Domů Blog Strana 1065

Budoucnost multimodálních doprav v chemickém průmyslu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]ChemMultimodal – projekt týkající se logistiky v chemickém průmyslu a využití multimodální dopravy. Druhé národní setkání ChemMultimodal na konferenci SpeedCHAIN ​​představilo aktuální závěry a aktivity. V rámci projektu se připravuje intermodální plánovač ideálních tras s ohledem na požadavky na skladován a bezpečnost.[/quote]

Zástupci chemických firem v současné době pořádají dvoustranné rozhovory s vybranými velkými logistickými operátory v České republice, aby jejich požadavky a návrhy mohly být použity ve stávajících logistických informačních systémech i v nově vytvořených projektech.

Již nyní je možné specifikovat požadavky dopravců, možnost přidávat informace o terminálech, jako jsou omezení tras, omezení skladování nebo manipulace s chemickými látkami a kontejnery, dostupnost čistíren nebo přidání třídy nebezpečnosti.

Ministerstvo dopravy ČR připravuje a realizuje podporu intermodální dopravy v rámci výzvy z Operačního programu dopravy, např. budování a modernizace překládacích míst pro kombinovanou dopravu nebo získání přepravních kontejnerů.

Ústecký kraj se již účastní třetího projektu chemického logistického průmyslu od základních surovin až po spotřebitelské obaly (ChemLog, ChemLog T&T, nyní ChemMultimodal) podporované evropskými fondy. Projekty jsou zaměřeny nejen na zvyšování konkurenceschopnosti české chemické výroby, ale přikládají stejnou důležitost bezpečnosti dopravy, předcházení možným dopravním nehodám a jejich efektivní likvidaci z hlediska zdraví a života lidí a životního prostředí. Partneři jsou zástupci středoevropských zemí. Česká republika je kromě Ústeckého kraje zastoupena také Asociací chemického průmyslu České republiky.

Projekt ChemMultimodal se zaměřuje na problematiku kombinované dopravy, na růst podílu kombinované dopravy a na přechod z cesty na železnici nebo na řeku. Jejím cílem je například podpořit počet kontejnerových vlaků a vybavení koridorů pro přepravu nebezpečných věcí nebo nových překládkových systémů a provoz terminálu pro snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o kontejnerovou dopravu, kterou si vybrali předchozí projekty. Ústecký kraj je přirozeně v blízkosti těchto otázek. V této oblasti se nacházejí významné chemické závody, jsou propojeny železniční a silniční sítí a řekou Labe a všemi tranzitními trasami evropského významu procházejí.

Kateřina Šedá seznamovala pomocí hry cestující ve vlaku

[quote]Neobvyklou jízdu vlakem dnes zažili cestující, kteří jeli z Prahy do Drážďan. Ke vzájemné komunikaci mezi sebou je vyzvala umělkyně Kateřina Šedá prostřednictvím postav Mikuláše, čerta a anděla. Držitelka Chalupeckého ceny se zaměřuje na sociálně koncipované akce. Při nich často zaměstnává až stovky lidí, kteří na sebe nemají žádnou vazbu. Dnes si za prostředek komunikace zvolila mobilní telefony – lidé je ale používali nikoli k tomu, aby byl každý sám se svým přístrojem, ale aby poznali, že vedle nich sedí soused, se kterým si mohou povídat.[/quote]

Dlouhodobě se zabývá hledáním překážek, které mají potenciál proměnit se ve spojovací prvek. Dnes to byl mobilní telefon, věc, s níž lidé tráví stále více času, a činí tak často po celou cestu jízdy vlakem. U řady z nich slouží i při předkládání jízdenky, což z něj činí i jednu z věcí, která zprostředkovává kontakt s minimálně jednou osobou na palubě vlaku. Je ale mnohdy překážkou, kvůli níž lidé ve vlaku spolu nemluví, ale naopak mluví na dálku s jinými lidi, aniž by si všimli, že vedle někdo sedí.

Takového cestujícího definuje Šedá jako „souseda ob jedno“ a cílem jejího projektu bylo pokusit se o jeho přeměnu v „souseda od vedle“. Do vlaku přišli Mikuláš, čert a anděl a nabízeli lidem odměnu za to, pokud prostřednictvím telefonu někomu vyznají lásku, poprosí o odpuštění nebo přiznají vinu.

Ve třetím případě ale museli dostat zpětnou vazbu od adresáta. Jinak zprávu měli ukázat některé ze tří postav. O odměnu v podobě čokolády, lahve vína nebo další jízdenku na vlak a vstup do participujících galerií se musel výherce rozdělit se svým reálným sousedem ve vlaku. Akce měla podle Šedé sloužit k tomu, aby se člověk při jízdě zastavil, přestal uvažovat o zboží, které ho čeká v cílové stanici, a pokusil se využít nástroj, který ho jinak dělí od sousedů ve vlaku, k opačnému principu.

Nejčastěji dnes cestující něco drobného přiznali, třeba že po sobě neuklidili, něco ztratili nebo zapomněli. Nemálo bylo ale i vyznáních lásky i těch, kdo se na výzvu čerta přiznali k většímu hříchu. „Poprosil jsem o odpuštění bejvalku, matku mého dítěte,“ řekl třeba mladý muž, když si otevíral zaslouženou třetinku vína. Mnozí se k napsání zprávy déle rozmýšleli, nakonec ale byli rádi nejen za odměnu, ale i za to, že se sami odhodlali druhého oslovit – na dálku i ve vlaku.

Kateřina Šedá připravuje většinu svých projektů pro veřejný prostor. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní, i když trochu vyprovokované aktivity a díky novému využití všedních prostředků se autorka pokouší probudit trvalou změnu v chování účastníků.

Dnešní jízda mezi Prahou a Drážďanami je jednou ze čtyř, které se letos na podzim konají v rámci spolupráce Národní galerie v Praze a Státní umělecké sbírky Drážďany. Zatímco jiní umělci se prezentovali či tak ještě učiní ve zvláštním vagonu, Kateřina Šedá jela ve vlaku s běžnými cestujícími. Projekt nazvala Půl na půl.

Zdroj: ČTK

EU uznala Česku všechny dopravní projekty z CEF za 30 miliard Kč

Zdroj: PIxabay.com

[quote]Evropská unie uznala všechny dopravní projekty, na které chce Česko využít prostředky z fondu na propojení Evropy CEF (Connecting Europe Facility). Celkem tak na dopravní stavby z tohoto programu získá Česko zhruba 30 miliard korun. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Tyto peníze budou sloužit na spolufinancování vybraných staveb, které v Česku vzniknou do konce roku 2023.[/quote]

Konkrétně jde například o modernizaci železniční tratě z Prahy do Lysé nad Labem, zlepšení splavnosti vltavské vodní cesty či o příspěvek na vznik sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. CEF je v oblasti dopravy zaměřen na podporu investic do nové dopravní infrastruktury, případně obnovy a modernizace stávající. Zaměřuje se převážně na přeshraniční úseky a odstraňování úzkých míst a chybějících úseků hlavní a globální sítě TEN-T. Byl zřízen pro financování v období 2014 – 2020 a pro odvětví dopravy je pro všechny členské státy alokováno 24 miliard eur (648 miliardy Kč).

Pro resort dopravy představuje CEF druhý největší dotační program, kterým EU přispívá na rozvoj české infrastruktury. Výrazně větší množství peněz nabízí Operační program doprava. Ten ve svém prvním období pro roky 2007 až 2014 představoval pro ČR příjem 156 miliard korun. V aktuální programovém období 2014 až 2020 pak Česku nabízí zhruba 110 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Duševní vlastnictví: ochrana evropského know-how a vedoucího postavení v oblasti inovací

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise předložila 29. listopadu návrh opatření, která zajistí kvalitní ochranu práv duševního vlastnictví, čímž podpoří investice evropských společností, zejména malých, středních a začínajících podniků, do inovací a tvořivosti.[/quote]

Dnešní iniciativy usnadní účinnější boj proti porušování práv duševního vlastnictví a řešení přeshraničních sporů a učiní přítrž dovozu padělků a nedovolených napodobenin, které v současnosti přestavují 5 % zboží dováženého do EU (v hodnotě 85 miliard EUR) Komise rovněž podporuje jednání o licencích, která spravedlivě a vyváženě odměňují podniky za jejich inovace, a zároveň jiným umožňují vycházet z těchto technologií a vytvářet nové inovativní produkty a služby.

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl:

„Hospodářský růst a konkurenceschopnost Evropy z velké části závisí na tom, že mnoho našich podniků – od začínajících až po ty velké – investují do nových myšlenek a znalostí. Komplexní balíček opatření, který dnes předkládáme, zlepšuje uplatňování a prosazování práv duševního vlastnictví a vybízí k investicím do vývoje technologií a produktů v Evropě.“

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, dodala:

„Dnes jsme posílili naši společnou schopnost lovit „velké ryby“, jež stojí za padělaným zbožím a pirátským obsahem, které poškozují naše podniky a ohrožují naše pracovní místa, jakož i naše zdraví a bezpečnost v oblastech, jako jsou léčivé přípravky nebo hračky. Zavedením systému udělování licencí na patenty, který napomáhá rozvoji internetu věcí, od chytrých telefonů až po propojené automobily, také zajišťujeme Evropě vedoucí postavení na celosvětové úrovni.“

Přijatý návrh opatření zahrnuje:

posílení boje proti padělání a pirátství: Komise se snaží komerční porušovatele práv duševního vlastnictví připravit o příjmy, kvůli kterým je jejich trestná činnost lukrativní – jedná se o tzv. přístup „sledování peněz“, který se spíše, než na jednotlivce zaměřuje na „velké ryby“. Rovněž zajišťuje, aby donucovací opatření byla přizpůsobena požadavkům současné digitální éry. Cílem dnešní iniciativy Komise je:

  • Zajistit stejně vysokou úroveň právní ochrany a předvídatelnost soudního rámce v celé EU.
  • Nové pokyny vyjasňují způsob provádění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví z roku 2004. Směrnice se ukázala být důležitým nástrojem v boji proti zneužívání práv duševního vlastnictví, nicméně v průběhu let docházelo k tomu, že si jednotlivé členské státy její ustanovení vykládaly různě. Uvedené pokyny tyto problémy výkladu objasňují, což v celé EU zvýší právní jistotu pro všechny zúčastněné strany a ihned usnadní občanskoprávní vymáhání práv duševního vlastnictví, aniž by bylo nutno zavést nové právní předpisy. Komise navíc vyzývá členské státy, aby své úsilí zintenzivnily posílením justičního vzdělávání, systematickým zveřejňováním rozsudků ve věcech týkajících se duševního vlastnictví a podporováním nástrojů pro alternativní řešení sporů;
  • Mají podporovat průmysl v boji proti porušování práv duševního vlastnictví. Na základě pozitivních zkušeností získaných v rámci memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet Komise pokračuje v podpoře iniciativ průmyslu zaměřených na boj proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně dobrovolných dohod o reklamě na internetových stránkách, o platebních službách a dopravě. Tyto dohody mohou vést k rychlejšímu přijímání opatření proti padělání a pirátství než je tomu v případě soudních řízení. Doplňují nedávno vypracované pokyny Komise pro boj proti nezákonnému obsahu na internetu;
  • Mají snížit objem padělaného zboží na trhu EU. Komise navrhuje posílit programy spolupráce se třetími zeměmi (Čínou, jihovýchodní Asií a Latinskou Amerikou) a vytvořit černou listinu trhů, na kterých bylo zaznamenáno významné porušování práv duševního vlastnictví nebo které toto porušování usnadňují. Komise zveřejní aktualizovanou zprávu o vymáhání práv duševního vlastnictví ve třetích zemích. Posílí spolupráci mezi celními orgány EU, a to zejména tím, že posoudí provádění akčního plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2013 až 2017 a navrhne vnitrostátním celním orgánům cílenější pomoc;
  • vytvoření spravedlivého a vyváženého systému pro patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem:
  • Mnoho klíčových technologií, které jsou součástí celosvětových průmyslových standardů (např. Wi-Fi nebo 4G), jsou patenty vázané k normě (Standard Essential Patents). Evropská komise dnes nabízí pokyny a doporučení pro vyvážený a účinný systém, který slaďuje tyto dva cíle: zajistit, aby výrobci měli přístup k technologiím na základě transparentních a předvídatelných pravidel pro udělování licencí na patenty; a zároveň zajistit, aby držitelé patentů byli za své investice do výzkumu a vývoje a činnosti v oblasti normalizace odměňováni, a tudíž byli motivováni nabízet své nejlepší technologie k zahrnutí do norem. Větší transparentnost a předvídatelnost by měly dát Evropské unii – a také mnohým začínajícím podnikům v EU – náskok v globální soutěži v oblasti technologických inovací a příležitost plně využít potenciál sítě 5G a internetu věcí.

Komise bude pozorně sledovat pokrok navrhovaných opatření a posoudí, zda je zapotřebí učinit další kroky.

Souvislosti

Navržené iniciativy byly oznámeny ve strategii pro jednotný trh z roku 2015, což je plán ke splnění plnění politického závazku předsedy Evropské komise Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu a využít jej jako odrazový můstek pro evropské firmy na cestě k úspěchům ve světové ekonomice. V rámci plnění strategie pro jednotný trh již Komise předložila návrhy týkající se elektronického obchodování, pokyny týkající se ekonomiky sdílení, kroky k modernizaci normalizační politiky EU, iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, opatření k oživení odvětví služeb a kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU.

Další informace:

MEMO/17/4943 – Časté otázky

Informativní přehled – Ochrana duševního vlastnictví

Informativní přehled – Proč jsou práva duševního vlastnictví důležitá Informativní přehled – Patenty vázané k normě

Sdělení: Vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám

Sdělení: Pokyny ke směrnici o vymáhání práv duševního vlastnictví

Zpráva o fungování memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet Zpráva o přezkumu směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví Sdělení: Stanovení přístupu EU k patentům vázaným k normě

Povolení k pobytu pro občany zemí mimo EU

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 16. listopadu bylo v roce 2016 v Evropské unii vydáno přibližně 3,4 miliony prvních povolení k pobytu občanům ze zemí mimo EU; to je rekordní počet, jelikož jsou k dispozici srovnatelné údaje (2008) a počet byl vyšší o 28 % (+ téměř 735 000 povolení k pobytu proti roku 2015).[/quote]

Nárůst byl způsoben především vyšším počtem prvních povolení vydaných z jiných důvodů (+ 64 %) a z pracovních důvodů (+ 2 1%). Pracovní důvody představovaly čtvrtinu (25,4 %) všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016, rodina pro 23,2 % a vzdělání pro 20,7 %. Ostatní důvody včetně mezinárodní ochrany a humanitárního statutu (asi 14 % všech prvních povolení vydaných v roce 2016) představovaly 30,7 %.

Nejvyšší počet prvních povolení k pobytu vydaných ve Spojeném království, Polsku a Německu

V roce 2016 bylo ve Spojeném království vydáno jedno ze čtyř prvních povolení k pobytu (865 900 vydaných povolení k pobytu; 25,8 % celkových povolení vydaných v EU). Následovalo Polsko (586 000; 17,5%), Německo (504 800; 15,0 %), Francie (235 000; 7,0 %), Itálie (222 400; 6,6 %) Španělsko (211500; 6,3 %) a Švédsko (146700; 4,4 %).

Ve srovnání s počty obyvatel každého členského státu byla nejvyšší míra povolení k pobytu pro první žadatele vydáno v roce 2016 na Maltě (20,6 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel), Kypru (19,9), Polsku (15,4) Švédsko (14,8). Spojeném království (13,2). Pro EU jako celek v roce 2016 bylo vydáno 6 000 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel.

Pro zaměstnání do Polska, pro vzdělávání do Spojeného království

Polsko vydalo pro zaměstnaní 494 000 povolení; 58 % všech povolení vydaných z pracovních důvodů v EU v roce 2016), zatímco Velká Británie (365 500 povolení nebo 53 %) bylo z důvodů týkajících se vzdělávání. Německo (137 000; 18%), Španělsko (115 100; 15 %) a Itálie (101 300; 13 %) byly státy s nejvyšším počtem povolení vydaných pro rodinné důvody v roce 2016. Těsně následovala Francie (93 900, neboli 12 %) a Spojené království (89 300; 11 %).

Rodinné důvody mají tendenci v jednotlivých členských státech převažovat

V jedenácti členských státech byl největší počet povolenek vydán z rodinných důvodů, přičemž nejvyšší podíl byl ve Španělsku (54,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), v Řecku (53, 5 %) a v Lucembursku (52,5 %). Vzdělávání bylo hlavním důvodem v Irsku (57,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě v roce 2015), Spojeném království (42,2 %), Rumunsku (39,0 %) a Maďarsku (34,5 %). V sedmi členských státech byl hlavním důvodem pro vydání povolení k pobytu zaměstnání, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Polsku (84,3 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Litvě (60,5 %), Slovinsku (51,0 %) a Chorvatsku 49,6 %). V další šestici členských států, zejména Německu (55,9 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Švédsku (50,8 %) a Rakousku (50,6 %) převládaly důvody mezinárodní ochrany a humanitárních důvodů.

Téměř polovina povolení k pobytu udělena pěti státní příslušnosti

V roce 2016 občané Ukrajiny (588 900 příjemců, z toho 87 % v Polsku) i nadále obdrželi nejvyšší počet povolení v EU před občany Sýrie (348 100, z nichž téměř dvě třetiny bylo v Německu), Spojené státy (250 900, z nichž téměř tři čtvrtiny ve Spojeném království), Indie (198 400, z nichž více než 60 % ve Spojeném království) a Čína (195 600, z nichž většina ve Spojeném království). Asi polovina všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016 byla vydána občanům těchto pěti zemí.

Ukrajinci pro zaměstnání, Číňané pro vzdělání a Maročané z rodinných důvodů

Důvody vydání povolení k pobytu se mezi státními příslušnostmi liší. Mezi 10 nejčastějšími důvody povolením k udělení občanství v EU v roce 2016, Ukrajinci měli povolení k pobytu především z pracovních důvodů (82,7 % z prvních povolení k pobytu vydávaných Ukrajincům v roce 2016). Číňané (66,9 %), občané USA (46,5%) a Brazilci (41,6 %) dostali povolení k pobytu hlavně z důvodů vzdělávání, zatímco marocké (69,8 %) měly povolení k pobytu vydané hlavně z rodinných důvodů.

Metody a definice

Údaje v této zprávě jsou poskytována Eurostatu ministerstvy vnitra nebo spravedlnosti nebo imigračními agenturami členských států. Tyto správní údaje poskytují členské státy v souladu s ustanoveními článku 6 nařízení (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany.

První povolení k pobytu znamená povolení k pobytu vydané osobě poprvé. Povolení k pobytu je považováno za první povolení i tehdy, pokud je časová prodleva mezi uplynutím doby předchozího povolení a začátkem platnosti nového povolení nejméně 6 měsíců.

Povolení k pobytu znamená každé povolení platné nejméně tři měsíce vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země legálně pobývat na jeho území. Pokud vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu povolují udělení zvláštních kategorií dlouhodobého víza nebo imigračního statusu namísto povolení k pobytu, taková víza a udělení statusu jsou rovněž zahrnuty do těchto statistik.

Statistiky o prvních povoleních k pobytu uvedené v této zprávě se týkají pouze občanů zemí mimo EU a zahrnují osoby, které podléhají povolení k pobytu s platností nejméně 3 měsíce, a proto se tato statistika liší od statistiky migrace do vykazujících zemí (podle migrační statistika migrant je osoba, která zůstane nebo má v úmyslu zůstat v zemi po dobu nejméně 12 měsíců).

Mezi další důvody patří povolení vydaná pouze k pobytu (např. Důchodci s dostatečnými finančními prostředky), status mezinárodní ochrany (včetně postavení uprchlíka a doplňková ochrana), humanitární důvody, povolení vydávaná nezletilým osobám bez doprovodu, obětem obchodování s lidmi a jiným důvody nejsou specifikovány (např. příjemci národních regularizačních programů).

Poznámka k Spojenému království

Statistiky Spojeného království používají různé zdroje údajů než ty, které se používají v jiných členských státech. Z tohoto důvodu nemusí být statistika pro Spojené království uvedená v této zprávě zpravodajem plně srovnatelná s ostatními statistikami zde uvedenými. Statistiky pro Spojené království se nezakládají na evidenci vydaných povolení k pobytu (vzhledem k tomu, že Spojené království nepoužívá systém povolení k pobytu), ale místo toho se vztahuje k počtu přijatých občanů, kteří nejsou členy EU a kteří jsou oprávněni vstoupit do země pod vybranými imigračními kategoriemi. Podle orgánů Spojeného království jsou údaje odhadnuty z kombinace informací, které mají být zveřejněny ve Statistickém věstníku domácího úřadu „Řízení přistěhovalectví: statistika Spojeného království“ a nepublikované informace o řízení. Kategorie „Ostatní důvody“ zahrnuje: diplomat, konzulární úředník považovaný za osvobozený od kontroly; důchodci s nezávislými prostředky; všechny ostatní cestující, kterým byla udělena omezená dovolená, kteří nejsou zařazeni do žádné jiné kategorie; bez nepovoleného azylu.

A jen ještě poznámka: nemá oficiální zaměření na klesající příliv imigrantů vliv na inflaci, znehodnocující zejména nízké příjmy, důchody aj? Kdyby bylo euro, bylo by míra inflace tak vysoká?

Rakousko pro příští rok zdražilo dálniční známky

Source: Freeimages.com

[quote]Cena roční nálepky se zvýšila o 90 centů na 87,30 eura (cca 2218 korun), dvouměsíční zdražila o 30 centů na 26,2 eura (666 Kč) a desetidenní stojí o deset centů více, tedy devět eur (229 Kč). Oznámil to ÚAMK, který v Česku rakouské známky prodává.[/quote]

Podraží i známky pro motocyklisty. Za roční vinětu zaplatí 34,7 eura (882 Kč), tedy o 30 centů více. Dvouměsíční a desetidenní zdražily o deset centů na 13,1 (333 Kč) respektive 5,2 eura (132 korun).

Ceny švýcarské roční dálniční známky a všech typů dálničních známek v České republice a ve Slovinsku zůstávají na stejné výši, jako v roce 2017, uvedl ÚAMK. V Česku tak ceny zůstanou na 1500 korunách za roční kupon, cena měsíčního kuponu bude 440 Kč a desetidenního 310 korun.

Všechny dálniční známky pro rok 2017 jsou platné do 31. ledna 2018 a pro rok 2018 začínají platit od 1. prosince 2017. Zavedení mýtného pro osobní vozidla pohybujících se po německých dálnicích je plánováno na rok 2019.

Zdroj: ČTK

Měření emisí aut bez focení je možné až do konce roku

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Ministerstvo dopravy umožní stanicím měření emisí, aby do konce letošního roku pracovaly bez on-line odesílání fotodokumentace. Původně měla tato povinnost platit už od začátku prosince, ne všechny stanice se ale na připojení k centrální databázi stihly připravit. Změnu termínu ministerstvo zveřejnilo v mimořádném věstníku, informoval mluvčí úřadu Tomáš Neřold.[/quote]

Povinnost odesílat do Centrálního informačního systému STK fotodokumentaci z kontroly a on-line ukládat výsledky měření má zabránit podvodům a rovněž sloužit jako důkaz, že vozidlo skutečně prošlo kontrolou. Stejný systém funguje už od loňského roku na stanicích technických kontrol.

Na stanicích měření emisí byl během listopadu testovací provoz.

,,Při dnešním prověření připravenosti stanic ministerstvo dostalo informaci, že významná část provozovatelů měření emisí čeká na dodání potřebného softwaru od svých smluvních partnerů,“ uvedl Neřold.

Ministerstvo proto termín o jeden měsíc odsunulo. Nejpozději od ledna už ale budou muset být všechny stanice k systému připojeny a pořizovat obrazový záznam.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo plánuje stomiliardovou půjčku pro rozvoj dopravy

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ministerstvo dopravy zvažuje pokrýt náklady na rozvoj dopravní infrastruktury v následujících letech s pomocí stomiliardové půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Polovina z těchto peněz by měla směřovat na rozvoj dopravní sítě a druhá polovina na pořízení nových železničních vozidel. Na včerejší železniční konferenci to řekl první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.[/quote]

Peníze z EIB mají podle Čočka nahradit nedostatek peněz poskytovaných na rozvoj dopravy ze státního rozpočtu. Dlouhodobý úvěr by měl být zároveň výhodnější než úrok na státních dluhopisech, pokud by se stát rozhodl financovat dopravu formou emise dluhopisů.

Peníze mají pokrýt nedostatek peněz do roku 2023, nepočítá se tak s jejich využitím na financování připravované sítě vysokorychlostních tratí. Příprava těchto tratí je zatím v začátcích a se samotnou stavbou prvních tratí pro rychlovlaky se počítá daleko později.

Peníze na veškeré přichystané dopravní stavby chybí už v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro příští rok. Celkem návrh počítá se 72,5 miliardy korun z národních zdrojů i fondů EU. Rozdíl mezi navrženým financováním z národních zdrojů a požadavky investorských organizací je v řádech miliard korun, uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Věří ale, že se během projednání rozpočtu v Poslanecké sněmovně, případně během příštího roku podaří množství těchto peněz navýšit.

Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun. Ministr dopravy Dan Ťok už dříve varoval, že příští rok nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů.

Zdroj: ČTK

Výrobci pražců ŽPSV loni klesly tržby 1,47 miliardy korun

[quote]Společnost ŽPSV z Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku, která je součástí holdingu OHL, zaznamenala loni tržby 1,47 miliardy korun. V roce 2015 měla tržby 2,76 miliardy Kč. Firma, jejímž hlavním výrobkem jsou železniční pražce, vykázala v minulém roce zisk téměř 1,66 miliardy korun, meziročně zhruba o 1,4 miliardy Kč více. Strmý nárůst zisku je způsoben prodejem akciového podílu ve firmě OHL ŽS za 1,63 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu www.justice.cz.[/quote]

Hospodářský výsledek ŽPSV ovlivnil podle generálního ředitele Jana Speváka meziroční propad trhu zhruba o 53 procent.

,,Vynucená opatření, kterými jsme museli na tuto novou realitu reagovat, byla rozsáhlá a týkala se, kromě výrazné redukce počtu pracovníků, také celé řady úprav ve využití výrobních kapacit,“ uvedl ve výroční zprávě Spevák.

Firma podle něj musela reagovat také na enormní požadavky na skladování hotových výrobků.

Kvůli úbytku zakázek výrazně klesl počet zaměstnanců firmy z průměrných 800 v roce 2015 na 538 v roce 2016. V roce 2014 ŽPSV zaměstnávala 491 lidí. Přesto se podle Speváka podařilo ve společnosti udržet kolektiv odborně zdatných, schopných, svědomitých a loajálních pracovníků. Na mzdy loni firma uvolnila 177 milionů korun, o rok dříve to bylo 254 milionů.

Kromě pražců firma loni dodala i nástupiště a železniční přístřešky, mostní konstrukce nebo protihlukové stěny. Kromě dominantního Česka dodávala i na Slovensko, do Srbska, Bulharska, Polska, Finska a Belgie. Firma loni proinvestovala necelých 49 milionů korun. Peníze putovaly na modernizaci výrobních hal v Uherském Ostrohu nebo pořízení nových zkušebních lisů. V roce 2015 dosáhly investice více než 195 milionů korun.

Pro letošní rok společnost předpokládala další výrazný propad v dodávkách pro železniční stavby. Vzhledem k výrazné orientaci na tento výrobní segment nebude firmy podle Speváka schopna propad nahradit v ostatním sortimentu.

,,Musíme tudíž počítat s nutností přijímat operativní opatření v reakci na skutečnou úroveň trhu,“ uvedl generální ředitel.

Historie ŽPSV sahá do roku 1952, kdy byl v Praze založen Podnik pro lomy a štěrkovny. V roce 1963 se firma přejmenovala na Železniční průmyslovou stavební výrobu se sídlem v Uherském Ostrohu, kde je také jeden z jejích výrobních závodů. Další závody jsou v Nových Hradech, Doloplazech, Čerčanech a Liticích. Firma má i dceřiné společnosti na Slovensku a v Bulharsku. ŽPSV ovládá španělská společnost Obrascón Huarte Lain.

Zdroj: ČTK

Sníh zkomplikoval dopravu v Rakousku

Zdroj: Pixabay.com

[quote]První sníh zkomplikoval dopravu v Rakousku. Zejména kolem Vídně se ráno tvořily kolony. Sníh napadl v Dolních Rakousech, Korutanech i Salcburku, informovala agentura APA. Hlášeno je i několik dopravních nehod souvisejících se zimním počasím.[/quote]

V ranní dopravní špičce včera na východě Rakouska první letošní sněžení přispělo k tvoření kolon, zejména kolem Vídně. Podle informací rakouského autoklubu ÖAMTC se na dálnici A4 kolem 6:15 SEČ mezi obcemi Bruck an der Leitha a Fischamend jihovýchodně od metropole stala hromadná nehoda, kvůli níž musel být uzavřen jeden jízdní pruh. Vytvořila se desetikilometrová kolona.

Se zdržením museli motoristé počítat také na dálnici A2 od Traiskirchenu jižně od Vídně, na dálnici A3 nebo také na vídeňském vnějším městském okruhu.

Nový sníh včera podle APA napadl ve všech částech Dolních Rakous, někde až deset centimetrů.

V Korutanech na jihu Rakouska se na dálnici A2 doprava opakovaně komplikovala, v úseku mezi obcemi Griffen a Sankt Andrä dokonce musely nákladní automobily nasadit sněhové řetězy. Problémy včetně nejméně jedné nehody jsou hlášeny také z Taurské dálnice (A10).

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář