Výcvik českých pilotů zlepší nový simulátor letových iluzí

9.5.2019

[quote]Čeští piloti budou ode dneška absolvovat výcvik na novém simulátoru letových iluzí v Ústavu leteckého zdravotnictví v Praze. Přístroj za 80 milionů korun nahradil předchozí model, který ústav dostal v roce 2004 jako dar od americké vlády. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes při slavnostním zahájení provozu přístroje novinářům řekl, že dezorientační simulátor má připravit piloty na krizové situace. Díky výcviku by měli být schopní iluze včas rozeznat a bojovat s nimi.[/quote]

Letové iluze vznikají například při nepříznivém počasí, tmě nebo vinou běžných optických klamů. „Člověk se nevyvinul k tomu, aby létal. Když letí, je vystaven naprosto nezvyklému podnětovému okolí, se kterým si jeho tělo nedokáže dobře poradit. Tak vznikají falešné pocity, nesprávné interpretace letu, kdy pocit neodpovídá tomu, jak ve skutečnosti letím,“ uvedl náměstek ředitele pro výcvikově expertizní činnost ústavu Petr Došel. Pilot podle něj musí při boji s iluzí vyřadit své pocity a „slepě věřit přístrojům“.

Simulátor dodala ústavu firma GLOMEX MS za zhruba 80 milionů korun. „Simulátor je speciálně konstruovaný tak, že se let nahrává a jakékoliv chyby se zpětně vyhodnocují, záznam se pilotovi přehraje. V tom spočívá ta hodnota výcviku, kdy pilot se naučí na vlastní chybě, kde ji udělal. Není to o tom projít – neprojít, je to o tom, aby se to pilot naučil,“ řekl ČTK projektový manažer firmy GLOMEX MS Petr Novák.

Metnar si dnes jako první nový přístroj vyzkoušel a zážitek si pochvaloval. „Byla to moje první zkušenost, takže jsem si to užíval. Já jsem měl asi základní nejjednodušší program,“ žertoval. Na přístroji budou trénovat především piloti české armády, spojeneckých armád i civilní piloti, dodal Metnar. Peníze na přístroj podle něj přišly nejen z ústavu, ale i z ministerstva obrany.

Ředitel ústavu Petr Chmátal si pochvaloval, že se instituci podařilo stroj pořídit za nižší cenu než za 86 milionů, které při vyhlašování otevřeného výběrového řízení očekával. „Bylo by nedůstojné, kdybychom neměli dost peněz, vůle a organizačních schopností, abychom tento přístroj obnovili,“ připomněl dosavadní model.

Chmátal uvedl, že letecká iluze stála v poslední době podle vyšetřování například za havárií letadla ruského ministerstva obrany z prosince 2016 u Soči, mezi jehož oběťmi byla i část pěveckého souboru Alexandrovců. „Podstatnou měrou se dávala souvislost s pravděpodobnou letovou iluzí kapitána letadla,“ konstatoval.

Zdroj : ČTK

Na německé dálnici se nákladní auta dobíjejí za jízdy

Michaela Drábková

9.5.2019

[quote]Německo spustilo první úsek dálnice, na němž se speciální nákladní auta mohou pomocí trolejí dobíjet rovnou za jízdy. Pětikilometrová testovací trasa na hesenské dálnici A5 nedaleko Frankfurtu nad Mohanem má ukázat, zda bude takový způsob nákladní dopravy možné využít i v širším měřítku a přispět jím ke snižování emisí oxidu uhličitého (CO2).[/quote]

Německu se zatím na rozdíl od ostatních sektorů vůbec nedaří snižovat emise CO2 v dopravě, které byly i loni prakticky na úrovni roku 1990, a hledá proto cesty, jak toho dosáhnout. Jednou z cest je zvažovaná daň z oxidu uhličitého, další pak inovativní technologie, jako je právě dobíjení aut za jízdy.

Možnosti takzvaných elektrických dálnic testuje už několik let společnost Siemens na bývalém vojenském letišti Gross Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína. Kamiony se tam za jízdy při rychlosti až 90 kilometrů v hodině připojují k elektrickému vedení za pomoci trolejí, které mohou během několika sekund vytáhnout z nástavby nad kabinou řidiče. Stejně tak se z něj mohou rychle odpojit, čehož je možné využít například při předjíždění, během něhož kamion využívá energii z hybridního motoru.

Prakticky identická technologie se nyní ve spolupráci s několika spedičními firmami začala testovat ve skutečném provozu v obou směrech mezi hesenskými městy Weiterstadt a Mörfelden-Walldorf, tedy na úseku, kterým denně projede zhruba 121.000 osobních a 14.000 nákladních aut. Ministerstvo životního prostředí do projektu, který využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů, investovalo 14,6 milionu eur (přes 375 milionů Kč).

Výhodou elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům jednoduše držet jízdní pruh. Možná je také výměna energie skrze elektrické vedení mezi kamionem, který zrovna brzdí, a takovým, který právě zrychluje.

Za hlavní výhodu ale ministerstvo životního prostředí považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického vedení ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a k nižšímu znečištění ovzduší. Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou v Německu zodpovědná za zhruba 26 procent emisí z dopravy.

Bývalá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) plánovala, že by spolková republika do 15 let mohla elektrickým vedením pokrýt zhruba 3000 kilometrů dálnic v obou směrech. Jestli se tak skutečně stane, záleží mimo jiné na výsledcích testů. Další testovací trasy vznikají v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku a jihoněmeckém Bádensku-Württembersku.

Zdroj: ČTK

Kováčik chce v ŘSD změny, které urychlí dopravní stavby

Michaela Drábková

7.5.2019

[quote]Nový šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavol Kováčik chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Jeho dalším cílem je zefektivnit řízení dopravního provozu při krizových situacích. Řekl to novinářům poté, co jej nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) dnes uvedl do funkce. Konkrétní změny zatím nepředstavil, zaměřit se chce například na projektovou přípravu a kontrolní mechanismy. Kováčik na pozici generálního ředitele ŘSD nahradil Jana Kroupu, který skončil v pátek.[/quote]

Podle Kremlíka je prvořadým úkolem šéfa silničářů nastavit nové procesy, které urychlí dopravní výstavbu. „Chtěl bych, aby pan nový generální ředitel vnesl do fungující organizace nový impulz a účinně činil kroky k urychlení a zintenzivnění výstavby,“ řekl Kremlík. Kováčik k tomu uvedl, že chce v organizaci zavést nové pracovní postupy. „Provoz a samotná práce ředitelství se vyvíjí a je potřeba věci posunout dál, zavést nové impulzy a nové formy práce,“ podotkl. Zaměřit se chce zejména na nové formy projektového řízení, které by mělo zefektivnit přípravu investic.

Součástí nových postupů na ŘSD by podle ministra dopravy měla být i větší kontrola staveb, aby se tak stát vyvaroval případných zpoždění nebo chyb. ŘSD by tak podle něj mělo zavést přísnější kontrolní mechanismy. „Chci, aby bylo zcela jasné, kdo je za co konkrétně odpovědný, a následně se uplatňovala případná odpovědnost toho dotyčného,“ dodal Kremlík.

Dalším Kováčikovým úkolem je lépe řešit krizové situace v provozu a předcházet jim. „Chci, aby ředitelství bylo plně otevřeno veřejnosti, aby řidiči měli informace, co se děje, jak se řeší problém a jaká opatření k nápravě jsou ze strany státních orgánů zavedena,“ uvedl ministr. Kováčik se chce zaměřit zejména na vytížené silnice, některé z nich jsou podle něj na hraně své kapacity.

Prvním tématem, kterým se Kováčik bude tento týden zabývat, jsou dopravní značky, které upozorňují řidiče na jízdu na dálnici v protisměru. Jejich instalaci na dálnicích zatím brzdí technické problémy. Nový šéf úřadu proto chce ve spolupráci s ministerstvem osazování urychlit. Ministerstvo bude podle Kremlíka o aktuálním stavu a místech, kde se značky objeví, informovat v průběhu týdne.

Kováčik dosud působil jako předseda dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a na ministerstvu byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V minulosti pracoval také jako investiční ředitel Národní dálniční společnosti na Slovensku nebo jako předseda představenstva Inženýrských staveb Košice.

Kroupa byl v čele ŘSD od prosince 2014, ministr Kremlík jej odvolal pouhé tři dny po svém jmenování ministrem. V posledních měsících veřejnost Kroupu kritizovala kvůli tempu výstavby a modernizace dálnic. Vyčítala se mu také situace z loňského prosince, kdy se kvůli zpoždění oprav D1 a hustému sněžení tvořily na páteřní dálnici mnohahodinové kolony.

V Česku je nyní rozestavěno 39 dálnic a silnic první třídy. Jde o 140 kilometrů nových dálnic, 52 kilometrů oprav dálnice D1 a 63 kilometrů silnic první třídy. Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v současnosti v provozu 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.

Zdroj : ČTK

Radě postižených se nelíbí výběr dopravců ani zastávky na znamení

Michaela Drábková

7.5.2019

[quote]Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) kritizuje výběr provozovatele železniční linky z Roztok do Hostivaře, neboť zde nejezdí nízkopodlažní vozy. Stěžuje si také na dlouhý proces výběru provozovatele dopravy tělesně postižených a nelíbí se jí ani záměr provozu všech autobusových zastávek na znamení. V otevřeném dopise to primátoru Zdeňku Hřibovi (Piráti) napsal předseda NRZP Václav Krása. Primátor Hřib ČTK sdělil, že dopis ještě nečetl.[/quote]

Rada kritizuje výběr dopravce na železniční linku z Roztok přes Libeň do Hostivaře. V soutěži pořádanou organizací Ropid, která plánuje pražskou MHD, zvítězila společnost Arriva. Na lince ale nejezdí nízkopodlažní vozy. Podle Krásy jsou tyto vlaky zcela nevhodné pro handicapované i maminky s kočárky či seniory.

Pro handicapované funguje služba dopravy tzv. od dveří ke dveřím. Řízení o výběru dodavatele bylo ukončeno k 30. dubnu. Podle NRZP délka řízení komunitu lidí se zdravotním postižením stresovala, neboť nebylo dlouho jasné, zda bude služba v květnu k dispozici.

NRZP nesouhlasí ani se záměrem, aby všechny autobusové zastávky pražské MHD byly na znamení. „Jsme překvapeni, že tento návrh nebyl s námi konzultován, protože je zcela proti koncepci odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě,“ píše Krása. Nevidomí podle něj nezjistí, zda se blíží jejich spoj.

V dopise Krása rovněž upozorňuje, že město loni v prosinci ustavilo komisi pro pěší a bezbariérovost. „Do dnešního dne nejsou jmenováni členové komise, a tudíž ani nepracuje. Touto nečinností ztrácí lidé s omezením pohybu a orientace platformu pro zpřístupňování veřejného prostoru,“ napsal Krása.

NRZP byla založena v roce 2002 a sdružuje spolky lidí se zdravotním postižením. Rada je celostátní organizací a v každém kraji má své zastoupení. Jejím úkolem je mimo jiné poskytovat poradenství postiženým.

Zdroj : ČTK

Stát má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích

Michaela Drábková

7.5.2019

[quote]Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo ČTK v reakci sdělilo, že je stavba vah složitá. V nejbližší době budou dokončeny dvě. Kontroloři také vytkli ministerstvu, že od roku 2015 neurčilo podmínky pro kontrolu přínosu podobných dopravních systémů. Podle ministerstva vzniká IT systém, který bude vyhodnocovat efektivitu dopravních systémů i zpětně.[/quote]

Vláda v roce 2015 schválila Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) do roku 2020, který počítal mimo jiné se stavbou zmíněných vah nebo modernizací centra dopravních informací. Podle plánu měly už v letech 2016 a 2017 začít fungovat první vysokorychlostní váhy pro automatické měření kamionů. Ke konci roku 2018 ale Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na silnicích, které spravuje, nezprovoznilo žádnou. Přitom třeba na krajských cestách podle NKÚ fungovalo loni na podzim už pět takových vah.

„Systém vysokorychlostního kontrolního vážení na dálnicích je z podstaty hustšího dopravního provozu na zmíněných komunikacích technicky náročnější na instalaci než na jiných typech komunikací,“ zdůvodnila zpoždění mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Před dokončením má podle ní ŘSD dvě váhy na dálnicích D5 a D8. Spuštěny budou v nejbližší době, doplnila. Další váha se staví na D35 a tři váhy se brzy začnou stavět.

NKÚ na základě prověrky kritizoval také to, že cíle plánu rozvoje dopravních systémů jsou obecné a neměřitelné. Ministerstvo dopravy si také nestanovilo ukazatele, podle kterých by rozdělovalo peníze na projekty a zjišťovalo, jak se daří plán naplňovat. „Na projekty ITS je přitom v rámci akčního plánu připraveno přibližně devět miliard korun, přičemž do konce roku 2018 byly zahájeny, případně dokončeny, projekty za více než 2,3 miliardy korun,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „Na podobné nedostatky v řízení programů dlouhodobě poukazujeme i u jiných resortů,“ doplnil člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

V době tvorby plánu ale podle ministerstva ještě nebyly ze strany Evropské unie vytvořeny podmínky pro nastavení kontrolních ukazatelů. Podle Rezkové už tyto ukazatele vytvořilo státní Centrum dopravního výzkumu. „Na jejich základě vzniká IT systém, který má vyhodnocovat indikátory koncepčně a dlouhodobě u všech instalovaných systémů, a to i zpětně od roku 2015,“ uvedla mluvčí. Systém podle ní bude spuštěn v příštím roce.

Kontrolní úřad naopak ocenil fungování Národního dopravního informačního centra, které poskytuje veřejným i soukromým subjektům údaje o provozu na silnicích. Modernizace centra byla součástí zmíněného akčního plánu.

Zdroj : ČTK

Aimtec zvítězil v soutěži o nejlepší softwarovou inovaci ČR

Michaela Drábková

6.5.2019

[quote]Plzeňská poradensko-technologická společnost Aimtec zvítězila v kategorii Top logistický produkt – software soutěže Impuls logistika, kterou vyhlašuje společnost Economia v rámci své konference Zóna logistika. Porotu zaujala aplikace rozšířené reality pro kontrolu kvality standardizovaných výrobků Aimtec AR Quality Check (ARQ).[/quote]

Kontrola kvality pomocí rozšířené reality (AR) vznikla jako pilotní projekt pro významného dodavatele dveřních panelů osobních automobilů. Výrobky, které jsou standardizované tvarem, rozměry a dalšími parametry a které zároveň existují ve velkém množství variant, jsou těmi pravými, na které lze AR aplikovat.

V případě projektu s dveřními panely mohou být rozdíly mezi jednotlivými konfiguracemi pro operátory lidským okem prakticky neviditelné. Cílem Aimtecu bylo poskytnout jim nástroj, se kterým dokážou vyhodnotit situaci rychle, jednoduše a pokaždé stejně. Rozšířená realita je automaticky upozorní na jakékoliv odchylky od požadovaného stavu a umožní je nejen detekovat, ale také komplexně zaznamenat z pohledu zpětné sledovatelnosti. Nahrazuje tak dlouhý seznam otázek, který musí kontrolor projít u každého dílu.

Kontrola kvality pomocí tabletu

Při výstupní kontrole nejdříve pracovník kontroly kvality naskenuje pomocí tabletu čárový kód kontrolovaného dílu, a následně namíří kameru tak, aby byl na obrazovce celý díl. Systém automaticky monitoruje kontrolní body na výrobku a vyhodnotí, zda je díl kompletní. Pracovníkovi pak nabídne možnost vyfotografování produktu a zápis hodnoty výstupní kontroly. Data spárovaná s konkrétním výrobkem se odešlou do MES systému, kde jsou uložena pro další využití a zpětnou dohledatelnost.

Proč se Aimtec pro aplikaci AR rozhodl, vysvětluje Petr Stejskal, Technical & Support Director společnosti: „I přesto, že je využití rozšířené reality teprve na začátku, vidíme v ní velkou budoucnost. Současné technologie již umožňují dosáhnout uspokojivých výsledků i u běžně dostupného hardwaru, kde klíčovou roli hraje software. Pro implementaci našich řešení využíváme nejnovější AR framework od lídra trhu, společnosti Vuforia.“

První verze aplikace ARQ vznikla v rámci R&D platformy AimtecLab. Na jejím přerodu v komerční produkt pracuje specializovaný tým vývojářů hledající uplatnění pro nové technologie v praxi. Při vývoji kontroly kvality v AR hrály velkou roli její přínosy ‒ snížení času potřebného k provádění kontroly, eliminace chyb, snadné zaškolení na proces, zvýšení kvality informací díky přesným a jednoznačným záznamům a digitalizace procesu a s ním související eliminace spotřeby papíru pro tištěné záznamy. Řešení může být díky dedikovanému týmu upraveno na míru prakticky kterýmkoli zákazníkům.

Zdroj : AIMTEC

Kremlík odvolal z čela ŘSD Kroupu, nahradil ho Pavolem Kováčikem

Michaela Drábková

6.5.2019

[quote]Nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) odvolal generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupu. Jeho nástupcem jmenoval od 6. května Pavola Kováčika. Kremlík to uvedl na svém twitterovém účtu, informaci potvrdilo ministerstvo dopravy.[/quote]

Podle Kremlíka by nový šéf silničářů Kováčik, který dosud působil jako předseda dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), měl zrychlit dopravní výstavbu. Kroupu chce ministr v resortu udržet.

„Od nastupujícího generálního ředitele očekávám nový impulz k zefektivnění práce ŘSD, dopravní stavby je třeba dobře připravit, správně nastavit smlouvy a důsledně dohlížet na jejich plnění, musí také dbát na kvalitu staveb. Je potřeba nastavit účinné řídící i kontrolní mechanismy a projektové řízení, měl by také zvážit celkovou transformaci ŘSD,“ uvedl Kremlík.

Kováčik má podle ministra také zefektivnit řízení mimořádných událostí v provozu. Kremlík chce, aby ŘSD případné komplikace v provozu řešilo rychleji a transparentně. „Řidiči musí mít při nehodách nebo překážkách na silnicích dostatek informací, aby mohli na situaci okamžitě reagovat,“ dodal Kremlík. Nový šéf ŘSD by měl o postupu jednat také s policií a kraji.

Kováčik dosud působil jako předseda dozorčí rady SFDI a na ministerstvu byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V minulosti působil také jako investiční ředitel Národní dálniční společnosti na Slovensku nebo jako předseda představenstva Inženýrských staveb Košice.

Kroupa byl v čele ŘSD od prosince 2014. V posledních měsících byl veřejností kritizován kvůli tempu výstavby a modernizace dálnic. Vyčítána mu byla také situace z loňského prosince, kdy se kvůli zpoždění oprav D1 a hustému sněžení tvořily na páteřní dálnici mnohahodinové kolony.

V Česku je rozestavěno 39 dálnic a silnic první třídy. Jde o 140 kilometrů nových dálnic, 52 kilometrů oprav dálnice D1 a 63 kilometrů silnic první třídy. Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v současnosti zprovozněno 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.

Zdroj : ČTK

Dopravci nasadí na MS v hokeji speciální vlaky se stovkami míst

Michaela Drábková

6.5.2019

[quote]Největší tuzemští železniční dopravci České dráhy a RegioJet vypraví na hokejový šampionát na Slovensku speciální vlaky se stovkami míst. Spoje budou jezdit mezi Prahou a Bratislavou. Vedle speciálních linek mohou zájemci využít i pravidelných linek, které směřují také do Košic. V případě velkého zájmu je dopravci mohou posílit o další vozy. ČTK to dnes sdělili zástupci obou firem. Mistrovství světa v ledním hokeji se uskuteční od 10. do 26. května v Bratislavě a Košicích.[/quote]

Zvláštní hokejové vlaky Českých drah budou jezdit v obou směrech. Ve směru do Bratislavy vyrazí ráno z Prahy a pojedou po trase Pardubice-Brno-Břeclav. Opačným směrem budou ze slovenského hlavního města odjíždět krátce před půlnocí. Vlaky pojedou celkem v sedmi termínech, konkrétně 10., 11., 13., 16., 17., 19. a 21. května.

Dráhy pro speciální vlaky připravily soupravy, které budou mít zhruba 12 vozů. Soupravy budou míst kapacitu až 900 míst. Vlaky budou sestaveny z běžných rychlíkových vozů klasické stavby.

Dráhy část kapacity těchto vlaků nabízely v balíčcích, jejichž součástí byly i vstupenky na vybraná hokejová utkání. Ty jsou však podle mluvčího Petra Šťáhlavského už vyprodány.

RegioJet bude speciální vlaky nabízet vždy večer ve směru z Bratislavy s odjezdem po 23. hodině. Vlaky budou jezdit v celkem sedmi dnech, a to 10., 13., 16., 21., 23., 25. a 26. května. Spoje budou po výjezdu ze slovenského hlavního města postupně zastavovat v Brně a v Pardubicích a do Prahy by měly dorazit kolem 03:15 hodin ráno. V případě prodloužení zápasů dopravce posune odjezd vlaků, o čemž bude cestující předem informovat.

RegioJet na speciální spoje nasadí soupravy s více než 300 místy. Využije na nich své standardní vozy s klasickým servisem ve čtyřech třídách, stejně jako na klasických linkách dopravce. Na rozdíl od zavedených spojů RegioJetu, kde je možné zdarma stornovat jízdenku až 15 minut před odjezdem vlaku, ovšem bude možné zrušit rezervaci nejpozději 48 hodin před odjezdem, a to s desetiprocentním poplatkem.

Vedle speciálních vlaků budou pokračovat zavedené spoje obou dopravců. České dráhy ve spolupráci se zahraničními dopravci jezdí mezi Prahou a Bratislavou ve dvouhodinových intervalech. Jednou denně nabízejí i spoj mezi Ostravou a hlavním městem Slovenska. Šťáhlavský připustil, že v případě velkého zájmu je dopravce připraven tyto linky posílit o další vozy.

Čtyřikrát denně jezdí z Prahy do Bratislavy podle klasického jízdního řádu i RegioJet. Soukromý dopravce navíc na Slovensko jezdí i s autobusy. Žluté vlaky jezdí pravidelně přes Ostravu i do Košic, dalšího místa dění hokejového mistrovství, přičemž tyto spoje chce firma průběžně posilovat.

Další soukromý dopravce Leo Express speciální vlaky kvůli šampionátu neplánuje. „Cestující nicméně mohou využít naše pravidelné spoje do Košic,“ uvedl mluvčí společnosti Emil Sedlařík. Tyto vlaky vyrážejí z Prahy dvakrát denně.

Turnaj začne v pátek 10. května. Česká reprezentace odehraje všech sedm skupinových zápasů v Bratislavě.

Zdroj : ČTK

Vyčištění ruské ropy – logistická noční můra

Michaela Drábková

6.5.2019

A MOL worker walks around the newly opened emergency gas storage facility in Algyo, 185km (115 miles) east of Budapest October 1, 2009. REUTERS/Laszlo Balogh (HUNGARY POLITICS ENERGY ENVIRONMENT BUSINESS)

[quote]Jak dostanete miliony barelů špinavé ruské ropy z ropovodu? Východoevropské státy pracují na nebývalé logistické operaci, která to má dokázat, píše agentura Bloomberg.[/quote]

Ruská ropa proudící do Evropy byla v druhé polovině dubna znečištěna vysokou hladinou organických chloridů. Podle analytika firmy Energy Aspects Christophera Hainese mohlo být znečištěno asi 30 milionů barelů ropy, dost na to, aby se vešla do 15 supertankerů.

Rozsáhlé řešení bude zahrnovat pomalé přidávání znečištěné ropy do dodávek čisté suroviny, aby se rozředila kontaminace, a tisíce železničních vozů, které budou přesouvat ropu na jiná místa v Rusku. Kromě uvolnění strategických rezerv ropy pak také bude pravděpodobně nutné dopravit ropu z jiných částí světa, aby bylo možné udržet rafinerie v činnosti.

„To je obrovský logistický problém,“ řekl agentuře Bloomberg Haines. „Je to jeden z největších ropovodů, který vede do Evropy. Může tam být mezi 20 a 50 miliony barelů této ropy, odhadujeme to na asi 30 milionů.“

Odhaduje se, že část kontaminované ropy může obsahovat až několik stovek částic na jeden milion (ppm) organického chloridu, který je korozní a může poškodit jak potrubí ropovodu, tak rafinerie. Transněfť, který provozuje ropovod Družba, má limit deset ppm a normální úroveň se pohybuje mezi jednou až třemi ppm, uvedl Haines.

Jedna větev ropovodu má být uvolněna přesunem zhruba 400.000 tun znečištěné ropy do skladů v Maďarsku, na Slovensku a na Ukrajině, aby bylo možné obnovit tok ropy. Podle ukrajinského provozovatele ropovodu by to mohlo znamenat, že čistá ropa dorazí do Evropy do 18. května.

Současně ruská železniční společnost pomáhá odvést část ropy z Běloruska vlakem. Nicméně podle analytičky Facts Global Energy Dory Polgarové železnice nemá dostatek vozů, které by byly schopné odvézt dostatek ropy z ropovodu. Bude tak zřejmě nutné obrátit tok v ropovodu, aby se část toku vyčistila.

„Kapacita železnice je omezená,“ uvedla Polgarová. „Mluvíme o celé Družbě a ropovodu, který vede do Usť-Luga, a oni na železnici nemají odpovídající kapacitu, ani nejsou blízko.“

Vlády jednotlivých zemí, které jsou odběrateli ruské ropy, také uvolňují strategické rezervy, aby jejich rafinerie měly náhradu za kontaminovanou ropu. I přes uvolnění těchto zásob však budou rafinerie nucené získat ropu také z jiných zdrojů, zvlášť po moři. Vzhledem k tomu, že některé státy se domnívají, že vyčištění může trvat měsíce, může být v ohrožení jak ruský vývoz, tak činnost evropských rafinerií, varuje konzultační firma JBC Energy.

„Musíte kontaminovanou ropu buď dostat do skladu, aby odkapávala do vaší rafinerie, nebo, pokud nemáte skladovací prostory, ji odvézt,“ dodal analytik Wood Mackenzie Jonathan Leitch. „Pak se musíte ptát: můžete dostat dostatek ropy do rafinérie, abyste ji udrželi v chodu? Je to trochu logistický problém pro rafinerie, ale pracují na tom, aby to vyřešily.“

Zdroj : ČTK

Čína díky technologiím na prvním místě v indexu globálních center výroby, Česká republika je jedničkou v Evropě

Michaela Drábková

3.5.2019

[quote]Globální poskytovatel realitních služeb Cushman & Wakefield zveřejnil novou zprávu, v níž hodnotí 48 světových lokalit co do vhodnosti k rozšiřování či stěhování provozů globálních výrobců. Přestože se konkrétní potřeby různých výrobců liší, díky vládním investicím do přijetí technologií se v tomto ohledu daří Číně. Spojené státy jsou zase nejatraktivnější pro firmy, které se snaží minimalizovat ekonomická a politická rizika. V tomto ohledu je po Spojených státech a Kanadě nejlepší destinací Česká republika. Dle základních kritérií pak obsadila pátou příčku globálně a první příčku v Evropě.[/quote]

Index výrobního rizika 2019
Celkové pořadí	Základní kritéria	Nákladové kritérium	Riziková kritéria
1	Čína	Čína	Spojené státy
2	Spojené státy	Malajsie	Kanada
3	Indie	Vietnam	Česká republika
4	Kanada	Indonésie	Čína
5	Česká republika	Indie	Singapur
6	Polsko	Thajsko	Německo
7	Malajsie	Litva	Dánsko
8	Litva	Rumunsko	Finsko
9	Maďarsko	Srí Lanka	Rakousko
10	Thajsko	Polsko	Velká Británie

„Přesto, že Česko nepatří zdaleka mezi nejlevnější země z hlediska výrobního průmyslu, kde se hodnotí nejen mzdy tuzemské pracovní síly, ale také ceny energií, průmyslové výstavby a administrativních poplatků, je vyhodnocena jako nejlepší destinací pro výrobu v Evropě, a to hlavně díky vysoké bezpečnosti, relativní politické stabilitě, v porovnání se svými sousedy na východ Evropy, a ekonomické a korporátní stabilitě. Rizika jsou tudíž pro investory minimální. Velkou výhodou je i centrální poloha se strategickým přístupem na hlavní evropské trhy,“ říká Ferdinand Hlobil, vedoucí týmu pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield.

Index výrobního rizika (Manufacturing Risk Index, MRI) společnosti Cushman & Wakefield posuzují každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data indexu pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, mj. od Světové banky, UNCTAD a Oxford Economics.

Ze zprávy vyplývá, že z pohledu základního scénáře, který přikládá stejnou důležitost podmínkám pro podnikání a cenové konkurenceschopnosti v dané zemi, je na prvním místě Čína. Na druhém místě se umístily Spojené státy, následované v první pětici ještě Indií, Kanadou a Českou republikou. Česká republika dosáhla nejvyšší pozice z evropských zemí, přičemž na předních místech se umístily také Polsko, Litva a Maďarsko.

Při pohledu na data z hlediska nákladů – jež upřednostňuje země s nižšími provozními výdaji včetně mzdových – se na prvním místě stále drží Čína a asijské země dominují i první desítce. Z jiných oblastí se v první desítce umístily pouze Litva na sedmém a Rumunsko na osmém místě.

Třetí žebříček – na základě rizik – bere v úvahu rostoucí geopolitické riziko a straní zemím, kde jsou ekonomické a politické hrozby nejmenší. V tomto ohledu vede Severní Amerika s USA na prvním a Kanadou na druhém místě, přičemž Čína se propadla až na čtvrté místo. Na evropské země připadá více než polovina první desítky – vede Česká republika, která se v žebříčku umístila celkově třetí, a z dalších evropských zemí se do první desítky prosadily ještě Německo, Dánsko, Finsko, Rakousko a Velká Británie.

Autorka studie Lisa Graham, vedoucí oddělení společnosti Cushman & Wakefield pro průzkum odvětví logistiky a průmyslu v regionu EMEA, prohlásila: „Tyto žebříčky poskytují zásadní vhled do rapidně se vyvíjejícího odvětví výroby a do rozhodujících faktorů při volbě lokalit. Globální výroba vstoupila do nové éry, která se vyznačuje rostoucím vlivem technologií při řešení otázek produktivity, nedostatku pracovních sil a bezpečnosti v odvětvích výroby a logistiky.

Jsme svědky vzestupu někdejších nízkonákladových oblastí jako Číny a Indie v řetězci tvorby hodnoty, a to díky vládní podpoře adopce technologií. Proto si v našich žebříčcích tak dobře vedly právě asijské země. Tato oblast však stále vzbuzuje obavy ohledně duševního vlastnictví, což znamená, že i navzdory vyšším nákladům budou těžištěm výroby i nadále země v Severní Americe a Evropě.“

Rob Hall, vedoucí logistického a průmyslového týmu společnosti Cushman & Wakefield pro region EMEA, prohlásil: „Jsme svědky projevů protekcionismu a nacionalismu, které ohrožují globální i regionální dodavatelské řetězce. V Evropě výsledek probíhajících jednání o Brexitu pozmění jak regionální výrobu, tak vnitrostátní a mezinárodní toky zboží.

Uspějí země, které investují do platforem umožňujících pohyb zboží na výrobní linky a z nich. V Číně vedlo dokonalé propojení dodavatelských řetězců ke značným investicím do infrastruktury a multimodální dopravy, včetně železničních a námořních projektů v rámci Nové Hedvábné stezky a pobídek podnikání. Tyto faktory do značné míry vyvažují obavy o bezpečnost duševního vlastnictví.“

Kritéria pro hodnocení pořadí v kategoriích: základní kritéria – riziková kritéria – nákladová kritéria: