Stavba dálnic je podle NKÚ pomalá,dokončit síť do roku 2050 nelze

30.1.2018

[quote]Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá a ani v příštích letech příliš nezrychlí. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu nelze podle NKÚ stihnout. Ministerstvo na svém webu sdělilo, že připravilo novelu stavebního zákona, která má výstavbu zrychlit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka je neúnosně dlouhá příprava staveb.[/quote]

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase, vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky, v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. „Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ uvedl. Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Rozšiřování sítě dálnic podle ministra Ťoka zdržel útlum výstavby za Nečasovy vlády. „Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb,“ uvedl Ťok, který ministerstvo vedl i v Sobotkově vládě od prosince 2014.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě – opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl Kešner. Příkladem je podle něj stavba D1 Říkovice – Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Ministerstvo dopravy chce zrychlit výstavbu novelou stavebního zákona, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny. Jednou z novinek je takzvaná předběžná držba, která by umožnila začít stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky pod dálnicí. Územní řízení by také u konkrétních staveb vedl jeden specializovaný stavební úřad v kraji. Návrh obsahuje i výčet prioritních dálnic a železnic, kterých by se urychlení stavby týkalo.

Stavba dálnic podle NKÚ v prověřovaném období zlevnila podle kontrolorů v průměru o 55 procent. „Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012,“ uvedl mluvčí NKÚ. Ceny staveb nebyly podle kontrolorů až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

Zdroj: ČTK

Třiadvacet afrických států vytvoří jednotný letecký prostor

Michaela Drábková

30.1.2018

airbus-a380-landing-1450386 — Zdroj: Freeimages.com

[quote]Třiadvacet afrických států včetně Jihoafrické republiky, Nigérie a Keni vytvoří jednotný letecký trh. Chtějí dosáhnout větší propojenosti, nižších cen letů a povzbudit růst svých ekonomik. První fázi projektu oznámila v neděli na summitu v etiopském hlavním městě Africká unie (AU), která sdružuje 55 členských zemí. Její představitelé doufají, že se postupně podaří vytvořit obdobu evropského společného leteckého prostoru, kde mohou aerolinky jednotlivých členských států operovat v jakékoli jiné členské zemi.[/quote]

Létání na černém kontinentu bývá považováno za nejdražší a nejméně pohodlné na světě, píše list Financial Times. Záměr jednotlivé trhy propojit je starý 30 let a jeho realizaci označili letečtí analytici za „seizmickou událost“. Zároveň ale varují, že než se nebe nad Afrikou úplně otevře, bude potřeba ještě mnoho práce.

Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví při OSN žije v Africe 15 procent světového obyvatelstva, ale představuje jen tři procenta leteckého trhu. Kontinent je poset neefektivními státem vlastněnými leteckými dopravci, kteří nejsou schopni fungovat na komerční bázi a cestující tím trpí, řekl listu ředitel Tim Coombs z londýnské poradenské firmy Aviation Economics Tim Coombs. Propojení mezi některými národy je tak špatné, že je často nejsnazší cestovat z jedné africké země do druhé přes Evropu nebo Blízký východ.

Studie z roku 2015 zadaná Africkou komisí pro civilní letectví a Mezinárodní asociací leteckých dopravců, která sdružuje téměř 300 leteckých společností, odhaduje, že úplná liberalizace sektoru mezi 12 největšími ekonomikami na kontinentu by zvýšila jejich hospodářskou produkci o 1,3 miliardy dolarů (26,5 miliardy Kč), vytvořila 155.000 nových pracovních míst a snížila ceny letenek až o 35 procent.

„Létání je v Africe luxus, ve Spojených státech a v Evropě ale může každý letět na víkend kam chce. To tu chceme,“ řekl Financial Times jeden z architektů jednotného afrického leteckého trhu a šéf dopravní a turistické divize AU David Kajange. Představitelé AU doufají, že první dopady dohody cestující pocítí již za šest měsíců.

Zdroj ČTK

Komise pořádala první summit o vzdělávání, aby položila základy Evropského prostoru vzdělávání

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Dne 25.1. proběhl v Bruselu první evropský summit o vzdělávání, který pořádá komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics. Summit navazuje na summit v Göteborgu, který proběhl v listopadu 2017 a na kterém Komise nastínila svou vizi vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, a na prosincové zasedání Evropské rady, na kterém členské státy vyjádřily ochotu vynaložit v oblasti vzdělávání větší úsilí.[/quote]

Summit je pro 18 ministrů školství EU, pro odborníky v oblasti vzdělávání a zástupce z celé Evropy významnou příležitostí, aby se setkali a diskutovali o budoucnosti vzdělávání v Evropě. Tento summit o vzdělávání je jen počátkem celé řady summitů, přičemž další proběhne na podzim roku 2019.

Před chystanou událostí Tibor Navracsics řekl:

„Vzdělávání by mělo jak mladé, tak i starší občany vybavit kompetencemi, jež jim umožní vést spokojený život a budovat komunity. I když jsou za vzdělávání odpovědné členské státy, musíme prohloubit naši spolupráci na úrovni EU. Musíme naplno využívat potenciál vzdělávání k budování odolných společností, vytváření pocitu sounáležitosti a k tomu, aby lidem byla zprostředkována zkušenost evropské identity ve vší její rozmanitosti. Abychom toho dosáhli, chceme posílit studium jazyků, zajistit, aby byly vaše diplomy uznávány v celé Unii, aby evropské univerzity mohly v co největší míře spolupracovat a aby bylo možné snadněji než kdykoli jindy studovat v jiné zemi EU. V tom spočívá skutečný Evropský vzdělávací prostor a zítřejší summit je konkrétním krokem k jeho realizaci.“

V rámci obecného tématu „Položit základy Evropského prostoru vzdělávání: k inovativnímu, inkluzivnímu vzdělávání založenému na hodnotách“ se summit zaměří například na zodpovězení otázky, jak může kvalitní, inkluzivní vzdělávání založené na hodnotách přispět k úspěšné Evropě, jaké kompetence budou zapotřebí v následujících desetiletích a jak můžeme podpořit základní a digitální kompetence a kompetence k podnikavosti.

Program zahrnuje více než dvacet zasedání, přednášek odborníků a panelových diskusí na vysoké úrovni s více než 40 řečníky. Věnují se celé řadě otázek, mimo jiné jak zapojit znevýhodněné žáky tak, aby nikdo nezůstával pozadu, jak nejlépe vybavit učitele, jak učit prostřednictvím sportu, jaký význam mají přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM) ve vzdělávání a jakou roli mohou hrát děti při transformaci společnosti.

Další kroky

V návaznosti na závěry summitu Komise na jaře 2018 představí další iniciativy. Bude se mimo jiné jednat o návrhy týkající se vzájemného uznávání diplomů, studia jazyků, rámce pro kvalitu vzdělávání a péče v raném věku, Evropského programu pro kulturu a nové strategie EU pro mládež. V Göteborgu předseda Juncker rovněž vyzval vedoucí představitele EU, aby se snažili do roku 2025 zdvojnásobit počet mladých lidí v EU účastnících se programu Erasmus+, což bude na období 2021 až 2027 vyžadovat rozpočet ve výši 29,4 miliardy eur. Komise bude pokračovat v práci směřující k vytvoření sítě evropských univerzit a zavedení nového studentského průkazu EU. Díky tomuto průkazu bude studium v jiné zemi EU snadnější než kdykoli dříve.

Souvislosti

Když se vedoucí představitelé EU v listopadu 2017 sešli v Göteborgu, Komise předložila sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ . V uvedeném sdělení Komise nastínila svou představu o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 s cílem maximálně využít potenciál vzdělávání jakožto prostředku pro vytváření pracovních míst, hospodářského růstu, sociální spravedlnosti i poznání evropské identity v celé její rozmanitosti.

Dva měsíce po summitu v Göteborgu Komise dne 17. ledna předložila návrhy nových iniciativ, jejichž účelem je snížit sociálně-ekonomické nerovnosti a zároveň zachovat konkurenceschopnost s cílem vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu. Jsou jimi:

doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení s přílohou, na jejichž základě se má zlepšit rvoj klíčových kompetencí u osob všech věkových kategorií a v průběhu celého života a poskytnout členským státům vodítko, jak tohoto cíle dosáhnout. Zvláštní pozornost se věnuje podpoře podnikatelského ducha a myšlení zaměřeného na inovace se záměrem podnítit potenciál jednotlivců, jejich kreativitu a vlastní iniciativu,

akční plán digitálního vzdělávání, jenž naznačuje, jak může EU pomoci občanům, vzdělávacím institucím a vzdělávacím systémům lépe se přizpůsobit životu a práci v období rychlých digitálních změn,
doporučení Rady o společných hodnotách, inkluzivním vzdělávání a evropském rozměru výuky, které má mladým lidem pomoci pochopit, jak důležité jsou společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a těchto hodnot se držet. Jeho cílem je posílit sociální soudržnost a napomoci boji proti narůstajícímu populismu, xenofobii, konfliktnímu nacionalismu a šíření falešných zpráv.

Třetí čtvrtletí roku 2017 – Sezónně očištěný schodek veřejných financí se v eurozóně snížil na 0,3% HDP, EU28, na úroveň 0,6 % HDP

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Podle údajů Eurostatu z 24. ledna ve třetím čtvrtletí roku 2017 činil sezónně očištěný poměr schodku veřejných financí k HDP v eurozóně (EA19) 0,3 %, což je ve druhém čtvrtletí roku 2017 výrazný pokles ve srovnání s 1,0 %. V EU-28 došlo k poklesu HDP na 0,6 %, snížení oproti 1,2 % v předchozím čtvrtletí.[/quote]

Vládní příjmy a výdaje v EA 19 a EU28

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 činily celkové vládní příjmy v eurozóně 46,2 % HDP, což představuje nárůst oproti 46,1 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v eurozóně činily 46,5 % HDP, pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (47,1%).

V EU28 činily celkové příjmy státu ve třetím čtvrtletí roku 2017 44,8 % HDP ve srovnání s 44,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v EU28 představovaly 45,4 % HDP, což je pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (45,9 %).

Metody a definice

Údaje za agregáty eurozóny a EU jsou kalendářně a sezónně očištěny Eurostatem s použitím nepřímého přístupu (podle jednotlivých zemí) pro celkové příjmy a celkové výdaje. Příjmy i výdaje vykazují jasný sezónní charakter. Přebytek (+) / deficit (-) je odvozen nepřímo z výše uvedených transakcí. Pro poměry k HDP se používá kalendářně a sezónně očištěný HDP. Několik zemí dodává Eurostatu své vlastní odhady kalendářních a sezónně očištěných údajů o celkových příjmech a celkových výdajích vládních institucí na dobrovolném základě a umožňuje Eurostatu zveřejnit tyto odhady. Podrobná metadata o sezónních úpravách jsou k dispozici ve vysvětlivkách.

Čtvrtletní nefinanční účty pro koncepce vládního sektoru jsou plně v souladu s metodikou stanovenou v Evropském systému účtů (ESA 2010), stejně jako koncepce schodku / přebytku veřejných financí použitého v rámci postupu při nadměrném schodku. Údaje o postupu v oblasti nadměrného schodku každoročně, které členské státy oznámí v dubnu 2018, jsou důkladně ověřeny Eurostatem.

Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předávají. Zatímco sezonně neočištěné čtvrtletní údaje o schodku veřejných financí a přebytku jsou v souladu s ročními údaji, mohou se v případě agregátů EU a eurozóny v důsledku kurzových vlivů vyskytnout rozdíly mezi součtem čtvrtletních neočištěných údajů o sezónním očištění a ročními údaji. Rozdíly mezi ročními sezónně očištěnými údaji a ročními údaji se vyskytují z technických důvodů. Rovněž se vyskytují rozdíly mezi čtvrtletním a ročním údajem o HDP.

Rozdíly mezi změnou celkových příjmů a celkových výdajů a změnou přebytku (+) / schodku (-) jsou způsobeny zaokrouhlováním.

Poznámka k Portugalsku:

Čistá výpůjčka (deficit) neobsahuje žádný dopad rekapitalizace Caixa Geral de Depósitos (CGD). Rekapitalizace CGD se odhaduje na 4 874 milionů EUR (4 444 milionů EUR se vyskytlo v prvním čtvrtletí roku 2017), z toho portugalský stát převzal 3 944 milionů EUR, což představuje 2,1 % předpokládaného ročního HDP. Vzhledem ke složitosti této operace probíhá průběžná výměna informací a dialog mezi statistikou Portugalska a Evropskou komisí (Eurostatem), pokud jde o její zaznamenávání do národních účtů.

Třetí čtvrtletí roku 2017 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017Vládní dluh klesl v eurozóně na 88,1 % HDP v EU28 na 82,5 %.

Podle zprávy Eurostatu z 24.ledna na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil poměr vládního dluhu k HDP v eurozóně (EA19) 88,1 % ve srovnání s 89,0 % na konci druhého čtvrtletí roku 2017. V EU28 se poměr také snížil z 83,3 % na 82,5 %. Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 poklesl poměr vládního dluhu k HDP jak v eurozóně (z 89,7 % na 88,1 %), tak v EU28 (ze 82,9 % na 82,5 %).

Na konci třetího čtvrtletí roku 2017 představovaly dluhové cenné papíry 80,3 % v eurozóně a 81,4 % celkových vládních dluhopisů EU28. Úvěry představovaly 16,5 % a 14,5 % a měny a vklady představovaly 3,1 % v eurozóně a 4,2 % vládního dluhu v EU28.

Vzhledem k tomu, že vlády zemí EU jsou zapojeny do finanční pomoci určitým členským státům, zveřejňují se také čtvrtletní údaje o mezivládních půjčkách (IGL). Podíl IGL na HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil v eurozóně 2,1 % a EU26 1,6 %.

Vládní dluh ke konci třetího čtvrtletí roku 2017 podle členských států

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 byl v Řecku
(177,4 %), Itálii (134,1 %) a Portugalsku (130,8 %), nejnižší v Estonsku (8,9 %), Lucembursku (23,4 %)
a Bulharsku (25,6 %).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, pokles o dvacet tři a poměr dluhu k HDP pro Estonsko a Lucembursko zůstal nezměněn. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (+1,3 %) a v Belgii (+0,9 %). Největší pokles zaznamenaly Česká republika (-4,3 %), Kypr (-2,9 %), Litva (-2,3 %) a Bulharsko (-2,1 %).

Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, dvacet čtyři pokles a Lotyšsko zůstalo stabilní. Zvýšení poměru bylo zaznamenáno v Itálii (+2,0 %), Lucembursku (+1,7 %) a Francii (+1,0 %), přičemž největší pokles zaznamenaly Kypr (-7,4 %), Nizozemsko (-4,5 %) Malta (-4,4 %) a Německo (-4,1 %).

Metody a definice

Čtvrtletní údaje o státním dluhu jsou shromažďovány od členských států podle Evropského systému účtů (ESA 2010), viz přenosový program ESA 2010 v příloze B a odkazují se na definici maastrichtského dluhu.

Dluh vládního sektoru je definován jako konsolidovaný hrubý dluh celého vládního sektoru, který zůstal na konci čtvrtletí (v nominální hodnotě). Dluh vládního sektoru se skládá ze závazků vládních institucí v následujících finančních nástrojích: měna a vklady (AF.2); dluhové cenné papíry (AF.3) a úvěrů (AF.4), jak jsou definovány v ESA 2010.

Poměr dluhu k HDP se vypočítává pro každé čtvrtletí s použitím součtu čtvrtletního HDP za poslední čtyři čtvrtletí. Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předaly. Zatímco čtvrtletní údaje o zadlužení jsou v souladu s ročními údaji o zadlužení ve shodných publikacích, dochází k rozdílu mezi čtvrtletními a ročními údaji o HDP.

Za účelem řádné konsolidace veřejného dluhu a poskytování informací uživatelům zveřejňuje Eurostat údaje o vládních půjčkách (IGL) jiným státům EU a tyto úvěry byly odečteny od dluhů eurozóny a EU. Pojmy a definice jsou založeny na ESA 2010 a na pravidlech týkajících se statistiky postupu při nadměrném schodku (EDP). Údaje zahrnují zásoby úvěrů souvisejících s pohledávkami z jiných členských států EU. Základem oceňování je stav úvěrů v nominální hodnotě neuhrazených na konci každého čtvrtletí. Počínaje prvním čtvrtletím roku 2011 se mezivládní úvěrové údaje týkají především půjček poskytnutých Řecku, Irsku a Portugalsku a zahrnují půjčky poskytnuté Evropským nástrojem pro finanční stabilitu.

U údajů o stavu akcií, jako je dluh vládního sektoru, se při sestavování agregátů EU používají směnné kurzy konce období. Pro údaje o tocích, jako je HDP, se používají průměrné směnné kurzy. Agregát EU-28 vyjádřený v eurech může kolísat v důsledku pohybu směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU.

Kanadský Bombardier vyhrál obchodní spor s americkým Boeingem

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC) překvapivě zablokovala vládní plán na uvalení vysokého dovozního cla na letadla CSeries kanadského výrobce Bombardier. Zavedení cla ve výši téměř 300 procent loni doporučilo ministerstvo obchodu USA v reakci na stížnost amerického konkurenta Boeing, podle kterého je výroba letadel CSeries dotována.[/quote]

Boeing tvrdil, že letadla CSeries se v důsledku dotací prodávají ve Spojených státech za uměle nízkou cenu, což mu působí újmu. ITC však tvrzení Boeingu odmítla, ačkoli se všeobecně předpokládalo, že se postaví na jeho stranu. Cena akcií společnosti Bombardier po rozhodnutí komise vzrostla o 15 procent, zatímco akcie Boeingu mírně oslabily, napsala agentura Reuters.

Kanadský podnik označil rozhodnutí za „vítězství pro inovace, konkurenci a právní stát“ i pro americké letecké přepravce a cestující. Upozornil rovněž, že vývoj a výroba letounu CSeries zajišťují tisíce pracovních míst ve Spojených státech, Kanadě a Británii.

Boeing vyjádřil zklamání, že komise neuznala újmu, kterou mu působí „nezákonné vládní dotace v hodnotě miliard dolarů“ poskytované Bombardieru.

Zdroj: ČTK

Vlaky RegioJetu loni přepravily 4,67 mil. lidí

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Vlaky společnosti RegioJet loni svezly na českých a mezinárodních linkách 4,67 milionu cestujících, což je meziročně o čtvrtinu více. Důvodem nárůstu bylo zavedení tří párů spojů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou od prosince 2016, uvedl v tiskové zprávě mluvčí firmy Aleš Ondrůj. České dráhy ani Leo Express loňské počty cestujících zatím nezveřejnily. Z loňských pololetních zpráv vyplývá, že zájem o cestování je obecným trendem na železnici a počty rostou všem dopravcům.[/quote]

Vlaky soukromého dopravce, který patří Radimu Jančurovi, nyní jezdí mezi Prahou, Ostravskem a východním Slovenskem a mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Od loňského prosince jezdí do Brna v podstatě každou hodinu, část vlaků pokračuje do Bratislavy a část i do Vídně, počty cestujících tedy meziročně dál rostou.

Vzhledem k rozšíření vlakových spojů RegioJet zrušil zhruba polovinu autobusových spojů mezi Brnem a Prahou a jezdí nikoli dvakrát, ale jednou za hodinu.

Server Zdopravy.cz informoval, že společnost bude v následujících týdnech postupně rušit některé nevytížené autobusové linky. Týká se to například spojení Prahy s Hradcem Králové a Trutnovem, Prahy se Strakonicemi a Pasovem, Prahy s Varšavou a Brna s Českými Budějovicemi.

Dopravce zatím nezveřejnil výroční zprávu za rok 2016, není tedy známé, jak v tomto roce hospodařil. Podle mluvčího sice společnost o povinnosti zveřejnit výroční zprávu ví, ale nechce dávat údaje konkurenci, která zprávu také nezveřejňuje. Konkurencí je především FlixBus, který loni masivně expandoval na trh dálkového autobusové dopravy.

Zdroj: ČTK

Maďarský MOL nabízí v Budapešti alternativní taxislužbu

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Maďarská ropná společnost MOL v Budapešti zahájila službu sdílení vozidel v rámci úsilí o diverzifikaci činnosti směrem ke službám sdílené mobility. Flotila jejích osobních aut bude zpočátku sestávat ze tří stovek automobilů Volkswagen Up, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Dlouhodobým cílem společnosti je rozšířit síť sdílených automobilů za hranice Budapešti, zaměří se rovněž na vývoj elektromobilů a tomuto trendu hodlá přizpůsobit i své maloobchodní služby na čerpacích stanicích.

MOL působí ve více než 40 zemích světa. Provozuje čtyři rafinerie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Kromě toho vlastní síť více než 1900 čerpacích stanic ve 12 zemích střední a jihovýchodní Evropy. Na českém trhu provozuje přes 300 čerpacích stanic a je druhým největším provozovatelem benzinových pump.

Zdroj: ČTK

Iniciativa sbírá podruhé podpisy proti zákazu kol v centru Prahy

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Iniciativa Auto*Mat sbírá podpisy pod druhou petici proti zákazu kol v centru Prahy. Objízdné trasy, kterými by měli cyklisté projíždět místo pěších zón, jsou podle iniciativy z hlediska bezpečnosti rizikovější. Zároveň iniciativa považuje omezení za neodůvodněné kvůli nízkému počtu srážek cyklistů s chodci na centrálních pěších zónách. ČTK o tom informovala Anna Kociánová z iniciativy.[/quote]

Praha 1 na konci loňského roku představila podobu omezení jízd cyklistů, která by měla platit od 1. dubna denně od 10:00 do 17:00 hodin. Omezení se má týkat hlavně oblasti kolem spodní části Václavského náměstí, náměstí Republiky a Staroměstského náměstí.

,,Návrh Prahy 1 podle spolku Auto*Mat nedává smysl – znevýhodní cyklisty a výrazně zhorší jejich bezpečnost. Navržené objízdné trasy totiž představují jedny z nejnebezpečnějších úseků ve městě,“ píše Auto*Mat s odkazem analýzu, kterou si nechal zpracovat pražský magistrát.

Například ulici Na Příkopě bude nutné objet Jindřišskou a Panskou směrem na Ovocný trh. Směrem na západ zase objížďka povede Vodičkovou a Lazarskou na Národní třídu.

V textu petice, kterou chtějí zástupci iniciativy donést na únorové zastupitelstvo hlavního města, požadují, aby radní pro dopravu začal jednat s ministerstvem dopravy ohledně výkladu legislativy. Prvotním impulsem k zákazu kol totiž byly elektrické koloběžky, které nahradily vozítka segway, jež magistrát v historickém centru zakázal. Kvůli formulaci zákona však do zákazu mají spadnout i kola. Podle dřívějšího stanoviska ministerstva dopravy je však možné elektrické koloběžky zakázat bez nutnosti omezení běžných kol.

Podle iniciativy omezení sníží atraktivitu ekologické dopravy. Zároveň bude mít negativní dopad na kurýry, kteří využívají k doručování zásilek kola. Omezení na pěších zónách se podle Auto*Matu dotkne celoměstských cyklistických tras. Své připomínky iniciativa doručila radnici Prahy 1. Vznášet námitky proti opatření mohli lidé do 27. ledna.

První petici projednali zastupitelé koncem loňského listopadu, neodhlasovali však žádné usnesení, protože věc je podle nich v kompetenci místního úřadu v Praze 1. Část zastupitelů tehdy tvrdila, že město by mělo se záměrem vyslovit nesouhlas, protože je v rozporu se strategickými plány Prahy. Proti zákazu se ohradila i radnice Prahy 7.

Opatření má na starosti dopravní úřad pro Prahu 1, který v minulosti pro pěší zóny v centru města vydal výjimku, umožňující pohyb cyklistů. Podle vedení Prahy 1 je nyní třeba výjimku zrušit, protože se v oblasti začaly pohybovat motorové koloběžky, které ohrožují chodce. Nebezpečí podle radnice znamenají i běžní cyklisté.

Zdroj: ČTK

Vozidel s povinným ručením loni přibylo 236.000 na 7,833 milionu

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]V Česku loni přibylo 236.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Celkem tak má takzvané povinné ručení 7,833 milionu vozidel, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů. Nepojištěných vozidel je podle jejích odhadů zhruba 130.000. Registrovaných vozidel bylo podle statistiky Centrálního registru vozidel přes 8,7 milionu, včetně dlouhodobě nepoužívaných.[/quote]

,,Díky příznivému ekonomickému vývoji počet vozidel v Česku stále stabilně roste. Aktuálně meziroční nárůst vozidel se sjednaným povinným ručením dosahuje 3,1 procenta,“ uvedl hlavní pojistný matematik ČKP Petr Jedlička.

Největší růst počtu smluv loni zaznamenaly pojišťovny Direct (72.000), UNIQA (65.000) a AIlianz (57.000). Jedinou pojišťovnou, která měla úbytek smluv, je Hasičská vzájemná pojišťovna. Ta vykázala o 4000 smluv meziročně méně.

Povinné ručení je pro pojišťovny vesměs ztrátové. Průměrná cena povinného ručení se loni meziročně snížila o 0,6 procenta na 2764 Kč. Stagnace sazeb podle Jedličky nekoresponduje s vývojem způsobených škod. Náklady na pojistná plnění rostou, což při stagnaci pojistného není dlouhodobě udržitelné. Průměrná škoda roste a loni překročila 40.000 Kč. Zvyšuje se také počet škod včetně těch se zdravotními nároky.

ČKP hradí prostřednictvím garančního fondu, kam přispívají pojišťovny z vybraného pojistného na povinném ručení, částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod. Od 1. ledna 2018 se opět zavedl příspěvek nepojištěných, a tedy i financování nepojištěných škod nepojištěnými motoristy.

Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. V budoucnu půjde i o frekvenci a rozsah přestupků či vybavenost asistenčními systémy.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik v Bratislavě převzal první elektrobusy od SOR

Michaela Drábková

29.1.2018

[quote]Bratislavský dopravní podnik (DPB) převzal první čtyři z celkového počtu 18 nových elektrobusů, které objednal u české společnosti SOR Libchavy. Zmiňovaná vozidla, která jsou první svého druhu v hromadné dopravě ve slovenské metropoli, DPB zařadí do provozu v pátek. Zbylé elektrobusy nasadí dopravce do června. Novinářům to dnes řekl generální ředitel DPB Milan Urban.[/quote]

,,Je to jeden z milníků v městské hromadné dopravě, stejně jako první tramvaj před 122 lety. I tam, kde nemáme žádná trakční vedení, jsme schopni zavést ekologickou dopravu,“ uvedl Urban.

Dodal, že dopravní prostředky na elektrický pohon, mezi které se řadí také tramvaje či trolejbusy, se podílejí na celkových přepravních výkonech DPB asi 30 procenty.

SOR Libchavy uspěl v loňském tendru DPB na dodávku elektrobusů, kontrakt v hodnotě 10,4 milionu eur (264 milionů korun) obě strany podepsaly v listopadu. DPB nákup financuje i z evropských fondů.

Dojezd elektrobusů na jedno dobití činí 160 kilometrů. Všechna vozidla budou mít také možnost průběžného nabíjení pomocí pantografu. Nízkopodlažní elektrobusy jsou plně klimatizovány a vybaveny připojením na internet. Podle Urbana obecně platí, že elektrické dopravní prostředky mají vyšší míru spolehlivosti než vozy na fosilní paliva.

SOR Libchavy v minulosti dodával do Bratislavy autobusy. Například loni v červnu firma uzavřela s DPB kontrakt na dodávku 60 nových autobusů za 17,25 milionu eur (přes 438 milionů Kč).

DPB v minulosti modernizoval i vozový park trolejbusů a tramvají. Tyto zakázky v přepočtu za několik miliard korun získala plzeňská Škoda Transportation a její dceřiná firma Škoda Electric.

Zdroj: ČTK