Komise navrhuje rybolovná práva v Atlantiku a Severním moři na rok 2018

Od

-

10.11.2017

[quote]Před prosincovým zasedáním Rady ve složení pro rybolov, na němž budou členské státy schvalovat rybolovné kvóty v Atlantiku a Severním moři, předkládá Komise svůj návrh týkající se udržitelného rybolovu.[/quote]

Komise předložila svůj návrh rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018 7.11 . Komise navrhuje kvóty pro 78 populací: v případě 53 populací se rybolovná kvóta buď zvýšila, nebo zůstává na stejné úrovni a u 25 populací je nižší. Rybolovná práva neboli celkové přípustné odlovy jsou kvóty stanovené pro většinu komerčních rybích populací, díky nimž se udržují zdravé populace, zároveň ale odvětví umožňují nejvyšší možné úlovky. Jelikož některé klíčové populace ryb rostou – zejména populace jazyka obecného v Severním moři, štikozubce severního a jižní populace kranase obecného – zvyšuje se i ziskovost odvětví rybolovu. Odhadovaný výnos činí v roce 2017 1,5 miliardy EUR.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, k tomu uvedl: „Naše loďstvo má stále vyšší zisky a to proto, že některé klíčové rybí populace v EU jsou zdravější a hojnější. Vytrvalost našich rybářů a odpovědná rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu jsou důkazem toho, že udržitelnost a ziskovost se vzájemně nevylučují. Nesmíme však podlehnout pocitu sebeuspokojení. Musíme pokračovat ve společném úsilí s cílem obhospodařovat naše moře a oceány způsobem, který prospívá životnímu prostředí a hospodářství a bude přínosem i pro příští generace.“

EU udělala v posledních letech obrovský pokrok – od roku 2009, kdy bylo maximálního udržitelného výnosu dosaženo pouze u 5 populací, jich dnes této úrovně dosahuje 44. Cílem společné rybářské politiky je do roku 2020 dosáhnout udržitelné úrovně rybolovu u všech rybích populací. Při dosahování tohoto záměru se zohledňují socioekonomické a environmentální faktory. Právně závazné lhůty pro cíl do roku 2020 se nezadržitelně blíží, rozpětí pro stanovení kvót, které nejsou udržitelné, se zužuje.
Komise se společně s členskými státy snaží rybáře v této fázi přechodu podporovat. Tento návrh bude předložen, aby mohl být projednán členskými státy. Ty o něm rozhodnou na prosincovém zasedání Rady pro rybolov, jenž se bude konat 11. a 12. prosince v Bruselu. Měl by platit od 1. ledna 2018.

Podrobnosti návrhu
Komise navrhuje rybolovné kvóty na základě nezávislých vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Návrh se týká jak populací řízených výhradně Evropskou unií, tak populací řízených společně se třetími zeměmi (např. s Norskem) nebo v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Mezinárodní jednání ohledně mnohých dotčených populací stále probíhají a k některým dalším populacím mají být vydána vědecká doporučení. Konkrétní údaje ohledně daných populací budou dodány později.
Komise později během podzimu rovněž navrhne některé dodatečné kvóty (tzv. navýšenou kvótu) pro rybolov, jehož se v roce 2018 bude týkat povinnost vykládky, v jejímž rámci se požaduje, aby veškeré úlovky regulovaných komerčních druhů na palubě byly vyloženy a započteny do kvót. Povolená kvóta se tedy navyšuje v zájmu usnadnění přechodu na nový systém bez výmětů. Přesné navýšení pro příslušný druh rybolovu bude určeno na základě vědeckých doporučení. Návrh nezohledňuje nadcházející navýšení celkových přípustných odlovů.
– Navrhované navýšení:
– Komise navrhuje zvýšit celkový přípustný odlov u 19 populací, například humra severského v Severním moři, 4 populací jazyka obecného a 3 populací platýse v severozápadních vodách a pakambaly rodu Lepidorhombus v jihozápadních vodách. Zvýšení rovněž zahrnuje i socioekonomicky významné populace jazyka obecného v Biskajském zálivu, které byly spravovány v rámci plánu řízení vedeného odvětvím a jejich odlov může být nyní zvýšen. Totéž platí pro populaci jazyka obecného ve východní části Lamanšského průlivu a západní populaci kranase obecného, jejichž odlovy lze rovněž zvýšit.
– Populace, které lze lovit stejně jako dříve: 14 populací zůstane na stejné úrovni jako v loňském roce.
– Navrhované snížení: Snížení se navrhuje pro 25 populací. U 15 z nich je navrhované snížení nižší
než 20 %. V případě platýse evropského v Keltském moři a tresky na západě Skotska a v Irském moři je navrhován nulový (celkový přípustný) odlov.
– Návrh zákazu lovu úhoře se zavádí ve všech vodách Unie v reakci na vědecké doporučení, v němž se zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zastaven veškerý rybolov zaměřený na ryby ve tření, dokud se jasně nepotvrdí, že se stav populace zlepšuje.
– Populace ryb, pro něž nejsou k dispozici vědecké údaje: V případech, kdy nelze velikost populace kvůli nedostatku údajů řádně odhadnout, se návrh Komise řídí vědeckým doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří, která radí snížit nebo zvýšit celkový přípustný odlov maximálně o 20 %.

Další informace
Podrobnosti o návrzích ze 7.11. pro Atlantik a Severní moře jsou v přiložených tabulkách. („Celkové přístupné odlovy a kvóty“)
Otázky a odpovědi ohledně návrhu Komise týkajícího se rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018:
Vědecká doporučení: Celkové přípustné odlovy náležitě zohledňují vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR).
Na základě konzultačního dokumentu Komise rovněž proběhla konzultace se zúčastněnými stranami
Víceleté plány řízení Mapa rybářských oblastí
[1] stanovené EU pro určitou populaci.

Letišti Praha přibylo ve 3. čtvrtletí 16,8 procenta cestujících

Od

Michaela Drábková

-

10.11.2017

[quote]Pražskému letišti přibylo během letošního třetího čtvrtletí 16,8 procenta cestujících. Podle mezinárodní asociace leteckých operátorů Airport Council International (ACI) se tak v kategorii letišť s ročním počtem pasažérů mezi deseti až 25 miliony dostalo mezi pětici nejrychleji rostoucích v Evropě. V tiskové zprávě to dnes uvedlo pražské letiště.[/quote]

Před Prahou se umístily Antalya (+56,5 procenta), Ankara (+33,8 procenta), Varšava (24,2 procenta) a Petrohrad (+21,8 procenta). Ruská a turecká letiště podle asociace bodovala i v kategorii největších letišť. Téměř 20procentním tempem rostlo ve třetím čtvrtletí moskevské letiště Šeremeťjevo, istanbulské Atatürkovo letiště si připsalo zhruba 12 procent a téměř osm procent letiště Sabiha Gökçen nacházející se na asijské straně Istanbulu.

Největší meziroční nárůsty počtu odbavených cestujících zažívalo pražské letiště v prvním pololetí letošního roku. V prvním čtvrtletí uvádělo meziroční nárůst o 19 procent, v pololetí 21procentní růst. Růst počtu cestujících na Letišti Václava Havla je podle managementu dán kombinací vyššího počtu provozovaných letů, zvyšování kapacit na stávajících spojích a rostoucí obsazenosti letadel. Loni pražské letiště odbavilo 13 milionů cestujících, do konce roku si management vytyčil cíl zhruba 15 milionů cestujících.

Podle zimního letového řádu, který začal platit koncem října, má pražské letiště pravidelné spojení do 112 míst z 41 zemí. Linky pro cestující provozuje 56 leteckých společností, celkem z Prahy létá 61 aerolinek.

ACI reprezentuje zhruba 500 letišť ve 45 evropských zemích. Ta jsou rozdělena do čtyř kategorií podle počtu ročně odbavených cestujících.

Zdroj: ČTK

Supersport BMW i8 zapůjčený policii má už firma zpátky

Od

Michaela Drábková

-

10.11.2017

[quote]Policie na konci října vrátila zapůjčený hybridní vůz BMW i8, vůz dosáhl smlouvou stanovený počet najetých kilometrů. Nákup obdobných vozů není na pořadu dne, řekl dnes ČTK mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Vůz sloužil policistům na jižní Moravě.[/quote]

Hybridní supersport za čtyři miliony korun policie převzala k testování na konci června, vrátit ho měla zpět za šest měsíců nebo po ujetí 20.000 kilometrů, podle toho, co nastane dříve. Mluvčí uvedl, že vůz byl vrácen zcela v souladu se smlouvou z důvodu naplnění smluvních podmínek zápůjčky.

„Byl zařazen ve struktuře Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Policisté v něm vykonávali službu především na tamní dálniční síti, případně na dalších komunikacích v kraji,“ uvedl Bocán.

Doplnil, že nákup obdobných vozů není v současné chvíli na pořadu dne, avšak v dohledné době policie nevylučuje další podobnou spolupráci.

Šlo o druhé, náhradní BMW i8, které měla policie zapůjčené. První získala v polovině května, na konci května ale vůz havaroval v brněnských Chrlicích, kdy řidič kvůli mozkové příhodě nezvládl řízení. Zranil se on, i zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš, který byl ve voze s ním.

Vrácení hybridního vozu ČTK potvrdil mluvčí BMW Group ČR David Haidinger.

„Všechno proběhlo naprosto hladce, vůz byl vrácen v souladu se smlouvou, a to kvůli najetým kilometrům,“ řekl Haidinger.

Firma podle něj spolupráci hodnotí velice pozitivně. Dosud však není rozhodnuto, zda v ní firma bude pokračovat, uvedl mluvčí.

Nešlo o první spolupráci mezi společností BMW Group ČR a policií, letos měli policisté od dubna zapůjčených na půl roku také 11 elektromobilů BMW i3. Šest vozů stejného typu společnost zapůjčila tento týden i záchranné zdravotní službě, putovaly například do Prahy, Brna, Ostravy či Zlína.

Zdroj: ČTK

Sourozenci u soudu žádají víc za vyvlastněné pozemky pro D11

Od

Michaela Drábková

-

10.11.2017

euro-427533_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Lubomír Bažant a jeho sestra Leona Šimůnková se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhají na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyšší náhrady za vyvlastnění pozemků určených pro dálnici D11. Jde o zhruba 3500 metrů čtverečních nedaleko Praskačky na Královéhradecku. Soudy v jiném líčení už dříve nároky sourozenců neuznaly, avšak stanovily náhradu na 63 korun za metr čtvereční, která ale podle žalobců není dostačující. Stát Bažantovi nabídl v roce 2004 odkup pozemků právě za 63 korun za metr čtvereční.[/quote]

Odvolací Vrchní soud v Praze v listopadu 2015 definitivně potvrdil zamítnutí žaloby sourozenců proti samotnému vyvlastnění pozemků. Stát Bažantovi nabídl odkup za 63 korun za metr čtvereční, on chtěl ale jednat o vyšší ceně. Bažant v minulosti uvedl, že pozemky se sestrou byli ochotni prodat za 200 korun za metr čtvereční. Když cenu nabídnutou státem nechtěl akceptovat, následovalo vyvlastnění.

Soudní znalec Václav Zima dnes svými závěry podpořil předchozí verdikt soudu. Také Zima cenu pozemku vypočítal na 63 korun za metr čtvereční, vycházel z právních předpisů platných v době podání žádosti o vyvlastnění. Své závěry zdůvodnil například i tím, že trh s pozemky se od roku 2004 zásadně změnil, cena za pozemky v trase komunikací se odvíjí i podle toho, kdo silnici staví a kde se pozemky nacházejí. Ani to, že byly pozemky oceněny jako pole, když už existovalo územní rozhodnutí pro dálnici a s pozemky se počítalo pro komunikaci, není podle znalce v kontextu té doby nepochopitelné.

„V roce 2004 byl na trhu jen jeden velký hráč, který vykupoval za stát pozemky pro stavbu dálnic, a tím bylo ŘSD. Provedl jsem orientační výpočet podle tehdy platného cenového předpisu a dospěl jsem k ceně 63 korun za metr čtverečních,“ uvedl Zima.

Advokát žalobců Jiří Všetečka ale upozornil na to, že například při výkupu pozemků v místě plánované hradecké křižovatky Mileta, která je související stavbou, platí město za pole 560 korun za metr čtvereční.

„Je potřeba také rozlišovat, jestli je investorem stát, město, nebo kraj. Například město není limitováno cenovým věstníkem, může nabídnout sjednanou cenu. V roce 2004 byl pro stanovení ceny pozemků pro dálnice určujícím investorem stát a je potřeba vycházet z jeho cenové politiky,“ uvedl Zima.

Soud líčení odročil na neurčito kvůli doplnění znaleckého posudku, které navrhli žalobci.

„Nejde stanovovat obvyklou cenu podle cenového předpisu, který tou obvyklou cenou není. Podle nás by to měla být obvyklá cena v místě a čase,“ řekl Všetečka.

Soudce uvedl, že nebude možné žalobě vyhovět, pokud žalobci neprokážou, že obvyklá cena byla v daném místě vyšší než 63 korun.

Zdroj: ČTK

České dráhy vyhlásí soutěže na nové vlaky za 20 mld. Kč

Od

Michaela Drábková

-

9.11.2017

[quote] České dráhy do konce roku vyhlásí soutěže na nové vlaky za dvacet miliard korun. Jedním z důvodů je snaha uspět v boji s konkurencí po částečném otevření železničního trhu v roce 2019. V tiskové zprávě to dnes oznámil dopravce.[/quote]

S vítězi v celkem sedmi výběrových řízeních dopravce uzavře rámcové smlouvy, na jejichž základě bude jednotlivá vozidla odebírat. Dráhy ale upozornily, že vozidla odeberou pouze tehdy, pokud se mu na ně podaří získat spolufinancování z evropských dotací, nebo se s objednateli dohodne na úhradě nákladů spojených s jejich nasazením.

„V rámci sedmi veřejných zakázek budeme hledat výrobce 90 vozů a 31 elektrických jednotek pro dálkovou dopravu, 30 elektrických a osmi motorových jednotek pro regionální dopravu a pěti netrakčních push-pull souprav (souprav s řídícím vozem bez lokomotivy) pro regionální dopravu,“ uvedl člen představenstva ČD odpovědný za osobní dopravu Michal Štěpán.

Počet vozidel, které plánují ČD koupit, odpovídá požadavkům krajů a ministerstva dopravy na zajištění služeb v železniční dopravě. V roce 2019 Českým drahám vyprší většina dlouhodobých smluv, které mají s jednotlivými dopravci uzavřené.

„Pokud chceme uspět v konkurenčním boji, musíme se na plnění přání objednatelů včas připravit. Díky rámcovým smlouvám budeme mít již předem vybrané dodavatele, a když získáme smlouvy, můžeme rovnou zadat výrobu nových vozidel,“ uvedl Miroslav Kupec, který má ve vedení ČD na starosti správu majetku a servis železniční techniky.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů, denně to je kolem 340.000 km. Provozují přibližně 4300 vozidel. Dopravce za devět měsíců letošního roku přepravil 131 milionů pasažérů. Celá skupina Českých drah, kam rovněž patří například Výzkumný ústav železniční nebo poskytovatel datových služeb ČD Telematika, zaměstnávala na konci pololetí 23.460 lidí.

Zdroj: ČTK

Budoucnost Evropy: Komise sezvala náboženské vůdce k diskuzi o efektivní Unii založené na hodnotách

Od

Michaela Drábková

-

9.11.2017

[quote]První místopředseda Komise Frans Timmermans 7. listopadu za přítomnosti místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinessové hostil vrcholné setkání náboženských vůdců z celé Evropy. Toto 13. výroční vrcholné setkání se konalo v souvislosti s probíhající debatou na téma budoucnost Evropy, kterou zahájil 1. března bílou knihou předseda Komise Juncker.[/quote]

První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl: „Budoucnost Evropy je v rukou jejích občanů. Vytváření této budoucnosti je naší kolektivní odpovědností, naše společné hodnoty jsou naším kompasem. Pravidelný dialog s konfesními, stejně jako s nekonfesními organizacemi nám umožňuje pohlížet na otázku naší společné budoucnosti z různých úhlů. Právě pomocí otevřeného dialogu můžeme vybrat ten nejlepší směr naší společné budoucnosti.“

Toto vrcholné setkání, které je součástí pravidelného dialogu s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi na základě článku 17 Lisabonské smlouvy, bylo příležitostí k zevrubné diskusi o hodnotách a správě věcí veřejných. Stávající diskuse o budoucnosti Evropy se zaměřuje na otázku, jak dosáhnout toho, aby Evropa byla jednotnější, silnější a demokratičtější. Účastníci se rovněž zabývali lidským rozměrem Evropy, zejména sociálními a environmentálními aspekty, a hledali způsob, jak Evropu budovat na zásadách solidarity, sociální spravedlnosti a udržitelnosti. Přítomné náboženské vůdce Komise požádala o spolupráci během celého procesu hledání budoucnosti Evropy.

Všichni se shodli na tom, že dialog o dnes projednávaných otázkách by měl pokračovat.
Souvislosti

Vrcholná setkání Evropské komise se zástupci církví a náboženských sdružení a společenství, jakož i filozofických a nekonfesních organizací se konají pravidelně každým rokem. Současné setkání je již 13. vrcholným setkáním, které Komise uspořádala. Od roku 2009 je dialog s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi zakotven v Lisabonské smlouvě (článek 17 SFEU). Odpovědnost za tento dialog nese první místopředseda Komise Timmermans. Na stejné téma o budoucnosti Evropy uskutečnila Komise dne 19. června 2017 své každoroční setkání s nekonfesními organizacemi.

V březnu Komise předložila bílou knihu, kterou zahájila proces úvah o budoucnosti Evropy. Komise se poté zavázala, že povede rozhovory s různými skupinami občanů v různých evropských městech a regionech, aby podnítila diskuzi o vyhlídkách Evropy v roce 2025. V projevu o stavu Unie v roce 2017 upřesnil svoji vizi budoucí Evropy předseda Komise Juncker a zdůraznil, že Evropa je v prvé řadě Unií hodnot. Předseda Juncker také představil plán na vytvoření jednotnější, silnější a demokratičtější Unie.

Další informace
Stav Unie v roce 2017 Bílá kniha o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování
Dialog Evropské komise s církvemi, náboženskými obcemi a filozofickými a nekonfesními organizacemi

Seznam účastníků
– Muslimská aktivistka Seyran ATEŞOVÁ, zakladatelka mešity Ibn Rushd-Goethe v Berlíně
– Švédský a skandinávský metropolita CLEOPAS, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Starší Massimo DE FEO, vedoucí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v území Evropa
– Pan Ron EICHHORN, předseda Evropské budhistické unie
– Francouzský metropolita EMMANUEL, místopředseda Konference evropských církví, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Rabín Albert GUIGUI, vrchní bruselský rabín
– Biskup Jean-Claude HOLLERICH, lucemburský arcibiskup
– Imám Táriq OUBROU, rektor mešity v Bordeaux
– Paní Irmgard SCHWAETZEROVÁ, předsedkyně synodu Evangelické církve v Německu (EKD)
– Biskup Noel TREANOR, biskup diecéze Down and Connor
– Arcibiskup Urmas VIILMA, Estonská evangelická luterská církev

Unie očekává, že bonnská konference OSN o změně klimatu přinese podstatný pokrok v provádění Pařížské dohody

Od

Michaela Drábková

-

9.11.2017

[quote]EU předpokládá, že se mezinárodní společenství na letošní konferenci OSN o změně klimatu opětovně přihlásí ke svým závazkům. Konkrétně k posílení globální reakce na změnu klimatu a dosažení cílů Pařížské dohody. Tato historická dohoda byla přijata v minulém roce a nyní je klíčové zaměřit se na podrobnosti jejího provádění.[/quote]

Předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém letošním projevu o stavu Evropské unie na půdě Evropského parlamentu jasně uvedl: „Přál bych si, aby Evropa stála v čele boje proti změně klimatu.“ „V minulém roce jsme stanovili globální pravidla hry prostřednictvím Pařížské dohody, kterou Evropský parlament ratifikoval. S ohledem na propad ambicí ve Spojených státech to musí být Evropa, kdo zajistí, abychom z naší planety učinili opět skvělé místo. Je to společné dědictví celého lidstva.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil: Pařížská dohoda nastavila kurz směřování celosvětového přechodu na moderní nízkouhlíkové hospodářství. Prakticky před našima očima po celém světě dochází stále častěji k čím dál intenzivnějším extrémním meteorologickým jevům, které nás důrazně upozorňují na naléhavost problémů, jimž čelíme. Je načase přejít od slov k činům a urychlit provádění dohody. Konference COP23 poskytne příležitost k tomu, abychom zaručili splnění našeho prvního cíle, kterým je dokončení pařížského pracovního programu do roku 2018.“

Ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 se bude v německém Bonnu za předsednictví Fidži konat již 23. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP23). Zúčastní se jí ministři a státní úředníci a také široké spektrum zástupců občanské společnosti a podnikatelské sféry.

Evropská unie doufá, že konference názorně ukáže pokrok dosažený při přípravě technických pravidel a pokynů pro provádění Pařížské dohody. Jde mj. o pravidla týkající se rámce pro transparentnost a pětiletého cyklu ambicí, jehož účelem je pomoci zúčastněným zemím, aby postupně zvyšovaly své příspěvky. Pracovní program by měl být přijat na konferenci o změně klimatu v roce 2018 (COP24) v polských Katovicích.

Unie dosáhla slibného pokroku při finalizaci legislativního rámce pro dosažení svého pařížského cíle (společných vnitrostátně stanovených příspěvků), tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %. Součástí tohoto závazku je revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) po roce 2020, stanovení cílů v oblasti snížení emisí do roku 2030 pro odvětví, která nejsou do systému ETS zapojena, jako je například doprava, stavebnictví a zemědělství, a dále začlenění využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do legislativního rámce EU pro klimatická opatření. Komise také hodlá 8. listopadu představit balíček návrhů týkající se tzv. „čisté mobility“, který by dále usnadnil přechod EU k nízkouhlíkovému hospodářství a mobilitě.

EU se i nadále hlásí ke společnému globálnímu cíli, kterým je v letech 2020 až 2025 každoročně uvolnit 100 miliard USD na financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Účelem tohoto financování, které bude pocházet z řady různých zdrojů, je také podstatné navýšení prostředků na přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2016 poskytla EU a její členské státy na financování klimatických opatření celkem 20,2 miliardy EUR, což představuje více než 10% nárůst oproti 17,6 miliardy EUR uvolněných v roce 2015.

Vedle oficiálních jednání přinese bonnská konference COP23 také informace o klimatických opatřeních určené širokému spektru zainteresovaných subjektů, včetně měst a regionů, podniků a skupin občanské společnosti. Evropská unie rozhodně podporuje globální akční plán v oblasti klimatu, který je významnou platformou spolupráce mnoha subjektů, a bude se i nadále aktivně podílet na jeho fungování.

Evropskou unii budou v Bonnu zastupovat Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, a Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonska, které v současnosti předsedá Radě EU.

Akce plánované během konference COP23

Během konference bude Unie v Pavilonu EU v Bonnu hostitelkou více než 100 akcí.. Akce organizované řadou zemí a organizací z celého světa se zaměří na širokou paletu otázek souvisejících se změnou klimatu – od transformace energetiky, přes úlohu lesů a oceánů, financování klimatických opatření, výzkum a inovace až po posuzování rizik spojených se změnou klimatu.

Tiskové konference EU v Bonnu

Delegace EU bude pořádat pravidelné tiskové konference, které se budou vysílat živě i „na vyžádání” na internetové stránce https://cop23.unfccc.int/

Holešov odhalí pamětní desku svým obyvatelům bojujícím v RAF

Od

Michaela Drábková

-

9.11.2017

[quote]V Holešově na Kroměřížsku v sobotu odhalí pamětní desku věnovanou šesti bývalým příslušníkům československých jednotek Britského královského letectva (RAF). V jeho službách se za druhé světové války zapojili do zahraničního protinacistického odboje. Ve všech případech jde o rodáky z Holešova, případně někdejší obyvatele města. Novinářům to dnes řekl Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov, který vznik desky inicioval[/quote].

Slavnostní odhalení desky na budově 1. Základní školy ve Smetanových sadech je naplánováno na 14:00. Místo ani datum nebyly zvoleny náhodně. Pět ze šesti odbojářů právě tuto školu v minulosti navštěvovalo, na 11. listopadu navíc připadají světové oslavy Dne válečných veteránů. Na pamětní desce se objeví jména Karla Valáška, Karla Bednaříka, Jana Heina, Roberta Ossendorfa (Osenského), Josefa Hrůzy a Jaroslava Chmelíka.

„Všichni využili možnost se zapojit do protinacistického odboje v rámci Britského královského letectva. Tři z nich byli stíhači. Je zajímavé, že dva z nich byli v jeden den a v jednom prostoru sestřeleni, v podstatě současně. Byli to Robert Osenský a Karel Valášek, kteří ve svých spitfirech museli nouzově přistát,“ uvedl Dúbravčík.

Všech šest odbojářů druhou světovou válku přežilo a po jejím skončení se jim podařilo vrátit se do vlasti.

Odhalení pamětní desky se kromě zástupců města zúčastní také rodinní příslušníci letců, veteráni druhé světové války včetně brigádního generála Emila Bočka, představitelé armády a České obce legionářské.

„Přijedou i zástupci klubů vojenské historie v dobových uniformách. Budou prezentovat výstroj a výzbroj vojsk za druhé světové války. Nízko nad Holešovem proletí i letouny JAS-39 Gripen ze základy v Čáslavi,“ uvedl historik a památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Vlastivědný kroužek navíc aktuálně dokončuje zpracování životopisů všech příslušníků RAF z Holešova. V nejbližších dnech by se měly objevit na oficiálním webu města.

Zdroj: ČTK

Německý dopravce FlixBus míří do USA

Od

Michaela Drábková

-

9.11.2017

[quote]Německý autobusový dopravce FlixBus hodlá v příštím roce expandovat do Spojených států, jeho základnou se má stát kalifornské Los Angeles. Oznámil to dnes zakladatel a manažer firmy Andre Schwämmlein.[/quote]

Společnost FlixBus ustála tvrdou cenovou válku na domácím trhu a zajistila si na něm podíl více než 90 procent. V USA se postaví takových firmám, jako je Megabus, který provozuje britská Stagecoach Group, a proslulá Greyhound. FlixBus sám autobusy nevlastní, ale najímá si je od různých dopravců.

V Los Angeles, kde chce mít v USA základnu, už pracuje tým společnosti, zatím ale není jisté, kdy a na jakých linkách zahájí provoz. Možná ho tam čeká těžká bitva, podle nejnovější analýzy Chaddick Institute levný bezin bere v posledních letech zákazníky jak autobusové, tak železniční přepravě.

FlixBus zahájil provoz v Německu v roce 2013 po deregulaci trhu dálkové dopravy, kdy německé dráhy Deutsche Bahn přišly o monopol na dálkovou vnitrostátní dopravu. Dnes autobusový operátor působí prostřednictvím partnerských dopravců ve 24 evropských zemích, kde denně provozuje spoje do 1200 destinací. V Česku je od roku 2014.

Zdroj: ČTK

Z prohlášení místopředsedy Evropské komise Andruse Ansipa na konferenci o vlajkových lodích budoucích a vznikajících technologiích (FET- Future and Advanced Techologies) 6. listopadu v Bruselu

Od

Michaela Drábková

-

8.11.2017

europe-1395913_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

Dámy a pánové, děkuji, že jste mě dnes pozvali k vystoupení a k závěrečné zprávě o kvantech z odborné skupiny vedené profesorem Mlynekem. To je důležitý dokument. Je to náš plán pro kombinování a koordinaci silných stránek Evropy, abychom zůstali v popředí světového závodu o nové vědecké obzory.

Na dnešním zasedání nemusím vysvětlovat důležitost hlavních vlajkových lodí FET. Mnoho z vás má přímou zkušenost s prací, která se děje na grafenu a projektu lidských mozků. To je náročný a dlouhodobý výzkum nezmapovaných oblastí, které rozšiřují hranice vědy a techniky. Je to hraniční a průlomová práce. To není přehnané. Bylo velmi inspirativní slyšet profesora Novoselova.

Zkušenost z grafenu jsem získal počátkem tohoto roku na Mobile World Congress v Barceloně. I když jsem viděl jen pár příkladů, jak tento materiál s mimořádnými vlastnostmi lze aplikovat, bylo jasné, proč je zájem průmyslu o tento projekt tak obrovský.

Vzpomínám si na snímač založený na grafenech pro systémy detekce kolize, které kombinují viditelné a infračervené světlo, aby se zabránilo kolizím dokonce i v mlze. A vzpomínám si na senzor v ohebném pásku kolem ramene, který detekoval elektrické signály ze svalů, abych mohl pohybovat robotickou rukou.

Naše další vlajková loď je projekt lidského mozku. Zabývá se jednou z největších vědeckých výzev naší doby: pochopit lidský mozek a jeho nemoci. Tento projekt by měl být revoluci neurovědy.
Porozumění a emulování některých výpočetních schopností mozku by mělo také vést k významným pokrokům v oblasti robotiky, umělé inteligence, rozsáhlé analýzy dat a nových počítačových architektur.

Při pohledu do budoucnosti je nyní čas rozhodnout, kde a jak chceme, aby se evropský výzkum a inovace zaměřily na příští roky. To nás přivádí zejména k financování. Jak víte, EU nyní uvažuje o financování a prioritách pro příští rozpočtové období. Zahrnuje FET, nástupce programu Horizont 2020 – náš současný program výzkumu a inovací. Všechny možnosti zůstanou otevřené, ale je již hodně připraveno.

Jedním z hlavních příspěvků je nedávná zpráva odborné skupiny, kterou předsedal Pascal Lamy, o maximalizaci dopadu výzkumných a inovačních programů EU. Uvedla, že by výzkum a inovace měly být upřednostněny jak v rozpočtu EU, tak v národních rozpočtech. Především doporučila, aby rozpočet EU pro období po roce 2020 byl zdvojnásoben. Není žádných pochyb o tom, že je zapotřebí významného financování, pokud chceme udržet evropskou excelenci ve vědeckém výzkumu a přeměnit vědecké objevy na větší počet průmyslových aplikací. Nemůžeme si dovolit zaostávat. Čína již předstihla EU v oblasti výdajů na výzkum a vývoj jako podílu na HDP. Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy jsou na vrcholu žebříčku.

Jak víte, nikdy není snadné zajistit dostatek veřejných prostředků pro konkrétní oblasti.
Vlajkové lodi mají prioritu To je důvod, proč se všichni potřebujeme vyjadřovat k tomu, jak je důležité investovat do výzkumu a inovací pro budoucnost Evropy a ukázat lidem výsledky výzkumu financovaného EU.

Ve zprávě považuji dvě další doporučení za zvlášť významné pro dnešní diskusi. Vedoucí vlajkové lodě FET se úspěšně kvalifikovaly pro obě akce a ukázaly cestu vpřed. Jednou z nich je vyladit náš přístup, aby byl více orientovaný na mise a byl zaměřen na dopad na globální výzvy.
Druhým cílem je zlepšit soulad mezi investicemi do výzkumu a inovací v EU a na vnitrostátní úrovni, a to všude tam, kde to dodává evropské hodnoty tomu, co chceme dosáhnout. Vlajkové lodě Jsou především schopny změnit způsob, jakým svět vidí celé odvětví a širší společnost.

Aplikace a zařízení, která jsou vytvořena na základě jejich výsledků, přinesou všem významné praktické důsledky a výhody. Na druhé straně jsou projekty prováděny společně se zeměmi EU.
Proto máme již lepší koordinaci mezi EU a národními výzkumnými programy. Podle mého názoru není pochyb o tom, že stěžejní projekty budou i nadále hrát klíčovou roli po mnoho dalších let.

S grafenem a projektem lidských mozků je jasné, že jsme na správné cestě, abychom identifikovali a vyvinuli praktické aplikace, které budou mít pozitivní vliv na životy lidí, naši společnost a ekonomiku

Vzhledem k tomu, že hledíme na budoucí financování, měli bychom se také podívat na nové potenciální kandidáty. Těším se na to, že se tento proces výběru začne v příštím roce. Ale předtím máme třetí projekt, který má začít: kvantové technologie. Jeho fáze se rozběhne v roce 2018 a pokryje poslední tři roky programu Horizont 2020.Cílem kvantového projektu je přeměnit vynikající výsledky výzkumu Evropy na vedoucí postavení v průmyslu; Evropa by měla být v popředí jednoho z nejslibnějších technologických trendů tohoto století.

První kvantová revoluce rozšířila naše obzory do ohromného rozsahu. Lasery a tranzistory, bez nichž by existující počítače, mobilní telefony a internet nebyly vůbec možné. Tyto aplikace a technologie jsou nyní hlavním proudem. Pokroky v kvantové technologii jim to umožnily.

Druhá kvantová revoluce právě začala. Je založen na naší rostoucí schopnosti manipulovat a vnímat kvantové efekty v přizpůsobených systémech a materiálech. To bude znamenat zcela nové koncepty pro zařízení s reálným praktickým dopadem

– ultra-přesná synchronizace a vylepšené citlivosti zařízení;

– zaručení soukromých dat a bezpečnost komunikace;

– bezkonkurenční výpočetní výkon, který přesahuje vše, co se nyní předpokládá od špičkové výpočetní technologie.

Zatímco Evropa má kvantum mnoho vědců na světové úrovni, doposud existuje málo průmyslových aplikací nebo komerčního využití. Pokud chceme vyvinout silný kvantový průmysl, měli bychom koordinovat naši práci společně. A to je jeden z hlavních cílů kvantové vlajkové lodi.

Neměli bychom ztrácet čas: nyní existuje něco jako světový závod v kvantu technologií a talentů. Navzdory několika vnitrostátním iniciativám ke kvantové hodnotě, které jsou samozřejmě vítány, ještě jsme neměli soudržnou celoevropskou strategii.

Zpráva odborné skupiny se dnes mění. Dámy a pánové, V Evropě žije 1,8 milionu výzkumných pracovníků, kteří pracují v tisících univerzit a výzkumných středisek, stejně jako ve světových předních zpracovatelských odvětvích.

Máme talent, chuť a inovace. Spolupracováním přes hranice, odvětví a disciplíny můžeme posunout hranice vědy a rozvinout praktické aplikace, které mohou významně ovlivnit životy lidí.
To je důvod našeho politického a finančního závazku k budoucím a nově vznikajícím technologiím:
– vytvořit dynamické prostředí pro výzkum a inovace;

– umožnit, aby nápady plynule probíhaly od laboratoří k trhům;- přilákat a udržet talenty světové úrovně;
– a buďte si jisti, že Evropa zůstává globálním vědeckým vůdcem