[quote]České aerolinie (ČSA), které jsou v současnosti v úpadku, zaznamenaly během prvních devíti měsíců letošního roku ztrátu před zdaněním přes 105 milionů korun. I přesto ovšem společnost díky prodeji majetku, zejména pak emisních povolenek, postupně hradí část svých pohledávek, a navyšuje tak zůstatek peněz, které má k dispozici. Vyplývá to ze zprávy insolvenčního správce Michaela Šefčíka. Podle něj tak není nutné zastavit provoz letecké společnosti ani na ni vyhlásit konkurz.[/quote]

Loni letecká firma podle znaleckého posudku, který si nechal vypracovat insolvenční soud, skončila ve ztrátě více než 2,64 miliardy korun. Posudek zároveň ocenil majetkovou podstatu aerolinek v hodnotě přes 172 milionů korun.

Letos ČSA zatím do konce září utržily přes 522 milionů korun. Prodejem majetku ovšem postupně zvyšují zůstatek na svém disponibilním účtu. Ten se na konci září například oproti červenci téměř zdvojnásobil na zhruba 270 milionů korun. Aerolinky tak podle insolvenčního správce stále mohou i přes ztrátu splácet pohledávky za majetkovou podstatou a další dluhy.

„K dnešnímu datu (uvedeno 10. listopadu) tedy není insolvenčnímu správci známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala nutnost zastavit provoz dlužníkova podniku nebo přeměny reorganizace v konkurz. Predikovat míru uspokojení věřitelů zatím nelze, neboť nebyl dosud předložen reorganizační plán,“ uvedl Šefčík.

ČSA silně zasáhly dopady epidemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám už loni propustil kolem 300 pracovníků. V únoru firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech. Kvůli krizi se ztenčila flotila letecké společnosti na dvě letadla. Od března je společnost v úpadku, v červnu soud povolil její reorganizaci, kterou má vypracovat mateřská společnost Smartwings.

Zdroj : ČTK

[quote]Snaha zpomalit globální oteplování znamená, že budou dražší letenky. V rozhovoru s BBC to řekl šéf americké letecké společnosti Delta Air Lines Ed Bastian. Firma uvádí, že po investicích za 30 milionů dolarů (přes 661 milionů Kč) ročně je od loňského března takzvaně uhlíkově neutrální, což znamená, že je schopna odbourat či neutralizovat stejné množství škodlivých emisí, jaké do ovzduší vypouští.[/quote]

„Časem nás to všechny bude stát víc. Je to ale správný přístup a my jej musíme prosadit,“ řekl Bastian. Delta je podle počtu přepravených cestujících druhým největším leteckým dopravcem na světě po společností American Airlines.

Letecká doprava je zodpovědná zhruba za 2,5 procenta uhlíkových emisí, které přispívají k oteplování planety, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Kritici tvrdí, že nejlepší způsob, jak snížit emise, je méně létat.

Delta se zavázala, že v příštích deseti letech vynaloží jednu miliardu dolarů (zhruba 22 miliard Kč), aby vyrušila veškeré emise, které vytváří. Doufá, že toho bude schopna dosáhnout za pomoci letadel s nižší spotřebou pohonných hmot, modernějším složením paliva a odstraňováním uhlíku z atmosféry.

Snížení uhlíkových emisí je zásadní úkol, pokud se má udržet růst teploty na planetě do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, jak předpokládá pařížská smlouva z roku 2015. Právě tomuto tématu se v minulých dnech věnovala konference o ochraně klimatu COP26 v Glasgow.

Profesor energetiky a dopravy na londýnské univerzitě UCL Andreas Schäfer říká, že dostat odvětví letecké dopravy k uhlíkové neutralitě „bude stát spíš biliony než miliardy dolarů“. Podle předběžných výsledků výzkumu, který provedl jeho tým, by se ceny letenek musely zvýšit o deset až 20 procent, aby se pokryly související náklady.

„Krátkodobě budou muset s těmi náklady pomoci vlády, protože dekarbonizace odvětví letecké dopravy bude mimořádně náročná. Současnou snahu bude potřeba dramaticky zvýšit,“ řekl Schäfer. Šéf Delty připouští, že je to ambiciózní cíl, který jeho firma sama nezvládne.

Zdroj : ČTK

[quote]Období podzimních měsíců, kdy se brzy stmívá a často je šero i během dnů zatažených šedivými mraky, znamená obecně zvýšené riziko nehod způsobených střety se zvěří. Jejich podíl navíc v posledních letech neustále roste. Podle analýzy Portálu nehod může podíl nehod příští rok na jaře v měsících, kdy je zvěř aktivní, poprvé překročit pětinu.[/quote]

Lesní zvěř bývá aktivní především ve večerních a ranních hodinách; její výskyt hrozí v lese či v blízkosti polí a v místech, kde přechází vozovku při cestě za potravou. V období říje se navíc řídí pudy, a nebojí se přecházet i rušnější komunikace. Proto je třeba být na těchto místech zvláště obezřetný a řídit auto takovou rychlostí, aby jej bylo možné bezpečně zastavit.

Příští rok na jaře až pětinu všech nehod způsobí střety se zvěří

Covidový rok 2020 výrazně rozkmital křivku vývoje nehod způsobených střety se zvěří. Nejprve s ohledem na snížení mobility výrazně ubylo těchto srážek, s nárůstem dopravy však jejich počet podstatně narostl, a to o poznání více, než tomu bylo v předchozím období.

Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod, k tomu poznamenává: „Na základě dat, která máme k dispozici, dokážeme predikovat vývoj poměru nehod se zvěří. Ukazuje se, že v příštím roce s největší pravděpodobností poprvé překročíme hranici 20 procent nehod, jejichž příčinou je střet se zvěří. K tomu by mělo dojít již na jaře 2022.“ Nehody se zvěří jsou častější právě na podzim a na jaře, kdy se zvyšuje jejich aktivita a zároveň je zhoršená viditelnost. Ve zbytku roku podíl nehod s touto příčinou klesá k hranici přibližně 15 procent. „Ročně dochází k cca 15 tisícům nehod se střetem se zvěří šetřených Policií ČR a vznikne škoda v úhrnné výši cca 600 mil. Kč. Průměrná výše vzniklé škody v důsledku poškození vozidel nebo jiného majetku dosahuje u jedné nehody kolem 40 tisíc Kč,“ říká Petr Jedlička, hlavní analytik České kanceláře pojistitelů, která se podílí na provozu Portálu nehod.

Silnice, kde se stane nejvíce nehod způsobených střety se zvěří

Nejrizikovější komunikací z hlediska střetů se zvěří je podle analýzy Portálu nehod v České republice tzv. „Podkrušnohorská magistrála“ – tedy silnice I. třídy č. 13, spojující Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Za poslední dekádu zde počet nehod způsobených střety se zvěří překročil dvoutisícovou hranici a dosáhl 2243 nehod.

V těsném závěsu se pak drží podle Portálu nehod dálnice D1, s celkovým počtem nehod způsobených střetem se zvěří ve výši 2143 nehod. Mezi další rizikové silnice patří například silnice I. třídy č. 35, silnice I. třídy č. 38 (severojižní spojnice Libereckého, Středočeského a Pardubického kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje) nebo č. 11 (spojnice Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje).

Grafy: Nejrizikovější silnice podle počtu nehod

způsobených střetem se zvěří za posledních 10 let

Zdroj: Portalnehod.cz

Zdroj: Portalnehod.cz

Největší pravděpodobnost střetu se zvěří – ve třech okresech Kraje Vysočina

Největší pravděpodobnost výskytu dopravní nehody způsobené právě střetem se zvěří se podle dat Portálu nehod týká tří okresů Kraje Vysočina. Na 1. pozici se umístil okres Pelhřimov, s podílem střetů se zvěří ve výši 29,95 % na celkovém počtu nehod. Následují pak okresy Třebíč, s 29,38% podílem, a Havlíčkův Brod, s 27,31% podílem. Na dalších příčkách se pak nacházejí okresy Břeclav (26,30 %), Česká Lípa (24,63 %), Kroměříž (23,82 %), Jičín (23,74 %), Jihlava (22,98 %) a Rakovník (22,81 %).

Absolutně nejvyšší je pak počet nehod způsobených střety se zvěří v okresech Česká Lípa (3431 nehod), Benešov (3380 nehod), Mladá Boleslav (3183 nehod), Příbram (2880 nehod) a Opava (2753 nehod).

Mapa rizikových míst ukáže, kde si dát větší pozor na zvěř

Portál nehod (www.portalnehod.cz) je užitečným nástrojem pro řidiče při plánování jejich cest, protože si zde mohou na interaktivní mapě dohledat, které úseky jsou nejrizikovější a kde nejčastěji dochází k dopravním nehodám – právě například z důvodu střetu se zvěří.

Nehodový portál upozorní řidiče i na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá. Na interaktivní mapě rizikových míst, která je jeho součástí, si mohou na své trase najít lokality, kde se nejvíce stávají nehody vinou riskantního předjíždění, střetu se zvěří nebo vysoké rychlosti. Při projíždění těmito místy by měli být řidiči obzvlášť opatrní.

Mapa rizikových míst zobrazuje přehled rizikových míst podle počtu nehod za posledních 24 měsíců. Znalost rizikových míst a větší opatrnost řidičů, pokud jimi projíždějí, mohou přispět k větší bezpečnosti na silnicích.

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.

[quote]Osobní lodní dopravci dostali od státu na pokrytí loňských koronavirových ztrát 17,8 milionu korun. Dotace, které se týkaly pouze přepravy cestujících, si mezi sebou rozdělilo celkem 28 žadatelů. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Dopravcům loni během jarního nouzového stavu klesly tržby asi o 30 procent.[/quote]

Program kompenzací ministerstvo vyhlásilo letos v květnu, v září pak úspěšným žadatelům začalo peníze proplácet. O podporu zažádalo celkem 29 zájemců, jedna ze žádostí tak byla vyřazena. Dotace stát poskytoval v režimu de minimis, což znamená limit 200 000 eur (asi 5,2 milionu korun) na jednoho žadatele.

Resort dopravy v minulosti vyhlásil podpůrné programy i pro některé jiné dopravní segmenty. Například v závěru loňského roku rozdal přes 932 milionů korun mezi zájezdové autobusové dopravce, letos v létě pak úřad vypsal další pokračování kompenzačního programu s dalšími až 380 miliony korun. Dotace za více než 26 milionů korun na covidové ztráty dostali letos komerční dopravci, kteří provozují linkovou autobusovou dopravu. Pro železniční osobní dopravce ministerstvo vyčlenilo další zhruba miliardu korun. O kompenzace pak mohly žádat i stavební firmy, které se podílejí na dopravních stavbách.

Zdroj  :ČTK

[quote]Celní odbavení na dálku bez fyzické přítomnosti v celní agentuře, si v posledním roce získalo značnou oblibu kvůli řadě faktorů, zejména včetně omezení souvisejících s pandemií. Digitalizace celních systémů nejen zlepšila procesy odbavení, ale také vedla k významným úsporám pro zákazníky.[/quote]

“V poslední době se více než 50 % celního odbavení v celních agenturách AsstrA v Białystoku a Kuźnici provádí na dálku. Tento způsob odbavení má pro zákazníky mnoho výhod. Když například řešíme velké zásilky z Číny – část zboží přijíždí vlakem, část kamiony a část lodí do přístavu Gdaňsk – stále můžeme celou objednávku odbavit v jedné celní agentuře. Práce s klienty tímto způsobem umožňuje poskytovat komplexní služby trvale vysoké kvality,“ zdůrazňuje Dorota Klim-Siemieńczuk, manažerka celní agentury AsstrA Polska v Kuźnici.

Při deklaraci zboží se samotný postup nemění. Rozdíl je v tom, že dokumenty, které by byly fyzicky předloženy při celním odbavení, lze nyní poslat e-mailem agentuře poskytující služby celního odbavení na dálku.

“Dálkové odbavení má hmatatelné výhody nejen pro podniky obchodující se zbožím v mezinárodním měřítku, ale také pro dopravce, kteří mají větší flexibilitu při výběru místa a času celního odbavení. Při tomto způsobu manipulace ani zboží, které se nakládá v pátek po agenturní pracovní době, neleží celý víkend ladem. Zákazník může zboží nahlásit v průběhu 24 hodin denně na vhodném místě kdekoli v zemi. Díky digitalizaci se nám daří zkrátit prostoje vozidel a udržet mezinárodní dodávky v hladkém chodu,“ dodává Dorota Klim-Siemieńczuk.

AsstrA-Associated Traffic AG v rámci svého portfolia mezinárodních přepravních a logistických služeb poskytuje podporu při celním odbavení v Německu, Litvě, Bělorusku, Rusku a Polsku. Celní zprostředkovatelé AsstrA v Polsku se nacházejí na Car Terminal Koroszczyn, v Białystoku a na hraničním přechodu Kuźnica.

Zdroj : ČTK