Úterý, 23 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1059
Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote] V Bohumíně na Karvinsku se chystá oprava zabezpečovacího zařízení železničního nádraží, které loni v únoru zničil požár. Hlavní práce se budou dělat v příštím roce, nové zařízení by mělo být uvedeno do provozu v únoru 2019. ČTK to řekl oblastní ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v Ostravě Jiří Macho. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na více než 100 milionů korun, rekonstrukce zabezpečovacího zařízení bude bez DPH stát přes 400 milionů korun.[/quote]

Zakázku získalo sdružení firem AŽD Praha a Elektrizace železnic Praha. Dopravu na nádraží by rekonstrukce zabezpečovacího zařízení neměla ovlivnit.

,,V současné době je zde takzvané přechodné zabezpečovací zařízení a to bude v provozu v podstatě až do poslední chvíle. Potom v rámci vlastního přepnutí, to bude řádově ve dnech, dojde k přepojení na tu novou část, takže cestující by neměli pocítit žádný dopad do nějaké plynulosti frekvence železničního provozu a podobně,“ řekl Macho.

Nejdůležitější částí rekonstrukce podle něj bude výměna technologické části vyhořelé ústředny.

,,Pak je to výměna kabelových tras, které byly požárem a zkratem ovlivněny, a celkové oddělení kabelizace již podle nových norem, které jsou v současné době platné,“ řekl ředitel.

Původní zařízení z přelomu století bylo budováno podle tehdejších norem, které se od té doby změnily.

Elektroinstalace v technologické místnosti nádraží začala hořet na třech místech loni 10. února. Plameny zasáhly rozvaděče, rozvody a zabezpečovací zařízení, vyřazen byl veškerý provoz na nádraží i zabezpečovací zařízení na sedmi železničních přejezdech v okolí. Původně se škoda odhadovala na 200 milionů, později po vyčíslení klesla na 107 milionů korun. Policisté neodhalili nic, co by nasvědčovalo úmyslnému zapálení. Příčinou ohně měla být technická závada.

Požár vznikl v prostorách Českých drah (ČD). Podle jejich mluvčího Petra Štáhlavského jsou příčiny požáru, jeho průběh a následky v současnosti předmětem expertního zkoumání v součinnosti ČD a SŽDC.

Zdroj: ČTK

Zprávy komise z 13.12: užití EFSI, zemědělská politika a přenesená působnost

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ve zprávě Komise zdůrazňuje, čeho se podařilo prostřednictvím pěti fondů EU dosáhnout od počátku období financování, přičemž provádění programů na období 2014–2 020 nyní probíhá naplno. Do října 2017 byla téměř polovina prostředků uvolněných z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů na období 2014–2020 vyčleněna na konkrétní projekty. Do konce roku 2016 podporu z fondů obdrželo téměř 793 500 podniků a bylo vytvořeno přibližně 154 000 nových pracovních míst. Pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení svých dovedností využilo již 7,8 milionu občanů a zlepšila se biologická rozmanitost 23,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Celkem byly do konce roku 2016 vybrány dva miliony projektů financovaných z EU, což je o 1 milion více než v roce předchozím.[/quote]

Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, dodal:

„Evropské strukturální a investiční fondy hrají klíčovou úlohu při posilování jednotného trhu. Pomáhají našim ekonomikám v růstu a při stimulaci vytváření pracovních míst a inovací v Evropě. Spojením strukturálních fondů s Evropským fondem pro strategické investice se rovněž umožňuje financování rizikovějších, avšak slibných projektů. Rád bych vyzval předkladatele projektů, aby zvážili využití této možnosti.“ A komisařka pro regionální politiku Corina Crețu uvedla: „Počet projektů financovaných z EU se během jediného roku zdvojnásobil, což důkaz, že provádění nabralo plné tempo. Evropské strukturální a investiční fondy fungují naplno a budou jako vítr do plachet rozvoje Evropy v příštím desetiletí.“

Kromě projektů financovaných z EU v oblasti digitalizace, sociálního začleňování a životního prostředí, které nyní spatřily světlo světa, tato zpráva poukazuje na skutečnost, že novinky zavedené v období financování 2014–2020 se skutečně vyplatily.

Nové předpoklady přispěly ke zlepšení prostředí pro investice

Z prvního hodnocení nových předpokladů pro úspěšné investice (neboli z března 2017 vyplynulo, že se tyto předpoklady ukázaly být silnou motivací k reformám napříč širokou škálou odvětví – soulad s energetickou účinností nebo s právními předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, plánování investic v oblasti inovací, dopravy či digitálních technologií. V rámci období financování po roce 2020 se plánuje další posílení vazby mezi fondy EU a podporou strukturálních reforem v členských státech, jak je uvedeno v diskusním dokumentu Komise o budoucnosti financí EU a v návrzích na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie, jež Komise představila minulý týden.

Méně byrokracie pro příjemce finančních prostředků

Ve zprávě se uvádí, že členské státy stále více využívají možností zjednodušení rámce politiky soudržnosti na období 2014–2020, zejména online postupy při řízení finančních prostředků („e – soudržnost“), zjednodušené postupy pro podniky („jednotné kontaktní místo“) a jednodušší způsoby, jak mohou příjemci žádat o úhradu ze strany EU. Zjednodušení je též základem úvah o uspořádání budoucí politiky soudržnosti, společně s cenným přínosem skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, kterou vytvořila Komise.

Inteligentnější využívání dostupných zdrojů vedlo k větší mobilizaci soukromých finančních prostředků

V souladu s cílem investičního plánu mobilizovat více investic byl zřízen rámec na období 2014–2020 na podporu širšího využívání finančních nástrojů. Do konce roku 2016 bylo na tyto nástroje v rámci programů ESI fondů přiděleno 13,3 miliardy EUR, zejména na podporu malých a středních podniků, výzkum a inovace a nízkouhlíkové hospodářství. V současné době je z ESI fondů prostřednictvím finančních nástrojů podporováno více než 76 000 podniků. Projekty na podporu malých a středních podniků dosud vybrané v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) představují 11,5 miliardy EUR uvolněných ze soukromých finančních prostředků, a to z cílové částky ve výši 42 miliard EUR.

Další informace:

 Informativní přehled – fungování evropských strukturálních a investičních fondů Strategická zpráva o provádění evropských strukturálních a investičních fondů z roku 2017 Platforma otevřených dat politiky soudržnosti.

Při předávání resortů bude zřejmě možné vyčíslit zaostávání České republiky.

 Pravidla zemědělské politiky EU je třeba dále zjednodušit

Řada změn, které vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018, pokračuje v úsilí o jednodušší a modernější společnou zemědělskou politiku (SZP). Velké zlepšení předpisů EU v oblasti zemědělství vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018 poté, co Rada ministrů zemědělství a Evropský parlament přijme část tzv. Nařízení Omnibus, která se týká zemědělství a rozvoje venkova. Tímto nařízením se mění finanční nařízení upravující provádění rozpočtu EU, jakož i 15 odvětvových legislativních aktů, a to i v oblasti zemědělství. Omnibus zjednodušuje a posiluje stávající pravidla EU pro širokou škálu zemědělských otázek, od řízení rizik až po podporu pro mladé zemědělce, a je poslední z řady opatření pro zjednodušení a modernizaci zavedených Komisí.

Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl:

,,Vítám vývoj v Evropském parlamentu a Radě, který připravuje cestu pro provádění řady významných zjednodušujících opatření k usnadnění života zemědělců a dalších příjemců SZP Které zahrnují důležité oblasti zjednodušení pravidel pro finanční nástroje, zdokonalení nástrojů řízení rizik a větší flexibilitu pro poskytování aktivních zemědělců. Uvědomuji si úlohu a tvrdou práci zpravodajů EP a estonského předsednictví během třístranných jednání že tato opatření pro zjednodušení budou k dispozici zemědělcům od 1. ledna 2018. Přijetí sdělení Komise minulý měsíc o SZP je dalším důkazem našeho odhodlání pokračovat v agendě, jak přinášet větší a velmi potřebné zjednodušení našim zemědělcům a všechny zúčastněné strany.“

Rozsáhlá ustanovení

Klíčovým zlepšením obsaženým v Omnibusu jsou:

– Posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci. Nová pravidla budou obsahovat doložky o sdílení hodnoty, které budou vyjednány každým výrobním odvětvím, a poskytnout zemědělcům právo požádat o uzavření písemné smlouvy poprvé (pokud neobchoduje s malými a středními podniky);

– Jednodušší nástroje pro řízení rizik, které mají zemědělcům pomoci, včetně nástroje pro stabilizaci příjmů specifického pro daný sektor a zlepšení systémů pojištění, které umožní zemědělcům, jejichž produkce nebo příjmy jsou sníženy o nejméně 20 %, až 70 %;

– jasnější pravidla pro intervenci na trzích, která Komisi umožní rychle reagovat na selhání trhu, aniž by museli používat opatření veřejné intervence nebo soukromého skladování;

– větší pružnost pro členské státy, aby podporovaly zvláštní oblasti hospodářského, sociálního nebo environmentálního významu prostřednictvím dobrovolné vázané podpory, a to i v případě, že tato odvětví nejsou v krizi;

– Jasnější pravidla podpory pro zemědělce, zejména prostřednictvím větší pružnosti při vymezení aktivních zemědělců a silnějších pobídek pro mladé zemědělce s nárůstem dodatečných plateb z 25 % na 50 % a zaručením všech mladých zemědělců po dobu pěti let bez ohledu na to, kdy o ně požádají během prvních pěti let od založení;

– Zlepšení opatření v oblasti životního prostředí, včetně jednodušších pravidel pro diverzifikaci plodin a přidání tří nových typů oblastí ekologického zaměření zaměřených na plodiny určující obsah dusíku, které zemědělcům a vnitrostátním orgánům umožňují více možností přizpůsobit se jejich zvláštním okolnostem.
S jasným důrazem na flexibilnější a méně byrokratické předpisy, jakož i na zaměření na zlepšení výsledků v klíčových oblastech, jako jsou akce na ochranu životního prostředí a podpora zemědělců, jsou změny navrhované prostřednictvím Omnibusu plně v souladu s novým přístupem ke SZP po 2020 nastíněné v nedávném sdělení o budoucnosti potravin a zemědělství.

Souvislosti

Komise přijala v září 2016 návrh Omnibus, který zahrnuje řadu změn finančního nařízení a změn řady dalších výdajových předpisů, včetněčtyři nařízení o společné zemědělské politice. Cílem těchto pozměňovacích návrhů bylo navrhnout značné zjednodušení provádění této politiky na základě zkušeností získaných od poslední reformy SZP přijaté v roce 2013.

Po intenzivních jednáních ve čtyřech třídách v létě a na podzim roku 2017 byla dne 12. října 2017 dosažena dohoda o zemědělských ustanoveních mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Vzhledem k tomu, že jednání o jiných částech návrhu Omnibusu mají být dokončena a v zájmu mnoha členských států, aby co nejdříve uskutečnily dohodnuté návrhy, se Evropský parlament a Rada dohodly na oddělení zemědělských ustanovení obsažených v Omnibusu a přijmou je jako samostatné nařízení, které vstoupí v platnost nejpozději dne 1. ledna 2018.

Větší transparentnost v rozhodování EU: nový rejstřík aktů v přenesené pravomoci

Díky novému on-line rejstříku, který byl spuštěn v úterý 12. prosince, bude snazší vyhledávat a sledovat rozhodnutí EU přijatá formou aktů v přenesené pravomoci. Aby mohli občané a zainteresované subjekty tuto část rozhodovacího procesu EU lépe sledovat, zahajují Evropský parlament, Rada a Evropská komise fungování nového společného on-line rejstříku, v němž může kdokoli snadno vyhledat akty v přenesené pravomoci vztahující se k určitému tématu nebo právnímu předpisu.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl:

„Dnes představujeme další konkrétní výsledek programu Komise pro zlepšování právní úpravy a našeho společného závazkuns Parlamentem a Radou zdokonalovat tvorbu právních předpisů pro evropské občany. Dnešní spuštění tohoto nového on-line rejstříku zvyšuje transparentnost EU a ukazuje postup přijímání technických pravidel sloužících k provádění našich politik.“

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani k tomu řekl:

„Rejstřík umožní občanům sledovat rozhodovací proces u aktů v přenesené pravomoci, které se často jeví jako technické, ale mohou být i politicky citlivé. Představuje odpověď na dlouhodobý požadavek Parlamentu, aby se rozhodování EU přiblížilo občanům, a aby se tak posílila transparentnost institucí EU a unijního práva.“

Matti Maasikas, náměstek ministra pro záležitosti EU, jménem estonského předsednictví Rady prohlásil:

„Je třeba, aby rozhodovací proces EU byl přístupnější občanům. Jsem rád, že s novým rejstříkem, který dnes začal fungovat, všichni snáze uvidí, jak se přijímají akty v přenesené pravomoci. To je v souladu s naším cílem vnést do práce evropských institucí více transparentnosti.“

Nový interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci poskytuje úplný přehled celého tohoto postupu. Umožňuje uživatelům vyhledávat akty v přenesené pravomoci a sledovat jejich vývoj od fáze plánování, kterou provádí Evropská komise, až do konečného zveřejnění v Úředním věstníku. Rejstřík rovněž ukazuje různé kroky Evropského parlamentu a Rady a také práci skupin odborníků Komise, které se na přípravě aktů v přenesené pravomoci podílejí. Díky rejstříku se zvýší transparentnost rozhodovacího procesu, neboť představuje jednotné kontaktní místo, kde lze k aktům v přenesené pravomoci snadno nalézt veškeré relevantní informace. Uživatelé se zde rovněž mohou zaregistrovat a dostávat oznámení o vytvoření konkrétních aktů v přenesené pravomoci, o které mají zájem.

Akty v přenesené pravomoci slouží k doplnění nebo pozměnění právních předpisů EU. Nejčastěji se využívají v oblasti hospodářství, zemědělství, životního prostředí a veřejného zdraví, jednotného trhu a obchodu. Jedná se o druh sekundárních právních předpisů, jímž se například aktualizují technické požadavky v legislativě. Parlament a Rada zmocňují k vypracování aktů v přenesené pravomoci Komisi.  Navrhované akty se jim pak předkládají a Parlament a Rada mohou tyto návrhy zamítnout.

Souvislosti

Dne 15. března 2016 uzavřely všechny tři orgány EU interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která vychází z návrhu Evropské komise předloženého v květnu 2015 v rámci programu zlepšování právní úpravy. Tato interinstitucionální dohoda přinesla změny v celém legislativním cyklu, od konzultací a posouzení dopadů přes schvalování unijních předpisů až po jejich provádění a vyhodnocování. Evropské instituce se v dohodě zavázaly, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem poskytovat informace tak, aby se zvýšila transparentnost, usnadnilo plánování a zajistila sledovatelnost všech jednotlivých fází životního cyklu aktů v přenesené pravomoci. Dnešním spuštěním rejstříku byl tento závazek realizován.

Další informace

Rejstřík aktů v přenesené pravomoci Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů Leták o rejstříku aktů v přenesené pravomoci

 

 

Bezpečnější a modernější elektronické platby pro spotřebitele

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Evropská komise přijala pravidla pro zvýšení bezpečnosti elektronických plateb v prodejnách a na internetu. Ta spotřebitelům přinesou i praktičtější, levnější a modernější řešení, než nabízejí poskytovatelé platebních služeb.[/quote]

Nová pravidla provádějí nedávno revidovanou směrnici EU o platebních službách (PSD2), jejímž cílem je zmodernizovat platební služby v Unii, aby držely krok s rychle se vyvíjejícím trhem v této oblasti a elektronický obchod v EU se mohl zdárně rozvíjet. Díky nim budou lidé moci používat inovativní služby nabízené poskytovateli, kteří jsou třetími stranami, tj. společnostmi působícími v oblasti finančních technologií (tzv. FinTechs), a spotřebitelé a podniky v EU budou moci i nadále spoléhat na důkladnou ochranu a zabezpečení svých údajů. Mezi tyto služby patří řešení plateb a nástroje pro správu osobních financí založené na slučování informací z různých účtů.

Revidovaná směrnice o platebních službách (PSD2), která vstoupí v platnost dne 13. ledna 2018, usnadní inovace, hospodářskou soutěž a zvýší efektivitu. Poskytne spotřebitelům větší a lepší výběr na maloobchodním trhu plateb EU. Současně zavedou vyšší bezpečnostní standardy pro platby online. To spotřebitelům pomůže při nakupování online. Rozsah PSD2 se rozšiřuje na inovační platební služby a nové poskytovatele na trhu, jako je FinTechs. Tito účastníci trhu jsou také nazýváni poskytovateli platebních služeb třetích stran (TPP).

TPP zahrnují:

– poskytovatele služeb pro zahájení plateb (PISP): tyto platby iniciují jménem zákazníků. Poskytují maloobchodníkům záruku, že peníze jsou na cestě.

– agregátory a poskytovatele informačních služeb (AISP): poskytující přehled o dostupných účtech a zůstatcích svým zákazníkům.

Účastníci trhu potřebují zvláštní požadavky na splnění nových povinností v PSD2. Za tímto účelem Komise PSD2 zmocňuje k přijetí regulačních technických norem (RTS) na základě návrhu předloženého Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA).

Bezpečnostní opatření uvedená v RTS vycházejí ze dvou klíčových cílů PSD2: zajištění ochrany spotřebitele a zvýšení konkurenceschopnosti a rovných podmínek v rychle se měnícím tržním prostředí.

Ochrana spotřebitele je dosažena zvýšením úrovně bezpečnosti elektronických plateb. To je důvod, proč společnost RTS zavádí bezpečnostní požadavky, které musí poskytovatelé platebních služeb dodržovat při zpracování plateb nebo poskytování služeb souvisejících s platebními službami.

Poskytovatelé platebních služeb jsou banky a jiné platební instituce. Tyto normy definují požadavky na silnou autentizaci zákazníků a případy, kdy mohou být poskytovatelé platebních služeb vyloučeni z takového ověřování.

Díky službě PSD2 budou spotřebitelé lépe chráněni, pokud budou provádět elektronické platby nebo transakce (například prostřednictvím online bankovnictví nebo nákupu online). Služba RTS vytváří silnou autentizaci zákazníků (SCA), která je základem pro přístup k platebnímu účtu, stejně jako pro online platby.

To znamená, že k prokázání jejich totožnosti uživatelé budou muset poskytnout alespoň dva samostatné prvky z těchto tří:

– něco, co vědí (heslo nebo kód PIN);

– něco, co vlastní (karta, mobilní telefon); a

– něco z biometrie, například otisky prstů nebo duhovky.

Silná autentizace zákazníků se již v celé EU běžně používá. Když zákazníci například mají platit kartou v prodejnách cihel a malty, musí ověřit transakci zadáním PIN kódů na čtečkách karet. To však není v případě elektronických platebních transakcí, ať už platební kartou nebo převodem kreditu z online banky. Pro tyto transakce se SCA již používá pouze v některých zemích EU (včetně Belgie, Nizozemska a Švédska). V jiných zemích EU někteří poskytovatelé platebních služeb uplatňují SCA na dobrovolném základě.

Když RTS stanoví, že pro ověření platného účtu a pro online platby je třeba použít spolehlivé ověření zákazníka, banky a další poskytovatelé platebních služeb budou muset pro SCA vytvořit nezbytnou infrastrukturu. Budou také muset zlepšit opatření proti možným podvodům. Spotřebitelé a obchodníci budou muset být vybaveni a vyškoleni tak, aby byli schopni pracovat v prostředí SCA.

Služba RTS také umožňuje výjimky ze silné autentizace zákazníků. To má zabránit narušení způsobu fungování spotřebitelů, obchodníků a poskytovatelů platebních služeb. Je to také proto, že mohou existovat alternativní autentizační mechanismy, které jsou stejně spolehlivé a bezpečné. Poskytovatelé platebních služeb, kteří chtějí být osvobozeni od SCA, však musí nejprve použít mechanismy pro sledování transakcí s cílem posoudit, zda je riziko podvodu nízké.

Dalším klíčovým cílem je přinést větší konkurenci a inovace na trhu retailových plateb. V této souvislosti zahrnuje systém RTS dva nové typy platebních služeb, tzv. služby pro spuštění plateb a informační služby o účtu.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis k návrhu uvedl:

„Nová pravidla povedou všechny aktéry na trhu, staré i nové, k tomu, aby spotřebitelům nabízeli lepší a bezpečnější platební služby. Směrnice PSD2 také stanoví rámec pro nové služby spojené s platebními účty spotřebitelů, jako jsou tzv. služby iniciování platby a služby informování o účtu. Tyto moderní služby jsou již nabízeny v mnoha zemích EU, avšak díky směrnici PSD2 budou k dispozici spotřebitelům v celé EU a budou podléhat přísným bezpečnostním požadavkům. Uvedená pravidla upřesňují požadavky na společné a bezpečné normy pro komunikaci mezi bankami a společnostmi v oblasti finančních technologií.“

Poté, co byly regulační technické normy přijaty Komisí, mají Evropský parlament a Rada tři měsíce na jejich přezkum. Po uplynutí lhůty pro přezkum budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku EU. Banky a jiní poskytovatelé platebních služeb potom budou mít 18 měsíců, aby bezpečnostní opatření a komunikační nástroje uvedli do praxe.

Souvislosti

Nově přijaté regulační technické normy vypracoval Evropský orgán pro bankovnictví v úzké spolupráci s Evropskou centrální bankou. Podrobně se v nich stanoví, jak se má v praxi uplatňovat silné ověření klienta.

K provedení platby již většinou nebude postačovat pouhé heslo nebo údaje uvedené na kreditní kartě. V některých případech bude kromě dvou uvedených nezávislých prvků vyžadován ještě jednorázový kód platný pouze pro určitou transakci. Cílem je výrazně snížit stávající míru podvodů u všech platebních způsobů, zejména u plateb on-line, a chránit důvěrnost finančních údajů uživatelů´.

Pravidla však rovněž konstatují, že v některých případech lze přijatelné úrovně zabezpečení plateb dosáhnout jinak než pomocí dvou nezávislých prvků požadovaných pro silné ověření klienta. Výjimka se na poskytovatele platebních služeb může například vztahovat, jestliže dokáží posuzovat rizika jednotlivých transakcí a odhalovat podvodné transakce. Existují rovněž výjimky pro bezkontaktní platby a transakce s malými částkami a rovněž pro určité typy plateb, jako je úhrada jízdného v městské hromadné dopravě nebo parkovného. Poskytovatelé platebních služeb tak mohou zachovat praktičnost při placení, aniž by byla ohrožena bezpečnost plateb.

Pravidla rovněž určují povinnosti bank a poskytovatelů inovativních platebních řešení a prostředky týkající se informací o účtech. Klientům, kteří tyto nové služby hodlají využívat, nemohou jejich banky bránit. Poskytuje-li banka přístup k účtům on-line, musí spolupracovat rovněž se společnostmi v oblasti finančních technologií nebo jinými bankami, které tyto nové služby poskytují.

K tomu účelu proto musí banky zřídit zabezpečené komunikační kanály, aby mohly přenášet údaje a provádět platby.

Přínosem pro spotřebitele bude větší výběr a konkurence při platbách za zboží a služby zakoupené on line. Lidé budou mít rovněž lepší přehled o svých financích díky aplikacím, které jim budou sdružovat informace z jejich účtů u různých bank.

Třebíč bude platit víc na mzdy řidičů MHD

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Třebíč vyhoví požadavkům řidičů městské autobusové dopravy a přispěje na jejich mzdy. Řidiči požadavek formulovali v dopise, který 12. prosince předali starostovi města. Zvažovali vyhlášení stávkové pohotovosti, pokud jim město nevyhoví. Dopis projednala rada města. Podle starosty Pavla Janaty se Třebíč na kompenzaci mzdových nákladů dopravce bude podílet a hledá formu, jakou provozovateli MHD, společnosti Trado-Mad, peníze poskytnout.[/quote]

Zvýšení mezd všech řidičů autobusů nařídila vláda. Dopravci následně požadovali zvýšení plateb od měst a krajů. Janata už dříve uvedl, že má pro jednání řidičů pochopení, zároveň ale zdůraznil, že není povinností Třebíče krýt zvýšené náklady na mzdy.

,,Rozumím požadavkům řidičů, protože ve mzdové politice koncernu Icom dochází k tomu, že tam, kde se dohodli na navýšení ceny za dopravní obslužnost od objednavatelů, řidičům přidávají, a řidičům MHD říkají, že přidat nemůžou kvůli městu,“ řekl Janata.

Kateřina Kratochvílová, předsedkyně představenstva společnosti Icom transport, pod kterou Trado-Mad spadá, ČTK řekla, že částka 5,7 milionu korun požadovaná řidiči by pokryla 17 procent nákladů na zvýšení mezd nařízené vládou.

,,To znamená, že stále 83 procent navýšení musíme najít ve firmě,“ uvedla.

Dodala, že na mzdy řidičů MHD už přispěla například Jihlava.

Společnost Trado-Mad provozuje městské autobusy v Třebíči od roku 2009. S účinností od letošního ledna získala novou osmiletou smlouvu. Na deseti linkách přepraví ročně asi 3,5 milionu cestujících. Podle Janaty je výše příspěvku limitována povolenou podporou malého rozsahu.

,,Uvádí se, že jde o 5,7 milionu korun po dobu kontraktu, ale ve skutečnosti jde o 200.000 eur (5,136.000 Kč), záleží na kurzu,“ upřesnil Janata.

Zdroj: ČTK

Z Brna budou létat spoje do pěti nových destinací

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Z Brna budou v příštím roce létat letadla do Milána, Říma, Barcelony, Bruselu a Lvova. Postarat se o to má dceřiná společnost kraje Jihomoravská rozvojová společnost a rumunský dopravce Blue Air, který poskytne jedno letadlo s kapacitou 120 cestujících, řekl jihomoravským zastupitelům hejtman Bohumil Šimek. Projekt bude stát v prvním roce asi 120 milionů korun. Brněnské letiště v posledních měsících přišlo o některé pravidelné linky. Zástupci kraje i města se dlouhodobě snaží to změnit.[/quote]

Nové linky by měly z Brna létat od letního letového řádu, tedy zhruba od konce března. Třikrát týdně bude letadlo létat do Milána a Bruselu, ostatní lety budou zřejmě létat dvakrát týdně.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus jsou nové linky z Brna pozitivní zpráva.

,,Lepší dostupnost města by se měla promítnout i do ekonomického růstu města a částečně i do růstu celého Jihomoravského kraje. Důležité však je na pravidelné bázi vyhodnocovat, zda zvolené linky spojující Brno s konkrétními zahraničními destinacemi jsou dostatečně vytíženy. Pokud ne, mělo by dojít k revizi,“ uvedl Kovanda

. V jakémkoli projektu, ve kterém jsou veřejné peníze, včetně krajských nebo obecních finančních prostředků, podle něj ve zvýšené míře hrozí nehospodárnost, která by v plně tržním prostředí v takové míře nenastala.

Kraj předpokládá, že se zapojí i město a odkoupí polovinu ve firmě Jihomoravská rozvojová společnost. Ta pak založí společný podnik s rumunským dopravcem, který se bude jmenovat Blue Air Moravia Transportation, v něm bude mít podle textu návrhu kraj 35 procent a zbytek rumunská firma. Náklady v druhém roce provozu hejtman pro kraj vyčíslil na 40 milionů korun, ve třetím by se projekt měl dostat na nulu.

,,Je to pro kraj historická šance, která pomůže dalšímu růstu celého regionu. Ve schváleném rozpočtu na příští rok je připraveno 60 milionů korun, což je výrazně menší částka než investují do rozvoje leteckého spojení jiné regiony,“ uvedl hejtman Šimek.

Podle něj linka do Lvova bude atraktivní pro turisty i Ukrajince pracující v Česku. Tomuto spojení prý pomohla i spolupráce kraje s lvovskou oblastí, díky které dostal projekt výhodnější podmínky. Do Barcelony už z Brna v minulosti linka létala. Tehdy šlo ale o letiště v městě Girona, nyní to bude hlavní letiště v Barceloně. Rumunský dopravce, který bude spojení zajišťovat, je podle Šimka jednou z rychle rostoucích firem, která zajišťuje už nyní přepravu více lidí než například České aerolinie.

Projekt s účastí Jihomoravské rozvojové společnosti a nízkonákladového dopravce Blue Air jako strategického partnera počítá se zvýšením počtu cestujících z brněnského letiště o cca 130.000 cestujících ročně proti současnému stavu. Ze tří oslovených dopravců předložila kompletní nabídku pouze nízkonákladová společnost Blue Air. Se založením společnosti na základě principu soukromého investora již předběžně vyjádřilo souhlas Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise v jiném případě rozvoje leteckých linek z Letiště Brno.

Cena zpátečních letenek se podle Šimka bude pohybovat mezi čtyřmi až šesti tisíci korunami. Rozvíjet se podle něj budou i lety do Splitu a Dubrovníku od června do září, zbývající lety budou celoroční.

Zdroj: ČTK

Kvůli dluhům z černých jízd lze žalovat i nezletilého, řekl ÚS

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Kvůli dluhům z černých jízd městskou hromadnou dopravou lze žalovat i nezletilého, nikoliv jen zákonného zástupce, který cestoval s ním. Záleží však na věku, míře rozumové vyspělosti a dalších okolnostech, jimiž se musí justice zabývat. Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Plzeňských městských dopravních podniků, které původně neuspěly u Okresního soudu Plzeň-město.[/quote]

Společnost se domáhala 3000 korun kvůli dvěma černým jízdám jedenáctileté dívky. Nárok u soudu uplatnila přímo proti ní, ovšem okresní soud žalobu zamítl, protože prý žaloba měla směřovat proti matce, která s dívkou cestovala.

Jiná situace by podle okresního soudu nastala v případě, kdy nezletilý nastoupí do dopravního prostředku ze své vlastní vůle, bez doprovodu rodičů. Pak by prý bylo na místě žalovat přímo nezletilého. Dopravce s tímto závěrem nesouhlasil. Poukázal na to, že nelze vždy při kontrole bezpečně zjistit, zda nezletilý cestuje s dospělým člověkem a zda je to jeho zákonný zástupce. Revizoři nemají prostředky, aby vztah ověřili.

ÚS stížnosti vyhověl. Poukázal na to, že přepravní smlouva se v MHD uzavírá takzvaným konkludentním jednáním, tedy nástupem do vozu. Už v minulosti soud rozhodl, že náctileté dítě, které je dostatečně rozumově vyspělé na uzavření přepravní smlouvy, je zároveň schopné nést odpovědnost po černé jízdě.

,,Bylo by absurdní, kdyby například za to, že si sedmnáctiletý nezletilý neobstaral jízdní doklad, měli být sankcionováni jeho zákonní zástupci. Vzhledem k potřebě individuálního posuzování vyspělosti nezletilého a jeho způsobilosti uzavřít přepravní smlouvu nelze vytvořit objektivní hranici, která by umožnila přepravcům určit, kdo odpovídá za porušení přepravních podmínek, ale je třeba vždy zkoumat konkrétní okolnosti každého případu,“ stojí v nálezu.

V závislosti na okolnostech mohou odpovědnost či spoluodpovědnost nést zákonní zástupci.

,,Obecné soudy též musí při svém rozhodování chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít ‚rdousící efekt‘,“ napsali soudci.

V konkrétní kauze musí Okresní soud Plzeň-město žalobu řádně projednat, zabývat se otázkou způsobilosti dívky k právnímu jednání a její schopností posoudit následky. Zároveň musí posoudit otázku případné spoluodpovědnosti matky.

Zdroj: ČTK

Jablonec zakládá vlastní dopravní společnost Jablonecká dopravní

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Jablonec nad Nisou zakládá vlastní dopravní společnost Jablonecká dopravní a.s. Rozhodli o tom jablonečtí zastupitelé. Od roku 2010 zajišťuje městskou hromadnou dopravu Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ), kde je Jablonec menšinovým vlastníkem s pouhými 0,38 procenta akcií. Smlouva s podnikem na zajištění dopravy ale končí v roce 2019 a dopravce město informoval, že pak nebude schopen rozsah služeb zajistit, řekl náměstek primátora Miloš VelE, který návrh do zastupitelstva předkládal.[/quote]

Záměr založit vlastní dopravní společnost zveřejnil již dříve Jablonec v evropském rejstříku. Akciovou společnost zakládá město se základním kapitálem dva miliony korun a Jablonec bude jediným vlastníkem. Jablonecká dopravní bude mít pětičlenné představenstvo a tříčlennou dozorčí radu.

,,Představenstvo bude pravidelně o své činnosti informovat zastupitele,“ dodal Vele.

Není zatím rozhodnuto, zda bude dopravní podnik sám nakupovat a provozovat autobusy nebo si najme jednoho či dva subdodavatele.

,,O tom se bude teprve rozhodovat, musíme obě varianty posoudit,“ řekl Vele.

Jablonec je se svými 45.700 obyvateli druhým největším městem v Libereckém kraji. Autobusy městské dopravy v Jablonci přepraví ročně zhruba osm milionů cestujících. Na městskou dopravu dává Jablonec prostřednictvím Dopravního sdružení obcí Jablonecka 33 milionů korun, dalšími deseti miliony korun přispívá na provoz tramvajového spojení mezi Libercem a Jabloncem. Zhruba 750.000 korun ročně stojí podle primátorova náměstka bezplatná jízda seniorů nad 70 let v MHD v Jablonci a dalších 100.000 korun dává radnice na zimní provoz skibusů.

Jablonec není jediným městem, které se rozhodlo pro vlastní dopravní podnik. Jeho založení chválili na konci září také v České Lípě. Stoprocentně vlastněnou firmu ale zastupitelé zavrhli jako příliš drahou. V České Lípě vznikne společný podnik se společností BusLine, která od roku 2008 zajišťuje městskou dopravu a smlouva jí za rok vyprší. Město bude mít v dopravní firmě 20procentní minoritní podíl, BusLine majoritu 80 procent.

Kvůli problémům se zajištěním veřejné dopravy se pro vlastního dopravce rozhodl i Liberecký kraj. Zastupitelé už na konci srpna schválili koupi 86 procent akcií ČSAD Liberec za 16 milionů korun. Dalších 20 milionů bude muset kraj investovat do stabilizace firmy, která není v dobré kondici. Záměr prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, na základě podnětu konkurenční společnosti BusLine.

Zdroj: ČTK

Komise a skupina Evropské investiční banky vítají konečné přijetí rozšířeného a vylepšeného Evropského fondu pro strategické investice.

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Poslanci Evropského parlamentu 12.12 schválili nařízení, kterým se rozšiřuje a vylepšuje Evropský fond pro strategické investice (EFSI), ústřední pilíř investičního plánu pro Evropu. Tento úspěšný závěrečný krok následuje po principiální dohodě, ke které dospěl Evropský parlament a členské státy dne 13. září.[/quote]

Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice akonkurenceschopnost, k tomu uvedl:

„Investiční plán je pro podniky v celé Evropě opravdový přínos. A my chceme ještě víc. Vyslechli jsme si, co se podnikům na Evropském fondu pro strategické investice líbí i nelíbí, a udělali jsme pár změn k lepšímu. EFSI tak nyní o investicích rozhoduje ještě transparentněji a na místní úrovni poskytuje ještě více technické pomoci. Spolu s tím prodlužujeme také jeho časový rámec až do konce roku 2020 a zvyšujeme investiční cíl na 500 miliard eur. EFSI dosud pomohl vytvořit 300 tisíc pracovních míst – udržme tento trend.“

Při této příležitosti předseda Evropské investiční banky (EIB), Werner Hoyer, řekl:

„První EFSI byl přijat poněkud kriticky. Během posledních dvou a půl let jsme ale dokázali, že tato iniciativa plní očekávání. Podpořila tisíce firem a vytvořila stovky tisíc pracovních míst. Jsem hrdý na to, že zkušenosti skupiny EIB sehrály v hospodářském oživení Evropy tak významnou roli, a mám velkou radost, že díky dnešnímu rozšíření EFSI budeme mít příležitost dokázat ještě více.“

Nařízení o novém EFSI má vstoupit v platnost 1. ledna 2018. Kromě prodloužení dosavadního časového rámce z poloviny roku 2018 na konec roku 2020 a navýšení investičního cíle z 315 miliard na nejméně 500 miliard eur má nový a vylepšený EFSI tyto vlastnosti:

Lepší transparentnost

V rámci nového EFSI bude investiční výbor publikovat svá rozhodnutí na internetu s uvedením důvodů, proč byla konkrétnímu projektu poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Po podpisu každého projektu EFSI bude zveřejněn srovnávací přehled ukazatelů. Nové nařízení také podrobněji definuje kritéria způsobilosti pro získání podpory z EFSI, tzv. „ adicionalitu“.

Větší podíl udržitelných projektů

Alespoň 40 % infrastrukturních a inovačních projektů s podporou EFSI bude přispívat k opatření v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. EFSI 2.0 také výslovně cílí na nová odvětví: udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakulturu.

Větší záběr na menší projekty

Vzhledem k úspěchu EFSI v podpoře malých firem (k listopadu 2017 ji získalo na 528 000 malých a středních podniků) navyšuje rozšířený EFSI podíl záruky pro malé a střední podniky z 26 % na 40 %. Nový EFSI motivuje skupinu EIB k tomu, aby národním podpůrným bankám pomáhala zřizovat investiční platformy, na nichž lze do jednoho většího balíku pospojovat několik menších projektů, které mají společné téma či region, a přilákat tak investory.

Více technické podpory na místní úrovni

Z Evropského centra pro investiční poradenství, které společně spravuje Komise a EIB, se stává užitečný zdroj pro podniky, které hledají technickou pomoc, aby mohly nastartovat svůj projekt. Pod EFSI 2.0 se činnost centra dále rozšíří, a v úzké spolupráci s národními podpůrnými bankami tak bude podnikům moci nabízet více individualizovanou pomoc.

Zkvalitňování podnikatelského prostředí v EU

Jak nedávno ukázala podzimní prognóza Komise a investiční zpráva EIB, úroveň investování v EU postupně stoupá. Dosud se však nevrátila na hodnoty z doby před krizí. V pracovním programu na rok 2018 Komise oznámila, že kompletně vyhodnotí opatření, která byla od nástupu Junckerovy komise přijata ke zkvalitnění podnikatelského prostředí a odstranění investičních bariér, a to na úrovni jak EU, tak členských států.

Souvislosti

Cílem investičního plán pro Evropu, tzv. Junckerova plánu, je zvýšit objem investic, což povede ke vzniku nových pracovních míst a hospodářskému růstu. Dosáhnout tohoto cíle se má chytřejším využíváním nových a stávajících finančních prostředků, odstraňováním překážek pro investování, zviditelňováním investičních projektů a poskytováním technické pomoci těmto projektům. Centrálním pilířem tohoto Junckerova plánu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Ten poskytuje tzv. záruku na první ztrátu, což Evropské investiční bance dovoluje investovat do většího počtu mnohdy riskantnějších projektů.

Projekty a dohody, které byly do této chvíle schváleny k financování z EFSI, by měly mobilizovat investice v celkovém objemu vyšším než 250 miliard eur a poskytnout podporu více než 528 tisícům malých a středních podniků ve všech 28 členských státech EU. Podle odhadů EIB by do roku 2020 měl fond EFSI pomoci vytvořit 700 000 pracovních míst a zvýšit HDP celé EU o 0,7 %.

Evropská investiční banka (EIB) je institucí Evropské unie vlastněnou jejími členskými státy, která poskytuje dlouhodobé úvěry. Zpřístupňuje dlouhodobé finanční prostředky na solidní investiční projekty

s cílem přispět k dosažení politických cílů EU. Evropský investiční fond (EIF) je součástí skupiny Evropské investiční banky. Jeho hlavním posláním je podporovat evropské malé a střední podniky tím, že jim pomáhá získat přístup k finančním prostředkům.

Další informace

Informační přehled: Co je nového v EFSI 2?

Zpráva: Rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – časté dotazy

Webové stránky investičního plánu pro Evropu: aktuální zprávy a výsledky EFSI

Webové stránky EIB o EFSI: kompletní seznam projektů podporovaných EFSI a informace o tom, jak podat žádost o financování

Poradenské centrum: technická pomoc pro předkladatele projektů a malé podniky

Evropský portál investičních projektů: bezplatný portál, kde mohou investiční příležitosti oslovit své investory a naopak

Fakta a čísla k ekonomické globalizaci

Dne 12. prosince vydal Eurostat novou publikace se vzory podnikání a investic v EU
v rámci globalizace. Globalizace může být definována jako integrované světové hospodářství, zahrnující pohyby zboží, služeb, lidí, kapitálu a technologií. Má dopad na podniky, vlády a občany, stejně jako na podnikatelské a investiční trendy. Tyto dopady jsou pochopitelné.

Vydaná publikace, jak vysvětluje Mariana Kotzeva, výkonná generální ředitelka Eurostatu,
se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších aspektů globalizace, rostoucí obchodní a finanční toky mezi Evropskou unií a zbytkem světa. Globalizace je jednou z deseti priorit Evropské komise.

Publikace Eurostatu zdůrazňuje nedávný vývoj globalizovaných podnikatelských modelů a investic, mezinárodní obchod se službami, přímé zahraniční investice, struktura a chování zahraničních poboček.

Publikace je rozdělena do šesti kapitol.

Kapitola 1 uvádí mezinárodní srovnání a poskytuje přehled o celosvětovém vývoji mezinárodního obchodu a investic, předních ekonomických vazeb mezi některými z největších světových ekonomik. (+ 304 miliard EUR v roce 2016) před Čínou (+ 226 miliard EUR), zatímco Spojené státy měly největší schodek (- € 456 mld.). Publikace také ukazuje „hloubku“ globalizace nebo „otevřenost“ jednotlivých ekonomik, a to měřením hodnoty zahraničního obchodu ve vztahu k HDP. Vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod se zbožím a službami odpovídá 17 % HDP, společně s Čínou (20 %) a Spojenými státy (14 %) měla EU jeden z nejnižších poměrů v roce 2015, což je daleko od hodnot zaznamenaných Hongkongem (195 %) nebo Singapurem (167 %).

Kapitola 2 ukazuje, že v roce 2016 byla EU druhým největším vývozcem a dovozcem zboží na světě, což představuje 16 % světového vývozu a 15 % celosvětového dovozu. Pouze Čína vyvážila více (17 % celosvětového vývozu), zatímco Spojené státy byly první (18% celosvětové hodnoty). Dozvíte se například, že během posledních patnácti let se dovoz z Turecka téměř ztrojnásobil

Kapitola 2 je určena mezinárodnímu obchodu se zbožím v EU, podrobným vzorům růstu rozložením mezi obchodem uvnitř a vně EU, a výkonnosti jednotlivých členských států EU. Lze zjistit, že v roce 2016 byla EU druhým největším vývozcem zboží ve světě, podílejícím se 16 % na celkovém vývozu a 15 % na celkovém dovozu. Více vyvážela jen Čína (17 %) a USA (18 %.) Během posledních 15 let podíl dovozů EU z Japonska u motorových vozidel poklesl na polovinu, ale z Turecka se zečtyřnásobil.

V kapitole 3, která se věnuje mezinárodnímu obchodu službami, se zdůrazňuje, jak se nejvyspělejší ekonomiky dostávaly od průmyslové ekonomiky k postiindustriální ekonomice služeb. Může být zajímavé, že obchodování se službami se třetími zeměmi v EU mezi lety 2010 a 2016 stoupalo pomaleji.

V roce 2016 EU dosahovala  přebytek obchodu pro 11 z 12 hlavních kategorií služeb, výjimkou jsou poplatky za užívání duševního vlastnictví.

Kapitola 4 uvádí přímé zahraniční investice (PZI) a analyzuje pohyby kapitálu prostřednictvím podniků, které jsou investovány zřízením nových institucí nebo alternativně prostřednictvím aktiv existujícího zahraničního podniku. Spojené státy jsou hlavním partnerem EU v oblasti přímých zahraničních investic: zásoby PZI ve Spojených státech jsou ve Spojených státech a největší podíl PZI je ve Spojených státech. Zajímavé zjištění je, že nejvyšší míra návratnosti, měřená čistým příjmem, byla zaznamenána u ubytovacích a stravovacích služeb (10 %), zatímco nejvyšší míra návratnosti zahraničních investorů v EU byla u komunikačních služeb a těžby 11 %.

Poslední kapitola doplňuje portrét zahraničních investorů s analýzou založení zahraničních přidružených společností (FATS), která se zabývá jejich strukturou a chováním. Dozvíte se například, že zahraniční společnosti měly jen něco málo přes 1 % z celkového počtu podniků v nefinančních sektorech sektorech hospodářství EU v roce 2014. Výrobní činnosti měly vysoký podíl (téměř 40 %) z celkového prodeje vyrobeného pobočkami z EU ve zbytku světa.

Publikace končí poskytováním informací o řadě statistických studií, které byly navrženy k měření změn v chování společností, které se účastní globalizovaných trhů. Zjistíte, že využívání mezinárodních zdrojů je v EU běžnější než mimo EU. Kromě toho mají podniky EU tendenci zadávat externí podporu (spíše než hlavní) obchodní činnosti. Celkově byly Čína a Indie nejčastějšími destinacemi mezinárodních společností.

Metodické poznámky

Vzory globalizace v oblasti mezinárodního obchodu a investic vycházejí z širokého rozsahu přehledů a sebraných dat. Proto mohou být rozdíly vyplynout ponejvíc z rozdílu podkladových materiálů pro dostupný poslední referenční rok.

 

Mapování zdrojů a úrovně znečištění ovzduší v Evropě

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise a Agentura pro životní prostředí Evropské unie představily nový index kvality ovzduší, který se shoduje s vydáním Atlasu kvality ovzduší, nástrojem vyvinutým Společným výzkumným střediskem Komise.[/quote]

Na fóru Čisté ovzduší, které se konalo v Paříži, uvedla Komise a agentura EU pro životní prostředí nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, nástroj vyvinutý Společným výzkumným střediskem Komise, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, ve městech

Index kvality ovzduší a Atlas evropského ovzduší jsou dva nástroje, které pomohou připravit cestu pro cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší a zvyšování povědomí občanů o kvalitě ovzduší v Evropě. Každý rok předčasně zemře v EU více než 400 000 občanů v důsledku špatné kvality ovzduší, více než desetinásobek počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod. Milióny dalších trpí dýchacími a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov uvedl:

,,Znečištění ovzduší je neviditelným vrahem, takže je zapotřebí index kvality ovzduší pro informování evropských občanů o stavu vzduchu, který dýchají v jejich vlastním okolí. Pracujeme s městy, regiony, zeměmi a průmyslem, aby se vypořádali s zdroji tohoto znečištění, což je koktejl pocházející z továren, domů a polí nejen z dopravy.“

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport, odpovědný za Společné výzkumné středisko Komise, uvedl:

,,Abychom zabránili znečištění ovzduší, musíme nejprve pochopit, odkud pochází. Atlas kvality ovzduší produkovaný Společným výzkumným střediskem které by se zabývaly kvalitou ovzduší. Pomůže městům navrhnout plány kvality ovzduší, které se zaměří na své nejnepříznivější činnosti.“

Nový evropský index kvality ovzduší má uživatelsky příznivou interaktivní mapu, která ukazuje místní kvalitu ovzduší na základě pěti klíčových znečišťujících látek, které poškozují zdraví lidí a životní prostředí: částice (PM2,5 a PM10), přízemní ozon (O3 ), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2). Zobrazování údajů v reálném čase pro celou Evropu umožňuje nový Index občanům zjistit, jak čistý vzduch je, že dýchají. Uživatelé mohou zvětšit nebo vyhledávat libovolné město nebo region v Evropě, aby zkontrolovali místní kvalitu ovzduší.

Atlas kvality ovzduší poskytuje informace o geografických a odvětvových zdrojích znečištění ovzduší pro 150 největších měst v Evropě. Ukazuje, že emise znečišťujících látek v městech pocházejí převážně z různých činností člověka; a že doprava, zemědělství, průmysl a vytápění pro bydlení a zodpovědnost za největší část.

Souvislosti

Směrnice EU o jakosti ovzduší definuje a stanoví normy pro kvalitu ovzduší pro klíčové znečišťující látky, které musí splňovat všechny členské státy na jejich území. Členské státy pak rozhodnou o prostředcích k dosažení těchto norem, ale musí se ujistit, že doby, během kterých jsou překročeny, jsou co nejkratší. Směrnice rovněž stanovují společné metody a kritéria pro posuzování kvality ovzduší. Členské státy musí Evropské komisi a širokou veřejnost hlásit „aktuální“ měření kvality ovzduší, jakož i informace o svých plánech a programech s cílem splnit normy stanovené směrnicemi o kvalitě ovzduší.

Denní a roční průměrné limity pro tuhé částice jsou v mnoha městech a několika regionech v Evropě pravidelně překračovány. Index kvality ovzduší a Atlas kvality ovzduší pomohou občanům a tvůrcům politiky lépe porozumět úrovni kvality ovzduší v jejich vlastním prostředí.

Zatímco politika EU v oblasti kvality ovzduší přinesla významné snížení koncentrací škodlivých znečišťujících látek, jako jsou částice, oxid siřičitý (hlavní příčina kyselých dešťů), olovo, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen, přetrvávají velké problémy. Zejména jemné částice a ozon nadále představují významná zdravotní rizika a pravidelně překračují bezpečné limity pro zdraví. Kvalita ovzduší v EU standardy a cíle jsou porušovány v mnoha regionech a městech a veřejné zdraví trpí odpovídajícím způsobem s rostoucími náklady na zdravotní péči a hospodářství. Celkové externí náklady spojené se zdravím způsobené znečištěním ovzduší se odhadují na 330 až 940 miliard EUR ročně.

Další informace o evropském indexu kvality ovzduší Společného výzkumného centra Atlas pro kvalitu

European Air Quality Index European Air Quality Atlas Joint Research Centre

Výstavba 92 km dlouhé dálnice D8 trvala více než 32 let

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Když před 11 lety, 21. prosince 2006, otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) úsek dálnice D8 z Trmic na Ústecku na státní hranici s Německem, byl to významný krok, ale s trpkou příchutí. Dálnice sice navázala na německou dálniční síť a umožnila rychlé spojení z Ústí do Drážďan, spojení s Prahou však bylo stále v nedohlednu. Dokončení dálnice se motoristé dočkali až před rokem, kdy byl 17. prosince otevřen poslední dvanáctikilometrový úsek přes České středohoří. Stavba této pouhých 92 km dlouhé dálnice trvala státu více než 32 let.[/quote]

Chronologie výstavby dálnice D8:

Duben 1984 – Na Ústecku byla zahájena výstavba 92,2 km dlouhé dálnice D8.

6. listopadu 1990 – Otevřen první úsek – 4,2 km mezi Řehlovicemi a Trmicemi na Ústecku.

Říjen 1990 – Zahájení stavby D8 u Prahy.

23. července 1993 – Otevřen úsek od Prahy (Zdiby) do Úžic (9,6 km).

10. listopadu 1993 – Vláda přijala usnesení, podle něhož měla být dálnice hotova do roku 2002.

18. října 1996 – Otevřen úsek Úžice – Nová Ves dlouhý 8,9 km.

26. října 1998 – Otevřen 13,5 kilometru dlouhý úsek Doksany – Lovosice; zahrnuje i tehdy nejdelší dálniční most v ČR (1183 m).

22. května 2000 – Česká vláda schválila návrh smlouvy s Německem o propojení dálnice D8 a německé A17 mostem na hranici. Smlouvu vláda schválila již v roce 1997, německá strana si vyžádala její přepracování, aby byla v souladu s právem EU.

14. července 2000 – Ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D8 v šestnáctikilometrovém úseku přes České středohoří.

12. září 2000 – Ministři dopravy ČR a Německa podepsali v Berlíně mezistátní dohodu o propojení dálnic D8 a A17.

18. června 2001 – Do provozu uveden úsek v délce 16,3 kilometru mezi Novou Vsí na Mělnicku a Doksany; vznikl úsek souvislé dálnice z Prahy do Lovosic o délce 48,3 kilometru.

2. listopadu 2004 – Po deseti letech od první studie trasy dálnice D8 přes Krušné hory začala výstavba tohoto technicky složitého úseku – přes 23 kilometrů z Trmic k hranici.

21. prosince 2006 – Otevřen 23,4 km dlouhý krušnohorský úsek D8, který má celkové převýšení 482 metrů a zahrnuje několik stavebně náročných mostů a tunelů – tunely Panenská (2160 m) a Libouchec (580 m), mosty v Trmicích (1085 m) a u Knínice (1071,5 m). Zároveň byl uveden do provozu úsek německé dálnice A17 od hranic do Drážďan a hraniční přechod Krásný Les – Breitenau.

6. listopadu 2007 – ŘSD zahájilo výstavbu posledního úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi v délce 16,4 kilometru.

15. prosince 2010 – Otevřena nová křižovatka na D8 u Lovosic, která usnadnila průjezd městem.

15. září 2011 – Ministr dopravy Pavel Dobeš řekl, že D8 bude dostavěna do roku 2015.

23. prosince 2011 – Lovosický stavební úřad vydal povolení pro stavbu zbytku D8 přes České středohoří. Ekologové, kteří s rozhodnutím nesouhlasili, se odvolali ke krajskému úřadu.

6. dubna 2012 – Ministerstvo dopravy vydalo povolení nutné pro zprovoznění mostu nad obcí Vchynice na Litoměřicku. Úsek o délce 3,7 kilometru byl hotový už v prosinci 2011, kvůli rozporům ve stavební dokumentaci ho ale nebylo možné uvést do provozu.

20. dubna 2012 – Krajský úřad Ústeckého kraje oznámil, že zamítl odvolání ekologů proti povolení pro poslední úsek D8.

9. května 2012 – Byla zahájena dostavba D8. ŘSD předalo stavbu firmě Eurovia, která vede dodavatelské konsorcium.

24. července 2012 – Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozhodnutí krajského úřadu, který odmítl odvolání ekologů. Povolení ztratilo platnost a stavba musela být zakonzervována. V srpnu krajský úřad znovu odmítl ekology a D8 se mohla stavět.

20. prosince 2012 – Ústecký krajský soud napodruhé posvětil stavební povolení na dokončení dálnice D8.

7. června 2013 – U Litochovic nad Labem se sesula půda. Masivní sesuv zasáhl rozestavěnou dálnici v asi 200 metrovém úseku. Na dálnici způsobil škodu 700 milionů korun a na souběžné železniční trati 300 milionů. Letos v červnu podaly státní organizace ŘSD a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) kvůli sesuvu žalobu na majitele nedalekého lomu Dobkovičky, který je podle ministerstva dopravy hlavním viníkem sesuvu. Později ministr Dan Ťok řekl, že „příčinou sesuvu byly nadměrné srážky a činnost kamenolomu Dobkovičky s nedostatečným odvodněním srážek“.

7. dubna 2015 – Skončila první etapa sanace sesutého svahu. V polovině roku 2016 začaly odklízecí práce hlavní trasy dálnice. Na stavbě se v úsecích před a za sesuvem nadále pracovalo.

17. prosince 2016 – Motoristům se otevřel poslední dvanáctikilometrový úsek D8. Kvůli nestabilnímu podloží byl ale u Prackovické estakády provoz sveden do jednoho pruhu. ŘSD jej zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu.

20. září 2017 – Úsek dálnice u Prackovické estakády začal sloužit bez omezení. Práce na stabilizaci budou na jaře opět pokračovat.

1...1 0581 0591 060...1 122Strana 1 059 z 1 122

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253