrazným zlepšením. V této souvislosti jsme se obrátili na Dominika Landu, obchodního ředitele DCT Gdańsk SA, s několika otázkami. [/quote]

Jak se přístav Gdańsk těší z jeho umístění, který je vhodný pro dodávání zboží do střední a východní Evropy?

DCT Gdańsk jako součást přístavu Gdańsk, který se nachází na začátku baltsko-jaderského dopravního koridoru; tento koridor je důležitý jak lokálně, tak i mezinárodně, neboť je to přístupová cesta pro kontejnerizovaný náklad pro polský a také český a slovenský trh. Každý měsíc se v DCT zpracovává 160 tisíc TEU. Každý rok vidíme dvojciferný nárůst propustnosti našeho terminálu, který má vliv na větší poptávku po vysoké dopravní infrastruktuře v zázemí. Během deseti let se zázemí rozrostlo z Polska na Českou republiku i na Slovensko, kde je nutná efektivní železniční doprava. Právě v polovině roku 2017 zahájil CSKD-Rail Cargo Operator intermodální spojení z DCT Gdańsk na terminál AWT v Paskově; nic není lepší motivací k dalšímu rozvoji než aktivita našich zákazníků.

Co přináší probíhající modernizace železničních tratí z Gdańsk do vnitrozemí?

Počínaje samotným DCT investujeme do železniční vlečky, která má v současné době čtyři tratě. Každá z nich je dlouhá 618 metrů a do roku 2020 bude mít terminál 6 pásů, z nichž každý je 750 metrů dlouhý, aby to bylo vhodným místem pro intermodální operátory hledající časově a nákladově efektivní dopravní řešení. Jdeme dál do zázemí, jsme velkým propagátorem neustálé modernizace všech hlavních linek baltsko-jaderského koridoru na 750 metrů; totéž platí pro stanice jak v přístavu Gdańsk, tak v polsko-českých a polsko-slovenských hranicích. Jsme rádi, že je to pro polskou vládu také prioritou a domníváme se, že dobrý přístup k více přístavům pro vývozce a dovozce ze zemí střední a východní Evropy důležitý. Naše analýza a průzkum trhu ukazují, že využívání přístavu Gdańsk pro některé části zemí střední a východní Evropy (bez počítání Polska) přináší výhodu ve výši 15 % na obvyklé logistické řetězce přes přístavy Severního moře nebo Jadranu.

Rozvoj infrastruktury již změnil trasy pro přepravu zboží?

Rozvoj infrastruktury dává přímý vliv na pohyb nákladu; stačí říci, že před třemi lety, kdy nákladní vlak potřeboval více než 12 hodin, aby se dostali z Gdańsk do Varšavy, tak ani jeden traťový vlak tam nevedl. Nyní, když kontejner cestuje pouze 5-6 hodin, vlaky jezdí jednou denně a i víckrát. Logistika je kombinace nákladů, času a kvality. Infrastruktura je důležitou součástí každého z nich. Proto objemy DCT vzkvétají, a proto zákazníci ze zemí střední a východní Evropy míří do Gdańsk.

 

 

Tabulka výsledků makroekonomické nerovnováhy

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Eurostat zveřejnil 22. listopadu ukazatele hodnotící zprávy o makroekonomické nerovnováze (MIP). MIP je součástí nařízení “šestibalíčku” o správě ekonomických záležitostí přijatého Evropským parlamentem a Radou v listopadu 2011.[/quote]

Tabulka výsledků MIP poskytuje statistickou podporu výroční zprávě o mechanismu varování, kterou vydala Evropská komise na počátku evropského semestru 2018. Zpráva o mechanismu varování označuje ty členské státy, pro které jsou vyžadovány hloubkové analýzy ekonomických ukazatelů na základě tabulky sloužící k odhalení současné nebo v blízké budoucnosti hrozící makroekonomické nerovnováhy.

Tabulka výsledků MIP se skládá ze čtrnácti ukazatelů relevantních pro včasné zjištění stávajících nebo vznikajících makroekonomických nerovnováh na úrovni členských států. Úplné časové řady e údajů jsou k dispozici na pravidelně aktualizované sekci MIP webové stránky Eurostatu.

Údaje z národních účtů a platební bilance / Mezinárodní investiční pozice používané pro sestavování ukazatelů výsledků MIP vycházejí z evropského systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a šestého vydání bilance MMF Manuál plateb a mezinárodní investiční pozice (BPM6).

Statistické údaje relevantní pro MIP pocházejí ze statistických domén s dlouhodobými záznamy a uznávané kvality. Eurostat shromažďuje údaje pro ukazatele výsledků MIP z členských států. Dalšími zdroji dat jsou Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti a Mezinárodní měnový fond.

Příloha: krátké definice ukazatelů

Bilance běžného účtu informuje o transakcích země se zbytkem světa. Pokrývá všechny transakce (jiné než ve finančních položkách) zboží, služby primární a sekundární příjmy, které jsou mezi rezidentskou a nerezidentskou jednotkou. Ukazatel ve výsledkové tabulce MIP je průměr podílu bilance běžného účtu jako podílu HDP v % za minulé 3 roky.

Čistá mezinárodní investiční pozice (IIP)

Mezinárodní investiční pozice e statistický výkaz, který v určitém okamžiku vykazuje hodnotu a složení: i) finančních aktiv rezidentů jako nároků vůči nerezidentům, a zlatých drahých kovů držených jako rezervní aktiva a ii ) závazků rezidentů ekonomiky vůči nerezidentům. Rozdíl mezi vnějšími finančními aktivy a pasivy ekonomiky je čistá IIP (NIIP) ekonomiky, která může být pozitivní nebo negativní. NIIP poskytuje souhrnný pohled na čistou finanční situaci země ve vztahu ke zbytku světa. Indikátor skóre MIP je vyjádřen jako % HDP.

Index nominálních jednotkových nákladů práce Ukazatel je definován jako poměr nákladů práce (poměr odměňování zaměstnanců k počtu zaměstnanců) k produktivitě práce (poměr HDP k celkové zaměstnanosti). Údaje o zaměstnancích a zaměstnanosti jsou uvedeny podle domácí koncepce použité v národních účtech. Indikátor skóre MIP je % změna za tři roky.

Deflovaný index cen domácností

Ukazatel je poměr mezi indexem cen domácností (HPI) a deflátorem národních účtů pro výdaje soukromé konečné spotřeby [domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH)]. Měří inflaci na domácím trhu vzhledem k inflaci výdajů konečné spotřeby domácností a NISD. HPI Eurostat zachycuje změny cen všech obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi (byty, rodinné domy, řadové domy apod.), A to jak nových, tak existujících, nezávisle na jejich konečném užívání a jejich předchozích majitelích. Indikátor skóre MIP je jednoroční procentní změna deflovaného HPI.

Úvěrový tok soukromého sektoru Úvěrový tok soukromého sektoru představuje čistou částku závazků, v nichž se v daném roce vyvíjely sektory nefinančních podniků, domácností a NISD. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny v% HDP a uváděny v %.

Dluh soukromého sektoru

Dluh soukromého sektoru představuje stav závazků držených sektorovými nefinančními podniky, domácnostmi a neziskovými institucemi na úrovni NISD na konci roku. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny jako % podíl HDP a uváděny v konsolidovaném vyjádření, tj. neberou v úvahu transakce v rámci stejného sektoru.

Hrubý veřejný dluh

Dluh představuje celkový hrubý dluh v nominální hodnotě nesplacené ke konci roku a konsolidovaný mezi vládou a vládou. Stav vládního dluhu se rovná součtu závazků na konci roku všech jednotek klasifikovaných v rámci vládních institucí v kategoriích: měna a vklady, dluhové cenné papíry a úvěry. Ukazatel MIP je vyjádřen jako % HDP.

Celkové závazky finančního sektoru

Celkové závazky sektoru finančních institucí měří vývoj součtu všech závazků (zahrnujících měnu a vklady, dluhové cenné papíry, půjčky, akcie a investiční fondy, pojištění, důchody a standardizované záruky, finanční deriváty a opce na zaměstnance a ostatní účty splatné) sektoru finančních podniků. Údaje jsou vyjádřeny jako roční procentní změna a jsou uvedeny v nekonsolidovaných podmínkách, tj. berou v úvahu všechny transakce v rámci daného sektoru.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných osob vyjádřený jako procentní podíl pracovní síly (celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob) na základě definice Mezinárodní organizace práce (MOP). Nezaměstnané osoby zahrnují osoby ve věku 15 až 74 let, které splňují všechny tři následující podmínky: nebyly zaměstnány během referenčního týdne; byly k dispozici k zahájení práce během dvou týdnů po referenčním týdnu; aktivně hledají práci ve čtyřech týdnech před referenčním týdnem nebo již nalezli práci, která by měla začít v příštích třech měsících. Ukazatel skóre MIP je tříletý zpětně se pohybující průměr.

Míra aktivity na trhu práce

Míra aktivity je % podíl ekonomicky aktivní populace (pracovní síly) ve věku 15 až 64 let v celkové populaci stejné věkové skupiny, založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je počet osob ve věku 15 až 74 nezaměstnaných po dobu 12 měsíců nebo delší jako procento pracovní síly založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v procentních bodech.

Míra nezaměstnanosti mládeže Míra nezaměstnanosti mládeže je počet nezaměstnaných osob ve věku 15 až 24 let jako procento pracovní síly stejné věkové skupiny založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

 

RescEU: Nový evropský systém pro boj s přírodními katastrofami

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Návrh je ústřední součástí agendy předsedy Junckera nazvané Evropa, která chrání. Iniciativa reaguje na komplexnější a častější živelní pohromy, jež v posledních letech těžce zasáhly řadu členských států. Páteří návrhu je vznik nástroje rescEU.[/quote]

Na evropské úrovni budou vytvořeny záložní kapacity civilní ochrany, jako jsou např. protipožární letouny, speciální vodní čerpadla, týmy pro vyhledávání lidí a záchranné akce ve městech, polní nemocnice a zdravotní záchranné týmy. Kapacity budou doplňovat nástroje jednotlivých států a spravovat je bude Evropská komise. Jejich účelem bude pomáhat zemím zasaženým živelními pohromami, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a epidemie. Jen v roce 2017 přišlo v Evropě v důsledku přírodních katastrof o život více než 200 lidí a zničen byl více než jeden milion hektarů lesů.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker v této souvislosti uvedl:

„Jsou-li členské státy postiženy živelními katastrofami a potřebují pomoci, nemůže tomu EU přihlížet se založenýma rukama. Proti přírodním pohromám, které se v poslední době bohužel stávají normou, není žádná země EU imunní. Přál bych si, aby mohla Evropská unie v případě živelní pohromy nabídnout více než jen vyjádření lítosti. Evropa je kontinent, v němž panuje solidarita. Musíme se připravit lépe než dříve a postavit se v pomoci členským státům co nejrychleji do první linie.“

Komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides uvedl:

„Tragédie, k nimž došlo letos v létě a v posledních několika letech, ukazují, že náš stávající systém reakce na živelní pohromy, spočívající na dobrovolnosti, dosáhl hranice svých možností. Problémy, jimž čelíme, se mění, a změnit se tudíž musíme i my. Jde o solidaritu a sdílení odpovědnosti na všech úrovních. Právě to od nás občané Evropy očekávají a já se nyní obracím na evropské vlády a na Evropský parlament a předkládám jim tento návrh.“ 

Návrh Komise se zaměřuje na dvě vzájemně se doplňující oblasti:

1) na silnější společnou reakci na evropské úrovni

2) na lepší prevenci a připravenost:

1.  Posílení evropských kapacit pro reakci: rescEU

  • Vzniknou záložní týmy a vybavení pro reakci v oblasti civilní ochrany v EU, jejichž úkolem bude pomáhat členským státům vypořádat se s pohromami v situacích, kdy jsou vnitrostátní kapacity přetíženy. rescEU bude zahrnovat vybavení, jako jsou protipožární letouny a vodní čerpadla, které doplní kapacity jednotlivých států. Veškeré náklady a kapacity rescEU budou plně hrazeny z finančních prostředků EU, Komise bude provádět operační řízení těchto nástrojů a bude rozhodovat o jejich nasazení.
  • Současně bude Komise pomáhat členským státům s rozšiřováním vnitrostátních kapacit, a to financováním nákladů na přizpůsobení, opravy, přepravu a provozních nákladů jejich stávajících zdrojů. V současné době jsou hrazeny pouze náklady na přepravu. Tyto nástroje budou součástí sdílené rezervy zdrojů pro případ mimořádných událostí, a sice Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a budou uvolněny v případě živelní

2.  Zlepšení prevence katastrof a připravenosti na ně

  • Podle dnešního návrhu budou členské státy vyzvány, aby s ostatními sdílely své vnitrostátní strategie prevence a připravenosti. Díky tomu bude možné kolektivně odhalit a řešit případné
  • Návrh zlepšuje spolupráci a soudržnost se stávajícími politikami EU v oblasti prevence a připravenosti. Patří sem např. strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, evropské strukturální a investiční fondy, Fond solidarity, právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (např. povodňové plány a ekosystémová řešení), výzkum a inovace a politiky zabývající se závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami a další.

V neposlední řadě návrh povede ke sjednocení a zjednodušení správních postupů, čímž se zkrátí doba potřebná k poskytnutí pomoci nezbytné k záchraně životů.

Souvislosti

v současné době je mechanismus civilní ochrany EU založen na dobrovolném systému, jehož pomocí EU koordinuje dobrovolnou pomoc zúčastněných států určenou zemi, jež o ni žádá. Nabídky pomoci koordinuje evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu.

Extrémní povětrnostní podmínky a další události v posledních letech vedly k tomu, že si členské státy již nejsou schopny tolik vzájemně pomáhat, zejména v případech, kdy stejné živelní pohromě čelí několik členských států současně. V takových případech, kdy jsou prostředky pomoci omezené nebo úplně chybí, nemá EU záložní kapacity pro pomoc členským státům, které ji nutně potřebují.

V roce 2017 jsme byli svědky celé řady katastrof. V tomto roce přišlo v Evropě o život v důsledku živelních pohrom celkem více než 200 lidí. Tato neštěstí se však neblaze podepisují rovněž na ekonomice. Od roku 1980 přišly členské státy EU při extrémních povětrnostních a klimatických jevech nejen o lidské životy, ale také o více než 360 miliard EUR. Jen v Portugalsku se přímá hospodářská škoda, již mezi červnem a zářím způsobily lesní požáry, odhaduje přibližně na 600 milionů EUR, což představuje 0,34 % hrubého národního důchodu této země.

Od svého zřízení v roce 2001 monitoroval mechanismus civilní ochrany EU již více než 400 katastrof a obdržel více než 250 žádostí o pomoc. Mechanismus civilní ochrany EU lze aktivovat nejen v reakci

na katastrofy způsobené člověkem či živelní pohromy, nýbrž podporuje i připravenost na tyto události a jejich předcházení.

Na mechanismu civilní ochrany EU se podílejí všechny členské státy EU i řada dalších zúčastněných států, jež nejsou členy EU. Konkrétně se jedná o Island, Norsko, Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Turecko. Do těchto zúčastněných států by byl program rescEU rozšířen na důkaz evropské solidarity.

Další informace:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů – Lepší zvládání katastrof v EU:

rescEU Solidarita a odpovědnost

Otázky a odpovědi: lepší zvládání katastrof v EU

Informační přehled: posílení civilní ochrany v EU

Informační přehled: středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události

Telavivský soud nařídil Uberu zastavit aktivity v Izraeli

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: pixabay.com

[quote]Soud v Tel Avivu nařídil americké alternativní taxislužbě Uber, aby od středy zastavila své aktivity v oblasti sdílených jízd v Izraeli. Uber loni začal své služby zkušebně nabízet v Tel Avivu a doufal, že si tak otevře cestu k plnému provozu v Izraeli, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Firma však čelí odporu ze strany izraelského svazu taxikářů i konkurenční služby Gett. Společnost uvedla, že se rozhodnutí soudu podrobí a zastaví v Tel Avivu své služby UberNIGHT a UberDAY. Naznačila však, že doufá v dosažení dlouhodobé dohody, která by jí umožnila v Izraeli působit.

Uber kvůli odporu ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb čelí regulačním a právním překážkám po celém světě. Byl už také nucen opustit některé země, například Maďarsko a Dánsko. S problémy se potýká i v České republice, kde proti němu opakovaně protestovali taxikáři.

Zdroj: ČTK

ÚOHS začal posuzovat vlastnické změny v ČSA

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal posuzovat převzetí většinového podílu v Českých aeroliniích společností Travel Service. Zahájil správní řízení, zjistila ČTK z webu úřadu. Firma Travel Service se se současnými akcionáři ČSA, leteckou firmou Korean Air a státní firmou Prisko, dohodla na odkupu jejich akcionářských podílů v říjnu. Spojením má na trhu vzniknout nový dopravce s flotilou až 80 letadel.[/quote]

ÚOHS bude posuzovat oblasti letecké přepravy osob. Vede pouze zjednodušené řízení, takže schválit transakci by úřad měl ještě do Vánoc.

Travel Service nyní drží v ČSA 34 procent akcií a po vypořádání transakcí má získat podíl 97,7 procenta. Vypořádání prodejních transakcí by se mělo uskutečnit v horizontu tří měsíců poté, co budou uděleny souhlasy příslušných úřadů pro kontrolu hospodářské soutěže v několika zemích.

,,Společnost Travel Service dlouhodobě usilovala o vstup do ČSA a svůj zájem vyjádřila již v roce 2009 účastí v privatizačním procesu. Cílem získání majoritního podílu v ČSA je vybudovat silného leteckého dopravce provozujícího flotilu 70 až 80 letadel,“ uvedl předseda představenstva Travel Service Jiří Šimáně.

Státní podnik Prisko koupil pětinový podíl v ČSA loni v říjnu od Českého Aeroholdingu. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Korejci zaplatili za svých 44 procent v ČSA před čtyřmi lety 68 milionů korun, vstupovali tehdy ovšem do ztrátové firmy. V roce 2015 se hospodaření ČSA přehouplo do kladných čísel. Loni zisk po zdanění meziročně vzrostl o osm procent na 241 milionů korun. Letos by mělo hospodaření třetím rokem po sobě vykázat kladné hodnoty hospodaření a růst výkonů.

Travel Service na trhu působí od roku 1997. Je lídrem v charterové dopravě v ČR, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Loni firma Travel Service i se svými dceřinými společnostmi vykázala podle mezinárodních účetních standardů IFRS čistý konsolidovaný zisk 344 milionů korun a konsolidované tržby 17,1 miliardy korun. Společnost má od výrobce Boeing objednaných 30 nejmodernějších letounů Boeing 737 MAX, které do flotily plánuje zařadit v letech 2018 až 2023.

Travel Service patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost CEFC.

Zdroj: ČTK

 

Pragoimex se bude podílet na modernizaci 5000 ruských tramvají

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Společnost Pragoimex se bude podílet na modernizaci zhruba pěti tisíc starších tramvají T3 v Rusku. ČTK to řekl manažer společnosti Jiří Perner. Dohoda mezi českou společností a ruskou strojírnou Uralvagonzavod je součástí smluv za celkem 19 miliard korun, které uzavřely české firmy v rámci cesty prezidenta republiky Miloše Zemana do Ruska.[/quote]

České tramvaje T3 dodávala do Ruska ČKD Praha, v současnosti jezdí ve zhruba 60 ruských městech, uvedl Perner. Řada z nich je v provozu již 40 let a proto je modernizace nutná. Česká strana se podle Pernera může podílet zejména na rekonstrukcích podvozků.

Detaily smlouvy se zřejmě budou ladit během příštího roku, kdy by se rovněž mohly začít přestavovat první ruské tramvaje. V současnosti tak není možné říct, jakou bude mít pro Pragoimex tato zakázka hodnotu.

České firmy v Rusku uzavřely několik smluv, největší objem spolupráce předpokládá Zetor Tractors. Společně s firmou KEMZ má v plánu čtyři projekty. Hodnotu plánovaných projektů za čtyři roky firma odhaduje na zhruba 14 miliard Kč. Společnost GE Aviation Czech, která vyrábí turbovrtulové motory, pak uzavřela smlouvu se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) na vybudování autorizovaného servisního střediska za zhruba 1,4 miliardy Kč.

Společnost Pragoimex vznikla v roce 1991. Se smluvními partnery Krnovskými opravnami a strojírnami a VKV Praha dodává nové tramvaje pro městskou hromadnou dopravu; opravuje, rekonstruuje a modernizuje tramvaje; dodává náhradní díly a trakční motory pro kolejová vozidla a trolejbusy; zajišťuje servis tramvají a projektové práce pro dopravní techniku. Loni firma podle účetní uzávěrky hospodařila se ztrátou 386.000 korun při tržbách dosahujících 344 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Řidiči sanitek trénovali v Sosnové bezpečnou jízdu v zimě

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Rychlou, ale bezpečnou jízdu v náročných zimních podmínkách trénovali na autodromu v Sosnové na Českolipsku řidiči sanitek Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Podobný kurz bezpečné jízdy pro ně záchranka uspořádala poprvé, projde jím zhruba třetina řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. V příštích letech by záchranná služba ráda kurzy opakovala. Záležet ale bude na penězích, řekl ČTK mluvčí záchranky Michael Georgiev.[/quote]

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové skupiny rozmístěné ve 13 městech. Zaměstnává zhruba 350 lidí a k naléhavým případům může vyslat i vrtulník.

,,Máme 30 výjezdových skupin a 150 profesionálních řidičů,“ doplnil Georgiev.

Ročně vyjedou záchranáři k více než 50.000 případů. Záchrannou službu letos kraj dotuje 179 miliony korun. Od loňského roku funguje v kraji nové operační středisko, jehož vybudování stálo přes 30 milionů korun, záchranná služba investuje i do modernizace svých základen.

Dnešním kurzem prošlo 48 řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. Pod dohledem zkušených instruktorů si vyzkoušeli, jak se sanitka chová třeba ve smyku, a v bezpečných podmínkách se naučili, jak si s tím poradit.

,,Řidiči se tu setkají i se situacemi, které běžně na silnicích nepotkávají a naučí se je ovládat, naučí se na ně reagovat. Naučí se bezpečně ovládat vozidlo,“ řekl ČTK záchranář Aleš Pauly.

Práce řidiče sanitky je podle něj o to náročnější, že nezodpovídá jen za sebe a svůj vůz, ale také za bezpečnost pacienta a celé posádky.

,,Je to první akce svého druhu zaměřená na sanitní vozidla, s tím, že jsme záměrně zvolili ten termín před zimní sezonou. Je to řidičsky to nejnáročnější období – horší povrch, tmavé období. Řidiči sanitek se na rozdíl od ostatních účastníků podobných kurzů učí jezdit bezpečně, ale současně i rychle, protože je dokázáno, že pokud se zpozdí při dojezdu k pacientovi o čtyři minuty, snižuje se jeho šance na přežití o 40 procent. Tady se skutečně hraje o sekundy,“ řekl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Podle vedoucího dopravního inspektorátu Policie ČR Česká Lípa Martina Markla je jízda se „zapnutými majáky“ pro řidiče extrémně náročná. Je o to složitější, že ostatní řidiči často nevědí, jak se správně zachovat, aby průjezd vozů záchranné služby, policie či hasičů umožnili. Často auto zastaví, a dopravu tak spíš zablokují, místo aby vytvořili uličku, kterou vůz bezpečně projede. Komplikovaný je pohyb vozů zejména na sídlištích, kde průjezd ztěžují zaparkovaná auta. Podobnými kurzy už od loňského roku prošlo podle Markla také 499 řidičů policie v Libereckém kraji.

Zdroj: ČTK

Již zítra! Rozhovor s obchodním ředitelem DCT Gdańsk SA, Dominikem Landou

Od
Michaela Drábková
-

Vážení čtenáři, k zítřejší Snídani s osobnostmi jsme si pozvali obchodního ředitele DCT Gdańsk SA, Dominika Landu. Ve snídani promluvil o přístavu Gdańsk, prozradil co přináší probíhající modernizace železničních tratí z Gdańsk do vnitrozemí nebo jak rozvoj infrastruktury změnil trasy pro přepravu zboží.

1...1 0401 0411 042...1 095Strana 1 041 z 1 095

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253