Jak nejlépe projít bezpečnostní kontrolou na letišti

Od

-

18.6.2019

[quote]Powerbanka, léky, kosmetika… Připravte se na bezpečnostní kontrolu na letišti. Nejste si jistí, jaká jsou pravidla pro odbavení na letišti? Informujte se dopředu, které předměty si můžete zabalit do příručního (kabinového) zavazadla, a co je naopak nutné převážet v zavazadlovém prostoru letadla. Zde je několik praktických rad a tipů, které vám usnadní rozhodování.[/quote]

Mohu si vzít do letadla vlastní jídlo a pití?

Na palubu letadla si můžete vzít menší svačinu, jako jsou například sušenky nebo obložený chleba (ten však musí být zabalený do plastové fólie). Tekutiny jsou povoleny pouze v lahvičce do 100 ml. Řeč však není jen o limonádách či vodě, mezi tekutiny se řadí například i med nebo marmeláda. Veškeré tekutiny pak musí být umístěny do opakovaně uzavíratelného sáčku o objemu do jednoho litru.

Kam s powerbankou a další elektronikou?

Všechnu elektroniku, jako je například mobil, powerbanka, fotoaparát, holicí strojek či notebook, si vezměte s sebou na palubu, do zapsaného (odbaveného) zavazadla totiž nepatří. Povolena jsou zařízení s baterií o maximální výdrži 100 Wh. Baterie o výdrži 100 až 160 Wh musí povolit letecká společnost a baterie nad 160 Wh jsou cestujícím pro leteckou přepravu zcela zakázány. Při bezpečnostní kontrole pak dejte všechna elektronická zařízení do samostatné přepravky.

Jak mám přepravovat elektronické cigarety?

Elektronickou cigaretu můžete přepravovat pouze v příručním (kabinovém) zavazadle, které si berete s sebou na palubu letadla. Náhradní náplně do elektronické cigarety podléhají stejnému omezení jako tekutiny, do letadla si tedy můžete vzít balení s maximálním objemem 100 ml.

Smím si vzít do letadla oblíbenou kosmetiku?

Co se týká kosmetiky, ta je při bezpečnostní kontrole považována za tekutinu. Veškeré krémy, deodoranty, ale třeba i řasenky jsou tak na palubě letadla povoleny výhradně v balení do 100 ml. Před bezpečnostní kontrolou musí být kosmetika umístěna do průhledného opakovaně uzavíratelného sáčku o objemu do jednoho litru a uložena na kontrolní pás mimo příruční zavazadlo.

Jak mám přepravovat léky?

Své medikamenty si zabalte do odbaveného zavazadla, do letadla si vezměte jen léky nezbytné po dobu cesty. Kapky, sirupy a spreje jsou povoleny v množství větším než 100 ml, při kontrole je ale dejte do přepravky mimo vaše zavazadlo. Rovněž je dobré mít s sebou potvrzení lékaře o medikaci v češtině a angličtině, jímž doložíte, že léky skutečně užíváte. Pokud jste na vozíku, můžete ho odevzdat až těsně před odletem k naložení do nákladového prostoru letadla. Totéž platí pro dětské kočárky. Pro hladký průběh bezpečnostní kontroly pak vždy platí, že byste se k ní měli dostavit s dostatečným časovým předstihem a o všech vašich specifických potřebách dopředu informovat bezpečnostního pracovníka.

Zdroj : ČTK

Vedení Prahy vyzvalo DPP k zastavení exekucí dětí do 15 let

Od

Michaela Drábková

-

18.6.2019

[quote]Pražští radní na svém jednání vyzvali dopravní podnik (DPP), aby zastavil exekuce dluhů vzniklých dětem do 15 let. Zároveň chtějí, aby jim odpustil takzvané příslušenství, samotný dluh nikoliv. Novinářům to dnes řekla radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Praha nyní eviduje asi 180 dětských dlužníků. [/quote]

Dětmi s exekucemi se letos zabývaly také vláda a Sněmovna. Dluhy dětí do 15 let by měly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči.

Dětské exekuce jsou podle Marvanové nehumánní. „Chceme to, co je v naší pravomoci, zastavit,“ řekla. Pražští zastupitelé v dubnu schválili záměr, aby se Praha a její organizace nepodílely na vymáhání dluhů po dětech.

Marvanová jednala s exekutorskou komorou, od které dostala informace o dlužnících. Konkrétní jména a osobní údaje komora městu ale nesdělila. „Zjišťováním, o jaké dluhy se jedná, jsme pak dospěli ke zjištění, že se jedná o dluhy z jízdného,“ řekla. Dalších městských firem a organizací se dětské exekuce netýkají, dodala.

Město se nyní obrátí na DPP, aby zastavil aktuálně probíhající exekuce u dětí do 15 let a bylo jim odpuštěno příslušenství. „Neznamená to samozřejmě, že by byl odpuštěn dluh jako takový, ale penále a další náklady, o které se dluh navyšuje na několikanásobek,“ řekla Marvanová.

Dopravce vedení Prahy rovněž vyzve, aby v případě dětí nebyli v budoucnu k vymáhání dluhů využíváni exekutoři či právníci. „Jde o to, aby se ten dluh nenavyšoval na neúnosnou míru,“ řekla Marvanová.

Reformován bude rovněž systém vymáhání pohledávek ze strany samotného města i u osob do 18 let věku. „Dluhy se mají platit, ale vymáhání dluhů se musí dít humánním způsobem. Nechceme, aby tato praxe v Praze pokračovala,“ řekla Marvanová.

V Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy typicky vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, nevrácení či poškození knihy v knihovně, faktuře za telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

Zdroj : ČTK

Kraje budou chtít z mýta peníze na opravy

Od

Michaela Drábková

-

18.6.2019

[quote]Zavedení mýta na silnicích první třídy bez výjimek požadovaných kraji je podle předsedkyně Asociace krajů ČR Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) porušením dohody. Kraje pak budou žádat, aby jim stát poskytl peníze na opravy silnic, po kterých budou kamiony zpoplatněné úseky objíždět. Řekla to dnes ČTK v reakci na rozhodnutí ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) neumožnit na vybraných úsecích takzvané nulové mýtné.[/quote]

„Považuji to za nerespektování původní dohody s ministerstvem dopravy, že stát zohlední souhrn připomínek krajů ke stanovení úseků s nulovým mýtem. Chápu, že nový pan ministr se nemusí memorandem svého předchůdce řídit, ale považovala bych přinejmenším za vhodné, kdyby nejprve jednal s kraji a teprve poté zveřejňoval rozhodnutí ohledně placení mýta,“ sdělila Mračková Vildumetzová ČTK.

Mýtný systém se má rozšířit od roku 2020 téměř o 900 kilometrů silnic. Připomínky, které kraje podle Mračkové Vildumetzové zaslaly ministerstvu dopravy, obsahovaly pouze devět úseků silnic první třídy v ČR, kde kraje připouštějí platbu mýta. Z placení mýta chtěly kraje vyjmout asi 600 kilometrů silnic.

Zpoplatnění některých úseků a následná snaha těžkých nákladních aut se jim vyhnout podle předsedkyně AK ČR ohrozí bezpečnost provozu v obcích poblíž silnic první třídy a zhorší kvalitu životního prostředí.

„Navíc považuji za nefér vyjádření o tom, že by objíždění placených úseků bránila policie. Všichni víme, že při současném podstavu policistů, a to především v přímém výkonu služby, nebudou schopni každodenně v rámci své činnosti hlídat objízdné trasy na všech úsecích silnic II. a III. tříd napojených na nově zpoplatněných téměř 900 km silnic I. třídy,“ uvedla Mračková Vildumetzová.

Jak ale dodala, kraje budou mít zřejmě možnost zasednout k jednacímu stolu s ministrem dopravy a o tomto tématu diskutovat. „Hejtmani tomu věnovali v uplynulém období velké úsilí a mnoho času, proto by měl ministr s kraji mluvit. Podle mých aktuálních informací bych se měla sejít s ministrem dopravy za účasti předsedy Svazu měst a obcí ČR během zítřejšího dne,“ řekla Mračková Vildumetzová.

Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl být na silnicích první třídy od ledna 2020. Na dálnicích by měl fungovat o měsíc dřív. Po rozšíření bude mýtný systém na 2300 kilometrech dálnic a silnic první třídy.

Zdroj : ČTK

Nulová sazba mýta asi nebude, podle Kremlíka by zpochybnila tendr

Od

Michaela Drábková

-

18.6.2019

[quote]Nulová sazba mýta na silnicích první třídy asi nebude. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) by její zavedení zpochybnilo mýtný tendr. Ministr to uvedl na twitterovém účtu. Krajům, které o nulovou sazbu žádaly, chce nabídnout jinou kompenzaci. Kraje se na zavedení bezplatného mýta na silnicích první třídy, o které se systém v příštím roce rozšíří, dohodly s předchozím ministrem dopravy Danem Ťokem. Nulovou sazbu žádaly na celkem 600 kilometrech. Reakci krajů ČTK shání.[/quote]

„Rozšíření mýta na dalších silnicích první třídy se nevyhneme. Nulová sazba by zpochybnila tendr. V pondělí o tom informuji Svaz měst a obcí a současně navrhnu kompenzační opatření,“ uvedl Kremlík na twitteru. Před jednáním vlády novinářům řekl, že nechce vytvářet žádné další záminky pro neustálé napadání tendru.

Kraje proti rozšíření mýta o celkem 870 kilometrů silnic první třídy dlouhodobě protestovaly. Obávaly se, že zpoplatněné úseky řidiči kamionů budou objíždět po krajských silnicích. Tomu by podle Kremlíka měla zamezit policie, která by měla objíždění mýta hlídat. Kremlík dodal, se na tom dohodl s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).

V úterý by se měl Kremlík sejít se zástupci Svazu měst a obcí i Asociace krajů. „Samozřejmě nechci, aby se po dvojkách a trojkách proháněly náklaďáky, které by objížděly trasy a ohrožovaly lidi na kolech nebo pěší. Budeme hledat cesty, jak tomu zamezit,“ uvedl. Chce jednat se zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury, uvažuje například o umístění vysokorychlostních vah na silnice ve správě krajů.

Mýtný systém se v příštím roce rozšíří o 870 kilometrů silnic první třídy. Kraje z nich vybraly 600 kilometrů, na nichž si přály zavedení nulové sazby. Umožňovalo jim to memorandum, které loni uzavřely s Ťokem. Bývalý ministr v memorandu slíbil, že stát bude výběr krajů respektovat. Předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová minulý týden uvedla, že v případě zpoplatnění všech úseků by kraje měly dostat peníze z výběru mýta na opravy silnic nižších tříd.

Kremlík se na twitteru rovněž vyjádřil ke své neúčasti v nedělních Otázkách Václava Moravce, kam byl pozván. „Nechci sedět ve studiu a říkat, že se nesmím nebo nemohu vyjádřit. To je důvod, proč jsem odmítl pozvání. Jednou se (pozvání) týkalo soudního sporu, jehož jsme vedlejším účastníkem, podruhé rozhodnutí dozorčí rady Českých drah, které vycházelo z režimových informací,“ uvedl ministr.

Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl být na silnicích první třídy od ledna 2020. Na dálnicích by měl fungovat o měsíc dřív. Provozovatelem bude konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Po rozšíření bude mýtný systém na 2300 kilometrech dálnic a silnic první třídy.

Zdroj : ČTK

Stát dá na výzkumné projekty v dopravě 1,95 miliardy Kč

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

[quote]Stát v příštích čtyřech letech dá na dotacích v několika veřejných soutěžích 1,95 miliardy Kč na podporu výzkumných projektů v dopravě. Dotovány budou například projekty zavádějící nové technologické postupy a moderní řešení dopravy. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. Technologická agentura, která bude o dotacích rozhodovat, nyní vypsala první soutěž za 500 milionů Kč.[/quote]

Ministerstvo si od podpořených projektů slibuje řešení a technologické postupy, které budou mít společenský i ekonomický přínos v dopravě. Dotovány by měly být například projekty zaměřené na inteligentní dopravu, chytrá města, data v dopravě či projekty v automatizaci, digitalizaci a v navigačních družicových systémech. O dotace budou moci žádat výzkumné organizace i soukromé podniky.

Dotace jsou součástí výzkumného programu DOPRAVA 2020+, který ministerstvo připravilo společně s agenturou na podporu aplikovaného výzkumu v dopravě. „Jeho prostřednictvím nyní budeme moci podpořit výzkumné projekty v oblasti dopravy, pro které neexistoval ucelený finanční nástroj, a napomoci tak rozvoji celého sektoru,“ uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík.

První z několika soutěží vyhlásila Technologická agentura ve středu, rozdá v ní půl miliardy Kč. Jeden projekt může dostat maximálně 50 milionů Kč. Agentura bude soutěže do roku 2023 vyhlašovat každoročně.

Zdroj : ČTK

The Observer: Piloty Boeingu 787 znepokojuje protipožární systém

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

Boeing Test Flies Its Extended Dreamliner 787-9 — SEATTLE, WASHINGTON - SEPTEMBER 17: A Boeing 787-9 Dreamliner taxis after concluding its first flight September 17, 2013 at Boeing Field in Seattle, Washington. The 787-9 is twenty feet longer than the original 787-8, can carry more passengers and more fuel. (Stephen Brashear/Getty Images)

[quote]Piloti leteckých společností se obávají o bezpečnost Boeingu 787 Dreamliner, neboť klíčový protipožární systém je náchylný k poruchovosti. S odvoláním na nejmenované piloty to uvedl nedělník The Observer. Společnost Boeing aerolinky na záležitost upozornila a americký Federální úřad pro letectví (FAA) rozhodl, že provoz těchto letounů nezakáže, přestože připustil, že tento problém existuje, napsal list.[/quote]

Přepravcům, v jejichž flotile jsou stroje Boeing 787 Dreamliner, Boeing oznámil, že spínač hasicího systému požáru motoru v „malém počtu“ případů selhal. Zařízení také přeruší přívod paliva a hydraulické kapaliny, aby se zabránilo šíření požáru. Britské aerolinky Tui, British Airways a Virgin Atlantic provozují více než 60 Dreamlinerů.

Piloti podle listu tvrdí, že je ohrožena bezpečnost cestujících a posádky. „Kdyby došlo k požáru motoru na transatlantickém letu a letadlo mělo jeden z vadných požárních spínačů, pak bychom museli letět s hořícím křídlem až tři hodiny, než bychom mohli bezpečně přistát,“ uvedl jeden z nich.

Boeing ve svém oznámení aerolinky upozornil na to, že dlouhodobě spuštěné topení může způsobit, že požární spínač se bude držet v uzamčené poloze, takže nebude moci být použit k uvolnění hasicích přístrojů v motorech.

FAA vydal směrnici o letové způsobilosti, v níž oznámil, že problém „pravděpodobně existuje nebo se může objevit v jiných výrobcích stejné konstrukce“ a že „existuje možnost, že požár bude nekontrolovatelný“. Provoz letadel nicméně nezakázal a místo toho leteckým společnostem nařídil kontrolovat spínač každých 30 dní.

Letoun Dreamliner, který byl uveden na trh v roce 2011, měl zdokonalit leteckou přepravu díky palivově úsporným technologiím a delšímu doletu. O dva roky později byl stroji, který stojí 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), zakázán provoz po sérii požárů způsobených vadnými bateriemi.

Letos Boeing zvýšil výrobu těchto letadel z 12 na 14 měsíčně a oznámil, že nahradí až 900 kontrolorů kvality inteligentní technologií. Kritici tvrdí, že rychlost výroby je na úkor bezpečnosti.

„Boeing trvá na tom, že riziko požáru motoru je velmi nízké, a to je pravda. Ale to, co nás znepokojuje, je postoj firmy k riziku, zejména ve světle nedávných problémů Boeingu 737 Max. Pokud dojde k poruše požárního spínače, není možné zahájit hašení a oheň uhasit ručním zásahem,“ vysvětlili piloti.

Provoz letadel 737 MAX je po celém světě pozastaven kvůli dvěma tragickým nehodám tohoto stroje, při nichž zemřelo 346 lidí. Boeing pak zahájil aktualizaci příslušného softwaru.

Tui, British Airways a Virgin Atlantic listu sdělily, že dodržují bezpečnostní požadavky stanovené leteckými úřady, letadla byla zkontrolována a budou pokračovat v provozu jako obvykle.

Boeing uvedl, že vady byly zjištěny u necelého jednoho procenta spínačů. „Požáry z motorů jsou velmi nepravděpodobnou událostí a v historii flotily 787 nebyly zaznamenány žádné,“ uvedl. FAA odmítl obavy pilotů komentovat s tím, že je vyzval k reakcím v únoru, kdy připravil směrnici o letové způsobilosti.

Zdroj : ČTK

V Le Bourget začne v pondělí největší aerosalon

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

[quote]Na letišti Le Bourget u Paříže začíná dnes mezinárodní aerosalon, a to právě v době, ve které se propojuje silný růst letecké dopravy a velká krize u americké firmy Boeing kvůli haváriím letounů typu 737 MAX. „Rok 2019 nemusí být nutně pokračováním předchozích let a dobrého roku 2018,“ řekl agentuře AFP expert Alain Guillot ze společnosti Alix Partners. Na obzoru podle něj číhají „těžké časy pro všechny“, i kvůli možnosti zpomalení globální ekonomiky.[/quote]

Loňský rok přinesl rekordní růst tržeb a vysoké zisky podniků v sektoru. Jen Airbus a Boeing dodaly na trh více než 1600 letadel a jejich hegemonii posílilo pohlcení bezprostředních konkurentů, firem Bombardier a Embraer. Odvětví poháněl růst letecké přepravy zejména v Asii, který měl vést během 20 let ke zdvojnásobení počtu letadel ve světě, k téměř 40.000 strojům v provozu v roce 2038. Zakázky zajistily Airbusu a Boeingu práci na sedm, respektive na devět let dopředu. Avšak zpožďování dodávek motorů přimělo Airbus a Boeing zaparkovat na odstavné plochy desítky „bezmotorových kluzáků“.

Letecké obzory nejsou bez mráčku. Krizi vyvolaly nehody dvou nejnovějších boeingů, k nimž došlo během pěti měsíců za podobných okolností v Indonésii a Etiopii. Vyžádaly si 346 mrtvých.

„Krize typu 737 MAX má dopad na téměř celé odvětví. Jde o klíčové téma, o bezpečnost,“ zdůraznil Guillot. „Je příliš brzy na to, aby bylo jasné, co se stane. Ale znovu získat důvěru cestujících bude skutečnou výzvou.“

Z krátkodobého hlediska by tato krize mohla mít důsledky pro řetězec dodavatelů Boeingu, pokud u výrobce bude pokračovat pokles výroby letadel z 52 na 42 letounů měsíčně. Momentálně to ale dodavatelům dává možnost dohnat zpoždění v dodávkách.

Znepokojení budí i potřeba čelit klimatickým změnám. I letectví je vystaveno kritice za uhlíkovou stopu, a hrozí mu nové daně.

„Letectví má na svědomí dvě procenta celkových emisí oxidu uhličitého (považovaného za viníka oteplování celé planety) a 14 procent emisí v celé dopravě, což není zanedbatelné,“ řekl AFP Philippe Plouvier z mezinárodní poradenské společnosti Boston Consulting Group a připomněl, že podle výhledu má toto odvětví do roku 2040 své emise zdvojnásobit.

Palčivost problému je o to větší, že v letectví platí dlouhé cykly, technika a technologie vyžadují roky vývoje a schvalování.

Odvětví se snaží do roku 2050 snížit emise o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Ale ani biopaliva, ani elektrická letadla nejsou zdaleka zralé a budou vyžadovat systémové změny.

Tyto výzvy, vznik nových ekonomických modelů zejména v oblasti služeb a údržby, anebo přetlačování mezi výrobci letadel a zařízení o marže urychlují konsolidaci odvětví. Týden před aerosalonem se americké firmy Raytheon a United Technologies dohodly na fúzi. Vznikne tak jedna z největších zbrojních a leteckých firem na světě.

V Evropě se úsilí soustřeďuje okolo budoucího stíhacího letadla, k Francii a Německu se v tomto projektu připojilo Španělsko. „Řekneme vám o tom v Le Bourget,“ slíbila francouzská ministryně Florence Parlyová.

Le Bourget se v pořádání největší letecké přehlídky na světě střídá ob rok s letištěm Farnborough u Londýna. Na seznamu 2461 vystavovatelů je i deset zástupců Česka. První čtyři dny jsou vyhrazeny odborné veřejnosti, další tři dny veřejnosti široké. Předloni 180.000 z 322.000 návštěvníků představovala široká veřejnost. V programu se podle webu aerosalonu počítá s letovými ukázkami desítek strojů.

Zdroj : ČTK

CNBC: Největší letadlo na světě je na prodej za 400 milionů USD

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

[quote]Stratolaunch, největší letadlo na světě podle rozpětí křídel, které letělo pouze jednou, je na prodej. Majitel letadla, holdingová společnost Vulcan, chce letadlo prodat za 400 milionů USD (9,1 miliardy Kč). Uvedl to server CNBC s odvoláním na informované zdroje.[/quote]

Vulcan je investiční konglomerát spoluzakladatele Microsoftu a miliardáře Paula Allena, který loni v říjnu zemřel. Jeho vize obrovského letadla, které by mohlo vypouštět rakety ze vzduchu, se alespoň částečně vyplnila letos v dubnu, kdy letadlo po osmi letech vývoje poprvé vzlétlo. Letadlo letělo více než dvě hodiny a tento let byl považován za úspěšný první let.

Cena zahrnuje nejen letadlo, ale také duševní vlastnictví a vybavení. Stratolaunch má rozpětí křídel 385 stop (117 metrů) a je tak delší než americké fotbalové hřiště.

Firma Stratolaunch Systems, výrobce letadla, letos výrazně snižuje svoji velikost a propustila většinu zaměstnanců. Agentura Reuters minulý měsíc uvedla, že firma ukončuje svůj provoz.

Podle zdrojů prodej zatím brzdí neshody mezi generálním ředitelem firmy Stratolaunch Jeanem Floydem a sestrou Paula Allena, Jody Allenovou, která je předsedkyní správní rady Vulcanu a správkyní pozůstalosti. Zatímco Floyd požaduje, aby program Stratolaunch zůstal naživu, zvláště aby si firma ponechala duševní vlastnictví, Jody Allenová chce firmu úplně prodat.

Mezi možnými kupci Stratolaunch by podle CNBC mohlo být trio miliardářů – Elon Musk, Jeff Bezos a Richard Branson. Podle zdrojů již firma mluvila s Bransonem o prodeji letadla jeho skupině Virgin Group. Bransonův konglomerát vlastní tři vesmírné společnosti – Virign Galactic, The SpaceShip Comapny a Virgin Orbit. Virgin by tak mohla být ideální destinací pro Stratolaunch. Branson se však prý zdráhá zaplatit plnou cenu a údajně prý Vulcanu nabídl za Stratolaunch jeden dolar.

Zdroj : ČTK

Na Labe se spustil tanker, cestu do Nizozemska brzdí málo vody

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

[quote]Ve Lhotce nad Labem na Litoměřicku spustili dnes odborníci na vodu říční tanker určený pro zákazníka v Nizozemsku. Rozvážet bude jedlé oleje do vnitrozemí. Cestu k cíli nyní brzdí nedostatek vody, čekat bude proto v přístavu na odplutí.[/quote]

Nový tanker je dlouhý 86 metrů a široký 11,5 metru. Přijet pro něj měl remorkér z Německa, který kvůli nízké hladině uvízl u Drážďan. „Je to problém, nezbývá než čekat,“ řekl dnes novinářům obchodní zástupce loděnice Jurij Kulchytskyj.

V loděnici stavěli tanker devět měsíců. „Specifický je tím, že nádrže jsou vyrobeny z nerezové oceli, je jich celkem sedm pro převoz tekutiny,“ uvedl Kulchytskyj.

Předchozí zakázkou firmy byl chemický tanker také pro nizozemského zákazníka. Na vodu byl spuštěn loni na konci července, v lovosickém přístavu čekal na zvýšení hladiny Labe až do února letošního roku. „Nesplavné Labe je pro nás potíž, řeší se to desítky let, ale zatím na konkrétnější výsledek čekáme,“ uvedl Kulchytskyj.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) nedávno uvedl, že bude nadále prosazovat stavbu jezu v Děčíně. Projekt, který by podle rejdařů výrazně zvýšil splavnost Labe, brzdí především spory kvůli jejímu vlivu na okolní krajinu.

V loděnici ve Lhotce se po spuštění tankeru na vodu uvolnil prostor pro další práci. „Zatím to vypadá, že bude mít práci minimálně na tři roky,“ uvedl Kulchytskyj. V loděnici pracuje od 60 do 100 lidí podle potřeby.

Zdroj : ČTK

Fond dopravy loni investoval do dopravních staveb 80 miliard Kč

Od

Michaela Drábková

-

17.6.2019

[quote]Na stavbu a údržbu silnic, železnic a další dopravní infrastruktury v Česku loni stát poskytl ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) více než 80 miliard korun. To je přibližně o čtyři miliardy korun meziročně více a zároveň o osm miliard korun více, než předpokládal schválený plán rozpočtu. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou v pondělí dostane pro informaci vláda. Letos by se měly výdaje z fondu vyšplhat ke 100 milionům korun.[/quote]

Fond na zvýšení výdajů proti původnímu plánu využil zejména nevyužitých peněz z předchozích let. O něco větší část peněz z fondu loni mířila na železnici, a to celkem 42,5 miliardy korun. To je s výjimkou roku 2015, kdy se dočerpávaly peníze z evropských fondů, nejvyšší částka poskytnutá železnici. Na stavbu a opravu dálnic a silnic fond vynaložil 33 miliard korun. Proti předchozímu roku byl poměr mezi železnicí a silnicemi téměř přesně opačný. Na vnitrozemskou plavbu šlo z fondu 175 milionů korun. Více peněz fond investoval například i do mýta a dalších telematických systémů.

Příjmy fondu po zapojení rezerv z předchozího roku činily téměř 82 miliard korun. Více než polovina z nich byla tvořena příspěvky ze státního rozpočtu. Vedle dotací tvoří nejvýraznější složku příjmů fondu odvody z daní a mýtného, které činily více než 30 miliard korun. Proti původnímu plánu si fond nejvíce polepšil ve výběru mýta, a to o 1,5 miliardy na 10,7 miliardy korun.

Státní fond dopravní infrastruktury funguje od roku 2001, od té poskytl na financování dopravní infrastruktury více než 1,1 bilionu korun. K nejdražším projektům patřila stavba dálnice D8 a železničního tunelu v Ejpovicích.