Domů Blog Strana 927

ČR by mohla Slovensku pomoct při ochraně jeho vzdušného prostoru

Česká republika by mohla pomoct Slovensku ochránit jeho vzdušný prostor, kdyby kvůli nákupu nových stíhacích letounů tuto schopnost dočasně ztratilo. Umožnila by to smlouva o ochraně vzdušného prostoru, kterou spolu obě země před rokem uzavřely. ČTK to sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Slovenská vláda dnes schválila, že nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby americkými stíhačkami F-16.

Premiér Peter Pellegrini dnes řekl, že Slovensko bude analyzovat možnosti, zda do dodání amerických stíhaček bude opravovat migy, nebo zda o ochranu svého vzdušného prostoru požádá některou ze sousedních zemí.

Slovensko má uzavřenou smlouvu s Českou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Podepsána byla loni v únoru.

Podle českého ministerstva obrany nemá slovenské rozhodnutí zakoupit stíhací letouny F-16 „přímou souvislost s prováděním“ této smlouvy a tato smlouva nijak neomezuje právo vybrat si konkrétní typ letounu.

,,Existence smlouvy by však mohla usnadnit slovenské straně zajištění ochrany vzdušného prostoru SR, pokud by přechod na nový typ stíhacího letounu byl spojen s dočasnou ztrátou schopnosti chránit vzdušný prostor SR vlastními stíhacími letouny,“ uvedla Zechmeisterová.

Pokud některá z členských zemí NATO není dočasně schopna svůj vzdušný prostor chránit, automaticky se v rámci aliančního systému NATINAMDS o vojenskou ochranu starají sousední státy. Česká republika by tak na starosti v rámci tohoto systému měla západní část Slovenska, Maďarsko východní Slovensko. Tento systém ale platí pouze pro vojenské hrozby, podotkla Zechmeisterová. Netýká se tak například únosu civilního letadla, který by teroristé chtěli použít jako zbraň třeba proti jaderné elektrárně a který by bylo nutné sestřelit. Proti takové hrozbě by díky společné smlouvě, která umožňuje předat české stroje pod velení SR a naopak, mohly na Slovensku zasáhnout české letouny.

Zdroj: ČTK

Z projevu předsedy Jean-Claude Junckera před Evropským parlamentem

Zdroj: Pixabay.com

Pane předsedo, vážený pane spolkový kancléři, těším se na toto rakouské předsednictví, protože předchozí dvě předsednictví Rakušanů byla úspěšná, protože všechny relevantní politické síly Rakouska plavaly ve stejném směru a byly v minulosti koherentní. Už mnoho let znám Sebastiana Kurze a vím, že má evropské přesvědčení. Totéž platí pro rakouskou federální vládu. Pokud byste se podívali do vládního programu rakouské vlády, což mnoho z nich nedělá, pokud o tom mluví, konstatovali byste, že tento vládní program rakouské spolkové vlády má jasné proevropské tónování. Přivítal jsem to ve své době a vítám to také nyní.

Stejně jako v minulosti budeme muset hodně spolupracovat. Platí nabídka Komise, že chceme, aby to bylo v přátelství a vzájemném pochopení a jsem také přesvědčen, že se nám to podaří. Komise do konce tohoto týdne, ve čtvrtek a v pátek odjede do Vídně. Těšíme se na tuto návštěvu. Budeme muset hovořit o ochraně vnějších hranic-to je také záležitost spolkového kancléře. Ale to není vynález této doby. Evropská komise, která je někdy více vzdálená než členské státy, již navrhla ochranu vnějších hranic v roce 2008. Je tu záznam o tom, kdo byl proti tomu v době, kdy by měla existovat evropská vnější hraniční stráž. Několik německých řečníků v klubu to odmítlo. Kdybychom tak učinili, a kdybychom také provedli návrh, nástupnický návrh Barrosovy komise od roku 2013 a návrhy Komise, které jsem předsedal v Radě v roce 2015, ušetřili bychom si mnoho problémů.

Rakouský kancléř se nedávno v interview nebo v přímém rozhovoru-nemohu si vzpomenout správně, pravděpodobně v přímém rozhovoru tvrdil, že nemáme zvyšovat počet členů evropské pohraniční stráže do roku 2027 na 10 000, ale že bychom to mohli při zrychlování tempa do roku 2020 udělat. Uděláme to a v září Komise předloží tyto návrhy na zrychlení do tabulky pro oba zákonodárce. Chtěl bych, abychom měli v roce 2020 v akci 10 000 mužů, kteří by pomohli 100 000 národním pohraničním strážným s jejich náročnými úkoly. Mimochodem, domnívám se, že bychom měli doslova získat pravou, správnou a účinnou pohraniční policii na správném místě. Jsem také pro rychlé řešení technických otázek, věcných otázek, které vznikají v tomto kontextu. Také jsem to představil u příležitosti nedávné Evropské rady. Potřebujeme více letadel, potřebujeme více lodí, potřebujeme více vozidel, jak se ve správné němčině říká radarových vozidel. Měli bychom to udělat v příštích dnech a týdnech.

Chtěl bych, abychom přijali do července pět návrhů právních předpisů o azylu, které Evropský parlament nadále projednává s obdivuhodnou energií. Navrhoval jsem to v Evropské radě, kde to nebylo jednomyslně schváleno. Ale kde se dohodneme na otázkách týkajících se azylu mezi institucemi: Parlamentem, Radou a Komisí, měli bychom to udělat namísto toho, abychom vyvolávali u lidí dojem, že spíše mluvíme, než konáme, ale mohli bychom jednat.
A byl bych rád, kdyby se ještě dva nevyřízené návrhy – víte jaké-byly protlačeny do konce roku pod rakouským předsednictvím, že bychom mohli dojít k závěru v blízké budoucnosti. Potřebujeme rakouské vyjednávací umění.
Také je potřebujeme z hlediska víceletého finančního rámce. Komise předložila své návrhy. To se nevztahuje na jednomyslné schválení, avšak v rakouském předsednictví musíme začít v Radě, aby se tyto návrhy důsledně zpracovávaly. V minulosti to bývalo, že jsme vždy měli sady vyjednávacích nástrojů-jinak to nebude fungovat.

Potřebujeme se krok za krokem dohodnout a uvázat na lano dílčí prvky, aby byly připraveny před evropskými volbami v květnu příštího roku. Vím, že je to obtížné, a to jak v Parlamentu, tak i mezi vládami, ale pokud rakouské předsednictví neudělá to, co od něj očekáváme, a to, abychom rychle řešili tyto otázky, budeme se nacházet v podobné situaci jako naposled s posledním víceletým finančním rámcem. Pokud skončíme příliš pozdě a nebudeme připraveni začít 1. ledna 2019, ztratíme tisíce výzkumných center v Evropě. Souhlasili jsme však s tím, že výzkum a inovace jsou absolutní prioritou Evropské unie. Souhlasili jsme, že rozšíříme program Erasmus. Pokud to nemůžeme dosáhnout do 1. ledna 2019, pak nebudeme schopni podporovat desítky tisíc studentů a učitelů s programem Erasmus.

Takže, drahý Sebastiane, je spousta práce. Vím, že pracujete hodně, že můžete soucítit s citlivostí ostatních. Snažím se o něco podobného. Na stole doma jsou pozitivní jednání, kouzelně řízená řešení. Na talíř patří nejen vídeňský řízek. Víte, že jsem velký podporovatel vídeňských řízků. Ptám se v Mongolsku, na Pobřeží slonoviny v Africe, v Asii, všude po vídeňském řízku. Ale doma na talíř nepatří jen vídeňský řízek.

Nový popcorn v nových obalech

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V dnešní široké nabídce to má každý nový producent velmi těžké. Dánský start up Nordic Gourmet Factory se rozhodl prorazit na trhu pro gurmány s rychlým občerstvením. Jedním z prvních počinů je nabídka popcornu netradičních příchutí. A aby se stala tato pochutina pro zákazníky opravdu lákavou, společnost pro ni zvolila i nové obaly.[/quote]

Obaly na oblíbený produkt vyvinula a vyrobila společnost Superfos (RPC Group). A protože se Nordic Gourmet Factory soustředí na výrobu výhradně přírodních produktů a ingrediencí bez přísad, (popcorn může mít řadu příchutí od klasické – karamelové a solené – až po naprosto netradiční, jako je lékořice, malina a belgická čokoláda), další přidanou hodnotou se měl stát i samotný obal. Výsledek je více než povedený.

Úspěch ve znamení odlišení

Společnost NoCrapGourmet už od svého uvedení na trh byla velmi úspěšná, např. hned v roce 2017 získala stříbrnou medaili soutěži Liquorice Taste Awards 2017. Firma se nebála jít, ani u na pohled obyčejného produktu, do obalu, který bude působit exklusivně. Kelímek SuperLock® má atraktivní a výrazný design a k úspěšnosti designu přispívá i zdařile pojatá IML etiketa.

Výrazný design, pohodlné užívání

Kelímek, doplněný černým víčkem, je atraktivní sám o sobě a i na regálech působí velmi výrazným dojmem.  Obsahuje zhruba půl litru popcorn a otočné víko umožňuje spotřebitelům snadné opětovné uzavření pro bezpečné skladování a pozdější další spotřebu.

Zdroj: Syba

Elektrokol v Česku přibývá, při jízdě však rostou rizika

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Až 100.000 Čechů jezdí v současnosti na tuzemských silnicích a cyklostezkách na elektrokolech. Jejich uživatelé si však musí dávat pozor na dodržování technických limitů těchto bicyklů, v prodeji jsou totiž i kola, na kterých se nesmí v provozu jezdit. Rostoucí trend elektrokol zároveň několikanásobně zvyšuje rizika spojená s jízdou na kole. Podle statistik Besipu loni zemřelo v tuzemsku 44 cyklistů, o pět více než v roce 2016. Na tiskové konferenci to řekl pověřený ředitel Besipu Tomáš Neřold.[/quote]

Elektrokola jsou pokládána i přes zabudovaný elektrický motor v rámu stále za jízdní kola. Česká legislativa omezuje rychlost a výkon elektrokol na 25 km/h a 250 wattů. Bicykly, které přesahují povolené limity, již tak elektrokoly nejsou.

Prodej kol, která překonávají povolené limity, je podle Neřolda dlouhodobě velkým problémem. Tato kola se nesmí na tuzemských silnicích ani cyklostezkách používat. Řada prodejců podle Neřolda na toto své zákazníky dostatečně neupozorňuje, a ti se pak mohou dostat do potíží, protože plnou odpovědnost nesou uživatelé. Stejný problém provází i elektrokoloběžky.

V souvislosti s rostoucím trendem elektrokol a rychlejší jízdou se podle Neřolda zvyšují i rizika. Jsou spojena především s jízdou pod vlivem alkoholu a bez přilby. Na cestách podle Besipu jezdí tisíce hazardérů, kteří nedostatečným vybavením na kole riskují život, přičemž 84 procent obětí z loňského roku nemělo při nehodě na hlavě helmu. Podle analýzy Centra dopravního výzkumu by přitom až 37 procent cyklistů, kteří loni přišli na cestách o život, nehodu s přilbou přežilo.

U elektrokol se toto riziko podle Neřolda ještě zvyšuje a přilba by podle něj měla být na tomto bicyklu samozřejmostí. Zákon však povinně vyžaduje helmu jen u cyklistů mladších 18 let. Letní měsíce jsou přitom pravidelně nejtragičtějším obdobím v roce. Třetina z usmrcených cyklistů loni zemřela právě během letních prázdnin.

Zdroj: ČTK

SŽDC příští rok zahájí modernizaci osmi koridorů za 23 mld. Kč

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) příští rok zahájí kompletní rekonstrukci osmi železničních úseků. Ve většině případů půjde o modernizaci úseků 1. a 2. koridoru, kde nejvyšší povolená rychlost činí 160 kilometrů za hodinu. Předpokládané celkové náklady všech staveb by měly být 23 miliard Kč. SŽDC to oznámila v tiskové zprávě.[/quote]

,,Rekonstrukcí projdou traťové úseky, jejichž modernizace proběhla již před přibližně 20 lety nebo se dosud vůbec neuskutečnila. Udržení jejich požadovaných parametrů si vyžaduje dlouhodobě vysoké náklady, zabezpečovací zařízení je mnohdy na hranici své životnosti, případné zavedení nižších traťových rychlostí by navíc vedlo ke vzniku tzv. úzkých míst,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.

Jako první v pořadí se plánuje na konci příštího roku zahájení rekonstrukce trati z Velimi do Poříčan. V roce 2020 by ji měl následovat úsek z Dětmarovic do Petrovic u Karviné. Modernizace čeká také úseky Choceň – Uhersko, Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí, Adamov – Blansko, Brno- Maloměřice – Adamov, Lipník nad Bečvou – Drahotuše, Polom – Suchdol nad Odrou a úsek z Dětmarovic ke hranicím s Polskem.

Plán modernizací počítá s rekonstrukcí mostů a přejezdů, dále s modernizací stanic a zastávek, trakčního vedení a také staničního a traťového zabezpečovacího zařízení. SŽDC počítá na všech úsecích také se zavedením střídavé trakce, s výjimkou trati mezi Brnem a Blanskem, kde tato trakce už je. Jedním z cílů rekonstrukce je rovněž zvýšení propustnosti dlouhých mezistaničních úseků. To by se podle SŽDC mělo příznivě projevit především při plánovaných výlukách některých z úsekových kolejí. Na trati z Ústí nad Orlicí do Brandýsa nad Orlicí, který dosud neprošel žádnou modernizací, plánují železničáři také zřízení elektronického zabezpečovacího zařízení.

SŽDC aktuálně dokončilo sestavování záměrů projektů jednotlivých staveb, nyní státní organizaci čeká výběr projektanta a zpracování dokumentace pro stavební povolení.

Financování staveb by podle SŽDC mělo být zajištěno kombinací národních zdrojů a investičního úvěru Evropské investiční banky (EIB). Na některých tratích SŽDC využije také příspěvek z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF).

Zdroj: ČTK

Boeing v pololetí v zakázkách výrazně překonal rivala Airbus

[quote]Americký výrobce letecké techniky Boeing získal v prvním pololetí zakázky na 460 letadel. Včerejší sdělení podniku znamená, že Boeing výrazně překonal svého evropského konkurenta Airbus, který obdržel objednávky pouze na 206 letadel.[/quote]

Boeing v pololetí překonal Airbus také v počtu letadel dodaných zákazníkům. Dodávky totiž meziročně zvýšil zhruba o sedm procent na 378 strojů. Airbus minulý týden ohlásil zhruba jednoprocentní pokles dodávek na 303 strojů.

Boeing nyní podle agentury Reuters registruje oživení přílivu nových zakázek. Loni v objednávkách za rivalem Airbus zaostal, a to již pátým rokem. V dodávkách zákazníkům však evropského konkurenta již šestým rokem předčil, takže si udržel pozici největšího výrobce letadel na světě.

Zdroj: ČTK

Ťok chce prosadit, aby kamiony vozily méně nákladu než 48 tun

Zdroj: Pixabay.com

Ministr dopravy Dan Ťok chce snížit maximální limit pro hmotnost nákladu kamionů na českých silnicích. V Česku lze vozit až 48 tun nákladu, což je jeden z nejtěžších nákladů v Evropě. Státy EU dovolují na jeden kamion v průměru 42 tun. Kamiony jsou podle Ťoka jednou z hlavních příčin špatného stavu tuzemských vozovek. Návrh už podpořila většina členů hospodářského výboru. Nyní chce ministr diskutovat s dopravci. Česmad ale návrh odmítá. Píšou to dnes Hospodářské noviny.

Ťok v rozhovoru pro HN řekl, že hodlá prosadit nejen nižší maximální náklad, ale také intenzivnější kontroly na silnicích. Nyní policie prověřuje váhu kamionů namátkově, do budoucna by je mohla hlídat kontrolní síť podobná mýtným branám. Podle ministerstva dopravy mnoho kamionů nedodržuje ani současné, méně přísné váhové limity. „U 60 procent loni kontrolovaných nákladních vozidel se potvrdilo podezření z porušení hmotnostních limitů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že kvůli váze policie prověřila přes 2000 kamionů. Českem podle údajů z mýtného systému projede za týden 50.000 kamionů.

Pro případnou změnu zákona bude klíčová podpora hospodářského výboru. „Většina členů výboru to podpořila,“ řekl HN Ťok. Největší zátěž pro silnice představují nákladní vozy, které jezdí pouze po Česku. Pokud dopravci zboží vyvážejí za hranice, musí dodržovat tamní pravidla a auta nakládat méně. Největší problém je podle ministra dopravy s kamiony, které převážejí stavební materiály, především štěrk, písek, lomový kámen, beton a dřevo.

Dopravním firmám se návrh snížení maximální povolené hmotnosti nelíbí. Obávají se, že opatření jejich služby zdraží. Nejčastěji nejsou placeni od ujetých kilometrů, ale od přepravené tuny materiálu. Jejich zájmem je tudíž jízdní soupravu naložit co nejvíc, píšou HN.

„Rozhodně se nejedná o opatření, které by pomohlo vyřešit problém s českými silnicemi, jež jsou ve špatném stavu,“ řekl HN mluvčí sdružení Česmad Martin Felix. České silnice jsou podle něj uzpůsobeny pro jízdu téměř padesátitunových nákladních vozů. Pro zatížení vozovky je podle něj klíčové, jak je hmotnost rozdělena na jednotlivé nápravy. Pro jednu nápravu platí v EU maximální limit deset tun. Podle Felixe dopravci v posledních letech investovali do dražších souprav s větším počtem náprav. Cílem bylo splnit zmíněný předpis EU a současně naložit co nejtěžší náklad. „Tato investice do dražších vozidel s větším množstvím náprav by pro nás byla v případě snížení maximální hmotnosti v podstatě zmařená,“ zdůraznil. Firmy by musely nakoupit více kamionů a najmout nové řidiče, což by jejich služby prodražilo. Zmínil také Francii, která nedávno maximální hmotnost kamionů zvýšila ze 40 na 44 tun.

Zdroj: ČTK

Kapsch nabídl státu odkup části firmy, která má na starosti mýto

Zdroj: Pixabay.com

Současný provozovatel mýtného systému v tuzemsku Kapsch nabídl státu odkup akcií části svého podniku, která zajišťuje provoz a obsluhu mýta. Podle firemních odhadů by se prodejní částka měla pohybovat mezi 200 až 400 miliony korun. Společnost Kapsch o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Ministerstvo dopravy se návrhem firmy zabývá, prioritou je však podle mluvčího Jakuba Stadlera dokončení současného tendru, který byl nepravomocně zrušen antimonopolním úřadem.

„Rozhodli jsme se poslat panu ministrovi ještě jednou variantu řešení mýtné situace, která spočívá v razantní emancipaci státu v provozování mýta,“ řekl generální ředitel Kapsche Karel Feix. Podle něj by celý proces přechodu provozu mýta pod stát trval přibližně 15 měsíců. Konkrétní částka i podoba případného prodeje by podle firmy určily až jednání obou stran a znalecké posudky.

„Z pohledu ministerstva dopravy se ze strany Kapsche jedná zatím spíše o návrh než o nabídku,“ řekl ČTK Stadler. Resort podle něj návrh společnosti v současnosti analyzuje a pro případ, že by se rozhodl v budoucnosti tuto variantu realizovat, by se obrátil kvůli ověření legality takového postupu i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ministerstvo usiluje o to, aby bylo napevno a nepochybně stanoveno, že lze nabýt účast v obchodní společnosti bez realizace zadávacího řízení, vysvětlil Stadler.

Stát v současnosti vlastní veškerou infrastrukturu mýtného systému, včetně dokumentace, podle Feixe mu však chybí provozní know-how představované především mýtnými a projektovými specialisty.

„Zbavení se závislosti na jediném externím provozovateli a přechod denního provozu mýta pod stát je totiž celoevropským trendem,“ dodal Feix. Zmínil přitom Rakousko, Bulharsko nebo Slovinsko, kde se podle něj tento systém osvědčil. Od podzimu bude stát provozovat mýto i v Polsku a Německu.

Podle mluvčího firmy Davida Šimoníka by vlastní provoz mýta byl pro stát výhodnější. Převzetím systému do vlastních rukou by se podle něj mohly snížit provozní náklady na zhruba 890 milionů korun ročně při provozní nákladovosti 8,6 procent. Dnes provozní nákladovost dosahuje 14 procent.

Další výhodou pro stát by podle Šimoníka byla také možnost pravidelně si vybírat podle výhodnosti jednotlivé subdodavatele, kteří zajišťují například provoz technologie, logistiku nebo výběr poplatků. Podle ministerstva by však tento systém byl naopak komplikací, protože problém u jedné z desítek zakázek by podle Stadlera mohl vést až ke kolapsu celého systému, což by bylo pro stát riziko. V současnosti přebírá při výpadku systému plnou odpovědnost provozovatel.

V současnosti Kapsch zajišťuje činnosti týkající se bezprostředního denního provozu mýtného systému, jako je prodejní a obslužná síť, kontaktní centrum pro klienty, podpora prodejní sítě, help desk, web management, oddělení reklamací, centrum pro manuální validaci, logistika a distribuce OBU či platby a další.

Kapsch je provozovatelem mýtného systému v Česku od roku 2007, přičemž jeho současný kontrakt na provoz systému vyprší v závěru příštího roku. Novým provozovatelem mýta po roce 2019 se podle státního tendru mělo stát konsorcium Czech Toll/Sky Toll, tendr však byl v květnu zatím nepravomocně zrušen ÚOHS. Ministerstvo dopravy podalo proti rozhodnutí úřadu rozklad.

Zdroj: ČTK

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Zdroj: AsstrA

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.

Chytré přepravní řešení CoolPall

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Společnost Peli BioThermal patří k předním poskytovatelům vysoce specializovaných obalových řešení, používaných za velice specifických podmínek. V portfoliu společnosti lze najít řadu patentovaných a prestižními cenami oceněnými obalových řešení pro bezpečnou přepravu léčiv, tkání, vakcín, krve apod. Novinku z oblasti „temperature controlled packaging“ představila společnost v Miláně.[/quote]

Specializované přepravní obaly v medicíně musí často zajišťovat tepelnou stabilitu a vyznačují se i přesným teplotním kontrolním systémem. CoolPall™ Flex je novinkou z řady přepravních obalů od společnosti Peli BioThermal, která byla představena v rámci platformy Clinical Trial Supply Europe konané v polovině března v italském Miláně.

Teplotně kontrolované obaly

Peli BioThermal má rozsáhlé R&D oddělení, kde na míru vyvíjí jednorázová i opakovaně použitelná řešení pro bezpečnou distribuci zmrazených, chlazených a teplotně velmi citlivých medicínských, farmaceutických i klinických materiálů. Přepravní obaly jsou obvykle dimenzovány na teploty od -50 ° C do 25 ° C.  Klient může u těchto řešení sledovat teplotní průběh v celém distribučním řetězci pomocí patentovaného SW CrEdo ProEnvision ™ Peli BioThermal.

Možnosti nového obalu

Nová řada obalového řešení CoolPall™ Flex obsahuje obaly ve všech různých výškách, pro přepravovaný objem 140 – 767 litrů. Obaly mohou být standardního typu či s vakuově izolovanými stěnami. Chladící médium může být na bázi vody nebo speciální chladící kapaliny (jednosložková či dvousložková konfigurace). Flexibilní konfigurace chladícího média rozšiřuje možnosti použití tohoto unikátního konceptu.

Logistický kalendář