Státní podpora malému a střednímu podnikání, podpora EU Africe a zamezení daňových úniků Státní podpora: Komise schvaluje irské podpůrné schéma pro malé a střední podniky v potížích

4.12.2017

Evropská komise sdělila 30. listopadu, že shledala irský režim podpory ve výši 10 milionů EUR, který by usnadnil restrukturalizace malých a středních podniků v Irsku, aby byly v souladu s pravidly EU pro státní podpory. Schéma pomůže malým a středním podnikům ve finančních obtížích obnovit svou konkurenceschopnost a zároveň zachovávat pravidla hospodářské soutěžena společném jednotném trhu EU.

Komisařka Margrethe Vestagerová, zodpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla: „Společnosti typu malých a středních podniků jsou páteří naší ekonomiky a je dobré, že jsme mohli podpořit Irský program na podporu malých a středních podniků, které se dostaly do potíží. Tyto menší společnosti zaměstnávají spoustu lidí a tato schéma by měla pomoci zachovat jim pracovní místa bez přílišného narušení hospodářské soutěže. „

Podle plánu, který bude platit do roku 2020, Enterprise Ireland, irská vládní agentura odpovědná za podporu podnikání bude mít právo nabízet podporu na restrukturalizaci malým a středním podnikům
ve finančních potížích. Program bude zejména poskytovat podporu při selhání společnosti s pravděpodobnou ztrátou pracovních míst. Cílem je vyhnout se situacím, kdy vytváření hodnot a životaschopné malé a střední podniky s potenciálem obnovit svou konkurenceschopnost nemají přístup k finančním prostředkům
z úvěrových trhů.

Podpora bude mít formu kapitálových investic a bude dostupná pro malé a střední podniky působící ve všech odvětvích hospodářství, s výjimkou odvětví oceli, uhlí a financí. Program požaduje, aby potenciální příjemci podpory na restrukturalizaci:

– předložili dobrý restrukturalizační plán, který zajistí jejich dlouhodobou životaschopnost;
– tržně přispívali na náklady na restrukturalizaci až na 40 % těchto nákladů v případě středních podniků (až 250 zaměstnanců) nebo až 25 % těchto nákladů v případě malých podniky (do 50 zaměstnanců). Cílem těchto příspěvků je ukázat trhu důvěru v budoucnost společnosti, která obdrží podporu, a rovněž snížit náklady na podporu pro veřejný rozpočet

Irsko oznámilo své plány na zavedení režimu podpor dne 31. října 2017. Komise posoudila v rámci pokynů pro záchranu a restrukturalizaci z roku 2014, které umožní společnostem v obtížích státní podporu pouze za určitých přísných podmínek. Komise zjistila, že veřejná podpora bude transparentní a omezená v čase a rozsahu že irský systém je slučitelný s pravidly EU pro státní podporu.

Souvislosti

Pokyny Komise z roku 2014 o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků
podniky v nesnázích umožňují režimy podpory pro malé a střední podniky. Zahrnují jak (i) středně velké podniky, které zaměstnávají méně než 250 lidí a jejichž roční obrat je nižší než 50 milionů EUR a / nebo
roční bilanční suma pod 43 milionů EUR; a (ii) malé podniky, které zaměstnávají méně než 50 osoba mají roční obrat a / nebo roční rozvahu nižší než 10 milionů EUR.V důsledku schválení režimu Komisí Irsko nemusí oznámit Individuální žádosti o pomoc, ale musí posoudit, zda příslušné podmínky
v pokynech jsou v každém případě splněny. Pokyny vyžadují, aby příjemci vytvořili řádný plán restrukturalizace, který by jim umožnil dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti na základě realistických předpokladů, aby bylo možné zajistit, že nebudou nadále hledat veřejnou pomoc místo konkurence na trhu samy o sobězásluhy. Společnost může obdržet pomoc na záchranu a restrukturalizaci pouze jednou za deset let.
Další informace budou k dispozici pod číslem spisu SA.49040 ve veřejném registru případů
na internetových stránkách Komise pro hospodářskou soutěž po vyřešení všech otázek důvěrnosti. Stát
Týdenní e-News pomáhá zveřejňovat nové publikace o rozhodnutích o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku.

V týdnu od 27. listopadu se konalo v Abidjanu 6. podnikatelné fórum EU-Afrika

V zahajovacím projevu zdůraznil místopředseda Evropské komise Ansip základní problém zajistit v Africe dostatečný počet pracovních míst s udržitelnou kvalitou a inkluzivním růstem; tu může zajistit vedle podpůrných fondů EU soukromý sektor.

Do roku 2035 bude mít subsaharská Afrika podle Mezinárodního měnového fondu více lidí v produktivním věku než ostatní regiony světa. Tak rychlý růst by měl být pro tento region povzbudivý. Ale jak vytvořit dostatek pracovních míst absorbujících rostoucí pracovní sílu se stovkami milionů nových pracovníků? Nemluvíme pouze o počtu pracovních míst. Podle Mezinárodní organizace práce je kvalita pracovních míst hlavním problémem zejména v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Pokud se nedodrží, zaměstnání se stává zranitelným. Lidé si myslí, že budou hledat lepší život jinde s lepšími podmínkami.
Zahajované podnikatelské fórum se zaměří na oblasti, kde by se situace mohla zlepšit. Nejen, jak vytvořit nejlepší podmínky pro dlouhodobé soukromé investice, ale také jak podporovat práci pro mladé lid; zejména ženy.

Existuje dlouhý seznam toho, jak může soukromý sektor pomoci. Více přístupu k finančním prostředkům, zlepšení finančních a obchodních poradenských služeb, odborné přípravy, mentorství; jen proto, aby se mohlo začít. Externí investiční plán EU řeší mnoho otázek týkajících se Afriky. Určuje prioritní oblasti investic, včetně podpory pro podniky všech velikostí, včetně mikropodniků. Zaměřuje se na tři z našich oblastí diskuse: udržitelná energie, zemědělství a digitální ekonomika.

Udržitelná energie má Afrika obrovský potenciál. V současné době je její největší zdroj výroby elektřiny založen na fosilních palivech, přestože je to nejdražší způsob výroby energie na světě.

Význam zemědělství pro africkou ekonomiku je dobře znám. Pokud zahrnujete činnosti po sklizni, odvětví související se zemědělstvím představuje téměř polovinu veškeré ekonomické aktivity v subsaharské Africe. Afrika má obrovské množství plodné a nevyužité půdy. Každoročně ale vynakládá miliardy eur na dovoz potravin.

Digitalizace přetváří Afriku, kde má polovina populace kontinentu nyní mobilní telefon.
V některých zemích má více lidí přístup k mobilnímu telefonu než k čisté vodě, bankovnímu účtu nebo elektřině. Výbuch mobilních plateb vedl k většímu finanční začlenění než kdykoli dříve.
Ale je tu ještě dlouhá cesta. A právě Evropa může pomoci s DSM a naší iniciativou D4D investovat do digitální infrastruktury, rozvíjet správné dovednosti, pomáhat rozvíjejícím se novým technologiím a rozšiřovat je; podporovat meziodvětvové digitální služby, jako je elektronická správa, elektronické zdravotnictví a elektronické zemědělství. Takto můžeme vytvořit digitální partnerství mezi evropskými a africkými digitálními podnikateli. Abychom uspěli ve všech těchto oblastech, potřebujeme zapojení a angažovanost investorů a podnikatelské komunity. Jsou těmi, kteří využívají příležitosti. Ale především: rizika.
To vyžaduje politický závazek vlád a rozhodovacích orgánů vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí založené na spravedlivé hospodářské soutěži. Toto podnikatelské fórum je příležitostí najít nejlepší způsob, jak společně pracovat, budovat naše ekonomiky a vytvářet více pracovních míst pro naši mládež – na obou kontinentech

V dalším vystoupení na konferenci o digitální ekonomice uvedl, že dnes přibližně 7 % HDP Afriky připadá na digitální ekonomiku a tento podíl zřejmě poroste. Pro rok 2017 Světová banka předpovídá, že nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě bude Etiopie. Předpokládá se, že její HDP vzroste ročně o 8,3 %, zatímco prognóza globálního růstu činí 2,7 %.

Růst HDP v Tanzanii se odhaduje na 7,2 % a v dalších pěti zemích: Pobřeží slonoviny, Senegalu, Ghaně, Burkina Faso a Rwandě v rozmezí 6 až 7 %: Digitální technologie může pomoci rozvíjet ekonomiku a rozvíjet podniky, vytvářet hospodářský růst a příležitosti, vytvářet pracovní místa a snižovat sociální nerovnosti. Evropa se může z afrických zkušeností hodně naučit. Ve skutečnosti, pokud jde o digitalizaci, naše dva kontinenty čelí mnoha stejným výzvám a překážkám. Obě strany potřebují rozsáhlý přístup ke konektivitě, získat více lidí online, učit více digitálních dovedností a podporovat startování technologií, protože usilují o zvýšení investic. V Evropě uznáváme dopad digitálních technologií a služeb ve všech zemích, společnostech a ekonomikách.

Proto jsme učinili digitální technologii za nedílnou součást rozvojové politiky EU: pomáhat vytvářet zaměstnanost a stimulovat růst. Tato politika se zaměřuje na čtyři oblasti, které kombinují digitální inovace se širšími rozvojovými cíli EU.

Častý názor hledat v segmentu digitalizace vztahující se vztahu k veřejné správě jako projev nedůvěry by byl tedy i v Africe unikátní

Spravedlivé zdanění: Komise předložila návrh nových opatření proti podvodům v oblasti DPH

Evropská komise představila 30. listopadu nové nástroje, jimiž by se měla zvýšit odolnost evropského systému DPH proti podvodům a jež by odstranily právní mezery, které umožňují rozsáhlé podvody v této oblasti. Nová pravidla mají zvýšit vzájemnou důvěru mezi členskými státy ke sdílení většího objemu informací a prohloubit spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány a donucovacími orgány.

Podle těch nejmírnějších odhadů může podvodná činnost v oblasti DPH členským státům EU každoročně způsobit ztráty příjmů přesahující 50 miliard EUR. Jde o peníze, které by se jinak mohly investovat do veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy či dopravní infrastruktura. V kauze tzv. Paradise Papers opět vyšlo najevo, jak mohou podniky a zámožní lidé zneužít určité způsoby vyhýbání se daňové povinnosti a obejít pravidla EU pro platbu DPH, a příslušnou daň tak vůbec neodvádět. Z nedávno vydaných zpráv vyplynulo, že lze tyto typy podvodné činnosti dokonce využít k financování zločineckých organizací, včetně teroristických.

Na základě dnes představených opatření by si členské státy mohly snáze vyměňovat příslušné informace a lépe spolupracovat při potírání těchto aktivit.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, uvedl: „Přeshraniční podvodná činnost v oblasti DPH je hlavní příčinou ztráty příjmů do rozpočtu EU i jednotlivých členských zemí. Dnešní návrh má za cíl posílit spolupráci mezi evropskými orgány a úřady působícími na vnitrostátní úrovni, aby mohly tuto problematiku řešit společně, a tudíž i účinněji, a zajistily efektivnější výběr daní.“

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, k tomu dodal: „Kauza Paradise Papers opět jasně ukázala, že jsou někteří lidé schopni zneužít poněkud nedůsledného uplatňování pravidel DPH v EU k tomu, aby odváděli méně DPH než ostatní. Navíc dobře víme, že podvody v oblasti DPH mohou být zdrojem financování trestné činnosti, dokonce i terorismu. Chceme-li tyto praktiky potírat, potřebujeme k tomu efektivnější výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány – a právě to by umožnila dnes navrhovaná opatření. Tak například odborníci z celoevropské sítě pro boj proti podvodům Eurofisc by získali přístup k údajům o registraci vozidel z jiných členských zemí, čímž by se zamezilo častému zneužívání rozdílů v sazbě DPH, jež se odvádí u nových a ojetých automobilů.“

Výměna informací mezi úřady daňové správy jednotlivých členských zemí Unie již funguje. Sdílejí se například informace o podnicích a přeshraničních tržbách. Tato spolupráce však do velké míry spoléhá na manuální zpracování informací. Informace o DPH a skupinách podílejících se na těch nejzávažnějších případech organizovaném zločinu v této oblasti ale nejsou systematicky sdíleny s donucovacími orgány EU. V neposlední řadě je třeba zmínit, že nedostatečná koordinace vyšetřování těchto případů, které provádějí daňové a donucovací orgány na vnitrostátní i celoevropské úrovni, má za následek, že tato rychle se rozvíjející činnost není v současné době adekvátně sledována a dostatečně rychle se neřeší.

Na základě dnes předložených návrhů by se posílila spolupráce mezi členskými státy a umožnilo by se jim, aby podvodnou činnost v oblasti DPH řešily rychleji a účinněji, a to včetně podvodů probíhajících online. Všechna navrhovaná opatření by zásadně zlepšila naši schopnost vysledovat osoby dopouštějící se daňového úniku a subjekty, které si daňové příjmy přisvojují k vlastnímu užitku.

Navrhovaná legislativa se zaměřuje na tyto základní otázky:

Posílení spolupráce mezi členskými státy:

K podvodu v oblasti DPH může dojít velice snadno a rychle, a proto musí mít členské státy k dispozici odpovídající nástroje, aby byly schopné zareagovat co nejrychleji. Dnešní návrh předpokládá zřízení online systému pro sdílení informací v rámci stávající sítě „ Eurofisc“, která sdružuje odborníky EU na boj proti podvodům. Tento systém by členským státům umožnil zpracovávat, analyzovat a kontrolovat údaje o přeshraničních činnostech a vyhodnocovat tak riziko podvodu co nejrychleji a nejpřesněji. Schopnost členských států kontrolovat přeshraniční dodávky by se posílila společnými audity, které by úředníkům ze dvou či více daňových orgánů umožnily vytvořit v zájmu potírání podvodné činnosti jediný tým auditorů, což je zvláště důležité u podvodů v odvětví elektronického obchodu. Nové pravomoci by připadly celoevropské síti Eurofisc, která by přeshraniční vyšetřování koordinovala.

Spolupráce s donucovacími orgány:

Na základě nově přijatých opatření by se mezi daňovými orgány a orgány pro prosazování práva EU vytvořily nové možnosti komunikace a výměny informací o podezřelých přeshraničních aktivitách, které by potenciálně mohly vést k podvodu v oblasti DPH. K uvedeným evropským orgánům patří úřad OLAF, Europol a nově vzniklý Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Spolupráce s evropskými orgány by umožnila kontrolu a porovnání vnitrostátních informací s trestními záznamy, databázemi a jinými informacemi, jimiž

Europol a OLAF disponují, a tím by bylo snadnější identifikovat skutečné pachatele podvodné činnosti a jejich sítě.

Výměna zásadních informací o dovozech ze zemí mimo EU:

Díky sdílení informací mezi daňovými a celními orgány by se zvýšila účinnost určitých celních režimů, které v současné době usnadňují podvodnou činnost v oblasti DPH. V rámci zvláštního režimu se zboží, které pochází ze země mimo EU a jeho konečnou destinací je některý z členských států, může na území EU dostat přes jiný členský stát a dále pokračovat v tranzitu bez DPH. DPH je pak placena až v okamžiku, kdy zboží dorazí do konečné destinace. Tento prvek systému DPH v EU má za cíl usnadnit obchodování pro poctivé podniky, nicméně může být zneužit tak, že se zboží přesměruje na černý trh a platba DPH vůbec neproběhne. Podle nových pravidel by se informace o dováženém zboží sdílely mezi daňovými a celními orgány všech členských zemí a prohloubila by se jejich spolupráce.

Sdílení informací o automobilech:

Obchodování s automobily bývá rovněž předmětem podvodné činnosti, a to v důsledku rozdílů v sazbách DPH u nových a ojetých aut. Nová nebo téměř nová auta, u nichž se DPH uplatňuje na plnou cenu, mohou být prodávána jako použité zboží, u kterého se odvádí DPH pouze ze ziskového rozpětí. V zájmu potírání tohoto typu podvodů by byl pracovníkům sítě Eurofisc umožněn přístup k údajům o registraci vozidel, které mají k dispozici jiné členské země.

Tyto legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu ke konzultaci a Radě k přijetí.

Souvislosti

Navrhovaná opatření navazují na tzv. základní zásady pro dokončení jednotného prostoru DPH v EU,

které byly navrženy v říjnu 2017, a na Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU, jenž byl představen v dubnu 2016.

Společný systém DPH hraje na evropském jednotném trhu důležitou roli. Je významným zdrojem rostoucích příjmů v EU a jeho prostřednictvím se v roce 2015 vybral téměř 1 bilion eur, tedy 7 % unijního HDP. Na DPH je založen i jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU.

Navzdory veškerým minulým reformám není však současný systém DPH s to udržet krok s výzvami dnešní globalizované, digitální a mobilní ekonomiky. Stávající systém pochází z roku 1993 a byl koncipován jako přechodný. Není jednotný a pro rostoucí počet podniků zapojených do přeshraniční činnosti je příliš složitý. Kromě toho otevírá prostor podvodům. Domácí a přeshraniční plnění jsou zdaňována odlišně a zboží i služby lze na jednotném trhu pořídit i bez DPH. Komise se vždy důsledně zasazovala o reformu tohoto systému. Podniky, které obchodují v rámci celé EU, musí kvůli zastaralému systému DPH dodnes brát v úvahu vnitrostátní hranice. Pravidla pro DPH jsou jednou z posledních oblastí práva EU, která není v souladu s principy jednotného trhu.

Další informace

Časté dotazy týkající se navrhovaných nástrojů pro boj proti podvodům v oblasti DPH

Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU

Tisková zpráva o reformě pravidel platby DPH v EU

Časté dotazy týkající se reformy pravidel platby DPH v EU

Informační přehled k reformě pravidel platby DPH v EU

Časté dotazy týkající se DPH v elektronickém obchodu

Zatím stále chybí zmínka, zda byla zavedena statistika pohybu výnosů přes hranice nadnárodních společností k snížení daňové zátěže.

První odhady výdajů na výzkum a vývoj. Výdaje na výzkum a vývoj v EU zůstaly v roce 2016 stabilní na úrovni přesahující 2 % HDP. Téměř dvě třetiny v podnikatelském sektoru

Michaela Drábková

4.12.2017

europe-1395913_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

Podle prvního odhadu Eurostatu z 1. prosince v roce 2016 všechny členské státy Evropské unie (EU) spolu vynaložily více než 300 miliard EUR na výzkum a vývoj. Intenzita výzkumu a vývoje, tj. výdaje na výzkum a vývoj jako % HDP, zůstaly v roce 2016 stabilní na 2,03 %. Před deseti lety (2006) byla intenzita výzkumu a vývoje 1,76 %.

Pokud jde o ostatní hlavní ekonomiky, intenzita výzkumu a vývoje v EU byla mnohem nižší než v Jižní Koreji (4,23 % 2015), v Japonsku (3,29 % 2015) a ve Spojených státech (2,79 % 2015) téměř stejná jako Čína (2,07 % 2015) a mnohem vyšší než v Rusku (1,10 % 2015) a Turecku (0,88 % 2015). Aby bylo možné podpořit konkurenceschopnost EU, zvýšení intenzity výzkumu a vývoje do roku 2020 na 3 % v EU je jedním z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020.

Sektor podnikání je nadále hlavním odvětvím, ve kterém byly vynaloženy výdaje na výzkum a vývoj, což představuje 65 % celkového výzkumu a vývoje provedeného v roce 2016, následovaný vysokoškolským sektorem (23 %), vládním sektorem (112 %) a soukromým (1 %).
Výzkum a vývoj je hlavní hnací silou inovací a výdaje a intenzita výzkumu a vývoje jsou dva z klíčových ukazatelů používaných ke sledování zdrojů vědy a techniky celosvětově.

Intenzita výzkumu a vývoje v EU

(Výdaje jako % HDP)

Intenzita R&D nad 3 % ve Švédsku a Rakousku

V roce 2016 byly nejvyšší intenzity výzkumu a vývoje ve Švédsku (3,25 %) a Rakousku (3,09 %). Následovaly Německo (2,94 %), Dánsko (2,87 %), Finsko (2,75 %). Belgie (2,49 %), Francie (2,22 % v roce 2015), Nizozemsko (2,03%) a Slovinsko (2,00%) zaznamenaly výdaje na výzkum a vývoj v rozmezí 2,0 až 2,5 % HDP. Na opačném konci stupnice zaznamenalo deset členských států intenzitu výzkumu a vývoje pod 1 %: Lotyšsko (0,44 %), Rumunsko (0,48 %), Kypr (0,50 %), Malta (0,61 %), Bulharsko (0,78 %), Slovensko (0,79 %), Chorvatsko (0,84 %), Polsko (0,97 %) a Řecko (0,99 %)

Za posledních deset let se intenzita výzkumu a vývoje zvýšila ve dvaceti dvou členských státech, přičemž nejvyšší růst byl v Rakousku (z 2,36 % v roce 2006 na 3,09 % v roce 2016; +0,73 %) a v Belgii (+ 0,68 %). Klesla v šesti členských státech; nejsilněji ve Finsku (z 3,34 % v roce 2006 na 2,75 % v roce 2016,
-0,59 %) a Lucembursku (-0,43 %).

Intenzita R&D v členských státech EU, 2016

(Výdaje na R&D jako % HDP)

* Data 2015 místo 2016

Nejvyšší podíl výdajů na V@V v podnikatelských sektorech ve Slovinsku, Maďarsku a Bulharsku

Hlavní sektor V@V v roce 2016 byl sektor podnikání ve všech členských státech kromě Kypru, Lotyšska a Litvy (kde dominoval sektor vzdělávání).

Nejvyšší podíly výdajů na V@V v podnikatelském sektoru mělo Slovinsko, (76 %), Maďarsko (74 %), Bulharsko (73 %), Irsko a Rakousko (71 %), Belgie a Švédsko (70 %) a Německo (68 %). Za posledních 10 let se podíl sektoru podnikání na V@V zvýšil ve 20 členských státech klesl v 8 státech,

…. Vládní sektor v Rumunsku a vzdělávací sektor v Litvě a Portugalsku

Podíl vládního sektoru v Rumunsku byl 33 %, v Lotyšsku 32 %, v Lucembursku 30 %. V sektoru vzdělávání to byla Litva a Portugalsko (45 %), Lotyšsko (44 %) a Kypr (42 %).

Výdaje na V@V 2006 a 2016

	Intenzita V&V (Výdaje na V@V jako % HDP)		Výdade na V@V (v mil. euro)
	2006	2016	2006	2016
EU	1.76	2.03	216 330	302 220
Belgie	1.81	2.49	5 927	10 518
Bulharsko	0.45	0.78	121	375
Česká republika	1.23	1.68	1 527	2 963
Dánsko	2.40	2.87	5 420	7 967
Německo	2.46	2.94	58 779	92 419
Estonsko	1.12	1.28	151	270
Irsko	1.20	1.18	2 217	3 243
Řecko	0.56	0.99	1 223	1 733
Španělsko	1.17	1.19	11 815	13 307
Francie*	2.05	2.22	37 904	48 643
Chorvatsko	0.74	0.84	298	388
Itálie	1.09	1.29	16 831	21 611
Kypr	0.38	0.50	62	91
Lotyšsko	0.65	0.44	112	110
Litva	0.79	0.74	191	286
Lucembursko	1.67	1.24	564	659
Maďarsko	0.98	1.21	900	1 372
Malta	0.58	0.61	31	61
Nizozemí	1.76	2.03	10 175	14 281
Rakousko	2.36	3.09	6 319	10 906
Polsko	0.55	0.97	1 513	4 112
Portugalsko	0.95	1.27	1 587	2 348
Rumunsko	0.45	0.48	444	818
Slovinsko	1.53	2.00	484	809
Slovensko	0.48	0.79	217	641
Finsko	3.34	2.75	5 761	5 926
Švédsko	3.50	3.25	11 722	15 141
Spojené království	1.59	1.69	34 037	40 451
Island	2.92	2.08	398	381
Norsko	1.46	2.04	4 008	6 838
Černá Hora*	:	0.38	:	14
BJR Makedonie*	:	0.44	:	40
Srbsko	:	0.89	:	308
Turecko*	0.56	0.88	2 432	6 814
Čína*	1.37	2.07	30 002	203 202
Japonsko*	3.28	3.29	118 295	129 819
Rusko*	1.01	1.10	8 466	13 437
Jižní Korea*	2.83	4.23	22 815	52 493
USA*	2.55	2.79	281 402	453 261

: Data nedostupná Data 2015 místo 2016. 2016 data jsou předběžná za všechny země až na Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Island a Srbsko

Výdaje na výzkum a vývoj v členských státech EU podle sektorů

(% z celku)

	Podnikání		Vláda		Vyšší vzdělání		Soukromý neziskový
	2006	2016	2006	2016	2006	2016	2006	2016
EU	63	65	13	11	22	23	1	1
Belgie	69	70	8	10	21	20	1	1
Bulharsko	25	73	64	21	10	5	1	0
Česká republika	59	61	22	18	19	20	0	0
Dánsko	67	66	7	2	26	32	1	0
Německo	70	68	14	14	16	18	–	–
Estonsko	44	51	13	11	41	36	2	2
Irsko	66	71	7	4	27	25	–	–
Řecko	30	42	21	25	48	33	1	1
Španělsko	56	54	17	18	28	27	0	0
Francie*	63	65	16	13	19	20	1	2
Chorvatsko	37	45	27	22	37	33	0	–
Itálie	49	58	17	13	30	26	4	3
Kypr	23	33	29	11	41	42	7	13
Lotyšsko	50	24	15	32	35	44	0	–
Litva	28	36	23	19	49	45	–	–
Lucembursko	86	51	12	30	2	19	–	–
Maďarsko	48	74	25	13	24	11	–	–
Malta	66	63	4	1	29	35	0	–
Nizozemí	54	57	12	12	34	32	–	–
Rakousko	70	71	5	5	24	24	0	0
Polsko	32	66	37	3	31	31	0	0
Portugalsko	46	48	11	5	32	45	10	2
Rumunsko	48	55	32	33	18	11	1	0
Slovinsko	60	76	25	13	15	11	0	0
Slovensko	43	50	33	21	24	28	0	0
Finsko	71	66	9	8	19	25	1	1
Švédsko	75	70	4	3	21	27	0	0
Spojené království	62	67	10	6	26	25	2	2

* Údaje 2015 místo 2016

– nepoužito

0 = méně než 0.5%

Podíly nelze s ohledem na zaokrouhlení sčítat do 100 %

Metody a definice

Výzkum a vývoj (zkratka R&D, česká V&V se vztahuje na tvořivou práci prováděnou k navýšení zásoby znalostí (včetně kultury a společnosti) a použití znalostí k novému uplatnění.

Údaje Eurostatu o nákladech na V@V jsou shrnovány podle Frascati Manualu (2002) zveřejněného OECD. Intenzita R&D je definována jako % celkových nákladů na HDP. Vykazuje se výzkum na území států bez ohledu na zdroje

Židenice čekají dopravní problémy, radnice koupí elektrokola

Michaela Drábková

4.12.2017

[quote]Radnice městské často Brno-Židenice v očekávání dalších dopravních komplikací nakoupí dvě elektrokola, koloběžku a elektroskútr. Rozvoj ekologičtější dopravy podpoří také vybudováním sítě nabíjecích míst. Novinářům to dnes řekl místostarosta Židenic Petr Kunc.[/quote]

Na příští rok je v magistrátních plánech velká výluka, která provoz v Židenicích silně ovlivní. Od dubna 2018 do září 2019 bude úsek mezi Vojenskou nemocnicí a Cejlem s mostem přes Svitavu uzavřený.

Úředníci radnice díky novým nákupům získají pro pracovní cesty městem alternativní možnost dopravy.

„Výběrové řízení na vozidlo pro pečovatelskou službu dopadlo lépe, než jsme čekali, a tak jsme se rozhodli za zbylé peníze pořídit pro potřeby úřadu dvě elektrokola, koloběžku a elektroskútr,“ uvedl Kunc.

Na elektroskútr chce městská část žádat dotaci 50.000 korun od Státního fondu životního prostředí, která pokryje 80 procent ceny dopravního prostředku. Dvě elektrokola přijdou na 50.000 korun, kolobežka stojí 6000 korun.

Dalších 60.000 korun ze svého rozpočtu vynaloží městská část na síť nabíjecích míst.

„Využijeme námi vybudované přípojky elektrické energie a doplníme je o nabíjecí stojany pro kola,“ uvedl Kunc.

V první fázi Židenice uvažují o Juliánovském náměstí, Karáskově náměstí a sportovním areálu Bzzzukot.

Zdroj: ČTK

IRU řídí inovace v oblasti logistiky jako součásti systému ALICE

Michaela Drábková

4.12.2017

trucking-pics-1619675 — Zdroj: Freeimages.com

[quote]IRU se připojila k Alianci pro logistiku inovací prostřednictvím spolupráce v Evropě (ALICE), jejímž cílem je vyvinout strategii pro výzkum a inovace, aby se logistický sektor EU stal účinnějším, konkurenceschopnějším a udržitelnějším.[/quote]

Výstupy aliance budou řídit a podporovat Evropskou komisi při definování a provádění projektů v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Společnost ALICE byla oficiálně uznána Evropskou technologickou platformou (ETP) a Evropskou komisí v červenci 2013. ETP jsou platformami vedenými průmyslem, které Komise považuje za klíčové subjekty v oblasti inovací a sdílení znalostí pro konkurenceschopnější Evropu. Spolu s Evropskou radou pro výzkum silniční dopravy (ERTRAC) je nyní IRU členem dvou předních platformách v oblasti dopravy

Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE

Zdroj: Eurologport.eu

Budoucnost multimodálních doprav v chemickém průmyslu

Michaela Drábková

4.12.2017

chemical-factory-1227683 — Zdroj: Freeimages.com

[quote]ChemMultimodal – projekt týkající se logistiky v chemickém průmyslu a využití multimodální dopravy. Druhé národní setkání ChemMultimodal na konferenci SpeedCHAIN představilo aktuální závěry a aktivity. V rámci projektu se připravuje intermodální plánovač ideálních tras s ohledem na požadavky na skladován a bezpečnost.[/quote]

Zástupci chemických firem v současné době pořádají dvoustranné rozhovory s vybranými velkými logistickými operátory v České republice, aby jejich požadavky a návrhy mohly být použity ve stávajících logistických informačních systémech i v nově vytvořených projektech.

Již nyní je možné specifikovat požadavky dopravců, možnost přidávat informace o terminálech, jako jsou omezení tras, omezení skladování nebo manipulace s chemickými látkami a kontejnery, dostupnost čistíren nebo přidání třídy nebezpečnosti.

Ministerstvo dopravy ČR připravuje a realizuje podporu intermodální dopravy v rámci výzvy z Operačního programu dopravy, např. budování a modernizace překládacích míst pro kombinovanou dopravu nebo získání přepravních kontejnerů.

Ústecký kraj se již účastní třetího projektu chemického logistického průmyslu od základních surovin až po spotřebitelské obaly (ChemLog, ChemLog T&T, nyní ChemMultimodal) podporované evropskými fondy. Projekty jsou zaměřeny nejen na zvyšování konkurenceschopnosti české chemické výroby, ale přikládají stejnou důležitost bezpečnosti dopravy, předcházení možným dopravním nehodám a jejich efektivní likvidaci z hlediska zdraví a života lidí a životního prostředí. Partneři jsou zástupci středoevropských zemí. Česká republika je kromě Ústeckého kraje zastoupena také Asociací chemického průmyslu České republiky.

Projekt ChemMultimodal se zaměřuje na problematiku kombinované dopravy, na růst podílu kombinované dopravy a na přechod z cesty na železnici nebo na řeku. Jejím cílem je například podpořit počet kontejnerových vlaků a vybavení koridorů pro přepravu nebezpečných věcí nebo nových překládkových systémů a provoz terminálu pro snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o kontejnerovou dopravu, kterou si vybrali předchozí projekty. Ústecký kraj je přirozeně v blízkosti těchto otázek. V této oblasti se nacházejí významné chemické závody, jsou propojeny železniční a silniční sítí a řekou Labe a všemi tranzitními trasami evropského významu procházejí.

Kateřina Šedá seznamovala pomocí hry cestující ve vlaku

Michaela Drábková

4.12.2017

[quote]Neobvyklou jízdu vlakem dnes zažili cestující, kteří jeli z Prahy do Drážďan. Ke vzájemné komunikaci mezi sebou je vyzvala umělkyně Kateřina Šedá prostřednictvím postav Mikuláše, čerta a anděla. Držitelka Chalupeckého ceny se zaměřuje na sociálně koncipované akce. Při nich často zaměstnává až stovky lidí, kteří na sebe nemají žádnou vazbu. Dnes si za prostředek komunikace zvolila mobilní telefony – lidé je ale používali nikoli k tomu, aby byl každý sám se svým přístrojem, ale aby poznali, že vedle nich sedí soused, se kterým si mohou povídat.[/quote]

Dlouhodobě se zabývá hledáním překážek, které mají potenciál proměnit se ve spojovací prvek. Dnes to byl mobilní telefon, věc, s níž lidé tráví stále více času, a činí tak často po celou cestu jízdy vlakem. U řady z nich slouží i při předkládání jízdenky, což z něj činí i jednu z věcí, která zprostředkovává kontakt s minimálně jednou osobou na palubě vlaku. Je ale mnohdy překážkou, kvůli níž lidé ve vlaku spolu nemluví, ale naopak mluví na dálku s jinými lidi, aniž by si všimli, že vedle někdo sedí.

Takového cestujícího definuje Šedá jako „souseda ob jedno“ a cílem jejího projektu bylo pokusit se o jeho přeměnu v „souseda od vedle“. Do vlaku přišli Mikuláš, čert a anděl a nabízeli lidem odměnu za to, pokud prostřednictvím telefonu někomu vyznají lásku, poprosí o odpuštění nebo přiznají vinu.

Ve třetím případě ale museli dostat zpětnou vazbu od adresáta. Jinak zprávu měli ukázat některé ze tří postav. O odměnu v podobě čokolády, lahve vína nebo další jízdenku na vlak a vstup do participujících galerií se musel výherce rozdělit se svým reálným sousedem ve vlaku. Akce měla podle Šedé sloužit k tomu, aby se člověk při jízdě zastavil, přestal uvažovat o zboží, které ho čeká v cílové stanici, a pokusil se využít nástroj, který ho jinak dělí od sousedů ve vlaku, k opačnému principu.

Nejčastěji dnes cestující něco drobného přiznali, třeba že po sobě neuklidili, něco ztratili nebo zapomněli. Nemálo bylo ale i vyznáních lásky i těch, kdo se na výzvu čerta přiznali k většímu hříchu. „Poprosil jsem o odpuštění bejvalku, matku mého dítěte,“ řekl třeba mladý muž, když si otevíral zaslouženou třetinku vína. Mnozí se k napsání zprávy déle rozmýšleli, nakonec ale byli rádi nejen za odměnu, ale i za to, že se sami odhodlali druhého oslovit – na dálku i ve vlaku.

Kateřina Šedá připravuje většinu svých projektů pro veřejný prostor. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní, i když trochu vyprovokované aktivity a díky novému využití všedních prostředků se autorka pokouší probudit trvalou změnu v chování účastníků.

Dnešní jízda mezi Prahou a Drážďanami je jednou ze čtyř, které se letos na podzim konají v rámci spolupráce Národní galerie v Praze a Státní umělecké sbírky Drážďany. Zatímco jiní umělci se prezentovali či tak ještě učiní ve zvláštním vagonu, Kateřina Šedá jela ve vlaku s běžnými cestujícími. Projekt nazvala Půl na půl.

Zdroj: ČTK

EU uznala Česku všechny dopravní projekty z CEF za 30 miliard Kč

Michaela Drábková

4.12.2017

euro-1159935_960_720 — Zdroj: PIxabay.com

[quote]Evropská unie uznala všechny dopravní projekty, na které chce Česko využít prostředky z fondu na propojení Evropy CEF (Connecting Europe Facility). Celkem tak na dopravní stavby z tohoto programu získá Česko zhruba 30 miliard korun. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Tyto peníze budou sloužit na spolufinancování vybraných staveb, které v Česku vzniknou do konce roku 2023.[/quote]

Konkrétně jde například o modernizaci železniční tratě z Prahy do Lysé nad Labem, zlepšení splavnosti vltavské vodní cesty či o příspěvek na vznik sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. CEF je v oblasti dopravy zaměřen na podporu investic do nové dopravní infrastruktury, případně obnovy a modernizace stávající. Zaměřuje se převážně na přeshraniční úseky a odstraňování úzkých míst a chybějících úseků hlavní a globální sítě TEN-T. Byl zřízen pro financování v období 2014 – 2020 a pro odvětví dopravy je pro všechny členské státy alokováno 24 miliard eur (648 miliardy Kč).

Pro resort dopravy představuje CEF druhý největší dotační program, kterým EU přispívá na rozvoj české infrastruktury. Výrazně větší množství peněz nabízí Operační program doprava. Ten ve svém prvním období pro roky 2007 až 2014 představoval pro ČR příjem 156 miliard korun. V aktuální programovém období 2014 až 2020 pak Česku nabízí zhruba 110 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Duševní vlastnictví: ochrana evropského know-how a vedoucího postavení v oblasti inovací

Michaela Drábková

1.12.2017

email-826333_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise předložila 29. listopadu návrh opatření, která zajistí kvalitní ochranu práv duševního vlastnictví, čímž podpoří investice evropských společností, zejména malých, středních a začínajících podniků, do inovací a tvořivosti.[/quote]

Dnešní iniciativy usnadní účinnější boj proti porušování práv duševního vlastnictví a řešení přeshraničních sporů a učiní přítrž dovozu padělků a nedovolených napodobenin, které v současnosti přestavují 5 % zboží dováženého do EU (v hodnotě 85 miliard EUR) Komise rovněž podporuje jednání o licencích, která spravedlivě a vyváženě odměňují podniky za jejich inovace, a zároveň jiným umožňují vycházet z těchto technologií a vytvářet nové inovativní produkty a služby.

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl:

„Hospodářský růst a konkurenceschopnost Evropy z velké části závisí na tom, že mnoho našich podniků – od začínajících až po ty velké – investují do nových myšlenek a znalostí. Komplexní balíček opatření, který dnes předkládáme, zlepšuje uplatňování a prosazování práv duševního vlastnictví a vybízí k investicím do vývoje technologií a produktů v Evropě.“

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska, dodala:

„Dnes jsme posílili naši společnou schopnost lovit „velké ryby“, jež stojí za padělaným zbožím a pirátským obsahem, které poškozují naše podniky a ohrožují naše pracovní místa, jakož i naše zdraví a bezpečnost v oblastech, jako jsou léčivé přípravky nebo hračky. Zavedením systému udělování licencí na patenty, který napomáhá rozvoji internetu věcí, od chytrých telefonů až po propojené automobily, také zajišťujeme Evropě vedoucí postavení na celosvětové úrovni.“

Přijatý návrh opatření zahrnuje:

posílení boje proti padělání a pirátství: Komise se snaží komerční porušovatele práv duševního vlastnictví připravit o příjmy, kvůli kterým je jejich trestná činnost lukrativní – jedná se o tzv. přístup „sledování peněz“, který se spíše, než na jednotlivce zaměřuje na „velké ryby“. Rovněž zajišťuje, aby donucovací opatření byla přizpůsobena požadavkům současné digitální éry. Cílem dnešní iniciativy Komise je:

Zajistit stejně vysokou úroveň právní ochrany a předvídatelnost soudního rámce v celé EU.
Nové pokyny vyjasňují způsob provádění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví z roku 2004. Směrnice se ukázala být důležitým nástrojem v boji proti zneužívání práv duševního vlastnictví, nicméně v průběhu let docházelo k tomu, že si jednotlivé členské státy její ustanovení vykládaly různě. Uvedené pokyny tyto problémy výkladu objasňují, což v celé EU zvýší právní jistotu pro všechny zúčastněné strany a ihned usnadní občanskoprávní vymáhání práv duševního vlastnictví, aniž by bylo nutno zavést nové právní předpisy. Komise navíc vyzývá členské státy, aby své úsilí zintenzivnily posílením justičního vzdělávání, systematickým zveřejňováním rozsudků ve věcech týkajících se duševního vlastnictví a podporováním nástrojů pro alternativní řešení sporů;
Mají podporovat průmysl v boji proti porušování práv duševního vlastnictví. Na základě pozitivních zkušeností získaných v rámci memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet Komise pokračuje v podpoře iniciativ průmyslu zaměřených na boj proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně dobrovolných dohod o reklamě na internetových stránkách, o platebních službách a dopravě. Tyto dohody mohou vést k rychlejšímu přijímání opatření proti padělání a pirátství než je tomu v případě soudních řízení. Doplňují nedávno vypracované pokyny Komise pro boj proti nezákonnému obsahu na internetu;
Mají snížit objem padělaného zboží na trhu EU. Komise navrhuje posílit programy spolupráce se třetími zeměmi (Čínou, jihovýchodní Asií a Latinskou Amerikou) a vytvořit černou listinu trhů, na kterých bylo zaznamenáno významné porušování práv duševního vlastnictví nebo které toto porušování usnadňují. Komise zveřejní aktualizovanou zprávu o vymáhání práv duševního vlastnictví ve třetích zemích. Posílí spolupráci mezi celními orgány EU, a to zejména tím, že posoudí provádění akčního plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2013 až 2017 a navrhne vnitrostátním celním orgánům cílenější pomoc;
vytvoření spravedlivého a vyváženého systému pro patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem:
Mnoho klíčových technologií, které jsou součástí celosvětových průmyslových standardů (např. Wi-Fi nebo 4G), jsou patenty vázané k normě (Standard Essential Patents). Evropská komise dnes nabízí pokyny a doporučení pro vyvážený a účinný systém, který slaďuje tyto dva cíle: zajistit, aby výrobci měli přístup k technologiím na základě transparentních a předvídatelných pravidel pro udělování licencí na patenty; a zároveň zajistit, aby držitelé patentů byli za své investice do výzkumu a vývoje a činnosti v oblasti normalizace odměňováni, a tudíž byli motivováni nabízet své nejlepší technologie k zahrnutí do norem. Větší transparentnost a předvídatelnost by měly dát Evropské unii – a také mnohým začínajícím podnikům v EU – náskok v globální soutěži v oblasti technologických inovací a příležitost plně využít potenciál sítě 5G a internetu věcí.

Komise bude pozorně sledovat pokrok navrhovaných opatření a posoudí, zda je zapotřebí učinit další kroky.

Souvislosti

Navržené iniciativy byly oznámeny ve strategii pro jednotný trh z roku 2015, což je plán ke splnění plnění politického závazku předsedy Evropské komise Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu a využít jej jako odrazový můstek pro evropské firmy na cestě k úspěchům ve světové ekonomice. V rámci plnění strategie pro jednotný trh již Komise předložila návrhy týkající se elektronického obchodování, pokyny týkající se ekonomiky sdílení, kroky k modernizaci normalizační politiky EU, iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, opatření k oživení odvětví služeb a kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU.

Další informace:

MEMO/17/4943 – Časté otázky

Informativní přehled – Ochrana duševního vlastnictví

Informativní přehled – Proč jsou práva duševního vlastnictví důležitá Informativní přehled – Patenty vázané k normě

Sdělení: Vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám

Sdělení: Pokyny ke směrnici o vymáhání práv duševního vlastnictví

Zpráva o fungování memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet Zpráva o přezkumu směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví Sdělení: Stanovení přístupu EU k patentům vázaným k normě

Povolení k pobytu pro občany zemí mimo EU

Michaela Drábková

1.12.2017

sad-man-2857248_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 16. listopadu bylo v roce 2016 v Evropské unii vydáno přibližně 3,4 miliony prvních povolení k pobytu občanům ze zemí mimo EU; to je rekordní počet, jelikož jsou k dispozici srovnatelné údaje (2008) a počet byl vyšší o 28 % (+ téměř 735 000 povolení k pobytu proti roku 2015).[/quote]

Nárůst byl způsoben především vyšším počtem prvních povolení vydaných z jiných důvodů (+ 64 %) a z pracovních důvodů (+ 2 1%). Pracovní důvody představovaly čtvrtinu (25,4 %) všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016, rodina pro 23,2 % a vzdělání pro 20,7 %. Ostatní důvody včetně mezinárodní ochrany a humanitárního statutu (asi 14 % všech prvních povolení vydaných v roce 2016) představovaly 30,7 %.

Nejvyšší počet prvních povolení k pobytu vydaných ve Spojeném království, Polsku a Německu

V roce 2016 bylo ve Spojeném království vydáno jedno ze čtyř prvních povolení k pobytu (865 900 vydaných povolení k pobytu; 25,8 % celkových povolení vydaných v EU). Následovalo Polsko (586 000; 17,5%), Německo (504 800; 15,0 %), Francie (235 000; 7,0 %), Itálie (222 400; 6,6 %) Španělsko (211500; 6,3 %) a Švédsko (146700; 4,4 %).

Ve srovnání s počty obyvatel každého členského státu byla nejvyšší míra povolení k pobytu pro první žadatele vydáno v roce 2016 na Maltě (20,6 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel), Kypru (19,9), Polsku (15,4) Švédsko (14,8). Spojeném království (13,2). Pro EU jako celek v roce 2016 bylo vydáno 6 000 prvních povolení k pobytu na tisíc obyvatel.

Pro zaměstnání do Polska, pro vzdělávání do Spojeného království

Polsko vydalo pro zaměstnaní 494 000 povolení; 58 % všech povolení vydaných z pracovních důvodů v EU v roce 2016), zatímco Velká Británie (365 500 povolení nebo 53 %) bylo z důvodů týkajících se vzdělávání. Německo (137 000; 18%), Španělsko (115 100; 15 %) a Itálie (101 300; 13 %) byly státy s nejvyšším počtem povolení vydaných pro rodinné důvody v roce 2016. Těsně následovala Francie (93 900, neboli 12 %) a Spojené království (89 300; 11 %).

Rodinné důvody mají tendenci v jednotlivých členských státech převažovat

V jedenácti členských státech byl největší počet povolenek vydán z rodinných důvodů, přičemž nejvyšší podíl byl ve Španělsku (54,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), v Řecku (53, 5 %) a v Lucembursku (52,5 %). Vzdělávání bylo hlavním důvodem v Irsku (57,4 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě v roce 2015), Spojeném království (42,2 %), Rumunsku (39,0 %) a Maďarsku (34,5 %). V sedmi členských státech byl hlavním důvodem pro vydání povolení k pobytu zaměstnání, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Polsku (84,3 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Litvě (60,5 %), Slovinsku (51,0 %) a Chorvatsku 49,6 %). V další šestici členských států, zejména Německu (55,9 % všech povolení k pobytu vydaných v členském státě), Švédsku (50,8 %) a Rakousku (50,6 %) převládaly důvody mezinárodní ochrany a humanitárních důvodů.

Téměř polovina povolení k pobytu udělena pěti státní příslušnosti

V roce 2016 občané Ukrajiny (588 900 příjemců, z toho 87 % v Polsku) i nadále obdrželi nejvyšší počet povolení v EU před občany Sýrie (348 100, z nichž téměř dvě třetiny bylo v Německu), Spojené státy (250 900, z nichž téměř tři čtvrtiny ve Spojeném království), Indie (198 400, z nichž více než 60 % ve Spojeném království) a Čína (195 600, z nichž většina ve Spojeném království). Asi polovina všech prvních povolení k pobytu vydaných v EU v roce 2016 byla vydána občanům těchto pěti zemí.

Ukrajinci pro zaměstnání, Číňané pro vzdělání a Maročané z rodinných důvodů

Důvody vydání povolení k pobytu se mezi státními příslušnostmi liší. Mezi 10 nejčastějšími důvody povolením k udělení občanství v EU v roce 2016, Ukrajinci měli povolení k pobytu především z pracovních důvodů (82,7 % z prvních povolení k pobytu vydávaných Ukrajincům v roce 2016). Číňané (66,9 %), občané USA (46,5%) a Brazilci (41,6 %) dostali povolení k pobytu hlavně z důvodů vzdělávání, zatímco marocké (69,8 %) měly povolení k pobytu vydané hlavně z rodinných důvodů.

Metody a definice

Údaje v této zprávě jsou poskytována Eurostatu ministerstvy vnitra nebo spravedlnosti nebo imigračními agenturami členských států. Tyto správní údaje poskytují členské státy v souladu s ustanoveními článku 6 nařízení (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany.

První povolení k pobytu znamená povolení k pobytu vydané osobě poprvé. Povolení k pobytu je považováno za první povolení i tehdy, pokud je časová prodleva mezi uplynutím doby předchozího povolení a začátkem platnosti nového povolení nejméně 6 měsíců.

Povolení k pobytu znamená každé povolení platné nejméně tři měsíce vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země legálně pobývat na jeho území. Pokud vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu povolují udělení zvláštních kategorií dlouhodobého víza nebo imigračního statusu namísto povolení k pobytu, taková víza a udělení statusu jsou rovněž zahrnuty do těchto statistik.

Statistiky o prvních povoleních k pobytu uvedené v této zprávě se týkají pouze občanů zemí mimo EU a zahrnují osoby, které podléhají povolení k pobytu s platností nejméně 3 měsíce, a proto se tato statistika liší od statistiky migrace do vykazujících zemí (podle migrační statistika migrant je osoba, která zůstane nebo má v úmyslu zůstat v zemi po dobu nejméně 12 měsíců).

Mezi další důvody patří povolení vydaná pouze k pobytu (např. Důchodci s dostatečnými finančními prostředky), status mezinárodní ochrany (včetně postavení uprchlíka a doplňková ochrana), humanitární důvody, povolení vydávaná nezletilým osobám bez doprovodu, obětem obchodování s lidmi a jiným důvody nejsou specifikovány (např. příjemci národních regularizačních programů).

Poznámka k Spojenému království

Statistiky Spojeného království používají různé zdroje údajů než ty, které se používají v jiných členských státech. Z tohoto důvodu nemusí být statistika pro Spojené království uvedená v této zprávě zpravodajem plně srovnatelná s ostatními statistikami zde uvedenými. Statistiky pro Spojené království se nezakládají na evidenci vydaných povolení k pobytu (vzhledem k tomu, že Spojené království nepoužívá systém povolení k pobytu), ale místo toho se vztahuje k počtu přijatých občanů, kteří nejsou členy EU a kteří jsou oprávněni vstoupit do země pod vybranými imigračními kategoriemi. Podle orgánů Spojeného království jsou údaje odhadnuty z kombinace informací, které mají být zveřejněny ve Statistickém věstníku domácího úřadu „Řízení přistěhovalectví: statistika Spojeného království“ a nepublikované informace o řízení. Kategorie „Ostatní důvody“ zahrnuje: diplomat, konzulární úředník považovaný za osvobozený od kontroly; důchodci s nezávislými prostředky; všechny ostatní cestující, kterým byla udělena omezená dovolená, kteří nejsou zařazeni do žádné jiné kategorie; bez nepovoleného azylu.

A jen ještě poznámka: nemá oficiální zaměření na klesající příliv imigrantů vliv na inflaci, znehodnocující zejména nízké příjmy, důchody aj? Kdyby bylo euro, bylo by míra inflace tak vysoká?

Rakousko pro příští rok zdražilo dálniční známky

Michaela Drábková

1.12.2017

night-highway-1450204 (1) — Source: Freeimages.com

[quote]Cena roční nálepky se zvýšila o 90 centů na 87,30 eura (cca 2218 korun), dvouměsíční zdražila o 30 centů na 26,2 eura (666 Kč) a desetidenní stojí o deset centů více, tedy devět eur (229 Kč). Oznámil to ÚAMK, který v Česku rakouské známky prodává.[/quote]

Podraží i známky pro motocyklisty. Za roční vinětu zaplatí 34,7 eura (882 Kč), tedy o 30 centů více. Dvouměsíční a desetidenní zdražily o deset centů na 13,1 (333 Kč) respektive 5,2 eura (132 korun).

Ceny švýcarské roční dálniční známky a všech typů dálničních známek v České republice a ve Slovinsku zůstávají na stejné výši, jako v roce 2017, uvedl ÚAMK. V Česku tak ceny zůstanou na 1500 korunách za roční kupon, cena měsíčního kuponu bude 440 Kč a desetidenního 310 korun.

Všechny dálniční známky pro rok 2017 jsou platné do 31. ledna 2018 a pro rok 2018 začínají platit od 1. prosince 2017. Zavedení mýtného pro osobní vozidla pohybujících se po německých dálnicích je plánováno na rok 2019.

Zdroj: ČTK