Domů Blog Strana 1053

Vláda včera schválila rozpočet fondu dopravy na příští rok

[quote]Vláda včera schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Vyplývá to z informací na internetu Úřadu vlády. SFDI by měl příští rok hospodařit s 72,5 miliardy korun. Na výši peněz, které prostřednictvím fondu půjdou do výstavby a oprav dopravní infrastruktury, se kabinet dohodl již dříve, kdy projednával státní rozpočet.[/quote]

Z uvedených více než 72 miliard korun připadá 53,8 miliardy na národní peníze a zbylých 18,7 miliardy na dotace z programů EU. Nejvíc peněz půjde podle požadavků investorů na silniční infrastrukturu. Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá s dotací 29,5 miliardy korun, 21,8 miliardy má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,2 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol návrh rozpočtu předpokládá například podporu financování výstavby cyklostezek ve výši 150 milionů Kč.

Proti letošní výši rozpočtu představuje aktuální návrh pro fond citelné omezení peněz. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami Kč. Poslední podoba vládního návrhu je ale i tak o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) tak nebudou napřesrok peníze pro všechny nově zahajované stavby. Původně požadoval, aby ministerstvo financí do fondu dopravy příští rok poslalo navíc dalších sedm miliard korun.

Zdroj: ČTK

CZ Loko zmodernizovalo halu, vyrábí v ní podvozky

[quote]Společnost CZ Loko přestavěla starou výrobní halu v České Třebové, zřídila v ní výrobnu a opravnu podvozků lokomotiv, osobních vozů a drážních vozidel. Modernizace prostoru o velikosti 1200 metrů čtverečních vyšla na 32 milionů korun. ČTK o tom dnes informoval Zdeněk Zuntych z firmy.[/quote]

„Jde o nejvýznamnější investici letošního roku. Posouvá naše technologické a výrobní možnosti a podstatně zlepšuje hygienické a bezpečnostní podmínky práce našich zaměstnanců,“ uvedl generální ředitel Josef Gulyás.

Podvozky vlastní konstrukce vyvinula společnost pro lokomotivy produktové řady EffiShunter a EffiLiner.

Podvozkárna je vybavena novými technologiemi, například odvětrávanými montážními kanály, kolejištěm, podvozkovým lisem nebo jeřáby. Automaticky řízená zkušebna podvozků umožňuje provádět předepsané typy záběhů a zkoušek.

„K jejímu vybavení patří diagnostická jednotka s řadou čidel sledujících teploty, rychlosti či vibrace, a také kamerový systém,“ uvedl Zuntych.

Firma CZ LOKO vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy. Portfolio společnosti tvoří posunovací lokomotivy, elektrické traťové lokomotivy a speciální drážní vozidla. Vlastní závod v České Třebové, provozovny v Jihlavě, Přerově či Ostravě. Společnost zaměstnává kolem 800 lidí a její loňské tržby přesáhly dvě miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Škoda nabídla pro Varšavu nejlevnější soupravy metra

[quote]Česká strojírenská společnost Škoda Transportation předložila v konkurzu na nové soupravy pro varšavské metro nejlevnější nabídku. Cena ale zajišťuje pouze polovinu bodů v soutěži, ve které chce uspět celkem pět výrobců. Škoda Transportation soupravy podle odborného tisku nabízí ve spolupráci s firmou Škoda Vagonka.[/quote]

„Kdyby rozhodovala výlučně cena, lukrativní největší kontrakt v historii varšavského metra by získala česká Škoda,“ uvedl dnes na svém webu polský list Gazeta Wyborcza.

„Částka 1,6 miliardy zlotých (9,7 miliardy Kč) je nejnižší cena, kterou v soutěži na dodávku 45 souprav pro metro ve Varšavě podala česká Škoda. Vítězové předchozích kontraktů, firmy Alstom Konstal a konsorcium Siemens a Newag, byli dražší,“ uvedl deník.

Připomněl, že varšavská podzemní dráha se už dva roky chystá na obnovu svého parku, jednak kvůli prodloužení druhé linky metra, jednak kvůli náhradě nejstarších sovětských a ruských souprav z 80. a 90. let. Nejprve má jít o 222 vagonů ve 37 soupravách, podle podmínek soutěže se však metro do 2,5 roku od podpisu kontraktu rozhodne, zda dokoupí od výrobce dalších osm souprav.

Na nákupy je určeno celkem 1,69 miliardy zlotých, z toho 1,39 pro první část. Nabídka měla být známa už v září, ale termín byl posunut, protože výrobci měli zodpovědět na téměř 500 otázek. Dnes v poledne komise otevřela pět obálek.

Škoda svou nabídku ocenila na 1,608 miliardy zlotých, následoval švýcarský Stadler (1,656 miliardy), španělský CAF (1,749 miliardy), francouzský Alstom s továrnou Konstal v polském Chorzowě (1,797 miliardy) a rakouský Siemens ve spolupráci s firmou Newag z polského Nového Sadu (2,213 miliardy zlotých).

Metro ve Varšavě je poměrně mladé, funguje od roku 1995, druhá linka od roku 2015.

Plzeňská Škoda Transportation už vyhrála tendr na tramvaje pro polskou metropoli za miliardy korun, město ale soutěž letos v srpnu zrušilo. Podle tisku by Varšavu 213 tramvají od Škody přišlo na 16,6 miliardy korun, což je více než činily celkové loňské tržby Škody Transportation. Město prý tendr zrušilo, protože by na tramvaje nemělo peníze.

Zdroj: ČTK

Vláda bude rozhodovat o penězích pro fond dopravy

[quote]Vláda se bude opět zabývat návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který by měl příští rok hospodařit s 72,5 miliardy korun. Na výši peněz, které prostřednictvím fondu půjdou do stavby a oprav dopravní infrastruktury, se kabinet dohodl už v září, kdy projednával státní rozpočet. Formálně ale tento bod vláda ještě projedná samostatně.[/quote]

Z celkových více než 72 miliard korun připadá 53,8 miliardy na národní peníze a zbylých 18,7 miliardy na dotace z programů EU. Nejvíce peněz půjde na silniční infrastrukturu, návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá s dotací 29,5 miliardy korun. Dalších 21,8 miliardy má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,2 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol návrh rozpočtu předpokládá například s financováním výstavby cyklostezek v objemu 150 milionů korun.

Proti letošní výši rozpočtu představuje aktuální návrh pro fond citelné omezení peněz. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami. Podle ministra dopravy Dana Ťoka tak nebudou příští rok peníze pro všechny nově zahajované stavby.

„Nemá cenu šetřit a nezahajovat stavby, které jsou přichystané. Chtěli bychom zahajovat vše, co je nachystáno. A podepisovat smlouvy a deficit prostředků vyřešit půjčkou, když to nepůjde jinak,“ uvedl Ťok.

Původně požadoval, aby ministerstvo financí do fondu dopravy na příští rok poslalo dalších sedm miliard korun.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná úpravy komunikací kvůli přepravě reaktorů

[quote]Vláda se bude zabývat návrhem na úpravu silnic, mostů a vodních cest nutných pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Tyto úpravy komunikací si vyžádají stovky milionů korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, se kterým úřad na pondělním zasedání seznámí vládu. Ministerstvo chystá prohloubení dna Labe a Vltavy, demolici nevhodných mostů a výstavbu nových, a také podepření dalších mostů, přes které by měla projíždět nákladní auta naložená zařízeními pro jaderné elektrárny.[/quote]

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Reálně se nyní mluví o stavbě jednoho nového bloku, zatím ale není jasné financování projektu. Prioritu má dostavba Dukovan. Nový blok by měl nahradit současné dukovanské bloky, které budou odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.

V případě Jaderné elektrárny Dukovany se počítá s možností přepravy až 7,5 metru vysokých zařízení o šířce devět metrů a hmotnosti 750 tun. Předběžně se předpokládá se, že by se zařízení přepravovala z Hamburku. Tyto komponenty by se měly v první fázi přepravovat po Labi do Týnce nad Labem a dále po silnici do Dukovan. Trasa do Temelína pak vede z Labe do Vltavy, po které lodě doplují s objížďkami slapské, kamýcké a orlické přehrady do Týna nad Vltavou. Z něj pak do elektrárny zařízení poputují na korbách nákladních aut.

Tato varianta předpokládá možnost přepravy strojů o rozměrech 7,5 metru krát 8,5 metru a hmotností přesahující tisíc tun. Trasy pro dopravu zařízení do jaderných elektráren vypracovalo ministerstvo dopravy na základě nařízení výboru pro jadernou energetiku. Aktualizovat trasu přepravy je nezbytné proto, že nová zařízení budou mít pravděpodobně větší rozměr než nynější vybavení elektráren.

Zdroj: ČTK

Zabezpečení dveří proti otevření za jízdy vyjde ČD na 85 mil. Kč

[quote]Zabezpečení dveří proti otevření za jízdy ve starších typech vagonů vyjde České dráhy na 85 milionů korun. Za ně dopravce plánuje pořídit zařízení signalizující nedovření dveří pro 630 vagonů od plzeňské společnosti Alkal Baterie. Vyplývá to z informací zveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. K zabezpečení dveří se dopravce rozhodl po neštěstí z léta loňského roku, kdy při jízdě vlaku ve 111kilometrové rychlosti z nedovřených dveří vlaku vypadla dvouletá holčička.[/quote]

Zařízení se bude montovat do všech typů vozidel, které mají mechanicky otevírané dveře. Jde o vozidla vyráběná v bývalém východním Německu do 80tých let, řekl ČTK mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Dopravce pro zakázku zvolil podobu rámcové smlouvy, nemusí tedy vyčerpat všechny peníze určené na opravu celého počtu zmíněných vozidel.

Smrtelné neštěstí se stalo loni 24. července. Drážní inspekce bezprostředně po nehodě uvedla, že dítě vypadlo z rychlíku jedoucího z Luhačovic do Prahy z okna. O den později uvedla, že zatím není jasné, jak se tragédie stala. V závěrečné zprávě již mluví inspektoři o tom, že vlak vyjel z Olomouce s nedovřenými dveřmi, které se při jízdě samovolně otevřely. Podle policie se to stalo ve chvíli, kdy byla matka s dvěma dcerami na toaletě.

Zdroj: ČTK

Před 220 lety absolvoval Francouz Garnerin první seskok s padákem

[quote]Prvním parašutistou na světě byl osmadvacetiletý francouzský fyzik André-Jacques Garnerin, který 22. října 1797 skočil z horkovzdušného balonu z výšky 900 metrů padákem nad pařížským parkem Monceau, kam posléze úspěšně dopadl. Nebyl však prvním tvorem, který se takto zpomaleným pádem úspěšně dostal z výšky na zem. Tím byl Garnerinův pes.[/quote]

Garnerin připoutal svého psa ke kusu látky, umně vyvedené do tvaru kupole, a s přáním šťastného letu ho vyhodil z balonu. Po přistání s překvapením seznal, že pes pád bez úhony přežil a jeho páníček ho tak později následoval. Protože Garnerinův padák ještě nebyl opatřen upouštěcím ventilem, při sestupu sebou divoce kýval sem a tam. Garnerin přistál tvrdě a při nárazu si vymknul kotník – ale jeho sestup byl přesto úspěchem.

Garnerinovi, který se narodil 31. ledna 1769, bylo teprve 14 let, když poprvé spatřil balon vznášející se nad Paříží. Výjev na něj učinil mocný dojem a později si často lámal hlavu nad tím, jak by se aeronauti v případě havárie mohli zachránit. Experimentovat s padáky začal během svého věznění za napoleonských válek v Maďarsku. Avšak nikdy se neodvážil použít padák k úniku z vysokých hradeb vězení.

Po propuštění propadl létání s horkovzdušnými balony a sestrojil první skutečný padák. Skládal se z polokoule z bílého plátna o průměru sedmi metrů, měl 36 žeber a vypadal jako velmi široký slunečník. Měl dřevěný rám a bylo jej možno složit.

S horkovzdušným balonem pak létal dál, v říjnu 1803 například přeletěl vzdálenost 395 kilometrů mezi městy Paříž a Clausen. Rovněž jeho žena Jeanne-Genevieve Garnerinová se v roce 1798 stala první ženou, která skočila s padákem. Garnerin potom prováděl exhibiční seskoky po celé Evropě. Nakonec se však štěstěna ke slavnému parašutistovi obrátila zády a on zemřel v Paříži 18. srpna 1823, když ho při výrobě balonu zasáhl padající trám.

Jméno psa bohužel kroniky nezaznamenaly, a tak pamětní deska, která byla v roce 1997 odhalena v parku Monçeau k připomenutí prvního seskoku padákem, připomíná jen jméno Garnerinovo.

Zdroj: ČTK

Čeští výrobci dodali systém dopravního řízení do tureckého Izmiru

[quote]České firmy AŽD Praha a Cross AS Zlín dokončily pro turecký Izmir dodávku elektronického systému, který bude řídit dopravu v tomto čtyřmilionovém městě. Systém složený ze zhruba 4500 kamer a 400 zařízení pro řízení křižovatek schopný komunikovat s 1500 vozidly městské hromadné dopravy má v Izmiru zefektivnit dopravu. Hodnota zakázky, na které oba čeští výrobci pracovali s partnery v Turecku, dosahuje zhruba 540 milionů korun.[/quote]

Systém například dokáže předcházet kolonám a zmírňovat jejich následky, pokud se už vytvoří.

„Když se například v jednom směru na světlech začíná tvořit kolona, systém umí nechat déle zelenou a pohyb nejvytíženějšího pruhu,“ řekl ČTK mluvčí AŽD Praha Jiří Dlabaja.

Ostatním řidičům, kteří se k tomuto místu blíží, dokáže včas navrhnout objízdnou trasu.

Podobnou službu systém nabízí i pro cestující hromadnou dopravou. K tomu využívá mobilní aplikaci, která cestující v MHD informuje o době dojezdu autobusu, nebo o jeho zpoždění. Automaticky pak nabízí alternativní možnosti dopravy do cílového místa autobusovou, vlakovou či tramvajovou dopravou. Do budoucna má být mezi dopravní možnosti tohoto přímořského města zařazena doprava trajekty.

Kromě řízení dopravy je možné systém využít pro vybírání pokut za přestupky, uvedla v tiskové zprávě AŽD. Firma předpokládá, že vytvoření systému označovaného jako Smart City v Izmiru, jí otevře cesty k podobným projektů v ostatních tureckých velkoměstech.

AŽD Praha se na vzniku podobného systému podílí i v Česku, který je ale proti tureckému projektu ve fázi pilotního testování. V rámci projektu C-Roads se v Česku testuje chytrá technologie schopná předávat vozidlům a jejich řidičům informace z provozu na jižní části Pražského okruhu.

AŽD Praha se v železniční dopravě podílí mimo jiné na modernizaci tuzemských železničních tratí i zahraničních železnic. V minulosti dodala zabezpečovací systémy například do Černé hory, Litvy, Turecka a USA. V silniční dopravě se zaměřuje na vývoj kamerového systému.

Cross AS Zlín vyvíjí systémy v oblasti dopravních technologií, zaměřuje se i na projekty pro chytrá města.

Zdroj: ČTK

Úřady vyšetřují přelet stroje Air Berlin na rozloučenou

[quote]Zájem Spolkového úřadu pro leteckou dopravu (LBA) vyvolal nízký přelet stroje insolventních aerolinek Air Berlin nad düsseldorfským letištěm, který byl míněn jako rozloučení se s linkou do Miami. Vyšetřovatelé již podle agentury DPA vyslechli letové dispečery a vyžádali si také záznamy komunikace mezi věží a letadlem. Piloty letounu, kteří manévr provedli, mezitím letecká společnost postavila mimo službu. Z pasažérů, kterých bylo na palubě přes 220, si nikdo nestěžoval.[/quote]

Piloti v závěru pondělního letu z Miami do porýnského Düsseldorfu, který byl pro Air Berlin poslední dálkový, těsně před dosednutím přerušili přistávací manévr, proletěli nad řídicí věží a teprve poté přistáli.

„Chtěli jsme se rozloučit důstojně,“ řekl televizi ZDF o přeletu jeden z pilotů. Jeho identita nebyla zveřejněna.

Aerolinky uvedly, že pilot přerušil přistání a po dohodě s věží pokračoval v letu v předepsané výšce. K důvodům manévru se ale společnost Air Berlin nevyjádřila. DPA s odvoláním na LBA napsala, že pilot se dispečera dotázal, jakým směrem může v případě přerušení přistávacího manévru dál letět. Věž mu následně odsouhlasila využití koridoru nalevo od přistávací dráhy.

Přerušení přistání a jeho zopakování je standardním postupem, který piloti mohou využít v případě událostí, které brání bezpečnému dosednutí na ranvej.

Společnost Air Berlin byla založena v roce 1978 a byla druhou největší leteckou společností v Německu. Aerolinky, které z velké části převezme Lufthansa, ukončí leteckou dopravu pod svou značkou ke konci měsíce.

Zdroj: ČTK

Jeřáb na Orlíku přesunul před zimou z vody na břeh na 80 lodí

[quote]Jeřáb na Orlíku přesunul před zimou z vody na břeh na 80 lodí. Jedná se o službu, kterou organizuje státní podnik Povodí Vltavy. Původně měla akce trvat dva dny, 14. a 15. října, pro velký zájem ji povodí prodloužilo na pět dnů. Majitelům či provozovatelům tak usnadňuje odvoz jejich lodí ve chvíli, kdy je hladina v důsledku sucha na mimořádně nízké úrovni, sdělil dnes ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.[/quote]

Služba je bezplatná, týká se plavidel o hmotnosti do 3,5 tuny. Jejich šíře nesmí přesáhnout tři metry a délka 8,5 metru.

„Vytažení jedné lodě z hladiny vody na hráz trvá cca 30 minut,“ doplnil Roldán.

Podle řádu plavební bezpečnosti musejí být lodě v zimním období, kdy mohou nastat větší výkyvy hladiny, vytažené na břeh. Před manipulací musí být kolem lodě upevněny popruhy, jeřáb ji poté vytáhne na připravený vlek. Po sejmutí popruhů majitelé lodě odvážejí na místo, kde zůstanou uskladněné přes zimu.

Naposledy akci zorganizovalo Povodí Vltavy předloni, kdy téměř celou ČR zasáhlo mimořádné sucho. Tehdy jeřáb přesunul na břeh asi stovku lodí.

Povodí Vltavy spravuje více než 23.000 kilometrů vodních toků v hydrologickém povodí řeky Vltavy. Má také právo hospodařit se 110 vodními nádržemi a devíti poldry. Vodní nádrž Orlík je klíčovou součástí vltavské kaskády a co do objemu zadržované vody je největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let a byla dokončena v roce 1961.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář