Domů Blog Strana 1082

Září 2017 v porovnání se srpnem 2017 – statistika průmyslové výroby

[quote]Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu vzrostly v eurozóně i EU28 o 0,6 %.[/quote]

Podle zprávy Eurostatu z 6. 11. vzrostly v září ceny průmyslového výrobce na domácím trhu v obou zónách o 0,6 %, proti srpnu 2017 s  0,3 % v eurozóně a 0,4 % v EU28. Ve srovnání se zářím 2016 vzrostly ceny v eurozóně o 2,9 % a v EU28 o 3,3 %.

Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Zvýšení cen průmyslových výrobců o 0,6 % v celém odvětví průmyslu v eurozóně v září 2017 v porovnání s srpnem 2017 je způsobeno nárůstem o 1,5 % v odvětví energetiky, o 0,4 % u polotovarů a o 0,2 % u zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco ceny zůstaly stabilní pro investiční a krátkodobé spotřební zboží. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 0,1 %.

V EU-28 je zvýšení o 0,6 % způsobeno nárůstem o 2,0 % v odvětví energetiky, o 0,4 % u polotovarů, o 0,2 % u zboží dlouhodobé spotřeby a o 0,1 % u zboží krátkodobé spotřeby, zatímco ceny zůstaly stabilní u investičního zboží. Ceny v odvětví celkem bez energií vzrostly o 0,2 %.
Nejvyšší nárůst cen průmyslových výrobců byl zaznamenán v Nizozemsku (+ 2,9 %), v Dánsku (+ 1,4 %), Belgii (+ 1,3 %) a Řecku (+ 1,2 %), zatímco pokles byl zaznamenán na Kypru (-1,4 %).

Roční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
        Nárůst cen průmyslových výrobců o 2,9 % v celém odvětví v eurozóně v září 2017 v porovnání se zářím 2016 je způsoben nárůstem o 4,6 % v odvětví energetiky, o 3,3 %, u meziproduktů o 2,3 %, spotřebního zboží o 1,0 % u investičního zboží a o 0,7 % u zboží dlouhodobé spotřeby. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 2,2 %.

V EU28 je zvýšení cen o 3,3 % způsobeno nárůstem o 6,0 % v odvětví energetiky, 3,5 % meziproduktů, 2,7 % u zboží krátkodobé spotřeby, 1,1 % u investičního zboží a 1,0 % u zboží dlouhodobě spotřeby. Ceny v odvětví celkem bez energie vzrostly o 2,5 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly ve všech členských státech. Největší nárůst zaznamenaly Belgie (+ 7,0 %), Nizozemsko (+ 6,4 %), Bulharsko (+ 6,0 %), Estonsko (+ 5,5 %) a Spojené království (+ 5,4 %).
Metody a definice

Index cen výrobců ukazuje (v národní měně dotyčné země) změny cen prodeje ze závodů u všech výrobků prodávaných na domácím trhu, s výjimkou dovozů. Indexy eurozóny a EU se týkají celkových vážených cenových změn. Údaje nejsou kalendářně nebo sezónně očištěny.
Průmysl jako celek pokrývá odvětvíy B až D + E36 NACE rev. 2.

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti předchozímu měsíci

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Průmysl celkem 0.0 -0.3 -0.2 0.0 0.3 0.6
Průmysl celkem bez energie 0.2 0.0 0.0 0.1 0.1 0.1
Meziprodukty 0.2 0.0 -0.2 -0.2 0.2 0.4
Energie -0.5 -1.2 -0.7 0.0 0.7 1.5
Kapitálové zboží 0.1 0.1 0.1 0.1 0.0 0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.2
       Zboží krátkodobé spotřeby 0.4 0.2 0.2 0.2 0.2 0.0
EU28
Průmysl celkem 0.0 -0.3 -0.3 0.1 0.4 0.6
Průmysl celkem bez energie 0.2 0.1 0.0 0.1 0.1 0.2
Meziprodukty 0.2 0.0 -0.2 -0.1 0.2 0.4
Energie -0.5 -1.7 -1.2 0.2 1.1 2.0
Kapitálové zboží 0.1 0.1 0.1 0.0 0.1 0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.3 -0.1 0.1 0.0 0.0 0.2
      Zboží krátkodobé spotřeby 0.4 0.3 0.2 0.3 0.1 0.1

 

Průmysl celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 0.0 -0.3 -0.2 0.0 0.3 0.6
EU28 0.0 -0.3 -0.3 0.1 0.4 0.6
Belgie -0.5 -0.8 -0.8 -0.3 0.8 1.3
Bulharsko 1.3 -0.5 -0.4 2.4 0.4 0.4
Česká republika 0.2 -0.5 -0.7 -0.2 0.2 0.4
Dánsko -0.2 -0.1 -1.1 0.9 0.1 1.4
Německo 0.3 -0.1 0.0 0.1 0.2 0.4
Estonsko 0.2 0.1 -0.3 1.4 0.3 0.3
Irsko -0.9 1.1 -1.0 -0.7 0.3 0.3
Řecko 0.6 -1.9 -1.3 0.2 0.7 1.2
Španělsko 0.1 0.1 0.0 -0.1 -0.1 0.5
Francie -0.4 -0.6 -0.2 0.0 0.4 0.5
Chorvatsko 0.4 -0.6 -0.7 0.1 0.7 0.4
Itálie 0.1 -0.3 -0.2 0.0 0.5 0.3
Kypr 0.2 0.3 0.2 0.4 0.0 -1.4
Lotyšsko 0.5 0.3 0.7 0.4 0.0 0.4
Litva 0.5 -1.5 -0.5 0.4 0.4 0.7
Lucembursko 0.5 0.2 0.0 -0.4 0.1 0.2
Maďarsko 0.2 -0.4 -0.2 -1.0 0.9 0.8
Malta 0.0 -0.1 0.0 0.0 0.2 0.0
Nizozemí -0.7 -0.5 -1.0 -0.5 0.6 2.9
Rakousko 0.2 -0.4 -0.1 -0.2 0.2 0.6
Polsko 0.1 -0.5 -0.4 0.3 0.4 0.7
Portugalsko 0.0 -0.4 -0.1 0.1 0.1 0.3
Rumunsko -0.3 -0.2 -0.1 0.3 0.6 0.2
Slovinsko 0.3 0.4 -0.2 0.2 0.1 0.2
Slovensko -0.6 -0.3 -0.1 -0.6 0.9 0.3
Finsko -0.1 -0.1 -0.4 0.2 0.1 0.3
Švédsko -0.7 -0.5 -0.5 0.9 -0.2 0.5
Spojené království 0.2 -0.5 -0.7 0.2 0.9 0.9
Norsko -0.2 -0.1 -2.0 0.3 0.5 1.9
Švýcarsko 0.0 -0.2 -0.2 -0.1 0.1 0.2

 

 

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Průmysl celkem 4.3 3.4 2.4 2.0 2.5 2.9
Průmysl celkem bez energie 2.6 2.4 2.2 2.1 2.2 2.2
Meziprodukty 4.0 3.6 3.0 2.6 2.9 3.3
Energie 9.0 5.8 2.5 1.9 3.4 4.6
Kapitálové zboží 0.9 0.9 0.9 1.0 1.0 1.0
Zboží dlouhodobé spotřeby 0.7 0.7 0.6 0.5 0.5 0.7
       Zboží krátkodobé spotřeby 2.5 2.5 2.5 2.4 2.5 2.3
EU28
Průmysl celkem 4.7 3.7 2.6 2.3 2.9 3.3
Průmysl celkem bez energie 2.8 2.7 2.5 2.3 2.4 2.5
Meziprodukty 4.0 3.6 3.1 2.8 3.1 3.5
Energie 11.4 7.0 2.9 2.8 4.6 6.0
Kapitálové zboží 1.2 1.3 1.2 1.0 1.1 1.1
Zboží dlouhodobé spotřeby 1.1 0.9 1.0 0.9 0.9 1.0
       Zboží krátkodobé spotřeby 2.6 2.8 2.9 2.9 2.8 2.7

 

Průmysl celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 4.3 3.4 2.4 2.0 2.5 2.9
EU28 4.7 3.7 2.6 2.3 2.9 3.3
Belgie 12.8 9.0 6.4 5.9 7.2 7.0
Bulharsko 3.8 3.5 2.7 5.2 5.9 6.0
Česká republika 3.2 2.3 1.3 1.1 1.5 1.6
Dánsko 4.6 4.2 0.6 2.8 3.0 4.1
Německo 3.2 2.8 2.2 2.1 2.4 3.0
Estonsko 4.0 3.5 1.5 5.4 5.7 5.5
Irsko 3.7 4.3 2.1 1.3 2.7 3.1
Řecko 6.4 3.0 1.2 2.4 3.3 4.1
Španělsko 6.1 5.2 3.2 3.1 3.2 3.4
Francie 3.3 2.2 1.6 1.5 1.9 2.1
Chorvatsko 2.9 2.3 0.4 1.2 3.3 2.1
Itálie 4.4 3.2 2.5 0.9 1.6 2.0
Kypr 5.4 4.8 5.3 3.0 2.8 1.2
Lotyšsko 1.8 2.5 3.2 3.6 3.0 3.2
Litva 5.3 3.2 1.6 2.7 4.0 4.7
Lucembursko -2.7 -2.8 -3.2 0.3 0.4 0.9
Maďarsko 6.7 4.6 3.2 2.1 4.0 4.6
Malta 0.9 0.8 0.8 0.8 1.1 1.1
Nizozemí 8.4 5.9 2.4 2.1 4.5 6.4
Rakousko 2.6 1.9 1.3 1.1 1.2 1.8
Polsko 6.1 4.5 3.7 4.2 4.5 4.9
Portugalsko 5.2 4.3 2.5 2.5 3.0 3.3
Rumunsko 3.0 2.6 1.9 2.4 3.4 3.3
Slovinsko 1.3 1.5 1.2 1.4 1.5 1.6
Slovensko 3.2 2.6 2.0 1.3 2.8 2.8
Finsko 4.0 3.4 2.6 3.0 3.0 3.1
Švédsko 5.1 4.8 3.3 4.2 3.6 4.2
Spojené království 7.6 6.3 4.4 4.2 5.1 5.4
Norsko 4.1 2.3 -1.8 -0.2 1.4 4.0
Švýcarsko 0.2 -0.2 -0.6 -0.6 -0.3 -0.3

 

Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem (základní rok 2010)

 

  09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 106.9 103.4 101.9 102.6 102.9 103.7 104.8 104.8 104.5 104.5 104.2 104.0 104.0 104.3 104.9
EU28 107.4 103.3 102.2 103.2 103.4 104.3 105.3 105.4 105.1 105.1 104.8 104.5 104.6 105.0 105.6
Belgie 106.5 102.8 102.2 104.8 106.3 108.1 110.4 110.6 109.8 109.2 108.3 107.4 107.1 108.0 109.4
Bulharsko 111.7 109.4 106.8 107.3 107.5 108.3 108.9 109.5 109.2 110.6 110.1 109.7 112.3 112.8 113.2
Česká republika 108.1 103.6 101.1 101.6 101.7 102.2 102.9 103.4 103.3 103.5 103.0 102.3 102.1 102.3 102.7
Dánsko 110.8 102.4 101.7 103.4 104.4 104.2 105.5 106.2 104.8 104.6 104.5 103.4 104.3 104.4 105.9
Německo 105.8 103.7 102.2 102.9 103.2 103.5 104.2 104.4 104.4 104.7 104.6 104.6 104.7 104.9 105.3
Estonsko 118.0 111.9 109.1 111.9 113.2 112.5 114.1 114.1 112.8 113.0 113.1 112.8 114.4 114.7 115.1
Irsko 111.3 105.5 103.1 103.5 105.0 104.5 105.5 106.3 107.3 106.3 107.5 106.4 105.7 106.0 106.3
Řecko 112.2 102.3 99.0 100.5 99.8 102.5 103.3 104.6 103.7 104.3 102.3 101.0 101.2 101.9 103.1
Španělsko 111.3 107.2 105.1 106.7 106.9 108.6 110.6 109.3 108.2 108.3 108.4 108.4 108.3 108.2 108.7
Francie 106.9 104.0 102.4 103.1 103.7 104.6 105.5 105.2 104.8 104.4 103.8 103.6 103.6 104.0 104.5
Chorvatsko 111.1 105.8 102.6 103.7 102.4 104.2 104.9 104.9 104.5 104.9 104.3 103.6 103.7 104.4 104.8
Itálie 106.1 102.0 101.2 101.1 100.9 101.5 102.7 103.0 102.8 102.9 102.6 102.4 102.4 102.9 103.2
Kypr 109.2 101.9 99.8 99.8 99.7 99.8 100.3 100.3 101.3 101.5 101.8 102.0 102.4 102.4 101.0
Lotyšsko 116.6 113.5 110.9 110.0 110.2 111.0 111.3 111.9 111.8 112.4 112.7 113.5 114.0 114.0 114.4
Litva 109.6 98.1 96.1 97.1 97.8 98.0 99.0 99.6 100.6 101.1 99.6 99.1 99.5 99.9 100.6
Lucembursko 104.8 103.2 95.6 95.4 95.2 95.6 96.0 95.7 95.9 96.4 96.6 96.6 96.2 96.3 96.5
Maďarsko 109.3 105.3 102.3 103.3 104.0 105.2 106.1 106.6 106.7 106.9 106.5 106.3 105.2 106.1 107.0
Malta 103.6 100.1 100.5 100.5 100.6 100.8 101.6 101.6 101.5 101.5 101.4 101.4 101.4 101.6 101.6
Nizozemí 108.9 100.0 96.0 98.3 98.8 100.7 102.1 102.5 101.3 100.6 100.1 99.1 98.6 99.2 102.1
Rakousko 103.1 100.5 98.5 99.1 99.4 99.9 100.4 100.3 100.0 100.2 99.8 99.7 99.5 99.7 100.3
Polsko 108.8 105.5 106.2 106.9 108.1 109.6 110.4 110.7 110.8 110.9 110.3 109.9 110.2 110.6 111.4
Portugalsko 107.7 102.1 101.2 101.9 101.7 102.8 105.5 104.9 104.5 104.5 104.1 104.0 104.1 104.2 104.5
Rumunsko 116.1 113.2 111.2 112.3 112.2 112.9 114.4 114.2 114.4 114.0 113.8 113.7 114.0 114.7 114.9
Slovinsko 104.1 103.1 102.1 101.9 101.9 102.3 102.7 102.8 102.7 103.0 103.4 103.2 103.4 103.5 103.7
Slovensko 102.2 96.7 93.5 93.9 94.4 94.9 96.3 96.7 96.5 95.9 95.6 95.5 94.9 95.8 96.1
Finsko 108.6 105.0 104.0 105.0 105.6 106.0 106.8 107.2 107.2 107.1 107.0 106.6 106.8 106.9 107.2
Švádsko 99.7 97.7 98.4 100.4 101.3 102.6 103.3 103.3 103.0 102.3 101.8 101.3 102.2 102.0 102.5
Spojené království 110.3 101.1 103.0 105.3 105.0 106.5 107.6 107.9 107.4 107.6 107.1 106.4 106.6 107.6 108.6
Norsko 112.3 104.0 105.1 107.1 108.7 108.7 109.1 110.2 109.0 108.8 108.7 106.5 106.8 107.3 109.3
Švýcarsko 98.9 94.9 94.3 94.3 94.3 94.3 94.4 94.2 94.2 94.2 94.0 93.8 93.7 93.8 94.0

 

         Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem bez energie. Základní rok 2010

 

09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 105.5 104.8 104.5 104.6 104.8 105.1 105.7 106.0 106.3 106.5 106.5 106.5 106.6 106.7 106.8
EU28 106.0 105.4 105.3 105.4 105.7 106.0 106.6 106.9 107.2 107.4 107.5 107.5 107.6 107.7 107.9
Belgie 106.5 104.7 104.7 105.2 106.2 106.5 107.3 108.3 108.6 109.0 109.1 109.0 109.0 109.6 110.0
Bulharsko 109.4 109.2 109.0 109.2 110.1 110.5 110.7 111.6 111.6 111.6 111.4 111.2 111.4 111.7 112.0
Česká republika 108.1 106.0 104.4 104.7 104.9 105.0 105.7 106.1 106.3 106.6 106.4 105.9 105.7 105.8 106.0
Dánsko 107.7 107.4 108.4 108.3 108.2 108.5 109.3 109.2 109.1 109.3 109.4 109.2 109.2 109.5 109.6
Německo 105.1 104.6 104.6 104.6 104.9 105.2 105.8 106.1 106.3 106.6 106.7 106.8 106.9 107.0 107.1
Estonsko 110.9 109.3 107.9 107.7 108.6 109.2 110.1 110.4 110.4 110.6 110.9 110.9 111.9 111.8 111.4
Irsko 107.9 107.3 106.6 106.5 106.8 107.2 107.0 107.7 108.3 108.6 109.0 109.0 109.3 109.5 109.6
Řecko 103.1 103.2 102.1 102.1 102.3 102.2 102.2 102.6 102.8 102.8 102.6 102.5 102.6 102.8 103.0
Španělsko 106.1 106.4 105.9 106.0 106.3 106.6 107.3 107.7 108.0 108.2 108.3 108.2 108.2 108.3 108.4
Francie 105.1 104.1 103.2 103.3 103.4 103.5 103.9 104.3 104.6 104.8 104.8 104.9 104.7 104.8 104.9
Chorvatsko 104.4 104.1 102.4 102.7 102.5 102.6 102.7 102.8 102.8 103.1 103.0 102.8 102.8 103.1 103.3
Itálie 105.1 105.1 104.8 104.8 104.9 105.1 105.6 105.8 106.1 106.3 106.3 106.4 106.4 106.6 106.7
Kypr 106.4 104.8 104.9 104.9 104.8 105.1 104.3 104.2 104.5 104.7 104.9 105.1 105.4 105.3 105.5
Lotyšsko 111.2 109.3 108.7 108.8 109.4 110.2 110.4 111.0 110.9 111.9 112.3 112.8 113.7 113.8 114.6
Litva 105.8 103.1 102.0 102.1 102.8 102.5 104.2 104.6 106.1 106.4 106.1 105.9 106.4 106.1 106.1
Lucembursko 106.5 108.0 106.8 106.8 106.4 107.2 109.1 108.3 108.8 110.0 110.4 110.3 109.5 109.7 110.1
Maďarsko 113.0 113.2 112.9 113.2 114.1 114.4 115.3 116.3 117.0 117.8 117.8 117.8 117.4 117.7 118.5
Malta 109.4 110.8 111.6 111.5 111.7 112.1 113.2 113.3 113.1 113.1 112.9 113.0 113.0 113.2 113.2
Nizozemí 110.5 104.9 105.1 106.1 106.2 107.3 109.0 109.8 109.8 109.4 108.7 108.2 108.0 108.3 109.6
Rakousko 104.9 104.7 104.4 104.5 104.7 104.8 105.3 105.6 105.8 106.4 106.5 106.7 106.6 106.8 106.8
Polsko 106.7 106.6 108.3 108.4 109.2 109.7 110.3 110.6 111.0 111.1 111.1 111.4 111.6 112.0 112.7
Portugalsko 102.1 102.8 102.6 102.6 102.6 102.9 103.2 103.4 103.8 103.9 104.0 103.8 104.1 104.2 104.1
Rumunsko 114.5 114.5 114.7 115.0 115.2 115.4 115.7 116.4 117.0 117.6 118.0 118.2 118.3 118.4 119.2
Slovinsko 105.2 104.6 103.9 103.7 103.7 104.1 104.6 104.8 104.8 105.2 105.7 105.5 105.7 105.8 106.0
Slovensko 101.3 100.5 99.0 99.1 99.2 98.9 97.9 98.7 99.1 99.4 99.3 99.7 99.2 99.8 99.8
Finsko 108.5 107.5 106.4 106.4 106.9 107.2 108.0 108.2 108.8 108.7 109.0 108.9 109.0 108.8 108.8
Švédsko 103.3 103.8 104.5 104.7 105.3 105.9 106.6 106.6 106.8 107.0 107.3 107.4 107.9 107.6 107.6
Spojené království 108.3 107.7 109.1 109.9 110.0 110.1 110.8 111.1 111.7 112.0 112.4 112.4 112.6 112.8 112.9
Norsko 112.4 114.9 117.8 117.9 117.8 118.1 118.4 119.0 119.2 119.2 119.8 119.7 119.9 119.7 119.8
Švýcarsko 98.3 95.6 95.2 95.2 95.1 95.1 95.0 95.0 95.0 95.0 94.9 94.7 94.6 94.7 94.7

 

Řidičský průkaz si vyměnilo 439.000 lidí, dalším 222.000 propad

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Řidičský průkaz s končící platností si během deseti měsíců letošního roku vyměnilo 439.000 řidičů. Dalším 222.000 průkaz propadl. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad upozornil, že za jízdu s dokladem po ukončení jeho platnosti hrozí řidiči na místě dvoutisícová pokuta, ve správním řízení se může sankce o dalších 500 korun prodražit. Výměna dokladu je bezplatná i poté, co platnost dokladu vypršela.[/quote]

O bezplatnou výměnu řidičského průkazu je možné podat nejdříve tři měsíce před vypršením platnosti. Lhůta pro vydání dokladu je 20 dnů. Možná je ale i rychlejší varianta, za 500 korun mohou řidiči požádat o výměnu do pěti pracovních dnů, uvedlo ministerstvo.

K vydání nového řidičského průkazu stačí přijít na úřad v místě svého trvalého bydliště s platným průkazem totožnosti a donést jednu fotografii a současný řidičský průkaz.

Kromě řidičských průkazů upozornilo ministerstvo na množství takzvaných průkazů způsobilosti pro vůdce plavidel a lodních posádek, kterým vyprší platnost. Dohromady zbývá do konce roku vyměnit 10.500 průkazů způsobilosti. Vyměnit si je letos přišlo zatím jen 4500 lidí, dodal úřad.

Zdroj: ČTK

Praha pokračuje v kampani proti černým pasažérům

[quote]U výstupu z metra Florenc se dnes sešla skupina revizorů společně s policisty, aby u cedule s nápisem „Zvýšený výskyt revizorů!“ kontrolovali cestující. Takzvaná Akce revizor je první z podobných, které dnes novinářům představili zástupci dopravního podniku (DPP) a organizátora pražské dopravy Ropid. V listopadu zvýšený počet revizorů vyrazí do MHD ještě dvakrát.[/quote]

Akce jsou součástí kampaně proti černým pasažérům. Kontrolorů DPP zaměstnává zhruba 150, běžně se jich v MHD pohybuje kolem stovky. Při akcích se číslo mírně zvyšuje a revizory doprovází policisté.

Kampaň s názvem Nejedeš načerno? spustilo město koncem srpna. Její součástí je opatření, které umožňuje chyceným černým pasažérům zaplatit namísto 800 korun pokutu pouze 400, pokud si zakoupí celoroční kupon na MHD.

„Od 23. října je už takových cestujících 220, takže si myslím, že na začátek je to velmi pozitivní,“ uvedl dopravní ředitel DPP Ladislav Urbánek.

„Inspirovali jsme se policejními akcemi Kryštof. Na webu Nejedesnacerno.cz vždy upozorníme dopředu na některé větší akce, kdy bude v terénu výrazně víc revizorů s policisty než obvykle,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.

Protože na akce organizátoři upozorňují předem, jsou zaměřené spíše osvětově. Další podobné akce jsou plánovány na 14. a 29. listopadu.

Podle Urbánka kontroloři od začátku roku při zhruba šesti milionech kontrol uložili pokuty 213.000 cestujícím bez dokladu a na pokutách podnik inkasoval 65 milionů korun. Třicet procent provinilců zaplatilo hned na místě kontroly. Na nezaplaceném jízdném DPP přichází ročně o zhruba 350 milionů korun. Počet černých pasažérů se poslední tři roky zvyšuje. V roce 2015 revizoři chytili asi 294.000 černých pasažérů a loni 300.000.

Celkem má DPP téměř 11.000 zaměstnanců. Stoprocentním vlastníkem je Praha, která na provoz přispívá ročně částkou přes 12 miliard korun. V roce 2015 vedení Prahy zlevnilo roční kupon na nynějších 3650 korun.

Waymo nabídne sdílenou taxislužbu v samořízených vozech

[quote]Společnost Waymo ze skupiny Alphabet hodlá v příštích měsících nabídnout veřejnosti sdílenou taxislužbu v samořízených vozech. V počáteční fázi bude na zadním sedadle její zaměstnanec, později ale bude zákazník ve voze s autonomním řízením sám. Oznámil to dnes šéf podniku John Krafcik.[/quote]

Jízdy samořízených hybridních minivanů Chrysler Pacifica Waymo testuje v arizonském Phoenixu už od dubna. Systémy autonomního řízení se ale zabývá už osm let, její samořízené vozy už na silnicích najezdily přes osm milionů kilometrů.

Robotické vozy jsou podle firmy bezpečnější, protože na rozdíl od řidiče nejsou ospalé ani opilé a nenechají se ničím rozptýlit. V případě problému bude proto v první fázi sedět na zadním sedadle vozu zaměstnanec firmy. Řídit nebude, pouze stejně jako každý cestující bude moci minivan bezpečně zastavit stiskem tlačítka. Krafcik je ale přesvědčen, že automobil je s to zvládnout všechny situace na silnici sám, bez lidského zásahu.

„Náš systém kontroluje sám sebe tisíckrát v každé vteřině, soustavně se diagnostikuje a v případě nouze je schopen sám se bezpečně zastavit,“ řekl Krafcik.

Kolik vozů bude do zkušebního projektu nasazeno a jak velkou oblast pokryjí, společnost neuvedla. Jisté je jen to, že rozloha se bude postupně zvětšovat. Podnik má zatím ve Phoenixu flotilu 100 samořízených minivanů a v plánu má rozšířit ji o dalších 500.

Vývoji samořízených aut a příslušných technologií se věnují i další firmy. Alternativní taxislužba Uber už nějaký čas provozuje samořízená Volva v Pittsburghu a bostonský start-up nuTonomy nabízí jízdu v samořízených vozech taxi v Singapuru a Bostonu. Ve všech těchto vozech ale za volantem sedí záložní řidič.

Zdroj: ČTK

Matka zkazila synovi dovolenou, nahlásila ho jako teroristu

[quote]Turista, nebo terorista? Jedna žena v Německu zkazila svému synovi dovolenou, když ho před jeho plánovaným odletem k moři do Egypta nahlásila úřadům kvůli falešnému podezření z napojení na teroristy. Nakonec se ukázalo, že je to skutečně jen obyčejný turista, informovala dnes agentura DPA.[/quote]

Dvaadvacetiletý muž kvůli upozornění vlastní matky nestihl v Kolíně nad Rýnem odlet do Egypta. Mluvčí německé policie dnes řekl, že muž byl zadržen minulý pátek před odletem. Stalo se tak na základě upozornění matky, která se domnívala, že syn sympatizuje s takzvaným Islámským státem (IS).

Podle DPA ale bylo podezření rozptýleno a mladý muž byl zjevně jen obyčejným turistou. V zavazadle měl typické vybavení na dovolenou včetně plavek a šnorchlu. „Mladý muž byl poněkud překvapen, když jsme se ho ptali, zda se přidal k IS,“ řekl policejní mluvčí.

O vztahu mezi matkou a synem policie nesdělila žádné podrobnosti. Pravděpodobně si ale budou mít co vyříkat, protože policie muže propustila až dvě hodiny po odletu spoje, na který měl letenku.

Zdroj: ČTK

Katarský letoun musel neplánovaně přistát kvůli provalené nevěře

[quote]Letadlo katarské letecké společnosti Qatar Airlines na trase z Dauhá na Bali muselo neplánovaně přistát v indickém Čennaí poté, co jedna z pasažérek začala bít svého muže. Prudká reakce se dostavila poté, co z jeho mobilu zjistila, že jí je nevěrný. Manžel měl sice mobilní telefon „uzamčený“ otiskem prstu, ale při letu usnul a nezaznamenal, že žena k přístroji přiložila jeho prst.[/quote]

Podle zpravodajského serveru The Times byla žena notně posilněná alkoholem a soptila natolik, že posádce letadla se situace naprosto vymkla z rukou. Kapitán se nakonec rozhodl změnit letovou trasu a přistát v jižní Indii.

Pár pocházející z Íránu, který letěl i se svým dítětem, si musel v Čennaí vystoupit, a letadlo pokračovalo v cestě bez nich. Rodina byla v Indii zadržena, dokud se žena neuklidnila. Pak se trojice přes Malajsii vydala zpět do Kataru.

Zdroj: ČTK

Na opravy silnic nahrazujících okruh půjde 25,5 milionu korun

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Vláda dnes schválila státní podporu pro opravy silnic, které nahrazují silniční okruh Prahy. Jde o silnice I. a II. třídy a rovněž místní komunikace, na jejichž nutné opravy bude z rozpočtové rezervy státu vyčleněno 25,54 milionu korun. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Úřad vlády ČR.[/quote]

Praha bude moci tyto peníze použít pouze na potřebné opravy uvedených silnic. Pokud se tyto peníze nepodaří využít letos, předpokládá návrh možnost čerpání peněz i v následujícím roce, uvedlo ministerstvo dopravy. To prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury v posledních letech mimořádně spolufinancuje opravy komunikací II. a III. tříd, které vlastní a spravují kraje.

V letošním roce mají kraje slíbené zhruba tři miliardy korun, z nichž 2,5 miliardy pochází z rezerv Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) z předchozích let a zbytek je z letošní rozpočtové rezervy státního rozpočtu. Začátkem dubna vláda krajům slíbila celkem 420 milionů korun z uvedené rozpočtové rezervy. Prahy se ale tato fáze přerozdělování peněz netýkala, podporu tak hlavní město získalo až nyní.

Zdroj: ČTK

Soud musí znovu řešit pokutu pro řidiče Uberu, původně ji zrušil

[quote]Městský soud v Praze musí znovu a důkladněji řešit spor mezi pražským magistrátem a pokutovaným řidičem alternativní přepravy Uber. Původně městský soud sankci zrušil. Nejvyšší správní soud (NSS) ale vyhověl kasační stížnosti hlavního města. Zdůraznil to, že na sdílenou přepravu je nutné pohlížet podle její faktické povahy a nestačí jen konstatovat, že ji zákon v době kontroly výslovně neupravoval.[/quote]

„Přeprava osob uskutečněná řidiči, kteří používají aplikaci UberPop, se neodehrává v právním vakuu. Jakkoliv využívají moderní technologická řešení a alternativní ekonomické formy, neznamená to automaticky, že jejich činnost nepodléhá žádným pravidlům,“ stojí v rozhodnutí, na které dnes upozornil server Aktuálně.cz.

Městský soud neměl podle nejvyšší instance ustrnout na konstatování, že přeprava se odehrála způsobem, který není dosud regulovaný. Měl posoudit, jestli na ni vzhledem k její faktické povaze nedopadá současná právní úprava. Městský soud musí napodruhé více řešit také to, zda pokutovaný řidič přepravu zajistil za účelem zisku, a pokud ano, jakou to má relevanci pro případný postih.

„Vzhledem k tomu, že městský soud se těmito otázkami z důvodu svého nesprávného právního názoru nezabýval, bude potřebné, aby tak učinil v dalším řízení. NSS tak nemohl v této fázi učinit, neboť by tím činnost městského soudu nepřípustně nahrazoval,“ napsali soudci NSS.

Od magistrátu šofér původně dostal pokutu 15.000 korun a roční zákaz činnosti. Městský soud postih zrušil.

„Využívání této aplikace bylo v rozhodné době povoleno, žalobce (řidič Uberu) nemohl předem rozpoznat, že jeho jednání by mohlo být považováno za nezákonné, neboť využívání mobilní aplikace Uber nebylo zapovězeno žádným právním předpisem,“ uvedla v odůvodnění soudkyně městského soudu Jana Jurečková.

Služba Uber je alternativou taxi. Lidé si přes aplikaci v mobilním telefonu mohou zavolat řidiče, který je odveze na požadovanou adresu. Řidiči jezdí buď pro společnost, nebo jako živnostníci ve vlastním autě. Partnerských řidičů je v Praze podle firmy kolem 2000. Podle dřívějšího vyjádření primátorky Adriany Krnáčové nemůže město Uber zakázat ani pro něj určovat podmínky.

Pražští taxikáři chystají na středu 15. listopadu další protestní akci proti službám typu Uber. Taxikářům vadí zejména to, že za Uber a podobné služby jezdí řidiči bez taxikářské koncese, nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry. Uber tvrdí, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky.

Zdroj: ČTK

Cyprus Airways začnou od léta létat na lince Praha – Larnaka

[quote]Kyperské aerolinky Cyprus Airways spojí od příštího léta Prahu s Larnakou. Létat budou od 1. června vždy v pátek letounem typu Airbus A319 pro 144 cestujících. V tiskové zprávě to dnes oznámilo pražské letiště. Vstup kyperského dopravce představuje konkurenci tuzemským aeroliniím Smart Wings, pro které je Kypr jednou z tradičních letních dovolenkových destinací.[/quote]

„Očekáváme, že novou linku využije přibližně 4600 cestujících ročně za oba směry,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Marika Janoušková.

Společnost bude vypravovat letoun z Larnaky v 11:00 a do Prahy přiletí v 13:35. V opačném směru bude letadlo odlétat ve 14:35 a na Kypru přistane v 18:50 místního času.

Smart Wings nabízí podle svého rezervačního portálu v červnu čtyři lety týdně s letovými časy v okrajových částech dne. Smart Wings je značka tuzemských aerolinek Travel Service. Společnost v říjnu oznámila, že ovládne většinový podíl v Českých aeroliniích.

Z pražského letiště bude v zimním období pravidelné spojení do 112 míst z 41 zemí. Linky pro cestující bude provozovat 56 leteckých společností, celkem bude z Prahy létat 61 aerolinek.

Zdroj: ČTK

Obchvat Březiněvsi v Praze nemá být posuzován podle zákona EIA

[quote]Projekt obchvatu Březiněvsi, který plánuje hlavní město, nebude podle rozhodnutí magistrátu dále posuzován podle zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z databáze EIA. Posouzení požadují radnice i někteří občané Ďáblic a Čakovic, přes jejichž území má nová silnice částečně vést. Podle projektu by se mělo začít stavět v příštím roce a hotovo má být v roce 2020. Obchvat dlouhou dobu prosazuje březiněveská radnice, která si od něj slibuje snížení tranzitní dopravy přes městskou část.[/quote]

Podle odboru ochrany prostředí magistrátu, který projekt posuzoval, nebude silnice znamenat zhoršení ovzduší v obydlených oblastech. „Z provedených modelových výpočtů je zřejmé, že záměr nebude mít významný negativní vliv na městské části Praha-Ďáblice a Praha-Čakovice a obce Líbeznice a Bořanovice,“ píše se v odůvodnění. Podle zpracovaných studií to samé platí pro hlukovou zátěž a případný vliv na krajinu a přírodu.

Projednání EIA pro silnici požadovaly Ďáblice a Čakovice. Investor, kterým je hlavní město, podle nich dostatečně neprokázal, že záměr nebude mít negativní vliv na zdraví obyvatel a životní prostředí. Vyjádření Ďáblic ČTK zjišťuje.

Dvoupruhová komunikace o délce zhruba dvou a půl kilometru má vést na východ okolo Březiněvsi. Na jih od městké části se bude kruhovým objezdem odpojovat ze stávající silnice II/243 od Ďáblic, dále povede podél zástavby a napojí se opět kruhovým objezdem na stejnou komunikaci. Pro dopravní napojení obce bude v celé délce obchvatu sedm křižovatek.

Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2018 a její dokončení v roce 2020. Důvodem projektu je neuspokojivá dopravní situace v Březiněvsi, kterou prochází frekventovaná silnice II/243. Obchvat by měl zlepšit prostředí v centru obce a také podpořit stavbu komerčních a rezidentních staveb na východní straně Březiněvsi. Stavbu má na starosti městská Technická správa komunikací, financovat ji bude magistrát.

Proces EIA se rozděluje na takzvané zjišťovací řízení, jehož závěrem je rozhodnutí, zda posuzovaný záměr má či nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud úřad usoudí, že ano, následuje takzvaná velká EIA, pro kterou musí investor nechat zpracovat kompletní dokumentaci a jejíž součástí je veřejné projednání.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář