Domů Blog Strana 1188

Třetí čtvrtletí roku 2017: roční nárůst nákladů práce na úrovni 1,6 % v eurozóně a 2,1 % v EU28

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle údajů Eurostatu z 19.12. hodinové náklady na pracovní sílu vzrostly v EA19 o 1,6 % a ve třetím čtvrtletí roku 2017 o 2,1 % v EU28 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 se hodinové náklady na pracovní sílu zvýšily o 1,8 %, resp.  2,3 %.[/quote]

Dvě hlavní složky mzdových nákladů jsou mzdy a platy a nemzdové náklady. V eurozóně vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2017 mzdy a platy za hodinu práce oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku o 1,6 % a nemzdové složky o 1,5 %. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 byly každoroční změny+ 2,1 % a + 0,8 %.

Rozpis podle ekonomické aktivity

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostly hodinové náklady práce v eurozóně o 1,5 % v průmyslu, o 2,1 % ve stavebnictví a službách a o 0,8 % hlavně v nepodnikatelských aktivitách.

V EU28 vzrostly náklady práce o hodinu o 2,0 % v průmyslu, o 2,5 % ve stavebnictví, o 2,6 % ve službách a o 1,6 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice.

Členské státy

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůsty hodinových nákladů práce v celé ekonomice v Rumunsku (+ 16,5 %), Maďarsku (+ 12,6 %) a Bulharsku (+ 10,7 %). Pokles byl zaznamenán ve Finsku (-3,0 %) a Portugalsku (-1,1 %).

Metody a definice

Index nákladů práce je krátkodobým ukazatelem, který ukazuje vývoj hodinových nákladů na práci vynaložené zaměstnavateli v nominálních hodnotách, bez úpravy cenového vývoje. Vypočítá se vydělení nákladů práce v národní měně počtem odpracovaných hodin. Proto vývoj výkazů, nákladů práce a odpracovaných hodin ovlivňuje vývoj indexu (základní rok = 2012).

Čtvrtletní změny hodinových nákladů zaměstnavatelů jsou měřeny celkovými náklady na pracovní sílu a její hlavní složky: mzdy a platy; a jiné než mzdové (nemzdové) náklady (jiné náklady na pracovní sílu než mzdy a platy).

Celkové náklady na pracovní sílu zahrnují mzdové a nemzdové náklady snížené o dotace. Nezahrnují náklady na odbornou přípravu ani jiné výdaje, jako jsou náborové náklady, výdaje na pracovní oděv apod.

Náklady na mzdy a platy zahrnují přímé odměny, odměny a příspěvky vyplácené zaměstnavatelem v hotovosti nebo v naturáliích zaměstnanci výměnou za vykonanou práci, platby za úspory zaměstnanců, platby za odpracované dny a odměny ve věcech, jako je potraviny, nápoje, pohonné hmoty, osobní automobily atd.

Náklady na pracovní síly jiné než mzdy (Ost – nemzdové náklady) zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů plus daně z pracovních příležitostí, které se považují za náklady na práci snížené o dotace určené na náhradu části nebo všech nákladů zaměstnavatele na přímou odměnu.

Eurostat zveřejňuje údaje o indexu nákladů práce pro oddíly B až S. třídy NACE Rev. 2. Agregát je pro zjednodušení nazýván jako „celé hospodářství“, i když je vyloučeno zemědělství, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních organizací.

Ceny energie pro domácnosti 2017 v EU proti roku 2016 poklesly o -0.5 % u elektřiny a -6.3 % u plynu

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Podle zprávy Eurostatu z 29. listopadu v EU ceny elektřiny pro domácností se v průměru mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 mírně snížily (-0,5 %) na 20,4 EUR na 100 kWh. V členských státech EU se ceny elektřiny pro domácnosti v první polovině roku 2017 pohybovaly v rozmezí pod 10 EUR na 100 kWh v Bulharsku na více než 30 EUR na 100 kWh v Dánsku a Německu.[/quote]

Ceny plynu pro domácností se v EU mezi první polovinou roku 2016 a 2017 snížily v průměru o 6,3 % na 5,8 EUR za 100 kWh. Mezi členskými státy se ceny plynu v domácnostech v první polovině roku 2017 pohybovaly v rozmezí od 3,5 EUR za 100 kWh v Rumunsku a v Bulharsku, na mírně nad 8 EUR za 100 kWh v Dánsku a 12 EUR za 100 kWh ve Švédsku.

Daně a poplatky v EU představovaly průměrně přes třetinu (37%) ceny elektřiny účtované domácnostem v první polovině roku 2017 a přibližně čtvrtinu (26%) ceny plynu.

Nejvyšší nárůst cen elektřiny na Kypru, v Řecku a Belgii, největší poklesy v Itálii, Chorvatsku a Litvě

V členských státech EU byl nejvyšší nárůst cen elektřiny domácností v národní měně mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 zdaleka na ypru (+ 22,0 %), následován Řeckem (+ 12,8 %), Belgií (+ 10,0 %), Polskem (+ 6,9 %), Švédskem (o 5,5 %) a Španělskem (o 5,1 %). Naopak nejvýraznější poklesy byly v Itálii (-11,2 %), v Chorvatsku (-10,2 %) a Litvě (-9,3 %), výrazně před Lucemburskem (-4,9 %), Rakouskem (-4, 1% -4,0%) a Nizozemí (-3,6%).

Vyjádřená v eurech byla průměrná cena elektřiny domácností v první polovině roku 2017 nejnižší v Bulharsku (9,6 EUR za 100 kWh), Litvě (11,2 EUR) a Maďarsku (11,3 EUR) a nejvyšší v Dánsku a Německu (po 30,5 EUR) Belgii (28,0 EUR). Průměrná cena elektřiny v EU činila 20,4 EUR za 100 kWh.

Pokud se vyjádří v normách kupní síly (PPS), umělé společné referenční měně, která eliminuje všeobecné cenové rozdíly mezi zeměmi, lze vidět, že ve vztahu k ceně ostatních výrobků a služeb byly ve Finsku zjištěny nejnižší ceny elektrické energie pro domácnosti 12,8 PPS na 100 kWh), Lucembursku (13,5) a Nizozemsku (14,2) a nejvyšší v Německu (28,7), Portugalsku (28,6), v Polsku (25,9), Belgii (25,6) a Španělsku (25,4).       

Polovina nebo více cen elektřiny se skládá z daní a poplatků v Dánsku, Německu a Portugalsku

Podíl daní a poplatků na celkových cenách elektřiny domácností se v jednotlivých členských státech výrazně lišil, přičemž v Dánsku je cca 2/3 (67 % ceny elektřiny domácností tvořeno daněmi a odvody), více než polovina v Německu (54 %) a Portugalsku (52 %) po 5 % na Maltě v první polovině roku 2017. V průměru v EU představovaly daně a odvody více než třetinu (37%) cen elektrické energie pro domácnosti.

Mezi první polovinou roku 2016 a první polovinou roku 2017 poklesly ceny domácností v národní měně ve velké většině členských států. Největší pokles zaznamenaly Chorvatsko (-17,5 %), Portugalsko (-15,3 %), Litva (-11,6 %), Lotyšsko (-10,8 %) a Bulharsko (-10,3 %). Naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku (+ 21,1 %), následováno Dánskem (+ 12,7 %) a Švédskem (+ 10,8 %).

V eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti v první polovině roku 2017 nejnižší v Rumunsku (3,2 EUR na 100 kWh), Bulharsku (3,3 EUR), Maďarsku (3,5 EUR), Chorvatsku (3,6 EUR), Litva (3,7 EUR) Lotyšsko (3,8 EUR) a nejvyšší ve Švédsku (12,1 EUR), dále Dánsko (8,1 EUR), Portugalsku (7,7 EUR) a Nizozemsku (7,6 EUR). Průměrná cena plynu v EU činila 5,8 EUR za 100 kWh.

Z úpravy na kupní sílu lze vidět, že vzhledem k ceně ostatních výrobků a služeb byla nejnižší cena plynu pro domácnosti zaznamenána v Lucembursku (3,5 PPS za 100 kWh) před Spojeným královstvím (4,3) a Belgií (4,7 ). Naopak nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Portugalsku (9,7), ve Švédsku (9,5) a v České republice (8,4).

Nejvyšší podíl daní a odvodů z ceny plynu v Dánsku a Nizozemsku, nejnižší ve Spojeném království a v Lucembursku

 

V první polovině roku 2017 představovaly daně a odvody největší příspěvek k ceně plynu pro domácnosti v Dánsku (55 % ceny plynu pro domácnosti) a Nizozemsku (53 %). Za nimi následuje Rumunsko (47 %) a Švédsko (44 %). Naopak, nejmenší příspěvky byly zaznamenány ve Spojeném království (7 %) a Lucembursku (10 %), před Řeckem (16 %), Bulharskem, Českou republikou, Litvou a Slovenskem (17%).

Na úrovni EU představovaly daně a poplatky v první polovině roku 2017 v průměru asi čtvrtinu (26%) cen plynu pro domácnosti.

Nejvyšší podíl daní a poplatků z ceny plynu v Dánsku a Nizozemsku, nejnižší ve Spojeném království a v Lucembursku

V první polovině roku 2017 představovaly daně a odvody největší příspěvek k ceně plynu pro domácnosti v Dánsku (55 % ceny plynu pro domácnosti) a Nizozemsku (53 %). Za nimi následuje Rumunsko (47 %) a Švédsko (44 %). Naopak, nejmenší příspěvky byly zaznamenány ve Velké Británii (7 %) a Lucembursku (10 %), před Řecku (16 %), Bulharskem, Českou republikou, Litvou a na Slovensku (všechny 17%). . Na úrovni EU představovaly daně a poplatky v první polovině roku 2017 v průměru asi čtvrtina (26%) cen plynu pro domácnosti.

Před 15 lety vznikla Správa železniční dopravní cesty

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Státní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která vznikla před 15 lety, 1. ledna 2003, plní funkci vlastníka a provozovatele železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu. Stará se rovněž o rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty. SŽDC působí jako investor do výstavby tratí, také sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici.[/quote]

Firma vznikla v roce 2003 v rámci liberalizace dopravního trhu oddělením od původní státní organizace České dráhy (ČD). Patří k největším investorům do stavebnictví v zemi. Výstavbu financuje zejména z veřejných zdrojů, ve velké míře z fondů EU. Jedním z největších projektů SŽDC je dnes stavba dvoutubusového čtyřkilometrového tunelu na trati z Rokycan do Plzně za 3,9 miliardy korun.

Loni firma s Českými drahami podepsala smlouvu o převodu nádražních budov z ČD na SŽDC, za 3,3 miliardy korun získala zhruba 1500 nádraží. SŽDC se také stará o 9400 kilometrů tratí a zaměstnává přes 17.000 osob.

Zdroj: ČTK

SŽDC opravuje v Karlovarském kraji tři nádraží, další plánuje

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v Karlovarském kraji opravuje hned několik nádraží. Pracuje se v Sokolově, v Kynšperku nad Ohří i v Lokti. Opravy všech tří nádraží mají být dokončeny v roce 2018, řekl ČTK ředitel Správy osobních nádraží SŽDC Patrik Konopásek. Chystají se ale i opravy dalších.[/quote]

,,Sokolov je nevýznamnější investiční aktivita zahajovaná v letošním roce. Kromě Sokolova jsme zahájili dílčí opravné práce na výpravní budově v Kynšperku a v Lokti. Ty budou dokončeny v první polovičce příštího roku. Zároveň připravujeme projektové aktivity pro další investiční akce, rekonstrukce výpravních budov. Nejvýznamnější bude v Chebu, Františkových Lázních, v Bečově nad Teplou a v Aši, samozřejmě ve středobém výhledu,“ uvedl Konopásek.

V Lokti a Kynšperku jde zejména o opravu střech výpravních budov, ale i opravy fasády nebo výměnu oken. Rekonstrukce kynšperského nádraží má stát zhruba 7,6 milionu korun bez DPH, práce na loketském nádraží přijdou na 5,1 milionu korun bez DPH.

Výší investice největší je ale dlouho plánovaná rekonstrukce nádraží v Sokolově. V objektu vznikne nová odbavovací hala blíž dopravnímu terminálu se sociálním zázemím i drobnými doplňkovými službami, jako je prodej občerstvení, tisku a podobně. Rekonstrukce sokolovského nádraží, která má skončit na podzim příštího roku, vyjde na 24 milionů korun.

Zdroj: ČTK

V Brně se za první rok prodalo 52.000 elektronických jízdenek

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Elektronickou předplatní jízdenku na MHD si za první rok fungování koupilo v Brně 52.000 lidí, z toho 36.500 si pořídilo roční. Je to o 10.000 víc než ve dvou předchozích letech díky dotaci města. Úměrně tomu se však snížil počet cestujících se čtvrtletní a měsíční jízdenkou a celkové tržby z jízdného se drží na úrovni předchozích let, tedy kolem 970 milionů korun, řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.[/quote]

Jízdenku na platební kartě jako nosiči představil dopravní podnik jako první v Česku. S odvoláním na bankovní asociace uvedl, že s touto formou úhrady jízdného je i první v Evropě. Cestujícím od začátku letošního roku stačí jedna návštěva prodejního místa a každou další jízdenku už si mohou koupit přes internet.

Na spuštění systému se navázala i dotace města 1425 korun. Mohou ji i v příštím roce získat všichni, kdo si koupí roční nezlevněnou jízdenku za 4750 korun a mají trvalé bydliště v Brně. Město si od toho loni slibovalo vyšší zájem o MHD. Zároveň mělo levnější jízdné podnítit ty, kteří v Brně dlouhodobě bydlí, ale mají trvalé bydliště napsané jinde. Za letošní rok město vyplatilo peníze téměř 31.000 Brňanů, tedy téměř 44 milionů korun.

Jízdenku si lze koupit na webu brnopas.cz, na stejném místě lze zažádat i o dotaci. S novým systémem zatím nebyly žádné problémy. Revizoři jsou vybaveni čtečkami, které neumožňují dělat finanční transakce, pouze zkontrolují údaje o jízdence a jejím nositeli

Dopravnímu podniku se daří také prodávat stále více jednorázových SMS jízdenek, zájem o ně roste trvale od jejich zavedení v listopadu 2013. Loni v prosinci si ji koupilo do té doby rekordních 358.000 lidí, nyní se zájem blíží 400.000 za měsíc.

,,Dosavadní rekord za jeden den jsme zaznamenali letos 15. prosince, kdy se prodalo přes 20.000 SMS jízdenek,“ řekla Lukšová.

Zdroj: ČTK

ÚOHS definitivně zastavil řízení ve věci ČD a pronájmu lokomotiv

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zastavil správní řízení, které se týká Českých drah a pronájmu lokomotiv Taurus v roce 2014 bez výběrového řízení. Původně měl státní podnik zaplatit milionovou pokutu. ÚOHS ale musel už dřív svoje rozhodnutí změnit na základě verdiktů soudů.[/quote]

Soudy odmítly argument antimonopolního úřadu, který tvrdil, že se dráhy dopustily správního deliktu tím, že si nepronajaly lokomotivy v žádném z druhů zadávacího řízení. Dráhy uváděly, že jde o standardní spolupráci s národním dopravcem sousedního státu a takzvanou vyrovnávku výkonů, která je běžná při spolupráci i s dalšími okolními státy.

Krajský soud v Brně už loni konstatoval, že není možné považovat za pronájem lokomotiv ani stav, kdy se část smlouvy plní finančně.

,,Dráhy neučinily nic víc, než co by přesahovalo závazek České republiky v mezinárodní dopravě,“ řekl loni soudce Krajského soudu David Raus.

České dráhy vedly s antimonopolním úřadem ještě totožný souběžný spor, v němž dostaly pokutu 1,2 milionu korun za smlouvy uzavřené v letech 2009 až 2012. V tomto případě už dříve ÚOHS pokutu zrušil.

České dráhy uzavíraly každoročně se společností Österreichische Bundesbahnen smlouvy na pronájem lokomotiv Taurus. Jako jediné mohou vozit osobní soupravy Railjet na mezinárodních spojích mezi Prahou, Vídní a Štýrským Hradcem. První v Česku vyjela v roce 2014. V předchozích letech vozily rakouské lokomotivy standardní soupravy vlaků EuroCity mezi Českem a Rakouskem.

Také za Railjety měly původně podle antimonopolního úřadu České dráhy platit pokutu. Úřad firmě vyměřil rekordní sankci za zakázky 25 milionů korun, řízení ale po letech zastavil.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo prodloužilo lhůtu pro podání nabídek v mýtném tendru

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ministerstvo dopravy prodloužilo uchazečům o miliardovou zakázku na správu dálničního mýta termín pro podání nabídek. Původně měli zájemci nabídky včetně cenové kalkulace úřadu poslat do 11. ledna, nyní je novým termínem 8. březen. Prodloužení si vyžádala změna systému související se zavedením takzvaného jednotného evropského mýtného systému (EETS). ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

,,Důvodem prodloužení lhůty je to, aby všichni uchazeči dostali možnost seznámit se s těmi částmi dokumentace mýtného systému, které byly změněny či doplněny v souvislosti s implementací evropské služby elektronického mýta,“ uvedl Neřold.

Odklad podání nabídek tak podle úřadu není překvapivý, se zavedením jednotného evropského mýta se dlouhodobě počítalo.

Jednotný systém umožní kamionovým dopravcům projet zpoplatněnou dálniční síť napříč celou Evropou pouze s jednou mýtnou krabičkou, takzvanou palubní jednotkou. Správce tuzemského systému Kapsch jej zavedl letos v září. Soutěž za zhruba 30 miliard korun na správu systému po roce 2019 vypsalo ale ministerstvo dopravy už v polovině června, dokumentaci tohoto tendru tak bylo potřeba doplnit.

Kapsch prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran v Česku vybírá mýtné od roku 2007. Za téměř 11 let se z mýtného získalo 87 miliard korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.

Zavedení jednotného evropského mýta po ČR požaduje Evropská unie. Systém má umožnit kamionům projíždět celou Evropou s jedinou palubní jednotkou schopnou komunikovat se všemi lokálními systémy. Zároveň spedičním společnostem sníží míru administrativní zátěže tím, že za projetí různých zemí budou dostávat jediné vyúčtování. Podobně jako v jiných evropských zemích i v ČR zavedení EETS provázely komplikace a termín jeho spuštění se opakovaně odkládal.

Do výběrového řízení na správu mýta v ČR se přihlásili čtyři uchazeči – dosavadní provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Odbory se s vedením správy železnic nedohodly na růstu mezd

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Železniční odbory se s vedením Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) nedohodly na zvýšení mezd zaměstnanců pro letošní rok. Další jednání se uskuteční až ve třetím lednovém týdnu. Do té doby bude platit částečně původní kolektivní smlouva a mzdové opatření, které zohlední pouze růst některých příplatků. Na něm se firma s odbory dohodla. Toto opatření bude platit do doby, než se vedení se zástupci zaměstnanců shodne na nové kolektivní smlouvě, řekl ČTK mluvčí SŽDC Marek Illiaš.[/quote]

,,Sporná je jen výše mezd, na všem ostatním jsme se již dohodli, řekl ČTK předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. Zatímco odbory pro letošní rok požadují růst základních tarifů o 6,5 procenta a výkonových odměn o 5,5 procenta, vedení organizace zaměstnancům nabídlo nárůst tarifních mezd o 3,2 procenta a 5,4 procenta u odměn.

K dohodě o nárůstu mezd dospěli ještě před Vánoci zástupci zaměstnanců a vedení v Českých drahách a dceřiném nákladním dopravci ČD Cargo. Provozním zaměstnancům ČD napřesrok vzrostou mzdy o 4,5 procenta, administrativním pracovníkům porostou dvouprocentním tempem. V ČD Cargo se pak mzdy zaměstnancům zvýší o 1200 až 1500 korun. To se nejvíce projeví u méně honorovaných profesí, jako jsou posunovači nebo zaměstnanci v opravárenství.

Platy zaměstnancům na železnici meziročně vzrostly už letos. Proti loňsku si zaměstnanci státní správy železnic přilepšili o 3,4 procenta. SŽDC zaměstnává zhruba 17.000 lidí, průměrná mzda se pohybuje kolem 30.000 korun. V Česku v letošním třetím čtvrtletí činila průměrná mzda 29.050 korun.

Zdroj: ČTK

V Makedonii kvůli smogu zavádějí vlaky a autobusy zdarma

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Makedonie přijala nouzová opatření na ochranu proti hustému smogu, který každoročně v zimě sužuje města na západním Balkánu kvůli topení uhlím, zastaralému průmyslu a znečišťujícím emisím ze starých aut. Vláda proto podle agentury Reuters povolila obyvatelům Skopje a Tetova bezplatně cestovat vlaky a autobusy místo osobními auty a dovolila chronicky nemocným a těhotným ženám, aby nechodily do práce a zůstaly doma. A také zakázala sportovní aktivity pod širým nebem.[/quote]

Místní média uvádějí, že ochranné roušky na obličej jsou v obchodech vyprodané, lidé se totiž snaží sami chránit v podmínkách, kdy teploty klesly pod nulu a smog nerozhání žádný vítr.

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO), zveřejněné na začátku roku, patří makedonské hlavní město mezi deset evropských měst s nejvyšší koncentrací toxických částic. Skopje a čtyři další balkánská města na tomto seznamu se při výrobě elektřiny a také při topení spoléhají na vysoce znečišťujících hnědé uhlí, což je dědictví z komunistické Jugoslávie.

Sarajevo, Tuzla a Zenica v Bosně, stejně jako hlavní město Kosova trpí podobně velkým znečištěním ovzduší jako Sklopje.

Nedávno zveřejněná zpráva nevládní organizace Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL) uvádí, že 16 zastaralých uhelných elektráren v zemích bývalé Jugoslávie způsobuje stejné znečištění jako všech 296 elektráren v Evropské unii dohromady.

S ohledem na budoucí členství v EU se místní vlády zavázaly snížit úroveň těchto emisí. Podle příslušného unijního předpisu by se v regionu měly emise oxidu siřičitého snížit o 90 procent, oxidů dusíku o 67 procent a škodlivých částic poletujících vzduchem o 94 procent, a to do roku 2028.

Ale region, aby uspokojil rostoucí poptávku po elektřině, plánuje investovat miliardy eur do výstavby dalších uhelných elektráren o celkovém výkonu 2600 megawattů, protože staré elektrárny se mají uzavřít v příštím desetiletí.

Zdroj: ČTK

Tramvajová vozovna v Pisárkách projde proměnou za 390 milionů

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Brněnský dopravní podnik chystá příští rok proměnu pisárecké tramvajové vozovny za 390 milionů korun. Práce mají být hotové v roce 2020. Nejstarší brněnská vozovna bude mít novou halu pro denní očistu a ošetření tramvají, zastřeší se část kolejí a postaví se myčka, řekla ČTK mluvčí Barbora Lukšová. Cílem je zjednodušit každodenní manipulaci s vozidly a vylepšit zázemí pro dělníky.[/quote]

Hala bude stát v části vozovny poblíž tratě mezi Mendlovým náměstím a zastávkou Pisárky a bude se do ní vjíždět směrem od výstaviště.

,,Na nepříliš vhodné pracovní podmínky se upozorňovalo při jarních prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ uvedla Lukšová.

Hala bude vybavená moderními technologiemi pro denní údržbu, které zároveň umožní péči o tramvaje zrychlit po večerním příjezdu do vozovny. Dělníci zde také budou mít nové technologické zázemí pro kontrolu elektrické výzbroje na střeše a pro diagnostiku kol a soukolí.

Koleje se zastřeší mezi již existující a novou halou.

,,Ve staré hale se zruší také kanál na jedné koleji a místo něj vznikne myčka,“ uvedla Lukšová.

Modernizaci vozovny zahájil dopravní podnik loni, kdy rozšířil kolejiště pro odstavení tramvají. V plánu je v budoucích letech ještě třetí etapa, která počítá s novou smyčkou, novým kolejištěm směrem k areálu veletrhů a také se stavbou lanovky do bohunického kampusu.

Pisárecká vozovna vznikla již v roce 1870, rok po zahájení provozu koňky. Sloužila jako sklad krmiva a ustájení pro koně. První přestavby se dočkala v polovině 80. let 19. století, když v Brně začala jezdit parní tramvaj, od roku 1900 zde našly místo elektrické tramvaje. Současná podoba je z velké části poválečná.

Zdroj: ČTK

1...1 1871 1881 189...1 255Strana 1 188 z 1 255

Logistický kalendář