Pátek, 18 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1054

Alternativní taxislužba Lyft získala investici jedné miliardy USD

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Americký provozovatel alternativní taxislužby Lyft získal jednu miliardu dolarů (21,8 miliardy Kč) od investorů v čele s fondem Capital G, který vlastní mateřská firma Googlu Alphabet. Investice ohodnocuje hlavního konkurenta Uberu na 11 miliard USD, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Capital G podporuje také jiné velké soukromé technologické společnosti, jako platformu pro nabízení ubytování Airbnb či platební společnost Stripe. Jeden z partnerů Capital G se nyní stane dalším členem správní rady Lyftu, celkem jich bude mít firma deset.

Lyft a Alphabet již spolupracují. Letos v květnu podepsal Lyft dohodu o spolupráci s divizí samořídících aut Alphabetu. Obě firmy chtějí společně přinést na trh technologii autonomních vozů, bližší informace o spolupráci však neposkytly.

Získání investice by mohlo zpozdit plány firmy na primární nabídku akcií, protože získala dostatek prostředků na to, aby mohla nadále růst jako soukromá společnost.

„Půjdeme na trh, až to bude pro nás nejvhodnější,“ uvedla mluvčí Lyftu Alexandra LaMannaová.

Podle agentury Reuters je Lyft již blízko toho, aby najal poradce pro primární nabídku akcií, což je první krok ke vstupu firmy na burzu.

Lyft je druhou největší taxislužbou za Uberem, avšak mnohem menší. Hodnota Uberu je téměř 70 miliard USD. Uber se však nyní potýká s mnoha problémy, uvnitř i venku. Lyft toho využil k posílení své konkurenceschopnosti a k expanzi. Jeho vozy tak nyní může využít až 95 procent populace v USA, na počátku roku to bylo jen 54 procent, upozornila agentura AP.

Zdroj: ČTK

20.10.2017: Evropský den statistiky

Od
Michaela Drábková
-

Státní statistické úřady členských států Evropské unie již více než 60 let spolupracují s Eurostatem, statistickým úřadem Evropské unie, v rámci evropského statistického systému a poskytují spolehlivé a srovnatelné údaje.

Evropské statistiky představují dvě hlavní rysy, které je činí nenahraditelnými. Poskytují srovnatelné údaje pro jednotlivé členské státy a jejich regiony, které pomáhají ilustrovat podobnosti a rozdíly v rámci EU a v důsledku toho mohou poskytovat agregáty pro eurozónu a EU. Taková evropská statistika existuje v celé řadě oblastí-veřejné finance, ceny, zahraniční obchod, trh práce, životní podmínky, zdraví, vzdělávání. V současné době se evropské statistiky používají různými způsoby rostoucím počtem lidí.

 

Do roku 2016 byl počet prohlížejících webové stránky Eurostatu 42,6 milionů, výtahů ze zpráv k stažení bylo 34,1 milionů, článků k vysvětlení statistiky bylo 23,2 milionů, publikací bylo 6 milionů, následných reakcí na sociálních mediích bylo 110 00 tisíc.

Zítra se podruhé oslavuje Den evropské statistiky. Touto událostí se evropská statistická komunita snaží zvýšit povědomí evropských občanů o významu, hodnotě a síle oficiálních statistik. Evropské statistiky Eurostatu hrají v našich dnešních společnostech zásadní roli, řídí veřejné politiky, podporují obchodní rozhodnutí a umožňují občanům hodnotit dosažený pokrok a porovnávat jej s jejich sousedy. Statistiky se stále častěji berou v úvahu proto, že poskytují přesný obraz a pochopení našim společnostem, usnadňují hodnocení a umožňují účinnější kroky a reakce. „Oficiální statistiky jsou ukazatelem, referenčním bodem pro to, z čeho jsme a odkud pocházíme, kompasem, který nám umožňuje pozorovat, posuzovat a nalézt naše postoje“, říká Mariana Kotzeva, výkonná generální ředitelka Eurostatu.

Den evropské statistiky je organizován z podnětu Evropského statistického poradního výboru (ESAC) a je podporován členy Evropského statistického systému (ESS) a Evropského systému centrálních bank (ESCB)

Síla statistiky

Evropský den statistiky 2017 je poznamenán konferencí na vysoké úrovni “Síla statistiky, údaje,
Informace a znalosti „, které se konalo v Bruselu (18. – 19. října). Ve formátu inspirovaném „Davosem“ se konference snaží řídit poskytování „oficiálních statistik zítřka“, které budou schopné poskytnout poznatky tvůrcům politiky budoucnosti. Výsledek diskusí na konferenci na vysoké úrovni bude sloužit jako „orientační zpráva“. Zpráva bude obsahovat řadu doporučení, v nichž bude uvedena cesta, jak zajistit oficiální statistiky v budoucnu s časovým hlediskem z roku 2030.

Eurostat také slaví Evropský den statistiky 2017 s vydáním své zcela nové digitální publikace „Život žen a mužů v Evropě – statistický portrét“, který je k dispozici poprvé ve 24 jazycích. Pomáhá lépe porozumět prostřednictvím stručných textů, grafů a interaktivních vizualizačních nástrojů různorodosti a charakteristiky života Evropanů.

Souvislosti

Evropské oficiální statistiky jsou vypracovány, zpracovány a šířeny prostřednictvím Evropského statistického systému (ESS). ESS funguje jako síť, v níž úlohou Eurostatu je vést harmonizaci statistik v úzké spolupráci s vnitrostátními statistickými orgány.

Evropský statistický poradní výbor (ESAC) je hlasem potřeb uživatelů v rámci evropského statistického systému. Jeho členy jsou především uživatelé, respondenti, výzkumní pracovníci, sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

Klíčovou roli, kterou evropská statistika hraje v prioritách Evropské komise, je uvedena v krátké publikaci Eurostatu, zatímco jiné nedávné publikace se týkají klíčových otázek pro občany, jako je život žen v mužích v Evropě, energie, digitální ekonomika a společnost , situaci v regionech EU nebo pokrok dosažený při plnění cílů strategie Evropa 2020.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Škoda Electric dodá do H. Králové devět trolejbusů za 120 mil. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Plzeňská Škoda Electric dodá do Hradce Králové devět trolejbusů za 120 milionů korun. Půjde o „krátké“ 12metrové vozy Škoda 30 Tr vybavené bateriovým pohonem určeným pro části města, kde není trolejové vedení. Vozy dodá podnik v létě příštího roku, řekl dnes ČTK manažer Škody Electric Radek Kapr. První tři budou určeny pro dopravu na sídliště Plachta a zbývajících šest pro provoz na Moravském předměstí.[/quote]

Trolejbusy s pomocným pohonem na trakční baterii jsou podle Kapra na trhu žádaným zbožím. Škoda už jich dodala přes 60 do Maďarska, Španělska, Itálie, Švédska, v ČR slouží třeba v Plzni, Českých Budějovicích a Zlíně.

Škoda Electric podepsala na konci září kontrakt na dodávku 11 nových elektrobusů do Českých Budějovic. Od března navíc slouží v systému hromadné dopravy deset vozidel stejného typu v Třinci. Pilotní elektrobus dodala Škoda Electric letos do Nových Zámků na Slovensko. Zájem o elektrobusy roste, uvedl Kapr.

Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů; vyrobila jich už více než 14.000. Jezdí ve 30 zemích v Evropě, Asii a v Severní Americe. Podnik ročně utrží mezi pěti až šesti miliardami korun. Kromě různých typů trolejbusů a elektrobusů vyrábí pohony pro elektrická vozidla, trakční motory a hybridní a vodíkové autobusy.

Zdroj: ČTK

Srpen 2017 proti červenci 2017: výroba ve stavebnictví se v eurozóně snížila o 0,2 %, v EU28 o 0,4 %

Od
Michaela Drábková
-

Podle prvních odhadů Eurostatu z 18. října se v srpnu 2017 v porovnání s červnem 2017 sezónně očištěná produkce ve stavebnictví snížila o 0,2 % v eurozóně a o 0,4 % v EU28. V červenci 2017 zůstala

výroba ve stavebnictví v eurozóně stabilní, zatímco v EU se zvýšila o 0,1 %.

 

V srpnu 2017 ve srovnání s srpnem 2016 vzrostla výroba ve stavebnictví o 1,6 % v eurozóně a o 3,1 % v EU28.

Měsíční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Pokles o 0,2 % výroby ve stavebnictví v eurozóně v srpnu 2017 v porovnání s červencem 2017 je způsoben poklesem pozemního stavitelství o 0,2 % a inženýrského stavitelství o 0,1 %.
V EU-28 je pokles o 0,4 % způsoben poklesem pozemního stavitelství o 0,6 %; růst inženýrského stavitelství byl  0,4 %.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly největší pokles výroby ve stavebnictví ve Švédsku (-9,7 %), Slovinsku (-3,6 %), Slovensku (-1,4 %) a Německu (-1,2 %), nejvyšší nárůst byl v Maďarsku (+9,8%), Itálie (+ 1,8 %) a Bulharsku (+ 0,9 %.

 

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví v eurozóně o 1,6 % v srpnu 2017 v porovnání s srpnem 2016 je způsobeno zvýšením pozemního stavitelství o 1,7 % a inženýrského stavitelství o 0,6 %.
V EU-28 je zvýšení o 3,1% na vrub inženýrského stavitelství o 3,6% a pozemního stavitelství o 3,0 %.
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby zaznamenaly Maďarsko (+ 36,8 %), Polsko (+ 23,2 %) a Švédsko (+ 14,7 %). Poklesy byly zaznamenán v Itálii (-1,1 %), Rumunsku (-0,6 %), Belgii a Španělsku (po – 0,4 %).

 

Metody a definice

Index produkce ve stavebnictví se přibližuje vývoji objemu výroby v rámci odvětví, který se dělí na pozemní stavitelství a inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.
Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

 

% změna proti předchozímu Q/měsíci*

 

Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19
Stavebnictví celkem 1.5 0.0 1.0 1.5 -0.9 0.3 0.0 0.1 0.0 -0.2
Pozemní stavitelství 1.5 0.0 1.2 1.5 -1.6 0.8 -0.2 0.3 0.0 -0.2
Inženýrské stavitelství 1.7 -0.1 0.3 1.2 1.5 -1.5 -0.6 0.2 -0.6 -0.1
EU28
Stavebnictví celkem 1.1 0.7 1.3 1.4 -0.3 0.5 -0.3 0.2 0.1 -0.4
Pozemní stavitelství 1.2 0.6 1.9 1.2 -0.6 0.5 -0.3 0.2 0.4 -0.6
Inženýrské stavitelství 1.5 0.4 0.4 1.6 1.0 0.0 -0.4 0.7 -1.1 0.4

 

 

Stavebnictví celkem Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19 1.5 0.0 1.0 1.5 -0.9 0.3 0.0 0.1 0.0 -0.2
EU28 1.1 0.7 1.3 1.4 -0.3 0.5 -0.3 0.2 0.1 -0.4
Belgie 0.6 0.4 -4.1 4.7 -0.7 -0.8 1.0 -0.8 0.1 -0.3
Bulharsko -1.7 0.4 2.7 4.4 1.4 -0.6 3.6 -0.1 0.0 0.9
Česká republika 2.5 0.7 0.2 3.6 2.9 1.7 -0.2 0.3 -2.6 0.7
Dánsko 0.7 2.8 0.1 1.3 -0.7 4.5 -2.6 -1.5 2.3 :
Německo 0.5 -1.5 4.1 3.5 1.0 0.7 -0.9 -0.5 0.0 -1.2
Estonsko** -0.9 4.1 16.0 -1.8 : : : : : :
Irsko** 2.5 1.6 6.9 1.9 : : : : : :
Řecko** 10.4 -1.4 -7.5 -1.2 : : : : : :
Španělsko 1.0 -0.1 -0.7 0.6 -1.6 0.5 -0.7 2.4 -0.2 -0.5
Francie 3.5 1.0 -0.8 1.4 -4.4 3.1 -0.7 -0.3 0.4 0.1
Chorvatsko** -0.1 1.2 0.7 -0.4 : : : : : :
Itálie 0.3 -0.6 0.6 -1.0 0.7 -4.1 2.6 -1.5 0.1 1.8
Kypr** 6.5 8.6 13.5 1.1 : : : : : :
Lotyšsko** 0.4 5.3 3.1 4.9 : : : : : :
Litva** 0.2 5.0 0.0 0.5 : : : : : :
Lucembursko 2.7 1.5 -5.5 5.7 -1.1 1.3 2.1 -0.7 -1.5 :
Maďarsko 7.0 2.5 9.4 6.8 3.8 -2.3 7.7 1.3 -2.0 9.8
Malta** 0.8 0.7 2.8 7.2 : : : : : :
Nizozemí 3.4 1.0 0.9 0.8 0.8 -0.7 0.0 1.4 -1.0 -0.4
Rakousko 1.1 1.0 1.6 2.7 -0.4 0.3 2.4 -1.1 -0.7 :
Polsko -4.1 3.2 7.5 3.0 9.4 -2.1 -2.7 3.2 4.0 -0.8
Portugalsko -0.6 0.6 2.9 -1.9 -1.5 -1.0 0.2 0.2 0.8 0.6
Rumunsko -4.5 -6.6 2.7 -3.1 2.8 -6.6 0.9 2.1 -0.1 -0.3
Slovinsko 3.3 1.1 5.3 6.7 6.4 -0.9 -11.0 13.3 -7.8 -3.6
Slovensko -7.5 1.8 6.7 0.1 3.7 -0.6 -4.9 2.2 1.0 -1.4
Finsko 0.3 0.7 3.8 -0.2 0.1 1.2 0.6 -1.5 1.8 c
Švédsko 2.5 4.8 2.3 7.8 0.0 10.0 -4.2 2.5 4.6 -9.7
Spojené království 0.5 2.1 2.0 -0.5 0.7 -0.7 0.1 -0.3 -0.9 0.6
Norsko 0.9 2.6 0.9 0.9 : : : : : :
Švýcarsko 1.1 -0.5 1.4 0.4 : : : : : :

*  Kalendářně a sezonně upraveno

** Tyto státy podle nařízení Rady 1165/98 měsíční data nepředkládaj

 

           % změna proti témuž Q /měsíci předchozího roku*

 

Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19
Stavebnictví celkem 3.4 2.3 1.9 3.7 4.1 3.2 2.9 4.3 2.8 1.6
Pozemní stavitelství 3.0 1.8 1.3 3.9 2.9 3.2 2.8 4.7 3.3 1.7
Inženýrské stavitelství 5.1 4.2 4.5 2.8 8.4 2.6 3.3 2.4 0.7 0.6
EU28
Stavebnictví celkem 2.6 2.1 3.1 4.4 5.3 3.8 4.1 4.9 3.7 3.1
Pozemní stavitelství 3.3 2.5 3.0 4.8 4.9 4.1 4.2 5.2 4.1 3.0
Inženýrské stavitelství 0.1 0.4 4.1 4.0 7.0 3.3 4.4 4.4 2.0 3.6

 

Stavebnictví celkem Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19 3.4 2.3 1.9 3.7 4.1 3.2 2.9 4.3 2.8 1.6
EU28 2.6 2.1 3.1 4.4 5.3 3.8 4.1 4.9 3.7 3.1
Belgie 0.6 2.0 -2.2 1.1 5.2 -1.9 5.6 -0.2 -1.5 -0.4
Bulharsko -17.3 -15.2 -0.6 7.4 5.2 2.1 11.8 8.1 8.0 8.9
Česká republika -6.2 -2.0 -2.2 7.7 3.1 9.7 5.4 8.1 1.7 1.8
Dánsko 3.2 5.7 2.9 5.0 -0.5 14.5 3.3 -1.4 4.5 :
Německo 2.7 1.3 2.1 6.4 5.2 7.3 6.6 5.6 4.7 4.0
Estonsko** 0.5 2.9 20.4 17.6 : : : : : :
Irsko** 23.1 15.5 23.9 14.0 : : : : : :
Řecko** 76.7 18.6 9.7 -1.1 : : : : : :
Španělsko 5.8 2.5 -3.1 -0.7 -3.7 -1.9 -6.2 6.3 3.4 -0.4
Francie 2.4 2.6 3.2 5.0 6.5 7.0 4.6 3.7 1.8 0.7
Chorvatsko** 1.9 3.7 2.6 1.3 : : : : : :
Itálie 0.2 -1.5 0.0 -0.7 3.6 -4.6 2.9 -0.7 -0.6 -1.1
Kypr** 10.7 18.4 45.6 32.5 : : : : : :
Lotyšsko** -22.0 -11.8 8.4 15.8 : : : : : :
Litva** -11.2 4.2 7.1 6.4 : : : : : :
Lucembursko 3.0 5.0 -7.2 3.9 0.5 2.8 4.8 4.5 -2.0 :
Maďarsko -13.4 -14.1 24.6 28.4 33.2 22.0 35.4 27.2 22.6 36.8
Malta** 6.3 -12.6 19.4 11.8 : : : : : :
Nizozemí 11.1 9.2 6.6 5.6 8.9 5.3 3.7 7.5 4.0 0.1
Rakousko 1.0 1.2 2.3 6.7 3.6 4.7 8.6 6.6 5.1 :
Polsko -17.7 -11.8 2.9 10.4 13.0 10.8 6.6 13.5 19.8 23.2
Portugalsko -4.6 -1.3 2.7 1.0 1.7 -0.2 0.6 2.7 1.5 3.4
Rumunsko -2.3 -15.4 0.6 -11.4 4.4 -18.1 -11.2 -6.1 1.6 -0.6
Slovinsko -12.7 -9.2 20.1 17.4 41.5 26.8 4.8 21.7 10.5 7.6
Slovensko -16.8 -17.4 -7.9 1.1 3.3 6.8 -2.1 -0.5 11.3 6.0
Finsko 6.2 5.6 8.6 4.6 6.0 5.8 5.3 3.0 6.2 c
Švédsko 7.1 8.4 6.4 18.4 6.1 21.7 15.8 17.8 18.8 14.7
Spojené království 4.2 4.9 7.1 3.9 8.9 1.3 6.0 4.0 1.8 2.5
Norsko 1.8 4.9 3.0 5.3 : : : : : :
Švýcarsko 4.3 0.9 -2.3 6.1 : : : : : :

* Kalendářně upraveno

 

                                  Měsíční indexy stavebnictvísezónně a kalendářně upravené

 

08/16 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17
EA19 93.2 92.5 92.5 93.0 93.1 90.6 95.6 94.7 95.0 95.0 95.1 95.1 94.9
EU28 97.1 97.1 97.1 97.8 98.6 96.8 100.4 100.1 100.6 100.3 100.5 100.6 100.2
Belgie 100.3 100.3 100.1 99.9 102.5 86.3 102.3 101.6 100.8 101.8 101.0 101.1 100.8
Bulharsko 81.0 80.4 80.0 81.7 81.6 80.0 84.3 85.5 85.0 88.1 88.0 88.0 88.8
Česká republika 87.6 87.3 86.0 88.0 89.6 87.1 87.3 89.8 91.3 91.1 91.4 89.0 89.6
Dánsko 115.7 118.1 118.7 118.5 124.7 121.7 120.6 119.7 125.1 121.8 120.0 122.7 :
Německo 109.9 109.5 108.4 108.5 107.8 105.8 115.5 116.6 117.4 116.3 115.7 115.7 114.3
Španělsko 95.6 96.0 96.2 95.6 97.0 94.3 97.0 95.4 95.9 95.2 97.5 97.3 96.8
Francie 89.0 87.9 89.4 89.7 88.8 86.6 91.6 87.6 90.3 89.7 89.4 89.8 89.9
Itálie 69.3 66.6 66.1 67.5 68.3 65.6 68.5 69.0 66.2 67.9 66.9 67.0 68.2
Lucembursko 96.9 97.7 96.6 100.7 102.8 87.4 98.5 97.4 98.7 100.8 100.1 98.6 :
Maďarsko 89.5 93.3 91.0 92.9 94.9 98.4 101.3 105.2 102.8 110.7 112.1 109.9 120.7
Nizozemí 109.4 108.8 109.7 109.8 109.9 109.3 111.1 112.0 111.2 111.2 112.8 111.7 111.3
Rakousko 102.8 103.8 102.0 105.3 104.0 102.6 107.2 106.8 107.1 109.7 108.5 107.7 :
Polsko 82.6 85.5 83.4 88.7 91.1 91.7 91.3 99.9 97.8 95.2 98.2 102.1 101.3
Portugalsko 51.2 51.3 51.6 51.5 51.9 53.5 53.4 52.6 52.1 52.2 52.3 52.7 53.0
Rumunsko 103.4 105.1 102.8 97.2 93.0 98.2 99.9 102.7 95.9 96.8 98.8 98.7 98.4
Slovinsko 55.0 57.9 52.9 58.7 58.8 50.1 62.7 66.7 66.1 58.8 66.6 61.4 59.2
Slovensko 78.1 79.1 76.6 81.0 79.1 81.7 83.9 87.0 86.5 82.3 84.1 84.9 83.7
Finsko 118.1 117.7 117.7 118.4 118.4 125.5 121.2 121.3 122.7 123.4 121.5 123.7 c
 Švédsko 104.2 111.9 114.7 113.2 115.9 117.1 117.2 117.2 128.9 123.5 126.6 132.4 119.6
Spojené království 113.8 115.0 114.6 116.4 119.2 119.3 118.4 119.2 118.4 118.5 118.2 117.1 117.8

Q indexy výroby stavebnictví kalendářně a sezónně upravené

(základní rok 2010)

 

Q3-15 Q4-15 Q1-16 Q2-16 Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17
EA19 89.8 90.8 92.0 91.4 92.8 92.8 93.7 95.1
EU28 94.3 95.3 96.1 95.8 96.9 97.6 98.9 100.3
Belgie 99.7 98.8 99.5 99.8 100.4 100.8 96.7 101.2
Bulharsko 98.2 97.0 85.3 82.2 80.8 81.1 83.3 87.0
Česká republika 93.9 89.8 89.6 85.2 87.3 87.9 88.1 91.3
Dánsko 113.1 114.2 117.4 116.5 117.3 120.6 120.7 122.3
Německo 106.7 106.6 110.7 109.4 109.9 108.2 112.6 116.5
Estonsko** 141.2 143.5 142.4 143.2 141.9 147.7 171.4 168.3
Irsko** 107.3 111.1 115.7 125.6 128.8 130.9 139.9 142.5
Řecko** 31.5 46.2 45.8 50.2 55.4 54.6 50.5 49.9
Španělsko 92.4 94.4 97.5 95.4 96.4 96.3 95.6 96.2
Francie 86.0 87.1 85.9 85.4 88.4 89.3 88.6 89.8
Chorvatsko** 68.0 67.6 69.4 69.6 69.5 70.3 70.8 70.5
Itálie 67.2 68.3 67.9 67.5 67.7 67.3 67.7 67.0
Kypr** 47.1 48.0 45.1 49.3 52.5 57.0 64.7 65.4
Lotyšsko** 153.2 144.0 121.8 120.5 121.0 127.4 131.4 137.8
Litva** 145.7 134.9 131.2 132.1 132.3 138.9 138.9 139.6
Lucembursko 95.7 95.2 101.2 95.9 98.5 100.0 94.5 99.9
Maďarsko 105.5 107.5 82.6 84.7 90.6 92.9 101.6 108.5
Malta** 120.3 147.4 110.9 126.9 127.9 128.8 132.4 141.9
Nizozemí 100.0 100.9 104.2 105.1 108.7 109.8 110.8 111.7
Rakousko 101.4 102.3 103.7 101.7 102.8 103.8 105.5 108.4
Polsko 102.5 99.7 93.2 88.6 85.0 87.7 94.3 97.1
Portugalsko 53.8 52.4 51.9 51.7 51.4 51.7 53.2 52.2
Rumunsko 103.9 110.5 106.1 109.5 104.6 97.7 100.3 97.2
Slovinsko 64.4 61.7 51.4 54.4 56.2 56.8 59.8 63.8
Slovensko 94.6 98.5 89.5 83.8 77.5 78.9 84.2 84.3
Finsko 110.5 111.5 113.0 117.1 117.4 118.2 122.7 122.5
Švédsko 102.1 105.6 110.4 106.6 109.3 114.6 117.2 126.3
Spojené království 109.5 110.8 111.4 113.7 114.3 116.7 119.0 118.4
Norsko 126.3 126.1 129.5 127.6 128.8 132.1 133.3 134.5
Švýcarsko 99.3 101.1 101.3 100.1 101.2 100.7 102.1 102.5

 

 

                                      Měsíční indexy stavební výroby kalendářně upravené

 

08/14 08/15 08/16 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17
EA19 76.5 75.2 77.3 97.7 102.2 100.2 96.2 75.8 88.0 95.0 94.9 96.0 101.7 98.0 78.5
EU28 84.2 83.9 86.0 103.0 106.9 105.8 101.4 80.5 91.2 100.8 98.8 100.9 106.5 102.1 88.7
Belgie 99.1 98.2 98.2 114.4 115.2 94.4 83.5 83.5 104.0 112.4 102.5 105.1 113.3 59.5 97.8
Bulharsko 93.5 103.0 86.2 80.4 86.2 86.6 78.7 66.7 78.0 91.4 83.7 88.2 94.7 92.9 93.9
Česká republika 102.2 108.8 103.5 108.8 111.1 114.9 96.6 40.9 49.4 70.4 81.1 93.0 99.8 95.6 105.4
Dánsko 110.9 115.2 115.0 128.6 132.0 129.8 117.1 118.3 115.7 120.8 120.5 121.8 123.2 104.5 :
Německo 111.9 111.2 113.6 119.5 122.4 123.6 115.4 68.9 90.7 112.8 116.4 116.5 121.2 126.4 118.1
Španělsko 85.7 83.5 81.2 88.0 96.4 95.9 140.7 87.7 94.1 86.4 96.1 89.8 96.0 100.8 80.9
Francie 56.8 52.8 56.2 94.4 100.0 96.1 76.0 80.8 94.1 92.2 92.9 91.6 98.2 96.2 56.6
Itálie 47.2 45.2 47.4 71.9 75.5 72.0 64.1 54.4 63.3 72.2 66.0 74.3 72.3 78.3 46.9
Lucembursko 65.3 55.6 59.8 110.6 112.2 110.6 86.0 71.1 94.0 107.1 106.8 103.4 107.6 107.1 :
Maďarsko 115.8 107.7 97.2 120.7 100.6 107.5 123.7 50.4 63.2 95.0 90.3 113.1 126.7 107.4 133.0
Nizozemí 62.5 68.4 78.9 117.4 123.5 121.2 73.7 111.4 115.2 133.4 114.5 117.3 135.4 86.6 79.0
Rakousko 105.7 104.7 105.7 119.7 118.2 127.9 127.4 58.6 73.0 95.2 98.2 107.8 115.0 117.9 :
Polsko 107.4 109.6 85.8 100.8 103.5 107.4 141.9 50.5 53.7 78.1 82.0 87.3 101.7 109.0 105.7
Portugalsko 50.3 49.4 46.4 51.3 53.2 53.6 50.3 52.5 53.9 53.1 51.8 53.5 53.4 53.2 48.0
Rumunsko 102.8 113.3 107.5 123.7 131.7 128.6 139.3 47.1 57.3 82.6 75.6 87.6 104.6 108.4 106.9
Slovinsko 82.5 71.1 60.5 68.6 66.0 71.7 56.6 28.7 40.7 58.0 62.0 61.0 75.7 67.6 65.1
Slovensko 91.2 100.4 91.3 96.0 93.9 99.3 91.4 43.7 53.4 68.2 77.2 82.7 95.6 92.3 96.8
Finsko 113.4 121.5 129.0 131.3 134.6 130.0 140.6 87.7 93.6 106.0 106.1 122.1 136.3 123.0 c
 Švédsko 82.4 88.4 90.6 117.8 126.6 123.1 113.6 109.2 120.0 123.4 132.9 125.6 130.1 108.9 103.9
Spojené království 108.6 109.3 117.9 119.9 120.1 122.6 111.1 103.4 109.9 127.7 113.3 119.2 122.3 118.0 120.8

.

Q indexy výroby ve stavebnictví kalendářně upravené

(základní rok 2010)

 

Q3-15 Q4-15 Q1-16 Q2-16 Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17
EA19 87.2 97.5 84.4 94.0 90.2 99.7 86.0 97.5
EU28 93.3 102.4 87.7 97.5 95.7 104.5 90.4 101.8
Belgie 90.5 95.8 102.2 105.8 91.0 97.7 100.0 107.0
Bulharsko 101.8 98.8 79.2 82.8 84.2 83.8 78.7 88.9
Česká republika 108.9 109.7 54.8 84.8 102.1 107.5 53.6 91.3
Dánsko 110.9 119.5 115.0 116.0 114.5 126.3 118.3 121.8
Německo 114.8 118.9 88.9 110.9 117.9 120.5 90.8 118.0
Estonsko** 168.1 153.0 103.3 145.8 168.9 157.4 124.4 171.4
Irsko** 109.4 117.8 98.8 129.8 134.7 136.1 122.4 148.0
Řecko** 32.2 60.3 34.9 46.5 56.9 71.5 38.3 46.0
Španělsko 84.0 108.3 92.3 94.7 88.9 111.0 89.4 94.0
Francie 79.8 88.4 86.2 89.7 81.7 90.7 89.0 94.2
Chorvatsko** 68.8 67.5 66.4 72.0 70.1 70.0 68.1 72.9
Itálie 65.9 71.6 63.3 71.4 66.0 70.5 63.3 70.9
Kypr** 44.0 54.4 41.0 50.2 48.7 64.4 59.7 66.5
Lotyšsko** 198.4 177.5 64.4 107.9 154.8 156.6 69.8 125.0
Litva** 167.8 154.8 74.9 130.8 149.0 161.3 80.2 139.2
Lucembursko 90.5 98.0 97.7 101.9 93.2 102.9 90.7 105.9
Maďarsko 117.6 128.8 55.8 85.7 101.8 110.6 69.5 110.0
Malta** 120.3 147.4 110.9 126.9 127.9 128.8 132.4 141.9
Nizozemí 83.9 97.2 112.6 115.9 93.2 106.1 120.0 122.4
Rakousko 111.4 123.0 73.9 100.3 112.5 124.5 75.6 107.0
Polsko 112.4 133.4 59.1 81.8 92.5 117.6 60.8 90.3
Portugalsko 52.4 53.1 51.8 52.4 50.0 52.4 53.2 52.9
Rumunsko 115.2 157.4 61.9 100.8 112.6 133.2 62.3 89.3
Slovinsko 72.6 71.4 35.4 56.4 63.4 64.8 42.5 66.2
Slovensko 108.3 114.9 59.8 84.3 90.1 94.9 55.1 85.2
Finsko 118.1 127.9 88.2 116.2 125.4 135.1 95.8 121.5
Švédsko 93.4 111.7 110.4 109.4 100.0 121.1 117.5 129.5
Spojené království 113.1 112.4 106.2 113.9 117.9 117.9 113.7 118.3
Norsko 119.2 132.6 129.6 128.1 121.4 139.1 133.5 134.9
Švýcarsko 103.0 109.8 85.4 101.9 107.4 110.8 83.4 108.1

 

České stavebnictví se konečně odpoutalo ode dne, do něhož ho dostalo mimo jiné pochybná protikrizová opatření

SkySaver – Ekonomická přeprava po Evropě

Od
Michaela Drábková
-

SkySaver – Ekonomická přeprava po Evropě

Globální síť Skynet Worldwide Express network se rozpíná napříč všemi kontinenty a poskytuje rychlé a spolehlivé expresní služby do více než 200 zemí po celém světě. Od svého vzniku v roce 1972 se tato společnost rozrostla na více než 1 000 poboček. Standardní službou Skynet Worldwide Express je door-to-door doručení pro exportní a importní zásilky a dokumenty. Tato celosvětová síť poskytuje bezkonkurenční čas dodání, samozřejmostí je online sledování zásilky a potvrzení o doručení. Skynet Worldwide Express se snaží svým zákazníkům poskytnout komplexní služby, které odpovídají standardům dnešní doby.

Spolupráce GO! Express & Logistics a Skynet Worldwide Express

GO! Express & Logistics představuje zastoupení Skynet Worldwide Express v České republice již od roku 2011. Zásilky z celého světa doručuje pro Skynet WWE v České republice GO! Express & Logistics, Skynet WWE takto našel silného partnera pro Českou republiku. Naopak pro GO! Express & Logistics napojení do sítě Skynet WWE nabízí možnost doručovat a vyzvedávat zásilky celosvětově i mimo síť GO!.

Nový produkt SkySaver

Skynet Worldwide Express & GO! Express & Logistics představily nový produkt, který si mohou klienti objednat již od srpna tohoto roku. K již zavedenému produktu SkyExpress společnost rozšířila své produktové portfolio o další službu nesoucí název SkySaver. SkySaver představuje na rozdíl od SkyExpress ekonomickou přepravu po Evropě. Ve spolupráci se sítí poboček v jednotlivých evropských zemích byl založen projekt Skynet European Road Network (SERN).

SkySaver nabízí dva způsoby doručení. Tím prvním je doručení až ke dveřím adresáta. Druhou možností je doručení na konkrétní předem stanovené výdejní místo (PUDO), ve kterém si adresát může vyzvednou zásilku sám. V případě door-to-door doručení jsou zaručeny tři bezplatné pokusy o doručení. V případě, že klient není zastižen, má možnost si zásilku vyzvednout na nejbližším výdejním místě.

Přestože se jedná o ekonomičtější variantu SkyExpressu, Skynet WWE & GO! Express & Logistics dbá na stejnou úroveň kvality doručení. Rozdílná je pouze doba doručení, kdy se v expresním dodání jedná o 1 – 2 dny a v ekonomickém režimu SkySaver se bavíme o 2 – 5 dnech. Cenově se pohybuje doručení zásilek po Evropě v rámci tří cenových zón podle váhy. Ceny jsou účtovány na základě váhy balíku nikoliv zásilky. Produkt je určen zejména pro zásilky nižších vah do 30 kg. Pokud zákazník objedná do 14:00 hodin, je vyzvednutí a následné odeslání zásilky možné ještě tentýž den. Zásilky jsou doručovány jak B2B tak B2C segmentu.

Zdroj: GO! Express & Logistics, s. r. o.

 

 

 

General Motors bude v New Yorku testovat samořídící vozy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Už začátkem příštího roku zřejmě zažijí samořídící auta svou dosud nejtěžší zkoušku: testovat se začnou v ulicích New Yorku. Záměr tento týden oznámila skupina Cruise Automation, dceřiná společnost automobilky General Motors pro vývoj nové technologie.[/quote]

Testování aut bez řidiče v New Yorku do nedávna bránilo státní nařízení, které vyžadovalo, aby měli řidiči neustále jednu ruku na volantu, napsal server CNN Money. V květnu ale guvernér státu New York Andrew Cuomo oznámil, že zahájí roční pilotní program umožňující testy plně automatizovaných vozidel na veřejných komunikacích. Cruise Automation následně zažádala o povolení, přičemž podle mluvčí guvernéra je společnost na dobré cestě k naplnění požadavků.

Firma ohlásila, že upravená vozidla modelu Chevrolet Bolt bude testovat na Manhattanu na území o rozloze pěti čtverečních mil (13 kilometrů čtverečních), a to již „začátkem roku 2018“.

Podle CNN politici po celých Spojených státech připravují zázemí pro uvedení technologie samořídících vozů s vidinou větší bezpečnosti silničního provozu. Příčinou autonehod bývá téměř výhradně lidské pochybení. V USA loni na silnicích zemřelo přes 37.000 lidí.

Ne všichni ale plán Cruise Automation přivítali s nadšením.

„Město nebylo o tomto záměru dostatečně informováno a s námi jej nikdo nekonzultoval,“ uvedl deníku The New York Times mluvčí newyorského starosty Billa de Blasia, ačkoli úřad guvernéra tvrdí, že s městem o tématu jednal od srpna.

„Máme vážné výhrady ohledně bezpečnosti. Samozřejmě bychom rádi dostali nějaké detaily, než budou auta na ulicích,“ dodal mluvčí Eric Phillips.

Zdroj: ČTK

Před 40 lety zemřela Viera Husáková, manželka čs. prezidenta

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Viera Husáková, manželka tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka, zemřela před 40 lety, 20. října 1977, při leteckém neštěstí. V nepříznivém počasí si letěla z bardejovských lázní do Bratislavy vyléčit zlomenou ruku. Při jedné z nejvíce utajovaných leteckých nehod 70. let zemřeli také tři členové posádky vrtulníku a lékař. Husákové bylo 54 let.[/quote]

V roli první dámy ji veřejnost znala málo. Kromě oficiálních akcí a společných víkendů s manželem na Hradě příliš nepobývala. Husáková (rozená Čáslavská) zůstávala většinou v rodné Bratislavě, kde pracovala jako redaktorka. Studovala cizí jazyky, překládala, absolvovala právnickou fakultu. Byla členkou KSČ. Husák byl jejím druhým manželem. Poprvé se vdala za právníka Jozefa Millera, s nímž se později rozvedla. Také Viera byla druhou ženou prezidenta, ten se poprvé oženil s herečkou a režisérkou Magdou Lokvencovou, s níž měl dva syny – Vladimíra a Jána.

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek a posléze hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu. Politik, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické diktatury, byl zejména symbolem takzvané normalizace a vůdčí osobností vlastizrádných politiků, kteří přivedli zemi do podřízenosti sovětským okupantům. Prezidentem se stal v roce 1975. Jeho vliv na řízení státu zeslábl v prosinci 1987, kdy ho ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ vystřídal Miloš Jakeš. Husákovy mocenské ambice pak definitivně ukončil listopad 1989, po němž musel opustit funkci prezidenta a posléze i svou stranu.

Zdroj: ČTK

Na mýtném se v září vybralo o čtyři procenta meziročně více

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ne elektronickém mýtném se v září od kamionů a autobusů vybralo zhruba 896 milionů korun. Ve srovnání s loňským zářím to je čtyřprocentní růst. Za tři letošní čtvrtletí na mýtném stát vybral 7,7 miliardy korun, což je také přibližně čtyřprocentní meziroční navýšení. Vyplývá to z údajů správce mýtného systému společnosti Kapsch. Podle ní stojí za růstem výběru především zlepšování hospodářské situace v Česku.[/quote]

Ta se v září projevovala meziročním více než pětiprocentním zvýšením intenzity kamionového provozu. Během měsíce se uskutečnilo přes 40 milionů mýtných transakcí, tedy průjezdů pod mýtnou branou na zpoplatněném úseku.

Opačný vliv na výběr peněz měl nárůst podílu vozidel s nejekologičtější kategorií motoru označovanou jako Euro 6. Proti ostatním vozidlům platí nižší poplatky. Podíl těchto vozidel na celkovém kamionovém provozu v září překročil 51 procent.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 85 miliard korun. Náklady na provoz systému činí přibližně 15 procent z celkové vybrané částky.

Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Zároveň se má systému ujmout nový správce vzešlý z výběrového řízení, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči. Správcem tak může být dosavadní provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services, nebo německá firma T-Systems.

Tendrem za téměř 30 miliard se ale od minulého týdne zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Reaguje tím na podněty dosavadního správce systému, společnosti Kapsch, a Nadačního fondu proti korupci podnikatele Karla Janečka. Protikorupční fond vytýká podmínkám výběrového řízení, které vypracovalo ministerstvo dopravy, přílišnou přísnost při dokazování předchozích referencí, což omezuje počet možných uchazečů a může to nahrávat současnému správci systému. Kapsch si naproti tomu stěžoval na příliš velký rozsah informací, které ministerstvo sdělovalo uchazečům o systému, který firma vybudovala.

Zdroj: ČTK

Němečtí experti i politici chválí český projekt

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Němečtí experti i politici chválí český protidrogový projekt REVOLUTION TRAIN. Unikátním vlakem prošly už desítky tisíc dětí.[/quote]

Protidrogový vlak REVOLUTION TRAIN brzy uzavře měsíc a půl dlouhý výjezd do Durynska a Bavorska. V historii tohoto preventivního protidrogového projektu je to zatím největší zahraniční akce. Během ní se vlak zastaví v celkem dvanácti městech.

Každý den je protidrogový vlak zcela vyprodaný a původně plánovaná maximální kapacita 450 osob, které se denně mohou zúčastnit 90minutového preventivního programu, musela být operativně navýšena. Zástupci veřejné správy i neziskových organizací pořádají během zastávek vlaku ve městech doprovodné akce pro děti i celé rodiny.

REVOLUTION TRAIN je unikátní a inovativní projekt protidrogové prevence pro školy a rodiny, který varuje před riziky legálních i nelegálních drog. Jeho podstatou je interaktivita a zapojení všech smyslů (tzv. 5D technologie). V minulosti protidrogový vlak cestoval po městech Česka, Saska, Slovenska a uvítal také návštěvníky z Polska – od jara 2015 jich bylo více než 50 tisíc.

„Všichni jsme se dnes shodli, že tento projekt je velmi povedený. Drogovou problematiku tematizuje názorně, pro žáky pochopitelně, a bez ‚zvednutého ukazováčku‘,“ chválil projekt například učitel ze Selbu Georg Brandhorst.

Zatímco pro pedagogy a experty je klíčový preventivní rozměr protidrogového vlaku, politici oceňují utužení mezinárodní spolupráce, kterou projekt přináší.

Letos v červnu byl projekt úspěšně prezentován na ministerstvu vnitra SRN. Ministr Thomas de Maiziére ho ocenil a poděkoval jeho česko-německému týmu za práci v protidrogové oblasti.

Na základě expertních setkání především v Durynských městech Saalfeldu a Schleizu se proto nyní v Německu plánuje stavba samostatné modernizované soupravy REVOLUTION TRAIN 2.0.

Aktuální turné protidrogového vlaku končí ve středu 18. října ve městě Neustadt a. d. Aisch, kde je možné vlak navštívit.

Zdroj: ČTK

Září 2017: roční inflace je v eurozóně stabilní na 1.5 % a vzrostla na 1,8 % v EU

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle údajů Eurostatu ze 17.10. byla roční inflace v eurooblasti v září 1,5 %, stabilní se srpnem 2017. V září 2016 byla 0,4 %. Roční inflace v EU byla v září 2017 1.8 % proti 1.7 % v srpnu  2017. Před rokem byla míra inflace 0,4 %.[/quote]

Nejnižší roční míry byly na Kypru (0,1 %), v Irsku (0,2 %) a Finsku (0,8 %). Nejvyšší roční sazby měla Litva (4,6 %), Estonsko (3,9 %) a Lotyšsko (3,0 %). Ve srovnání se srpnem 2017 se roční inflace zvýšila v jedenácti členských státech, zůstala v sedmi letech stabilní a poklesla v devíti.

Největší vlivy na růst roční inflace měly pohonné hmoty (+0,20 %), restaurace a kavárny (0,15 %) a tabák (0,10 %), na snížení mělo vliv sociální zabezpečení (-0,05 %), telekomunikace (- 0,04 %) a zelenina (-0,02 %.)

1...1 0531 0541 055...1 091Strana 1 054 z 1 091

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253