Domů Blog Strana 1112

Odborné vzdělávání a příprava středobodem evropského zájmu: druhý Evropský týden odborných dovedností zahájen

[quote]V návaznosti na úspěch loňské iniciativy organizuje Evropská komise od 20. do 24. listopadu 2017 druhý Evropský týden odborných dovedností. Cílem je inspirovat k objevování, využívání a zdokonalování svého talentu a schopností prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy. Jedním z deseti klíčových opatření navržených Komisí v rámci nové agendy dovedností pro Evropu, která běží od června 2016, je vybídnout lidi k tomu, aby zvážili odborné vzdělávání a přípravu jako první volbu pro svou profesní dráhu.[/quote]

              Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen k tomu řekla: „Ve světě inteligentní práce představuje odborné vzdělávání a příprava inteligentní volbu. Vnímání odborného vzdělávání a přípravy jako „chudého příbuzného“ vysokoškolského vzdělávání je mylné. Nejde o chudého příbuzného, nýbrž o rovnocenného partnera! Během druhého Evropského týdne odborných dovedností se na výsluní dostane spousta příležitosti a zkušenosti z celé Evropy s cílem ukázat, že odborné vzdělávání a příprava a učňovská příprava představují skvělou první volbu.“

V průběhu Evropského týdne odborných dovedností chce Komise upozornit na vysoce kvalitní iniciativy, jejichž cílem je vybavit lidi dovednostmi, které jsou na současném rychle se měnícím trhu práce žádané. Ve všech 28 členských státech EU a rovněž i v Norsku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku, na Islandu a v kandidátských zemích pro členství v EU se koná více než 1 000 akcí. Tyto akce budou potvrzovat zásadní význam odborného vzdělávání a přípravy při podpoře dovedností, nových pracovních míst, inovací a konkurenceschopnosti, avšak rovněž pro osobní seberealizaci. Evropský pilíř sociálních práv, který Evropský parlament, Rada a Komise před několika dny vyhlásily na sociálním summitu v Göteborgu, uznává význam získávání správných dovedností tím, že klade vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení na první místo mezi dvaceti zásadami uvedenými v tomto pilíři.

Jde například o konferenci „Podpora agendy odborných dovedností společně (“Together“, evropský summit Business-Education a 4. zasedání evropské sítě pro učňovské vzdělávání, která propojuje učně se zástupci mládeže z celé Evropy, což přispívá k politické diskusi na evropské úrovni. Na závěrečné akci dne 24. listopadu proběhne slavnostní vyhlašování cen odborného vzdělávání a přípravy za rok 2017, které vyzdvihne excelenci a kvalitu v různých kategoriích. Seznam akcí podle země konání je k dispozici zde.

Souvislosti

Volba odborného vzdělávání a přípravy může vést k atraktivním a ambiciózním kariérám a otevírá dveře k příležitostem pro rozšiřování dovedností a rekvalifikace na vyšších úrovních. Komise proto vyzývá všechny zúčastněné strany k účasti na druhém Evropském týdnu odborných dovedností: žáky a studenty všech věkových skupin, rodiče, firmy, obchodní organizace, sociální partnery, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, organizace zabývající se vzděláváním dospělých, výzkumné pracovníky, profesní poradce, subjekty veřejného sektoru a širokou veřejnost. Komise vyzvala tyto zúčastněné strany v celé Evropě, aby v tomto období uspořádaly akce a aktivity, jako jsou dny otevřených dveří, podpora úspěšných programů odborného vzdělávání a přípravy a další informační činnosti. Některé z příkladů akcí, které se uskuteční v tomto roce:

  • Belgická nadace Master Talent Foundation organizuje stáže pro kulinářské talenty v Belgii i zahraničí za účasti šéfkuchařů, výrobců čokolády, cukrářů, pekařů a řezníků v nejvyšším segmentu gastronomie v Belgii a po celém světě. Zakladateli tohoto projektu jsou Jan Buytaert, šéfkuchař Njam TV a předseda poroty Flanders Kitchen Rebels, a Krispijn Yperman, člen vlámské fakulty potravinářství a odborník na oblast učení se prací. Dne listopadu 2017 projekt představí a vyzvou partnery a stážisty, aby se podělili o své zkušenosti s tímto projektem.
  • Veletrh Orientamenti v italském Janově je velkou akcí věnovanou pracovně-profesnímu poradenství, vzdělávání a odborné přípravě a trhu práce (a rovněž diskuzím o budoucích trendech v těchto oblastech). Ve dnech až 16. listopadu se jej zúčastní na 60 000 účastníků, mezi nimiž budou národní, regionální a místní tvůrci politik, odborníci, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, firmy a odbory, asociace učitelů a studentů a rovněž zástupci občanské společnosti.
  • Budapešťské Centrum pro technickou odbornou přípravu hostí ve dnech a 24. listopadu 2017 finále 5. ročníku Národní soutěže odborné přípravy. Soutěž je založena na vědomostní základně v oblasti IT. Umožňuje studentům informačních technologií devátého až čtrnáctého ročníku objevovat své možnosti prostřednictvím soutěžení a diskutování o zkušenostech s učiteli. Loňského roku na ní přivítali 400 účastníků.
  • Průmyslová škola stavební v Tallinu, která je střediskem odborné přípravy pro oblast stavebnictví, práce s dřevem a elektrotechniku, v letošním roce slaví výročí své existence. Kromě dnů otevřených dveří a různých workshopů vyrobí její studenti v průběhu listopadu a prosince 2017 rovněž 100 dětských židlí jako dárek pro SOS dětskou vesničku.
  • Veletrh stáží v německém Ludwigshafenu nad Rýnem: dne 11. listopadu zhruba třicítka studentů duálních systémů odborné přípravy (učňovské přípravy) představí své zkušenosti se stážemi v zahraničí mladším studentům, kteří je mohou absolvovat v příštím roce, a rovněž učitelům a školitelům místních/regionálních společností. Studenti připraví výstavní stánky s plakáty a prezentacemi. Budou rovněž návštěvníky veletrhu osobně informovat o svých zkušenostech v angličtině. Cílem všech těchto akcí je propagovat mezi studenty odborné vzdělávání a přípravu a mobilitu v oblasti vzdělávání.
  • Zaměstnavatelé v celé Evropě pořádají dny otevřených dveří, aby ukázali příležitosti a přínosy odborné a profesní přípravy na pracovišti. Například Nestlé pořádá akce v 16 členských státech EU. Na Slovensku továrna Nestlé v Prievidzi organizuje den otevřených dveří pro studenty ve věku 14 až 15 let, kteří se brzy budou rozhodovat o své budoucnosti, pokud jde o vzdělání a odbornou přípravu. Budou organizovány akce profesního poradenství pro mládež, na nichž budou představeny programy odborného vzdělávání a přípravy a během nichž se bude diskutovat o tom, co moderní zaměstnavatel od absolventů očekává. Do této části budou zapojeni stážisté Nestlé, aby návštěvníkům a mladých lidem představili své vlastní zkušenosti z praxe.

Evropský týden odborných dovedností je pořádán za rozsáhlé účasti a podpory Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropské nadace odborného vzdělávání.

Pokrok při provádění evropského pilíře sociálních práv: Komise usiluje o podporu sociální ochrany pro všechny

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise zahájila 20. listopadu druhé kolo jednání s odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak umožnit přístup k sociální ochraně pro všechny zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. 3 dny po vyhlášení evropského pilíře sociálních práv Evropským parlamentem, Radou a Komisí na sociálním summitu v Göteborgu se jedná o další důležitý krok na cestě k jeho realizaci v praxi.[/quote]

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Nový svět práce vytváří nové příležitosti. Lidé by měli být schopni je využít a cítit se dostatečně chráněni bez ohledu na to, jaký typ zaměstnání mají. Z těchto úvah vychází evropský pilíř sociálních práv. Chceme zajistit, aby naše systémy sociální ochrany byly udržitelné, přiměřené a spravedlivé. Jednáme nyní se sociálními partnery o způsobech, jakými mohou všichni přispívat a kumulovat práva.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dodala: „Komise plní svůj slib učinit Evropu sociálnější. Dnes pokračujeme s další konkrétní iniciativou v rámci evropského pilíře sociálních práv. V novém pracovním světě musí mít všichni pracovníci přístup k sociální ochraně, ať již jako zaměstnanci se standardními smlouvami, s novými typy smluv nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. Chci se postarat o to, aby se na každého, kdo pracuje, vztahovaly systémy sociální ochrany, a to na základě jejich příspěvků. To je důležité pro zajištění toho, aby naše systémy sociální ochrany byly přiměřené, udržitelné a mezigeneračně spravedlivé.

V roce 2016 mělo necelých 40 % zaměstnaných lidí v EU nestandardní zaměstnání nebo se věnovalo samostatné výdělečné činnosti. Podle odhadů polovině z nich hrozí, že nebudou mít dostatečný přístup k sociální ochraně a souvisejícím službám[1]. V dnešním měnícím se světě práce se vyvíjejí nové formy práce a lidé stále častěji mění zaměstnání a postavení v zaměstnání. Podíl nestandardních forem zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti na trhu práce narůstá, a to zejména mezi mladými lidmi.

V souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv Komise usiluje o podporu přístupu k sociální ochraně na základě příspěvků pro všechny lidi. Z důvodu svého postavení v zaměstnání nemají například osoby s nestandardním zaměstnáním a osoby samostatně výdělečně činné dostatečný přístup a jsou v důsledku toho vystaveny vyšší hospodářské nejistotě a nižší ochraně před sociálními riziky.

Zvládnutí této výzvy poslouží k realizaci cíle, na němž je pilíř založen, totiž zajistit, aby naše sociální modely byly připravené na budoucnost, a zabezpečit mezigenerační spravedlnost, aby se budoucí pracovní svět vyvíjel co nejlépe.

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, Komise v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a závazkem k sociálnímu dialogu žádá sociální partnery o stanovisko tím, že zahajuje druhou fázi konzultací se sociálními partnery. Sociální partneři mají nyní sedm týdnů na to, aby Komisi sdělili, zda jsou připraveni jednat. Zároveň probíhá široká veřejná konzultace, v níž mohou vyjádřit svůj názor všechny relevantní zúčastněné strany, jako jsou orgány veřejné moci, podniky, osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci platforem a občanská společnost.

Komise hodlá na základě výsledků těchto konzultací předložit v první polovině příštího roku návrh.

Souvislosti

Komise představila evropský pilíř sociálních práv jako doporučení Komise, které vstoupilo v účinnost dne 26. dubna 2017, a jako návrh společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise. Znění prohlášení podepsaly po diskusích mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a členskými státy všechny strany na sociálním summitu pro růst a spravedlivý pracovní trh dne 17. listopadu 2017 ve švédském Göteborgu.

Provádění evropského pilíře sociálních práv je společnou odpovědností na všech úrovních. Od počátku svého funkčního období Komise předložila několik legislativních návrhů na zavedení pilíře na úrovni EU, včetně nedávného návrhu ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečovatelů. Komise rovněž zahájila dvě konzultace se sociálními partnery – jedna se   týká modernizace pracovněprávních smluvních pravidel a druhá přístupu k sociální ochraně pro všechny.

V době od 26. dubna do 23. června 2017 měli sociální partneři příležitost vyjádřit své názory na obě témata. Druhá fáze konzultací o modernizaci pracovněprávních smluvních pravidel byla otevřena od 21. září 2017 do 3. listopadu 2017.

Dnes byla zahájena druhá fáze konzultací o přístupu k sociální ochraně. Navazuje na výsledky jednání  v první fázi. Komise souběžně zahajuje veřejnou konzultaci a uspořádá slyšení s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou zástupci samostatně výdělečně činných osob, občanské společnosti a poskytovatelé sociální ochrany.

Junckerova Komise si vytkla vybudování spravedlivější a sociálnější Evropy za svou prioritu, což se odrazilo i v jejích politických směrech z července 2014. V září 2015 ve svém prvním projevu o stavu Unie předseda Juncker řekl: „Musíme zintenzivnit práci směřující ke spravedlivému a skutečně celoevropskému trhu práce. […] V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který zohlední měnící se realitu evropských společností a světa práce.

Ve svém letošním projevu o stavu Unie z 13. září 2017 potvrdil předseda závazek Komise dále rozvinout zmíněný pilíř, jelikož představuje zásadní prostředek pro vytvoření hlubšího, spravedlivějšího a sociálnějšího vnitřního trhu: „Pokud chceme v Evropě zamezit sociální roztříštěnosti a sociálnímu dumpingu, měly by se členské státy co nejdříve dohodnout na evropském pilíři sociálních práv, a to nejpozději na summitu v Göteborgu, který se bude konat v listopadu. Vnitrostátní sociální systémy budou ještě dlouho odlišné a oddělené. Avšak přinejmenším bychom měli usilovat o sjednocení evropských sociálních norem, které budou obsahovat společné vyjasnění toho, co chápeme jako sociálně spravedlivé. Evropa nemůže pracovat, bude-li ignorovat pracující.“

 

Evropská komise 20. listopadu zahájila významnou akci „Práva žen v neklidné době“.

Je to aktuální téma zvolené pro letošní výroční kolokvium o základních právech. Nový průzkum Eurobarometr, který byl rovněž zveřejněn 20. listopadu zdůrazňuje, že rovnosti žen a mužů stále ještě nebylo v členských státech EU dosaženo. Komise oznamuje konkrétní opatření k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů prostřednictvím akčního plánu, který má být realizován do konce jejího mandátu v roce 2019.

           První místopředseda Komise Frans Timmermans při této příležitosti prohlásil: „Rovnost žen a mužů je základním právem stanoveným ve Smlouvách EU. Musíme využít toho, že se o těchto otázkách nyní v médiích a politice mluví, a promítnout tuto zásadu do praxe. Ženy v celé Evropě mají právo na rovnost, posílení svého postavení a bezpečnost, ale ještě pro příliš mnoho žen nejsou tato práva realitou. Dnešní kolokvium pomůže docílit změn v chování i v politice, abychom zlepšili životy našich občanů.“

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila: „V politice a ve světě podnikání jsou ženy stále nedostatečně zastoupeny v rozhodovacích pozicích. V EU stále vydělávají v průměru o 16 % méně než muži. A násilí vůči ženám je stále velmi rozšířené. To je v dnešní společnosti nespravedlivé a nepřijatelné. Rozdíly v odměňování žen a mužů musí být odstraněny, protože ekonomická nezávislost je nejlepší ochranou žen proti násilí.“

Na tomto kolokviu se sejdou politici, výzkumní pracovníci, novináři, nevládní organizace, aktivisté, podniky a mezinárodní organizace, aby diskutovali o tom, jak nejlépe prosazovat a chránit práva žen v EU. Mezi hlavní témata k diskuzi na tomto dvoudenním kolokviu patří sexuální obtěžování, násilí páchané na ženách, platové rozdíly mezi ženami a muži a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.

Průzkumy Eurobarometru poukazují na rozdíly mezi přáním a realitou. Výsledky posledního průzkumu Eurobarometr o rovnosti žen a mužů naznačují, že ve všech členských státech EU je stále co zlepšovat. Zde je několik nejzajímavějších zjištění:

  • Rovnost žen a mužů považuje většina Evropanů za důležitou: Celkem 9 z 10 Evropanů se domnívá, že prosazování rovnosti žen a mužů je důležité pro společnost, hospodářství i pro ně osobně.
  • Je zapotřebí více žen v politice: Polovina Evropanů si myslí, že by na pozicích s rozhodovací pravomocí v politice mělo být více žen, přičemž 7 z 10 by souhlasilo s právními opatřeními k zajištění rovného zastoupení žen a mužů v politice.
  • Rovné sdílení domácích prací a péče o děti ještě není realitou: Více než 8 z 10 Evropanů si myslí, že muž by se měl rovným dílem podílet na domácích pracích nebo by si měl vzít rodičovskou dovolenou za účelem péče o své děti. Dle názoru většiny však ženy stále ještě tráví více času prací v domácnosti a péčí o děti než muži (73 %).
  • Rovné odměňování je důležité: Celkem 90 % Evropanů uvádí, že je nepřijatelné, aby byly ženy placeny méně než muži, a 64 % se domnívá, že transparentnost platů představuje způsob, jak docílit změny.

Akční plán: Odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů

Evropské ženy mají stále ještě průměrně o 16,3 % nižší plat než muži. Tento rozdíl se v posledních letech nesnížil a z velké části je způsoben faktem, že ženy bývají méně zaměstnány, pracují v hůře placených odvětvích, jsou méně často povyšovány, častěji přerušují pracovní kariéru a vykonávají větší objem neplacené práce.

Za účelem řešení tohoto problému dnes Komise předkládá akční plán pro řešení rozdílů

v odměňování žen a mužů na období 2018–2019. Díky provádění tohoto akčního plánu všemi zúčastněnými stranami se mimo jiné:

  • zlepší dodržování zásady rovného odměňování tím, že se vyhodnotí možnost změny směrnice o rovnosti žen a mužů,
  • vyřeší problém znevýhodnění v souvislosti s péčí tím, že Evropský parlament a členské státy budou vyzvány, aby co nejdříve přijaly návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem z dubna 2017,
  • prolomí skleněný strop tím, že budou financovány projekty, jejichž cílem je zlepšit vyváženost zastoupení žen a mužů v podnicích na všech úrovních řízení, a vlády a sociální partneři budou motivováni k tomu, aby přijali konkrétní opatření na zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.

Další informace Výroční kolokvium o základních právech v roce 2017  Zvláštní průzkum Eurobarometru o rovnosti žen a mužů v EU Akční plán pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů

Hodnotící zpráva k doporučení z roku 2017, které se týká transparentnosti v odměňování Evropský den rovného odměňování – informační přehledy.

Zbývá ovšem dokončit podmínky typu: jak mají dosáhnut manželky terciárního vzdělání, zajistit přitom přirozený přírůstek více než dvěma dětmi v průměru na každou ženu a jak přitom zajistit jejich karierní postup při nenahraditelných povinnostechvz mateřství.

 

Francouzští kamionisti zablokovali na protest hraniční přejezdy

[quote]Dopravu z Francie do Belgie, Španělska a Itálie dnes ráno zkomplikovaly stovky francouzských kamionistů, kteří na dálnicích protestovali proti údajně nepoctivé konkurenci v podobě hůře placených řidičů z ostatních zemí EU. Rozhořčení těch místních vyvolala evropská regulace týkající se detašovaných pracovníků schválená 23. října, napsala agentura AFP. Nařízení omezující období, po které mohou občané unijní země pracovat v jiném státě osmadvacítky, totiž nepokrývá sektor silniční dopravy.[/quote]

Největší protestní akce se konala na francouzsko-belgické hranici na hlavním tahu z Lille do Gentu, který na několik hodin zahradilo na 200 kamionů. Místní policejní činitel řekl agentuře Reuters, že protestující zde nechávali projíždět osobní vozidla, zadržovali však ta nákladní.

U městečka Modane blokovali nespokojení řidiči paletami vjezd do tunelu Fréjus, který spojuje Francii s Itálií. Za dvě hodiny znemožnili průjezd 180 kamionům. Doprava byla narušena také na některých přejezdech do Španělska.

Francouzští kamionisti za současných podmínek čelí konkurenci řidičů z jiných členských zemí EU, zejména z východní Evropy, Španělska a Portugalska, kterou považují za neférovou. Cizinci „jsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu určitou a pracovat za nižší mzdy, než jaké by francouzští řidiči mohli normálně dostávat“, napsal Reuters.

Počet osob ze zbytku EU pracujících ve Francii loni vyskočil o 23,8 procent na více než 354.000, přičemž v předešlém roce byl nárůst podobný. Emmanuel Macron během své prezidentské kampaně ohlašoval, že se bude snažit Francouze před neférovou konkurencí ochránit a jisté změny prostřednictvím říjnové dohody dosáhl. Silniční dopravu ale nezasáhly.

Pět odborových organizací dnes prezidenta Macrona v dopise požádalo o přijetí a popsalo „katastrofální následky“ vynechání silniční dopravy z nové regulace. „Vaše odřeknutí jistě v brzké budoucnosti přinese smrt řidičského povolání ve Francii,“ citovala sdělení AFP.

Reuters konstatuje, že spor kolem zahraničních pracovníků proti sobě staví bohatší státy unie a ty chudší ze zemí střední a východní Evropy, jejichž kvalifikovaní občané nemají problém přesouvat se po Evropě za prací. Vydělají tak více než doma, zároveň ale často podkopávají pozici pracujících z hostitelské země.

Zdroj: ČTK

Monitorovací zpráva Eurostatu z 20.11.: Jak EU pokročila směrem k cílům udržitelného rozvoje?

Cílem udržitelného rozvoje je dosažení trvalého zlepšování kvality života a dobrých životních podmínek občanů. To zahrnuje úsilí o dosažení hospodářského pokroku při zachování přírodního prostředí a prosazování sociální spravedlnosti. Z těchto důvodů je udržitelný rozvoj základním a zastřešujícím cílem Evropské unie.

Agenda pro udržitelný rozvoj z roku 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje, které přijala Organizace spojených národů v září 2015, poskytly nový impuls globálnímu úsilí o dosažení udržitelného rozvoje. EU je odhodlána hrát aktivní roli při maximalizaci pokroku směrem k rozvojovým zemím, jak je uvedeno ve sdělení „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“.

V této souvislosti zveřejňuje Eurostat publikaci „Udržitelný rozvoj v Evropské unii; monitorovací zpráva o pokroku dosaženém v roce 2017 v souvislosti s SDG (“Cíly udržitelného rozvoje) v kontextu EU“. Poskytuje první statistický přehled trendů týkajících se SDG v EU. Publikace je doprovázena krátkou brožurou, která byla také zveřejněna dnes a poskytuje vizuální přehled hlavních zjištění celé zprávy. K dnešnímu dni je na internetových stránkách Eurostatu k dispozici obnovená specializovaná sekce o měření udržitelného rozvoje v EU a výsledky monitorovací zprávy jsou prezentovány v řadě článků vysvětlených v statistice

Monitorovací zpráva popisuje pokrok dosažený pomocí souboru 100 ukazatelů, které jsou strukturovány do 17 SDG. Uvažuje se o dvou obdobích: krátkodobý vývoj, který zaznamenává pokrok za posledních pět let, a dlouhodobý vývoj (pokud je to umožněno dostupností údajů), a to s ohledem na trendy za posledních 15 let. Aby bylo možné získat přehled o celkovém vývoji pro každou SDG, v souhrnu je shrnutí na cílové úrovni, zatímco tematické kapitoly, jedna pro každou z 17 SDG, poskytují podrobné hodnocení každého souvisejícího ukazatele.

Celkově EU zaznamenala v uplynulých pěti letech pokrok směrem k 17 SDG. Pokrok v některých cílech byl rychlejší než u jiných cílů. V rámci cílů se navíc v konkrétních oblastech vyskytlo i posun od cílů udržitelného rozvoje. Tyto trendy jsou popsány v tematických kapitolách jednotlivých SDG.

Významný pokrok směrem k dosažení cílů pěti SDG za uplynulé pět let ……

EU dosáhla za posledních 5 let významného pokroku směrem k celkovému dosažení cíle SDG 7 „Dostupná a čistá energie“, SDG 12 „Odpovědná spotřeba a výroba“, SDG 15 „Život na zemi“, SDG 11 „Udržitelná města a obce“ a SDG 3 „Dobré zdraví a pohoda“.

……… a mírný pokrok u osmi dalších

U osmi SDG dosáhla EU za posledních pět let celkově mírný pokrok. Takové mírné trendy jsou patrné u SDG 4 „Kvalitní vzdělávání“, SDG 17 „Partnerství pro cíle“, SDG 9 „Průmysl, inovace a infrastruktura“, SDG 5 „Rodová rovnost“, SDG 8 „Důstojná práce a hospodářský růst“ 1 „Bez chudoby“, SDG 2 „Nulový hlad“ a SDG 10 „Snížené nerovnosti“.

U zbylých 4 cílů udržitelného rozvoje nelze trendy vypočítat.

Jde o následující čtyři cíle: SDG 6 „Čistá voda a hygiena“, SDG 13 „Klimatická opatření“, SDG 14 „Život pod vodou“ a SDG 16 „Mír, spravedlnost a silné instituce“. Trendy nelze vypočítat pro  nedostatečné údaje za posledních pět let.

Pokrok směrem k danému cíli nutně neznamená, že je  stav tohoto cíle  pro EU uspokojivý. Například v případě SDG 15, který se zaměřuje na suchozemské ekosystémy, většina ukazatelů ukazuje dobrý pokrok, ale to neumožňuje vyvodit závěr, že ekosystémy nebo biologická rozmanitost v EU jsou v dobrém zdravotním stavu.

Z projevu Michela Barniera v Centru pro evropskou reformu na téma „Budoucnost EU“ 20. listopadu v Bruselu

Zdroj: Pixabay.com

Rád bych poděkoval Středisku pro evropskou reformu a jeho řediteli Charlesovi Grantovi, že mě dnes pozval. Jestli to mohu říci, je dobré vidět, že toto Centrum ve Velké Británii zintenzivňuje svou přítomnost v Bruselu. Dobré načasování! Připadá mi trochu neobvyklé mluvit o Brexitu. Protože se jedná o konferenci o budoucnosti EU. A Brexit chce vydělit Spojené království z EU a urovnat minulost. Brexit se však může stát evropským projektem k obratu.

Pro budoucí historiky bude rok 2016 s britským referendem, změnou moci ve Washingtonu, geopolitickým napětím, teroristickými útoky a vzestupem populistických stran pravděpodobně považován za období probuzení. 2016 by se ale mohl stát momentem, kdy si EU uvědomila, že se musí postavit sama za sebe. A že by nikdo pro nás neměl dělat, co sami nechceme dělat pro sebe.

V roce 2012 zveřejnil britský předseda vlády tabulku, aby ukázal s její pomocí svou silnou podporu jednotnému trhu a mimochodem jeho podporu komisaři odpovědnému za jednotný trh.
Ukazuje se, že v roce 2050 v G8 nezůstanou žádné evropské země. Ale země Unie zůstanou spolu a z dlouhodobého hlediska budou v top 5. Musíme nadále mluvit jedním hlasem ve světě. I když mluvíme, jak řekl spisovatel Fernando Pessoa, mnoha různými jazyky. V opačném případě nebudeme sedět u stolu, kde se rozhoduje.

A také musíme jednat společně a budovat silnější Evropu.

  • Eurozóna potřebuje úplnější bankovní unii a fiskální kapacitu s ministrem financí. EU potřebuje integrovanější Unii kapitálových trhů. Takové zvýšené sdílení rizik vyžaduje společná pravidla a společné prosazování.
  • EU potřebuje silnější kapacitu pro předcházení a řešení vnitřních a vnějších hrozeb, se silnější spoluprací v boji proti terorismu, ale také s dodržováním základních práv.
    – EU potřebuje skutečně společnou zahraniční politiku a evropskou obranu.
  • EU musí čelit globálním výzvám, od změny klimatu až po otevřenost obchodu založenou na jeho sociálním tržním hospodářství. A musí pokračovat ve vedení globální finanční regulace, aby finance pracovaly pro reálnou ekonomiku.

A potřebujeme větší solidaritu v naší Unii, s humánní a účinnou migrační politikou a silným pilířem sociálních práv, jak bylo dohodnuto minulý pátek v Göteborgu.
Tato silnější Evropská unie bude chtít mít s Velkou Británií úzký vztah. Máme společnou historii; začala dávno před posledními 44 lety.
To je důvod, proč není náš scénář „žádná dohoda“. Přestože na to budeme připraveni. Je mi líto, že tato volba neexistuje tak často v britské veřejné diskusi.
Pouze ti, kteří ignorují nebo chtějí ignorovat současné výhody členství v Evropské unii, mohou říci, že žádná dohoda by byla pozitivní výsledek.
Dámy a pánové,
Existují tři klíče k budování silného partnerství s Velkou Británií.
Za prvé, musíme se dohodnout na podmínkách řádného stažení Spojeného království. Pro 27 členských států a Evropský parlament bylo vždy velmi jasné, co to znamená. A my jsme byli a zůstáváme konzistentní:
– u práv občanů;
– u  přesného vypořádání účtů; odpovídáme za to daňovým poplatníkům, stejně jako všem těm, kteří mají přínos z projektů financovaných EU, ve Spojeném království a v EU;
– u Irska.
Dovolte mi říci pár slov o Irsku konkrétně.
Musíme zachovat stabilitu a dialog na ostrově Irsko. Musíme se vyhnout tvrdé hranici. Vím, že tento bod je ve Velké Británii politicky citlivý. V Irsku to ale není méně citlivé.
Někteří ve Spojeném království tvrdí, že zvláštní pravidla pro Severní Irsko by „ohrozily integritu jednotného trhu Spojeného království“.

 

Severní Irsko má však v mnoha oblastech zvláštní pravidla, která se liší od ostatních zemí Spojeného království. Přemýšlejte o „celostrovním“ trhu s elektřinou nebo o specifických předpisech pro zdraví rostlin na celém ostrově Irska. Zamyslete se nad pravidly, která zabraňují a zvládnou onemocnění zvířat, kterou znám jako bývalý ministr zemědělství. Na ostrově Irsko existuje více než sto oblastí přeshraniční spolupráce. Tato spolupráce závisí v mnoha případech na uplatňování společných pravidel a společného regulačního prostoru.

Už jsme téměř dokončili naše společné čtení dohody Velkého pátku. Shodli jsme se na zásadách společné cestovní oblasti.Spojené království a EU uznaly, že Irsko představuje zvláštní výzvy. A že zde existují jedinečné okolnosti, které vyžadují konkrétní řešení. Na straně EU musíme zachovat integritu jednotného trhu a celní unie na úrovni EU 27. Pravidla pro to jsou jasná. Spojené království uvedlo, že na svém území bude nadále uplatňovat některá pravidla EU. Ale ne všechna pravidla.
Tím je tedy nejasné, jaká pravidla se budou uplatňovat v Severním Irsku po Brexitu. A k čemu je Spojené království ochotno se zavázat, aby se vyhnulo tvrdým hranicím. Očekávám, že Spojené království, jako spoluzakladatel dohody z Velkého pátku, předloží návrhy. Ostrov Irska nyní čelí mnoha výzvám. Ti, kteří chtěli Brexit, musí nabídnout řešení.

***

Druhým klíčem je integrita jednotného trhu. Je zapotřebí zintenzívnit veřejnou diskusi o tom, co znamená opuštění EU. Všude. Nejen ve Velké Británii. Existují dva rozporuplné hlasité projevy od horlivých obhájců Brexitu:

Spojené království se konečně „osvobodí“ od předpisů EU a byrokracie, tvrdí někteří.
Jiní tvrdí, že po Brexitu se bude GB moci stále účastnit částí jednotného trhu. Jednoduše proto, že jsme spolu pracovali po více než čtyři desetiletí, se stejnými pravidly, a můžeme si i nadále důvěřovat.
Zdá se však, že žádný z těchto názorů nenabízí pevný základ pro pokračování. Stejní lidé, kteří argumentují tím, že osvobodili Spojené království, také tvrdí, že Spojené království by mělo zůstat v některých agenturách EU. Ale svoboda znamená odpovědnost za budování nové administrativní kapacity Spojeného království. Na naší straně EU 27 bude i nadále prohlubovat práci těchto agentur společně. Budou sdílet náklady na provoz těchto agentur. Naše podniky budou těžit z jejich odborných znalostí. Celá jejich práce je pevně založena na smlouvách EU, které se Spojené království rozhodlo opustit.

Ti, kteří tvrdí, že Spojené království by mělo „vybírat třešničky“ z části jednotného trhu, musí tento rozpor zastavit. Jednotný trh je balíček se čtyřmi nedělitelnými svobodami, společnými pravidly, institucemi a donucovacími strukturami. Spojené království zná tato pravidla jako zadní část své ruky. To také přispělo k jejich definování za posledních 44 let. S určitým stupněm vlivu …
Zaznamenali jsme rozhodnutí Spojeného království o ukončení volného pohybu osob.
To znamená, že Spojené království ztratí výhody jednotného trhu. To je právní realita. EU nechce znovu potrestat. Jednoduše vyvozuje logický důsledek rozhodnutí Spojeného království o zpětné kontrole.

Pokud jde o finanční služby, hlasy Spojeného království naznačují, že Brexit neznamená, že Brexit-Brexit znamená Brexit všude. Říká se, že ve společnostech, které mají sídlo ve Spojeném království, nedojde k žádným změnám v přístupu firem na společný trh EU27. Říkají, že společná pravidla   EU-Spojené království by byly rozhodnuty ve prospěch nového „symetrického procesu“ mezi EU a Spojeným královstvím a mimo jurisdikci Evropského soudního dvora. To by ale bylo v rozporu s dublinskými pokyny Evropské rady, které zdůrazňují autonomii rozhodování EU, integritu našeho právního řádu a jednotného trhu. Právním důsledkem Brexitu je, že poskytovatelé finančních služeb v Británii ztrácejí svůj pas EU. Tento pas jim umožňuje nabízet své služby na trhu 500 milionů spotřebitelů a 22 milionů podniků.

EU však bude mít možnost posoudit některé předpisy Spojeného království jako rovnocenné, založené na proporcionálním přístupu a pojetí rizika. A v těch oblastech, kde právní předpisy EU předpokládají rovnocennost. Globální finanční krize nebyla tak dávno. Zničila hodnoty a miliony pracovních míst. Byla to příčina sociálního utrpení, včetně ve Velké Británii.
Nemějme krátkou paměť! Nebudeme kompromitovat finanční stabilitu; nikdy nebudeme přijímat kompromisy ohledně finanční stability  v EU a v eurozóně.

V celosvětovém měřítku budeme pokračovat v naší regulační spolupráci v rámci skupiny G20, v rámci Rady pro finanční stabilitu a možná i prostřednictvím dvoustranných dialogů o regulaci, jaký vedeme my se Spojenými státy.

Budeme i nadále odhodláni sbližovat globální pravidla. A vyvarovat se fragmentace finančních trhů.
Celistvost jednotného trhu je opět neobchodovatelná. Jednotný trh je jedním z našich hlavních veřejných statků. To je hlavní důvod, proč se země na celém světě, jako třeba Čína, Japonsko a USA – dívají na nás jako na silného partnera.

***

Spojené království samozřejmě bude mít přístup na jednotný trh. To se však liší od toho, že je součástí jednotného trhu. A dobrý přístup k našemu budoucímu vztahu by měl tento přístup co nejvíce usnadnit. A vyvarujte se situace, kdy by obchodování probíhalo podle pravidel WTO pro zboží a služby.

Abychom toho dosáhli, existuje třetí klíč: potřebujeme zajistit rovnoprávné podmínky mezi námi. To nebude snadné. Poprvé v obchodních rozhovorech bude výzvou omezit rozdíly v pravidlech spíše než maximalizovat konvergenci. Neexistuje žádné ambiciózní partnerství bez společného základu v oblasti spravedlivé hospodářské soutěže, státní podpory, daňového dumpingu, bezpečnosti potravin, sociálních a environmentálních standardů. Nejde jen o pravidla nebo zákony. Jedná se o společenské rozhodnutí – zdraví, standardy v oblasti potravin, našeho životního prostředí a finanční stabilitu.Spojené království se rozhodlo opustit EU. Chtěla by se držet blízko evropského modelu nebo se chce od něj postupně odklonit?

Odpověď Spojeného království na tyto otázky bude důležitá, a dokonce i rozhodující, protože budou utvářet diskusi o našem budoucím partnerství a utvářet také podmínky pro ratifikaci tohoto partnerství v mnoha národních parlamentech a samozřejmě v Evropském parlamentu. Neříkám to kvůli vytváření problémů, ale k vyloučení vzniku problémů.

Pokud dokážeme jednat o řádném stažení členství, plném respektování integrity jednotného trhu a nastolení rovných podmínek, existuje důvod, pro který by naše budoucí partnerství mělo být ambiciózní.
Toto je naše upřednostňovaná volba. Proto jsme zahájili interní přípravu s členskými státy. Abychom byli připraveni mluvit o budoucnosti, jakmile se uzavřeme dohodu o tom, jak urovnat minulost. EU samozřejmě bude připravena nabídnout svůj nejambicióznější přístup k dohodě o volném obchodu.

Budoucí partnerství by se neměla omezovat pouze na obchod. Měla by být založena na našich společných hodnotách. Musíme společně pracovat na ochraně bezpečnosti našich občanů, na boji proti zločinu a terorismu v Evropě i na celém světě a logicky budeme muset spolupracovat na zahraničních a obranných výzvách. Ale v žádné z těchto oblastí EU nebude čekat na Spojené království. Musíme i nadále pokračovat. Vyjednáváme o nových dohodách o volném obchodu kromě těch, které již máme se 60 zeměmi.

Budeme i nadále rozvíjet náš vnitřní trh a učinit jej vhodným pro digitalizaci; zvýšíme naše investice do výzkumu a inovací; budeme i nadále využívat sílu tohoto vnitřního trhu k utváření globalizace.
Budeme i nadále projevovat solidaritu s uprchlíky a zároveň budeme lépe chránit naše vnější hranice a řešit základní příčiny migrace, zejména pokračováním naší rozvojové politiky, především s Afrikou, kde EU a Spojené království budou mít společný zájem. A rozvíjíme naši obrannou spolupráci s bezprecedentními kroky k vytvoření Evropského obranného fondu a minulý týden konečně zahájila Stálá strukturovaná spolupráce, na které jsem kdysi spolupracoval s Chrisem Pattem ve velmi odlišné době.

Na pozadí globálních nepokojů ve vzájemně propojeném světě to je pro Evropu dnes více než kdy jindy nezbytné. Budoucnost Evropy je důležitější než Brexit. Ale ve všech těchto oblastech je EU ochotna spolupracovat s Velkou Británií. A bude to v zájmu Spojeného království mít silnou EU jako blízkého partnera. Doufám, že tyto myšlenky a orientace pomohou diskusi, že John Bruton, Monique Ebell, Peter Mandelson a také Paul Adamson mají nyní práci s kvadraturou kruhu Brexit, ve kterém jsme se ocitli.

Jak se z nádraží stávají nákupní centra

[quote]Před nástupem do vlaku si dát rychle párek, nakoupit dárky a čtení do vlaku: na nádražích se dnes dá dělat mnohem více věcí, než jen čekat na vlak. A netěží z toho jen cestující, napsala agentura DPA.[/quote]

Je chladno. Vlak pojede až za dvacet minut. A široko daleko se nedá koupit nic ke čtení ani něco na zub. Tak takhle začínají cesty vlakem asi už jen na malých nádražíčkách. Na velkých dopravních uzlech se o přízeň cestujících ucházejí naopak opravdová nákupní centra. Éru nádražního nakupování v Německu zahájilo před 20 lety hlavní nádraží v Lipsku. A mnohá další ho následovala. Komu se ale chce na nákupy ke kolejím? A jaké obchody se tu usazují?

V poledne se „promenádním hlavním nádražím“ v Lipsku šíří vůně pečených vuřtů. Před řeznictvím, které je prodává, se vytvořila fronta. Průchod chodbami ztěžují kufry na kolečkách. Ve třech patrech plných obchodů je živo. Nakoupit se tu dá oblečení, psací potřeby, módní doplňky a jídlo, jídlo, jídlo.

S 25 miliony návštěvníků ročně jde o nejnavštěvovanější budovu v Sasku, říká Thomas Oehme, který nákupní centrum pro provozovatelskou firmu ECE řídí. Mnozí návštěvníci chodí na nádraží přímo za nákupy. Jen sotva každý třetí zákazník je zároveň cestující.

To je i případ Dany Rösigerové, která v Lipsku přestupuje na cestě do Heidelbergu a koupila si tu smoothie.

„Kdybych tu bydlela, nakupovat bych sem nechodila, chyběla by mi atmosféra“ říká Rösigerová.

Jiného názoru je pětasedmdesátiletá obyvatelka Lipska Ulla Thossová: „Dostanu tu to, co potřebuju. Samozřejmě bych to jinde dostala levněji, ale to bych musela platit za cestu.“

Od nádraží bydlí kousek.

Obě ženy zastupují obě hlavní cílové skupiny: zdejší obchody se orientují jednak na cestující, kteří se vydávají na delší cestu a podle Markuse Preissnera z kolínského institutu pro obchodní výzkum většinou nakupují jídlo. A pak jsou tu ještě pendleři a místní, kteří si tu vyřizují denní pochůzky.

Preissner se domnívá, že za faktem, že z nádraží se stávají čím dál více nákupní centra, je internetový prodej. Spotřebitelé jsou zvyklí na pohodlnou donášku do domu, vysvětluje. A tím se zvýšily i nároky na pohodlí při nakupování.

„Obchod se čím dál více stěhuje tam, kde jsou zákazníci.“ říká Preissner.

Ještě před 12 lety to bylo úplně jinak, říká Horst Mutsch, který u německých drah zodpovídá za pronájem nádražních prostor. Tehdy se renomované značky nádražím vyhýbaly.

Dnes už se z 12 nejfrekventovanějších německých nádraží staly zároveň nákupní galerie. Největší z nich v režii německých drah je na 15.000 čtverečních metrů s 81 obchody berlínské hlavní nádraží.

Mutsch ale zdůrazňuje, že z nádraží se kvůli nedostatku prostoru nemohou stát obří nákupní centra. Sortiment je většinou omezený, podíl restaurací a stánků s rychlým občerstvením mnohem vyšší. Tvoří 52 procent všech obchodů, zatímco v klasických nákupních centrech to bývá jen 12 procent. Následují knihkupectví, prodejny tiskovin a drogerie.

Provoz nádraží s nákupními galeriemi přináší německým drahám další příjem. Loni dráhy vyinkasovaly za pronájem prodejní plochy 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč), chlubí se Mutsch.

K jeho roztrpčení neprovozují největší německou nádražní galerii v Lipsku – se 30.000 čtverečními metry prodejní plochy je dvakrát větší než berlínské nádraží – dráhy samy. Když se před dvaceti lety nádraží pro prodejní účely přestavovalo, ještě jsme to neuměli.

„Dnes už ano,“ říká Mutsch.

Na malých nádražích si cestující asi i nadále ve velkém nenakoupí. Obchody se budou otevírat jen tam, kudy denně prochází velké množství lidí, cituje Mutsche agentura DPA.

Zdroj: ČTK

Letecký akrobat Ivan Tuček se jako druhý Čech stal mistrem světa

Zdroj: pixabay.com

[quote]Letecký akrobat Ivan Tuček, který se narodil před 75 lety, 20. listopadu 1942, byl mistrem světa v letecké akrobacii z roku 1978, vicemistrem světa z roku 1976 a trojnásobným mistrem republiky. Za celou kariéru nalétal asi 9000 hodin a neměl žádnou vážnější nehodu. Přesto zahynul tragicky: 25. srpna 1999 se mu při zkušebním letu v jednomotorovém letadle typu Zlín Z-142 poblíž rakouské vesnice Hirt při letu ve výšce asi 200 metrů vinou konstrukční chyby náhle sklopilo křídlo a letoun se zřítil k zemi.[/quote]

Pražský rodák Tuček miloval letectví již od mládí. Od plachtařiny přešel v Hradci Králové k motorovému létání a akrobacii. Proslavil se zejména ziskem titulu mistra světa v roce 1978, kdy se šampionát konal na letišti v Hosíně u Českých Budějovic. Absolutním mistrem světa se tehdy podruhé v historii stal Čech: Tuček navázal na triumf Ladislava Bezáka z roku 1960.

Tuček patřil v 80. letech mezi absolutní světovou špičku, po ukončení aktivní sportovní kariéry se stal krátce trenérem reprezentace, poté nastoupil k Slov-Airu jako práškovací pilot. V roce 1993 rozjel spolu se synem v Hradci Králové leteckou školu, kde působil jako šéfinstruktor.

Zdroj: ČTK

Desítky lidí si v Praze připomněly oběti dopravních nehod

Zdroj: pixabay.com

[quote]Několik desítek lidí si dnes u památníku obětí dopravních nehod u nultého kilometru dálnice D1 připomnělo památku těch, kteří zemřeli na silnicích. Akce se konala u příležitosti Světového dne obětí dopravních nehod, který každoročně připadá na třetí neděli v listopadu. Účastníci vzpomínkového aktu u památníku zapálili svíčky a položili květiny.[/quote]

„Vrátit čas nedokážeme. Vrátit životy neumíme. Ale můžeme při sobě stát, navzájem si pomáhat a vědět, že nikdy nejsme sami. Ani v těch nejhorších chvílích, kdy bolí i dýchat. Hodně věcí nemůžeme, ale být tu pro sebe navzájem, ano,“ uvedla spoluzakladatelka Českého sdružení obětí dopravních nehod Mirka Šimková, která před osmi lety přišla při autonehodě o manžela.

Iniciátory vzniku památníku byli také místopředseda sdružení Stanislav Vondruška a Miloš Hejl, kteří o své blízké přišli při dopravních nehodách v dubnu a květnu 2002.

„Syn nám zemřel ve 24 letech při nehodě na Slovensku. Nebyla to tehdy jeho vina. Nikdy jsem nechtěl hlavu pachatele, stát se to může každému. Ale chybou právníka jsme tehdy přišli také o statisícové odškodné,“ řekl ČTK Hejl.

Podle Vondrušky se v Česku zlepšuje kvalita silnic i bezpečnostních předpisů.

„Ale velký prostor vidím v pomalém snižování průměrného stáří vozidel. Bylo by dobré, kdybychom se přiblížili západní Evropě, kde je to šest až sedm let. Ta vozidla jsou lepší například z hlediska pasivní bezpečnosti. Velké rezervy jsou také v psychologických vlivech. V poslední době se setkáváme s nebezpečnými případy vybržďování na dálnicích, Někdo nasedne do silného vozidla a stane se z něj, s prominutím, prase,“ doplnil Vondruška.

Na českých silnicích loni zemřelo 545 lidí, což bylo o 115 méně než v roce 2015. Počet usmrcených byl nejnižší od roku 1961, kdy policie zavedla ucelené statistiky. Policisté loni zaznamenali nárůst obětí nehod v nákladních autech, klesl naopak počet usmrcených řidičů osobních aut, motocyklistů, cyklistů i chodců.

Podle vedoucího samostatného oddělení BESIP Martina Faráře se počet nehod každoročně zvyšuje o pět až sedm procent. Loni jich bylo zhruba 98.000.

„Provoz houstne, Česko je tranzitní zemí. Projíždějí tady tuny kamionů. Každá čtvrtá nehoda měla loni souvislost s vozidlem nad 3,5 tuny. Naším cílem je, aby se v roce 2020 snížil počet usmrcených maximálně na 333 a těžce zraněných na 2122. I když v ideálním případě by to samozřejmě neměl být nikdo,“ dodal Farář.

Vzpomínková akce u památníku na pražském Chodově se letos uskutečnila podesáté. Symbolický vzpomínkový řetězec pokračuje dnes v západních Čechách v dálniční kapli u obchvatu Plzně na dálnici D5. Příští neděli vzpomínkové akce zakončí ekumenická bohoslužba v evangelickém kostele v Moravské Chrastové.

Zdroj: ČTK

Německý soud nepotrestal aerolinky, které nepřepravily Izraelce

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Německý soud nepotrestal kuvajtské aerolinky za to, že loni v létě odmítly přepravit izraelského občana. Čtvrteční verdikt soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, o němž dnes informují německá média, pobouřil ve spolkové republice řadu politiků. Podle nich je chování společnosti Kuwait Airways diskriminační a nepřípustné. Do případu se zapojilo i německé ministerstvo zahraničí.[/quote]

Adar M. si koupil letenku na spoj Kuwait Airways z Frankfurtu do Bangkoku s několikahodinovým mezipřistáním v Kuvajtu. Když se však aerolinky několik dní před odletem dozvěděly, že Adar M. je Izraelec, jeho letenku stornovaly. Nabídly mu cestu s jinou společností, na své palubě ho odmítly přepravit.

Letecká společnost argumentovala kuvajtským zákonem z roku 1964, který jí zakazuje uzavírat dohody s izraelskými občany. Muž ale postup společnosti, která podle jeho obhájce nemůže odmítnout žádného cestujícího kvůli národnosti, považoval za diskriminaci a obrátil se na soud.

Frankfurtský soud dal pro mnohé překvapivě za pravdu společnosti Kuwait Airways, která podle něj skutečně kvůli kuvajtskému zákonu o bojkotu Izraele nemůže přepravovat jeho občany. Ve verdiktu soud uvedl, že není možné smluvní stranu nutit k naplnění smlouvy, pokud by tím porušila zákony své vlastní země.

Německý soud tak rozhodl v příkrém rozporu s verdikty soudů v USA a Švýcarsku, které už podobné případy řešily. Kuvajtské aerolinky se po nich rozhodly, že než by přepravovaly Izraelce, raději zruší lety do New Yorku a také všechny spoje v rámci Evropy.

Právník izraelského občana rozhodnutí německého soudu označil za ostudu pro demokracii a Německo. Sám Adar M. vyjádřil šok nad tím, že je možné, aby byl v roce 2017 v Německu antisemitsky diskriminován a soud pro to ještě ukázal porozumění.

Velmi kritická byla také ústřední organizace německých Židů, podle níž nelze tolerovat, aby v Německu působila společnost, která funguje na základě velmi antisemitských národních zákonů. Ozvali se také politici Zelených a křesťanských socialistů (CSU) Volker Beck a Volker Ullrich, podle nichž není možné, aby společnost v Německu diskriminovala Izraelce. Německé ministerstvo zahraničí zase vyzvalo kuvajtského velvyslance, aby záležitost projednal s příslušnými úřady své země.

Čtvrtečním rozhodnutím soudu případ nekončí, Izraelec se totiž chystá podat odvolání.

Zdroj: ČTK

Vyjádření předsedy Evropské komise Junckera k vyhlášení evropského pilíře sociálních práv

          Vedoucí představitelé Evropské unie 17. listopadu na sociálním summitu o spravedlivých pracovních místech  a růstu ve švédském Göteborgu oficiálně vyhlásili zřízení evropského pilíře sociálních práv. Plán na jeho vytvoření poprvé oznámil předseda Juncker ve své zprávě o stavu Unie v roce 2015 a v dubnu 2017 jej představila Komise. Dnes jej společně podepsali Jean-Claude Juncker za Evropskou komisi, předseda Evropského parlamentu Tajani a estonský premiér Ratas za Radu Evropské unie. Předseda Juncker u této příležitosti prohlásil:

          Toto je pro Evropu přelomový okamžik. Unie byla v jádru vždy sociálním projektem. Je víc než jen jednotným trhem a jde v ní o víc než o peníze než o euro. Jde v ní o naše hodnoty a o to, jak chceme žít. Evropský sociální model se ukázal jako úspěšný a Evropa je díky němu skvělým místem pro život a práci. Dnes naše společné hodnoty potvrzujeme a zavazujeme se dodržovat 20 zásadních principů a práv. Od práva na spravedlivou mzdu po právo na zdravotní péči, od celoživotního vzdělávání přes lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či rovnost žen a mužů po minimální příjem – prostřednictvím evropského pilíře sociálních práv bude EU hájit práva svých občanů v rychle se měnícím světě.

Vyhlášení pilíře na sociálním summitu v Göteborgu přichází v klíčový okamžik, aby silný sociální rozměr pevně ukotvilo v budoucnosti Evropské unie. Načasování bylo zvoleno zcela záměrně, neboť sociální rozměr Evropy je prvním velkým krokem, než zasedneme v Sibiu.

V časech zásadních změn, ať už životních či politických, se zcela přirozeně vracíme k tomu, co nás definuje a drží pospolu. Jsem proto rád, že jsme se všichni dokázali na evropském pilíři sociálních práv shodnout, a to necelého půl roku ode dne, kdy jej Evropská komise navrhla. Je to společný závazek, který jasně ukazuje jednotu Evropy.

Pilíř – a sociální rozměr Evropy jako takový – bude jen tak silný, jak mu dovolíme. Odpovědnost za něj neseme společně. Začíná na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a nejdůležitější úlohu v něm mají sociální partneři a občanská společnost. Nyní tedy, s plným respektem a přijetím nejrůznějších postojů napříč Evropou, musíme všichni přeměnit své závazky v činy. Nic menšího si Evropané nezaslouží.

 

Další informace: Internetové stránky evropského pilíře sociálních práv

Oficiální dokument o evropském pilíři sociálních práv

 

Oficiální dokument o evropském pilíři sociálních práv

Dodržování zásad a práv definovaných v rámci Evropského pilíře sociálních práv je společnou odpovědností členských států, sociálních partnerů, Evropské unie a dalších zúčastněných stran. EU pomůže: podporou evropského pilíře sociálních práv

▶ Od rozsáhlé veřejné konzultace a její prezentace Komisí v roce 2017 získal pilíř širokou podporu Evropského parlamentu a Rady, jakož i od sociálních partnerů a občanské společnosti. Pilíř bude slavnostně vyhlášen Evropským parlamentem, Radou a Komisí na společném summitu o spravedlivých pracovních místech a růstu ze dne 17. listopadu 2017 ve švédském Goteborgu. Aktualizace a doplnění právních předpisů EU v případě potřeby

▶ Pilíř je doplněn řadou legislativních a nelegislativních návrhů, mezi něž patří návrh na pomoc pracujícím rodičům a opatrovníkům řídit jejich rodinný život a profesní kariéru, aktualizovat právní předpisy EU v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti a iniciativy týkající se spravedlivých pracovních smluv a přístupu k sociální ochraně. Zlepšení prosazování práva EU

▶ Kromě nových legislativních iniciativ se evropský pilíř sociálních práv soustřeďuje na skutečné provádění právních předpisů. Například Komise zveřejnila objasnění směrnice o pracovní době s cílem pomoci členským státům uplatňovat pravidla tak, aby byla zajištěna ochrana pracovníků v souvislosti s pracovní dobou. Komise rovněž předloží návrh na vytvoření Evropského úřadu práce na jaře roku 2018. Podpora sociálního dialogu v EU

▶ Od zahájení svého mandátu Komise prosazovala sociální dialog jako nástroj ke zlepšení politiky a legislativy EU. Sociální partneři hrají klíčovou roli při budování Evropského pilíře sociálních práv a budou to i nadále dělat při jeho provádění. Monitorování pokroku koordinace hospodářské politiky v rámci evropského semestru

▶ Sociální úvahy byly začleněny a posíleny od počátku této komise v evropském semestru. Analýza a doporučení semestru budou i nadále klást důraz na sociální úvahy a následné kroky vztahující se k pilíři.

▶ Realizace pilíře bude rovněž podporována on-line společenskými tabulkami pro sledování trendů a výkonů v celé EU. To přispěje k evropskému semestru koordinace hospodářské politiky a poslouží k posouzení pokroku směrem k „společenskému trojitému A“ pro Evropu. Poskytování finanční podpory z rozpočtu EU

▶ Evropské fondy, zejména Evropský sociální fond, podporují provádění Evropského pilíře sociálních práv v členských státech. V období 2014-2020 disponuje Evropský sociální fond téměř 90 miliardami EUR na podporu přístupu k zaměstnání, sociálnímu začlenění a vzdělávání. Nad rámec roku 2020 bude evropské financování nadále poskytovat klíčové investice do sociálního a lidského kapitálu v celé EU.

 

Zahajovací projev předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera na sociálním summitu pro spravedlivou práci a růst 17. listopadu v Göteborgu

Nejprve jsem čekal, než přednesu svůj projev, až Francie v březnu uskuteční změny. Jsem velmi šťasten, že jsem tady. Protože si vzpomínám, jak jsem hostil první Evropský sociální summit, nazvaný summit zaměstnaní. Jsem v této místnosti s několika výjimkami jediný, který pamatuje tuto významnou událost. Protože jako člen Evropské rady moc dobře vím, že jsme nikdy neuplatnili závěry. A v závěru bylo řečeno, že bychom měli mít jeden summit k zaměstnanosti nejméně jednou ročně. Trvalo to 20 let, než jsme mohli uplatnit vlastní závěry.

Je to výborný nápad, byl to výborný nápad mého dobrého přítele Štěpána (švédského premiéra) pozvat všechny ty, kteří jsou tady; nejen lídři, ale také poslanci, sociální partneři, evropské instituce, tzv. „menší“ instituce, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů. Všichni tito lidé hrají důležitou roli, pokud jde o sociální politiku.

Tento summit se skutečně odehrává v době, kdy Evropa cítí vítr. Ekonomicky jsme mnohem lepší, což je třeba uvítat. Od listopadu 2014 jsme v Evropě vytvořili 9 milionů pracovních míst. To není zásluha Komise, ale kdybychom ztratili 9 milionů pracovních míst, bylo by to samozřejmě odpovědností Komise. Pravděpodobně se nám do roku 2019 podaří do evropské zaměstnanosti přidat několik milionů pracovních míst, pravděpodobně vytvoříme 13 milionů pracovních míst. Míra zaměstnanosti v Evropě je tak vysoká, jaká kdysi existovala, a od roku 2008 vidíme, že míra nezaměstnanosti, která zůstává skandálně vysoká zejména u mladých lidí, se koriguje směrem dolů. To je přesně okamžik, kdy jsme se rozhodli zveřejnit, podepsat a diskutovat o pilíři sociálních práv.

Když jsem nastoupil do úřadu, jednou z deseti priorit, kterou jsem předložil Parlamentu, bylo vytvořit základy minimálních sociálních práv, které nyní nazýváme sociální práva. Je to dlouhý seznam záměrů, přesvědčení a zásad. Ale já bych nechtěl, aby to, co jsme se dohodli, bylo považováno za krásné myšlenky, které jsou čtivé jako báseň. Není to báseň, je to program: v zásadě první program, za nímž následuje akce.

Už jsme začali hodně v předběžné poslušnosti. Této komisi, paní komisařko Thyssenová, jsme předložili návrh na rodičovskou dovolenou. Předložili jsme návrhy na péči o děti a v prosinci tohoto roku přijmeme další návrhy, včetně evropské pracovní smlouvy.

Chtěl bych zvýšit rozpočet na program Erasmus +. Při přípravě programu Erasmus + by neměly být přijímány žádné škrty. Byl jsem před 30 lety u toho, když bylo z 15 vlád 12 proti. Nyní je to jejich vynález. A protože je to jejich vynález, musíme se ujistit, že rozpočet, který potřebujeme, bude zaveden. Potřebujeme více mladých lidí, více učňů, více profesorů a více učitelů, kteří se stanou součástí tohoto programu, a dnes mobilizovalo 9 milionů mladých lidí.

A mimochodem, je to žádoucí a přitažlivé, má to libido. Protože to říkají z programu Erasmus některé odvozené odhady.

Celkem se narodilo 1,1 milionu dětí. To je největší úspěch Evropské komise. A chtěl bych to rozšířit.
Takže jsme tady dnes-Stefan, moji přátelé a kolegové, jiní, všichni – na začátku pokroku. Nezapomínejme na tento den. Göteborg si zaslouží dopadnout lépe než Lucemburk před 20 lety.

 

 

Logistický kalendář