Domů Blog Strana 1160

Před 15 lety vznikla Správa železniční dopravní cesty

[quote]Státní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která vznikla před 15 lety, 1. ledna 2003, plní funkci vlastníka a provozovatele železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu. Stará se rovněž o rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty. SŽDC působí jako investor do výstavby tratí, také sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici.[/quote]

Firma vznikla v roce 2003 v rámci liberalizace dopravního trhu oddělením od původní státní organizace České dráhy (ČD). Patří k největším investorům do stavebnictví v zemi. Výstavbu financuje zejména z veřejných zdrojů, ve velké míře z fondů EU. Jedním z největších projektů SŽDC je dnes stavba dvoutubusového čtyřkilometrového tunelu na trati z Rokycan do Plzně za 3,9 miliardy korun.

Loni firma s Českými drahami podepsala smlouvu o převodu nádražních budov z ČD na SŽDC, za 3,3 miliardy korun získala zhruba 1500 nádraží. SŽDC se také stará o 9400 kilometrů tratí a zaměstnává přes 17.000 osob.

Zdroj: ČTK

SŽDC opravuje v Karlovarském kraji tři nádraží, další plánuje

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v Karlovarském kraji opravuje hned několik nádraží. Pracuje se v Sokolově, v Kynšperku nad Ohří i v Lokti. Opravy všech tří nádraží mají být dokončeny v roce 2018, řekl ČTK ředitel Správy osobních nádraží SŽDC Patrik Konopásek. Chystají se ale i opravy dalších.[/quote]

,,Sokolov je nevýznamnější investiční aktivita zahajovaná v letošním roce. Kromě Sokolova jsme zahájili dílčí opravné práce na výpravní budově v Kynšperku a v Lokti. Ty budou dokončeny v první polovičce příštího roku. Zároveň připravujeme projektové aktivity pro další investiční akce, rekonstrukce výpravních budov. Nejvýznamnější bude v Chebu, Františkových Lázních, v Bečově nad Teplou a v Aši, samozřejmě ve středobém výhledu,“ uvedl Konopásek.

V Lokti a Kynšperku jde zejména o opravu střech výpravních budov, ale i opravy fasády nebo výměnu oken. Rekonstrukce kynšperského nádraží má stát zhruba 7,6 milionu korun bez DPH, práce na loketském nádraží přijdou na 5,1 milionu korun bez DPH.

Výší investice největší je ale dlouho plánovaná rekonstrukce nádraží v Sokolově. V objektu vznikne nová odbavovací hala blíž dopravnímu terminálu se sociálním zázemím i drobnými doplňkovými službami, jako je prodej občerstvení, tisku a podobně. Rekonstrukce sokolovského nádraží, která má skončit na podzim příštího roku, vyjde na 24 milionů korun.

Zdroj: ČTK

V Brně se za první rok prodalo 52.000 elektronických jízdenek

[quote]Elektronickou předplatní jízdenku na MHD si za první rok fungování koupilo v Brně 52.000 lidí, z toho 36.500 si pořídilo roční. Je to o 10.000 víc než ve dvou předchozích letech díky dotaci města. Úměrně tomu se však snížil počet cestujících se čtvrtletní a měsíční jízdenkou a celkové tržby z jízdného se drží na úrovni předchozích let, tedy kolem 970 milionů korun, řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.[/quote]

Jízdenku na platební kartě jako nosiči představil dopravní podnik jako první v Česku. S odvoláním na bankovní asociace uvedl, že s touto formou úhrady jízdného je i první v Evropě. Cestujícím od začátku letošního roku stačí jedna návštěva prodejního místa a každou další jízdenku už si mohou koupit přes internet.

Na spuštění systému se navázala i dotace města 1425 korun. Mohou ji i v příštím roce získat všichni, kdo si koupí roční nezlevněnou jízdenku za 4750 korun a mají trvalé bydliště v Brně. Město si od toho loni slibovalo vyšší zájem o MHD. Zároveň mělo levnější jízdné podnítit ty, kteří v Brně dlouhodobě bydlí, ale mají trvalé bydliště napsané jinde. Za letošní rok město vyplatilo peníze téměř 31.000 Brňanů, tedy téměř 44 milionů korun.

Jízdenku si lze koupit na webu brnopas.cz, na stejném místě lze zažádat i o dotaci. S novým systémem zatím nebyly žádné problémy. Revizoři jsou vybaveni čtečkami, které neumožňují dělat finanční transakce, pouze zkontrolují údaje o jízdence a jejím nositeli

Dopravnímu podniku se daří také prodávat stále více jednorázových SMS jízdenek, zájem o ně roste trvale od jejich zavedení v listopadu 2013. Loni v prosinci si ji koupilo do té doby rekordních 358.000 lidí, nyní se zájem blíží 400.000 za měsíc.

,,Dosavadní rekord za jeden den jsme zaznamenali letos 15. prosince, kdy se prodalo přes 20.000 SMS jízdenek,“ řekla Lukšová.

Zdroj: ČTK

ÚOHS definitivně zastavil řízení ve věci ČD a pronájmu lokomotiv

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zastavil správní řízení, které se týká Českých drah a pronájmu lokomotiv Taurus v roce 2014 bez výběrového řízení. Původně měl státní podnik zaplatit milionovou pokutu. ÚOHS ale musel už dřív svoje rozhodnutí změnit na základě verdiktů soudů.[/quote]

Soudy odmítly argument antimonopolního úřadu, který tvrdil, že se dráhy dopustily správního deliktu tím, že si nepronajaly lokomotivy v žádném z druhů zadávacího řízení. Dráhy uváděly, že jde o standardní spolupráci s národním dopravcem sousedního státu a takzvanou vyrovnávku výkonů, která je běžná při spolupráci i s dalšími okolními státy.

Krajský soud v Brně už loni konstatoval, že není možné považovat za pronájem lokomotiv ani stav, kdy se část smlouvy plní finančně.

,,Dráhy neučinily nic víc, než co by přesahovalo závazek České republiky v mezinárodní dopravě,“ řekl loni soudce Krajského soudu David Raus.

České dráhy vedly s antimonopolním úřadem ještě totožný souběžný spor, v němž dostaly pokutu 1,2 milionu korun za smlouvy uzavřené v letech 2009 až 2012. V tomto případě už dříve ÚOHS pokutu zrušil.

České dráhy uzavíraly každoročně se společností Österreichische Bundesbahnen smlouvy na pronájem lokomotiv Taurus. Jako jediné mohou vozit osobní soupravy Railjet na mezinárodních spojích mezi Prahou, Vídní a Štýrským Hradcem. První v Česku vyjela v roce 2014. V předchozích letech vozily rakouské lokomotivy standardní soupravy vlaků EuroCity mezi Českem a Rakouskem.

Také za Railjety měly původně podle antimonopolního úřadu České dráhy platit pokutu. Úřad firmě vyměřil rekordní sankci za zakázky 25 milionů korun, řízení ale po letech zastavil.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo prodloužilo lhůtu pro podání nabídek v mýtném tendru

[quote]Ministerstvo dopravy prodloužilo uchazečům o miliardovou zakázku na správu dálničního mýta termín pro podání nabídek. Původně měli zájemci nabídky včetně cenové kalkulace úřadu poslat do 11. ledna, nyní je novým termínem 8. březen. Prodloužení si vyžádala změna systému související se zavedením takzvaného jednotného evropského mýtného systému (EETS). ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

,,Důvodem prodloužení lhůty je to, aby všichni uchazeči dostali možnost seznámit se s těmi částmi dokumentace mýtného systému, které byly změněny či doplněny v souvislosti s implementací evropské služby elektronického mýta,“ uvedl Neřold.

Odklad podání nabídek tak podle úřadu není překvapivý, se zavedením jednotného evropského mýta se dlouhodobě počítalo.

Jednotný systém umožní kamionovým dopravcům projet zpoplatněnou dálniční síť napříč celou Evropou pouze s jednou mýtnou krabičkou, takzvanou palubní jednotkou. Správce tuzemského systému Kapsch jej zavedl letos v září. Soutěž za zhruba 30 miliard korun na správu systému po roce 2019 vypsalo ale ministerstvo dopravy už v polovině června, dokumentaci tohoto tendru tak bylo potřeba doplnit.

Kapsch prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran v Česku vybírá mýtné od roku 2007. Za téměř 11 let se z mýtného získalo 87 miliard korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.

Zavedení jednotného evropského mýta po ČR požaduje Evropská unie. Systém má umožnit kamionům projíždět celou Evropou s jedinou palubní jednotkou schopnou komunikovat se všemi lokálními systémy. Zároveň spedičním společnostem sníží míru administrativní zátěže tím, že za projetí různých zemí budou dostávat jediné vyúčtování. Podobně jako v jiných evropských zemích i v ČR zavedení EETS provázely komplikace a termín jeho spuštění se opakovaně odkládal.

Do výběrového řízení na správu mýta v ČR se přihlásili čtyři uchazeči – dosavadní provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Odbory se s vedením správy železnic nedohodly na růstu mezd

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Železniční odbory se s vedením Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) nedohodly na zvýšení mezd zaměstnanců pro letošní rok. Další jednání se uskuteční až ve třetím lednovém týdnu. Do té doby bude platit částečně původní kolektivní smlouva a mzdové opatření, které zohlední pouze růst některých příplatků. Na něm se firma s odbory dohodla. Toto opatření bude platit do doby, než se vedení se zástupci zaměstnanců shodne na nové kolektivní smlouvě, řekl ČTK mluvčí SŽDC Marek Illiaš.[/quote]

,,Sporná je jen výše mezd, na všem ostatním jsme se již dohodli, řekl ČTK předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. Zatímco odbory pro letošní rok požadují růst základních tarifů o 6,5 procenta a výkonových odměn o 5,5 procenta, vedení organizace zaměstnancům nabídlo nárůst tarifních mezd o 3,2 procenta a 5,4 procenta u odměn.

K dohodě o nárůstu mezd dospěli ještě před Vánoci zástupci zaměstnanců a vedení v Českých drahách a dceřiném nákladním dopravci ČD Cargo. Provozním zaměstnancům ČD napřesrok vzrostou mzdy o 4,5 procenta, administrativním pracovníkům porostou dvouprocentním tempem. V ČD Cargo se pak mzdy zaměstnancům zvýší o 1200 až 1500 korun. To se nejvíce projeví u méně honorovaných profesí, jako jsou posunovači nebo zaměstnanci v opravárenství.

Platy zaměstnancům na železnici meziročně vzrostly už letos. Proti loňsku si zaměstnanci státní správy železnic přilepšili o 3,4 procenta. SŽDC zaměstnává zhruba 17.000 lidí, průměrná mzda se pohybuje kolem 30.000 korun. V Česku v letošním třetím čtvrtletí činila průměrná mzda 29.050 korun.

Zdroj: ČTK

V Makedonii kvůli smogu zavádějí vlaky a autobusy zdarma

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Makedonie přijala nouzová opatření na ochranu proti hustému smogu, který každoročně v zimě sužuje města na západním Balkánu kvůli topení uhlím, zastaralému průmyslu a znečišťujícím emisím ze starých aut. Vláda proto podle agentury Reuters povolila obyvatelům Skopje a Tetova bezplatně cestovat vlaky a autobusy místo osobními auty a dovolila chronicky nemocným a těhotným ženám, aby nechodily do práce a zůstaly doma. A také zakázala sportovní aktivity pod širým nebem.[/quote]

Místní média uvádějí, že ochranné roušky na obličej jsou v obchodech vyprodané, lidé se totiž snaží sami chránit v podmínkách, kdy teploty klesly pod nulu a smog nerozhání žádný vítr.

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO), zveřejněné na začátku roku, patří makedonské hlavní město mezi deset evropských měst s nejvyšší koncentrací toxických částic. Skopje a čtyři další balkánská města na tomto seznamu se při výrobě elektřiny a také při topení spoléhají na vysoce znečišťujících hnědé uhlí, což je dědictví z komunistické Jugoslávie.

Sarajevo, Tuzla a Zenica v Bosně, stejně jako hlavní město Kosova trpí podobně velkým znečištěním ovzduší jako Sklopje.

Nedávno zveřejněná zpráva nevládní organizace Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL) uvádí, že 16 zastaralých uhelných elektráren v zemích bývalé Jugoslávie způsobuje stejné znečištění jako všech 296 elektráren v Evropské unii dohromady.

S ohledem na budoucí členství v EU se místní vlády zavázaly snížit úroveň těchto emisí. Podle příslušného unijního předpisu by se v regionu měly emise oxidu siřičitého snížit o 90 procent, oxidů dusíku o 67 procent a škodlivých částic poletujících vzduchem o 94 procent, a to do roku 2028.

Ale region, aby uspokojil rostoucí poptávku po elektřině, plánuje investovat miliardy eur do výstavby dalších uhelných elektráren o celkovém výkonu 2600 megawattů, protože staré elektrárny se mají uzavřít v příštím desetiletí.

Zdroj: ČTK

Tramvajová vozovna v Pisárkách projde proměnou za 390 milionů

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Brněnský dopravní podnik chystá příští rok proměnu pisárecké tramvajové vozovny za 390 milionů korun. Práce mají být hotové v roce 2020. Nejstarší brněnská vozovna bude mít novou halu pro denní očistu a ošetření tramvají, zastřeší se část kolejí a postaví se myčka, řekla ČTK mluvčí Barbora Lukšová. Cílem je zjednodušit každodenní manipulaci s vozidly a vylepšit zázemí pro dělníky.[/quote]

Hala bude stát v části vozovny poblíž tratě mezi Mendlovým náměstím a zastávkou Pisárky a bude se do ní vjíždět směrem od výstaviště.

,,Na nepříliš vhodné pracovní podmínky se upozorňovalo při jarních prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ uvedla Lukšová.

Hala bude vybavená moderními technologiemi pro denní údržbu, které zároveň umožní péči o tramvaje zrychlit po večerním příjezdu do vozovny. Dělníci zde také budou mít nové technologické zázemí pro kontrolu elektrické výzbroje na střeše a pro diagnostiku kol a soukolí.

Koleje se zastřeší mezi již existující a novou halou.

,,Ve staré hale se zruší také kanál na jedné koleji a místo něj vznikne myčka,“ uvedla Lukšová.

Modernizaci vozovny zahájil dopravní podnik loni, kdy rozšířil kolejiště pro odstavení tramvají. V plánu je v budoucích letech ještě třetí etapa, která počítá s novou smyčkou, novým kolejištěm směrem k areálu veletrhů a také se stavbou lanovky do bohunického kampusu.

Pisárecká vozovna vznikla již v roce 1870, rok po zahájení provozu koňky. Sloužila jako sklad krmiva a ustájení pro koně. První přestavby se dočkala v polovině 80. let 19. století, když v Brně začala jezdit parní tramvaj, od roku 1900 zde našly místo elektrické tramvaje. Současná podoba je z velké části poválečná.

Zdroj: ČTK

Nenechte vaši zásilku (ro) zmrznout

Zdroj: GO! Express & Logistics, s. r. o.

GO! Expres & Logistics se dlouhodobě zaměřuje na oborovou logistiku z oblasti genetického, biotechnologického či farmaceutického vývoje, výzkumu či medicíny. K tomu, aby byly potřeby různých subjektů podnikajících v oblasti Life & Science beze zbytku dodrženy, je nutné znát co nejpřesněji jejich potřeby. Velmi častá je komunikace s nemocnicemi, výzkumnými centry i firmami zabývajícími se výrobou, výzkumem i distribucí léčivých látek a produktů z podobné oblasti.

Výhody služeb GO! Express & Logistics

Produkt Life & Science je nabízen s ohledem na maximální pohodlí zákazníka. Klientovi odpadá starost o obalové materiály, suchý led, termoboxy či termoregulační gely. Alternativním řešením pro naše klienty mohou být speciálně vybavené vozy, které mají aktivní chlazení a vytápění nákladového prostoru. Avšak při expresních přepravách a menšímu objemu zásilek nemůže toto řešení nikdy cenově konkurovat právě obalovým systémům. Výhodou přepravy jednotlivých zásilek přes síť GO! (místo vlastního řešení v podobě celo chlazených či vytápěných vozů) je flexibilní dopravní kapacita pomocí pravidelných vlastních sítí společnosti v rámci Evropy. Další nespornou výhodou oproti vlastnímu celo vozu je zachování konstantních podmínek pro přepravu – zásilky je po celou dobu uchována ve stejné teplotě, a to i při manipulaci s nákladem, při vyzvednutí a doručení zásilky. Zejména při doručení není nutná přímá dodávka do prostoru s požadovanou teplotou pro zásilku.

Nabízené teplotní režimy

Hlavním specifikem těchto přeprav je důkladné zabalení zásilky. Dobře zabalené zboží je zárukou bezproblémové přepravy. Proto jsou naši kurýři připraveni zboží přebalit, aby se tak eliminovalo nebezpečí poškození zásilky. Již při přijetí objednávky klient dostává kompletní informace ohledně nutnosti zabalení zásilky.  GO! Express nabízí přepravu Life & Science ve třech teplotních režimech. Při režimu GO! Dry Ice je zásilka uchovávána v rozmezí -78 až -4 °C. V režimu GO! Cold Pack se jedná o kontrolovanou teplotu v rozmezí 2 až 8 °C a režim GO! Ambient se přepravu v teplotě mezi 15 až 25 °C. V současné době si klienti mohou vybrat z 15-ti typů termoboxů pro mraženou, chlazenou a ambientní přepravu, které jsou vybaveny chladícím nebo mrazícím médiem, které udrží zásilku v požadované teplotě. Mražené vzorky jsou přepravovány na suchém ledu (oxid uhličitý), který netaje jako klasický led, ale vypařuje se, chlazené vzorky jsou přepravovány s termoregulačními gely a ambientní přepravy se přepravují pomocí speciálních obalových systémů.

Kontrola teploty při přepravě

Kvalitní servis přepravy v oblasti Life Science se neobejde bez možnosti monitorovat teplotu uvnitř zásilky během celé doby přepravy. K tomu určené dataloggery tak mohou klientovi rychle prozradit, zda byl požadovaný režim teploty přepravy dodržen po celou dobu a přepravovaný materiál se nijak neznehodnotil. Naši klienti nejčastěji využívají jednorázové dataloggery pro kontrolu teploty zásilek, které jsou přepravovány v režimu GO! Cold Pack a GO! Ambient, mohou ale využít i speciálních dataloggerů pro hluboce zmrazené zboží. Dataloggery zaznamenávají teplotu v krátkých intervalech a lze následně jednoduše ihned po přijetí zásilky zjistit, v jaké teplotě se zásilka během přepravy nacházela.

Více na: http://www.general-overnight.cz/preprava-life-science/

 

Politické a diplomatické úsilí v oblasti vízové vzájemnosti přináší další výsledky

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise informovala o pokroku, jehož bylo za posledních sedm měsíců dosaženo v otázce úplné vízové vzájemnosti s Kanadou a Spojenými státy, a předkládá také své posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti.[/quote]

Za posledního dva a půl roku se podařilo podstatně snížit počet zemí, v jejichž případě není zásada vzájemnosti v oblasti vízové politiky uplatňována. Nejnovějším úspěchem je dosažení úplné vízové vzájemnosti s Kanadou, která od 1. prosince 2017 zrušila vízovou povinnost pro občany Rumunska a Bulharska. Podobného úspěchu již bylo dosaženo v případě Austrálie, Bruneje a Japonska.

Jedinou zemí mimo EU, jež je na unijním seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale neumožňuje bezvízový styk občanům všech členských států EU, tak zůstávají Spojené státy.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu uvedl:

„Dosažení úplné vízové vzájemnosti s Kanadou je důkazem toho, že naše diplomatické úsilí a trvalý aktivní přístup přináší výsledky. Společně s pěti dotčenými členskými státy se budeme touto cestou ubírat i v rámci jednání se Spojenými státy. Jsme odhodláni učinit vše, co je v naší moci, abychom dosáhli bezvízového styku pro všechny občany EU. Musíme v této věci co nejrychleji pokročit, přičemž očekáváme, že nám v tom budou naši američtí partneři nápomocni.“

Bylo dosaženo úplné vízové vzájemnosti s Kanadou

Kanada zrušila vízovou povinnost pro všechny občany Rumunska a Bulharska od 1. prosince 2017. Rozhodnutí Kanady předcházela intenzivní diplomatická jednání a setrvalé úsilí na politické a technické úrovni mezi EU, Kanadou a oběma dotčenými členskými státy. Kanada částečně zrušila vízovou povinnost pro některé občany Bulharska a Rumunska již v květnu 2017 a zavázala se, že vízovou povinnost v plném rozsahu zruší od 1. prosince 2017.

Jednání se Spojenými státy pokračují

Kontakty s USA na politické a technické úrovni se během posledních sedmi měsíců zintenzivnily. Evropská komise má vedoucí úlohu v procesu, jenž by měl vyústit v zařazení pěti členských států EU (Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska) do programu USA pro bezvízový styk. Komise nemá nyní v úmyslu přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by se dočasně pozastavilo zrušení vízové povinnosti pro občany USA, neboť takový krok by byl kontraproduktivní, avšak s ohledem na budoucí vývoj může tento svůj postoj přehodnotit.

Komisař Dimitris Avramopoulos a náměstkyně ministra pro vnitřní bezpečnost USA Elaine C. Duke vydali v červnu společné prohlášení, v němž se obě strany zavázaly zvýšit úsilí o dosažení úplné vízové vzájemnosti mezi EU a USA. Na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA dne 17. listopadu obě strany ocenily pokrok, jehož bylo během konstruktivních jednání dosaženo, a zavázaly se v tomto aktivním přístupu pokračovat. V září se uskutečnila technická jednání mezi Evropskou komisí, Spojenými státy a dotčenými pěti členskými státy, na nichž byla zhodnocena aktuální situace ohledně zbýva jících požadavků programu bezvízového styku. V nadcházejících měsících – počínaje zasedáním vyšších úředníků EU a USA v únoru – bude Komise v úzké spolupráci s dotčenými pěti členskými státy pokračovat v jednáních s USA na všech úrovních. Výsledkem by měla být intenzivnější konkrétní opatření na všech stranách.

Mechanismus vzájemnosti přináší ovoce

Součástí dnešní zprávy je rovněž celkové posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti v oblasti vízového styku, které měla Komise předložit Evropskému parlamentu do 10. ledna 2018. Za posledního dva a půl roku se podařilo významně snížit počet zemí, v jejichž případě není zásada vzájemnosti v oblasti vízové politiky uplatňována. Jedinou zemí mimo EU, jež je na unijním seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale neumožňuje bezvízový styk občanům všech členských států EU, tak zůstávají Spojené státy. Ukázalo se tedy, že mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku je účinným nástrojem, který přispívá k pokroku ve snaze o dosažení úplné vízové vzájemnosti se třetími zeměmi pro všechny občany EU. Komise proto v tuto chvíli nezvažuje žádný legislativní návrh na změnu tohoto mechanismu. Naopak se bude nadále držet svého diplomatického přístupu, aby vyjednala úplnou vízovou reciprocitu pro všechny členské státy.

Další kroky

Komise má v rámci dalšího postupu i nadále v úmyslu úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou. Bude pokračovat v jednáních s USA a dotčenými členskými státy, jejichž cílem je dosáhnout úplné vzájemnosti, pokud jde o zrušení vízové povinnosti. Příležitostí k dalšímu urychlení tohoto procesu bude zasedání vyšších úředníků EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se uskuteční ve dnech 27.–28. února 2018, a schůzka ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA v květnu 2018. Komise podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o dalším vývoji nejpozději na podzim roku 2018.

Souvislosti

Základním principem vízové politiky EU je zaručit, aby třetí země, jež jsou na seznamu států osvobozených od vízové povinnosti, recipročně zrušily vízovou povinnost pro občany všech členských států EU. Za tímto účelem byl zaveden mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku.

V rámci tohoto mechanismu vzájemnosti, který vyžaduje, aby Komise zohlednila dopady pozastavení bezvízového režimu na vnější vztahy EU a jejích členských států, Komise již vydala tři zprávy, jež hodnotí situaci (10. října 2014, 22. dubna 2015 a 5. listopadu 2015), a také pět sdělení (v dubnu, červenci a prosinci 2016 a v květnu a prosinci 2017).

V souladu s článkem 1b nařízení Rady (ES) č. 539/2001 by Komise měla do 10. ledna 2018 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti, a v případě potřeby by měla předložit legislativní návrh na změnu uvedeného nařízení.

Uvolnění vízového režimu: Zpráva Komise o provádění kritérií pro země západního Balkánu a Východního partnerství

Komise předložila zprávu o průběžném provádění kritérií pro uvolnění vízového režimu zeměmi  západního Balkánu (Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem) a zeměmi Východního partnerství (Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou). Ze zprávy vyplývá, že i když jsou požadavky pro uvolnění vízového režimu pro uvedené země nadále plněny, je třeba v zájmu zachování jejich udržitelného provádění přijmout opatření v mnoha konkrétních oblastech.

K tématu se vyjádřil Dimitris Avramopoulos, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství:

„Jsme pevně rozhodnuti zachovat bezvízový styk pro občany zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství a pro dosažení tohoto cíle spolupracujeme s vládami těchto zemí. Zajistit tento cíl však s sebou přináší odpovědnost, která se týká jak občanů, tak příslušných orgánů. Oceňujeme úsilí těchto zemí o zajištění toho, aby dosažený pokrok byl udržitelný a aby reformy i nadále přinášely konkrétní výsledky, je však zapotřebí další práce. Očekáváme ode všech zemí, že vystupňují své úsilí s cílem řešit nelegální migraci a bojovat proti organizované trestné činnosti a zejména proti korupci.“

Zpráva je prvním hodnocením v rámci nového monitorovacího mechanismu pro uvedených osm zemí, které ukončily dialogy o uvolnění vízového režimu s EU. Hodnocení ukazuje, že všech osm zemí západního Balkánu a Východního partnerství dokázalo, že jsou pevně rozhodnuty plnit nezbytné požadavky, a vynaložilo velké úsilí při provádění řady rozsáhlých reforem stanovených v rámci procesu uvolňování vízového režimu. Je nyní nesmírně důležité, aby tyto reformy pokračovaly a aby tyto země nepolevily v ničem, čeho již úspěšně dosáhly. Dnešní zpráva se zaměřuje na oblasti, ve kterých je třeba vyvinout další úsilí, a to zejména na oblast nelegální migrace a zpětného přebírání osob, boje proti korupci a praní peněz a rovněž veřejného pořádku a bezpečnosti.

Úsilí o potírání nelegální migrace přináší výsledky

Opatření, jejichž cílem je řešit nelegální migraci a v jejichž přijímání pokračovalo všech osm zemí, přinášejí výsledky. Uvedené úsilí vedlo k výraznému celkovému poklesu počtu žádostí o azyl podaných v členských státech EU občany těchto zemí. Přesto stále přetrvávají problémy, zejména v případě Albánie, země s nejvyšším počtem neodůvodněných žádostí o azyl mezi zeměmi s bezvízovým stykem. Albánské orgány aktivně posilují opatření k potírání nelegální migrace a zlepšují spolupráci s členskými státy, kterých se tento problém nejvíce týká. Tato opatření již přinášejí výsledky, ale je třeba v tomto úsilí nadále pokračovat tak, aby byla zjištěna trvalá implementace opatření. Počty zamítnutých žádostí o vstup a zjištěných neoprávněných pobytů kolísají a Komise vyzývá všechny příslušné země k přijetí konkrétních kroků, od posílení hraničních kontrol po organizaci informačních kampaní o bezvízovém cestování.

Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob pokračuje se všemi zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství s bezvízovým stykem hladce a s celkově vysokou mírou návratnosti. S cílem zlepšit spolupráci v oblasti navracení osob Komise vyzývá země západního Balkánu, aby i nadále účinně prováděly dohody o zpětném přebírání osob a v případě potřeby uzavřely prováděcí protokoly s dalšími členskými státy.

Je třeba zesílit boj proti korupci a organizované trestné činnosti

Navzdory pokračujícímu úsilí v oblasti prevence a boje proti organizované trestné činnosti zločinecké skupiny z uvedených zemí s bezvízovým stykem jsou v EU stále aktivní v široké škále trestných činností, včetně obchodování s lidmi a padělání zboží, majetkové trestné činnosti, převaděčství a kyberkriminality. Je nutné, aby všech osm zemí dále posilovalo opatření související s řešením otázky organizované trestné činnosti.

Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní špinavých peněz, zejména Moldavsko musí přistoupit k okamžitým krokům s cílem zajistit trvalé provádění tohoto kritéria uvolnění vízového režimu a udržitelnost dosud uskutečněných reforem. Vzhledem k poslednímu vývoji, rovněž Ukrajina musí přijmout okamžitá opatření k zajištění realizace protikorupčních opatření zavedených předchozími reformami a umožnit, aby bylo dosaženo dalšího pokroku.

Komise podá další zprávu o průběžném plnění požadavků v rámci uvolňování vízového režimu Evropskému parlamentu a Radě v roce 2018.

Zpráva se zakládá na právní povinnosti Komise v rámci posíleného mechanismu pozastavení osvobození od vízové povinnosti přijatého v březnu 2017 sledovat trvalé plnění požadavků uvolnění vízového režimu státy mimo EU a nejméně jednou ročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Posouzení kritérií pro uvolnění vízového režimu se týká zemí, které úspěšně uzavřely dialogy o uvolnění vízového režimu podle příslušných akčních plánů a postupů, tj. zemí západního Balkánu a zemí Východního partnerství.

V případě zemí západního Balkánu nahrazuje nová zpráva předchozí zprávy o monitorování v období po uvolnění vízového režimu a zahrnuje období od poslední takové zprávy z února 2015. V případě zemí Východního partnerství zpráva zahrnuje období od posledních zpráv o pokroku při uvolňování vízového režimu přijatých v prosinci 2013 pro Moldavsko a v prosinci 2015 pro Gruzii a Ukrajinu.

Občané Černé Hory, Srbska a Bývalé jugoslávská republiky Makedonie mohou cestovat do EU bez víz od prosince 2009. Občané Albánie a Bosny a Hercegoviny mají tuto možnost od konce roku 2010.

Bezvízový styk vstoupil v platnost pro Moldavskou republiku v dubnu 2014, v březnu 2017 pro Gruzii a pro Ukrajinu v červnu 2017.

Logistický kalendář