Pondělí, 21 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1046

České dráhy vyhlásí soutěže na nové vlaky za 20 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote] České dráhy do konce roku vyhlásí soutěže na nové vlaky za dvacet miliard korun. Jedním z důvodů je snaha uspět v boji s konkurencí po částečném otevření železničního trhu v roce 2019. V tiskové zprávě to dnes oznámil dopravce.[/quote]

S vítězi v celkem sedmi výběrových řízeních dopravce uzavře rámcové smlouvy, na jejichž základě bude jednotlivá vozidla odebírat. Dráhy ale upozornily, že vozidla odeberou pouze tehdy, pokud se mu na ně podaří získat spolufinancování z evropských dotací, nebo se s objednateli dohodne na úhradě nákladů spojených s jejich nasazením.

„V rámci sedmi veřejných zakázek budeme hledat výrobce 90 vozů a 31 elektrických jednotek pro dálkovou dopravu, 30 elektrických a osmi motorových jednotek pro regionální dopravu a pěti netrakčních push-pull souprav (souprav s řídícím vozem bez lokomotivy) pro regionální dopravu,“ uvedl člen představenstva ČD odpovědný za osobní dopravu Michal Štěpán.

Počet vozidel, které plánují ČD koupit, odpovídá požadavkům krajů a ministerstva dopravy na zajištění služeb v železniční dopravě. V roce 2019 Českým drahám vyprší většina dlouhodobých smluv, které mají s jednotlivými dopravci uzavřené.

„Pokud chceme uspět v konkurenčním boji, musíme se na plnění přání objednatelů včas připravit. Díky rámcovým smlouvám budeme mít již předem vybrané dodavatele, a když získáme smlouvy, můžeme rovnou zadat výrobu nových vozidel,“ uvedl Miroslav Kupec, který má ve vedení ČD na starosti správu majetku a servis železniční techniky.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů, denně to je kolem 340.000 km. Provozují přibližně 4300 vozidel. Dopravce za devět měsíců letošního roku přepravil 131 milionů pasažérů. Celá skupina Českých drah, kam rovněž patří například Výzkumný ústav železniční nebo poskytovatel datových služeb ČD Telematika, zaměstnávala na konci pololetí 23.460 lidí.

Zdroj: ČTK

Budoucnost Evropy: Komise sezvala náboženské vůdce k diskuzi o efektivní Unii založené na hodnotách

Od
Michaela Drábková
-

[quote]První místopředseda Komise Frans Timmermans 7. listopadu za přítomnosti místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinessové hostil vrcholné setkání náboženských vůdců z celé Evropy. Toto 13. výroční vrcholné setkání se konalo v souvislosti s probíhající debatou na téma budoucnost Evropy, kterou zahájil 1. března bílou knihou předseda Komise Juncker.[/quote]

První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl: „Budoucnost Evropy je v rukou jejích občanů. Vytváření této budoucnosti je naší kolektivní odpovědností, naše společné hodnoty jsou naším kompasem. Pravidelný dialog s konfesními, stejně jako s nekonfesními organizacemi nám umožňuje pohlížet na otázku naší společné budoucnosti z různých úhlů. Právě pomocí otevřeného dialogu můžeme vybrat ten nejlepší směr naší společné budoucnosti.“

Toto vrcholné setkání, které je součástí pravidelného dialogu s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi na základě článku 17 Lisabonské smlouvy, bylo příležitostí k zevrubné diskusi o hodnotách a správě věcí veřejných. Stávající diskuse o budoucnosti Evropy se zaměřuje na otázku, jak dosáhnout toho, aby Evropa byla jednotnější, silnější a demokratičtější. Účastníci se rovněž zabývali lidským rozměrem Evropy, zejména sociálními a environmentálními aspekty, a hledali způsob, jak Evropu budovat na zásadách solidarity, sociální spravedlnosti a udržitelnosti. Přítomné náboženské vůdce Komise požádala o spolupráci během celého procesu hledání budoucnosti Evropy.

Všichni se shodli na tom, že dialog o dnes projednávaných otázkách by měl pokračovat.
Souvislosti

Vrcholná setkání Evropské komise se zástupci církví a náboženských sdružení a společenství, jakož i filozofických a nekonfesních organizací se konají pravidelně každým rokem. Současné setkání je již 13. vrcholným setkáním, které Komise uspořádala. Od roku 2009 je dialog s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi zakotven v Lisabonské smlouvě (článek 17 SFEU). Odpovědnost za tento dialog nese první místopředseda Komise Timmermans. Na stejné téma o budoucnosti Evropy uskutečnila Komise dne 19. června 2017 své každoroční setkání s nekonfesními organizacemi.

V březnu Komise předložila bílou knihu, kterou zahájila proces úvah o budoucnosti Evropy. Komise se poté zavázala, že povede rozhovory s různými skupinami občanů v různých evropských městech a regionech, aby podnítila diskuzi o vyhlídkách Evropy v roce 2025. V projevu o stavu Unie v roce 2017 upřesnil svoji vizi budoucí Evropy předseda Komise Juncker a zdůraznil, že Evropa je v prvé řadě Unií hodnot. Předseda Juncker také představil plán na vytvoření jednotnější, silnější a demokratičtější Unie.

Další informace
Stav Unie v roce 2017 Bílá kniha o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování
Dialog Evropské komise s církvemi, náboženskými obcemi a filozofickými a nekonfesními organizacemi

Seznam účastníků
– Muslimská aktivistka Seyran ATEŞOVÁ, zakladatelka mešity Ibn Rushd-Goethe v Berlíně
– Švédský a skandinávský metropolita CLEOPAS, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Starší Massimo DE FEO, vedoucí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v území Evropa
– Pan Ron EICHHORN, předseda Evropské budhistické unie
– Francouzský metropolita EMMANUEL, místopředseda Konference evropských církví, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Rabín Albert GUIGUI, vrchní bruselský rabín
– Biskup Jean-Claude HOLLERICH, lucemburský arcibiskup
– Imám Táriq OUBROU, rektor mešity v Bordeaux
– Paní Irmgard SCHWAETZEROVÁ, předsedkyně synodu Evangelické církve v Německu (EKD)
– Biskup Noel TREANOR, biskup diecéze Down and Connor
– Arcibiskup Urmas VIILMA, Estonská evangelická luterská církev

Unie očekává, že bonnská konference OSN o změně klimatu přinese podstatný pokrok v provádění Pařížské dohody

Od
Michaela Drábková
-

[quote]EU předpokládá, že se mezinárodní společenství na letošní konferenci OSN o změně klimatu opětovně přihlásí ke svým závazkům. Konkrétně k posílení globální reakce na změnu klimatu a dosažení cílů Pařížské dohody. Tato historická dohoda byla přijata v minulém roce a nyní je klíčové zaměřit se na podrobnosti jejího provádění.[/quote]

Předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém letošním projevu o stavu Evropské unie na půdě Evropského parlamentu jasně uvedl: „Přál bych si, aby Evropa stála v čele boje proti změně klimatu.“ „V minulém roce jsme stanovili globální pravidla hry prostřednictvím Pařížské dohody, kterou Evropský parlament ratifikoval. S ohledem na propad ambicí ve Spojených státech to musí být Evropa, kdo zajistí, abychom z naší planety učinili opět skvělé místo. Je to společné dědictví celého lidstva.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil: Pařížská dohoda nastavila kurz směřování celosvětového přechodu na moderní nízkouhlíkové hospodářství. Prakticky před našima očima po celém světě dochází stále častěji k čím dál intenzivnějším extrémním meteorologickým jevům, které nás důrazně upozorňují na naléhavost problémů, jimž čelíme. Je načase přejít od slov k činům a urychlit provádění dohody. Konference COP23 poskytne příležitost k tomu, abychom zaručili splnění našeho prvního cíle, kterým je dokončení pařížského pracovního programu do roku 2018.“

Ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 se bude v německém Bonnu za předsednictví Fidži konat již 23. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP23). Zúčastní se jí ministři a státní úředníci a také široké spektrum zástupců občanské společnosti a podnikatelské sféry.

Evropská unie doufá, že konference názorně ukáže pokrok dosažený při přípravě technických pravidel a pokynů pro provádění Pařížské dohody. Jde mj. o pravidla týkající se rámce pro transparentnost a pětiletého cyklu ambicí, jehož účelem je pomoci zúčastněným zemím, aby postupně zvyšovaly své příspěvky. Pracovní program by měl být přijat na konferenci o změně klimatu v roce 2018 (COP24) v polských Katovicích.

Unie dosáhla slibného pokroku při finalizaci legislativního rámce pro dosažení svého pařížského cíle (společných vnitrostátně stanovených příspěvků), tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %. Součástí tohoto závazku je revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) po roce 2020, stanovení cílů v oblasti snížení emisí do roku 2030 pro odvětví, která nejsou do systému ETS zapojena, jako je například doprava, stavebnictví a zemědělství, a dále začlenění využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do legislativního rámce EU pro klimatická opatření. Komise také hodlá 8. listopadu představit balíček návrhů týkající se tzv. „čisté mobility“, který by dále usnadnil přechod EU k nízkouhlíkovému hospodářství a mobilitě.

EU se i nadále hlásí ke společnému globálnímu cíli, kterým je v letech 2020 až 2025 každoročně uvolnit 100 miliard USD na financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Účelem tohoto financování, které bude pocházet z řady různých zdrojů, je také podstatné navýšení prostředků na přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2016 poskytla EU a její členské státy na financování klimatických opatření celkem 20,2 miliardy EUR, což představuje více než 10% nárůst oproti 17,6 miliardy EUR uvolněných v roce 2015.

Vedle oficiálních jednání přinese bonnská konference COP23 také informace o klimatických opatřeních určené širokému spektru zainteresovaných subjektů, včetně měst a regionů, podniků a skupin občanské společnosti. Evropská unie rozhodně podporuje globální akční plán v oblasti klimatu, který je významnou platformou spolupráce mnoha subjektů, a bude se i nadále aktivně podílet na jeho fungování.

Evropskou unii budou v Bonnu zastupovat Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, a Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonska, které v současnosti předsedá Radě EU.

Akce plánované během konference COP23

Během konference bude Unie v Pavilonu EU v Bonnu hostitelkou více než 100 akcí.. Akce organizované řadou zemí a organizací z celého světa se zaměří na širokou paletu otázek souvisejících se změnou klimatu – od transformace energetiky, přes úlohu lesů a oceánů, financování klimatických opatření, výzkum a inovace až po posuzování rizik spojených se změnou klimatu.

Tiskové konference EU v Bonnu

Delegace EU bude pořádat pravidelné tiskové konference, které se budou vysílat živě i „na vyžádání” na internetové stránce https://cop23.unfccc.int/

Holešov odhalí pamětní desku svým obyvatelům bojujícím v RAF

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Holešově na Kroměřížsku v sobotu odhalí pamětní desku věnovanou šesti bývalým příslušníkům československých jednotek Britského královského letectva (RAF). V jeho službách se za druhé světové války zapojili do zahraničního protinacistického odboje. Ve všech případech jde o rodáky z Holešova, případně někdejší obyvatele města. Novinářům to dnes řekl Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov, který vznik desky inicioval[/quote].

Slavnostní odhalení desky na budově 1. Základní školy ve Smetanových sadech je naplánováno na 14:00. Místo ani datum nebyly zvoleny náhodně. Pět ze šesti odbojářů právě tuto školu v minulosti navštěvovalo, na 11. listopadu navíc připadají světové oslavy Dne válečných veteránů. Na pamětní desce se objeví jména Karla Valáška, Karla Bednaříka, Jana Heina, Roberta Ossendorfa (Osenského), Josefa Hrůzy a Jaroslava Chmelíka.

„Všichni využili možnost se zapojit do protinacistického odboje v rámci Britského královského letectva. Tři z nich byli stíhači. Je zajímavé, že dva z nich byli v jeden den a v jednom prostoru sestřeleni, v podstatě současně. Byli to Robert Osenský a Karel Valášek, kteří ve svých spitfirech museli nouzově přistát,“ uvedl Dúbravčík.

Všech šest odbojářů druhou světovou válku přežilo a po jejím skončení se jim podařilo vrátit se do vlasti.

Odhalení pamětní desky se kromě zástupců města zúčastní také rodinní příslušníci letců, veteráni druhé světové války včetně brigádního generála Emila Bočka, představitelé armády a České obce legionářské.

„Přijedou i zástupci klubů vojenské historie v dobových uniformách. Budou prezentovat výstroj a výzbroj vojsk za druhé světové války. Nízko nad Holešovem proletí i letouny JAS-39 Gripen ze základy v Čáslavi,“ uvedl historik a památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Vlastivědný kroužek navíc aktuálně dokončuje zpracování životopisů všech příslušníků RAF z Holešova. V nejbližších dnech by se měly objevit na oficiálním webu města.

Zdroj: ČTK

Německý dopravce FlixBus míří do USA

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: FlixBus

[quote]Německý autobusový dopravce FlixBus hodlá v příštím roce expandovat do Spojených států, jeho základnou se má stát kalifornské Los Angeles. Oznámil to dnes zakladatel a manažer firmy Andre Schwämmlein.[/quote]

Společnost FlixBus ustála tvrdou cenovou válku na domácím trhu a zajistila si na něm podíl více než 90 procent. V USA se postaví takových firmám, jako je Megabus, který provozuje britská Stagecoach Group, a proslulá Greyhound. FlixBus sám autobusy nevlastní, ale najímá si je od různých dopravců.

V Los Angeles, kde chce mít v USA základnu, už pracuje tým společnosti, zatím ale není jisté, kdy a na jakých linkách zahájí provoz. Možná ho tam čeká těžká bitva, podle nejnovější analýzy Chaddick Institute levný bezin bere v posledních letech zákazníky jak autobusové, tak železniční přepravě.

FlixBus zahájil provoz v Německu v roce 2013 po deregulaci trhu dálkové dopravy, kdy německé dráhy Deutsche Bahn přišly o monopol na dálkovou vnitrostátní dopravu. Dnes autobusový operátor působí prostřednictvím partnerských dopravců ve 24 evropských zemích, kde denně provozuje spoje do 1200 destinací. V Česku je od roku 2014.

Zdroj: ČTK

Z prohlášení místopředsedy Evropské komise Andruse Ansipa na konferenci o vlajkových lodích budoucích a vznikajících technologiích (FET- Future and Advanced Techologies) 6. listopadu v Bruselu

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Dámy a pánové, děkuji, že jste mě dnes pozvali k vystoupení a k závěrečné zprávě o kvantech z odborné skupiny vedené profesorem Mlynekem. To je důležitý dokument. Je to náš plán pro kombinování a koordinaci silných stránek Evropy, abychom zůstali v popředí světového závodu o nové vědecké obzory.

Na dnešním zasedání nemusím vysvětlovat důležitost hlavních vlajkových lodí FET. Mnoho z vás má přímou zkušenost s prací, která se děje na grafenu a projektu lidských mozků. To je náročný a dlouhodobý výzkum nezmapovaných oblastí, které rozšiřují hranice vědy a techniky. Je to hraniční a průlomová práce. To není přehnané. Bylo velmi inspirativní slyšet profesora Novoselova.

Zkušenost z grafenu jsem získal počátkem tohoto roku na Mobile World Congress v Barceloně. I když jsem viděl jen pár příkladů, jak tento materiál s mimořádnými vlastnostmi lze aplikovat, bylo jasné, proč je zájem průmyslu o tento projekt tak obrovský.

Vzpomínám si na snímač založený na grafenech pro systémy detekce kolize, které kombinují viditelné a infračervené světlo, aby se zabránilo kolizím dokonce i v mlze. A vzpomínám si na senzor v ohebném pásku kolem ramene, který detekoval elektrické signály ze svalů, abych mohl pohybovat robotickou rukou.

Naše další vlajková loď je projekt lidského mozku. Zabývá se jednou z největších vědeckých výzev naší doby: pochopit lidský mozek a jeho nemoci. Tento projekt by měl být revoluci neurovědy.
Porozumění a emulování některých výpočetních schopností mozku by mělo také vést k významným pokrokům v oblasti robotiky, umělé inteligence, rozsáhlé analýzy dat a nových počítačových architektur.

Při pohledu do budoucnosti je nyní čas rozhodnout, kde a jak chceme, aby se evropský výzkum a inovace zaměřily na příští roky. To nás přivádí zejména k financování. Jak víte, EU nyní uvažuje o financování a prioritách pro příští rozpočtové období. Zahrnuje FET, nástupce programu Horizont 2020 – náš současný program výzkumu a inovací. Všechny možnosti zůstanou otevřené, ale je již hodně připraveno.

Jedním z hlavních příspěvků je nedávná zpráva odborné skupiny, kterou předsedal Pascal Lamy, o maximalizaci dopadu výzkumných a inovačních programů EU. Uvedla, že by výzkum a inovace měly být upřednostněny jak v rozpočtu EU, tak v národních rozpočtech. Především doporučila, aby rozpočet EU pro období po roce 2020 byl zdvojnásoben. Není žádných pochyb o tom, že je zapotřebí významného financování, pokud chceme udržet evropskou excelenci ve vědeckém výzkumu a přeměnit vědecké objevy na větší počet průmyslových aplikací. Nemůžeme si dovolit zaostávat. Čína již předstihla EU v oblasti výdajů na výzkum a vývoj jako podílu na HDP. Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy jsou na vrcholu žebříčku.

Jak víte, nikdy není snadné zajistit dostatek veřejných prostředků pro konkrétní oblasti.
Vlajkové lodi mají prioritu To je důvod, proč se všichni potřebujeme vyjadřovat k tomu, jak je důležité investovat do výzkumu a inovací pro budoucnost Evropy a ukázat lidem výsledky výzkumu financovaného EU.

Ve zprávě považuji dvě další doporučení za zvlášť významné pro dnešní diskusi. Vedoucí vlajkové lodě FET se úspěšně kvalifikovaly pro obě akce a ukázaly cestu vpřed. Jednou z nich je vyladit náš přístup, aby byl více orientovaný na mise a byl zaměřen na dopad na globální výzvy.
Druhým cílem je zlepšit soulad mezi investicemi do výzkumu a inovací v EU a na vnitrostátní úrovni, a to všude tam, kde to dodává evropské hodnoty tomu, co chceme dosáhnout. Vlajkové lodě Jsou především schopny změnit způsob, jakým svět vidí celé odvětví a širší společnost.

Aplikace a zařízení, která jsou vytvořena na základě jejich výsledků, přinesou všem významné praktické důsledky a výhody. Na druhé straně jsou projekty prováděny společně se zeměmi EU.
Proto máme již lepší koordinaci mezi EU a národními výzkumnými programy. Podle mého názoru není pochyb o tom, že stěžejní projekty budou i nadále hrát klíčovou roli po mnoho dalších let.

S grafenem a projektem lidských mozků je jasné, že jsme na správné cestě, abychom identifikovali a vyvinuli praktické aplikace, které budou mít pozitivní vliv na životy lidí, naši společnost a ekonomiku

Vzhledem k tomu, že hledíme na budoucí financování, měli bychom se také podívat na nové potenciální kandidáty. Těším se na to, že se tento proces výběru začne v příštím roce. Ale předtím máme třetí projekt, který má začít: kvantové technologie. Jeho fáze se rozběhne v roce 2018 a pokryje poslední tři roky programu Horizont 2020.Cílem kvantového projektu je přeměnit vynikající výsledky výzkumu Evropy na vedoucí postavení v průmyslu; Evropa by měla být v popředí jednoho z nejslibnějších technologických trendů tohoto století.

První kvantová revoluce rozšířila naše obzory do ohromného rozsahu. Lasery a tranzistory, bez nichž by existující počítače, mobilní telefony a internet nebyly vůbec možné. Tyto aplikace a technologie jsou nyní hlavním proudem. Pokroky v kvantové technologii jim to umožnily.

Druhá kvantová revoluce právě začala.  Je založen na naší rostoucí schopnosti manipulovat a vnímat kvantové efekty v přizpůsobených systémech a materiálech. To bude znamenat zcela nové koncepty pro zařízení s reálným praktickým dopadem

– ultra-přesná synchronizace a vylepšené citlivosti zařízení;

– zaručení soukromých dat a bezpečnost komunikace;

– bezkonkurenční výpočetní výkon, který přesahuje vše, co se nyní předpokládá od špičkové výpočetní technologie.

Zatímco Evropa má kvantum mnoho vědců na světové úrovni, doposud existuje málo průmyslových aplikací nebo komerčního využití. Pokud chceme vyvinout silný kvantový průmysl, měli bychom koordinovat naši práci společně. A to je jeden z hlavních cílů kvantové vlajkové lodi.

Neměli bychom ztrácet čas: nyní existuje něco jako světový závod v kvantu technologií a talentů. Navzdory několika vnitrostátním iniciativám ke kvantové hodnotě, které jsou samozřejmě vítány, ještě jsme neměli soudržnou celoevropskou strategii.

Zpráva odborné skupiny se dnes mění. Dámy a pánové, V Evropě žije 1,8 milionu výzkumných pracovníků, kteří pracují v tisících univerzit a výzkumných středisek, stejně jako ve světových předních zpracovatelských odvětvích.

Máme talent, chuť a inovace. Spolupracováním přes hranice, odvětví a disciplíny můžeme posunout hranice vědy a rozvinout praktické aplikace, které mohou významně ovlivnit životy lidí.
To je důvod našeho politického a finančního závazku k budoucím a nově vznikajícím technologiím:
– vytvořit dynamické prostředí pro výzkum a inovace;

– umožnit, aby nápady plynule probíhaly od laboratoří k trhům;- přilákat a udržet talenty světové úrovně;
– a buďte si jisti, že Evropa zůstává globálním vědeckým vůdcem

 

 

Září 2017 v porovnání se srpnem 2017 – statistika průmyslové výroby

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu vzrostly v eurozóně i EU28 o 0,6 %.[/quote]

Podle zprávy Eurostatu z 6. 11. vzrostly v září ceny průmyslového výrobce na domácím trhu v obou zónách o 0,6 %, proti srpnu 2017 s  0,3 % v eurozóně a 0,4 % v EU28. Ve srovnání se zářím 2016 vzrostly ceny v eurozóně o 2,9 % a v EU28 o 3,3 %.

Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Zvýšení cen průmyslových výrobců o 0,6 % v celém odvětví průmyslu v eurozóně v září 2017 v porovnání s srpnem 2017 je způsobeno nárůstem o 1,5 % v odvětví energetiky, o 0,4 % u polotovarů a o 0,2 % u zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco ceny zůstaly stabilní pro investiční a krátkodobé spotřební zboží. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 0,1 %.

V EU-28 je zvýšení o 0,6 % způsobeno nárůstem o 2,0 % v odvětví energetiky, o 0,4 % u polotovarů, o 0,2 % u zboží dlouhodobé spotřeby a o 0,1 % u zboží krátkodobé spotřeby, zatímco ceny zůstaly stabilní u investičního zboží. Ceny v odvětví celkem bez energií vzrostly o 0,2 %.
Nejvyšší nárůst cen průmyslových výrobců byl zaznamenán v Nizozemsku (+ 2,9 %), v Dánsku (+ 1,4 %), Belgii (+ 1,3 %) a Řecku (+ 1,2 %), zatímco pokles byl zaznamenán na Kypru (-1,4 %).

Roční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
        Nárůst cen průmyslových výrobců o 2,9 % v celém odvětví v eurozóně v září 2017 v porovnání se zářím 2016 je způsoben nárůstem o 4,6 % v odvětví energetiky, o 3,3 %, u meziproduktů o 2,3 %, spotřebního zboží o 1,0 % u investičního zboží a o 0,7 % u zboží dlouhodobé spotřeby. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 2,2 %.

V EU28 je zvýšení cen o 3,3 % způsobeno nárůstem o 6,0 % v odvětví energetiky, 3,5 % meziproduktů, 2,7 % u zboží krátkodobé spotřeby, 1,1 % u investičního zboží a 1,0 % u zboží dlouhodobě spotřeby. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 2,5 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly ve všech členských státech. Největší nárůst zaznamenaly Belgie (+ 7,0 %), Nizozemsko (+ 6,4 %), Bulharsko (+ 6,0 %), Estonsko (+ 5,5 %) a Spojené království (+ 5,4 %).
Metody a definice

Index cen výrobců ukazuje (v národní měně dotyčné země) změny cen prodeje ze závodů u všech výrobků prodávaných na domácím trhu, s výjimkou dovozů. Indexy eurozóny a EU se týkají celkových vážených cenových změn. Údaje nejsou kalendářně nebo sezónně očištěny.
Průmysl jako celek pokrývá odvětvíy B až D + E36 NACE rev. 2.

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti předchozímu měsíci

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Průmysl celkem 0.0 -0.3 -0.2 0.0 0.3 0.6
Průmysl celkem bez energie 0.2 0.0 0.0 0.1 0.1 0.1
Meziprodukty 0.2 0.0 -0.2 -0.2 0.2 0.4
Energie -0.5 -1.2 -0.7 0.0 0.7 1.5
Kapitálové zboží 0.1 0.1 0.1 0.1 0.0 0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.2
       Zboží krátkodobé spotřeby 0.4 0.2 0.2 0.2 0.2 0.0
EU28
Průmysl celkem 0.0 -0.3 -0.3 0.1 0.4 0.6
Průmysl celkem bez energie 0.2 0.1 0.0 0.1 0.1 0.2
Meziprodukty 0.2 0.0 -0.2 -0.1 0.2 0.4
Energie -0.5 -1.7 -1.2 0.2 1.1 2.0
Kapitálové zboží 0.1 0.1 0.1 0.0 0.1 0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.3 -0.1 0.1 0.0 0.0 0.2
      Zboží krátkodobé spotřeby 0.4 0.3 0.2 0.3 0.1 0.1

 

Průmysl celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 0.0 -0.3 -0.2 0.0 0.3 0.6
EU28 0.0 -0.3 -0.3 0.1 0.4 0.6
Belgie -0.5 -0.8 -0.8 -0.3 0.8 1.3
Bulharsko 1.3 -0.5 -0.4 2.4 0.4 0.4
Česká republika 0.2 -0.5 -0.7 -0.2 0.2 0.4
Dánsko -0.2 -0.1 -1.1 0.9 0.1 1.4
Německo 0.3 -0.1 0.0 0.1 0.2 0.4
Estonsko 0.2 0.1 -0.3 1.4 0.3 0.3
Irsko -0.9 1.1 -1.0 -0.7 0.3 0.3
Řecko 0.6 -1.9 -1.3 0.2 0.7 1.2
Španělsko 0.1 0.1 0.0 -0.1 -0.1 0.5
Francie -0.4 -0.6 -0.2 0.0 0.4 0.5
Chorvatsko 0.4 -0.6 -0.7 0.1 0.7 0.4
Itálie 0.1 -0.3 -0.2 0.0 0.5 0.3
Kypr 0.2 0.3 0.2 0.4 0.0 -1.4
Lotyšsko 0.5 0.3 0.7 0.4 0.0 0.4
Litva 0.5 -1.5 -0.5 0.4 0.4 0.7
Lucembursko 0.5 0.2 0.0 -0.4 0.1 0.2
Maďarsko 0.2 -0.4 -0.2 -1.0 0.9 0.8
Malta 0.0 -0.1 0.0 0.0 0.2 0.0
Nizozemí -0.7 -0.5 -1.0 -0.5 0.6 2.9
Rakousko 0.2 -0.4 -0.1 -0.2 0.2 0.6
Polsko 0.1 -0.5 -0.4 0.3 0.4 0.7
Portugalsko 0.0 -0.4 -0.1 0.1 0.1 0.3
Rumunsko -0.3 -0.2 -0.1 0.3 0.6 0.2
Slovinsko 0.3 0.4 -0.2 0.2 0.1 0.2
Slovensko -0.6 -0.3 -0.1 -0.6 0.9 0.3
Finsko -0.1 -0.1 -0.4 0.2 0.1 0.3
Švédsko -0.7 -0.5 -0.5 0.9 -0.2 0.5
Spojené království 0.2 -0.5 -0.7 0.2 0.9 0.9
Norsko -0.2 -0.1 -2.0 0.3 0.5 1.9
Švýcarsko 0.0 -0.2 -0.2 -0.1 0.1 0.2

 

 

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Průmysl celkem 4.3 3.4 2.4 2.0 2.5 2.9
Průmysl celkem bez energie 2.6 2.4 2.2 2.1 2.2 2.2
Meziprodukty 4.0 3.6 3.0 2.6 2.9 3.3
Energie 9.0 5.8 2.5 1.9 3.4 4.6
Kapitálové zboží 0.9 0.9 0.9 1.0 1.0 1.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.7 0.7 0.6 0.5 0.5 0.7
       Zboží krátkodobé spotřeby 2.5 2.5 2.5 2.4 2.5 2.3
EU28
Průmysl celkem 4.7 3.7 2.6 2.3 2.9 3.3
Průmysl celkem bez energie 2.8 2.7 2.5 2.3 2.4 2.5
Meziprodukty 4.0 3.6 3.1 2.8 3.1 3.5
Energie 11.4 7.0 2.9 2.8 4.6 6.0
Kapitálové zboží 1.2 1.3 1.2 1.0 1.1 1.1
Zboží dlouhodobé spotřeby 1.1 0.9 1.0 0.9 0.9 1.0
       Zboží krátkodobé spotřeby 2.6 2.8 2.9 2.9 2.8 2.7

 

Průmysl celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 4.3 3.4 2.4 2.0 2.5 2.9
EU28 4.7 3.7 2.6 2.3 2.9 3.3
Belgie 12.8 9.0 6.4 5.9 7.2 7.0
Bulharsko 3.8 3.5 2.7 5.2 5.9 6.0
Česká republika 3.2 2.3 1.3 1.1 1.5 1.6
Dánsko 4.6 4.2 0.6 2.8 3.0 4.1
Německo 3.2 2.8 2.2 2.1 2.4 3.0
Estonsko 4.0 3.5 1.5 5.4 5.7 5.5
Irsko 3.7 4.3 2.1 1.3 2.7 3.1
Řecko 6.4 3.0 1.2 2.4 3.3 4.1
Španělsko 6.1 5.2 3.2 3.1 3.2 3.4
Francie 3.3 2.2 1.6 1.5 1.9 2.1
Chorvatsko 2.9 2.3 0.4 1.2 3.3 2.1
Itálie 4.4 3.2 2.5 0.9 1.6 2.0
Kypr 5.4 4.8 5.3 3.0 2.8 1.2
Lotyšsko 1.8 2.5 3.2 3.6 3.0 3.2
Litva 5.3 3.2 1.6 2.7 4.0 4.7
Lucembursko -2.7 -2.8 -3.2 0.3 0.4 0.9
Maďarsko 6.7 4.6 3.2 2.1 4.0 4.6
Malta 0.9 0.8 0.8 0.8 1.1 1.1
Nizozemí 8.4 5.9 2.4 2.1 4.5 6.4
Rakousko 2.6 1.9 1.3 1.1 1.2 1.8
Polsko 6.1 4.5 3.7 4.2 4.5 4.9
Portugalsko 5.2 4.3 2.5 2.5 3.0 3.3
Rumunsko 3.0 2.6 1.9 2.4 3.4 3.3
Slovinsko 1.3 1.5 1.2 1.4 1.5 1.6
Slovensko 3.2 2.6 2.0 1.3 2.8 2.8
Finsko 4.0 3.4 2.6 3.0 3.0 3.1
Švédsko 5.1 4.8 3.3 4.2 3.6 4.2
Spojené království 7.6 6.3 4.4 4.2 5.1 5.4
Norsko 4.1 2.3 -1.8 -0.2 1.4 4.0
Švýcarsko 0.2 -0.2 -0.6 -0.6 -0.3 -0.3

 

Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem (základní rok 2010)

 

  09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 106.9 103.4 101.9 102.6 102.9 103.7 104.8 104.8 104.5 104.5 104.2 104.0 104.0 104.3 104.9
EU28 107.4 103.3 102.2 103.2 103.4 104.3 105.3 105.4 105.1 105.1 104.8 104.5 104.6 105.0 105.6
Belgie 106.5 102.8 102.2 104.8 106.3 108.1 110.4 110.6 109.8 109.2 108.3 107.4 107.1 108.0 109.4
Bulharsko 111.7 109.4 106.8 107.3 107.5 108.3 108.9 109.5 109.2 110.6 110.1 109.7 112.3 112.8 113.2
Česká republika 108.1 103.6 101.1 101.6 101.7 102.2 102.9 103.4 103.3 103.5 103.0 102.3 102.1 102.3 102.7
Dánsko 110.8 102.4 101.7 103.4 104.4 104.2 105.5 106.2 104.8 104.6 104.5 103.4 104.3 104.4 105.9
Německo 105.8 103.7 102.2 102.9 103.2 103.5 104.2 104.4 104.4 104.7 104.6 104.6 104.7 104.9 105.3
Estonsko 118.0 111.9 109.1 111.9 113.2 112.5 114.1 114.1 112.8 113.0 113.1 112.8 114.4 114.7 115.1
Irsko 111.3 105.5 103.1 103.5 105.0 104.5 105.5 106.3 107.3 106.3 107.5 106.4 105.7 106.0 106.3
Řecko 112.2 102.3 99.0 100.5 99.8 102.5 103.3 104.6 103.7 104.3 102.3 101.0 101.2 101.9 103.1
Španělsko 111.3 107.2 105.1 106.7 106.9 108.6 110.6 109.3 108.2 108.3 108.4 108.4 108.3 108.2 108.7
Francie 106.9 104.0 102.4 103.1 103.7 104.6 105.5 105.2 104.8 104.4 103.8 103.6 103.6 104.0 104.5
Chorvatsko 111.1 105.8 102.6 103.7 102.4 104.2 104.9 104.9 104.5 104.9 104.3 103.6 103.7 104.4 104.8
Itálie 106.1 102.0 101.2 101.1 100.9 101.5 102.7 103.0 102.8 102.9 102.6 102.4 102.4 102.9 103.2
Kypr 109.2 101.9 99.8 99.8 99.7 99.8 100.3 100.3 101.3 101.5 101.8 102.0 102.4 102.4 101.0
Lotyšsko 116.6 113.5 110.9 110.0 110.2 111.0 111.3 111.9 111.8 112.4 112.7 113.5 114.0 114.0 114.4
Litva 109.6 98.1 96.1 97.1 97.8 98.0 99.0 99.6 100.6 101.1 99.6 99.1 99.5 99.9 100.6
Lucembursko 104.8 103.2 95.6 95.4 95.2 95.6 96.0 95.7 95.9 96.4 96.6 96.6 96.2 96.3 96.5
Maďarsko 109.3 105.3 102.3 103.3 104.0 105.2 106.1 106.6 106.7 106.9 106.5 106.3 105.2 106.1 107.0
Malta 103.6 100.1 100.5 100.5 100.6 100.8 101.6 101.6 101.5 101.5 101.4 101.4 101.4 101.6 101.6
Nizozemí 108.9 100.0 96.0 98.3 98.8 100.7 102.1 102.5 101.3 100.6 100.1 99.1 98.6 99.2 102.1
Rakousko 103.1 100.5 98.5 99.1 99.4 99.9 100.4 100.3 100.0 100.2 99.8 99.7 99.5 99.7 100.3
Polsko 108.8 105.5 106.2 106.9 108.1 109.6 110.4 110.7 110.8 110.9 110.3 109.9 110.2 110.6 111.4
Portugalsko 107.7 102.1 101.2 101.9 101.7 102.8 105.5 104.9 104.5 104.5 104.1 104.0 104.1 104.2 104.5
Rumunsko 116.1 113.2 111.2 112.3 112.2 112.9 114.4 114.2 114.4 114.0 113.8 113.7 114.0 114.7 114.9
Slovinsko 104.1 103.1 102.1 101.9 101.9 102.3 102.7 102.8 102.7 103.0 103.4 103.2 103.4 103.5 103.7
Slovensko 102.2 96.7 93.5 93.9 94.4 94.9 96.3 96.7 96.5 95.9 95.6 95.5 94.9 95.8 96.1
Finsko 108.6 105.0 104.0 105.0 105.6 106.0 106.8 107.2 107.2 107.1 107.0 106.6 106.8 106.9 107.2
Švádsko 99.7 97.7 98.4 100.4 101.3 102.6 103.3 103.3 103.0 102.3 101.8 101.3 102.2 102.0 102.5
Spojené království 110.3 101.1 103.0 105.3 105.0 106.5 107.6 107.9 107.4 107.6 107.1 106.4 106.6 107.6 108.6
Norsko 112.3 104.0 105.1 107.1 108.7 108.7 109.1 110.2 109.0 108.8 108.7 106.5 106.8 107.3 109.3
Švýcarsko 98.9 94.9 94.3 94.3 94.3 94.3 94.4 94.2 94.2 94.2 94.0 93.8 93.7 93.8 94.0

 

         Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem bez energie. Základní rok 2010

 

09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 105.5 104.8 104.5 104.6 104.8 105.1 105.7 106.0 106.3 106.5 106.5 106.5 106.6 106.7 106.8
EU28 106.0 105.4 105.3 105.4 105.7 106.0 106.6 106.9 107.2 107.4 107.5 107.5 107.6 107.7 107.9
Belgie 106.5 104.7 104.7 105.2 106.2 106.5 107.3 108.3 108.6 109.0 109.1 109.0 109.0 109.6 110.0
Bulharsko 109.4 109.2 109.0 109.2 110.1 110.5 110.7 111.6 111.6 111.6 111.4 111.2 111.4 111.7 112.0
Česká republika 108.1 106.0 104.4 104.7 104.9 105.0 105.7 106.1 106.3 106.6 106.4 105.9 105.7 105.8 106.0
Dánsko 107.7 107.4 108.4 108.3 108.2 108.5 109.3 109.2 109.1 109.3 109.4 109.2 109.2 109.5 109.6
Německo 105.1 104.6 104.6 104.6 104.9 105.2 105.8 106.1 106.3 106.6 106.7 106.8 106.9 107.0 107.1
Estonsko 110.9 109.3 107.9 107.7 108.6 109.2 110.1 110.4 110.4 110.6 110.9 110.9 111.9 111.8 111.4
Irsko 107.9 107.3 106.6 106.5 106.8 107.2 107.0 107.7 108.3 108.6 109.0 109.0 109.3 109.5 109.6
Řecko 103.1 103.2 102.1 102.1 102.3 102.2 102.2 102.6 102.8 102.8 102.6 102.5 102.6 102.8 103.0
Španělsko 106.1 106.4 105.9 106.0 106.3 106.6 107.3 107.7 108.0 108.2 108.3 108.2 108.2 108.3 108.4
Francie 105.1 104.1 103.2 103.3 103.4 103.5 103.9 104.3 104.6 104.8 104.8 104.9 104.7 104.8 104.9
Chorvatsko 104.4 104.1 102.4 102.7 102.5 102.6 102.7 102.8 102.8 103.1 103.0 102.8 102.8 103.1 103.3
Itálie 105.1 105.1 104.8 104.8 104.9 105.1 105.6 105.8 106.1 106.3 106.3 106.4 106.4 106.6 106.7
Kypr 106.4 104.8 104.9 104.9 104.8 105.1 104.3 104.2 104.5 104.7 104.9 105.1 105.4 105.3 105.5
Lotyšsko 111.2 109.3 108.7 108.8 109.4 110.2 110.4 111.0 110.9 111.9 112.3 112.8 113.7 113.8 114.6
Litva 105.8 103.1 102.0 102.1 102.8 102.5 104.2 104.6 106.1 106.4 106.1 105.9 106.4 106.1 106.1
Lucembursko 106.5 108.0 106.8 106.8 106.4 107.2 109.1 108.3 108.8 110.0 110.4 110.3 109.5 109.7 110.1
Maďarsko 113.0 113.2 112.9 113.2 114.1 114.4 115.3 116.3 117.0 117.8 117.8 117.8 117.4 117.7 118.5
Malta 109.4 110.8 111.6 111.5 111.7 112.1 113.2 113.3 113.1 113.1 112.9 113.0 113.0 113.2 113.2
Nizozemí 110.5 104.9 105.1 106.1 106.2 107.3 109.0 109.8 109.8 109.4 108.7 108.2 108.0 108.3 109.6
Rakousko 104.9 104.7 104.4 104.5 104.7 104.8 105.3 105.6 105.8 106.4 106.5 106.7 106.6 106.8 106.8
Polsko 106.7 106.6 108.3 108.4 109.2 109.7 110.3 110.6 111.0 111.1 111.1 111.4 111.6 112.0 112.7
Portugalsko 102.1 102.8 102.6 102.6 102.6 102.9 103.2 103.4 103.8 103.9 104.0 103.8 104.1 104.2 104.1
Rumunsko 114.5 114.5 114.7 115.0 115.2 115.4 115.7 116.4 117.0 117.6 118.0 118.2 118.3 118.4 119.2
Slovinsko 105.2 104.6 103.9 103.7 103.7 104.1 104.6 104.8 104.8 105.2 105.7 105.5 105.7 105.8 106.0
Slovensko 101.3 100.5 99.0 99.1 99.2 98.9 97.9 98.7 99.1 99.4 99.3 99.7 99.2 99.8 99.8
Finsko 108.5 107.5 106.4 106.4 106.9 107.2 108.0 108.2 108.8 108.7 109.0 108.9 109.0 108.8 108.8
Švédsko 103.3 103.8 104.5 104.7 105.3 105.9 106.6 106.6 106.8 107.0 107.3 107.4 107.9 107.6 107.6
Spojené království 108.3 107.7 109.1 109.9 110.0 110.1 110.8 111.1 111.7 112.0 112.4 112.4 112.6 112.8 112.9
Norsko 112.4 114.9 117.8 117.9 117.8 118.1 118.4 119.0 119.2 119.2 119.8 119.7 119.9 119.7 119.8
Švýcarsko 98.3 95.6 95.2 95.2 95.1 95.1 95.0 95.0 95.0 95.0 94.9 94.7 94.6 94.7 94.7

 

Řidičský průkaz si vyměnilo 439.000 lidí, dalším 222.000 propad

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Řidičský průkaz s končící platností si během deseti měsíců letošního roku vyměnilo 439.000 řidičů. Dalším 222.000 průkaz propadl. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad upozornil, že za jízdu s dokladem po ukončení jeho platnosti hrozí řidiči na místě dvoutisícová pokuta, ve správním řízení se může sankce o dalších 500 korun prodražit. Výměna dokladu je bezplatná i poté, co platnost dokladu vypršela.[/quote]

O bezplatnou výměnu řidičského průkazu je možné podat nejdříve tři měsíce před vypršením platnosti. Lhůta pro vydání dokladu je 20 dnů. Možná je ale i rychlejší varianta, za 500 korun mohou řidiči požádat o výměnu do pěti pracovních dnů, uvedlo ministerstvo.

K vydání nového řidičského průkazu stačí přijít na úřad v místě svého trvalého bydliště s platným průkazem totožnosti a donést jednu fotografii a současný řidičský průkaz.

Kromě řidičských průkazů upozornilo ministerstvo na množství takzvaných průkazů způsobilosti pro vůdce plavidel a lodních posádek, kterým vyprší platnost. Dohromady zbývá do konce roku vyměnit 10.500 průkazů způsobilosti. Vyměnit si je letos přišlo zatím jen 4500 lidí, dodal úřad.

Zdroj: ČTK

Praha pokračuje v kampani proti černým pasažérům

Od
Michaela Drábková
-

[quote]U výstupu z metra Florenc se dnes sešla skupina revizorů společně s policisty, aby u cedule s nápisem „Zvýšený výskyt revizorů!“ kontrolovali cestující. Takzvaná Akce revizor je první z podobných, které dnes novinářům představili zástupci dopravního podniku (DPP) a organizátora pražské dopravy Ropid. V listopadu zvýšený počet revizorů vyrazí do MHD ještě dvakrát.[/quote]

Akce jsou součástí kampaně proti černým pasažérům. Kontrolorů DPP zaměstnává zhruba 150, běžně se jich v MHD pohybuje kolem stovky. Při akcích se číslo mírně zvyšuje a revizory doprovází policisté.

Kampaň s názvem Nejedeš načerno? spustilo město koncem srpna. Její součástí je opatření, které umožňuje chyceným černým pasažérům zaplatit namísto 800 korun pokutu pouze 400, pokud si zakoupí celoroční kupon na MHD.

„Od 23. října je už takových cestujících 220, takže si myslím, že na začátek je to velmi pozitivní,“ uvedl dopravní ředitel DPP Ladislav Urbánek.

„Inspirovali jsme se policejními akcemi Kryštof. Na webu Nejedesnacerno.cz vždy upozorníme dopředu na některé větší akce, kdy bude v terénu výrazně víc revizorů s policisty než obvykle,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.

Protože na akce organizátoři upozorňují předem, jsou zaměřené spíše osvětově. Další podobné akce jsou plánovány na 14. a 29. listopadu.

Podle Urbánka kontroloři od začátku roku při zhruba šesti milionech kontrol uložili pokuty 213.000 cestujícím bez dokladu a na pokutách podnik inkasoval 65 milionů korun. Třicet procent provinilců zaplatilo hned na místě kontroly. Na nezaplaceném jízdném DPP přichází ročně o zhruba 350 milionů korun. Počet černých pasažérů se poslední tři roky zvyšuje. V roce 2015 revizoři chytili asi 294.000 černých pasažérů a loni 300.000.

Celkem má DPP téměř 11.000 zaměstnanců. Stoprocentním vlastníkem je Praha, která na provoz přispívá ročně částkou přes 12 miliard korun. V roce 2015 vedení Prahy zlevnilo roční kupon na nynějších 3650 korun.

Waymo nabídne sdílenou taxislužbu v samořízených vozech

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost Waymo ze skupiny Alphabet hodlá v příštích měsících nabídnout veřejnosti sdílenou taxislužbu v samořízených vozech. V počáteční fázi bude na zadním sedadle její zaměstnanec, později ale bude zákazník ve voze s autonomním řízením sám. Oznámil to dnes šéf podniku John Krafcik.[/quote]

Jízdy samořízených hybridních minivanů Chrysler Pacifica Waymo testuje v arizonském Phoenixu už od dubna. Systémy autonomního řízení se ale zabývá už osm let, její samořízené vozy už na silnicích najezdily přes osm milionů kilometrů.

Robotické vozy jsou podle firmy bezpečnější, protože na rozdíl od řidiče nejsou ospalé ani opilé a nenechají se ničím rozptýlit. V případě problému bude proto v první fázi sedět na zadním sedadle vozu zaměstnanec firmy. Řídit nebude, pouze stejně jako každý cestující bude moci minivan bezpečně zastavit stiskem tlačítka. Krafcik je ale přesvědčen, že automobil je s to zvládnout všechny situace na silnici sám, bez lidského zásahu.

„Náš systém kontroluje sám sebe tisíckrát v každé vteřině, soustavně se diagnostikuje a v případě nouze je schopen sám se bezpečně zastavit,“ řekl Krafcik.

Kolik vozů bude do zkušebního projektu nasazeno a jak velkou oblast pokryjí, společnost neuvedla. Jisté je jen to, že rozloha se bude postupně zvětšovat. Podnik má zatím ve Phoenixu flotilu 100 samořízených minivanů a v plánu má rozšířit ji o dalších 500.

Vývoji samořízených aut a příslušných technologií se věnují i další firmy. Alternativní taxislužba Uber už nějaký čas provozuje samořízená Volva v Pittsburghu a bostonský start-up nuTonomy nabízí jízdu v samořízených vozech taxi v Singapuru a Bostonu. Ve všech těchto vozech ale za volantem sedí záložní řidič.

Zdroj: ČTK

1...1 0451 0461 047...1 092Strana 1 046 z 1 092

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253