Domů Blog Strana 1027

Komise ukládá společnosti Google pokutu 4.34 miliard EUR

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise sdělila 18. července, že uložila společnosti Google pokutu ve výši 4.34 miliard EUR za porušení antimonopolních předpisů EU. Společnost Google ukládala od roku 2011 výrobcům zařízení Android a provozovatelům mobilních sítí protiprávní omezení, aby upevnila dominantní postavení svých produktů zaměřených na všeobecné vyhledávání na internetu. Google musí toto jednání do 90 dnů fakticky ukončit, nebo bude muset platit penále ve výši až 5 % průměrného denního celosvětového obratu, který vykazuje společnost Alphabet, tj. mateřská společnost Googlu.[/quote]

Margrethe Vestager, komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže, k případu uvedla:

„Mobilní internet dnes tvoří více než polovinu celosvětového internetového provozu. Změnil život milionům Evropanů. Tento případ se týká konkrétně tří protiprávních omezujících opatření, která společnost Google ukládala výrobcům mobilních zařízení Android a provozovatelům sítí, aby si tak pojistila, že k vyhledávání na zařízeních Android bude použit vyhledávač Google Search. Google tak využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace. Společnost Google tím porušila antimonopolní pravidla EU.“

Google kromě jiného:

– od výrobců požadoval, aby na zařízení předem instalovali aplikaci Google Search a prohlížeč (aplikaci Chrome) jako podmínku udělení licence k využívání aplikace Play Store (online obchod společnosti Google s aplikacemi);

– zaplatil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a

– nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android (tzv. Android forks), jež nebyly Googlem schváleny.

Strategie Googlu a rozsah šetření Komise

Za převážnou většinu příjmů vděčí společnost Google svému hlavnímu produktu – vyhledávači Google. Společnost brzy pochopila, že přechod od stolních počítačů k mobilnímu internetu, který začal probíhat v polovině dekády 2000–2010, představoval pro Google Search zásadní změnu. Společnost Google proto přišla se strategií, která jí pomohla připravit se na účinky této změny a zajistit, že uživatelé budou Google Search používat i na svých mobilních zařízeních. V roce 2005 společnost Google zakoupila původní vývojářskou společnost, která je autorem mobilního operačního systému Android, a od té doby systém Android trvale rozvíjí. Na Androidu běží dnes v Evropě a po celém světě přibližně 80 % chytrých mobilních zařízení. Pokaždé, když Google přijde s novou verzi Androidu, zveřejňuje zdrojový kód na internetu. To v zásadě třetím stranám umožňuje kód stahovat a vytvářet jeho vlastní vývojové větvě. Tento veřejně přístupný zdrojový kód systému Android zahrnuje základní funkce chytrého mobilního operačního systému, nikoli však proprietární aplikace Android či služby Google. Výrobci zařízení, kteří chtějí získat proprietární aplikace a služby Android, musejí se společností Google uzavřít smlouvu, v jejímž rámci jim společnost Google ukládá řadu omezení. Společnost Google rovněž uzavřela smlouvy s některými velkými provozovateli mobilních sítí a uplatnila na ně některá z těchto omezení. I oni totiž mohou určovat, které aplikace a služby jsou instalovány na zařízeních prodávaných konečným uživatelům.

Rozhodnutí Komise se týká tří konkrétních typů smluvních omezení, která společnost Google ukládala výrobcům zařízení a provozovatelům mobilních sítí. Google tak Android využil k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Rozhodnutí Komise tedy nezpochybňuje model otevřeného zdrojového kódu ani operační systém Android jako takový. Dominantní postavení společnosti Google

Podle rozhodnutí Komise těží společnost Google z dominantního postavení na trzích se službami všeobecného internetového vyhledávání, s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a s obchody pro aplikace určené pro mobilní operační systémy se systémem Android. Služby všeobecného internetového vyhledávání Společnost Google vykazuje dominantní postavení na vnitrostátních trzích s produkty sloužícími k všeobecnému internetovému vyhledávání v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. ve všech 31 zemích EHP. Podíl společnosti Google na trhu ve většině členských států EHP přesahuje 90 %. Pro vstup jiných hráčů na tyto trhy to představuje značnou překážku. To konstatuje i rozhodnutí týkající se služby Google Shopping z června 2017. Operační systémy pro chytrá mobilní zařízení poskytované na základě licencí Android je operační systém pro chytrá mobilní zařízení, který je poskytován na základě licence. To znamená, že výrobci takových zařízení, kteří jsou třetími stranami, mohou zakoupit na Android licenci a instalovat ho na svá zařízení.

Jako vlastník Androidu společnost Google vykazuje u operačních systémů poskytovaných v rámci licence výrobcům chytrých mobilních zařízení celosvětově (s výjimkou Číny) dominantní postavení a její podíl na trhu přesahuje 95 %. Vstup na tyto trhy pak mají ostatní hráči částečně kvůli souvisejícímu dominovému efektu značně ztížený: čím více uživatelů se pro daný operační systém chytrého mobilního zařízení rozhodne, tím více aplikací vývojáři pro tento systém vytvářejí, a ty zase lákají další uživatele. K vytvoření úspěšného operačního systému pro chytrá mobilní zařízení, který je pak možno na základě licencí komerčně využít, jsou kromě toho třeba značné zdroje. Jako operační systém poskytovaný na základě licencí se Android liší od operačních systémů, které vertikálně integrované společnosti (jako je Apple a jeho iOS nebo Blackberry) používají exkluzivně. Takové produkty nejsou součástí téhož trhu, protože nejsou k dispozici v rámci licencí pro výrobce zařízení vystupující jako třetí strana. Komise nicméně zjišťovala, do jaké míry mohla hospodářská soutěž o koncové spotřebitele (tzv. downstream competition), zejména soutěž mezi zařízeními Apple a Android, nepřímo omezit tržní sílu společnosti Google k udělování licencí na Android výrobcům zařízení (upstream competition). Zjistila, že taková hospodářská soutěž nemůže významně společnost Google omezit, a to z řady důvodů.

Například: rozhodnutí koncových uživatelů o nákupu rozhoduje řada faktorů (např. hardwarové prvky nebo značka zařízení), které na mobilním operačním systému nezávisí; – zařízení Apple jsou obvykle prodávána za vyšší cenu, než jsou zařízení se systémem Android, a proto nemusí být pro velkou část uživatelů systému Android dostupná; – uživatelé zařízení Android při přechodu na zařízení společnosti Apple za přechod platí – přicházejí o některé aplikace, data a kontakty, a musí se nový operační systém učit ovládat; i – kdyby koncoví uživatelé přešli ze systému Android na zařízení Apple, mělo by to na hlavní obchodní činnost Googlu pouze omezený dopad. A sice proto, že Google Search je na zařízeních Apple nastaven jako výchozí vyhledávač a uživatelé zařízení Apple by ho tak jako tak i nadále k vyhledávání používali. – Prodejny s aplikacemi pro mobilní operační systémy Android Společnost Google těží (s výjimkou Číny) z dominantního postavení na celosvětovém trhu s obchody s aplikacemi pro operační systémy Android pro chytrá mobilní zařízení. Z obchodu s aplikacemi společnosti Google – obchodu Play Store – pochází více než 90 % aplikací, které se celkem na zařízeních Android stahují. Pro společnosti, které chtějí na tento trh vstoupit, existují i zde velké překážky.

Z obdobných důvodů, jak jsou ty uvedené výše, není dominantní postavení společnosti Google u obchodů s aplikacemi omezováno provozováním obchodu s aplikacemi společnosti Apple, který je k dispozici pouze na zařízeních s operačním systémem iOS.

Porušení antimonopolních pravidel EU

Dominantní postavení na trhu jako takové není podle antimonopolních pravidel EU protiprávní. Dominantní společnosti však nesou zvláštní odpovědnost a nesmí zneužívat své silné postavení tím, že budou na trhu, na němž jsou dominantní, ani na jiných trzích omezovat hospodářskou soutěž. Společnost Google vyvíjela tři různé typy činnosti, jejichž cílem bylo upevnit dominantní postavení společnosti Google v oblasti všeobecného internetového vyhledávání.

1) Protiprávní vázání vyhledávací aplikace a prohlížeče Google nabízí své mobilní aplikace a služby výrobcům zařízení jako balíček, který zahrnuje Google Play Store, aplikaci Google Search a prohlížeč Google Chrome. Licenční podmínky společnosti Google výrobcům znemožňují, aby předem instalovali některé z aplikací, ale ne jiné. V rámci šetření Komise výrobci zařízení potvrdili, že obchod Play Store je neopominutelnou aplikací a uživatelé očekávají, že bude na jejich zařízeních předinstalovaná (už jen proto, že si ji sami legálně stáhnout nemohou).

Komise proto v rozhodnutí dospěla k závěru, že společnost Google se dopustila dvojího nezákonného vázání produktů: Zaprvé vázání aplikace Google Search. Společnost Google si tak pojistila, že její aplikace Google Search bude předem instalovaná prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Vyhledávací aplikace představují při vyhledávání na mobilních zařízení důležitý vstupní bod. Podle Komise se Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android.

Zadruhé vázání prohlížeče Google Chrome.

Společnost Google si tak pojistila, že i její mobilní prohlížeč bude předem instalovaný prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Prohlížeče rovněž představují důležitý vstupní bod při zadávání vyhledávacích dotazů na mobilních zařízeních a Google Search je v Google Chrome nastaven jako výchozí vyhledávač.

Podle Komise se společnost Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2012, což je datum, od kterého Google nabízí Chrome v balíčku svých aplikací.

– Tato předinstalace může mít za následek, že budou tyto aplikace zvýhodněny. Uživatelé, kteří najdou vyhledávací aplikace a prohlížeč na svých zařízeních předinstalované, mají totiž tendenci tyto aplikace neměnit. Komise například dohledala důkazy o tom, že aplikace Google Search se trvale používá více na zařízeních Android, kde je předinstalovaná než na mobilních zařízeních Windows, na které si ji uživatel musí stáhnout. To také ukazuje, že uživatelé si nestahují konkurenční aplikace v takovém počtu, který by mohl kompenzovat významnou komerční výhodu získanou předinstalací. Dokládají to například údaje z roku 2016: na zařízeních Android – kde je předem instalovaný Google Search a Chrome – zadávali uživatelé při vyhledávání přes 95 % všech dotazů přes Google Search a

– na mobilních zařízení se systémem Windows, kde je předinstalovaný vyhledávač Bing (ale nikoli Google Search ani Chrome), se přes Google Search nezadávalo ani 25 % dotazů. Přes 75 % dotazů bylo zadáno přes Bing, vyhledávač společnosti Microsoft, který je na mobilních zařízeních Windows předinstalovaný. – Praktiky společnosti Google snižovaly motivaci výrobců instalovat předem konkurenční vyhledávací aplikace a prohlížeče i motivaci uživatelů si takové aplikace stahovat. Tím se snížila schopnost konkurentů účinně se společností Google soutěžit. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že vázání aplikace Google Search a internetového prohlížeče Chrome bylo nezbytné, zejména aby společnost Google mohla profitovat ze své investice do Androidu, a dospěla k závěru, že tyto argumenty nejsou opodstatněné. Jen z obchodu Play Store plyne společnosti Google ročně výnos v řádu miliard dolarů. Shromažďuje při tom velké množství dat, která zhodnotí při podnikatelské činnosti související s vyhledávací službou a reklamou na zařízeních Android, a i bez takových omezení by těžila z významných příjmů z reklamy umísťované do výsledků vyhledávání.

2) Nezákonné platby podmíněné tím, že výrobci předem a výhradně instalují službu Google Search

Společnost Google poskytla značné finanční pobídky některým z největších výrobců chytrých zařízení a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že v celé nabídce svých zařízení se systémem Android předem a výhradně nainstalují Google Search. Tím byla narušena hospodářská soutěž, jelikož se výrazně snížila motivace těchto společností k předinstalaci konkurenčních vyhledávacích aplikací.

Šetření Komise ukázalo, že konkurenční vyhledávač by nikdy nemohl výrobcům ani operátorům mobilní sítě kompenzovat ztrátu na platbách od společnosti Google a být zároveň ziskový. Je tomu tak proto, že i kdyby byl konkurenční vyhledávač předinstalován pouze na některých zařízeních, musely by výrobcům zařízení nebo mobilním operátorům kompenzovat ztrátu na příjmu od Googlu na všech zařízeních. V souladu s nedávným rozsudkem Soudního dvora EU ve věci týkající se společností Intel vzala Komise mimo jiné v úvahu podmínky, za nichž byly pobídky poskytnuty, jejich výši, podíl na trhu, na nějž se tyto dohody vztahují, a jejich trvání. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že od roku 2011 do roku 2014 bylo jednání Googlu protiprávní. V roce 2013 (poté, co se Komise začala touto záležitostí zabývat) začala společnost Google od požadavku postupně upouštět. Protiprávní jednání fakticky skončilo od roku 2014. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, podle nichž bylo poskytnutí finančních pobídek za výhradní předinstalaci Google Search u celé nabídky zařízení se systémem Android nezbytné.

Tvrzení Googlu, že platby za exkluzivitu jsou nezbytné k tomu, aby přiměly výrobce zařízení a provozovatele mobilních sítí vyrábět zařízení pro ekosystém Android, Komise odmítla.

3) Protiprávní překážka vývoji a distribuci konkurenčních operačních systémů Android Společnost Google bránila výrobcům zařízení v používání jakékoli jiné verze systému Android, která nebyla společností Google schválena (tzv. Android forks). Podmínkou toho, že budou výrobci moci na svá zařízení předinstalovat proprietární aplikace společnosti Google – včetně Play Store a Google Search – byl závazek, že nebudou vyvíjet ani prodávat jediné zařízení, které by běželo na Android forks.

Komise zjistila, že tohoto zneužívajícího jednání se Google dopouštěl od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android. Tímto jednáním se výrazně snížila možnost, aby vznikala a prodávala se zařízení která by běžela na jiných vývojových větvích Androidu. Komise například našla důkazy o tom, že jednání společnosti Google zabránilo tomu, aby několik významných výrobců testovalo a prodávalo zařízení fungující na alternativní větvi Androidu od společnosti Amazon (Fire OS).

Společnost Google tak rovněž uzavřela významný kanál, který konkurenti mohli využít k zavádění aplikací a služeb, zejména služeb všeobecného vyhledávání, jež by mohly být na zařízeních běžících na alternativních verzích Androidu předem instalovány. Jednání společnosti Google tak mělo přímý dopad na uživatele – znemožňovalo jim přístup k dalším inovacím a chytrým mobilním zařízením založeným na alternativních verzích operačního systému Android.

Jinými slovy, v důsledku těchto praktik to byla společnost Google – a nikoli uživatelé, vývojáři aplikací či trh – kdo určoval, kterým operačním systémům se bude dařit. Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že tato omezení byla nezbytná k tomu, aby zabránila „fragmentaci“ ekosystému Android, a dospěla k závěru, že tato omezení nebyla opodstatněná. Google mohl jednak zajistit, aby byla zařízení, na nichž jsou instalované proprietární aplikace a služby Google, v souladu s jejími vlastními technickými požadavky a nemusel bránit vzniku nových alternativních větví Androidu. Zadruhé Google neposkytl žádný důvěryhodný důkaz, proč by alternativní vývojové větvě měla postihovat technická selhání nebo proč by na nich neměly aplikace běžet. Dopady nezákonných praktik společnosti Google

Ve svém rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že tyto tři typy zneužití dominantního postavení jsou součástí celkové strategie společnosti Google, jejím prostřednictvím chtěla v době, kdy význam mobilního internetu značně rostl, upevnit svou dominanci na trhu v oblasti všeobecného vyhledávání na internetu.

Zaprvé, praktiky společnosti Google upřely konkurenčním vyhledávačům možnost soutěžit na základě předností. Vázáním produktů si Google zajistil předběžnou instalaci svého vyhledávače a prohlížeče na prakticky všechna zařízení Android a platbami za exkluzivitu výrazně snížil motivaci k předinstalaci konkurenčních vyhledávačů. Google rovněž bránil vývoji alternativních větví kódu Android, na základě kterých mohla vzniknout platforma pro konkurenční vyhledávače, jež tak mohly těžit z většího internetového provozu. Strategie společnosti Google rovněž zabránila konkurenčním vyhledávačům, IP/18/4581 aby shromažďovaly více dat z chytrých mobilních zařízení, včetně dat o vyhledávání a poloze, což společnosti Google pomohlo při upevňování dominantního postavení jejího vyhledávače.

Praktiky společnosti Google rovněž poškodily hospodářskou soutěž a inovace v celé oblasti mobilních zařízení, nikoli jen ohledně internetového vyhledávání. Zabránily totiž tomu, aby ostatní mobilní prohlížeče s předinstalovaným prohlížečem Google Chrome účinně soutěžily. V neposlední řadě společnost Google bránila rozvoji alternativních větví kódu Android, které mohly dát vzniknout platformě pro ostatní vývojáře aplikací.

Důsledky rozhodnutí

Pokuta Komise ve výši €4 342 865 000 bere v úvahu trvání a závažnost protiprávního jednání. V souladu s pokyny Komise z roku 2006 pro výpočet pokut (viz tisková zpráva a MEMO) byla pokuta vypočítána na základě výše příjmu společnosti Google ze služeb spočívajících v umísťování reklamy do výsledků vyhledávání na zařízeních Android v zemích EHP. Ve svém rozhodnutí Komise požaduje, aby společnost Google své protiprávní jednání fakticky ukončila do 90 dnů od rozhodnutí.

Společnost Google musí minimálně upustit od tří uvedených praktik a nesmí se k nim vrátit.

Rozhodnutí rovněž požaduje, aby společnost Google upustila od jakýchkoli opatření, která by měla stejný nebo obdobný cíl či účinek jako výše uvedené praktiky. Toto rozhodnutí společnosti Google nebrání v tom, aby zavedla přiměřený, spravedlivý a objektivní systém, kterým zajistí správné fungování zařízení se systémem Android využívajících proprietárních aplikací a služeb společnosti Google, aniž však bude omezovat svobodu výrobců zařízení vyrábět zařízení běžící na jiných vývojových větvích Androidu. Je výlučnou odpovědností společnosti Google, aby rozhodnutí Komise dodržet. Komise bude pečlivě dodržování sledovat. Společnost Google je povinna Komisi průběžně o plnění povinností informovat.

Pokud společnost Google nebude rozhodnutí respektovat, bude čelit pokutě za jeho nedodržení až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu společnosti Alphabet, mateřské společnosti Googlu. Komise by musela takové nedodržení konstatovat v samostatném rozhodnutí. Pokuta by měla zpětnou platnost od data, od kterého měla společnost Google rozhodnutí dodržovat. Společnost Google může rovněž čelit občanskoprávním žalobám o náhradu škody, které mohou být podány u soudů členských států kteroukoli osobou či podnikem, jež byly protiprávním jednáním společnosti Google zasaženy.

Nová evropská směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel usnadňuje obětem jednání, které je v rozporu s hospodářskou soutěží, náhradu škody získat. Další případy týkající se společnosti Google V červnu 2017 uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení, kdy její vyhledávač poskytoval protiprávní výhodu její vlastní službě sloužící k porovnávání cen zboží. Komise v současné době aktivně sleduje, jak společnost Google toto rozhodnutí dodržuje. Komise rovněž nadále prošetřuje restrikce, kterými společnost Google omezila schopnost některých internetových stránek třetích stran zobrazovat reklamy ve vyhledávání od konkurentů společnosti Google (případ AdSense).

V červenci 2016 dospěla Komise k předběžnému závěru, že společnost Google zneužila ve věci AdSense svého dominantního postavení. Souvislosti Dnešní rozhodnutí je určeno společnosti Google LLC (dříve Google Inc.) a společnosti Alphabet Inc., mateřské společnosti Google. Komise zahájila řízení týkající se jednání společnosti Google v souvislosti s operačním systémem a aplikacemi Android v dubnu 2015 a v dubnu 2016 zaslala společnosti Google prohlášení o námitkách. Zneužívání dominantního postavení zakazuje článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 54 Dohody o EHP. Další informace o tomto šetření budou k dispozici na internetové stránce Komise věnované hospodářské soutěži, a to ve veřejném rejstříku pod číslem 40099.

Výrobce letadel Boeing ve čtvrtletí zvýšil zisk o 26 procent

[quote]Čistý zisk amerického výrobce letadel Boeing ve druhém čtvrtletí vzrostl o 25,7 procenta na 2,2 miliardy USD (48,3 miliardy Kč). Výsledky překonaly odhady analytiků a firma ve svém sdělení mírně zlepšila výhled příjmů na celý rok.[/quote]

Bez mimořádných položek zisk na akcii činil 3,33 dolaru. Analytici dotazovaní agenturou FactSet čekali zisk 3,25 dolaru na akcii. Příjmy stouply o pět procent na 24,26 miliardy USD (532,1 miliardy Kč) a rovněž překonaly odhady analytiků.

Příjmy divize komerčních letadel se zvýšily o jedno procento na 14,48 miliardy USD, analytici čekali výraznější nárůst. Dodávky letadel vzrostly o šest procent na 194 kusů. Tržby divize obranné a vesmírné techniky a bezpečnostních systémů stouply o devět procent na 5,59 miliardy USD.

Boeing mírně zlepšil odhad příjmů na letošní rok na 97 až 99 miliard USD z dosavadního odhadu 96 až 98 miliard USD. Aktualizovaný výhled je v souladu s odhady analytiků, kteří čekají příjmy 98 miliard dolarů. Výhled zisku firma nechala beze změny. Varovala však, že její zisková marže, tedy podíl zisku na tržbách, v obranné divizi bude nižší kvůli růstu nákladů na program tankovacího letadla KC-46.

Zdroj: ČTK

Moneta bude u svých poboček budovat síť dobíjecích stanic

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Moneta Money Bank začne společně s tuzemskou technologickou společností Olife Energy budovat u svých poboček veřejné nabíječky pro elektromobily. Prvních 50 stanic by mělo být instalováno do poloviny roku 2019, celkem firma počítá se zhruba 70 stanicemi. Zástupci banky projekt představili novinářům.[/quote]

Firma plánuje, že první dobíjecí stanice budou moci řidiči vozidel na elektřinu využít na začátku příští roku. Termín však bude závislý na rychlosti, s jakou se bance podaří vyřídit stavební povolení v jednotlivých lokalitách a další formality. Provozovatelem bude Olife Energy, která si za dobití bude účtovat poplatek.

Podle šéfa sdílených služeb banky Jiřího Humla budou stanice umístěny ve městech. Většina dobíjecích stanic je nyní podle něj stavěna převážně na tranzitních trasách a ve městech často chybí.

Banka bude stanice využívat i pro vlastní potřebu. Společnost se zavázala, že do roku 2020 sníží svou uhlíkovou stopu o 35 procent.

Elektromobily v současnosti nabízí nebo chystá většina automobilových značek. Zlom by měl nastat okolo roku 2020, kdy automobilky slibují přijít na trh s desítkami nových elektrických modelů, aby splnily zpřísňující se limity pro emise CO2. V Česku je registrována více tisícovka elektromobilů.

V současnosti je v tuzemsku více než 300 dobíjecích stanic pro elektromobily, jejich největším provozovatelem je ČEZ se zhruba stovkou dobíjecích míst. Loni se přihlásilo do evidence celkem 124 dobíjecích stanic, což je meziročně o 61 více.

Zdroj: ČTK

Řízení migrace: Komise rozšiřuje opatření pro vylodění a koncepce kontrolovaných středisek

[quote]Na základě požadavku, který na červnovém zasedání Evropské rady vyslovili lídři EU, Komise 24. července rozšířila koncepci kontrolovaných středisek a krátkodobá opatření, jež by mohla být přijata za účelem zlepšení procesu nakládání s migranty, kteří se vyloďují na území EU, a naznačuje, kudy by mohla vést cesta ke stanovení regionálních opatření pro vylodění ve třetích zemích. Regionální opatření pro vylodění je vhodné chápat jako doplňující prvek rozvoje kontrolovaných středisek v EU – tyto dvě koncepce mohou společně přispět k zajištění toho, aby regiony doopravdy sdílely zodpovědnost za řešení složitých migračních otázek.[/quote]

Komisař Avramopoulos prohlásil:

 „Víc než kdykoliv dřív nyní potřebujeme společná evropská řešení migrace. Jsme připraveni podporovat členské státy a třetí země v lepší koordinaci vyloďování osob zachráněných na moři. Aby naše aktivity měly okamžitý účinek, musíme spojit síly – nejen teď, ale i v dlouhodobém horizontu. Musíme pracovat vstříc udržitelným řešením.“

„Kontrolovaná střediska“ na území EU

K zlepšení organizace a zefektivnění procesu nakládání s osobami vyloděnými v Evropské unii vznesli lídři EU požadavek založit na území EU tzv. kontrolovaná střediska. Jejich primárním cílem by mělo být zlepšení procesu rozlišování mezi osobami, které mezinárodní ochranu potřebují, a nelegálními migranty, kteří právo setrvávat v EU nemají, a urychlení jejich navracení.

Střediska budou řízena hostitelskými členskými státy za plné podpory ze strany EU a agentur EU a v závislosti na jejich umístění by měla být dočasného nebo ad hoc charakteru. Hlavními prvky středisek jsou:

  • plná podpora provozu s jednotkami pro vylodění sestávajícími z příslušníků Evropské pohraniční stráže, odborníků na azyl, pracovníků detekční kontroly a úředníků pro navrácení, plně financovaná z rozpočtu EU,
  • rychlé, bezpečné a efektivní fungování, které přinese snížení rizika nelegálních druhotných pohybů a urychlí proces určování statusu dané osoby,
  • plná finanční podporana pokrytí nákladů na infrastrukturu a provoz pro členské státy, které dobrovolně nabídnou svou pomoc, a také finanční podpora pro členské státy, které budou přijímat vyloděné osoby (6 000 € na osobu).

Tento koncept by mohl být v brzké době otestován v pilotní fázi uplatňující flexibilní přístup.

Komise bude také provozovat ústřední kontaktní místo pro koordinaci členských států, které se zapojí do těchto solidárních aktivit – půjde o prozatímní opatření, dokud v rámci probíhajících reforem společného evropského azylového systému nevznikne plnohodnotný systém.

Regionální opatření pro vylodění

Vedle založení kontrolovaných středisek vyslovili lídři EU požadavek, aby se Komise zabývala konceptem regionálních opatření pro vylodění, a to v úzké spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a společně s třetími zeměmi. Cílem regionálních opatření pro vylodění je zajistit rychlé a bezpečné vylodění zachráněných osob na obou březích Středozemního moře v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení a zodpovědného přístupu k procesu následujícímu po vylodění.

Hlavními prvky regionálních opatření pro vylodění jsou:

  • Jasná pravidla pro všechny:Za účelem snížení počtu úmrtí na moři a zajištění řádného a předvídatelného vyloďování osob by bylo vhodné vyzvat všechny pobřežní státy ve Středozemním moři, aby založily pátrací a záchranné zóny a koordinační střediska pro záchranné akce na moři (MRRCC).
  • Na jejich vývoji budou spolupracovat UNHCR a IOM, které pomohou zajistit, že vyloděné osoby budou mít možnost získat v případě potřeby ochranu (např. také prostřednictvím programů EU pro přesídlení), a že lidé, kteří ochranu nepotřebují, budou navráceni do své země původu (např. také prostřednictvím programů pro asistovaný dobrovolný návrat a opětovné začlenění provozovaných IOM).
  • Rovnocenné partnerství: Práce se zainteresovanými třetími zeměmi bude probíhat na základě stávajících partnerství a nabídne podporu šitou na míru konkrétní politické, bezpečnostní a sociálně-ekonomické situaci daného státu.
  • Žádné podněcující faktory: Možnost přesídlení nebude dostupná všem vyloděným osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, a místa, kde budou přijímány, by měla vzniknout co nejdále od míst, odkud proudí nelegální migrace.
  • Žádná detenční zařízení: Zavedením regionálních opatření pro vylodění vznikne sada pevně stanovených postupů a pravidel, které zajistí bezpečné a řádné vylodění i nakládání s vyloděnými osobami plně respektující mezinárodní právo a lidská práva.
  • Finanční a logistická podpora EU: EU je připravena poskytnout finanční a provozní podporu pro vyloďování a aktivity následující po vylodění a pro správu hranic poskytováním výbavy, výcviku a dalších forem podpory.

Další kroky

Očekává se, že o kontrolovaných střediscích na území EU a o možnosti rychlého využívání prozatímního rámce pro vylodění osob zachráněných na moři v EU se bude diskutovat na zasedání velvyslanců, které se odehraje 25. července.

Zasedání se dotkne také otázky regionálních opatření pro vylodění a očekává se, že se o nich bude dále jednat na zasedání s IOM a UNHCR v Ženevě dne 30. července 2018.

Zainteresované třetí země budou osloveny až poté, co bude schválen společný přístup EU.

Souvislosti

Evropská rada v závěrech z 28.–29. června vyzvala Radu a Komisi, aby se urychleně zabývaly koncepcí „regionálních platforem pro vylodění, a to v úzké spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM)“.

Evropská rada dále vyzvala k rozvoji „kontrolovaných středisek“ na území EU – jedná se o nový přístup k nakládání s osobami, které se po záchraně na moři vyloďují na území EU, který staví na spolupráci.

Příloha

MIGRACE: „Řízená střediska“ v členských státech EU podle závěrů Evropské rady 28. června 2018

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 28.-29. června vyzvala k vytvoření „řízených středisek“ pro EU. Střediska jsou prvkem nového přístupu založeného na společném úsilí o postup s osobami, které po jejich záchraně na moři jsou vyloděny v rámci EU. Komise dnes předkládá koncepční dokument o krátkodobých opatřeních, která by mohla být přijata ke zlepšení postupů u přistěhovalců, kteří jsou z EU vyhoštěni. Tým by sestával z:

Cílem řídících středisek v EU je zlepšit proces rozlišování mezi jednotlivci, kteří potřebují mezinárodní ochranu a neregulérní migranty, kteří nemají právo zůstat v EU, zatímco urychlují návrat. Střediska budou řízena hostitelským členským státem s plnou podporou EU a agentur EU.

 

Pro testování konceptu by mohla být co nejdříve zahájena pilotní fáze, která by uplatňovala flexibilní přístup. To by mělo zahrnovat celou EU s podporou dobrovolnických členských států, jakož i členské státy, které přistoupily ke zpracování podílu těch, kteří vylodili.

Podpora efektů solidarity

Podpora ze strany EU bude rovněž mobilizována pro všechny členské státy, které přijmou účast na podílu těch imigrantů, kteří se mají vrátit.

Rozpočet EU bude podporovat členské státy, které se účastní úsilí o solidaritu, částkou 6 000 EUR na přemístěnou osobu, která bude zahrnovat náklady země vylodění na předání do střediska ve výši 500 EUR na osobu vyloděnou v dané zemi.

Komise rovněž zajistí ústřední kontaktní místo pro koordinaci mezi členskými státy, které se účastní úsilí o solidaritu jako prozatímní opatření, dokud nebude možné v rámci probíhající reformy společného evropského systému zavést plnohodnotný azylový systém.

Téměř 150 let po vynálezu vlnité lepenky novinka ve zvlňování

Zdroj: Freeimages.com

Vlnitá lepenka patří k materiálům, které mají ve výrobě obalů a fixací naprosto nezastupitelnou roli. Materiál, jehož standardní hodnoty jsou definovány známým katalogem FEFCO, nabízí řadu dalších tradičních i méně tradičních variant. Jednou z nich je i vlnitá lepenka cArtù® od italské společnosti Grifal.

Grifal již před řadou let projevil svou vášeň pro zvlňování, když na trh uvedl pěnový PE v podobě zvlněné lepenky. Materiál se pod názvem Mondaplen rychle na trhu ujal a i dnes se s ním můžeme v podobě některých fixačních řešení setkat. Nyní se společnost v rámci svého inovačního vývoje vrátila opět k papíru.

cArtù® přichází

Inovativní vylepšení nového typu vlnité lepenky cArtù® spočívá v tom, že každá vlna je ohraničena hlubokým záhybem, který zároveň slouží jako výztužné žebro. Toho je dosaženo novým průmyslovým procesem, který produkuje vlny s obloukovitým parabolickým profilem namísto sinusových profilů, čímž se ve srovnání s tradičními vlnitými lepenkami dodává o 50% více vln v dané délce cArtù®. Díky výztužné funkci je rovněž možné dělat vlny podstatně vyšší než jsou i ty nejhrubší vlnité lepenky (A,K).

Využití materiálu

Výška vlny se může snadno pohybovat kolem 15 či 20mm, to znamená, že třívrstvá lepenka může být alternativou (pochopitelně jen do určité míry, nosnost je o něco nižší) klasických lepenek sedmivrstvých. Vedle využití v obalovém průmyslu, je díky své dekorativnosti využitelná i v oblasti dárků či reklamy.

Vláda schválila materiál k inteligentním systémům v dopravě

[quote]Jedním z hlavních bodů programu na rozvoj inteligentních dopravních systémů je projekt C-Roads vytvářející dálnici komunikující s projíždějícími vozidly. Systémy by měly do budoucna zlepšit plynulost i bezpečnost dopravy nebo například předvídat změny počasí. Materiál včera schválila vláda, vyplývá z informací na internetových stránkách vlády. Na rozvoj inteligentních dopravních systémů bylo zatím v Česku ze státního programu vynaloženo více než 1,43 miliardy korun.[/quote]

Hlavní část investic dosud směřovala na rozvoj systému v silniční dopravě. Jedním z největším projektů spojených s C-Roads je stavba inteligentního dopravního systému (C-ITS) na úseku dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Rudnou. Systém by měl řidiče informovat prostřednictvím palubních jednotek zabudovaných v automobilech o situaci v provozu a výrazně tak zvýšit bezpečnost na cestách.

Většina ostatních investic šla do modernizace a rozvoje telematických systémů podél dopravních komunikací, zkvalitnění kabelových tras nebo na upgrade systémových modulů. Postupnou modernizací prochází také sídlo Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, které zpracovává informace o provozu na silnicích.

Další část investic je určena pro železniční a vodní dopravu. Dosud byly dokončeny například řídicí systémy pro vlakovou dopravu. Z projektů vodní dopravy žádný projekt dokončen nebyl.

Projekty plánované pro další roky jsou zaměřeny na modernizaci dopravních technologií a systémů. Jedním z plánovaných projektů je stavba systému vysokorychlostního vážení vozidel za jízdy (WIM) na dálnicích. Systém bude automaticky zaznamenávat hmotnost a značku projíždějících přetížených vozidel. Do programu dále patří mimo jiné úsekové měření rychlosti na dálnici D1.

K rozšiřování chytrých technologií v dopravě se vláda zavázala před třemi lety, kdy se rozhodla do roku 2020 za tyto technologie utratit více než 17 miliard korun. Část z těchto peněz by měla být financována z evropských dotací.

Do programu je zařazeno celkem 86 projektů, z nichž 14 je dokončeno a dalších 22 je v realizaci.

Zdroj: ČTK

Čtyři letecké společnosti si u EK stěžují na stávky ve Francii

[quote]Letecké společnosti Ryanair, Easyjet, Wizz Air a IAG podaly u Evropské komise (EK) stížnost na Francii. Tvrdí, že stávky zaměstnanců v řízení letového provozu omezovaly svobodu pohybu v rámci EU. Informovala o tom agentura Reuters. Mluvčí EK uvedl, že komise bude stížnost důkladně analyzovat.[/quote]

Rušení letů spojených se stávkami leteckých dispečerů může mít negativní dopad na zisk aerolinek. Problém měla zejména Francie, kde zaměstnanci veřejného sektoru uspořádali sérii protestů proti vládním ekonomickým reformám.

Zmíněné čtyři letecké společnosti se domnívají, že Francie porušuje právo EU tím, že během stávek neumožňuje přelety přes své území. To podle názoru aerolinek znamená, že lidem cestujícím mezi členskými státy, kde se nestávkuje, je odepřena svoboda cestovat. Právo na stávku je podle nich třeba vyvážit svobodou pohybu.

Podle údajů evropské agentury pro řízení letového provozu Eurocontrol bylo letos do června zpožděno přes 16.000 letů s více než dvěma miliony pasažérů. Z valné části jsou důvodem stávky, ale i počasí.

Společnost IAG, která vlastní aerolinky British Airways, Aer Lingus a Vueling, v červnu oznámila, že stávky jsou pro evropské aerolinky větší hrozbou než růst cen paliv. Dokazují to podle nich výdaje na pohonné hmoty potřebné na alternativní trasy vedoucí kolem francouzského území.

Zdroj: ČTK

Tak jako obchodní napětí rostou i americké dodavatelské řetězce

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Američtí výrobci, kteří přesunuli výrobu do nízkorozpočtových regionů v zámoří, napřivádí svou tovární práci zpět do své země. to uvedla nová zpráva od obchodního poradenství AT Kearney.[/quote]

Zpráva naznačuje, že vracející se průmyslová výroba do USA zůstane i nadále těžkým úkolem, protože výrobci přizpůsobují své dodavatelské řetězce nové obchodní sféře.

Dovoz amerických výrobků z nejlepších offshoringových zemích rostla rychleji než americký objem výroby v posledních osmi letech. V loňském roce vzrostly dovozy ze 14 nejlevnějších amerických obchodních partnerů v Asii o 8% na 751 miliard dolarů, zatímco domácí výroba vzrostla o 5,6% na něco přes 6 bilionů dolarů.

Dovozy, které zahrnují spotřební zboží, jako je elektronika, hračky a nábytek, se rozšířily, i když ve Spojených státech a Evropě vzrostl tlak na to, aby podniky obnovily výrobu. Elektronický dovoz pouze z Číny v roce 2017 vzrostl o 22 miliard dolarů oproti předchozímu roku poté, co v roce 2016 poklesl o 7 miliard dolarů.

V posledních měsících se obchodní schodek Spojených států zmenšil, když vývoz vzrostl a růst dovozu se zpomalil , ale ekonomové neočekávají, že tento trend bude trvat. Silná americká ekonomika zvyšuje poptávku po spotřebním zboží, které jsou stále z velké části vyráběny v zámoří.

Podle měsíční zprávy společnosti Global Port Tracker, se očekává, že maloobchodní dovozy dosáhnou tohoto měsíce rekordních hodnot. V červnu se dovozy zvýšily ve stejného měsíce minulého roku o 6,8% na 1,83 milionu.

Američtí odborníci se domnívají, že nízkokvalifikované výrobní operace s vysokým podílem lidské práce pravděpodobně zůstanou v zemích s nízkými náklady na pracovní sílu, jako je Čína, Vietnam, Malajsie, Indonésie, Bangladéš a další.

 

EU koordinuje další pomoc, aby pomohla Švédsku v boji proti lesním požárům

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise pracuje nepřetržitě od doby, kdy Švédsko požádalo o pomoc EU v boji proti nebývalým lesním požárům, protože stovky hektarů hoří v oblastech Jamtland, Gavleborg, Dalarna, Norrbotten a Västerbotten.[/quote]

Začátkem tohoto týdne Komise mobilizovala protipožární letadla z Itálie a Francie prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, který od té doby působil v postižených oblastech. Další podporu EU nyní nabízejí Německo, Litva, Polsko a Dánsko.

Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides řekl:

,,Evropská unie stojí za švédskou vládou a švédským lidem v době jejich potřeby. Chtěl bych poděkovat všem zemím za jejich rychlou nabídku pomoci prostřednictvím našeho mechanismu civilní ochrany EU. pomohli mobilizovat mnoho letadel, vrtulníků, vozidel a pozemních sil k řešení masivních potřeb. Jsme v kontaktu s dalšími zeměmi pro případnou dodatečnou podporu. To je solidarita v akci. To naši občané očekávají v Evropě, která chrání.“

Po žádosti o pomoc ze Švédska dne 16. července 2018 byly prostřednictvím mechanismu EU pro civilní ochranu poskytnuty tyto informace:

  • 5 letadel: 2 z Itálie a 3 z Francie. Jedná se o vysoce specializované kanadské letouny s bombardováním vodou a jedno průzkumné letadlo.
  • 6 požárních vrtulníků: 5 z Německa a 1 z Litvy
  • Hasiči a vozidla: 44 vozidel z Polska a 139 hasičů, stejně jako 12 vozidel a 55 pracovníků z Dánska.
    * Doplňkovou podporu (vrtulníky, vozidla a personál) nabízí Rakousko, Portugalsko a Německo.
    Švédsku pomáhá také družicový systém EU Copernicus mapováním poškození postižených oblastí.

Koordinační centrum Evropské komise pro reakci na mimořádné situace, které monitoruje přírodní katastrofy nepřetržitě 24/7, je v kontaktu se švédskými úřady pro civilní ochranu a pozorně sleduje vývoj a jakoukoli jinou pomoc, která by mohla být požadována.
Souvislosti
Centrum pro reakci na mimořádné události Komise aktivně monitoruje mimořádné události v celé Evropě, včetně požárů. Využívá vnitrostátní monitorovací služby a nástroje, jako je Evropský lesní požární informační systém a satelitní snímky, aby poskytly přehled o situaci v Evropě. V letním období centrum také pořádá týdenní koordinační setkání s zeměmi, která představují vysoké riziko lesních požárů.

Mechanismus civilní ochrany

Evropská komise koordinuje dobrovolné nabídky zúčastněných států prostřednictví mechanismu civilní ochrany EU a může spolufinancovat dopravu pro záchranné prostředky a odborníky do dotyčné země. Mobilizace pomoci je koordinována prostřednictvím koordinačního centra pro reakci na mimořádné situace, které úzce sleduje vývoj a nabízí možnost spolufinancování dopravy na poskytovanou pomoc.

Pomoc může zahrnovat položky pro okamžitou pomoc, jakož i odborníky a pomocné zásahové týmy. V případě požárů se může jednat o hašení požáru. Komise nemůže prostřednictvím mechanismu zaslat vlastní letadla ani zařízení.
Mechanismus usnadňuje spolupráci v reakci na katastrofy mezi 34 evropskými státy (28 členských států EU, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Norsko, Černá Hora, Srbsko a Turecko).

Rozvoj inteligentních systémů v dopravě zatím stál 1,4 mld. korun

[quote]Na rozvoj inteligentních dopravních systémů bylo zatím v Česku ze státního programu vynaloženo více než 1,43 miliardy korun. Zásadním bodem programu je projekt C-Roads vytvářející dálnici komunikující s projíždějícími vozidly. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který projedná vláda. Systémy by měly do budoucna zlepšit plynulost i bezpečnost dopravy nebo například předvídat změny počasí.[/quote]

Hlavní část investic dosud směřovala na rozvoj systému v silniční dopravě. Jedním z největším projektů spojených s C-Roads je stavba inteligentního dopravního systému (C-ITS) na úseku dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Rudnou. Systém by měl řidiče informovat prostřednictvím palubních jednotek zabudovaných v automobilech o situaci v provozu a výrazně tak zvýšit bezpečnost na cestách.

Většina ostatních investic šla do modernizace a rozvoje stávajících telematických systémů podél dopravních komunikací, zkvalitnění kabelových tras nebo na upgrade systémových modulů. Postupnou modernizací prochází také sídlo Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě, které zpracovává informace o provozu na silnicích.

Další část investic je určena pro železniční a vodní dopravu. Dosud byly dokončeny například řídicí systémy pro vlakovou dopravu. Z projektů vodní dopravy žádný projekt dokončen nebyl.

Projekty plánované pro další roky jsou zaměřeny na modernizaci dopravních technologií a systémů. Jedním z plánovaných projektů je stavba systému vysokorychlostního vážení vozidel za jízdy (WIM) na dálnicích. Systém bude automaticky zaznamenávat hmotnost a značku projíždějících přetížených vozidel. Do programu dále patří mimo jiné úsekové měření rychlosti na dálnici D1.

K rozšiřování chytrých technologií v dopravě se vláda zavázala před třemi lety, kdy se rozhodla do roku 2020 za tyto technologie utratit více než 17 miliard korun. Část z těchto peněz by měla být financována z evropských dotací.

Do programu je zařazeno celkem 86 projektů, z nichž 14 je dokončeno a dalších 22 je v realizaci.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář