[quote]Dálnice D3 z Mezna k hranicím s Rakouskem by měla být hotová v roce 2024. Celá D3 z Prahy k hranicím bude hotová do roku 2028, řekl dnes novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). V Netřebicích na Českokrumlovsku řekl, že bude naléhat na Rakousko, aby svou část dálnice dokončilo rovněž v roce 2024. Rakušané zatím vůbec nepřipravují úsek z Rainbachu ke státním hranicím. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka jihočeské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Vladimíra Hrušková.[/quote]

V Netřebicích se dnes slovně střetli příznivci a odpůrci Babiše, příznivci na premiérovy odpůrce křičeli slova jako „ksindl“. Sedm Babišových odpůrců, kteří přijeli auty, měli transparenty s nápisy Babiše do koše, Všetci kradnú, iba já čerpám či Bagrofert. „Ksindl jeden mizernej,“ reagovala na ně jedna z premiérových příznivkyň. Jiný Babišův podporovatel křičel: „Babišu, do toho, neboj se nikoho!“

Členové vlády dnes probírali stavbu D3. Italsko-slovenské sdružení firem Salini Impregilo a Doprastav, které staví za sedm miliard korun část Hodějovice – Třebonín, se dostalo téměř do třítýdenního zpoždění. Opožděně předkládá realizační dokumentaci. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) kontaktoval italského velvyslance. „Z mého pohledu je nepřijatelné, aby docházelo k jakýmkoli prodlením,“ řekl ministr.

Hrušková řekla, že Rakousko připravuje úsek Freistadt – Nord – Rainbach, ale úsek z Rainbachu k hranicím nepřipravuje. „A když se podíváme, že průměrná doba přípravy na rakouské straně je 11 let a nepřipravuje se, tak to vypadá, že my tam budeme rychleji,“ řekla Hrušková. Premiér řekl, že o situaci mluvil s českou velvyslankyní. Předpokládá, že nové volby v Rakousku vyhraje Sebastian Kurz, potom s ním bude D3 probírat, „abychom ten úsek Tábor – Linec měli v kuse v roce 2024,“ řekl český premiér.

Stavba dálničního úseku D3 dlouhého 12,5 kilometru Hodějovice – Třebonín, který bude součástí obchvatu Českých Budějovic, by měla být hotova v létě 2022, stejně jako 7,2 kilometru dlouhý úsek Úsilné-Staré Hodějovice za 5,28 miliardy korun.

„Na začátku stavby je zhotovitel povinen zpracovat realizační dokumentaci stavby, a tu předkládat. Italsko – slovenské sdružení je ve zpoždění v předkládání této dokumentace zhruba u 15 procent objemu dokumentace. Proto byli vyzváni, aby urychlili tempo a dokumentaci předložili do jednoho měsíce,“ řekla Hrušková.

S italskou firmou Salini Impregilo ukončilo spolupráci letos v březnu Slovensko kvůli pomalému postupu stavebních prací na úseku dálnice na severu země, včetně rozestavěného tunelu. Firma tam stavěla v konsorciu se slovenskou společností Dúha, byla dlouhodobě ve skluzu.

Zatím poslední jihočeský úsek D3 Bošilec – Ševětín dlouhý 8,1 kilometru otevřelo ŘSD na konci června. Na jaře 2020 chce stát zprovoznit další část D3 Ševětín-Borek dlouhou 10,6 kilometru s náklady 933,2 milionu bez DPH.

D3 má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Dálnice D3 by měla měřit 170 kilometrů, v provozu je 58 kilometrů.

Zdroj : ČTK

[quote]V mělnickém přístavu ubude hluku, pomohou i nové lokomotivy s tišším provozem, které posunují vagony na vlečce. V provozu už je první upravená lokomotiva, do dubna příštího roku mají přibýt dvě moderní. Příští rok má také skončit modernizace přístavu včetně dokončení poslední etapy manipulační plochy a nové koleje, kam se přesune část manipulací s vlaky. ČTK to řekli ředitel společnosti České přístavy Miloslav Černý a předseda představenstva ČD Cargo Ivan Bednárik.[/quote]

S[quote]koro 100.000 lidí v hlavním městě žije v oblastech zatěžovaných hlukem z tramvajové a silniční dopravy nad 60 decibelů, což je limit pro hlavní tahy, který zhruba odpovídá hlasitosti běžného hovoru. Vyplývá to z návrhu akčního plánu snižování hluku, který na svém webu publikoval pražský magistrát. Nejvíce jsou zatíženy Vinohrady, Žižkov a Nové Město. Magistrát má podle návrhu v plánu desítky opatření, která mají hluk zmírnit, z nichž nejvýznamnější je dostavba Pražského okruhu a zakrytí Spořilovské ulice.[/quote]

V oblasti Vinohrad podle dokumentu trpí hlukem téměř 12.000 lidí, na Žižkově zhruba 10.500, na Novém Městě přes 8000, v Holešovicích zhruba 7400, v Nuslích asi 6700 a na Smíchově necelých 6500. Čísla vycházejí ze strategického hlukového mapování, které provedlo ministerstvo zdravotnictví.

„Je nesmírně důležité, že před těmito často nežádoucími sekundárními aspekty přepravy po městě nezavíráme oči a akčním plánem budeme situaci na problematických místech řešit,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě). K návrhu plánu mohou lidí do 19. srpna podávat svoje připomínky.

Přílohou dokumentu je mimo jiné i plán protihlukových opatření, které město již uskutečnilo nebo je v dalších letech plánuje. Zdaleka nejdražší na seznamu plánovaných investic je dobudování vnějšího okruhu mezi Běchovicemi a D1 za zhruba 15 miliard korun, kde je investorem stát. Z městem financovaných akcí je potom nejnákladnější zakrytí Spořilovské ulice, která momentálně nedokončený okruh nahrazuje. To má podle dokumentu vyjít na necelé čtyři miliardy. Kromě toho seznam obsahuje řadu projektů protihlukových stěn, výměn povrchu silnic nebo rekonstrukcí tramvajových tratí.

V minulosti Praha snižovala kvůli hluku rychlost například na magistrále nebo na Spořilovské. Vyměněny byly povrchy vozovek a podél obou komunikací vznikly v uplynulých letech protihlukové stěny. V ulici V Holešovičkách zase město zaplatilo výměnu oken domů a rovněž vyměnilo povrch vozovky, dlouhodobě se diskutuje o možnosti jejího zahloubení.

Zdroj : ČTK

[quote]Česko je 15. v Evropě v hustotě rozmístění silničních kamer. Jedna kamera dohlíží na zhruba 200 kilometrů a celkově jich je 748. Vede Itálie s 11.000 kamerami a průměrem dvou zařízení na 100 kilometrů. Vyplývá to z údajů projektu Evropa v datech.[/quote]

„Češi by při cestě do oblíbených dovolenkových destinacích měli důsledně dbát na dodržování předepsané rychlosti i dalších pravidel silničního provozu. Mohou totiž cestovat přes země, které vedou v počtu radarů nebo kamer monitorujících průjezd na červenou. Silnice v Evropě hlídá v součtu více kamer, než na všech ostatních kontinentech dohromady,“ uvedl Jan Krupička z Evropa v datech.

Mezi první desítku v počtu kamer na délku silniční sítě patří v Evropě i Čechy oblíbené Bulharsko (1,52 kamery na 100 km) a Chorvatsko (0,82). Téměř jednu kameru (0,97) na každých 100 kilometrů silnice má také Rakousko, přes které Češi cestují k moři nebo v něm tráví dovolenou. Do první evropské desítky s nejhustší sítí kamerových systémů patří ještě Arménie, Velká Británie, Belgie, Švýcarsko a Lucembursko. V celkovém počtu kamer mezi sousedními či dovolenkovými zeměmi bodují Německo (4610), Francie (3471) a Španělsko (1946).

Celosvětově mají nejhustší dohledovou síť Spojené arabské emiráty se 60 kamerami na 100 km silnic a Hongkong s 15 kamerami.

Mezi kontinenty se o první místo přetahují Evropa a Jižní Amerika. Jižní část amerického kontinentu vítězí v přepočtu na délku sítě s 0,88 kamerami na 100 kilometrů. Evropa je na druhém místě s 0,6 kamerami na 100 kilometrů, dominuje ale v celkovém počtu kamer (48.501), kterým převyšuje všechny zbylé kontinenty dohromady. Jižní Amerika se umístila na druhém místě s 17.968 kamerami. V Asii bylo registrováno 8241 kamer a v Severní Americe 7238 kamer.

Zdroj : ČTK

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vybuduje do roku 2023 na téměř všech přejezdech na silnicích první třídy závory. Do konce letošního roku budou závory na 132 ze 164 přejezdů. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Reaguje tak na rostoucí počet nehod na nezabezpečených přejezdech. Jen o posledním víkendu po střetu s vlakem zahynulo pět lidí.[/quote]

„Naší základní prioritou je doplnění či instalace závor k přejezdovému zabezpečovacímu zařízení na silnicích I., II. a III. tříd a na místních a účelových komunikacích všude tam, kde to bude technicky proveditelné, účelné a bude na takovém řešení shoda účastníků stavebního řízení,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.

Závorami chce správce kolejí postupně vybavovat všechny rekonstruované přejezd. Z cenové analýzy vyplývá, že finanční rozdíl přejezdu se závorami a bez závor je deset až 15 procent celkové investice, což je podle Svobody s ohledem na významný bezpečnostní přínos z celospolečenského hlediska akceptovatelné. Pro vybavení přejezdů se také budou používat kompozitní závory s moderními a trvanlivými reflexními prvky.

Další prioritou SŽDC je zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech ve městech a obcích či tam, kde se stávají vážné nehody. Nejčastěji jde o doplnění závor a funkcionality sekvenčního sklápění břeven závor, rekonstrukci přejezdu či jeho zrušení a náhradu mimoúrovňovým křížením nebo zřízením náhradního přístupu. Náklady na kompletní vybavení přejezdu včetně závor dosud zabezpečeného pouze výstražnými kříži se zpravidla pohybují do deseti milionů korun. Dovybavení břevny závor u stávajících přejezdů stojí jednotky milionů korun.

Cestou ke zvyšování bezpečnosti na přejezdech je také instalace moderních technologií. Ve třech lokalitách, konkrétně v Pardubicích, Olomouci a ve Studénce testuje SŽDC detektory překážek. Na několika desítkách železničních přejezdů jsou aktuálně nainstalovány kamery se záznamem situace na lokálním úložišti. Aktuálně je ukončeno testování kamerové technologie s automatickou detekcí přestupku a automatickou detekcí registrační značky vozidla.

Počet přejezdů se rovněž snižuje. Loni ubylo 26 křižovatek silnice a železnice.

Správa železniční dopravní cesty investuje ročně přibližně miliardu korun na zlepšení zabezpečení všech typů železničních přejezdů. Každý rok se tak zvýší úroveň zabezpečení na přibližně 150 úrovňových kříženích.

Ke konci loňského roku bylo na českých železnicích 7858 přejezdů, z toho bylo 3720 zabezpečeno výstražnými kříži a 4138 bylo vybaveno světelnou a zvukovou signalizací, z toho 1418 navíc se závorami.

Zdroj : ČTK