V námořní dopravě se očekávají emise CO2
[quote]Námořní emise se předpovídají, že se do roku 2050 zvýší o 50% až 250%. Evropská rada přepravců vždy upřednostňuje globální přístup k tomuto globálnímu problému. Regionální předpisy by neměly být zavedeny, protože představují riziko narušení hospodářské soutěže a vyhýbání se dopravě. Průhlednost a skutečná energetická účinnost lodí jsou však dvěma prvky, které povedou ke zlepšení boje proti globálnímu oteplování. EU by měla zajistit, aby se tyto prvky odrazily v dohodě Mezinárodní námořní organizace (IMO)[/quote]
Mezinárodní námořní organizace (IMO) učinila značné úsilí, aby zajistila spravedlivému příspěvku tohoto odvětví k cíli parížské dohody omezit zvýšení teplot na + 1,5 ° C v nadcházejících letech. Z tohoto hlediska bylo snížení emisí CO2 a omezování dopadů námořní dopravy na životní prostředí vždy velmi důležité pro přepravce.
V roce 2016 IMO dosáhla důležitého řešení globálního systému shromažďování údajů pro řešení emisí CO2. Rovněž souhlasila s vypracováním cestovní mapy pro řešení emisí CO2 z mezinárodní lodní dopravy, přičemž počáteční závazky týkající se snížení emisí CO2 by měly být schváleny do roku 2018. Práce stále probíhají na globální úrovni. Nicméně tyto globální schémata nejsou dokonalé, i když směřují správným směrem.
Aby ESC vždy udržovala rovnováhu, vždy upřednostňuje globální přístup. Systém „Monitorování, hlášení a ověřování“, který před několika lety vytvořila Evropská komise, je velmi zajímavý. ESC se domnívá, že je potřeba hodně využít, aby se zlepšil současný globální návrh IMO.
Konkrétně transparentnost údajů je nanejvýš důležité, pokud budeme chtít opravdovou změnu. Veškerá shromážděná data by měla být k dispozici, aby zákazníci námořních dopravců mohli snadno zvolit svého dodavatele podle environmentálních charakteristik (což ještě není). Skutečná energetická účinnost lodí, i když náročná, by měla být považována za nezbytnou podmínku jakékoli globální regulace.
V uplynulém (a nadcházejícím) konzultačním procesu, který zorganizovala Evropská komise, navrhla ESC (a navrhne) podporu celosvětového řešení IMO, a to pouze v případě, že se zlepší díky návrhu EU o transparentnosti a skutečné energetické účinnosti lodí . Tyto dva prvky, pokud budou implementovány, přinesou odlišné prostředí. EU by měla převzít vedoucí úlohu v tomto úkolu, ale nikoliv tím, že by uložila nařízení, které by poškodilo její hospodářství, ale spíše tím, že by se dohoda IMO ještě zvýšila.
Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE.
Zdroj: Eurologport.eu
Raben klade důraz na životní prostředí
[quote]Skupina dobrovolníků skupiny Raben spolu s nadací Aeris Futuro a místní komunitou zasadila 2300 stromů poblíž Murowany Goślina v Polsku. Pěstování bylo součástí programu „e-faktura = vyšší kultura“, který společnost používá, aby povzbudila své zákazníky, aby nahradily papírové faktury za elektronické ekvivalenty. Každý souhlas s přijímáním elektronických faktur znamená jeden strom vysazený jménem zákazníka. Dosud Raben zasadil více než 10 000 stromů po celém Polsku.[/quote]
Jedná se o čtvrtou výsadbu, kterou provádějí zaměstnanci společnosti Raben Group s místní komunitou a nadací Aeris Futuro. Tentokrát se dobrovolníci setkali u Murowany Goślina na plantáži s 2300 listnatými stromy, včetně javorů, břízy nebo vřeténků. Rostliny během svého životního cyklu neutralizují více než 1 074 tun oxidu uhličitého. Avšak proekologický aspekt není jediným cílem výsadby.
,,Stromy udělají oblast krásnější; vytvoří ekologické chodby a hnízdní oblasti pro ptáky; vytvoří přirozenou bariéru proti větru a obohatí krajinu. Bude to krásnější, diverzifikovanější a prospěšnější pro životní prostředí. Kromě toho se tato akce zaměřuje na integraci zaměstnanců, aby dělali něco společného. Jsem opravdu šťastná, že v letošním roce byla účast velmi úspěšná; měli jsme celé rodiny s dětmi, takže se opravdu bavíme,“ vysvětluje Joanna Mieszkowiczová, předsedkyně Nadace Aeris Futuro.
Výsadba stromů je vrcholným úspěchem programu „e-faktura = vyšší kultura“, ve kterém skupina Raben ukazuje svým zákazníkům výhody elektronických faktur nad jejich papírovými ekvivalenty. Pravidla jsou jednoduchá: každý souhlas s přijímáním elektronických faktur znamená jeden strom zasazený jménem zákazníka. V roce 2016 bylo až 2300 společností odsouhlaseno, že přestanou používat papírové faktury ve prospěch svých elektronických protějšků, a proto v sobotu 21. října 2017 zaměstnanci mohli na jejich účet připravit mnoho stromů.
,,Elektronická faktura = vyšší program kultury je předním offsetovým projektem Raben Group. Tímto způsobem podporujeme ekologické chování mezi našimi zákazníky tím, že jim nabízíme možnost využívat elektronické faktury. Již čtyři roky se každoročně setkáváme s nadací Aeris Futuro na neutralizaci emisí CO2 do atmosféry,“ shrnuje Jakub Krzewina, koordinátor skupiny CSR v Raben Group.
Výsadba stromů se v Raben Group stala tradicí. Letos se na akci zúčastnilo více než 50 zaměstnanců, kteří přivedli své rodiny a přátele a připojil je generální ředitel Ewald Raben, pro kterého je velmi důležité zodpovědné podnikání – a to i v kontextu ekologie.
V roce 2015 sestavila Raben Group strategii sociálního angažmá, která je součástí podnikové strategie. Vezme v úvahu zájmy zúčastněných stran vyjádřené během dialogu a celosvětové trendy a výzvy v oblasti CSR. Klíčovými oblastmi společnosti jsou: místní komunity, přírodní prostředí, vzdělávání a bezpečnost silničního provozu.
Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE:
Zdroj: Eurologport.eu
Demontované billboardy nakonec ve sběrných surovinách nekončí
[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přehodnotilo postup při odstraňování billboardů podél silnic a dálnic. Přestože státní organizace původně tvrdila, že pozůstatky odklizených poutačů majitelům vydávat nebude, nyní je po odmontování skladuje ve prostorách jednotlivých silničních správ. ČTK to řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Jednotlivé poutače se navíc snaží zaměstnanci odmontovat šetrně, tak aby na těchto zařízeních nevznikly zbytečně škody.[/quote]
Silničáři odstraňují reklamní poutače z ochranného pásma silnic a dálnic na základě novely zákona o silničním provozu. Zatím vydalo ministerstvo dopravy majitelům na pět desítek výzev k odstranění reklamních zařízení, tyto poutače do současnosti odstraňovali právě zaměstnanci ŘSD.
Podle Rýdla si zatím majitelé reklamních ploch žádný z demontovaných poutačů nevyzvedli. Skutečnost, že reklamní poutače ale začali silničáři odstraňovat, nicméně přiměla provozovatele, aby prostřednictvím Svazu provozovatelů venkovní reklamy ministerstvu vzkázali, že při odstraňování poutačů budou raději spolupracovat. Původně totiž většina majitelů odmontovat billboardy odmítla, společnost Czech Outdoor pak své reklamní plochy přelepila českou vlajku v domnění, že se tím jejich odstranění vyhnou.
Zatím se zástupci ministerstva a provozovatelů sešli poprvé, konkrétní výsledky ale schůzka nepřinesla. Další setkání je pak plánováno na příští týden.
Novela zákona o pozemních komunikacích nařizuje majitelům odstranit reklamy, které jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Silničáři v září napočítali kolem dálnic a silnic první třídy téměř 7000 reklamních zařízení, z toho asi 3000 jich odporovalo zákonu.
Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy je to podle ministerstva dopravy věc krajů a jejich organizací. Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je ale reklamních ploch nejvíc. Celkem se odhaduje, že je v Česku na 25.000 reklamních poutačů.
Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.
Zdroj: ČTK
Před 90 lety byl v New Yorku otevřen Hollandův tunel
[quote]Hollandův tunel, kdysi nejdelší automobilový tunel na světě, spojující pod řekou Hudson New York a New Jersey, byl otevřen před 90 lety, 13. listopadu 1927. Unikátní, přes dva a půl kilometru dlouhé dílo, které se stavělo více než sedm let, je považováno za přelomové zejména kvůli vyřešení problému s odvětráváním. Tunelem denně projede kolem 100.000 aut.[/quote]
O stavbě mostu či tunelu mezi Manhattanem a New Jersey se začalo mluvit již začátkem 20. století, protože trajekty již nestíhaly převážet vzrůstající počet vozů. Původně se uvažovalo o mostu, později se zvolil levnější tunel. Stavba stála ve své době 48 milionů dolarů, zahynulo při ní 13 dělníků a tehdejší americký prezident Calvin Coolidge tunel symbolicky otevřel stejným klíčem jako Panamský průplav.
Dvoutubusová stavba (severní tubus měří 2608 metrů, jižní pak 2551 metrů; v každém z nich jsou dva jízdní pruhy), je pojmenována po inženýru Cliffordu Milburnu Hollandovi (1883 až 1924), který ji navrhl. Ten ale – pouhý den před spojením tunelů pod řekou z obou stran – v roce 1924 v 41 letech zemřel. V Hollandově práci poté pokračoval norský inženýr Ole Singstad, který tunel dokončil.
Na stavbě tunelu se podílela i rakovnická keramická firma RAKO, která v roce 1926 uspěla ve veřejné soutěži a do tunelu dodala 15.000 čtverečních metrů dlaždic.
zdroj: ČTK
Senátoři navrhují zrovnoprávnit příjemce příspěvku na mobilitu
[quote]Handicapovaní klienti domovů pro seniory by tak jako ostatní příjemci příspěvku neměli mít povinnost dokladovat použití příspěvku na mobilitu. Navrhli to senátoři Vladimír Plaček a Jiří Vosecký v novele o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Senát začne předlohu projednávat na prosincové schůzi.[/quote]
,,Navrhovanou změnou se odstraní neodůvodnitelná nespravedlnost a zjevná diskriminace jedné skupiny příjemců příspěvku na mobilitu oproti skupině druhé,“ zdůvodnili návrh senátoři.
Příspěvek na mobilitu nyní činí 400 korun měsíčně, od příštího roku se zvýší na 550 korun měsíčně. Pokud by příspěvek získalo všech zhruba 66.000 osob v pobytových zařízeních sociálních služeb, pro státní státní rozpočet by to od příštího roku znamenalo náklady ve výši zhruba 435 milionů korun ročně.
Klienti domovů pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nyní musí dokladovat použití příspěvku na mobilitu, přičemž úhrada za pobyt v zařízení nezahrnuje bezplatné zabezpečení dopravy. Ostatní příjemci příspěvku jeho použití prokazují jen čestným prohlášením.
Úřady práce podle Plačka a Voseckého navíc v současné době odnímají již přiznané příspěvky na mobilitu uživatelům pobytových sociálních zařízení s odkazem na to, že důvodem přiznání příspěvku na mobilitu jsou pouze cesty do zdravotnických zařízení, do zaměstnání nebo do školy.
Zdroj: ČTK
Berlín dá 200 milionů eur do cyklodopravy, zvýší bezpečnost
[quote]Dvě stě milionů eur (5,1 miliardy Kč) chce v příštích čtyřech letech do infrastruktury pro cyklisty investovat německá metropole. Nové pruhy pro cyklisty, rozšíření některých stávajících i zvýšení počtu míst pro odkládání kol by podle představ berlínské radnice mělo vést k tomu, že podíl cyklodopravy do roku 2025 stoupne až na 20 procent.[/quote]
V Berlíně byl podle zprávy radnice z roku 2013 zhruba třináctiprocentní a od té doby podle odhadů o něco narostl, k číslům z Kodaně má ale i tak zatím hodně daleko.
Jedním z klíčových plánů berlínské radnice, který to má změnit, je zajištění lepší bezpečnosti pro cyklisty zejména na velmi frekventovaných úsecích. Pruhy pro cyklisty na nich mají být do budoucna nejméně dva metry široké a od aut je mají oddělovat téměř metr vysoké sloupky a metr široký pruh. Nové cyklopruhy, s jejichž výstavbou se začne příští rok na úseku mezi čtvrtěmi Neukölln a Kreuzberg, budou navíc nabarveny na zeleno, tak aby se i barevně jasně odlišovaly od části vozovky pro auta.
Město, které chystá i 100.000 nových míst pro odkládání kol, tak chce dosáhnout výrazného snížení počtu nehod. Loni se v Berlíně stalo 7495 nehod, do nichž byli zapojeni cyklisti. Sedmnáct jezdců na kole při nich zemřelo, dalších 583 bylo těžce zraněno.
I poměrně vysoký počet nehod byl jedním z důvodů, proč Berlín, který má v porovnání s většinou českých měst velmi dobrou infrastrukturu pro cyklisty, v celoněmeckých žebříčcích měřících spokojenost cyklistů končil na spodních příčkách. V posledním takovém žebříčku byl až na 36. místě z 39 hodnocených měst. Série nových opatření by i to podle představ radnice měla změnit.
Zdroj: ČTK
Nejkrásnějším nádražím jsou severočeské Doksy
[quote]Nejkrásnějším českým nádražím se v letošním roce staly Doksy v Libereckém kraji. Pro nádraží známé především takzvanou Hraběcí čekárnou s vymalovanými obrazy Máchova jezera a zámku v Doksech, ležící na trati mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou, hlasovalo 1602 lidí. Na druhém místě se umístily Třebívlice s 1429 hlasy. Na vyhlášení výsledků to oznámili pořadatelé ankety z Asociace Entente Florale CZ.[/quote]
V minulém ročníku soutěže zvítězila Mimoň. Právě vítězství nedaleké Mimoně přimělo navrhovatele letošního vítězného nádraží Jiřího Šťastného k přihlášení Doks. Ocenění podle Šťastného přichází téměř přesně ke 150. výročí zahájení provozu na této trati. O sobotu 11. listopadu budou mít návštěvníci nového nejkrásnějšího nádraží možnost výročí provozu oslavit přímo v Doksech, v České Lípě nebo v Novém Boru, kde bude připravený kulturní program. Součástí oslav budou nostalgické jízdy historickými vlaky s parními lokomotivami.
Nádraží v Třebívlicích leží na trati mezi Čížkovicemi a Obrnicemi, kterou jako nevyužívanou prodala nedávno Správa železniční dopravní cesty výrobci železniční zabezpečovací techniky AŽD Praha. Ta během roku na trati provozovala v letní sezóně turistické vlaky, s Ústeckým krajem nyní jedná o znovuobnovení pravidelného provozu.
Titul Pohádkové nádraží obdržela stanice Velký Valtinov. Zvláštní ocenění dostal starosta obce Střezimíř a předseda spolku Železnice Česká Sibiř Miloš Jelínek. Spolek se snaží zachránit část trati bývalé Dráhy císaře Františka Josefa z Prahy do Vídně včetně nádraží ve Střezimíři. Tato část trati leží na trase takzvaného IV. železničního koridoru. Po rekonstrukci úseku mezi Sudoměřicemi u Tábora a Voticemi se s využitím stávající trati nepočítá, nové spojení by mělo vést jinudy.
Loni v anketě o nejkrásnější nádraží uspěla Mimoň, rok před tím nádraží Nový Jičín – město. Sdružení pořádá soutěž od roku 2007. Celkem lidé do letošní ankety o nejkrásnější nádraží zaslali na 7600 hlasů.
Zdroj: ČTK
Ludo Gielen: „Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka.“
[quote]Ludo Gielen, vedoucí inovačního oddělení v Schoeller Allibert vysvětluje, proč se Schoeller Allibert stal evropským lídrem ve vratných přepravních obalech (RTP) a jeho vizi budoucích inovací v průmyslu.[/quote]
Zabýváte se RTP již několik desetiletí. Jaké jsou hlavní výhody Schoeller Allibert?
Schoeller Allibert vynalézá, vyvíjí, navrhuje a vyrábí vratné přepravní obaly (RTP) již déle než 60 let. Máme bohaté kulturní dědictví, které bylo vytvořeno těmito klíčovými hráči: mimo jiné Schoeller, Wavin, Perstorp, BiPP, Arca, Linpac, Allibert, Paxton, Stucki. Co se týká vratných obalových řešení, jsme v současnosti leaderem na evropském trhu s celosvětovou působností.
Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka. Pro každého nového klienta vždy provádíme analýzy dodavatelského řetězce, což nám umožňuje perfektně určit jejich potřeby z hlediska kvality, ceny, ale také konkrétních požadavků průmyslového odvětví.
Jsme společnost, která napříč deseti klíčovými produktovými segmenty nabízí nejširší škálu standardních a na míru vytvořených RTP obalových řešení, kterými jsou Skládací paletové kontejnery, Skládací malé přepravky, Pevné paletové kontejnery, Nápojové přepravky, Stohovatelné a zasouvací přepravky, UN kbelíky, Skládací IBC kontejnery, Palety a vozíky s celkovým portfoliem více než 1000 produktů. Jsou lehčí, silnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Jak Vás jako lídra pohání inovace ve vývoji produktů v Schoeller Allibert?
Inovace je pro nás velkou věcí. Společnost Schoeller Allibert byla vždy na vrcholu průmyslového odvětví, zodpovědná za více než 80 % inovací v RTP. Máme největší R&D program umístěný na 3 místech na světě a 5 % našeho obratu je věnováno R&D s designovými návrháři, produktovými návrháři a technology, kteří jsou schopni poskytnout kompletní vývojový program s vhodnou logistickou podporou. Hlavní Technologické centrum je zcela integrované v jednom z našich výrobních podniků v Hardenbergu a v roce 2017 nám umožní uvést na trh více než 41 nových produktů.
Abychom podpořili tvarovací technologie, dosáhli lepší výkonnosti, vytvářeli produkty zcela přizpůsobené specifikům a omezením každého z našich trhů, inovujeme v současnosti podobu výrobků, ale také složení materiálu. Abychom vylepšili náš soubor dovedností, přidali jsme nyní do našeho týmu specializovaného materiálového technologa a vedoucího digitalizace našich RTP.
Co se týče produktů, jaké jsou poslední inovace a nejvíce prodávané produkty?
Mezi 29 nově inovovanými produkty, které se v roce 2016 vyvinuly, jsou v automobilovém průmyslu nejvýraznějšími tyto:
- EuroClick®: lehká, mimořádně všestranná, stohovatelná euro přepravka pro automobilové součástky, která je zcela kompatibilní s ostatními euro přepravkami. Dodává se s dvěma jedinečnými funkcemi: jedno-klikový systém uchycení štítků ClickHolder® pro nejvyšší možnou sledovatelnost a Click Booster®, který zvedá výšku kontejneru o 15 mm a odstraňuje potřebu použití různě tvarovaných přepravek pro různě tvarované automobilové součástky. Tato inovativní modulární přepravka vyhrála ocenění „Obal roku 2016“ v České republice a velice prestižní ocenění World Star Packaging 2017. Navíc jsme nedávno na zakázku pro našeho českého zákazníka TRCZ vyvinuli EuroClick, který byl vyráběn s ESD materiálem, aby elektromagnetické součástky nebyly ohroženy výboji způsobenými statickou elektřinou.
- Nová KLT řada: 4 modely VDA schválených stohovatelných přepravek pro evropský automobilový průmysl, používané pro moderní přepravování a distribuční použití. Pevnost a odolnost vůči nárazu, dokáží nést stohovací zatížení až 600 kg a jednotkové zatížení mezi 20 kg a 50 kg dle jednotlivých modelů. Jsou zcela kompatibilní s automatizovanými systémy.
Co se týče klíčových prodejních produktů, je kontejner Magnum Optimum® jasně předním doporučením v průmyslu. Je to jediný 750 kg vážící certifikovaný FLC (Skládací paletový kontejner) na trhu. Nabízí o 10 % více prostoru než většina FLC, manipulační nosnost až jednu tunu a o 30 % zmenšují prostor potřebný na jejich zpětnou dopravu, což má za následek výrazné snížení nákladů a uhlíkové stopy.
Jak vidíte budoucnost inovací v obalovém průmyslu?
Budoucnost průmyslu bude zejména o našem přizpůsobení se trendům různých trhů, na kterých pracujeme. Inovace materiálů je důležitá, protože nám umožňuje zlepšení klíčových parametrů produktů, ale mnoho inovací pochází z inteligentnějšího designu a lepšího porozumění potřeb jednotlivých trhů. Pro následující roky spatřuji 3 hlavní trendy:
Globalizace je stále klíčovým trendem, jelikož má hlavní vliv na naši obchodní činnost: konkurence je globální a nelítostná. Všechny společnosti hledají způsoby, jak ušetřit a zefektivnit všechny oblasti jejich vlastní obchodní činnosti. To znamená příchozí logistiku a tlak na jejich vlastní dodavatele na snížení nákladů, zrychlení jejich vlastních procesů a snížení pracovní síly, vyhnutí se skladování jak součástek, tak hotových produktů a snížení nákladů odchozí logistiky.
V automobilovém odvětví musíme vyvinout produkty, které mohou lépe chránit technické a elektrické součástky tím, že zamezí vzniku elektrostatického výboje, budou bez vláken, voděodolné, budou chránit proti znečištění a neoprávněné manipulaci.
Na závěr, nejdůležitějším trendem desetiletí je elektronické podnikání prostřednictvím internetu s produkty, které mohou být s rychlostí a přesností integrovány do automatizovaných skladů. Jsme hrdí na to, že jsme certifikovaným dodavatelem Autostore® Hatteland. Pro více informací: www.schoellerallibert.cz
Děkujeme za rozhovor.
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“42326″]
[image link=“#“ image=“42327″]
[image link=“#“ image=“42328″]
[/images]
Září 2017 v porovnání se srpnem 2017. Objem maloobchodu vzrostl o 0,7 % v eurooblasti a 0,3% v EU28
[quote]Podle odhadů Eurostatu vydaných 7. listopadu v září 2017 v porovnání s srpnem 2017 vzrostl sezónně očištěný objem maloobchodu o 0,7 % v eurozóně a o 0,3 % v EU28. V srpnu poklesl objem maloobchodu o 0,1 % v eurozóně, zatímco v EU se zvýšil o 0,5 %.
V září 2017 se v porovnání se zářím 2016 kalendářně upravený index maloobchodních tržeb zvýšil o 3,7 % v eurozóně a o 3,5 % v EU28.[/quote]
Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
0,7 % nárůst objemu maloobchodu v eurozóně v září 2017 v porovnání se srpnem 2017 je způsoben nárůstem o 1,3 % u potravin, nápojů a tabáku a o 0,5 % u nepotravinářských výrobků, zatímco u paliva pro automobily klesl o 0,4 %. V EU28 vzrostl o 0,3 % nárůst objemu maloobchodu růstem o 0,9 % položky „Potraviny, nápoje a tabák“, zatímco pohonné hmoty klesly o 0,6 % a nepotravinářské výrobky o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Irsku (+ 1,4 %), Dánsku a Lucembursku (po + 1,3 %), Francii (+ 1,2%), poklesy byly ve Spojeném království (-2,2 %), Chorvatsku (-1,9 %) a Litvě (-1,0 %).
Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
Zvýšení objemu maloobchodu v eurozóně o 3,7 % v září 2017 v porovnání se zářím 2016 je způsobeno nárůstem o 5,1 % u nepotravinářských výrobků a o 2,3 % u “Potravin, nápojů a tabáku“, zatímco u paliva pro automobily kleslo o 0,6 %. V EU-28 je nárůst objemu maloobchodu o 3,5 % způsoben nárůstem o 5,4 % u nepotravinářských výrobků a 1,9 % u „Potravin, nápojů a tabáku“, u pohonných hmot poklesl o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Rumunsku (14,0 %), na Maltě (+ 9,8 %), Irsku (+ 8,2 %), a Lucemburska (25,3 %).
Metody a definice
Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě, upravený o změny cen (deflované), tj. Vývoj celkového množství prodaného zboží na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní účinky.
Sezónně očištěné časové řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy
Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se pro výpočet agregátů eurozóny a odhadují EU.
Objem maloobchodu. % změna proti předchozímu měsíci*
| 4-17 | 5-17 | 6-17 | 7-17 | 8-17 | 9-17 | |
| EA19 | ||||||
| Maloobchod celkem | 0.0 | 0.5 | 0.4 | 0.0 | -0.1 | 0.7 |
| Potraviny, nápoje, tabák | 1.1 | -0.5 | 0.6 | -0.5 | -0.1 | 1.3 |
| Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: | -0.9 | 1.0 | 0.5 | 0.1 | 0.1 | 0.5 |
| Textil, odívání, obuv | -1.1 | 0.8 | -0.5 | 0.0 | 0.3 | 1.1 |
| Elektro a nábytek | 0.0 | -0.6 | 1.2 | 0.1 | -0.4 | 0.6 |
| Počítačové vybavení, knih a ostatní | -0.9 | 0.8 | 0.4 | 0.8 | -0.5 | : |
| Farmaceutické a medicinské zboží | -0.2 | 1.6 | -0.3 | -0.6 | 0.8 | -0.2 |
| Zásilky poštou a internet | -0.7 | 4.3 | -1.5 | 4.6 | -0.9 | : |
| Autopalivo ve specializovaných obchodech | -0.7 | 1.0 | 1.0 | -0.8 | -0.9 | -0.4 |
| EU28 | ||||||
| Maloobchod celkem | 0.4 | 0.5 | 0.1 | 0.2 | 0.5 | 0.3 |
| Potraviny, nápoje, tabák | 1.0 | -0.2 | -0.1 | -0.1 | 0.1 | 0.9 |
| Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: | -0.3 | 0.7 | 0.4 | 0.3 | 0.9 | -0.1 |
| Textil, odívání, obuv | -1.0 | 1.3 | -0.6 | 0.2 | 0.2 | 1.1 |
| Elektro a nábytek | 0.3 | -1.2 | 1.4 | 0.4 | -1.1 | 1.1 |
| Počítačové vybavení, kniyh a ostatní | -0.9 | 1.3 | 0.8 | 1.1 | 1.3 | -2.5 |
| Farmaceutické a medicinské zboží | 0.0 | 1.2 | 0.3 | -0.6 | 0.9 | 0.0 |
| Zásilky poštou a internet | 1.9 | 1.9 | -1.5 | 1.3 | 5.5 | 0.1 |
| Autopalivo ve specializovaných obchodech | 0.2 | 1.2 | 0.5 | -0.6 | -0.5 | -0.6 |
| Maloobchod celkem | 4-17 | 5-17 | 6-17 | 7-17 | 8-17 | 9-17 |
| EA19 | 0.0 | 0.5 | 0.4 | 0.0 | -0.1 | 0.7 |
| EU28 | 0.4 | 0.5 | 0.1 | 0.2 | 0.5 | 0.3 |
| Belgie | 0.7 | 1.4 | 0.0 | -1.2 | -0.7 | 0.1 |
| Bulharsko | 0.9 | 0.2 | -0.7 | 0.5 | 0.2 | 0.1 |
| Česká republika | -0.6 | 1.2 | 0.6 | -1.1 | 0.4 | c |
| Dánsko | 0.9 | -0.8 | 0.6 | 0.5 | -0.8 | 1.3 |
| Německo | 0.0 | 0.2 | 1.0 | -0.5 | -0.2 | 0.5 |
| Estonsko | -0.5 | 0.2 | 0.7 | -1.0 | -0.5 | 1.0 |
| Irsko | 0.4 | 1.5 | 0.0 | 0.2 | 0.5 | 1.4 |
| Řecko | 1.6 | -1.8 | 2.4 | 1.8 | -3.3 | c |
| Španělsko | 0.8 | 0.4 | 0.4 | -0.3 | 0.1 | 0.4 |
| Francie | -0.6 | 1.0 | -0.5 | 0.5 | 0.4 | 1.2 |
| Chorvatsko | -2.3 | 0.6 | 3.3 | 0.0 | 0.4 | -1.9 |
| Itálie | 0.1 | -0.1 | 0.5 | -0.1 | 0.2 | 0.3 |
| Kypr | 1.2 | 0.0 | 1.0 | -1.5 | 0.0 | c |
| Lotyšsko | 1.5 | 1.0 | -0.6 | 0.9 | 0.5 | -0.6 |
| Litva | -0.1 | 1.5 | -1.3 | 0.5 | 0.7 | -1.0 |
| Lucembursko | 0.9 | 0.6 | 0.2 | 0.6 | -0.8 | 1.3 |
| Maďarsko | -0.7 | 1.7 | 0.6 | -0.4 | 0.6 | 0.9 |
| Malta | 1.1 | 0.1 | 0.4 | 0.5 | 1.3 | 1.1 |
| Nizozemí | 0.1 | 0.7 | 0.3 | 0.5 | -1.1 | c |
| Rakousko | -1.1 | 0.6 | 0.9 | -0.5 | -1.0 | 0.5 |
| Polsko | -0.3 | 0.2 | 1.7 | -0.3 | -1.2 | 0.9 |
| Rumunsko | 0.4 | 1.0 | -0.3 | 3.1 | 2.1 | 0.5 |
| Slovinsko | -2.0 | 0.9 | 0.8 | 1.0 | -0.9 | -0.3 |
| Slovensko | 0.6 | 0.9 | 0.5 | -0.7 | 1.1 | 0.8 |
| Finsko | 0.7 | -0.3 | 0.7 | 0.8 | -0.1 | 0.6 |
| Švédsko | 0.4 | 0.9 | -0.3 | 1.4 | -0.2 | 0.9 |
| Spojené království | 2.0 | 0.4 | -1.9 | 0.8 | 3.3 | -2.2 |
| Norsko | 0.4 | 1.5 | -0.7 | 0.5 | -0.6 | : |
| Švýcarsko | -3.0 | 0.5 | 0.9 | -1.0 | -0.6 | 0.5 |
* Kalendářně a sezónně upraveno c důvěrné
Objem maloobchodu; % změna proti témuž měsíci předchozího roku*
| 4-17 | 5-17 | 6-17 | 7-17 | 8-17 | 9-17 | |
| EA19 | ||||||
| Maloobchod celkem | 2.8 | 2.8 | 3.5 | 2.3 | 2.3 | 3.7 |
| Potraviny, nápoje, tabák | 3.5 | 2.3 | 2.8 | 1.5 | 1.4 | 2.3 |
| Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: | 2.6 | 3.6 | 3.6 | 3.5 | 3.6 | 5.1 |
| Textil, odívání, obuv | 2.7 | 3.5 | 1.6 | 1.8 | 2.7 | 8.5 |
| Elektro a nábytek | 2.0 | 2.3 | 3.6 | 3.8 | 3.4 | 5.2 |
| Počítačové vybavení, knih a ostatní | 2.7 | 3.2 | 4.4 | 4.6 | 4.0 | : |
| Farmaceutické a medicinské zboží | 2.2 | 4.0 | 3.4 | 1.3 | 2.8 | 2.4 |
| Zásilky poštou a internet | 6.7 | 11.8 | 7.0 | 12.7 | 11.1 | : |
| Autopalivo ve specializovaných obchodech | 0.0 | -0.1 | 4.2 | 1.1 | -0.4 | -0.6 |
| EU28 | ||||||
| Maloobchod celkem | 3.0 | 2.8 | 3.0 | 2.3 | 3.0 | 3.5 |
| Potraviny, nápoje, tabák | 3.6 | 2.2 | 2.1 | 1.4 | 1.5 | 1.9 |
| Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: | 3.2 | 3.5 | 3.7 | 3.4 | 4.5 | 5.4 |
| Textil, odívání, obuv | 3.7 | 4.3 | 2.7 | 2.2 | 3.2 | 8.8 |
| Elektro a nábytek | 3.3 | 2.1 | 3.9 | 4.1 | 2.9 | 5.3 |
| Počítačové vybavení, knihy a ostatní | 0.5 | 1.8 | 3.3 | 3.7 | 6.0 | 2.3 |
| Farmaceutické a medicinské zboží | 3.0 | 4.5 | 4.7 | 2.4 | 3.3 | 3.5 |
| Zásilky poštou a internet | 11.9 | 13.0 | 8.2 | 8.8 | 15.4 | 15.4 |
| Autopalivo ve specializovaných obchodech | 0.3 | 1.0 | 4.2 | 1.4 | 0.8 | -0.1 |
| Maloobchod celkem | 4-17 | 5-17 | 6-17 | 7-17 | 8-17 | 9-17 |
| EA19 | 2.8 | 2.8 | 3.5 | 2.3 | 2.3 | 3.7 |
| EU28 | 3.0 | 2.8 | 3.0 | 2.3 | 3.0 | 3.5 |
| Belgie | -0.9 | 0.8 | 2.1 | -1.6 | -1.2 | 1.0 |
| Bulharsko | 2.3 | 6.2 | 2.6 | 2.4 | 3.0 | 2.4 |
| Česká republika | 5.3 | 7.4 | 6.9 | 4.7 | 4.8 | c |
| Dánsko | 1.4 | 0.6 | 1.0 | 1.8 | 0.3 | 2.7 |
| Německo | 4.0 | 3.5 | 4.7 | 3.0 | 2.6 | 4.6 |
| Estonsko | 2.1 | 1.5 | 3.4 | 1.6 | 1.5 | 1.6 |
| Irsko | 8.4 | 7.6 | 7.3 | 7.6 | 6.5 | 8.2 |
| Řecko | 2.1 | 0.3 | 3.7 | 2.5 | 0.1 | c |
| Španělsko | 1.6 | 3.0 | 2.9 | 0.7 | 1.7 | 2.5 |
| Francie | 3.5 | 3.5 | 3.2 | 3.7 | 3.5 | 4.6 |
| Chorvatsko | 0.5 | 1.8 | 8.1 | 6.0 | 6.1 | 3.7 |
| Itálie | 0.7 | 0.2 | 1.6 | 0.6 | 1.1 | 2.5 |
| Kypr | 5.2 | 8.3 | 7.5 | 5.4 | 5.6 | c |
| Lotyšsko | 3.5 | 4.1 | 3.7 | 4.6 | 5.3 | 4.9 |
| Litva | 4.5 | 6.6 | 3.0 | 3.3 | 3.0 | 2.1 |
| Lucembursko | -25.1 | -24.7 | -24.8 | -24.6 | -27.4 | -25.3 |
| Maďarsko | 1.7 | 5.5 | 5.7 | 4.2 | 4.7 | 5.9 |
| Malta | 6.0 | 4.4 | 3.4 | 3.0 | 6.9 | 9.8 |
| Nizozemí | 3.4 | 2.9 | 3.6 | 3.6 | 2.8 | c |
| Rakousko | 0.7 | 1.3 | 2.8 | 2.3 | 0.1 | 0.7 |
| Polsko | 4.5 | 5.5 | 5.0 | 4.0 | 3.1 | 4.1 |
| Rumunsko | 5.5 | 13.8 | 7.3 | 9.6 | 15.5 | 14.0 |
| Slovinsko | 7.8 | 9.1 | 9.1 | 9.6 | 7.4 | 7.0 |
| Slovensko | 6.4 | 7.7 | 7.8 | 4.9 | 6.5 | 7.4 |
| Finsko | 3.2 | 1.2 | 2.7 | 3.6 | 3.0 | 3.2 |
| Švédsko | 1.7 | 0.2 | 1.1 | 3.5 | 2.6 | 4.1 |
| Spojené království | 4.4 | 1.9 | 0.6 | -0.4 | 3.7 | 1.3 |
| Norsko | 2.3 | 2.5 | 2.4 | 3.4 | 2.5 | : |
| Švýcarsko | -1.3 | -0.6 | 1.7 | 0.0 | -1.0 | -0.3 |
*Kalendářně upraveno Data nedostupná Důvěrné
Indexy deflovaného obratu maloobchodu celkem kalendářně upravené. Základní rok 2010
| 09/14 | 09/15 | 09/16 | 10/16 | 11/16 | 12/16 | 01/17 | 02/17 | 03/17 | 04/17 | 05/17 | 06/17 | 07/17 | 08/17 | 09/17 | |
| EA19 | 96.8 | 99.8 | 100.7 | 106.7 | 104.4 | 127.2 | 100.2 | 92.4 | 103.1 | 102.9 | 104.3 | 104.8 | 105.2 | 107.4 | 104.4 |
| EU28 | 98.3 | 102.2 | 104.3 | 110.1 | 110.4 | 131.4 | 101.5 | 95.8 | 105.6 | 106.6 | 108.0 | 108.2 | 109.3 | 111.0 | 108.0 |
| Belgie | 99.7 | 102.4 | 100.5 | 107.0 | 100.9 | 126.5 | 103.9 | 89.6 | 104.0 | 102.5 | 106.1 | 107.1 | 105.6 | 96.3 | 101.5 |
| Bulharsko | 130.6 | 142.1 | 146.9 | 146.0 | 141.6 | 158.1 | 123.9 | 122.5 | 140.9 | 140.1 | 145.1 | 147.7 | 156.2 | 158.7 | 150.4 |
| Česká republika | 100.9 | 99.1 | 97.0 | 106.4 | 106.8 | 132.6 | 99.8 | 88.8 | 109.4 | 99.5 | 101.3 | 107.2 | 105.0 | 97.7 | 96.7 |
| Dánsko | 101.8 | 108.9 | 114.4 | 118.2 | 124.1 | 141.7 | 106.1 | 104.0 | 120.1 | 118.0 | 123.1 | 123.1 | 116.2 | 118.1 | c |
| Německo | 89.7 | 90.4 | 91.7 | 98.5 | 102.7 | 121.3 | 91.1 | 83.6 | 94.5 | 99.8 | 101.4 | 99.5 | 98.8 | 99.8 | 94.2 |
| Estonsko | 99.2 | 104.3 | 104.7 | 113.2 | 114.1 | 132.0 | 101.8 | 99.0 | 113.9 | 111.6 | 111.4 | 110.6 | 112.7 | 108.5 | 109.5 |
| Irsko | 119.0 | 124.0 | 128.0 | 132.8 | 130.0 | 149.5 | 121.6 | 110.9 | 127.9 | 128.7 | 138.0 | 139.6 | 141.2 | 137.0 | 130.1 |
| Řecko | 98.9 | 108.0 | 112.5 | 115.1 | 134.2 | 173.5 | 109.0 | 113.0 | 109.3 | 114.9 | 118.3 | 121.2 | 120.1 | 120.4 | 121.7 |
| Španělsko | 71.9 | 69.5 | 71.2 | 71.4 | 70.0 | 81.5 | 67.4 | 70.9 | 66.6 | 71.4 | 67.1 | 72.0 | 76.7 | 74.6 | c |
| Francie | 80.8 | 84.6 | 87.3 | 88.6 | 86.0 | 105.4 | 89.7 | 77.8 | 86.1 | 86.4 | 88.3 | 91.4 | 98.9 | 89.3 | 89.5 |
| Chorvatsko | 108.4 | 113.5 | 115.2 | 122.2 | 118.2 | 152.0 | 116.5 | 106.7 | 117.0 | 117.0 | 117.5 | 119.2 | 105.8 | 137.5 | 120.5 |
| Itálie | 103.5 | 104.7 | 106.7 | 102.8 | 92.0 | 110.3 | 83.0 | 82.7 | 97.7 | 99.5 | 103.2 | 113.8 | 130.2 | 129.8 | 110.7 |
| Kypr | 91.9 | 93.9 | 93.6 | 100.5 | 94.0 | 117.6 | 95.7 | 82.2 | 91.4 | 92.3 | 95.2 | 92.5 | 101.5 | 92.6 | 95.9 |
| Lotyšsko | 87.2 | 91.8 | 94.1 | 95.3 | 92.3 | 119.3 | 86.1 | 80.6 | 88.6 | 95.0 | 96.4 | 101.2 | 107.1 | 100.7 | c |
| Litva | 121.9 | 127.2 | 128.5 | 130.6 | 124.1 | 143.5 | 118.1 | 110.3 | 122.8 | 125.8 | 133.3 | 133.4 | 142.0 | 145.4 | 134.8 |
| Lucembursko | 122.0 | 129.5 | 139.4 | 145.0 | 136.5 | 161.2 | 128.1 | 121.2 | 136.2 | 136.2 | 147.3 | 143.9 | 150.2 | 154.2 | 142.3 |
| Maďarsko | 155.8 | 62.5 | 62.1 | 48.8 | 44.8 | 54.0 | 42.9 | 40.4 | 46.5 | 47.4 | 47.6 | 47.5 | 49.7 | 43.2 | 46.4 |
| Malta | 109.1 | 114.2 | 119.1 | 121.5 | 120.8 | 145.3 | 98.3 | 96.8 | 115.0 | 116.9 | 119.9 | 123.7 | 127.8 | 127.9 | 126.1 |
| Nizozemí | 97.1 | 101.3 | 104.2 | 111.1 | 110.2 | 122.2 | 100.3 | 96.1 | 104.2 | 109.2 | 111.1 | 112.4 | 117.9 | 116.4 | 114.4 |
| Rakousko | 89.0 | 92.6 | 92.4 | 100.3 | 97.9 | 112.3 | 94.0 | 84.2 | 95.7 | 96.3 | 101.5 | 101.7 | 102.0 | 95.6 | c |
| Polsko | 105.8 | 110.4 | 120.2 | 122.9 | 114.7 | 137.3 | 109.5 | 106.2 | 124.6 | 123.0 | 124.1 | 125.2 | 129.0 | 128.7 | 128.0 |
| Rumunsko | 86.1 | 88.3 | 90.8 | 91.1 | 90.2 | 111.9 | 84.0 | 79.7 | 88.7 | 88.1 | 90.8 | 92.8 | 102.4 | 102.9 | 94.5 |
| Slovinsko | 114.7 | 128.5 | 141.1 | 142.5 | 148.0 | 157.9 | 118.3 | 120.8 | 139.0 | 145.0 | 149.0 | 146.2 | 157.6 | 169.3 | 160.9 |
| Slovensko | 99.5 | 99.8 | 102.0 | 110.5 | 103.2 | 118.6 | 102.1 | 96.3 | 107.6 | 105.2 | 104.2 | 108.8 | 112.4 | 110.0 | 109.1 |
| Finsko | 100.3 | 103.2 | 104.7 | 107.3 | 109.0 | 124.9 | 96.8 | 95.7 | 108.6 | 107.9 | 112.1 | 114.7 | 108.4 | 110.4 | 112.5 |
| Švédsko | 97.5 | 97.6 | 100.4 | 103.8 | 102.9 | 122.7 | 95.6 | 88.5 | 100.3 | 102.0 | 108.7 | 110.9 | 114.1 | 110.0 | 103.6 |
| Spojené království | 104.1 | 112.0 | 113.5 | 119.9 | 120.8 | 139.2 | 107.4 | 101.1 | 114.4 | 116.5 | 124.2 | 127.3 | 127.0 | 123.5 | 118.2 |
| Norsko | 101.0 | 107.5 | 112.0 | 119.0 | 133.5 | 146.8 | 104.5 | 107.5 | 107.7 | 115.1 | 115.0 | 112.5 | 115.8 | 116.0 | 113.4 |
| Švýcarsko | 105.4 | 105.0 | 104.5 | 108.7 | 111.9 | 131.8 | 99.4 | 92.7 | 103.1 | 101.9 | 117.2 | 119.0 | 113.2 | 114.7 | : |