Vlakové spojení mezi Ústím a Drážďany se rozšíří

Od

-

7.12.2017

[quote]V Ústeckém kraji se v novém jízdním řádu výrazně nemění objem železniční dopravy. Novinkou je přímý spoj mezi Ústím nad Labem a Drážďany, který pojede od jara do podzimu o víkendech a svátcích. Na stejné trati v době adventu jezdí vlak s názvem Vánoční kometa. Změny v novém jízdním řádu, který začne platit 10. prosince, dnes představili v Ústí nad Labem zástupci Českých drah.[/quote]

Do Drážďan se mohou Ústečáci pohodlně dostat několika rychlíky, které v krajském městě zastavují. Od 30. března do 28. října 2018 pojede o víkendech a svátcích nový přímý vlak mezi těmito městy. Vlak bude zastavovat ve stanicích Děčín, Bad Schandau a pak až v Drážďanech. Stejnou trasu v době letošního adventu absolvuje vlak Vánoční kometa.

Ústecký kraj zamýšlel také objednat přímý vlak z Ústí na Moldavu v Krušných horách, která je oblíbeným cílem lyžařů, běžkařů a cyklistů. Úsek Dubí až Moldava je ale po havárii z března stále nesjízdný, a vlak proto nepojede. Turistický vlak naopak pojede od konce března do konce října z Děčína do Mikulášovic v národním parku České Švýcarsko.

Cestující, kteří využívají vlaky na hlavní podkrušnohorské trati, se dočkají podle mluvčí Českých drah Radky Pistoriusové lepšího komfortu. Starší vozy na linkách mezi Chebem a Ústím nahradí modernizované klimatizované vozy, kde bude možné připojit do zásuvky elektroniku. Vylepšené vlakové soupravy budou jezdit také na trati Děčín – Praha.

V regionální dopravě najdou cestující změny v jízdním řádu pouze minimální. V Ústeckém kraji pojede 985 vlaků, z toho je 14 spojů EuroCity, 84 rychlíků, 36 spěšných vlaků a 851 osobních vlaků. Z toho je 892 spojů v objednávce Ústeckého kraje. V kraji platí na všech linkách také tarif integrovaného dopravního systému dopravy Ústeckého kraje.

Zdroj: ČTK

Piloti Ryanair chystají v Itálii stávku, bude to poprvé

Od

Michaela Drábková

-

7.12.2017

[quote]Piloti irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair chystají na příští týden stávku v Itálii. Oznámil to dnes jejich odborový svaz ANPAC. Bude to vůbec první stávka zaměstnanců tohoto přepravce a jedna z řady akcí připravovaných po celé Evropě s cílem vybojovat na Ryanairu lepší podmínky a revizi systému kolektivního vyjednávání společnosti, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Italské odbory oznámily, že stávka pilotů a palubního personálu se uskuteční 15. prosince a potrvá čtyři hodiny – od 15:00 do 19:00 SEČ. ANPAC zastupuje 280 z asi 4000 pilotů Ryanair, což je 40 procent pilotů italských základen. Vedle pilotů a stevardů budou ve stejný den stávkovat i letečtí dispečeři a další zaměstnanci.

Ryanair odborové svazy neuznává a podle svého mluvčího nevěří, že by piloti své vyhrožování splnili. Jde totiž už o šestou stávku, kterou některé z italských odborů ohlásily a posléze odvolaly. Irský přepravce dosud nikdy stávku pilotů nezažil, krátce se mu v roce 1998 postavili pracovníci ze zavazadlové sekce.

Irské aerolinky se v současné době snaží vzpamatovat z dopadů rušení zhruba 20.000 letů, které způsobily změny v plánech dovolených. Svým pilotům nabídky nové kontrakty, ale na jeho 87 základnách je přijala jen necelá třetina.

Itálii může následovat Portugalsko, kde odborový svaz SPAC zastupující většinu pilotů v zemi nyní získal mandát vyhlásit nějakou formu protestu včetně stávky. O podobných krocích budou tento týden rozhodovat rovněž irské odbory IALPA.

Zdroj: ČTK

Říjen 2017 ve srovnání se zářím 2017. Objem maloobchodu poklesl o 1,1% v eurooblasti a 0.5% v EU28

Od

Michaela Drábková

-

6.12.2017

Podle odhadu Eurostatu z 5.prosince v říjnu 2017 v porovnání se zářím 2017 sezónně upravený objem maloobchodu pokles v eurooblasti o 1,1 %, v EU28 o 0,5% V září vzrostl o 0,8 %v eurooblasti a 0,2% v EU28 proti říjnu 2016 kalendářně upravený index prodeje byl + 0.4 % v eurooblasti a + 0.9% v EU28.

Deflovaný obrat maloobchodu celkem

	5/17	6/17	7/17	8/17	9/17	10/17
EA19
Maloobchod celkem	0.4	0.4	0.0	-0.2	0.8	-1.1
Potraviny, nápoj, tabák	-0.4	0.6	-0.5	0.0	1.0	-1.3
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva:	0.8	0.3	0.3	0.0	0.5	-1.1
Textil,odívání,obuvr	0.7	-0.5	0.1	0.1	1.8	*-3.1*
Elektro a nábytek	-0.5	1.1	0.1	-0.3	0.4	*-0.3*
Počítačové vybavení, knihy a ostatní	0.8	0.5	0.6	-0.4	0.0	:
Farmaceutické a medicínské zboží	1.6	-0.3	-0.6	0.9	0.4	*-0.7*
Poštovní zásilky a internet	3.8	-1.4	5.3	-1.3	1.6	:
Autopalivo ve specializovaných obchodech	1.2	1.0	-0.5	-0.7	-0.5	-0.1
EU28
Maloobchod celkem	0.5	0.2	0.0	0.5	0.2	-0.5
Potraviny, nápoj, tabák	0.0	-0.2	-0.2	0.3	0.4	-0.9
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva:	0.5	0.5	0.2	1.0	0.1	-0.8
Textil,odívání,obuvr	1.3	-0.6	0.0	0.0	2.1	*-2.9*
Elektro a nábytek	-1.2	1.4	0.4	-0.8	0.9	*0.1*
Počítačové vybavení, knihy a ostatní	1.4	0.8	0.9	1.4	-2.3	*0.3*
Farmaceutické a medicínské zboží	1.3	0.2	-0.5	1.0	0.5	*-0.4*
Poštovní zásilky a internet	1.7	0.4	-0.1	5.2	1.0	*-2.8*
Autopalivo ve specializovaných obchodech	1.3	0.4	-0.4	-0.3	-0.7	0.0

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Pokles objemu maloobchodu v eurozóně o 1,1 % v říjnu 2017 v porovnání se zářím 2017 je způsoben poklesy cen o 1,3 % u potravin, nápojů a tabákových výrobků, o 1,1 % u nepotravinářských výrobků a o 0,1 % % u pohonných hmot.

V EU-28 je snížení objemu maloobchodu o 0,5 % způsobeno poklesem o 0,9 % u potravin, nápojů a tabáku a 0,8 % u nepotravinářských výrobků, zatímco u pohonných hmot zůstává stabilní.
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly největší pokles celkového objemu maloobchodu v Lucembursku (-5,3 %), Portugalsku (-2,3 %) a Rakousku (-1,9 %), přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Rumunsku (+ 1,0 %), Spojeném království (+ 0,9 %), Polsku a Slovensku (po + 0,6 %).

Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

0,4 % nárůst objemu maloobchodu v eurozóně v říjnu 2017 v porovnání s říjnem 2016 je způsoben nárůstem o 0,6 % u nepotravinářských výrobků, 0,3 % u pohonných hmot a 0,2 % v odvětví „Potraviny, nápoje a tabák“. V EU-28 je růst objemu maloobchodu o 0,9 % způsoben nárůstem o 1,5 % u nepotravinářských výrobků, o 0,8 % u pohonných hmot a o 0,1 % u „Potravin, nápojů a tabáku“.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Rumunsku (+ 12,6 %), v Polsku (+ 7,1 %), v Irsku, Maďarsku a na Maltě (po + 6,3 %), pokles v Lucembursku (-27,0%), Rakousku (-2,2%) a Belgie (-2,1 %).

Metody a definice

Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě, upravený o změny cen (deflované), tj. vvoj celkového množství prodaného zboží na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní vlivy.

Sezónně očištěné časové řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónních vlivech.
Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

Průměrná změna proti předchozímu měsíci v %

Maloobchod celkem	5/17	6/17	7/17	8/17	9/17	10/17
EA19	0.4	0.4	0.0	-0.2	0.8	-1.1
EU28	0.5	0.2	0.0	0.5	0.2	-0.5
Belgie	1.5	-0.1	-1.0	-1.0	0.1	0.0
Bulharsko	0.2	-0.7	0.5	0.2	0.4	0.5
Česká republika	1.2	0.7	-1.0	0.4	1.9	c
Dánsko	-0.9	0.6	0.4	-0.8	1.3	-1.4
Německo	0.3	1.0	-0.5	-0.3	0.5	-1.2
Estonsko	0.2	0.6	-1.2	-0.5	0.9	-0.1
Irsko	1.6	-0.2	0.1	0.5	1.1	-0.3
Řecko	-1.8	2.4	1.7	-2.9	-0.1	c
Španělsko	0.2	0.4	-0.2	-0.1	0.1	-1.1
Francie	0.9	-0.4	0.6	0.5	1.4	-1.5
Chorvatsko	0.6	3.3	0.0	0.4	-1.9	-0.7
Itálie	-0.2	0.4	0.0	0.1	0.1	c
Kypr	0.1	1.1	-0.9	0.1	1.4	c
Lotyšsko	1.0	-0.6	0.9	0.5	-0.6	0.3
Litva	1.5	-1.3	0.5	0.7	-0.6	0.1
Lucembursko	-1.1	-1.5	-1.1	-2.7	0.0	-5.3
Maďarsko	1.7	0.6	-0.4	0.7	0.9	0.3
Malta	0.2	0.3	0.4	1.3	1.1	-0.2
Nizozemí	0.7	0.3	0.5	-1.1	1.0	c
Rakousko	0.5	1.0	-0.5	-1.1	1.3	-1.9
Polsko	0.6	0.7	0.1	0.0	0.7	0.6
Portugalsko	0.2	1.7	-0.3	-1.3	1.3	-2.3
Rumunsko	1.0	-0.3	3.1	2.1	0.4	1.0
Slovinsko	0.9	0.7	1.1	-0.9	0.7	-1.3
Slovensko	0.8	0.5	-0.8	1.1	-0.1	0.6
Finlsko	-0.4	0.7	0.7	-0.1	0.6	-0.5
Švédsko	0.8	-0.3	0.5	-0.2	0.9	0.2
Spojené království	0.4	-1.3	0.2	3.4	-2.6	0.9
Norsko	1.4	-0.7	0.4	-0.6	-1.0	-0.2
Švýcarsko	0.4	0.9	-1.0	-0.7	1.0	-1.5

* Kalendářně a sezónně upravené

% změna proti témuž měsíci předchozího roku*

	5/17	6/17	7/17	8/17	9/17	10/17
EA19
Maloobchod celkem	2.7	3.5	2.3	2.3	4.0	0.4
Potraviny, nápoj, tabák	2.1	2.7	1.5	1.3	2.5	0.2
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva:	3.6	3.6	3.6	3.7	5.7	0.6
Textil,odívání,obuvr	3.5	1.7	1.8	2.7	10.6	*-4.0*
Elektro a nábytek	2.3	3.7	3.9	3.6	5.3	*2.3*
Počítačové vybavení, knihy a ostatní	3.3	4.5	4.6	4.0	3.9	:
Farmaceutické a medicínské zboží	4.0	3.4	1.4	2.8	3.2	*2.0*
Poštovní zásilky a internet	11.7	7.0	12.9	10.9	13.7	:
Autopalivo ve specializovaných obchodech	-0.1	4.1	1.0	-0.2	0.2	0.3
EU28
Maloobchod celkem	2.8	3.1	2.2	3.0	3.7	0.9
Potraviny, nápoj, tabák	2.1	2.0	1.3	1.4	1.7	0.1
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva:	3.5	4.1	3.2	4.4	5.7	1.5
Textil,odívání,obuvr	4.4	2.8	1.8	2.8	10.7	*-2.7*
Elektro a nábytek	2.1	3.9	4.1	3.2	5.3	*3.0*
Počítačové vybavení, knihy a ostatní	1.8	3.4	3.5	5.6	2.3	*1.4*
Farmaceutické a medicínské zboží	4.5	4.7	2.4	3.5	4.3	*3.1*
Poštovní zásilky a internet	13.0	11.6	8.8	15.4	16.1	*8.2*
Autopalivo ve specializovaných obchodech	1.0	4.1	1.3	0.8	0.5	0.8

Maloobchod celkem	5/17	6/17	7/17	8/17	9/17	10/17
EA19	2.7	3.5	2.3	2.3	4.0	0.4
EU28	2.8	3.1	2.2	3.0	3.7	0.9
Belgie	0.8	2.1	-1.6	-1.3	1.8	-2.1
Bulharsko	6.2	2.6	2.4	3.0	2.4	3.8
Česká republika	7.4	6.9	4.7	4.8	7.3	c
Dánsko	0.5	0.9	1.8	0.3	2.6	-1.2
Německo	3.3	4.6	2.8	2.6	4.5	0.2
Estonsko	1.5	3.4	1.3	1.3	1.3	0.9
Irsko	7.6	7.3	7.6	6.5	7.8	6.3
Řecko	0.3	3.7	2.5	0.8	-0.8	c
Španělsko	2.9	2.9	0.7	1.8	2.5	-1.0
Francie	3.5	3.3	3.7	3.6	6.3	2.3
Chorvatsko	1.8	8.1	6.0	6.1	3.7	2.1
Itálie	0.1	1.6	0.6	1.1	2.1	c
Kypr	8.3	7.5	6.4	6.6	7.1	c
Lotyšsko	4.1	3.7	4.6	5.3	4.9	4.5
Litva	6.6	3.0	3.3	3.0	2.4	1.9
Lucembursko	-24.7	-24.8	-25.3	-28.1	-26.1	-27.0
Maďarsko	5.5	5.7	4.2	4.7	6.1	6.3
Malta	4.9	3.8	2.8	6.9	10.0	6.3
Nizozemí	2.9	3.6	3.6	2.8	4.4	c
Rakousko	1.2	3.0	2.3	0.1	1.7	-2.2
Polsko	4.5	5.8	6.8	6.5	6.1	7.1
Portugalsko	5.5	5.0	4.0	3.0	4.3	1.9
Rumunsko	13.8	7.3	9.6	15.5	14.3	12.6
Slovinsko	9.1	9.0	9.6	7.5	8.6	2.3
Slovensko	7.7	7.8	4.9	6.5	5.1	5.7
Finlsko	1.1	2.6	3.5	2.7	3.1	2.0
Švédsko	0.2	1.1	2.0	1.2	2.8	2.2
Spojené království	1.9	1.5	-0.5	3.6	0.9	-0.1
Norsko	2.5	2.5	3.4	2.5	1.3	0.3
Švýcarsko	-0.7	1.8	0.0	-0.8	0.5	-2.9

* Kalendářně upraveno

Deflované obraty maloobchodu celkem kalendářně a sezónně upravené

(základní rok 2010)

	10/16	11/16	12/16	01/17	02/17	03/17	04/17	05/17	06/17	07/17	08/17	09/17	10/17
EA19	104.8	104.5	104.3	104.3	104.7	105.3	105.3	105.7	106.1	106.1	105.9	106.7	105.5
EU28	108.3	108.4	107.6	107.6	108.3	108.5	108.8	109.3	109.5	109.5	110.0	110.2	109.6
Belgie	104.4	104.8	105.6	104.1	102.6	102.9	103.5	105.1	105.0	104.0	103.0	103.1	103.1
Bulharsko	142.2	142.8	142.8	143.4	144.6	144.1	145.4	145.7	144.7	145.4	145.7	146.3	147.1
Česká republika	115.9	118.0	116.2	117.8	118.9	120.6	119.9	121.3	122.1	120.9	121.4	123.7	c
Dánsko	99.4	99.0	97.7	98.6	98.1	98.2	99.2	98.3	98.9	99.3	98.5	99.8	98.4
Německo	111.0	110.0	110.9	109.7	110.7	111.7	111.5	111.8	112.9	112.3	112.0	112.6	111.2
Estonsko	131.1	133.4	132.1	131.9	130.9	133.0	132.3	132.6	133.4	131.8	131.2	132.4	132.3
Irsko	118.6	121.3	119.2	121.1	121.9	122.1	122.6	124.6	124.4	124.5	125.1	126.5	126.1
Řecko	72.1	72.1	70.8	70.9	73.5	70.8	71.9	70.6	72.3	73.5	71.4	71.3	c
Španělsko	89.5	89.4	89.2	88.2	88.6	89.3	90.0	90.2	90.6	90.4	90.3	90.4	89.4
Francie	119.6	119.9	119.4	119.7	120.9	121.4	120.8	121.9	121.4	122.1	122.7	124.4	122.5
Chorvatsko	102.6	101.6	103.1	103.1	104.8	105.4	103.0	103.6	107.0	107.0	107.4	105.4	104.7
Itálie	96.1	95.3	95.1	96.1	95.5	95.6	95.7	95.5	95.9	95.9	96.0	96.1	c
Kypr	94.9	95.7	95.1	94.3	95.9	96.9	98.1	98.2	99.3	98.4	98.5	99.9	c
Lotyšsko	127.3	128.6	126.9	130.4	128.4	129.2	131.1	132.4	131.6	132.8	133.5	132.7	133.1
Litva	140.3	139.5	140.3	141.8	140.9	142.3	142.1	144.3	142.4	143.1	144.1	143.2	143.3
Lucembursko	50.2	48.6	48.0	47.2	46.8	46.6	46.0	45.5	44.8	44.3	43.1	43.1	40.8
Maďarsko	116.6	118.1	118.2	118.6	118.3	120.3	119.5	121.5	122.2	121.7	122.5	123.6	124.0
Malta	107.6	108.9	107.8	109.0	107.8	110.2	111.1	111.3	111.6	112.0	113.5	114.7	114.5
Nizozemí	98.5	97.6	96.3	97.7	96.9	97.9	98.0	98.7	99.0	99.5	98.4	99.4	c
Rakousko	103.0	101.4	100.0	101.3	101.1	102.6	101.6	102.1	103.1	102.6	101.5	102.8	100.8
Polsko	118.2	119.7	118.1	122.9	122.2	123.1	123.2	124.0	124.9	125.0	125.0	125.9	126.6
Portugalsko	91.3	92.1	91.7	91.4	92.0	94.0	93.7	93.9	95.5	95.2	94.0	95.2	93.0
Rumunsko	138.3	140.2	140.1	140.7	143.7	144.8	145.4	146.9	146.4	151.0	154.1	154.7	156.2
Slovinsko	105.1	105.9	106.2	108.0	109.4	108.4	106.2	107.2	108.0	109.2	108.2	109.0	107.6
Slovensko	105.1	106.6	107.3	107.6	107.5	108.7	109.3	110.2	110.8	109.9	111.1	111.0	111.7
Finlsko	104.6	105.5	100.2	105.6	105.4	105.1	105.7	105.3	106.0	106.7	106.6	107.2	106.7
Švédsko	118.8	121.1	118.0	119.3	119.4	118.5	119.0	119.9	119.6	120.2	119.9	121.0	121.2
Spojené království	118.6	120.1	116.3	114.9	117.4	115.2	117.5	118.0	116.5	116.7	120.7	117.6	118.6
Norsko	109.4	109.5	106.9	108.5	109.6	110.0	110.4	112.0	111.2	111.7	111.0	109.9	109.7
Švýcarsko	105.6	105.2	103.1	104.4	105.0	106.5	103.5	103.9	104.8	103.8	103.1	104.1	102.5

Deflované indexy obratu malobchodu celkem kalendářně upravené

(základní rok 2010)

Ministerstvo navrhlo zvýšit odměny v orgánech fondu dopravy

Od

Michaela Drábková

-

6.12.2017

[quote]Ministerstvo dopravy navrhuje od příštího roku zvýšit odměny členům výborů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a členům jeho dozorčí rady. Místopředsedovi výboru a předsedovi a rovněž místopředsedovi dozorčí rady ministerstvo navrhuje zvýšit měsíční odměnu ze současných 10.000 na 30.000 korun. Členům výboru a dozorčí rady pak navrhlo navýšit odměny z 9000 na 25.000 korun. Vyplývá to z materiálu, se kterým ministerstvo ve středu seznámí kabinet.[/quote]

„Výše odměny členů výboru a dozorčí rady SFDI nebyla změněna od roku 2007. V současné době již neodpovídá výši odměn, která je běžná u ostatních členů řídících orgánů organizací v resortu dopravy srovnatelných se SFDI,“ uvedl ve zprávě úřad.

Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje finance, které slouží na výstavbu a rekonstrukce silnic, železničních a vodních cest. Napřesrok bude fond hospodařit s 72,5 miliardami korun z národního rozpočtu i fondů EU. „Vzhledem k tomu, že se výbor a dozorčí rada SFDI významným způsobem podílí na činnosti SFDI, rozhoduje o hospodaření s nemalými prostředky a jejich kontrole, je nezbytně nutné, aby také odměna za tuto činnost byla přiměřená,“ zdůvodnilo ministerstvo návrh na růst odměn.

Předsedou výboru SFDI je ze zákona ministr dopravy, který ale nárok na finanční odměnu za práci v tomto orgánu nemá. Zbytek výboru i rady tvoří náměstci ministra a vybraní poslanci, kteří už ale nárok na odměnu za působení v orgánech mají.

Zdroj: ČTK

Japan Airlines v USA investují do vývoje nadzvukového letadla

Od

Michaela Drábková

-

6.12.2017

[quote]Americký start-up Boom Supersonic získal od japonské společnosti Japan Airlines deset milionů dolarů (217 milionů Kč) na vývoj nadzvukových letadel pro osobní přepravu. Firma z Denveru tvrdí, že její stroje budou rychlejší a tišší než Concorde a že letenky budou cenově dostupnější. Trasu z New Yorku do Londýna má zdolat za tři a čtvrt hodiny, informovala dnes agentura Reuters.[/quote]

Na letadlo s 55 sedadly, které má stát 200 milionů dolarů (4,3 miliardy Kč), má Boom už 76 předběžných objednávek. První stroje mají být uvedeny do provozu kolem roku 2025. Létat budou rychlostí Mach 2,2, což je o deset procent rychleji než dosud nejrychlejší britsko-francouzský Concorde, který naposledy odstartoval před 14 lety.

Společnost Japan Airlines je první komerční leteckou společností, která vývoj letadla finančně podpořila. Má opci na nákup až 20 letounů Boom. Japan Airlines je druhou největší leteckou společností v Japonsku.

Denverská firma už od investorů získala 51 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč). Mezi investory jsou podniky soukromého kapitálu 8VC, RRE, Lightbank, Y Combinator a Caffeinated Capital, stejně jako Sam Altman, Paul Graham a Greg McAdoo.

K dodavatelům komponentů patří General Electric, Honeywell International a nizozemská TenCate Advanced Composites.

Firma z Denveru uvedla, že letenky na cestu jejím nadzvukovým letadlem by díky efektivnější spotřebě paliva měly být o 75 procent levnější než letenky do Concordu. Srovnatelné by měly být se současnými cenami třídy business.

Odborníci však stále nejsou zajedno v názoru, zda pravidelné nadzvukové lety, které byly v USA zakázány v roce 1973, nad velká města vůbec patří. Důvodem obav jsou rázové vlny a následný sonický třesk, který vytvářejí. Boom ale tvrdí, že sonický třesk jejich stojů bude v porovnání s Concordem výrazně slabší.

Zdroj: ČTK

V Londýně začaly jezdit první tradiční černé taxíky na elektřinu

Od

Michaela Drábková

-

6.12.2017

[quote] V Londýně v úterý začaly jezdit první verze tradičních černých taxíků na elektrický pohon. Britská metropole tak začala plnit plán snížení smogu v ulicích. Do roku 2021 má takových vozidel jezdit ve městě zhruba 9000, což je polovina celkového počtu.[/quote]

Továrnu na elektrické verze taxíků otevřel vlastník značky, čínská automobilka Geely, na jaře poblíž Coventry. Firma doufá, že vozy, jejichž počátky sahají do roku 1899, se budou prodávat i jiným městům, která chtějí výrazněji chránit životní prostředí. Geely zachránila londýnského výrobce taxíků firmu London Taxi Company, nyní London Electric Vehicle Company, před krachem před čtyřmi lety.

Elektrické verze vozů se nazývají TX eCity. Jsou podle ředitele britské dceřiné firmy Chrise Gubbeyho mnohem pohodlnější a tiché. Jsou větší než původní verze, mají prosklenou střechu a mohou pojmout až šest cestujících. Jejich dojezdová vzdálenost do nového nabití baterie je bez zapnutí benzínového generátoru skoro 130 kilometrů, s jeho zapnutím přes 600 kilometrů.

Zdroj: ČTK

V Praze funguje v rámci MHD sedm přívozů, dva celoročně

Od

Michaela Drábková

-

5.12.2017

[quote]Výběr informací o přívozech v Praze (magistrát uvažuje o dočasném nahrazení zřícené Trojské lávky přívozem):[/quote]

– Přívozy dnes v Praze fungují spíše jako doplněk veřejné dopravy v místech, kde chybí přímé spojení břehů a cesta ostatními prostředky MHD (autobusy, tramvajemi či metrem) by byla příliš dlouhá. Většina ze sedmi provozovaných linek je ovšem jen sezónní, obvykle jezdí od začátku dubna do konce října, pouze dva z přívozů fungují celý rok. Jsou to linky označené P1 a P2, které na severu města přes Vltavu spojují Sedlec a Zámky a ulice V Podbabě a V Podhoří.

– Uvažovaný přívoz, který by nahradil zřícenou Trojskou lávku, by podobně jako ona spojoval Císařskou louku a Troju a umožnil snadný přístup k zoologické zahradě od Stromovky. V těchto místech přitom převozník v minulosti už fungoval, prám dopravoval cestující přes řeku už koncem 19. století a podle dostupných informací fungoval až do druhé poloviny 60. let. Poté jej nahradilo provizorní ocelové přemostění a v roce 1984 betonová Trojská lávka.

– Přívozy byly v Praze a zejména jejích okrajových částech poměrně běžným způsobem překonávání řeky. Během let jich podle historika pražského dopravního podniku Pavla Fojtíka fungovalo na pět desítek, ještě po druhé světové válce jich bylo v provozu (přes Vltavu i Berounku) více než 20, od konce 50. let ale přišla vlna rušení. Po listopadu 1989 tak fungoval už jen jediný přívoz, a to mezi mezi Sedlecem a Zámky, který poslední cestující přes Vltavu převezl v roce 1992.

– Na stejném místě jako poslední fungující přívoz se tento způsob dopravy dočkal v roce 2005 obnovení, o rok později se přidala druhá dodnes fungující linka P2. Později přibyly další přívozy v centru města nebo Modřanech, jejich podoba i sezónnost se během let měnily. Jako předposlední se do systému pražské MHD zapojil před dvěma roky přívoz, který v sezóně spojuje Holešovickou tržnici s Karlínem (se zastávkou na Štvanici). Letos poprvé pak jako součást systému pražské dopravy fungoval i přívoz přes Berounku z Kazína do Černošic.

– Kromě přívozů byla v nedávné minulosti součástí pražské MHD i lodní linka, ovšem pouze dočasně. V listopadu 2008 nahradila na měsíc loď tramvaje v době, kdy byl kvůli opravám uzavřen Vyšehradský tunel. Parníky tehdy vozily cestují mezi Podolím a Výtoní. Stejný způsob náhradní dopravy kolem vyšehradské skály přitom fungoval již při uzavření Vyšehradského tunelu v letech 1975 a 1982.

Zdroj: ČTK

Studie navrhuje 15 variant vedení silnic a dálnic v Brně a okolí

Od

Michaela Drábková

-

5.12.2017

night-highway-1450204 (1) — Source: Freeimages.com

[quote]Projektanti, kteří pracují na územní studii pro aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, doporučili k vyhodnocení 15 možných variant vedení silnic a dálnic v Brně a okolí. Na základě studie a následného projednávání kraj vybere výslednou variantu, díky níž bude možné projektovat a poté postavit silnice a dálnice. Území odlehčí od přetížené dopravy a mají umožnit jeho rozvoj. Aktualizace by mohla být hotova do podzimu 2020, řekl dnes na tiskové konferenci náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).[/quote]

Varianty kombinují možné vedení dálnice D43, jihozápadní tangenty, rozšíření a napojení dálnice D1 od Černovické terasy po Holubice a také nově navržený velký jižní obchvat kolem Brna. Studie má doporučit tři až čtyři varianty, které budou předmětem projednávané aktualizace zásad. V současném krajském územním plánu jsou komunikace řešeny zatím jen v územních rezervách, schválen byl před volbami v roce 2016 a čelí žalobě usilující o jeho zrušení.

Dosud zpracované výsledky mohou starostové dotčených obcí do konce února připomínkovat, studie má být uzavřena na přelomu srpna a září. Poté chce kraj přistoupit k projednávání aktualizace a jejímu vydání do podzimu 2020. Výsledkem má být jedna varianta, která nahradí současné územní rezervy.

„V diskusi se starosty a zástupci obcí dnes zazněl požadavek, abychom nejprve došli ke konsenzu a pak projektovali, ale myslím, že za dané situace ke konsenzu dojít nelze. Vždy se budou nějaké obce patrně cítit dotčené,“ uvedl Maleček.

Studie zahrnuje varianty vedení D43 přes Bystrc či Boskovickou brázdou. U jihozápadní tangenty prověřuje, zda je vůbec potřeba – v 15 sledovaných variantách se vyskytuje jen v menšině z nich. U dálnice D1 mezi Černovickou terasou a Holubicemi se počítá s rozšířením na šest pruhů a existují čtyři varianty napojení okolních obcí a silnic nižších tříd.

„Na požadavek Brna jsme také zařadili zkoumání varianty jihozápadního obchvatu Brna od dálnice D1 zhruba od Rosic, který by vedl dál severně od Ivančic, kolem Moravských Bránic a Ledců k D52 a dále k exitu D2 u Blučiny,“ uvedl Maleček.

Projektanti kvůli tomu zařadili i jihovýchodní obchvat, jehož část už se dříve prověřovala. Silnice by vedla od Blučiny kolem Újezdu u Brna ke Křenovicím, Slavkovu a k D1 u Holubic.

„Je nutné zdůraznit, že některé komunikace prověřujeme jako dálnice i jako silnice,“ řekl projektant Jakub Kynčl.

Nyní budou projektanti modelovat dopravní zatížení a dopady na životní prostředí.

Zdroj: ČTK

Z havarovaného kamionu uniklo do okolí 100 litrů nafty

Od

Michaela Drábková

-

5.12.2017

[quote]Nehoda kamionu v Nemojově u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku dnes zaměstnala desítky hasičů. Vozidlo dostalo smyk, narazilo do zábradlí a začala z něj unikat nafta. Za kamionem havaroval ještě jeden nákladní automobil. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Martina Götzová.[/quote]

„Nehoda která byla oznámena v 8:02, se obešla bez zranění, ale zkomplikovala na celé dopoledne dopravu na silnici v Nemojově. Hasiči zachytili 700 litrů nafty a zabránili tak masivnímu úniku nafty do okolní přírody,“ uvedla Götzová.

Nafta z havarovaného kamionu s návěsem začala unikat do kanalizace. Na místě zasahovali kromě královédvorských profesionálních hasičů i profesionální hasiči z Trutnova a dobrovolná jednotka z Hostinného. Kromě cisteren dorazil na místo také speciální dekontaminační kontejner ze stanice v Trutnově. Únik nafty se podařilo zastavit po více než hodině.

„I přes okamžitý zásah jednotek stačilo uniknout do okolí asi 100 litrů nafty, asi 50 litrů do místního menšího potoka. Na událost byly upozorněny orgány státní správy,“ uvedla mluvčí Götzová.

Hasiči umístili na vodní hladinu sorpční hady a k jímání uniklé látky využili i speciální sorbent určený k použití na vodní hladině. Před polednem byl provoz na silnici v místě nehody obnoven.

Zdroj: ČTK

Režijní jízdenka na železnici příští rok podraží na 1100 Kč

Od

Michaela Drábková

-

5.12.2017

[quote]Zaměstnancům Českých drah a Správy železniční dopravní cesty v příštím roce stoupne cena roční režijní jízdenky o deset procent na 1100 korun. O stokorunu na 600 Kč podraží pro bývalé zaměstnance a děti zaměstnanců. Z tisícikoruny na 1250 korun se zvedne cena ročních režijních jízdenek pro ostatní rodinné příslušníky. Vyplývá to z memoranda o režijním jízdném, které dnes podepsaly železniční odbory se zástupci ministerstva dopravy, Českých drah a SŽDC.[/quote]

Režijní jízdenky využívá zhruba 110.000 lidí. Memorandum stanovuje cenu na příští dva roky, kdy bude platit schválený tarif ČD, a zároveň obsahuje i rámec pro stanovení režijního jízdného v budoucnosti.

Režijní jízdenky Českých drah nebudou platit na železničních tratích, které stát v příštích letech pomocí veřejných soutěží otevře konkurenci Českých drah. Jízdné zdarma pro železničáře bude rovněž zrušeno v komerčních vlacích, v obou případech ale budou tyto výhody svým zaměstnancům ve formě zaměstnaneckých benefitů poskytovat přímo České dráhy a Správa železniční dopravní cesty.

„Memorandum je nalezením společného řešení, které neznevýhodní České dráhy před konkurencí a neohrozí jejich postavení na trhu,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Podle předsedy Odborového sdružení železničářů Martina Malého odbory vnímají režijní jízdné jako významný zaměstnanecký benefit po desítky let.

„Jsem velmi rád, že výhody nebyly omezeny a rozsah zůstal zachován. Pouze se mění způsob tak, aby vyhovoval novým podmínkám,“ podotkl Malý.

V návaznosti na memorandum dnes oznámil soukromý dopravce Leo Express, že zvažuje uznávání režijních jízdenek ve svých vlacích. Podmínkou je však proplacení jízdného zaměstnavateli či ministerstvem dopravy.

„Uznávání režijního jízdného se nebráníme, musí nám být ale kompenzováno třetí stranou. Stejně, jako je tomu například již nyní u Českých drah, jimž jsou režijky kompenzovány v rámci uznatelné ztráty v rámci závazkové dopravy,“ sdělil generální ředitel Leo Expressu Peter Köhler.

Zdroj: ČTK