|
[quote]Krajský úřad Královéhradeckého kraje 23. dubna zastavil řízení o povolení výjimky ke škodlivému zásahu plánovaného plavebního kanálu u Přelouče do biotopů 44 zvláště chráněných druhů organismů. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) nedodalo závazné stanovisko k vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a další podklady. Žádost byla podána před 13 lety v dubnu 2008, uvedlo v tiskové zprávě ekologické sdružení Děti Země, které proti stavbě kanálu dlouhodobě vystupuje. Podle Ředitelství vodních cest bylo řízení ukončeno záměrně, připravuje se jiné řešení trasy vodní cest[/quote]y.
„Čtyři a půl roku čekáme na nový proces EIA, v němž se posoudí různé varianty plavebního kanálu mimo Slavíkovy ostrovy s výskytem více než 70 zvláště chráněných druhů organismů včetně vzácných modrásků bahenních a očkovaných, a mimo evropsky významnou lokalitu Louky u Přelouče, ale stále se nic neděje,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Vláda v lednu 2020 zařadila území do soustavy chráněných území NATURA 2000.
Podle ŘVC bylo řízení o výjimce ukončeno záměrně. „Vztahovalo se k původnímu řešení plavebního kanálu, které mimo jiné i s ohledem na nově vyhlášenou lokalitu soustavy Natura 2000 pravděpodobně není realizovatelné a dnes do nového procesu SEA a EIA připravujeme nové optimalizované řešení, které právě redukuje zásahy do vymezeného chráněného území,“ uvedl na dotaz ČTK mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
Plavební kanál sice stanovisko EIA získal v září 2000, ale jeho platnost skončila v dubnu 2015, neboť Krajský úřad Pardubického kraje v únoru 2015 zrušil územní rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí pak už jen formálně vydalo v prosinci 2016 nesouhlasné závazné stanovisko EIA.
Výjimka k zásahu do biotopů chráněných druhů organismů sice byla v prosinci 2010 udělena, ale Nejvyšší správní soud ji na podzim 2015 zrušil. Krajský úřad pak řízení od května 2016 třikrát přerušil na celkem pět let do dubna 2021.
Plavební kanál u Přelouče by měl umožnit splavnění Labe až do Pardubic. Díky němu by pro lodě bylo možné obejít jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.
Podle ekologů je prosazování kanálu během více než 25 let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných prostředků na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.
Zdroj : ČTK
