Matematici pomohou Plzeňskému kraji k úsporám při zimní údržbě

Od

-

3.5.2019

[quote]Matematici zpracovali pro silničáře Plzeňského kraje optimalizaci zimní údržby silnic, měla by uspořit až deset procent nákladů. Nechala ji zpracovat krajská správa a údržba silnic (SÚS) od Matematicko-fyzikální fakulty Praha (MFF). SÚS by měla ušetřit deset velkých automobilů, tedy 30 řidičů. Nový model totiž sníží o deset na 102 počet okruhů, které desítky let každou zimu projížděla údržbová vozidla. Řidiči, jichž je nedostatek, nahradí kolegy, kteří odcházejí do důchodu, řekl ČTK náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). SÚS má na starosti zimní údržbu více než 5000 kilometrů silnic.[/quote]

„Můžeme tak lépe zabezpečit zimní údržbu s dosavadním počtem řidičů, kteří nám odcházejí, protože jejich průměrný věk je přes 50 let. Máme problém je nahrazovat, takže teď to půjde o něco snáz,“ uvedl Čížek.

Hejtman Josef Bernard (ČSSD) uvedl, že optimalizaci zpracoval profesor Martin Loebl a studentka fakulty na toto téma zpracuje diplomovou práci, z níž vyjdou výsledky praktické aplikace v příští zimní sezoně. Studii zaplatí SÚS z úspor, kterých dosáhne.

Počet zaměstnanců SÚS se podle Čížka odvíjí od toho, kolik lidí potřebuje na nonstop zimní údržbu. Každý okruh se projíždí různě často. Nejméně silnice třetí třídy, naopak v Plzni to musí být každých pár hodin. Je to velký a náročný systém, uvedl Čížek.

Fakulta vytvořila vlastní model. „Propočítali to a všechny okruhy, které měla SÚS desetiletí ve zvyku, úplně změnili. Teď vše vydiskutovali a vypadá to, že SÚS ušetří deset okruhů, tedy deset velkých aut, z nichž jedno stojí x milionů korun a ke každému tři lidi, tedy 30 řidičů,“ uvedl Čížek.

SÚS obsluhuje 4600 kilometrů krajských komunikací II. a III. třídy a od předloňska také 426 kilometrů silnic I. třídy. K tomu měla v letošní zimní sezoně 122 sypačů. Náklady na zimní údržbu se pohybují kolem 190 milionů Kč. V kraji ji letos zajišťovalo 336 řidičů a 54 dispečerů. „Potýkáme se s nedostatkem kvalifikovaných lidí,“ řekl nedávno ČTK provozní ředitel SÚS Radek Šíma. Nejnáročnější na údržbu je horské Klatovsko, kde je 1123 km silnic. Tam byl také dosud nejdelší okruh Nýrsko – Svatá Kateřina – Chudenín – Beňovy o délce 151 km.

Zdroj : ČTK

Letiště plánuje modernizaci, vypíše 145 tendrů za 2,5 miliardy Kč

Od

Michaela Drábková

-

3.5.2019

[quote]Pražské letiště v nejbližších měsících vypíše 145 výběrových řízení na modernizaci své dopravní, stavební i technické infrastruktury. Předpokládaná hodnota stavebních a infrastrukturních zakázek, které letiště letos vypíše, bude přibližně 2,5 miliardy korun. ČTK to dnes oznámilo Letiště Praha. V letošním roce chce letiště investovat do modernizace celkem více než tři miliardy korun.[/quote]

Většina soutěží, které letiště chystá, se týká oprav a rozšiřování infrastruktury. Některé zakázky však souvisí i s dlouhodobými plány letiště. „Zde se jedná například o zpracování projektové dokumentace k zamýšlenému rozšíření Terminálu 2 nebo dostavbě estakády v centrálním prostoru mezi Terminálem 1 a 2,“ uvedl šéf představenstva letiště Václav Řehoř.

Největší dopravní stavbou z připravovaných zakázek bude stavba pojezdové dráhy, která bude fungovat jako odbočka z hlavní přistávací a vzletové dráhy. Pojezdová dráha vytvoří rychlý výjezd pro přistávající letadla k odbavovacím stáním. Letiště bude rovněž hledat projektanta hydrantového systému pro rozvod leteckého paliva u Terminálu 2. Dále je v plánu například modernizace vzduchotechniky na Terminálu 1.

Z dalších staveb patří k nejdůležitějším rekonstrukce biologické linky čističky odpadních vod, přestavba letadlových stání a výměna nástupních mostů, nebo stavba nové odbavovací čekárny. Zrekonstruována bude také letištní restaurace a venkovní terasa na prvním terminálu.

Seznam připravovaných soutěží letiště uveřejnilo v elektronickém nástroji pro správu veřejných zakázek EZAK. „Přehled chystaných tendrů z oblasti dopravní, stavební i technické infrastruktury je nyní veřejně k dispozici všem uchazečům z řad potenciálních dodavatelů. Kromě těchto zakázek vypisuje Letiště Praha každoročně také celou řadu výběrových řízení na dodavatele provozních technologických řešení, která nejsou součástí tohoto přehledu,“ podotkl tiskový mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň.

Letiště Václava Havla v Praze je na hraně své kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. Letiště proto naplánovalo pro letošní rok například otevření nové odbavovací přepážky na Terminálu 1 a nový odbavovací ostrov na Terminálu 2. Začala také rekonstrukce třídírny zavazadel.

V příštích letech letiště plánuje investice za přibližně 27 miliard korun, po nichž by se maximální kapacita měla od roku 2027 zvýšit o čtyři miliony na 21 milionů cestujících za rok. Hlavní položkou by mohla být stavba nové paralelní dráhy a rozšíření Terminálu 2. K dalším dlouhodobým projektům patří rozvoj veřejného prostoru, tzv. Airport City, kde by například mohly vzniknout hotely, zdravotnická centra nebo sportovní či vzdělávací zařízení.

Zdroj : ČTK

Lodě v Česku budou muset mít zařízení ke sledování pohybu

Od

Michaela Drábková

-

3.5.2019

[quote]Lodě na vnitrozemských plavbách s výjimkou malých plavidel a převozních lodí budou muset být na některých úsecích vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Povinnost dnes v novele o vnitrozemské plavbě schválil Senát. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.[/quote]

Zařízením budou muset být podle vládní novely vybavena plavidla s vlastním strojním pohonem. Výjimku kabinet stanovil pro rekreační lodě, plovoucí stroje a malá plavidla s trupem delším než sedm metrů, které provozuje správce vodní cesty, plavební úřad nebo složka integrovaného záchranného systému. Převozní lodě přidala do výjimek Sněmovna.

Ministerstvo dopravy si od zavedení nové povinnosti slibuje zejména zvýšení bezpečnosti na řekách. Opatření by mělo pomoci také v ochraně životního prostředí a ke zvýšení efektivity plavebního provozu. Povinnost by měla platit jen na vybraných vodních cestách. První z nich je na Labi od jezu Přelouč po hranici s Německem, druhá na Vltavě od Slapské přehrady po soutok s Labem u Mělníka.

Údaje o plavbě se budou přenášet do systému Říční informační služby, který by měl evidovat veškeré potřebné informace o všech plavidlech a jejich cestách. Systém bude součástí celoevropského programu, jehož cílem je spravovat informace o vnitrozemské vodní dopravě v Evropské unii.

Správcem systému v Česku je Státní plavební správa. Monitorovací zařízení nyní využívají provozovatelé lodí dobrovolně. Mají je například policejní plavidla. Podle ministerstva dopravy by náklady na pořízení jednoho zařízení neměly přesáhnout 150.000 korun.

Zdroj : ČTK

Červená pro PVC i PLA

Od

Michaela Drábková

-

3.5.2019

[quote]V rámci racionalizace balení spojené se zvýšením recyklace obalových materiálů a redukce množství, vydávají obchodní řetězce požadavky na obaly dodávaného zboží ve výše zmíněných intencích. Některým se to daří lépe, některým méně, což odráží znalost problému kompetentními pracovníky jednotlivých řetězců. K těm s lepší formulací problémů a požadavků a se širším rozhledem jistě patří Tesco. I když vydaná příručka je nyní směrována na dodavatele privátních značek, ukazuje obecně trend, kterým se vývoj obalů bude v nejbližší ubírat.[/quote]

TESCO CE Packaging guide 2018

Tvůrci příručky TESCO CE Packaging guide vydané v listopadu 2018 vykročili v zásadě dobrým směrem, zabývají se otázkami balení v širším záběru, nejen výlučně z pohledu ochrany životního prostředí. Jistě v dalším vydání se vyvarují některých omylů a chyb zejména v terminologii, například rozdíl mezi pojmy „foil“ a „film“, či „direct contact with the food“.

Červená značí stop

Materiály označené jako „červené“ budou strpěny pouze do konce roku 2019. V tabulce s tímto červeným zákazem figurují následující materiály pro obaly:

polystyrén (PS)
polykarbonát (PC);
kyselina polymléčná (PLA);
polyvinylchlorid (PVC);
celofán;
akrylát;
oxo a bio degradovatelné plasty;
kompostovatelné plasty.

Zdroj : SYBA

Do dnešní akce Do práce na kole je přihlášeno 19.000 lidí

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

[quote]Akci Do práce na kole, kam se přihlásilo 19.000 lidí, dnes odstartuje vyjížďka dánského velvyslance v ČR Oleho Frijse-Madsena s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem na koloběžce od dánského velvyslanectví na Maltézském náměstí k magistrátu na Mariánském náměstí. Cyklisté, běžci, chodci, bruslaři i skateboardisti se letos do akce mohou zapojit podeváté. Jejím cílem je motivovat lidi k pohybu po městě vlastní silou bez použití aut.[/quote]

„Když lidé přestanou denně jezdit autem, zlepší tak nejen svou kondici, zdraví, náladu a možná i vztahy s kolegy, ale přispějí i k čistšímu ovzduší a celkově příjemnějšímu a bezpečnějšímu městu,“ uvedli organizátoři ze spolku Auto*Mat. V až pětičlenných týmech kolegů ze zaměstnání mohou lidé soutěžit o titul nejvýkonnějšího cyklisty a běžce i v dalších kategoriích. Podruhé se letos mohou zúčastnit školáci a studenti, pro které je připravena výzva Do školy na kole.

Na webu výzvy se pro letošní květen zaregistrovalo zhruba 19.000 lidí ze 45 pořadatelských měst a více než 2500 firem. Víc než čtvrtina účastníků připadá na Prahu. Tématem je Homo cykliens, což je podle pořadatelů nový člověk z doby šlapací. Tváří akce je právě dánský velvyslanec jako zástupce cyklistické velmoci. K měsíční květnové týmové výzvě letos v lednu přibyla podobná týdenní akce určená pro jednotlivce.

Loni se do květnové výzvy zapojilo 16.347 zaměstnanců z 1838 firem, účastníků tak proti předchozímu roku přibylo o 27 procent. Vlastní silou urazili víc než 3,5 milionu kilometrů, podle pořadatelů se tak do ovzduší nedostalo 457 tun oxidu uhličitého. Ocenění vedle účastníků dostávají také zaměstnavatelé za to, že svým pracovníkům dojíždějícím na kole vytvářejí zázemí, jako jsou kolárny, šatny nebo sprchy.

Zdroj : ČTK

Na dopravu by v příštím období mohlo jít z EU 100 mld. Kč

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

[quote]

Na operační program Doprava by mohlo jít v programovém období 2021 až 2027 zhruba 100 miliard korun z evropských dotací, tedy o 20 miliard Kč méně než v současném období. Na konferenci Žofínské fórum to dnes uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Důležité podle něj je, že doprava bude mít stejně jako v posledních dvou obdobích samostatný program.

[/quote]

„Dotace budou v dalším období určitě nižší než v současné době. Nicméně zatím se nenaplňují některé katastrofické vize, které jsme měli před rokem a půl. Tehdy jsme se báli, že se peníze v politice soudržnosti významně sníží. Ovšem unie vidí dopravní infrastrukturu jako jeden z prioritních cílů. Takže teď předpokládáme, že vítězství by bylo 100 miliard korun,“ řekl Čoček.

Aktuálně se podle něj rozbíhají práce na faktické náplni programového období. Jak dále uvedl, maximum dotací by mělo jít na budování transevropské sítě. „Tlak na to, aby na ně šlo maximum peněz, tady je už teď a ještě se určitě zvýší. Pro nás to znamená, že z národních zdrojů budeme muset krýt ostatní projekty, tedy téměř všechny silnice prvních tříd, vybrané dálniční tahy na D4 a D7. A poměrně velkou část železničních tratí, ať už místního významu nebo těch regionálních,“ doplnil náměstek.

Podle něj je důležité, že se podařilo prosadit, aby měla doprava stejně jako v obdobích 2007 až 2013 a 2014 až 2020 samostatný operační program. Původně se vyskytly návrhy, aby byla doprava spojena se životním prostředím. „Vyzkoušeli jsme si to v období 2004 až 2006, kdy bylo ministerstvo životního prostředí dokonce řídicím orgánem. Po této zkušenosti obě ministerstva usoudila, že nemá smysl to opakovat,“ dodal Čoček.

Česká republika bude podle návrhu Evropské komise moci z nové podoby evropských fondů v politice soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Počet operačních programů by se měl v příštím období snížit ze současných deseti na osm. Česko by rovněž při čerpání evropských dotací chtělo mít větší možnost vlastního rozhodování o tom, na co dotace použije. Míra spolufinancování Evropské unie na dotacích se sníží ze současných 50 až 85 procent na 40 až 70 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří jako nyní.

Zdroj : ČTK

Panamský průplav je nejsušší v historii, úřady zavádějí omezení

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

[quote]Povodí Panamského průplavu je v důsledku klimatického jevu El Niño nejsušší v historii. Správa průplavu proto v tomto týdnu přikročila k zavedení limitů ponoru lodí, které proplouvají nedávno rozšířenými plavebními komorami. Tuto vodní cestu využívají především lodě ze Spojených států a Číny. Informovala o tom dnes agentura AP.[/quote]

Kvůli restrikcím musejí některá velká plavidla snížit zatížení nákladem, což v důsledku znamená nižší příjmy za plavby. Provozovatel průplavu předpokládá, že kvůli suchu odepíše asi 15 milionů dolarů (přes 345 milionů Kč), což v porovnání s loňskými příjmy 2,5 miliardy dolarů není tolik. Sucho má ale také dopad na příjmy z turistiky v oblasti.

Klimatický jev El Niño vždy po několika letech vyvolává sucha v tropech a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2).

Hladina Gatúnského jezera, které je s rozlohou 436 kilometrů čtverečních největším umělým jezerem na světě, je zhruba 1,4 metru pod normálem tohoto ročního období. Jen od začátku dubna se hladina snížila o 0,2 metru.

„To je důsledkem téměř naprosté absence srážek v posledních čtyř až pěti měsících,“ řekl agentuře AP Carlos Vargas ze správy průplavu. „Je to skutečně nejsušší sezona v historii průplavu, přítok řek do jezera je nižší o 60 procent,“ dodal.

Úřad v této sezoně, která začala v lednu, snížil povolený ponor už čtyřikrát. Vzhledem k tomu, že poplatky se platí z kapacity plavidla i z objemu nákladu, který převáží, lehčí loď znamená nižší zisky pro všechny. V sezoně 2015/2016 jev El Niño připravil správu průplavu na příjmech o 40 milionů dolarů.

Zdroj : ČTK

Airbus díky komerčním letadlům prudce zvýšil provozní zisk

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

[quote]Evropský výrobce letecké techniky Airbus v prvním čtvrtletí zvýšil očištěný provozní zisk na 549 milionů eur (14,1 miliardy Kč) ze 14 milionů eur ve stejném období loni. Přispěl k tomu hlavně vyšší odbyt komerčních letadel, který zastínil odliv hotovosti způsobený předzásobením součástkami. Vyplývá to z údajů, které dnes firma zveřejnila.[/quote]

Očištěný zisk nezahrnuje některé mimořádné výdaje, jako jsou zisky a náklady způsobené změnami rezerv v souvislosti s jednotlivými programy, náklady na restrukturalizaci, vliv vývoje směnných kurzů či zisky a ztráty z prodeje nebo akvizic majetku.

Příjmy se ve čtvrtletí zvýšily o 24 procent na 12,55 miliardy eur (322,2 miliardy Kč). Zisk překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali očištěný provozní zisk 520 milionů eur, u příjmů čekali 12,99 miliardy eur.

Čistý zisk nicméně o 86 procent klesl a dosáhl 40 milionů eur. Důvodem bylo mimo jiné prodloužení pozastavení vývozních zbrojních licencí do Saúdské Arábie a rozhodnutí ukončit program výroby dvouposchoďového dopravního letounu A380. Provozní zisk kvůli tomu klesl o devět procent na 181 milionů eur.

K výraznému růstu očištěného zisku přispěl vyšší odbyt letounů A320neo, ze kterých je zisk ve srovnání s předchozími modely vyšší, a snížení nákladů na větší model A350. Airbus však stále čelí problémům při výrobě nových kabin pro model A321.

Očištěný provozní zisk divize helikoptér činil 15 milionů eur ve srovnání se ztrátou tři milionu eur loni. Přispěl k tomu vyšší odbyt a vyšší příjmy ze služeb. Divizi obrany a letectví klesl zisk na 101 milionů eur ze 112 milionů eur před rokem.

Zdroj : ČTK

Polsko odstupuje od dvou kontraktů s italskou firmou Salini

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

[quote]Polsko se rozhodlo odstoupit od dvou kontraktů na výstavbu silnic uzavřených s italskou společností Salini Impregilo. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters polské ředitelství silnic a dálnic GDDKiA. Kontrakty se týkají části dálnice A1 na jihu Polska a části rychlostní silnice S3 na západě země. Italský podnik podle GDDKiA neprovedl dohodnuté práce.[/quote]

GDDKiA podle polské stanice Radio RMF FM nesouhlasilo s vyplacením dodatečných 549 milionů zlotých (asi 3,3 miliardy Kč), které Italové požadovali před obnovením prací, a naopak firmě uložilo vysokou pokutu za nedodržení termínu. Ta se podle stanice vyšplhala na 80 milionů zlotých (asi 478 milionů Kč) za A1 a téměř 84,5 milionu zlotých (asi 505 milionů Kč) za S3.

V podobné situaci je podle stanice i další italský koncern Pizzarotti, stavějící rychlostní silnici S5.

Podle listu Gazeta Wyborcza lze očekávat, že dokončení již tak silně zpožděné investice na S3, která měla být hotová do konce letošního března, se silně protáhne. Potrvá týdny a možná i měsíce, než se najde nový dodavatel. Loni dostali řidiči do užívání dva úseky S3 o délce 24 a 36 kilometrů, Salini mělo postavit dalších 14 kilometrů.

Společnost Salini Impregilo v konsorciu se slovenskou firmou Doprastav získala zakázku i v Česku. Konsorcium staví část obchvatu Českých Budějovic mezi Hodějovicemi a Třebonínem. Úsek dlouhý 12,5 kilometru by měl být hotov v létě 2022, jeho cena je sedm miliard korun.

Slovensko již začátkem března ukončilo s firmou Salini Impregilo spolupráci kvůli pomalému postupu stavebních prací na úseku dálnice D1 na severu země, včetně rozestavěného tunelu.

Zdroj : ČTK

Stát schválila převod 150 mil. Kč ze zisku ŘLP do rozpočtu

Od

Michaela Drábková

-

2.5.2019

Vláda dnes schválila návrh ministerstva dopravy na převod 150 milionů korun ze zisku Řízení letového provozu do státního rozpočtu. Zhruba 20 milionů korun chce resort využít na výcvik řídících letového provozu armády, zbytek by měl být součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Loni ŘLP odvedlo státu 105 milionů korun.

Část zisku leteckých dispečerů plyne na provoz ministerstva dopravy dlouhodobě. Umožňuje to takzvaný fond zakladatele, jehož prostřednictvím peníze po souhlasu vlády do rozpočtu úřadu plynou. Převedená částka ovšem nenavýší peníze, které měl resort dopravy ve státním rozpočtu pro letošní rok vymezené, se 130 miliony totiž úřad počítal při sestavování rozpočtu.

Státní podnik ŘLP loni i přes snížení svých poplatků meziročně zvýšil obrat o více než tři procenta na rekordních 4,32 miliardy Kč. Důvodem byl zejména nárůst leteckého provozu nad Českem. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů Kč právě kvůli snížení poplatků.

Státní podnik Řízení letového provozu vznikl 1. ledna 1995. V souladu s pověřením Ministerstva dopravy ČR poskytuje veřejné letecké služby uživatelům vzdušného prostoru ČR a na letištích Praha – Ruzyně, Brno – Tuřany, Ostrava – Mošnov a Karlovy Vary. Na letecký provoz v Česku dohlíží v rámci ŘLP kolem 230 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Emirates, Ryanair a Qatar Airways.

Stát získává peníze i z dalších firem, které vlastní nebo v nich má účast. Mezi společnosti vyplácející státu největší dividendu patří ČEZ, MERO ČR nebo ČEPRO.

Zdroj : ČTK